288ZOBRAZENÍ

Finanční riziko, finanční páka

V předchozí kapitole v textu věnovanému provoznímu riziku a provozní páce jsme dospěli k závěru, že fixní aktiva charakterizovaná fixnímináklady, které nelze tak snadno omezovat při náhlých změnách prodejů (tržeb), výrazněji ovlivňují výši provozního zisku (za jinak nezměněných podmínek). Analogicky tomu bude i v případě finančního rizika, které bude fungovat na obdobném principu.

Finanční páka

Podíváme-li se na rozvahu z hlediska pasív, aktiva jsou financována buď vlastními zdroji, nebo zdroji cizími. Pokud jde o vlastní zdroje, v případě menších firema živnostníků, pokud budou naše tržby nízké, budeme možná balancovat na hranici zisku a ztráty a nezbude nám žádný zisk, který by šel do naší kapsy. V případě velkých firem by stejným způsobem nemuselo dojít k výplatě dividend. Pokud ale budeme mít navíc půjčky u bank, splácet leasing, nebo akciové společnosti povinnost platit dividendy z prioritních akcií, potom tyto náklady vždy poneseme a patřičné platby být uskutečněny musí. Věřitelé mají zkrátka co do placení jejich odměny přednost. Z tohoto pohledu lze nazírat na tyto půjčky a dluhy podobně jako v předchozí kapitole na fixní náklady. I v tomto případě s rostoucím procentem cizích zdrojů financování dochází k růstu fixních nákladů(zpravidla ve formě úroků, prioritních dividend, nákladů na leasing atp.). Navíc, výplata dividend či zisku u podnikatele není účetně nákladem.

Vyšším podílem těchto cizích zdrojů financování s fixními platbami a náklady nese vlastník vyšší riziko. Ve vztahu k podílu takových fixních finančních nákladů hovoříme o finanční páce.Pro názornost, o co jde, znovu využijeme ukázku na příkladu.

Příklad 1

Řekněme, že máte před sebou zpracovaný odhad projektu, který hodláte zrealizovat, ale na který budete potřebovat 200 tis. Kč. Ty budete muset buď zafinancovat "z vlastního", tj. vlastními zdroji(z nevybraného zisku z minulého roku) anebo si 100 tis. půjčíte při úroku 10% a zainvestujete vlastními zdroji jen druhou polovinu, tj. 100 tis. Kč. Současně jste si udělali analýzu rizika co do pravděpodobnosti jednotlivých scénářů od nejpesimističtějšího po nejoptimističtější, tak jak ukazuje následující obrázek 1. Předpokládejme, že stát vybírá 40% daň z vašeho zisku.

Obrázek 1: Případ bez finanční páky (bez bankovního úvěru)

Tabulka na obr. 1 ukazuje pět uvažovaných scénářů bez bankovního úvěru od nejhoršího očekávaného po nejoptimističtější s přiřazenými odhadovanými pravděpodobnostmi jejich uskutečnění ve sloupku A. Ve sloupku B pakjsou tyto scénáře kvantifikovány co do očekávaného výsledku. Ve sloupku C jsou nuly, neboť v této variantě nejsou použity žádné cizí zdroje. Co se týká ostatních sloupců, jejich výpočet je v jejich záhlaví naznačen.

Rovnice 1: Rozptyl a směrodatná odchylka při různých pravděpodobnostech výskytu

Co se týká výpočtu směrodatné odchylky, jelikož v tomto případě neočekáváme budoucí výsledky se stejnou pravděpodobností, nýbrž s různou pravděpodobností, je nutno upravit rovnici výpočtu rozptylu v kapitole měření rizika (ve financích) do následující podoby, která zohledňuje různou váhu jednotlivých očekávaných výsledků. Její tvar zobrazuje následující rovnice 1. Variační koeficient, pomocí něhož srovnáváme riziko alternativ s různou očekávanou výnosností, byl vypočten v souladu s rovnicí v téže kapitole.

Teď se podíváme na druhou variantu financování, tj. 50% přes úvěr a 50% vlastními zdroji. Situaci zobrazuje obr. 2:

Obrázek 2: Případ s finanční pákou (50% financování bankovním úvěrem)

Při srovnání rizikovosti obou typů financování prostřednictvím variačního koeficientu je i statisticky patrné, že druhá varianta obsahující fixní náklady externím věřitelům je rizikovější, neboť má vyšší právě variační koeficient (1,65).Ačkoliv je v rámci druhé varianty vyšší očekávaná výnosová míra (18%), její 50% nárůst oproti první variantě financování pouze vlastními zdroji (12%) nepřevýšil zhruba 100% nárůst hodnoty směrodatné odchylky (z 14,82% na 29,64%). Gaussovy křivky obou variant by vypadaly,jak naznačuje obrázek 3.

Obrázek 3: Gaussova křivka při použití a bez použití finanční páky

K výše uvedenému ještě následující poznámky:

Stejným způsobem by bylo možné v předchozí kapitole sestavit pravděpodobnostní scénáře s očekávanými úrovněmi provozních zisků/ztrát pro provozní páku a na jejich základě obdobně vypočítat očekávanou výnosovou míru a rozsah rizika pro různé úrovně provozní páky.

Provozní páka ovlivňuje provozní hospodářský výsledek, který vstupoval do našeho příkladu v této kapitole, finanční páka pak ovlivňuje finanční výsledek hospodaření a ten spolu s daněmi a provozním hospodářským výsledkem tvoří hospodářský výsledek z běžné činnosti.

Černá, plošší a roztaženější křivka druhé varianty s finanční pákou reprezentuje vyšší rozptyl a směrodatnou odchylku, z čehož vyplývá vyšší úroveň rizika.