Výsledky vyhledávání pro dotaz zdanění průměrné

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Kolik odvedeme ze mzdy na daních ve srovnání s jinými státy?

Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Kdyby tyto peníze zaměstnavatel nemusel odvést na účet zdravotní pojišťovny a OSSZ, tak by mohl mít zaměstnanec o tuto částku vyšší hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by byly v tomto případě nadále stejné.DPH v konečném důsledku platí koneční spotřebitelé, při jakémkoliv nákupu zboží a služby platí všichni občané DPH. Při nákupu pohonných hmot, alkoholu či cigaret spotřební daň. Dále je třeba započítat všechny další daně (např. daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti…) nebo povinné poplatky (např. komulální odpad, kolky…).Kolik tedy platíme na daních v Česku?Nejdříve si u průměrné mzdy ve výši 23 951 Kč vypočítáme čistou mzdu a mzdové náklady zaměstnavatele.Výpočetčástkasociální pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 6,5 %)1 557 Kčsociální pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 25 %)5 988 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 4,5 %)1 078 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 9 %)2 156 Kčsuperhrubá mzda (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 100 Kčzáloha na dani z příjmu fyzických osob (32 100 Kč x 15 %) - 1 970 Kč2 845 Kččistá mzda (23 951 Kč - 1 557 Kč - 1 078 Kč - 2 845 Kč)18 471 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 KčČistá mzda je tedy 18 471 Kč a zdanění práce činí 13 624 Kč (32 095 Kč). Budeme však počítat dále, že celou svoji čistou mzdu v daném měsíci utratíme za nákup zboží a služeb.Při každém nákupu tedy odvedeme státu DPH a spotřební daň.Pro zjednodušení budeme počítat, že nakoupí benzín za 1 500 Kč (8,12 %). Zdanění benzínu tedy DPH a spotřební daň je cca 57 %. Daň u benzínu je 855 Kč.Zbylou část disponibilního příjmu 16 971 Kč (18 471 Kč - 1 500 Kč) utratíte za nákup zboží a služeb. Protože již nebudeme počítat žádnou spotřební daň a další daně, tak můžeme počítat pouze se základní 20% sazbou DPH. Nebudeme tedy rozlišovat sníženou a základní sazbu DPH. Na DPH tedy zaplatíte 2 828 Kč (16 971 Kč: 120 ∙ 20).Pokud tedy vyděláváte průměrnou mzdou odvedete na všech povinných odvodech 17 307 Kč (13 624 Kč + 855 Kč + 2 828 Kč). Volně disponovat můžete s částkou 14 788 Kč (18 471 Kč - 855 Kč - 2 828 Kč). V našem orientačním příkladě dosahuje celkové zdanění 53,9 %. A to jsme nezapočítali další odvody jako daň z nemovitosti, komunální odpad…Jak je to u našich sousedů?V Česku si tedy stát „vezme“ z výdělku zaměstnance více než polovinu. Podívejme se, jak je to u našich sousedů? V Německu a Rakousku je zdanění vyšší, na Slovensku a Polsku nižší.NěmeckoPrůměrná měsíční mzda v Německu za rok 2009 byla 3 411 €. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 50,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 675 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 736 €. Za benzín utratí 136 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Německu je 67 %, tj. 91 €.DPH v Německu je 19 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 267 € (1 675 € : 119 ∙ 19). Němec s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 2 094 € (1 736 € + 91 € + 267 €). Volně může disponovat s částkou 1 317 € (1 675 € - 91 € - 267 €). Celkové zdanění dosahuje 61,4 %. RakouskoPrůměrná měsíční mzda v Rakousku za rok 2009 byla 3 321 €. Celkové zdanění u průměrné mzdy dosahuje 47,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 730 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 591 €. Za benzín utratí 140 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Rakousku je pak 44 %, tj. 62 €. DPH v Rakousku je 20 %.Na DPH tedy Rakušan s průměrnou mzdou odvede 288 € (1 730 € : 120 ∙ 20). S průměrnou mzdou odvede obyvatel Rakouska na všech povinných odvodech 1 941 € (1 591 € + 62 € + 288 €). Volně má pak k dispozici částku 1 380 € (1 730 € - 62 € - 288 €). Celkové zdanění dosahuje 58,4 %.SlovenskoNa Slovensku byla v roce 2009 průměrná mzda za rok 746 €. Celkové zdanění práce u této mzdy dosahuje 37,6 %. Slovák si pak přijde na 465 € čistého. Zdanění u průměrné mzdy je 281 €. Za benzín utratí 38 €, 8,12 % z čisté mzdy.Zdanění benzínu na Slovensku je 52 %, tj. 20 €. DPH na Slovensku je 20 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 78 € (465 € : 120 ∙ 20). Slovák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 379 € (281 € + 20 € + 78 €). Volně může disponovat s 367 € (465 € - 20 € - 78 €).Celkové zdanění dosahuje 50,8 %.PolskoV Polsku si v roce 2009 průměrně vydělali 2 956 PLN. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 34 %. Průměrná čistá mzda je 1 951 PLN. Zdanění u průměrné mzdy je 1 005 PLN. Za benzín utratí Polák 158 PLN, také 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Polsku je 39 %, tj. 62 PLN. DPH v Polsku je 23 %.Na DPH tedy polský občan s průměrnou mzdou odvede 365 PLN (1 951 PLN : 123 ∙ 23). Polák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 1 432 PLN (1 005 PLN + 62 PLN + 365 PLN). Volně může disponovat s 1 524 PLN (1 951 PLN - 62 PLN - 365 PLN). Celkové zdanění dosahuje 48,4 %.Zdanění v mimoevropských zemích je výrazně nižšíNejnižší celkové zdanění je v mimoevropských zemích OECD, tedy v Mexiku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Novém Zélandu a USA. Ve všech zemích je podstatně nižší zdanění práce. Odvody zaměstnavatelů na pojistném jsou výrazně nižší než v Evropě. Nižší jsou i spotření daně, např. v USA je zdanění benzínu osminové oproti Česku a především DPH.Např. v Japonsku je 5% sazba DPH, v Austrálii a Koreji 10% sazba DPH. V USA není DPH vůbec zavedena. V USA je prodejní daň, která se v jednotlivých státech liší od 0 % až po 11 %, třeba v New Yorku je 8,875 %.

Pokračovat na článek


Daň z příjmu fyzických osob – neopominutelná povinnost

 Daň je tak časté slovo, že jen vyhledávač Seznam eviduje kolem 5.000 dotazů denně. Množné číslo daně je na tom o něco lépe, hledáno je v polovičním množství. S daní se probouzíme a usínáme. Není nic na tomto světě, co by nemělo nějakou souvislost s daněmi. Daním se podařilo uplést mohutnou pavučinu kolem člověka. Někdo po ní leze a někdo se do ní zamotá.Blíží se daň z příjmuStátní daňový pavouk se kdysi zakousl do člověka jen několikrát za rok. Dnes visí na každém nákupu, na každém pohybu a dokonce se snaží ovládnout i naši mysl. V prodejně je celkem zřejmé, jak se projevuje, při jízdě také, ale daní se i myšlenka. Patent neprodáte bez zaplacení daně z příjmu. World wide tax (WWT) je opravdu všude. Myšlenky by tedy měly směřovat k co nejmenším daňovým obětem, pokud vůbec takové jsou možné.Poplatník a příjmyKaždá fyzická osoba platí daň, pokud má příjem na území České republiky nebo ze zahraničí a zde se zdržuje nebo bydlí. U cizinců je poplatníkem ten, kdo se zde zdržuje alespoň 183 dní. Zdaňují se příjmy ze závislé činnosti, což je především mzda. Tyto daně jsou vysoké a ze mzdy se platí ještě zdravotní a sociální pojištění. Příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů se zdaňují obdobně.Závislé příjmy ve vztahu k podnikáníZákon považuje za příjem všechny odměny a platby funkcionářům družstev, společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným, komandistům komanditních společností a statutárním orgánům nebo jiným orgánům právnických osob.Příjmy z podnikáníTady se zdaňují příjmy ze zemědělské, lesní a vodní činnosti, živnosti a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Dále jsou to příjmy z autorských práv, průmyslových vzorů včetně nakladatelské činnosti, příjmy ze svobodných povolání umělců, příjmy znalců, tlumočníků, insolvenčních správců a příjmy z pronájmu majetku v obchodním jmění. Daním neuteče tedy žádný příjem. Pro určení sazeb jsou příjmy rozděleny.Příjmy autorůPříjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně 15 % za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.Daňové přiznáníPovinnost podat daňové přiznání se vztahuje na všechny fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl ve zdaňovacím období 15.000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy vybírané srážkovou daní. Kdo však vykazuje daňovou ztrátu, musí podat daňové přiznání vždy. Daňové přiznání nemusí podat také ten, který podal prohlášení k dani u zaměstnavatele a přitom neměl ostatní příjmy vyšší než 6.000 Kč.Jak je patrné, příjmy jsou poměrně složitou oblastí, ve které se špatně orientuje. Pokud poplatník dlouhodobě vykonává konkrétní činnost, časem zjistí všechny možnosti, z čeho a jak je povinen podávat daň. Problémy nastávají u poplatníků, kteří začínají podnikat nebo mají nepravidelné nebo jednorázové příjmy. Stát se nevyplatí obcházet. Podnikatelé a jejich vzájemná činnost je propojena fakturací, smlouvami, Obchodním rejstříkem, Živnostenským listem a daně tak skutečně jsou zjistitelné a dohledatelné.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Koeficient beta, riziko

