12ZOBRAZENÍ

Investování do nemovitostí je jednou z tradičních možností investování.V minulosti prakticky nebyla jiná možnost investování, než právě nákup nemovitosti. V porovnání s jinými typy investice je nemovitost hmatatelná a představuje jistotu a stabilitu. Jedná se o reálný majetek, který je odolný vůči inflaci.

Nevýhodou investování do nemovitostí však je jejich špatná likvidita. V případě, že bude investor své prostředky investované do nemovitosti rychle potřebovat, bude mít velmi složité nemovitost v dané chvíli prodat za adekvátní cenu. Spíše bude muset jít s cenou nemovitosti dolů, aby ihned oslovil potenciálního kupce, který mu bude ochoten ihned peníze za daný dům či byt převést. 

Předmětem investování do nemovitostí jsou stavební pozemky, byty a rodinné domy. Obvykle se jedná o dlouhodobější investice, kde je nízká míra rizika a prakticky stálý mírný výnos, odvislý od lokality, atraktivity či od změn územních plánů. Díky tomu je investování do nemovitostí stále značně oblíbené, jelikož skrývá řadu aspektů a informací, ke kterým má přístup pouze omezené množství lidí. 

Důležitá je při investování do nemovitostí znalost prostředí.

Vhodné je mít informace v předstihu či určitým způsobem predikovat vývoj, který může nastat. Pokud jsou signály, že se bude měnit územní plán, zlepšovat dopravní dostupnost, občanská vybavenost či kvalita prostředí, je šance se rozhodnout, ještě před dobou, než se tato informace stane realitou. 

Tím se dá včas prodat nemovitost, která bude výhledově stagnovat či klesat na ceně a nebo naopak koupit levně v lokalitě, které bude v dlouhodobém horizontu atraktivnější a tím pádem výnosnější. 

Investice do nemovitostí jsou úzce spojeny i s ekonomickým a hospodářským vývojem. Různé realitní bubliny či ekonomická recese dokáží značně zamávat s celým trhem nahoru či dolů a informace o ceně nemovitosti pak ztrácí hodnotu, jelikož se nedá odhadnout reálná cena, za kterou by se daný dům či pozemek koupil v době stability.  

Český statistický úřad zveřejnil průzkum realitního trhu.

Studie sleduje cenový vývoj na trhu realit, především bytů. Výrazný růst cen nemovitostí, způsobený vysokou poptávkou a živený nízkou cenou peněz v podobě hypotečních a jiných úvěrů na bydlení, narazil ve druhé polovině roku 2008 na svůj strop. Druhým cílem práce je zmapovat orientačně nabídku a poptávku na trhu nemovitostí a vývoj hypotečních úvěrů. Sledovaným obdobím jsou léta 1997-2007, resp. dosažitelná data za rok 2008 a druhé čtvrtletí 2009.

• Investice do nemovitostí je v ČR považována za nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené.

• Za tzv. „bublinu" cen daného aktiva obecně je považovaná explozivně a asymetricky tvořená odchylka tržní ceny aktiva od její fundamentální hodnoty s možností její náhlé a výrazné korekce. Může za ní být také považován excesívní vývoj ceny daného aktiva ve srovnání s cenovým vývojem jiných typů aktiv. Bubliny cen aktiv bývají často způsobovány psychologickými faktory v chování tržních subjektů, očekáváními typu sebenaplňujících předpovědí, aj. Identifikace bublin je tak obtížná jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. V ČR je takto definované zadání vývoje na trhu nemovitostí problematické především s ohledem na dostupnou datovou bázi.

• V ČR neexistuje „oficiální" index cen nemovitostí z příčin stojících mimo statistické zjišťování (absence potřebné legislativy). Data o kupních cenách nemovitostí sledovaná Českým statistickým úřadem zahrnují pouze část trhu - chybějí data o cenách nových bytů prodávaných developery a realitními kancelářemi, ale i prodeje stávajících bytů obcemi (ve všech těchto případech neexistuje povinnost podávat přiznání daně z převodu nemovitostí, jako je tomu u převodu bytů mezi fyzickými osobami). Tento problém ztěžuje konstrukci indexu cen nemovitostí zobrazujícího přesněji cenový vývoj na trhu realit. Nabídkové ceny mají charakter indikativní.

• Během období 1998 až 1. čtvrtletí 2009 bylo možné na trhu nemovitostí v ČR pozorovat dvě vzedmutí cenové hladiny tažená především vývojem cen bytů. Zatímco příčinou růstu cen v letech 2002 a 2003 byla vysoká očekávání další cenové expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004, od roku 2007 do poloviny roku 2008 byla důvodem výrazného pohybu cen vzhůru silná ekonomická konjunktura – projevující se dynamikou mezd, značným poklesem nezaměstnanosti, příznivým hodnocením domácností co se týká jejich ekonomické a finanční situace i jejího očekávání.

