30ZOBRAZENÍ

Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi. Jak se mění důchodové systémy ve světě?

Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi.

Jak se mění důchodové systémy ve světě?
V členských zemích OECD se penzijní systémy výrazně liší. Všechny členské země OECD však mají společné, že určitým způsobem ve všech zemích zavedena státní penze.

Proč je státní penze důležitá?
Státní přináší určitou garanci, že občané za celoživotní práci nezůstanou v důchodovém věku bez prostředků. Státní penze totiž na rozdíl od penzijních úspor ve fondech může pružně reagovat na současnou ekonomickou situaci a legislativními změnami (valorizací) se udržovat na stanovené relaci k průměrné mzdě.

Jak vysoká má být státní penze?
Rozdíl mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD je však výše státního důchodu.
Velmi vysoký náhradový poměr státní penze oproti předchozím výdělkům je v Řecku, Lucembursku, Španělsku nebo Rakousku. V těchto zemích má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 80 % předchozího výdělku. Naproti tomu ve Velké Británii, USA, Švédsku, Dánsku nebo Nizozemí má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 40 % a méně předchozího výdělku.

Mezi zeměmi s nízkou státní penzí jsou však rozdíly v dalším financování důchodu.
Jaké?

V Nizozemí, Švédsku, Austrálii či Dánsku hraje důležitou roli povinné zaměstnanecké penzijní pojištění. V těchto zemcíh jsou tedy do systému povinně zapojeni zaměstnavatelé.
Např. v Nizozemí má více než 90 % zaměstnanců soukromých penzijních plánů, majetek v soukromých povinných důchodových systémech dosahuje v Nizozemí více než 150 % k HDP.
Ve Velké Británii či USA je nízká státní penze.
Občané s touto skutečností počítají a sami si v produktivním věku výrazně šetří na penzi. Vlastní úspory občanů jsou v těchto zemích nejvyšší na světě.
Např. Britové si začínají v průměru spořit na penzi do vlastních vybraných finančních produktů již ve 28 letech. Američané a Kanaďané ve 30 letech. Na vlastní penzi si v Británii, Kanadě či USA spoří více než 80 % všech občanů. Není jistě bez zajímavosti, že důchodci z těchto zemí patří mezi nejoptimističtější.
Velká Británie, USA a Irsko jsou země, kde příjem z vlastního spoření je v průměru v důchodovém věku vyšší než státní penze.
V Kanadě, Novém Zélandu nebo Belgii jsou soukromé úspory sice nižší, ale pořád velmi důležitým finančním zdrojem. Ve věkové skupině do 75 let je ve Velké Británii na státní penzi závislých pouze třetina důchodců. Čím mladší penzisté, tím více druhů příjmů v penzi ve Velké Británii mají (např. individuální pojištění a příjmy ze soukromého dobrovolného pojištění).
Státní penze je však v Británii nízká a občané s tím počítají. Dokonce 90 % Britů je přesvědčeno, že jsou sami zodpovědní za svoji budoucí penzi.
Proč je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření?
Přestože v Nizozemí, Švédsku nebo Dánsku velmi dobře funguje systém s povinným fondovým spořením občanů v produktivním věku, je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření na penzi.
Nizozemí, Švédsko či Dánsko mají zcela jiné ekonomické základy, jinou kulturu, dlouhodobě stabilní makroekonomická data, propracovanější finanční systém, a proto nelze tento systém převést do Česka.

Implementace povinného fondového spoření na penzi selhala např. v Maďarsku, které je nám ekonomicky bližší. Maďaři tak přišli o své povinné úspory ve fondech. Maďarsko totiž v důsledku nedostatku financí přesunulo povinné soukromé úspory na penzi do státní kasy.

Důchody jsou byznys
Důchody vždy budou představovat ohromný balík a byznys, vždy bude existovat riziko, že nahromaděné peníze se využijí jinak, a to především ve východoevropských zemích. Navíc posílení vlastní zodpovědnosti za penzi přináší řadu výhod.

Na penzi není nutné pouze spořit, možná lepším řešením je vlastní investování (např. do nemovitostí, do firmy).

Např. pořízení další nemovitostí na úvěr, který se uhradí v produktivním životu, je možností, jak mít v penzi pravidelný příjem z pronájmu nebo jednorázový příjem z prodeje nemovitosti. Fungující firma se dá prodat.

Současně povinné spoření do fondů nezaručuje vyšší zhodnocení, než dobrovolné spoření.

Např. v Austrálii, kde je státní penze jedna z nejnižších státních penzí, tvoří povinné úspory občanů v penzijních fondech hlavní finanční zdroj v penzi. Finanční krize však penzijní fondy v Austrálii citelně zasáhla a jenom za rok 2008 činily ztráty 27 %.
Při posílení vlastní zodpovědnosti za penzi je nutné, aby občané věděli, že státní penze bude klesat a důchod pouze zaručí nízkou životní úroveň v penzi.

Dobrovolné spoření na penzi je nutné podporovat
Jestliže však bude v Česku docházet k dalšímu snižování státní penze v porovnání s průměrnou mzdou, tak je zapotřebí motivovat k vlatnímu dobrovolnému spoření. Jak?

Občané musí vědět, že bez vlastních úspor to v penzi nepůjde. Je zapotřebí v této oblasti vzdělávat a informovat již středoškoláky. Zvyšování finanční gramotnosti a informovatnosti je důležité.
Snižování zdanění práce, aby občané mohli více spořit a investovat. Bohužel v současné době ekonomická situace Česka tuto variantu neumožňuje.
Daňové úlevy nebo snížit odvody na pojistné o zaplacené příspěvky do finančních produktů k zajištění na penzi. V současné době tuto možnost česká legislativa umožňuje částečně, prostor pro zvýšení možností zde existuje.