Beta (ß), její význam ve financíchNež si povíme, co pod koeficientem beta rozumět, pokusím se jej uvést do souvislostí, proč se jím vůbec tady zabývat. V předchozí kapitole jsme si v krátkosti ukázali, jak lze riziko do určité míry snížit prostřednictvím tvorby portfolia. Proč se o riziko na trhu cenných papírů zajímat v případě podnikatelů,kteří s akciovými trhy nemají pranic společného? Vzpomeňte na sekci věnovanou úvodu do časové hodnoty peněz, kde jsme se snažili nalézt pro naše investice a podnikatelské záměry diskontní míru pro srovnávánía výpočet současné hodnoty peněz. Co si budeme povídat, konkurence nám asi údaje o své výnosnosti neposkytne (možná i protože je sama nesleduje). Můžeme se podívat na úrokové sazby bank, jenže ty, jak jsme naznačili v kapitole náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitálu WACC v částivěnované právě váženým průměrným nákladům kapitálu, tvoří jen jednu polovinu "příběhu" určení WACC. Už jsme si řekli, že z hlediska podvojného principu účetnictví náš kapitál pro podnikání (zdroje našeho financování aktiv) je dvojího druhu.Prvním jsou vlastní zdroje (to co jsme do podnikání vložili my sami - peníze, nemovitost, stroje, auto...)nebo náš zisk, kterým tyto vlastní zdroje také zvyšujeme. Druhou formou jsou výše zmíněné zdroje cizí, tzn. úvěry, půjčky atd., za které platíme poskytovatelům (našim věřitelům) určitou odměnu (úrok). Náklady těchto cizích zdrojů se dají celkem snadno zjistit ze smluv nebo z aktuální situace na trhu. Potíž ale nastává v případě určení oněch implicitních nákladů vlastních zdrojů financování. V rámci finanční páky jsme si řekli, že věřitelé mají co do hrazení jejich odměny (úroků) přednost. Zjednodušeně řečeno, nejprve musíme zaplatit úroky a teprve to, co po zdanění zbyde, tvoří náš zisk. Takže věřitelé dostanou s mnohem většípravděpodobností to, na co mají podle smluv nárok, ale jestli zbyde i něco pro nás, nebo kolik toho zbyde, to je otázka. Když už jsme v sekci rizika, doufám, že budete souhlasit s tím, že věřitelé z titulu prioritního hrazeníjejich nároků podstupují co do výnosu značně nižší riziko než my, vlastnící firmy. Podnikání je zkrátka rizikové a jak jsme řekli dříve, za toto riziko požadujeme vyšší očekávaný výnos, než jsou úroky! Požadujeme určitou rizikovou prémii co do očekávaných výnosových měr našeho podnikání. Proto i úroky jakožto náklad těchto cizích zdrojů financování budou v důsledku nižšího podstupovaného rizika obecně nižší, než naše implicitní náklady obětované příležitosti, tj. náklady vlastního kapitálu.V kapitole riziková prémie (přirážka) jsme zmínili, co se ve financích pod tímto pojmem skrývá, že jde o rozdíl mezi očekávanou výnosovou mírou daného aktiva (cenného papíru) a relativně bezrizikovým cenným papírem garantovaným státem (státní pokladniční poukázky). A právěprostřednictvím tohoto konceptu ve spojení s koeficientem beta (ß) se odhaduje požadovaná očekávaná míra výnosnosti vlastníků společnosti (u akciových společností tedy akcionářů), kteří chtějí díky vyššímu riziku i vyšší výnos. Beta (ß) - její vymezení a co znamenáKaždý z nás určitě už slyšel o tom, že burza roste, "index PX-50 si připsal" tolik a tolik procentních bodů nebo že burza klesá a tentýž index ztratil. V podstatě tyto indexy jsou určitým zprůměrováním vývoje cen jednotlivých cenných papírů na burze.S trochou představivosti si tedy lze představit určitý indexový titul, tj. akcii, jejíž cena by se pohybovala přesně tak, jak se pohybuje celý finanční trh (burza). Pokud by převýšil na burze optimismus, investoři by houfně nakupovali akcie, pak by i rostla celá burza a ve stejném rozsahu s ní i tento náš cenný papír. Naopak, pokud by na burze převládla prodejní nálada, ceny většiny akcií by klesaly, klesal by i celý trh (burza) a ve stejném rozsahu i tento "průměrný" cenný papír.Beta pak charakterizuje úroveň tržního rizika každé konkrétní akcie na takovém trhu ve vztahu k riziku celého trhu. Pokud bychom tedy uvažovali onen "průměrný" cenný papír, který se chová naprosto přesně jako burza (jeho cena roste i klesá ve stejné proporci s celou burzou), pak by beta v jeho případě byla rovna přesně jedné.Jeho riziko by tedy bylo stejné jako riziko celého trhu, tržní riziko, představené v předchozí kapitole na obr. 3, které je minimální možné v důsledku zahrnutí vlastně všech akcií všech společností na burze, čímž dosáhneme nejmenšího možného dosažitelného rizika formou diverzifikace portfolia.Pokud jde o ostatní cenné papíry, jelikož u nich nebude docházet k proporčně naprosto stejnému vývoji jejich cen (a tak i výnosových měr) s burzou, jejich beta se bude lišit a i jejich riziko bude pro jejich vlastníky odlišné od tržního rizika. Znovu zdůrazněme, že se v tomto případě bavíme o akcionářích, kteří jsou také vlastníky společnosti, zrovna takjako jakýkoliv živnostník nebo majitel společnosti s ručením omezeným.Beta měří volatilitu dané akcie ve vztahu k celému trhu, resp. k oné "průměrné" akcii, která trh kopíruje. Pokud bychom měli srovnat historickou výnosnost celého trhu na ose x a proti tomu historickou výnosnost "průměrné akcie" na ose y, pak by vypadal graf, jak ukazuje obr. 1.Obrázek 1: Regresní analýza realizovaných výnosů "průměrné" akcie a celého trhu Tak jak jsme definovali tuto "průměrnou akcii", její míry výnosu odpovídají mírám výnosu celého trhu. Proto je každý její bod na přímce se sklonem 45° (při stejném měřítku obou os) v grafu, kde na ose x měříme historické výnosové míry celého trhu ana ose y pak historické výnosové míry této "průměrné" akcie. Jak jsme již řekli, z definice je beta celého tržního portfolia i "průměrné" akcie rovno jedné. Když se podíváme důkladně na obr. 1, vidíme, že pro tuto přímku platí, že jakákoliv hodnota na osex se vždy rovná téže hodnotě na ose y. Jinými slovy lze zapsat y=x.Pakliže zapátráte ve vzpomínkách na matematiku, možná si vzpomenete, že y=x lze upravit i jako y=1x+0, kde jednička před x udává sklon přímky. Tento sklon je matematicky poměrem delta y / delta x (jak je znázorněno na obrázku 1). V našem případě "průměrné" akcie je sklon roven jedné a vyjadřuje právě koeficient beta. Další část rovnice "+0" představuje, kdedaná přímka protíná osu y. Jak vidno, přímka prochází průsečík obou os x a y. To znamená, že prochází i osu y v počátku, tj. v nule. Pakliže bychom vzali jakoukoliv jinou akcii na trhu (burze), je nanejvýš pravděpodobné, že její historie výnosů nebude přesně kopírovat vývoj výnosových měr celého trhu. V takovém případě by řada bodů (znázorňující výnosovou míru takové akcie na ose y vzhledem k výnosu celého trhu na ose x) nebyla na přímce obr. 1. Obrázek 2: Regresní analýza realizovaných výnosů akcie a celého trhu Na obrázku 2 jsou vyznačeny výnosové míry dosažené jednou z mnoha akcií celého tržního portfolia (burzy) na ose y vzhledem k výnosovým měrám trhu na ose x. Jde o běžnou situaci, kdy budeme hledat pomocí lineární regrese přímku, která nejlépe vystihne trend. Tomutotématu a jejímu zobrazení v Excelu jsme se věnovali dříve v kapitole riziko ve financích. V tomto případě vidíme, že sklon regresní přímky činí zhruba 1,603 a víme už také, že jde o hodnotu beta. Současně zmiňme, že koeficient determinace R= 0,834 (na obr. 2 v modrém oválu) je druhou mocninou korelace výnosů uvedeného cenného papíru a celého trhu (tržního portfolia). Velikost beta je pak rovněž statisticky dána následující rovnicí 1:Rovnice 1: koeficient beta - rovnice výpočtu Pokud tedy dosadíme z obr. 2 potřebné údaje, tj. odmocninu koeficientu determinace v modré elipse, a hodnoty směrodatných odchylek tržního portfolia (resp. "průměrné" akcie) a akcie A v zelených oválech, dostaneme pro dané hodnoty tutéž velikost beta. Velikost koeficientu betaV praxi řada renomovaných firem měří hodnoty beta různých oborů a odvětví, což nám může pomoci tento koeficient pro naše podnikání odhadnout a spolehlivěji tak stanovit náklady vlastního kapitálu v rámci průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC), jak jsme zmiňovali výše. Hodnota koeficientu beta se liší v závislosti na typu odvětví a stupni finanční a provozní páky dané společnosti. Co se týká dalších informací a konkrétního zapojení koeficientu beta do výpočtu WACC, tím se budeme zabývat v sekci "diskontní míra".Na závěr si ještě pro úplnost zopakujeme, že s růstem tohoto koeficientu dochází na obr. 2 k růstu sklonu vyznačené přímky, s poklesem koeficientu beta naopak k poklesu jejího sklonu.Proč tato anabáze s koeficientem beta?Riziko vlastního kapitálu (investic podnikatelů a akcionářů) je vyšší než v případě nákladů externích zdrojů financování (úroky bank, leasingu...). Vlastníci tak vyžadují za dodatečné riziko větší očekávaný výnos.Výši tohoto očekávaného výnosu, tj. implicitních nákladů vlastního kapitálu pomáhá určit právě beta a to z trhů, odkud existují reálná data. Tato data pro výpočet nákladů vlastního kapitálu lze nejlépe získat z akciových trhů, na nichž obchodují právě vlastníci společností (akcionáři).To, jakým způsobem budeme odhadovat konkrétní hodnotu implicitních nákladů vlastního kapitálu naší firmy při výpočtu diskontní míry (WACC) prostřednictvím ß v kombinaci s tržní rizikovou prémií, si ukážeme v sekci věnované diskontní míře.Diskontní míra (WACC) pak bude klíčovým faktorem při posuzování výhodnosti našich jednotlivých investičních záměrů, tj. k přepočtu očekávaných budoucích peněžních toků k jednotné (dnešní) časové bázi. Shrnutí koeficientu betaTržní portfolio, tj. veškeré cenné papíry na trhu, eliminuje část celkového rizika, tzv. diverzifikovatelného rizika. Přesto ani takto veliké portfolio akcií nedokáže eliminovat celkové riziko zcela. I po sebelepší diverzifikaci portfolia investoři nesou tzv. tržní riziko. Tržní riziko je výsledkem působení rizika spojeného s vývojem výnosových měr všech cenných papírů na trhu. Pochopitelně jsou akcie, jejichž riziko je vyšší než celkové "průměrné" tržní riziko a naopak musí být akcie, s nižším rizikem.Laicky řečeno, pokud výnosové míry dané akcie "vyskakují" v průběhu let více než míry výnosu trhu jako celku, beta takové akcie (volatilita jejího vývoje ve vztahu k tržnímu portfoliu) bude vyšší. Totéž bude platit v případě poklesů míry výnosu takové akcie oproti tržnímu portfoliu. U akcie s koeficientem beta vyšším než jedna budou i propady její výnosové míry převážně větší než propady tržního portfolia ("průměrné" akcie). Oproti tomu akcie, jejichž míra výnosu roste (a klesá) méně než trh jako celek, jejich beta budou menší než jedna.Agregujeme-li všechny tyto akcie dohromady, získáváme tržní portfolio s betou definovanou na úrovni jedné. Výnosové míry akcií, jejichž beta je vyšší než jedna, budou v průběhu času kolísat více než trh jako celek a jejich riziko (měřené směrodatnými odchylkami) tedy bude vyšší než tržní. Naopak akcie, jejichž výnosové míry kolísají v průběhu času méně než trh jako celek, jejichriziko bude nižší a beta menší než jedna. Vlastníci pak na základě výše rizika spojeného s jejich chováním oproti trhu budou požadovat vyšší či nižší výnos.

Pokračovat na článek


Finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování, výplatní poměr, payout ratio, markup