• Zvýšení úrokových sazeb úvěrů na bydlení během této druhé vlny růstů cen nemovitostí neomezilo poptávku domácností po vlastním bydlení. Úrokové míry úvěrů tohoto typu začaly stoupat v prvních měsících roku 2006, výrazněji pak akcelerovaly od poloviny roku 2007 (ze 4,28 % v říjnu 2005 na 5,6 % v srpnu 2008 u nových úvěrů bank na nákup bytové nemovitosti, u samotných hypotečních úvěrů pak ze 3,64 % na 5,82 %).

• Vzhledem ke zvýšenému riziku nesplácení úvěrů stoupl v roce 2009 prudce individuální zájem klientů bank o toto pojištění. Podíl nesplacené části úvěrů a celkové hodnoty zastavených nemovitostí však z pohledu zajištění zatím neindikuje pro portfolia bank vysoké riziko (56 % v roce 2008) – k jeho zhoršení však povede další pokles cen domů a bytů v roce 2009, naopak proti zapůsobí výrazný útlum úvěrové aktivity v půjčkách na bydlení.

• Co se financování týká, od poloviny roku 2008 vedlo počínající zhoršování situace v ekonomice k výraznému poklesu (meziročně i proti tříletému průměru) počtů nově poskytnutých hypotečních úvěrů, celkových objemů (-39 % meziročně za 1q 2009) i průměru půjčované částky; zvýšená korelace těchto parametrů s úrovní sazeb i důvěrou domácností začala být od poloviny roku 2007 více patrná. Objem úroků z vlastnictví placených domácnostmi za rok 2008 klesl meziročně na 32,2 mld. z 34 mld. korun.

• Pokles poptávky po bydlení byl patrný již v březnu 2008, kdy největší developerské společnosti ohlásily meziroční snížení zájmu o nové bydlení o 10 až 20 % (změny DPH u stavebních prací). Očekávané podzimní znovuoživení se nedostavilo, naopak na trhu s domy a byty docházelo ke zlevňování (především u bytů ve starších panelovým domech a u novostaveb v méně lukrativních lokalitách). Následně pak zejména v jarních měsících roku 2009 bylo možné využít řady slev a impulsů, kterými developeři stimulovali poptávku. Mimoto začalo v roce 2009 také docházet k výraznému snížení počtu nově zahajovaných bytů a tedy k nižší nabídce.

• Od druhé poloviny roku 2008 do konce období sledovaného v této studii (1. čtvrtletí 2009) procházel trh bytů v ČR cenovou korekcí. Přestože meziroční pokles nabídkových cen, k němuž došlo poprvé od 2. čtvrtletí 2005, se nezdá být příliš hluboký (-2,9 %), velmi rychlá je především jeho dynamika, která oslabila za pouhá tři čtvrtletí o 10 p. b. (+7,1 % ve 2. čtvrtletí 2008).

• Prudší propad cen bytů byl patrný na trhu mimo hlavní město Prahu. V regionech se za období od července 2008 do června 2009 snížila jejich dynamika o 15 p. b. na meziroční pokles o 6,3 % ve 2. čtvrtletí 2009. Přestože po téměř celé desetileté období s výjimkou druhého pololetí 2008 a prvního čtvrtletí 2009 byl cenový vývoj v ČR na trhu s byty předurčován pohybem jejich cen v hlavním městě Praze, právě v těchto zmíněných časových obdobích zaznamenal obrácenou tendenci.

• Pád nabídkových cen pražských bytů se odehrál v průběhu jediného čtvrtletí. Za čtvrtý kvartál 2008 se sice jejich ceny meziročně snížily o 1,7 %, ale mezikvartální ztráta tempa dosáhla 7,8 p. b. Nelze ji přičíst např. vysoké srovnávací základně předchozího období, protože v posledních třech měsících roku 2007 již předchozí cenový růst mírně polevil (+4,2 %).

• Podle údajů z realitních kanceláří vzrostla v roce 2008 meziročně poptávka po pronájmech bytů v průměru o 5 %, v některých lokalitách (Ostrava) však až o 50 %. Odhady růstu této poptávky v roce 2009 činí až +20 %, odhady cen nájemného +10 %, přičemž dlouhodobou tendencí je zřejmě jejich stagnace až pokles, protože bytů k pronájmu je velké množství – ovšem přestože pokračující deregulace nájmů tlačí na pokles cen tržního nájemného stejně jako převis nabídky bytů k pronájmu, je nutné vzít v úvahu, že segment bytů s regulovaným nájemným je relativně malý a jeho uvolňování by nemělo výši tržního nájemného ovlivňovat výrazným způsobem.