31ZOBRAZENÍ

Daňové přiznání se podává také za občasné příjmy, na které nemáte živnostenský list. Občas něco uděláte a nepočítáte s tím, že se bude vaše práce opakovat. Kdo ale posoudí, jak časté je opakování a kdy vlastně jde o stálý zdroj?

Nikdo v tom nemá jasno

Daňová správa vám neřekne, kdy je příjem příležitostný. Jedno je však jisté. Občas něco udělat se musí přiznat nad částku dvacet tisíc korun. A tady je trochu zádrhel. Do 15.000 Kč nemusíte při běžném podnikání vůbec podávat daňové přiznání, pokud nejste ve ztrátě a ztrátu si později nechcete uplatnit. Jenomže příležitostná činnost znamená nepodávání daňového přiznání o 5.000 Kč výš. Proč je ta částka takto stanovená, není jasné. Je to velice málo a vnáší to zmatek do rozlišení příležitostné činnosti a soustavné. Problém je v tom, že pokud někdo posoudí činnost jako soustavnou, najednou je těch 5.000 Kč rozhodujících pro další sankce a problémy. Přitom stačilo obě částky sjednotit nebo příležitostnou činnost výrazněji odlišit, třeba 50.000 Kč a ještě ji nějak definovat.

Vylučovací metoda

Protože nikdo přesně nedefinuje příležitostnou činnost, musí se uplatnit opačný postup. Živnostenský zákon v § 2 označuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Slovo soustavná tedy bude asi tím rozdílem. Ani příjem do 20.000 Kč vás tedy nemusí zbavit starostí s problémem nedovoleného podnikání nebo s povinností opatřit si živnostenské oprávnění. Když budete opakovaně a tedy soustavně provádět manikůru za 300 Kč na hodinu a těch hodin bude 60, tak už to soustavná činnost bude.

Daňový poplatník zahradníkem

Věc je však ještě složitější. Pokud jste zahrádkářem a každý rok prodáte část úrody přes 20.000 Kč, měli byste podat daňové přiznání. Pokud máte živnostenské oprávnění, jste samozřejmě v oblasti soustavné činnosti a nemůžete si dělat naděje o příležitostné činnosti. Jenomže věc je složitější. Jak se uplatňují výdaje? U příležitostných příjmů můžete použít pouze výdaje na dosažení tohoto příjmu. Například dopravné za rozvoz nebo platby za hnojivo. Nemůžete nic odepisovat nebo si odpočítat ztrátu. Prostě si započtete jen přímé výdaje. U zemědělství si ale výdaje můžete uplatnit také paušálem ve výši 80 %.

Kumulace různých příjmů

Příležitostné příjmy se pro účely daně z příjmu sčítají. Pokud si zahradničením vyděláte 10.000 Kč a k tomu pronajmete byt na měsíc za 15.000 Kč, dostali jste se součtem přes hranici 20.000 Kč a daň musíte přiznat. Z uvedených příjmů si můžete odečíst výdaje na konkrétní příležitostnou činnost, ale pouze ty, které k činnosti patří. Náklady na pronájem (voda, energie atd.) si nemůžete odečíst z celkové výše příležitostných příjmů a vůbec ne z příjmů na zahradnictví.

Složitá problematika

Příležitostným příjmům je dobré se vyhnout. Mohou značně zkomplikovat daňové přiznání. Uvádějí se zvlášť a musejí se správně spočítat a zdanit. Lepší je pořízení živnostenského oprávnění, kdy jste mimo dosah příležitostné činnosti, ať podnikáte nebo ne. Dostanete se sice na částku 15.000 a její překročení znamená podání daňového přiznání, ale 5.000 Kč není tak velký rozdíl a komplikace s posouzením příležitostné činnosti odpadají. Může se totiž stát, že nějakou činnost posoudí živnostenský úřad jako neoprávněnou a nastane doba sankcí. Za nedovolené podnikání u volné živnosti zaplatíte až 50.000 Kč, za řemeslnou a vázanou 100.000 Kč a za koncesovanou 200.000 Kč. A také trestní zákoník pamatuje na nedovolené podnikání rokem odnětí svobody nebo dokonce 3 lety, když někoho zaměstnáte nebo máte značný prospěch.