Obrázek 1: Jak povolit iterace v Excelu Pozor! Pro správné fungování výše uvedeného excelovského souboru je nutné mít povoleny iterace! Ty se povolují v Office 2007 kliknutím v levém horním rohu na kolečko se znakem sady Office (malé 4 barevné čtverečky). V nabídce, která se objeví, klikneme na spodní liště na tlačítko možnosti aplikace Excel.Dialogové okno s možnostmi Excelu, které se objeví (vizte obrázek vlevo), obsahuje v levé části sloupek s dalšími nabídkami, ze kterých vybereme nabídku vzorce (na obrázku modrá elipsa) a zaškrtneme povolit iterativní přepočet (červená elipsa). Obrázek 2: Drivery a výsledovka finančního plánu Drivery a zdůvodnění jejich výše (logika, která stojí za nimi)Tempo růstu nákladů (tj. variabilních nákladů přímo souvisejících s prodejem zboží) na obrázku 2 jakožto první z řídících proměnných (driverů) jsme odvodili na základě analýzy dosavadního cca. 2,5% tempa jejich růstu.Na základě odhadů Ministerstva financí a ČNB jsme zjistili, že tempo růstu nominálního HDP se odhaduje v rozsahu 4-6% pro následující roky. Nyní věnujte pozornost na obr. 2 současně i nákladovému řádku reklama, mzdy, atp** ve výsledovce. V aktuálním roce činily náklady na reklamu 10 mil. Kč, ostatní fixní náklady 30 mil. Kč, tj. celkem 40 mil. Kč.V následujícím roce (rok 1) chceme zvýšit podíl výdajů na reklamu z 10 mil. Kč na přibližně 70 mil. Kč (spolu s nezměněnými 30 mil. Kč na mzdy atp. tedy celkem ve výsledovce uvedených 100 mil. Kč).Pokud jde o driver tempa růstu variabilních nákladů přímo závislých na spotřebě (1. řádek tabulky), konzervativně předpokládáme pouze minimální zvýšení tohoto ukazatele (tj. tempo růstu nákladů) na 3%. Jde o nárůst nominální, tj. jak z hlediska množství tak průměrné pořizovací ceny. K problematice nominální vs. reálné veličiny vizte kapitolu reálná a nominální míra v sekci základy financí. Vycházíme tak z určitého zpoždění mezi těmito variabilními náklady a spuštěním celé kampaně na trhu včetně určitého zpoždění při reakci zákazníků.Proto teprve s ročním zpožděním (tj. až v roce 2) dojde na ř. 1 k nárůstu variabilních nákladů na spotřebu zboží a to na 8%. Jelikož se jedná o náklady spojené se spotřebou zboží, tržby budou druhou stranou téže mince. Je to právě růst tržeb, který stimuluje růst těchto variabilních nákladů. Shrneme-li, vyšší tržby a s nimi spojené vyšší náklady na spotřebu nastanou s ročním zpožděním po spuštění celé reklamní kampaně v roce 1, kterou chceme novým úvěrem financovat. Současně si všimněte ve výsledovce na obr. 2, že pro tento 2. rok je výše nákladů v položce reklama, mzdy, atp** 50 mil., tj. výrazně nižší než v roce 1 se 100 mil. Kč. To je důsledkem ukončení reklamní kampaně ke konci roku 1. V roce 2 již tato kampaň dále neprobíhá, ačkoliv jsou zachovány vyšší výdaje na reklamu ve srovnání s aktuálním rokem (50 mil. Kč vs. 40 mil. Kč).V roce 3 proto opět s určitým zpožděním klesá driver výše nákladů na spotřebu zboží z 8% na 5%. To je opět zpožděný důsledek poklesu výdajů na reklamu v roce 2 oproti roku 1, kdy byla masívní reklamní kampaň. V dalších letech spolu s rostoucími fixními náklady (reklama, mzdy, atp**) o 2 mil. ročně se ustálí tento driver na ř. 1 na cca. 6%. Jeho výše vychází z odhadů růstu nominálního HDP Ministerstvem financí a ČNB (vizte výše).Doba obratu pohledávek je v současné chvíli 47,4 dní, což je podstatně více než silnější konkurenti. Existuje tedy prostor snížit vázanost našich zdrojů financování ve prospěch financování našich odběratelů, aniž bychom zhoršili své konkurenční postavení. Navíc, pokud bude reklamní kampaň účinná, vzroste náš podíl na trhu,vzroste i naše vyjednávací síla s odběrateli. Na základě naší analýzy jsme dospěli k názoru, že je proveditelné bez výraznějších negativních dopadů na naše odběratele ve světle obvyklých lhůt splatnosti na trhu snížit dobu obratu pohledávek na 40 dní. Pozor, jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu zásob je rovněž ve srovnání s trhem výrazně nadprůměrná. V důsledku vyšších plánovaných fyzických prodejů (díky reklamní kampani) bude ještě snazší současnou úroveň doby obratu zásob snížit bez rizika jejich nedostatečné výše. Analýzou historického vývoje výkyvů prodejů usuzujeme na to, že je realizovatelné a žádoucí jejich výši vzhledem k prodejům postupně snížit k dosažení doby obratu 85 dní k roku 7. A znovu tu jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu závazků v důsledku očekávaného nárůstu podílu na trhu stimulovaného mohutnou reklamní kampaní v roce 1 očekáváme zvýšení vyjednávací síly i směrem k dodavatelům. Tato skutečnost se promítne do prodloužení průměrné lhůty splatnosti a mírného nárůstu doby obratu závazků z obchodního styku ze současných 7,2 na 10 dní (i zde se jedná o smyšlenou hodnotu bez vazby k realitě k nějakému oboru). Tato skutečnost postupně s růstem doby obratu závazků uvolnínaší kapitálové náročnosti pro financování pořizovaného zboží a služeb. Jak již víme z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy, růst závazků, který snižuje pracovní kapitál, má pozitivní vliv na cash flow a tedy i uvolnění kapitálové náročnosti z hlediska financování.Okamžitá likvidita je driver, který určuje poměr požadované výše položky peníze v bilanci vůči krátkodobým závazkům. Předpokládejme opět, že její aktuální výše je kriticky nízká vzhledem k průměru v odvětví, a proto plánujeme její růst na úroveň obvyklou, kterou jsme s vypětím všech sil a ztrátou spousty času nakonec z řídkých zdrojů, které jsme nalezli, přibližně získali. K tomuto driveru se vrátíme později v kapitole věnované bilanci a to konkrétně při diskuzi nad položkou peníze.Úrokové míry (krátkodobých a dlouhodobých úvěrů) do budoucna jsme konzultovali s našimi bankéři. Ti naznačili, jakou inkrementální úrokovou míru můžeme v případě schválení našeho dlouhodobého úvěru na nově poskytnutou částku očekávat. Oproti stávajícímu úvěru, jehož úroková sazba činí 9,5%, bankéři stanovili novou úrokovou míru při dané výši úvěru pro reklamní kampaň z důvodu vyššího rizikapro banku na 15%. Ačkoliv, jak uvidíme, plánujeme postupně její splácení a snižování zadlužení, marginální úrokovou sazbu všech následných úvěrů konzervativně držíme na této úrovni 15%.Její výše společně s výší dlouhodobých úvěrů v bilanci, které zajišťují zdroje financování, budou samozřejmě ovlivňovat velikost úrokových nákladů ve výsledovce. Detailně se této problematice plánování potřebné výše úvěrů a z toho plynoucích úrokových nákladů budeme věnovat později při diskuzi nad tvorbou výsledovky a rozvahy.Pokud jde o krátkodobý (např. kontokorentní) úvěr i zde konzervativně kalkulujeme s růstem jeho úroku z hlediska našeho plánovaného rostoucího zadlužení a vyšší požadované rizikové prémii bankou. I s odhadem jeho výše by nám měli pomoci bankéři. Finanční model vychází u kontokorentního úvěru z předpokladu maximálního využívání, tj. jeho neustálého čerpání do limitu. I k této problematice se vrátíme v rámci výsledovky a rozvahy.Korporátní daňová sazba stanovená zákonem o daních z příjmů je ponechána nezměněna na úrovni 19%.Payout ratio (výplatní poměr) představuje plánované procento zisku, které z firmy plánujeme vybírat pro naše osobní potřeby. Jinými slovy, 60% zisku ponecháme ve firmě k další reinvestici a 40% zisku si ve formě peněz převedeme každoročně na náš soukromý účet. Čím bude výplatní poměr vyšší, tím vyšší úvěrování od bank budeme potřebovat, protože vybrané peníze budeme muset nahradit pomocí o to vyšších úvěrů. Vyšší výplatní poměr (payout ratio) na druhou stranu vytváří určitý polštář pro případ neočekávaných negativních událostí, kdy můžeme případné ztráty "financovat" z této potenciální plánované "rezervy",aniž bychom museli žádat o vyšší než plánované úvěry. Za takové nepříznivé situace bychom tedy oproti plánu nic nevybrali (nebo vybrali méně) a nemuseli bychom tak v budoucnu žádat banku o vyšší úvěry oproti našemu plánu.Markup (zisková přirážka nad náklady) je posledním použitým driverem pro tuto naši modelovou ukázku tvorby finančního plánu. Jeho výpočet jako poměr mezi výší tržeb a variabilních nákladů na prodej zboží po odečtení jedné je vidět z obrázku 2. Role této řídící proměnné bude v určování výše tržeb a to v závislosti na vývoji variabilních nákladů na prodané zboží, které ovlivňuje právě driver v prvním řádku.Čím tedy bude jeho hodnota vyšší, tím větší marži (resp. přirážku nad náklady) budeme uplatňovat a tím vyšší plánujeme tržby. Jeho očekávaný růst je způsoben právě reklamní kampaní, která umožní prodávat s vyšší přirážkou nad náklady. I zde si všimněte, že s ročním zpožděním po kampani, kdy je markup nejvyšší, následně dochází k jeho mírnému poklesu, jako důsledek postupného pominutí efektu kampaně.Jaké jsou kvantifikovatelné důvody, které nás vedou k předpokladu možnosti zvýšení markupu, bez negativního vlivu na pokles prodejů? Víme, že náš dosavadní tržní podíl co do velikosti tržeb činí 15% a co do objemu prodejů cca. 20%. Jelikož prodáváme produkty obdobné kvality a parametrů jako konkurence,existuje prostor pro zvýšení podílu na tržbách rovněž na 20% (ze současných 15%). Z této analýzy plyne, že konkurence má v průměru o 41,7% vyšší jednotkovou prodejní cenu než my. Rovnice 1 ukazuje matematické odvození. Rovnice 1: Potenciál pro růst ceny (markup) V rovnici 1 řádky 1) a 2) ukazují rovnice tržeb naší firmy a konkurence. Jelikož platí, že z hlediska tržního podílu dosahujeme na objemu prodaného zboží Q 20%, potom konkurence prodává 80% (modré yQ). Tuto skutečnost postihuje řádek 3). Logickým vyústěním je pak na řádku 7) hodnota 4, neboť tržní podíl konkurence je čtyřnásobný (80% vs. 20%).Analogicky řádek 8) ukazuje totéž, nicméně pro celkové tržby PQ. Náš tržní podíl činí 15% a zakomponováním výsledku z řádku 7) dojdeme k závěru, že konkurenční cena představuje 1,4167 násobek naší ceny, pokud je konkurenční podíl na tržbách 85%. Z tohoto pohledu existuje reálná šance (za výše uvedených skutečností o podobných nákladech na prodané zboží, jeho kvalitě a podobnosti s konkurencí) naší průměrnou cenu o toto procento zvýšit (tj. cca. 42%).Aktuální markup v uplynulém roce činil 35% (300 000 tis. Kč/221 600), vizte obr. 2 v prvních dvou řádcích výsledovky. V roce 1 zahájíme navíc reklamní akci, která tomuto růstu ceny má výrazně napomoci. Přesto jsme konzervativní a velikost tohoto driveru ponecháme pro rok 1 na aktuální úrovni (zmiňovaný efekt zpoždění). Teprve v roce 2 docházík růstu markupu z 35% na 45% a posléze dosahuje maxima 50% v roce 3. V dalším horizontu pak postupně klesá zpět k 46%. A právě nárůst na 50% v roce 3 z dnešních 35% činí 42,86%, což zhruba odpovídá v rovnici 1 současné vypočtené odchylce naší nižší průměrné ceny oproti konkurenci (41,67%). Pokud vezmeme v úvahu navíc rozsáhlou reklamní kampaň, nedochází podle nás v tomto směru k nikterak přehnaným očekáváním,spíše ke konzervativnímu odhadu. Současně odhadujeme cenovou elasticitu poptávky značně nízkou, neboť se vesměs jedná o prodej nezbytného zboží každodenní potřeby obtížně vyloučitelného ze spotřeby. Navýšením ceny P tak hrozí relativně nízké riziko poklesu prodejů Q s negativním dopadem na celkové tržby PQ. ShrnutíProsím každého čtenáře, aby si následující větu nejen přečetl, ale hlavně uvědomil. Otázka nastavení a odůvodnění předpokladů (řídících proměnných, resp. driverů), ze kterých každý finanční plán vychází, je klíčová! Není tak složité po určité době a praxi sestavit finanční plán, který je bez nedostatků z hlediska účetních vazeb mezi finančními výkazy. Ba co víc, je pak velice snadné nastavit jeho proměnné tak,aby vyšel opravdu "pěkně". Problém ale bude, že takový finanční plán vám při posuzování žádosti o úvěr asi příliš nepomůže a nepomůže vám ani v případě vašeho manažerského rozhodování do budoucna. Možná uděláte dojem, jak pěkně jste vše do detailu naplánovali, ale půjde maximálně o vaše zbožná přání. Finanční plán má být ostrý, říznout až k podstatě. A k podstatě se nedostanete bez toho, aniž byste vycházeli z reality a reálných možností.Je jasné, že nikdo nevidí do budoucnosti zcela jasně. Vždy jde o rozmazaný obrázek toho, co by se mohlo udát. Čím realističtější ale budou drivery, tím bude tento pohled ostřejší, pokud nedojde k žádným nečekaným událostem.Cílem této kapitoly bylo načrtnout, jak lze při určování řídících proměnných (driverů) postupovat. Pochopitelně že tato ukázka není univerzální způsob, jak celý finanční plán postavit. Bude záležet jen na vás, jaká data máte k dispozici, ze kterých lze udělat na základě daných skutečností určitou prognózu vývoje, a která pak zvolíte jako drivery ve vašem konkrétním finančním plánu. Mou snahou bylo v této kapitole naznačit, jak přistoupit k odhadu některých obvykle využívaných driverů a naznačit zdůvodnění jejich výše. Tempo růstu variabilních nákladů spojených s prodaným zbožím vychází z odhadů růstu HDP respektovaných autorit Ministerstva financí a ČNB. Průměrný očekávaný růst ekonomiky odrážíme do stejného růstu námi nakoupeného zboží k jeho následnému prodeji. Tyto hodnoty jsou přes markup pevně propojeny s tržbami (vizte níže).Doby obratů pohledávek, zásob a závazků jsou na základě provedené analýzy (podložené konkrétními údaji) aktuálně obecně horší než je obvyklé na trhu. Zamýšlenou reklamní kampaní očekáváme posílení naší pozice na trhu s pozitivním efektem na tyto drivery v intencích celého trhu.Okamžitá likvidita k tomuto driveru, který ovlivňuje výši potřebné likvidity (peněz na účtech apod.), se vrátíme v kapitole věnované bilanci (rozvaze). Zmíníme jej rovněž při analýze cash flow.Úrokové míry na nové úvěry jsme konzultovali s našimi bankéři.Korporátní daňová sazba ponecháváme její současnou zákonnou výši nezměněnu.Payout ratio může být konzultováno s bankou, jakou hodnotu v rámci určitého bezpečnostního polštáře by v našem plánu ráda viděla.Markup ovlivňuje výši tržeb nad velikostí plánovaných prodejů (variabilních nákladů na prodané zboží). Čím tedy bude vyšší očekávaný růst HDP a s ním i první driver variabilních nákladů a čím vyšší plánujeme markup, tím vyšší hodnota tržeb. Nárůst tohoto driveruodvozujeme od současné obecně nižší průměrné prodejní ceny, kterou prostřednictvím reklamní kampaně plánujeme zvýšit na průměrnou tržní úroveň.

Pokračovat na článek


Výpočet WACC firem, výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu

Efektivní diskontní míraV předešlých kapitolách jsem několikrát slíbil naznačit, jak se s problémem určení konkrétnějšího postupu při odhadu WACC naší firmy poprat i jinak. V této kapitole tedy zmíním některé záchytné body, kolem kterých se ve finanční praxi velikosti diskontních měr pro investice pohybují.Shrneme nejprve problémové oblasti, které jsme doposud identifikovali, neboť je třeba mít tato úskalí na paměti: 1) Problematika odhadu očekávané (požadované) míry výnosu vlastního kapitálu. V této souvislosti bylo řečeno, že je potřeba co do našich požadavků na výnosnost reflektovat míry obvyklé na našem trhu. To je velmi obtížný úkol v podmínkách České republiky,kde není k dispozici dobrá datová základna z kapitálových trhů pro referenci jako např. v případě trhu v USA. Navíc, i pokud by se nám podařilo nalézt ideální kopii obchodovanou na burze, objevuje se problém s diverzifikací rizika. Pokud se plně soustředíme na chod naší firmy, investujeme veškeré naše peníze do ní, jakožto podnikatelé nemáme diverzifikovanéportfolio našich investic (oproti investorům na kapitálových trzích). Za takové situace poneseme vyšší riziko a budeme požadovat vyšší prémii za tu část rizika, kterou lze diverzifikovat, jak jsme probrali v kapitole diverzifikace rizika .2) Problematika odhadu vah, kterými vážíme náklady vlastního kapitálu a kapitálu cizího. V této souvislosti jsme zmínili požadavek jejich stanovení na základě tržních hodnot kapitálu. V kapitole určení vah kapitálu pro WACC jsme si ukázali, že v případě vyšší tržní hodnoty naší firmy oproti účetní hodnotě podhodnocujeme výši "firemního" (učebnicového) WACC. Bohužel tržní hodnotu našich firem zpravidla nevíme (pokud jsme si nezaplatili odhadce) a tak nám nezbyde jiná možnost, než se spolehnout na účetní hodnotya případně diskontní míru patřičně upravit.Obrázek 1: Stanovení diskontní míry podle typu investice Několik "záchytných" bodů - jak WACC pro konkrétní investice odhadují některé firmyNěkteré velké firmy, které se aktivně snaží promítnout různé riziko různých investic do výše diskontní míry, využívají konkrétní hodnoty podle kategorie investice. Tyto hodnoty ukazujeobrázek 1. Je však třeba mít na paměti, že tyto diskontní míry nebudou obsahovat část rizika specifického (diverzifikovatelného). Z tohoto důvodu bude naše diskontní sazba vyšší, nicméně její velikostlze velmi těžko na tomto místě generalizovat. Druhou možností je promítnout vyšší riziko do peněžních toků (budoucích očekávaných částek), které do budoucna projektujeme. Odhad "firemního" učebnicového WACC pro diskontování investicPokud jde o mou vlastní zkušenost, několik významných firem v ČR (jedna z nich obchodovaná na pražské burze) používá WACC ve výši pohybující se kolem 15% a to paušálně pro všechny typy investic. Nesnaží se tedy upravit tento "firemní" průměrovaný ukazatelpodmínkám jednotlivých investic. Už jsme dříve uvedli, že u velkých firem, pokud nedochází k výrazné investiční expanzi do nových oblastí podnikání, nové investice jsou z hlediska firmy průměrně rizikové a nemění se tak ani struktura financování a provozní páka, lze tyto učebnicové průměrné vážené náklady kapitálu považovat za přiměřenýukazatel diskontní míry takových investic. Většina posuzovaných investic zpravidla u velkých firem bývá co do celkového investičního rozpočtu nepatrnou kapkou v moři a z tohoto důvodu je tento přístup odůvodnitelný. Pakliže by tyto podmínky byly splněny i v případě naší firmy a daná investice by byla obvykle riziková a nebyla z ranku významných investičních akcí co do výše financování, změny struktury financování a výše odchylky nákladů obou druhů kapitálu od "firemního průměrného" WACC, bude jeho nezměněná výše vyhovovat jako diskontní míra i pro nás. S ohledem na zvýšené riziko doprovázející podnikání malých firem, jak jsem uvedl výše, lze velice zhruba a indikativně uvažovat s hodnotami "firemního" WACC kolem 20% (případně o několik procent výše). Z toho vyplývá, že naše požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu bude nad 20% (předpokládáme nižší náklady vlastního kapitálu navíc snížené o daňový štít).ShrnutíUrčit odpovídající výši diskontní míry pro tu či onu investici a generalizovat nějaké postupy, podle kterých postupovat, je bohužel nemožné. Každý z nás podniká za specifických podmínek a bylo by z mé strany velminezodpovědné prezentovat jakákoliv generalizovaná doporučení. Vždy bude záviset na hloubce dané analýzy společnosti, zda a jakou metodou bude odhadnuta její tržní hodnota a z ní přepočítány váhy nákladů kapitálu v tržních hodnotách,zda budeme kalkulovat s reálnou nebo nominální diskontní mírou (vizte následující kapitola), jak citlivě posoudíme očekávané náklady vlastního kapitálu (vzhledem ke všem faktorům rizika a fázi hospodářského cyklu) a na celé řadě dalších faktorů. Výše uvedené mělo za cíl pouze ukotvit možné rozsahy diskontních sazeb pro jednotlivé investice k hodnotám, které se v praxi objevují.

Pokračovat na článek


Peněžní toky, cash flow, náklad, výnos, odpis, pracovní kapitál, NOPAT, NOPLAT, FCFF

Bohatneme penězi nikoliv účetní technikouKaždý z nás podniká proto, aby vydělal, aby zbohatl. Bohatství každého z nás, ať už je ve formě nemovitostí nebo věcí movitých poměřujeme penězi. I my jsme začali podnikat, abychom si přišli na zajímavé peníze za ty všechny starosti kolem.Investoři na burze také kupují akcie, aby vydělali peníze, ať už z dividend nebo z prodeje akcií v budoucnu za vyšší cenu. Podstatné pro zbohatnutí tedy je mít peníze k dispozici pro následnou investici, které věříme, že na ní zbohatneme. Pokud budeme se svou firmou v zisku, nicméně co do peněz k dispozici budeme na nule a nikdo nám nepůjčí, profitabilní investici zkrátka nezrealizujeme, nemáme zdroje, nemáme peníze, jediné co kromě zisku máme, je smůla a možná i víra, že nám naši dlužníci vydělané peníze snad zaplatí. Nebo další situace, letos jsme ve ztrátě, ale banka nám přesto poskytla provozní úvěr a díky tomu můžeme do této investice jít a vydělat peníze (ne primárně dosáhnout zisku)! Zisk nutně neznamená příliv peněz a ztráta nutně neznamená úbytek peněz, ačkolivzpravidla to tak bývá. "Zpravidla" však neznamená vždy!Ačkoliv věřím, že všichni chápete tento rozdíl mezi ziskem, náklady a výnosy v účetním pojetí a jejich vazbou na cash flow (česky peněžními toky), přesto jen pro jistotu naznačím pouze některé faktory, které způsobují odchylky mezi účetnictvím a peněžními toky. Detailněji ve formě tvorby business case a úprav účetních dat na reálné peněžní toky se k tomuto problému vrátíme v další sekci tvoříme business cases v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy.Účetnictví pracuje s okamžikem, kdy jsou výnosy generovány a náklady neseny. Tento okamžik nemusí být totožný s momentem získání nebo výdeje peněz. A jsou to právě tyto momenty, kdy peníze získáváme nebo hradíme,které nás budou při finančním posuzování našich záměrů zajímat. Druhým důležitým faktorem je specifikum dlouhodobých aktiv. Jejich náklady (oproti peněžnímu výdaji při koupi) se do účetnictví dostávají až zpětně po dobu "účetní životnosti" aktiva formou odpisů. I zde dochází k nekonzistenci mezi peněžními toky a účetním ziskem. Peněžní toky (peníze) jsou v účetnictví ovlivněny velkým množstvím faktorů.První velkou skupinou jsou tzv. nepeněžní náklady a nepeněžní výnosy, se kterými akruální účetnictví pracuje. Nejznámějším nepeněžním nákladem jsou dozajista odpisy. Odpis je umělé, fiktivní a s penězi nesouvisející rozložení celkového nákladu spojeného s pořízením aktiva v čase. V případě 100% úhrady dlouhodobého aktiva vydáme při jeho koupi peníze poprvé a naposled a to v plné výši jeho pořizovací ceny. Tím je příběh jeho pořízení z pohledu peněz u konce. Z hlediska nákladů nemá akt nákupu takového fixního aktiva v účetnictví žádný záznam. Teprve následně v průběhu jeho využívání se proti jeho příspěvku k tvorbě výnosů rozpouští postupně jeho pořizovací cena formou odpisů. Odpisy tedy vůbec nemají žádný vztah k peněžním tokům. Podobně je tomu například v souvislosti s tvorbou opravných položek k pohledávkám (vizte následující odstavec) nebo tvorbou rezerv do nákladů. Mezi příklady nepeněžních výnosů můžeme uvést například rozpouštění rezerv a opravných položek zpětně do výnosů. Jde o čistě účetní operacena základě základních principů, které se účetnictví snaží dodržovat. V našich analýzách ale rozhodně s rezervami a opravnými položkami pracovat nebudeme.Další velkou skupinou jsou pohledávky a závazky. Rozdíl pohledávek spolu s ostatními krátkodobými aktivy na straně jedné a závazky s ostatními krátkodobými pasivy na straně druhé se souhrnně označuje jako pracovní kapitál. Pokud prodáme své výrobky nebo služby a účetně realizujeme výnos, můžeme okamžitě získat peníze. V takovém případě nevzniká mezi účetními výnosy a peněžními příjmy rozdíl. V praxi je ale velká řada prodejů uskutečňována na obchodní úvěr s dobou splatnosti mnohem později, než nastal účetně moment realizace výnosu. V takových případech opět vzniká nesoulad mezi účetním výnosem a peněžním příjmem. Navíc, může se stát, že naše pohledávka nakonec vůbec naším dlužníkem z nějakého důvodu uhrazena nebude a my ji budeme muset nakonec odepsat do nákladů. To je již zmiňovaný nepeněžní nákladv předchozím odstavci, který s peněžními toky také nemá nic společného. Podobně v okamžiku nákupu můžeme zaplatit za materiál, zboží a služby hotově, ale účetně je okamžik vzniku nákladu spojený až s okamžikem jejich spotřeby. Pokud navíc nakoupíme na obchodní úvěr, opět se rozchází účetnictví s reálnými peněžními toky, které nás v případě finančního posuzování investic zajímají. V kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy věnované první ukázce tvorby nejčastějšího typu business case, si ukážeme, že růst pracovního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími odpovídá témuž snížení cash flow oproti zisku a opačně.Pochopitelně i v momentě, kdy si vybereme z firemních prostředků peníze pro vlastní použití nebo je naopak do firmy vložíme, ani v tomto případě není jednotnost mezi účetními náklady a výnosy a peněžními toky. Takovéto kroky se v účetnictví na straně nákladů a výnosů vůbec neobjeví, ačkoliv do firmy nebo z ní peníze reálně plynou! Stejně tak tomu bude v případě získání úvěru u banky a připsání peněz na účet nebo opačně splácení jistiny. Ani zde tato bilanční transakce nemá vazbu na náš hospodářský výsledek, ačkoliv peněžní toky ovlivňuje.Pochopitelně bychom nalezli další příklady, nicméně pro naše podmínky byly výše uvedené příklady asi nejdůležitější a dostatečné pro budoucí kapitoly. Později si ukážeme, že příklady v tomto odstavci jsou tzv. cash flow z finanční činnosti (finanční cash flow).Další oblastí, kterou chci zmínit, jsou úroky (náklady cizího kapitálu iCK), které vstupují do diskontní míry v souladu s rovnicí WACC. O diskontování, jehož úkolem je převod budoucích hodnot peněz na jednotnou (současnou) bázi, již víme, že eliminuje kromě úroků (explicitních nákladů cizího kapitálu) z budoucích částek rovněž i implicitní náklady obětované příležitosti. Tímto jejich vyloučením získáváme srovnatelnou výši budoucí částky s částkou dnešní. V případě použití WACC tedy peněžní toky snižujeme o celkový náklad kapitálu (z části vlastního a z části cizího). Cizí kapitál nese náklad ve formě úroků, vlastní kapitál je zpoplatněn prostřednictvím námi požadované míry výnosu vlastního kapitálu. Tato skutečnost je velmi důležitá při výpočtu peněžních toků. Diskontováním budoucích peněžních toků tedy explicitní úrok cizího kapitálu eliminujeme a spolu s ním při použití WACC i náklad vlastního kapitálu. To je i jedním z důvodů, proč nemůžeme vycházet z čistého zisku v účetnictví!Účetní čistý zisk je spodní řádek výsledovky, to znamená, že je už snížen i o úroky (ty jsou kromě platby též nákladem). Pokud bychom vycházeli při výpočtu peněžních toků z čistého zisku, aniž bychom k němu úroky zpětně nepřičetli (včetně zpětného zohlednění daňového štítu), diskontováním bychom je odečítali vlastně podruhé! Proto se při výpočtu peněžních toků vychází z čistého upraveného provozního zisku. V angličtině se můžete setkat se zkratkou NOPAT (net operating profit after tax) nebo NOPLAT (net operating profit less adjusted tax).Nelekejte se složitostí obou názvů. Pro naše účely výpočtu peněžních toků, které budeme diskontovat (označme je FCFF - free cash flow to firm), zkrátka vyjdeme z provozního zisku před odpočtem úroků a daní. Z této úrovně zisku dostaneme právě FCFF. FCFF nám vlastně udává výši peněžního příjmu v daném období (včetně zahrnutí veškerých investičních výdajů), které jsme podnikáním získali a kterými můžeme hradit náklady na oba druhy kapitálu. Můžeme těmito vydělanými penězi splatit úroky a část dlužné jistiny bance a pokud něco zbyde, můžeme si je převést na náš osobní účet a udělat si něčím radost.Pokud naopak výše FCFF bude záporná, v průběhu daného období byly naše peněžní výdaje (včetně započtení investic) vyšší než příjmy a naše firemní peněžní prostředky se na účtu ztenčily. Případné řešení nedostatku likvidity (peněz na účtech) může být v tomto případě naopak ve formě navýšení úvěru, čímž lze eliminovat schodek hotovosti z běžné podnikatelské a investiční činnosti. Touto problematikou se budeme detailněji zabývat v rámci našeho prvního business case v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit potřebu pracovat s peněžními toky po zdanění. I daň je peněžní tok (výdaj), který nás o peníze připravuje a je ho tedy třeba zohlednit! Nemějte obavy, jak s tímto požadavkem naložit. I to si později na vzorových business cases ukážeme.Pokud bych se měl pokusit o shrnutí dosud uvedeného, účetnictví je jistě neocenitelný pomocník především u obrovských firem s velkým množstvím vlastníků a věřitelů, kterým odhaluje finanční kondici takové firmy. V podmínkách drobných podnikatelů spolu s nepřehlednou legislativou v oblasti daní v ČR může být jeho přínos skutečně sporným (pokud pominu daňové zájmy státu, které by se bez účetnictví prosazovaly velmi obtížně). Podstatné je, že z hlediska posuzování investic hrají klíčovou roli peněžní toky.Pakliže budeme schopni posoudit a odhadnout veškeré peněžní toky, které náš posuzovaný záměr vyvolá, při aplikaci pravidla přepočtu těchto částek k jednotné časové bázi pro jejich srovnatelnost jsme připraveni danou investici posoudit.V následující kapitole se proto seznámíme se základním stavebním kamenem při finančním hodnocení našich záměrů a tím je koncept čisté současné hodnoty.

Pokračovat na článek


Diskontní míra, diskontování, časová hodnota peněz

Diskontní míra, diskontování a jejich vztah k časové hodnotě penězV předchozích kapitolách jsme se postupně dobrali odpovědi, jak a podle čeho budeme posuzovat rozdílnou časovou hodnotu penězbudoucích a současných nebo obecně mezi dvěma rozdílnými časovými okamžiky. Vysvětlili jsme si, že např. tisícikoruna dnes není z hlediska finanční hodnoty pro nás totéž, pokud s ní můžeme disponovat už teď nebo až někdy v budoucnu. Důvodem je možnost investice tisícikoruny dnes a potenciální budoucí výnos s tím spojený. V minulé kapitole jsme si řekli o průměrných vážených nákladech kapitálu (WACC), které se snaží určitým způsobem zprůměrovat implicitní náklad spojený s vlastním kapitálem a explicitní náklad cizího kapitálu. Znovu zopakujme, že bude záviset na struktuře financování našich aktiv, tj. na struktuře pasív. U vlastního kapitálu vycházíme při kvantifikaci jeho nákladů pro konkrétní investici z nákladů obětované příležitosti, tj. z alternativní nejvýnosnější investice podobného rizika, popřípadě z průměrné očekávané výnosnosti vlastního kapitálu (určité méně přesné zjednodušení). Detailnější diskusí ohledně odhadů výše nákladů vlastního kapitálu se budeme zabývat napříč kapitolami sekce diskontní míra. Cizí úročené zdroje mají svůj explicitní náklad ve formě úroku, průměrnou úrokovou sazbu těchto cizích zdrojů. Příklad 1 - průměrný náklad cizích zdrojů (cizího kapitálu)Předpokládejme, že máme na straně pasív naše aktiva ve výši 130 tis. Kč financována z vlastních zdrojů ve výši 90 tis. Kč a zbytek je kryt krátkodobým úvěrem na 1 rok ve výši 10 tis. Kč, střednědobým úvěrem ve výši 10 tis. Kč a částkou z právě emitované směnky na 20 tis. Kč s tím, že za rok při jejím proplacení zaplatíme 23 tis. Kč. Jaký bude průměrný nákladcizího kapitálu (cizích zdrojů), pokud úroková sazba na střednědobý úvěr činí 7% a 5% na krátkodobý úvěr?Pokud se bavíme o průměrném nákladu kapitálu, stejně jako u WACC nebudeme počítat nějaké absolutní částky nákladů v tisících korun, ale průměrné procento, průměrný úrok, který do výpočtu vážených průměrných nákladů kapitálu vstupuje. Ten vypočteme jako vážený průměr jednotlivých složek cizího kapitálu a jejich nákladů (v %). Váha krátkodobého úvěru na celkových cizích zdrojích tedy činí 25% (10 tis. Kč/ 40 tis. Kč). Tutéž váhu 25% má úvěr střednědobý a váha zdrojů ze směnky je 50% (20 tis. Kč/40 tis. Kč). Náklady obou úvěrů jsou zadány (5% a 7%). Náklad (úroková sazba) ze směnky bude vypočítána jako (23 tis. Kč - 20 tis. Kč)/20 tis. Kč = 15%. Máme vše potřebné pro výpočet průměrného nákladu cizích zdrojů a ten vypočteme jednoduše v procentech jako 25%*5 + 25%*7 + 50%*15 = 10,5%.Nejčastější případ v praxi je situace, kdy má firma svá aktiva financovány zčásti cizími zdroji a dílem vlastními. Pak se při převodu budoucích částek na současnou hodnotu kalkuluje s průměrnými váženými náklady kapitálu, které nákladovost obou skupin zdrojů financování "průměrují". Pomocí WACC je tak odhadnut určitý umělý průměr,který se snaží každou korunu v budoucnu eliminovat o zprůměrovaný náklad cizího a vlastního kapitálu. Toto zjednodušení umožňuje srovnat výnosnost dané investice s průměrnými náklady firmy jako celku, které závisí jednak na průměrném firemním riziku, struktuře pasív (vlastním a cizím kapitálu) a také samozřejmě na výši nákladů obou těchto skupin. Uvažovanou investici tak poměřujeme s aktuálním průměrem nákladů za celou firmu. Mám tím na mysli to, žese pro jednoduchost předpokládá, že daná investice bude sice investována z dodatečných zdrojů (nových půjček nebo vlastních zdrojů), ty ale budou mít stejné náklady a nezmění současnou strukturu financování, jaká ve firmě aktuálně je. Výsledkem toho bude, že tak nedojde ke změně hodnoty průměrných nákladů, což je vysoce nepravděpodobné. I tímto problémem i diskusí, jak očekávaný výnos vlastního kapitálu odhadnout, se budeme zabývat v kapitolách sekce diskontní míra.V následujícím textu si konečně ukážeme, jak hodnoty z budoucna přepočítávat (eliminovat o náklad cizího a vlastního kapitálu) k dnešní bázi. V případě nákladu vlastního kapitálu, už po několikáté opakuji, jde o náklad obětované příležitosti ve výši očekávaného výnosu našeho vlastního kapitálu. Vzpomeňte na příklad s bankami v předešlé kapitole, kde jsme tuto logiku objasnili. Pokud tedy budeme zjišťovat náklad vlastního kapitálu pro dosazení do WACC, budeme zjišťovat očekávanou míru výnosu vlastních zdrojů (vlastního kapitálu). Přepočet budoucích částek na jejich současnou hodnotu se nazývá diskontování.Diskontování a složené úročeníDiskontováním tedy chápejme proces přepočtu budoucích hodnot peněz v jejich nominálních hodnotách na dnešní, nižší, hodnotu. Jde vlastně o očištění budoucích nominálních částek o výnos, který v sobě mají implicitně zahrnuty vzhledem k dnešnímu dni, ke kterému je vztahujeme.Diskontování je prakticky zrcadlový proces složeného úročení, o němž si povíme v kapitole perpetuita. Nicméně odvození výpočtu současné hodnoty z budoucích částek (tj. diskontování) spojíme pro názornost již nyní s rovnicí výpočtusloženého úročení, která kalkuluje opačně výši budoucí částky na základě očekávaného výnosu (vstupujícího do WACC) z její současné hodnoty.budoucí částka 1 Kč včetně očekávaného výnosu za rok = současná nominální hodnota této 1 Kč * (1 + WACC)

Pokračovat na článek


Odhad velikosti průměrných vážených nákladů kapitálu, výpočet WACC

VK a její průměrné riziko.Možnost takové investice ale téměř určitě nikdy nenastane, takže teoreticky správné je WACC vyšší či nižší rizikovost oproti průměru firmy zohlednit. Rovněž odlišná struktura financování a jiné (inkrementální) náklady požadované investory (tj. bankou nebo námi) při úpravě "průměrného firemního" WACC je teoreticky žádoucí zohlednit.V předchozím textu jsme se problému stanovení v případě nákladů cizího kapitálu již dotkli. Řekli jsme, že pokud bychom si měli na určitý projekt půjčit, náklad tohoto projektu bude úroková sazba, za kterou nám banka peníze na tento projekt poskytne. Pokud vyhodnotí námi předložený záměr pozitivně, může nám peníze poskytnout za stejnýchpodmínek jako úvěry v minulosti. Pokud její oddělení credit-risk managementu shledá vyšší riziko (rizikovější obor, kde se chceme angažovat, vyšší provozní páka atp.) a peníze nám půjčí, bude požadovat vyšší úrokovou sazbu. Z hlediska struktury financování našeho projektu (tj. výše finanční páky), čím bude podíl našeho dluhu vyšší, tím vyšší riziko banka podstupuje a tím bude pro nás obtížnější za jinak nezměněných podmínek úvěr získat, resp. tím vyšší budou stanovené sazby. Stejným způsobem budeme celou situaci hodnotit i my. Vyšší podíl bankovního dluhu (vyšší finanční páka) pro nás představuje vyšší riziko spojené s povinností platit úroky bez ohledu na vývoj našeho hospodaření. Rovněž případná vyšší provozní páka nebo rizikovější sféra, kam investujeme, zvyšuje naše riziko podnikání. Takže i naše požadovaná výnosová míra (resp. náklad vlastního kapitálu) bude v případě takové investice vyšší oproti "firemním" hodnotám v rámci WACC.Tyto nové hodnoty nákladů obou složek kapitálu spolu s jejich vzájemným poměrem na financování investice zakomponujeme do "průměrného firemního" WACC a jeho upravenou hodnotu použijeme k jejímu diskontování.Stabilní cílová strukturaTeoreticky lze omezit riziko spojené s finanční pákou (strukturou financování) tak, že budeme zachovávat při financování našich investic stejnou strukturu, jako jsou financována naše firemní aktiva. K tomu ale bude třeba zajistit potřebnou výši zisku, který by byl v dané proporci s novými úvěry v rámci jednotlivých investic reinvestován nebo zvýšení vlastního kapitálu vkladem každého z nás. Pokud jsou naše zisky dostatečné, můžeme z nich stejnou proporcí k novým úvěrům hradit jednotlivé investiční projekty, takže poměr cizích zdrojů (úvěrů) bude sice růst, ale proporčně s našimi vlastními zdroji financování (vlastním kapitálem). To zajistí zachování stejného poměru financování jednotlivých investic a aktiv ve firmě. Jaký to může mít efekt? Banky uvidí, že se nemění stupeň našeho zadlužení a riziko tak pro ně v tomto ohledu neroste. To bude mít vliv na nulovou nebo případně jen malou změnu nové úrokové sazby. Rovněž pro nás stejná finanční páka neznamená nárůst rizika a tudíž ani my, vlastníci firem, nepromítáme zvýšené riziko spojené se změnou struktury financování do vyššího požadovaného výnosu. V celkovém efektu sledování takto stanovené neměnné cílové struktury financovánístabilizuje (přibližuje) diskontní míru dané investice (tj. upravený WACC) hodnotě "firemního" (učebnicového) WACC. Chtěl bych ale zdůraznit, že se bavíme pouze o riziku finanční páky, nikoliv o reálné rizikovosti odvětví, kam investice míří nebo o rizikovosti investice jako takové. Zmiňovaná stabilní cílová struktura financování je řadou teoretiků doporučována i z toho důvodu, že lze teoreticky odhadnout takovou strukturu financování, která bude pro firmy nejlevnější. Navíc, pokud používají jednotnou diskontní sazbu ve formě "firemního" WACC pro všechny typy investic, což je v praxi nejčastější případ, snižují tak potřebu "firemní" WACC přizpůsobit té které investici, jak teorie požaduje. Ve výsledku tak zmírňují nepřesnost hodnocení investice diskontováním neupravenou výší "firemního" WACC namísto požadovaným upraveným WACC. V podmínkách řady malých a začínajících firem je předpoklad udržování stabilní cílově struktury financování zpravidla hůře realizovatelný. Proto z pohledu téže investice při nedodržení stabilní cílové struktury financování (finanční páky) je z hlediska teorie ještě potřebnější přizpůsobit učebnicový "firemní" WACC k diskontování každé jednotlivéinvestice. Jak už bylo několikrát poznamenáno, toto přizpůsobení je subjektivním prvkem hodnoty WACC, nicméně každý vlastník a manažer by se ve svém zájmu o jeho úpravu měl pokusit (a to tím naléhavěji, o co větší investici se jedná). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že takové přizpůsobení podle konkrétní investice vyžaduje nezbytnou zkušenost, neboť výše diskontní sazby posuzování investice kriticky ovlivňuje. Takže nepřesnost při úpravě WACC v řádu i jen několika procent může nakonec zvrátit celé naše rozhodnutí. Příklad 1Dejme tomu, že naše firma je financována ve struktuře, kterou uvádí obrázek 1. My jako vlastníci v průměru od našich aktiv, která jsou touto strukturou pasiv financována, požadujeme 18% výnosovou míru (sloupek oček. výnos). Banky a leasingová společnost, které financují zbylých 40% našich aktiv, požadují úrokové sazby v témže sloupku. Celkový "firemní" učebnicový WACC tak při neuvažování daňové sazby činí 13,5%. Předpokládejme dále, že se objevilainvestiční příležitost obvyklé rizikovosti v našem odvětví, na kterou nemáme vlastní zdroje a musíme ji plně krýt novým úvěrem od banky ve výši 200 tis. Kč při 7% úroku. Jakou hodnotu diskontní sazby (upravený WACC) pro tento případ použít?Rovnice 1:Očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu Obrázek 1: "Firemní" učebnicový WACC Obrázek 2: Upravené WACC pro investici Obrázek 2 naznačuje, jak lze pro tento případ teoreticky postupovat při úpravě "firemního" WACC.V prvé řadě přijetím nového úvěru, kterým budeme investici financovat ve 100%, dochází ke změně struktury financování, tj. dojde k vyšší finanční páce. Není splněno doporučení udržovat konstantní cílovou strukturu financování, takže se mění finanční riziko. To se projeví vedle ostatních rizikových faktorů (provozní páka, riziko oboru atd.) v tlaku na vyšší požadovaný výnos jak u banky (nově 7% oproti předchozímu střednědobému úvěru za 6%) tak i u nás. Námi požadovaná výnosová míra tudíž také vzroste ze současných 18% v zadání. Odpověď na kolik vzroste, uvedeme níže.Pokud se ptáte, jak bylo 18% stanoveno, pokusím se to naznačit, neboť ve většině odkazů k ukázkám výpočtu WACC na internetu je její hodnota pouze uvedena. Tím se autoři takových stránek vyhýbají všem komplikacím spojeným s jejím určením. Vyjdeme z rovnice očekávané míry výnosu vlastního kapitálu. Řekněme, že bezriziková (nominální) míra výnosu činí 6% a požadovaná míra výnosu tržního portfolia (průměrné akcie) činí 15%, přičemž koeficient beta (ß) činí v našem odvětví 1,33. (Na internetu lze najít zdroje s průměrnými hodnotami ß pro různá odvětví). Dosazením těchto údajů v rovnici 1 dostaneme oněch 18%.O kolik očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu (implicitní náklad obětované příležitosti vlastního kapitálu) vlivem vyšší finanční páky vzroste, to je otázkou. Jeho změna bude vyvolána změnou koeficientu ß. Nikdo vám rigorózně neřekne, jak se její výše, i za předpokladu stejné rizikovosti investice jako je průměr za firmu, v důsledku vyššího zadlužení změní (vzroste). Zde právě figuruje subjektivníprvek, neboť těžko kdo kdy změří a nějak stanoví, o kolik v tomto případě vzroste do budoucna požadovaná míra výnosu vlastníků (v rovnici 1 reprezentovaná růstem ß). V následující kapitole si něco povíme o určitých záchytných bodech, jak diskontní míru (WACC) pro danou investici upravovat.V souladu se zadáním zůstává rizikovost investice v intencích průměrného rizika celé firmy (ostatních aktiv).Proto dochází k růstu pouze na straně finančního rizika a to v důsledku růstu zadlužení ze 40% na 50%. Náš požadovaný výnos tak může v této chvíli dosahovat 21% za předpokladu růstu ß z 1,33 na 1,67% a upravený WACC následně vzroste na 13,9% (obrázek 2). Znovu bych chtěl zdůraznit, že vyšší hodnota očekávaného výnosu vlastního kapitálu (21%) bude vždy zatížena subjektivním odhadem. Na příkladu 1 jsem se pokusil pouze velice zjednodušeně znázornit, k čemu při přizpůsobení "firemního" WACC teoreticky dochází a jak ve výsledku tyto procesy ovlivňují celkovou upravenou hodnotu WACC pro danou investici. V praxi, pokud vůbec někdo přizpůsobuje velikost WACC výrazně odlišným investicím co do míry rizika nebo jejich rozsahu, vychází ze své zkušenosti a citu.

Pokračovat na článek


Náklady vlastního kapitálu, tržní riziková přirážka, tržní riziková prémie, bezriziková výnosová míra

Co už víme?V poslední kapitole předchozí sekce věnované riziku jsme představili koeficient beta, který poměřuje volatilitu výnosů daného cenného papíru oproti vývoji výnosů tržního portfolia.Beta je vztažena pouze k tržnímu riziku, to je té části, kterou nelze dále eliminovat tvorbou portfolia. Každý racionálně jednající investor tak má možnost diverzifikace a jediným relevantním rizikem je pro něj právě riziko tržní.Pokusím se tedy naznačit jeden ze způsobů, jak finanční teorie řeší problematiku určení očekávaného výnosu vlastního kapitálu (vlastníků společností), což je v rámci stanovenívýše diskontní míry velmi problematická položka.V sekci věnované riziku jsme také v kapitole riziková prémie představili pojem rizikové prémie a co pod ní chápat. V této kapitole tedy spojíme koncept koeficientu beta a rizikové prémie, abychom ukázali,jak ve finanční teorii odhadnout požadovanou míru výnosů vlastníků společností ve spojitosti s výší rizika, které nesou, tj. tržní riziko.Tržní riziková přirážka při určení požadované míry výnosu vlastníků firmyPokud se podíváme na výnosovou míru tržního portfolia (celého trhu) např. za minulý rok, tento údaj nám řekne, kolik v průměru investoři na burze vydělali. Takový výnos již v sobě obsahuje (opět zprůměrovaně) jejich požadovanou výnosnost a to napříč všemi firmami ze všech odvětví a oborů, které jsou na burze obchodovány.V podstatě tak máme první velice hrubý benchmark (odrazový můstek pro odhad naší požadované výnosové míry).Pro názornost, pokud jde o výpočet výnosové míry, pokud jsme loni koupili akcii za 100 Kč, dostali jsme koncem roku dividendu ve výši 10 Kč, přičemž současná cena této akcie na burze je 120 Kč, naše míra výnosu činí (120 Kč + 10 Kč)/100 Kč, tj. 30%.Tržní riziková přirážka se ve financích chápe jako rozdíl mezi výnosovou mírou celého trhu (burzy) a investice, která je téměř bez rizika. Za ní je obvykle považován nákup státních pokladničních poukázek v USA nebo státních dluhopisů. Pochopitelně riziko bankrotu celého státu existuje, dokonce v době, kdy tyto stránky vznikaly,toto riziko bylo značné v případě Řecka, kterému musela pomoci celá EU! Pak asi takový cenný papír vydaný státem v podobné situaci může být mnohem rizikovější než například investice do blue-chipů v USA. Nicméně excesy podobného typu nebývají časté a v případě ekonomických supervelmocí, jako USA rozhodně stále jsou, lze jejich státní cenné papíry skutečně vnímat za relativně bezpečné s minimálním rizikem, že požadovaný výnos nedostaneme.Tržní riziková přirážka představuje prémii, kterou v průměru investoři na burze požadují, když nesou toto průměrné tržní riziko. A jak už jsme v dřívějších kapitolách uvedli, vždy bude její výše záviset na "zprůměrované" subjektivní averzi všech investorů na burze napříč všemi odvětvími a obory.Pokud tedy bude výnosová míra vydaných státních cenných papírů, která, jak jsme řekli, představuje ve finanční teorii bezrizikovou míru výnosu, činit 4% a požadovaná (očekávaná) míra výnosu na trhu (tržního portfolia) činí 9%, potom je riziková prémie rovna 5%. Je ale třeba férově uvést, že je velice těžké určit očekávanou míru výnosu tržního portfolia, nebo chcete-li v kapitole o koeficientu beta zmiňované "průměrné" akcie. Jak to kdo má kde zjistit? Nikdo asi neobchází milióny investorů s dotazníkem, jakou míru výnosu v dalším roce od svých akcií očekávají, aby to potom nějak zprůměroval! Jde zkrátka o finanční teorii a snahu najít vodítko k tomu, co se na finančních trzích v praxi skutečně děje. Nicméně podle určitých empirických studií provedených v USA na vývoji výnosových měr státních pokladničních poukázek (reprezentující bezrizikový výnos) a výnosových měr burzovního indexu S&P; 400 Industrial Stocks (výnosová míra tržního portfolia) v průběhu minulých 20 let se tato riziková prémie pohybovala v rozmezí 4% - 8%.Víme už tedy, jak pohlížet na rizikovou prémii z hlediska celého tržního portfolia a asi už i tušíte, jak tento pohled upřesnit z pohledu té které akcie, pakliže známe její koeficient beta. Nyní již, doufám, nebude pochopení následující rovnice pro nikoho činit vážnější problémy.Rovnice 1: Požadovaná výnosová míra akcie i Bezriziková výnosová míra je míra, kterou lze každým z nás dosáhnout tak, že si zkrátka takové aktivum (zpravidla státní dluhopis nebo lépe průměr výnosových měr několika obdobných státních dluhopisů) koupíme a ten nám garantuje stanovený výnos. Riziko je zde velice nízké, až nulové. Investoři na burze ale navíc požadují v důsledku jejich zmiňovaného vyššího rizika jakožto vlastníků takových společností vyšší výnosovou míru. Ta bude ovlivňována mírou volatility pohybu výnosové míry jejich akcie vůči takovým změnám tržního portfolia, resp.("průměrné" akcie). Čím bude volatilita dané akcie vzhledem k vývoji průměrné výnosové míry celého trhu vyšší (vyšší beta), tím vyšší ponesou riziko a tím vyšší budou vyžadovat tržní rizikovou prémii a opačně.Požadovaná výnosová míra vlastního kapitálu a její stanovení v praxiCo se týká určení bezrizikové výnosové míry (k),odborné publikace doporučují pro její odhad použít pokud možno více státních dluhopisů se splatností 5 - 10 let. Zdroj těchto dat může být Patria Finance. Lze však použít i vládní dluhopisy USA, kde bude k dispozici více dat a rovněž více typů dluhopisů pro lepší odhad bezrizikové míry výnosu. Pak by bylo ovšem teoreticky správně přepočítat bezrizikovou výnosovou míruamerických státních pokladničních poukázek nebo dluhopisů na podmínky České republiky. Je pravděpodobné, že riziko státního bankrotu nebo nesplacení českých státních dluhopisů bude vyšší než v případě dluhopisů USA. Zohlednit tento předpoklad lze pomocí metod přizpůsobení podle ratingu České republiky, ale tato problematika je již nad rámec abecedy účetnictví.

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Průměrné vážené náklady kapitálu, WACC, náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitáluV předchozích kapitolách jsme mimo jiné diskutovali o rozdílu mezi subjektivní hodnotou peněz pro nás v daném časovém okamžiku a jejich (z dnešního pohledu) nižší hodnotou v budoucnu. V této kapitole si řekneme, podle čeho ji přesně určíme. Otázku výpočtu necháme na další kapitoly, neboť půjde jen o dosazení správných čísel dosprávného vzorečku.Opakování a shrnutí předchozích kapitolVíme, že pokud posuzujeme jakékoliv budoucí částky k dnešnímu dni, jejich hodnota vztažená právě k dnešku bude pro nás dnes subjektivně nižší, protože dnešní peníze můžeme utratit hned nebo je investovat a něco vydělat. Navíc, vnitřně bychom raději třeba měli to či ono hned a ne až za rok. Odložení spotřeby do budoucna nás "vnitřně" zkrátka něco stojí. O co tedy bude námi subjektivně vnímaná hodnota dnešní tisícikoruny vyšší než hodnota tisícikoruny za rok? A analogicky, o kolik bude námi vnímaná hodnota tisícikoruny v budoucnu nižší oproti tisícovce v peněžence dnes? Na tuto otázku jsme v kapitole věnované časové hodnotě peněz a jejímu vztažení k jednotné bázi zmínili výnos, který můžeme investováním této částky získat. Shrnuli jsme, že jakákoliv budoucí částka tento výnos v sobě už z našeho pohledu implicitně obsahuje. Tedy ještě to upřesníme, je to jakýkoliv očekávaný výnos, který můžeme a jsme ochotni v současné situaci s našimi penězi dosáhnout při daném stupni rizika takové investice, očekávané inflaci (inflační prémie) a při daných nákladech na převod zpět na peníze (prémie za likviditu). Tyto faktory (přirážky) požadované úrokové míry jsme shrnuli v kapitole věnované nákladům peněz. Jinými slovy všechny tyto faktory vstupují do výše výnosu, který budeme jako investoři požadovat, abychom danou částku investovali a raději si za ní dnes třeba něco nekoupili. (Obráceně, pokud si peníze půjčíme, budou tyto faktory určovat výši našeho nákladu na vypůjčení peněz). Nemusí to být tudíž jen úrok, může to být výnos z růstu cen akcií, výnos z dluhopisů, atd. pokud jsou vyšší než úrok a pokud se nebojíme příliš velkého rizika neúspěchu naší investice (tedy pádu jejich cen a z toho plynoucí ztráty). V takovém případě, pakliže máme velkou averzi k podstupovanému riziku, budeme investovat do méně výnosných investic, které ale slibují mnohem větší pravděpodobnost takového výnosu. Zkrátka každý z nás je jiný. Někdo se bojí riskovat více někdo méně, podle toho takémůže někdo dosahovat vyšší výnos (nebo v opačném případě ztrátu) z akcií než někdo jiný ze svých peněz u banky. Každopádně každý máme svou investiční strategii, někomu vynáší jeho investice a podnikání více, jinému méně.Proto hodnota budoucí tisícikoruny bude oproti tisícovce dnes u každého z nás různě menší. Bude výrazněji nižší, o co lepší jsme investoři, tj. o co vyšší obecně dosahujeme ze svých investic výnos. Čím je totiž někdo schopnější investor, tím více vydělá a o to víc bude pro něj mít dnešních 1000 Kč vyšší subjektivní cenu, respektive budoucí tisícovka nižší cenu, než u jiného, kdo výnosy příliš neřeší a nechává všechny své peníze třeba jen na běžném účtu s minimálním úrokem. Důvodem je právě vyšší anticipovaný výnos v budoucí tisícovce u dobrého investora, po jehož vyloučení při převodu hodnoty peněz na současnou bázi bude její hodnota nižší než u průměrného investora. Pochopitelně že se ve financích předpokládá,že nejsme úplně hloupí, a když můžeme, tak (kromě určitého množství potřebných volných peněz ke každodenním transakcím z minulé kapitoly) přebytečné peníze máme nějakým způsobem zainvestovány podle naší averze k riziku, potřeby likvidity apod. Jinými slovy se předpokládá, že chceme zbohatnout v rámci naší povahy a strachu z rizika co nejvíce a investujeme tak peníze co nejvýnosněji v rámci vnitřních rizikových mantinelů každého z nás. Někdo investuje své úspory do banky, jiný do rizikovějších akcií. Takže rozdíl mezi nominální hodnotou peněz v budoucnu a jejich přepočtenou současnou hodnotou k dnešnímu dni není pouze úrok v bance, ale jakýkoliv případný vyšší výnos, kterého jsme schopni a ochotni dosahovat. U každého z nás tak půjde o specifickou a jinou hodnotu, navíc z různých typů investice (vklady v bankách, dluhopisy, akcie, komoditní trhy, kurzové investice, reality...).Při určení toho, jak nebo podle čeho stanovit konkrétně onen implicitní výnos v budoucích penězích a jeho vyloučením zjistit současnou hodnotu, bude v prvé řadě záviset na tom, zda jste běžný člověk, který má své úspory v bance, náruživý investor obchodující na burze, živnostník nebo vlastníte firmu. Dosahovaná výnosová míra v každém z těchto případů bude jiná a to primárně z důvodu různého podstupovaného rizika, takže velkou roli při hledání vhodné alternativy hraje váš postoj k riziku. V každém z uvedených příkladů intuitivně jakoukoliv investici srovnáváte s určitou alternativou, které co do výše výnosudosahujete. To znamená, že v případě "obyčejného člověka", který se všemožně vyhýbá riziku (na burze by kromě zisku mohl o část peněz snadno přijít) a má úspory v bance, srovnává alternativní varianty s dosahovaným výnosem (úrokem) v bance. Investoři na burze mají povědomí o své výnosové míře a srovnávají investice s ní. V případě živnostníka, který financuje svá aktiva pouze vlastními zdroji (tj. počátečním vkladem a reinvestovanými zisky), pokud sleduje a zná míru svého výnosu z podnikání, srovnává, zda mu nová investice pomůže tuto celkovou míru zvýšit. Pokud nebude dosahovat úrovně jeho průměrného výnosu z podnikání, pak tuto průměrnou míru bude taková investice tlačit dolů. Je-li moudrým manažerem, takovou investici zavrhne. Pokud svou míru výnosu nezná, posuzuje (nebo by alespoň měl posuzovat) očekávanou míru výnosu k jiným variantám investování svých peněz při obdobném riziku a zpravidla tak i obdobné míře výnosu. Zkrátka srovnáváme s tím, čeho dlouhodobě dosahujeme, s nějakou naší obvyklou výnosovou mírou. Pokud se domníváme, že daná investice při svém riziku vzhledem k naší povaze je lukrativní, tzn. její výnosnost (míra výnosu) je vyšší, než na jakou jsme obvykle "zvyklí", je šance, že do takového podniku půjdeme (alespoň z ekonomického hlediska). Mimo to pochopitelně balancujeme mezi výší výnosu a výší rizika a hledáme onen mezní bod, kam až jsme z hlediska očekávaného výnosu ochotni s výší rizika zajít. V případě firem s řadou aktiv financovaných částečně vlastním kapitálem (vlastními zdroji), částečně úvěry, je situace komplikovanější. Dosud jsme se totiž bavili výhradně o investování vlastních peněz, nikoli půjčených. U půjčených peněz je většinou jasné, jaký je jejich náklad. U půjček od bank, úvěrů, leasingu známe náklad každé vypůjčené koruny formou stanoveného úroku. Takže v případech, kdy máme aktiva financována jednak vlastními zdroji ale i cizími zdroji (přes úvěry, leasing, půjčky atp.) bude záležet na struktuře financování, tj. v jakém poměru jsou financována naše aktiva vlastními zdroji a jakým poměrem cizími zdroji. Současně je teoreticky správné posoudit, zda některá aktiva nejsou nezbytná pro naše podnikání a jak zacházet s těmi cizími pasivy, kterým jednoznačně nelze přiřadit explicitní náklad ve formě úroku (např. závazky z obchodních vztahů). S nimi je pak potřeba zacházet určitým specifickým způsobem podle jejich povahy. Jsme na tenkém ledě, pod kterým je hluboká voda s teorií stanovení diskontní míry. Pro naše praktické podnikatelské účely nemá smysl rozhodně tyto hloubky prozkoumávat. Přesto se některé základní informace dozvíte v sekci diskontní míra, neboť pro investiční posuzování bude nezbytné, abyste určitou základní znalost obdrželi.Pro tuto chvíli stačí, když budeme chápat, že cizí kapitál (cizí zdroje, tj. dluhy) mají explicitní náklad, který známe ze smluv. Jde nejčastěji o úroky. Pokud jde o vlastní zdroje, které vkládáme do podnikání nebo reinvestujeme ze zisků, budeme jejich budoucí hodnotu posuzovat přes výnos, který lze alternativně získat jinak (při podobné míře rizika). Jde sice o dosti zjednodušený přístup, ale jeho zjednodušení rozhodně neznevažuje jeho správnost! Připravili jsme si půdu pro představení nesmírně důležitého ukazatele a tím jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC).Nyní vám položím následující otázku. Řekněme, že jste investovali své úspory ve výši 200 tis. Kč do banky A, která nabízí čistý úrok (po zdanění) 2,1%. Kdybyste neinvestovali do této banky, investovali byste do jakékoliv jiné banky na trhu, které ale nabízí čistý úrok po zdanění pouze 2%. Do ničeho jiného investovat nechcete, protože víte, že při nedávné krizi přišlo spoustu lidí o velké peníze na rizikových akciových trzích. Na investici do realit máte příliš málo, než aby se vám administrativní náklady spojené s nákupem pozemku vrátily. Budete tedy posuzovat pouze současnou investici při výnosu 2,1% s analogickou investicí za 2%. Váš výnos budou ony 2,1%, nicméně mohli jste bývali uložit své peníze i za 2%. Naštěstí nejste hloupí a líní, zjistili jste si mezi bankami potřebné a našli jste si tu nejvýhodnější investici. Kolik jste vydělali, jaký je váš "zisk"? Cítíte, kam vás směřuji? Pokud srovnáme obě varianty, náš inkrementální (dodatečný) zisk, o který zbohatneme navíc oproti variantě, kdy bychom investovali do jakékoliv jiné banky s výnosem pouze 2%, je v tomto finančně-ekonomickém pojetí 0,1% (2,1% - 2,0%). Těch 0,1% je to, oč vyděláte více oprotisituaci, pokud byste se nepídili, která banka vám nabídne za vaše peníze nejvíce. Všimněte si, že na 2,0% (ač jde také o výnosovou míru výnosu, výnosový úrok) je pohlíženo jako na "náklad"! Odečítáte ho při srovnávání s vámi vybranou variantou vkladu v bance A při 2,1% výnosu. Takže i na alternativní (druhý) nejvyšší výnos se v ekonomii a financích při srovnávání variant díváme jako na určitý náklad. Za chvíli ho pojmenujeme nákladem obětované příležitosti. Ale nejprve hurá k průměrným váženým nákladům kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - první částPrůměrné vážené náklady kapitálu označované i v české praxi zkratkou WACC (weighted average cost of capital) představují, jak název napovídá, vážený průměr nákladů vašeho kapitálu. Co si pod tím představit? Řekli jsme, že peníze (jejich vypůjčení) má své náklady. Pokud si od banky půjčíte peníze, musíte zaplatit úrok. To je explicitní náklad peněz, je jasně stanoven v úvěrové smlouvě, je zřejmý. Pokud vložíte peníze do podnikání i vy sami, i vy ponesete určitý náklad, ač to vypadá na první pohled divně. V tomto případě nejde o explicitní, ale implicitní náklad, neboť jste se pustili do podnikání, abyste také vydělali! Abyste vydělali (mnohem) více, než například investicí vašich peněz v bance. Proto ani vaše vlastní investované peníze do podnikání nejsou z tohoto ekonomického pohledu zadarmo, bez nákladů! Cítíte analogii s předešlým případem investice do banky A při 2,1% úroku oproti 2% výnosům u ostatních bank? Tím, že investujete čas i peníze do podnikání, očekáváte určitě vyšší výnos než jinde. Podnikání je analogií vkladu do banky A (oproti nižším výnosům pokud byste nepodnikali a peníze třeba jen někam uložili).Vtip je v tom mít na paměti neustále jednu věc a tou je srovnávání. Též v podnikání máte možnost volby a co víc, většinou mnoho voleb jak dál, jak věci řešit atd. Pokud tedy investujete své peníze, auto nebo cokoliv jiného do podnikání, srovnáváte tento výnos s jinou nejlepší alternativou, kam jste peníze nebo jakékoliv jiné aktivum mohli investovat jinam (stejně jako jsme výše srovnávali výnos u banky A a ostatních bank). To je motorem vašeho úspěchu! Srovnávat a hledat nejlepší (nejvýnosnější) způsoby jak se svými penězi naložit. Nejvýnosnější nerealizovaná alternativa vaší investice, její výnos, je vaším nákladem, nákladem vašich vlastních investovaných peněz!Ekonomové tyto implicitní náklady nazývají náklady obětované příležitosti, anglicky opportunity cost. Na první pohled to vypadá dost nepochopitelně a šíleně akademicky, ale jde o naprosto klíčový prvek pro jakýkoliv investiční management. Náklady obětované příležitostiPokud má člověk někdy něco hodnotit, vždy tak může činit jen na základě srovnání. Bez srovnání neexistuje hodnocení a ani možnost něco zlepšovat. Když byste si půjčili peníze jen od banky při daném úroku, vaše firma by prosperovala, jen pokud by její výnos (míra čistého výnosu na jednu půjčenou korunu) přesahovala náklad na tuto jednu půjčenou korunu u banky (tj. úrok). (Zatím se neznepokojujte, jak se co přesně počítá, teď jde o pochopení logiky!)Srovnáváte. Srovnáváte a to vám ukazuje, jestli kráčíte při svém podnikání správným směrem nebo nikoliv. Stejným způsobem se díváte i na své peníze, auto atp. Auto můžete třeba někomu půjčit nebo prodat a utržené peníze investovat jinam než do vaší firmy. Totéž platí o penězích. Pokud byste nepředpokládali, že za všechny ty nervy kolem dostanete víc než třeba vkladem v bance nebo investováním do akcií, asi byste dávno nepodnikali. Srovnáváte! Srovnáváte váš výnos z vašich peněz proti nejlepší možné alternativě! Pokud jednáte racionálně,musí být výnosy z investice vašich aktiv do vaší firmy vyšší než jakákoliv obdobně riziková investice jinde. Opportunity cost (náklady obětované příležitosti) jsou tak totéž co explicitně stanovené náklady vašich věřitelů (např. bank), jen nejsou na první pohled vidět. Znovu zopakuji, důležité je srovnávat. Srovnávat alternativy! Hledat ke všemu alternativu a tu srovnávat s naší investicí. Pokud si zapamatujete, že vždy je třeba srovnávat, budete automaticky po určité době s rostoucí praxí tušit, jaké náklady obětované příležitosti v tom kterém případě kde použít a jaká bude zhruba jejich výše.A jak jsem uvedl v příkladě banky A a ostatních bank s různým výnosem, při hledání zisku v rámci tohoto srovnávání jde o rozdíl mezi naší (ideálně vyšší) výnosností a výnosností druhé nejlepší alternativy takové investice (jejíž výnos ale může být srovnatelný, díky konkurenci na trhu a tlaku k vyrovnávání výnosových měr u investic s obdobným rizikem). Investovali jsme v bance A při 2,1% výnosu s alternativou investovat v ostatních bankách při 2,0% výnosu. Fakticky jsme vydělali jen 0,1% při srovnání těchto dvou variant. Jistě, lze srovnávat i tyto 2,1% s variantou, že necháme peníze doma v matraci. Jenže toto rozhodně není vhodná srovnatelná varianta našeho investování! Pokud nebudeme dodržovat podmínku srovnání s nejvýnosnější alternativou podobného rizika, pak k sobě sice budeme hodní, naše analýzy budou vycházet hezky, ale po čase naše výsledky chodu firmy rozhodně tak hezky vypadat nebudou! Varuji předem! :-)V budoucích sekcích budete mít možnost si problematiku nákladů obětovaných příležitosti více "osahat". Seznámíme se s problémy jejich určení a budete mít možnost si sami vyzkoušet, jak moc ovlivňují výsledek našeho rozhodnutí prostřednictvím výše diskontní míry.Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - pokračováníAktiva firem ale i živnostníků a vlastně i řady domácností jsou financována nejen vlastními zdroji (vlastním kapitálem v účetním pojetí) ale i půjčkami od bank, které vám pomohly tato aktiva (tj. auta, stroje, nemovitosti, cokoliv co používáte při podnikání) získat. To co máte, co používáte při svém podnikání, jstezískali buď tak, že jste v počátcích nebo i později v průběhu své činnosti investovali vlastní peníze, nářadí, nemovitost atp., abyste mohli začít nebo jste později reinvestovali vaše zisky a z nich vaše firma a aktiva dále rostla. Takto je část vašich celkových aktiv financována vašimi vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Druhou formou financování vašich aktiv jsou například půjčky od bank, máte auto na leasing, získali jste peníze na směnku. Jde o cizí zdroje (cizí kapitál).V předchozím textu jsme se seznámili s náklady obětovanými příležitosti, což jsou implicitní náklady z druhé nejlepší alternativy k dané investici při podobném riziku. Víme také už, že cizí úročené zdroje (závazky) i vlastní zdroje (vlastní kapitál) nesou náklad. U závazků (půjček, úvěrů, leasingu atp.) jsme schopni tento náklad kvantifikovat podle úvěrových smluv, leasingových smluv atd. jako určitý úrok, u vlastních zdrojů pak výnosemnejlepší alternativy investice těchto aktiv při podobném riziku. Pakliže máme takové hodnoty nákladů obou zdrojů financování k dispozici, potom se dá odhadnout vážený průměr jednotlivých nákladů financování našich celkových aktiv, což je právě ukazatel WACC. Pro názornost si to demonstrujme na následujícím příkladu (znovu zdůrazňuji, jde o první ilustrativní seznámení s pojmem průměrné vážené náklady kapitálu s výrazným zjednodušením pro pochopení nefinančníkem!)Příklad 1Řekněme, že naše aktiva při podnikání jsou auto v tržní ceně 210 tis. Kč, bruska parket v tržní ceně 80 tis. Kč a počítač v aktuální ceně 10 tis. Kč. Tato aktiva v celkové výši 300 tis. Kč jsou financována vlastními zdroji ve výši 210 Kč a úvěrem u banky ve výši 90 tis. Kč. Jinými slovy,auto jsme vložili do podnikání vlastní, bylo naše a teď je součástí majetku naší firmy, na brusku a počítač jsme si půjčili u banky 90 tis. Kč při 5% úroku ročně. Jaký bude průměrný náklad kapitálu naší firmy?Z hlediska financování našich aktiv (pasiva v bilanci) činí vlastní zdroje 70% (210 tis. Kč /300 tis Kč), cizí zdroje 30% (90 tis. Kč /300 tis. Kč). Co se týká cizích zdrojů (úvěr od banky ve výši 90 tis. Kč), jeho explicitní náklad činí oněch 5% ročně. Víme už, že i naše auto investované do firmy nese náklad, ačkoli je naše a my za něj nikomu nic přímo neplatíme. Neplatíme, ale mohli bychom za něj něco získávat, pokud bychom ho třeba pronajali a nepodnikali s ním. Za 5% úvěr máme počítač a brusku a i s jejich pomocí dosahujeme zisku. Stejné je to i s autem. I ono nese svůj náklad (kromě účetních odpisů) z finančního pohledu rovněž ve formě ušlého výnosu z jeho pronájmu. Ekonomové se na tento ušlý výnos dívají jako na náklad obětované příležitosti. Měli bychom z pronájmu našeho auta rovněž nějaký výnos stejně tak, jako nám auto v současné chvíli pomáhá dosahovat výnos při podnikání. Proto proti aktuálnímu výnosu z podnikání postavíme alternativní výnos například z jeho pronájmu nějaké organizaci nebo z jeho prodeje a investici peněz do akcií nebo čehokoliv jiného, snadno realizovatelného s podobnou mírou rizika. Řekněme, že máme možnost auto pronajmout a jeho čistý výnos pro nás by tak činil 16 800 Kč ročně. To by znamenalo míru výnosu auta z této alternativy 8% (16,8 tis. Kč / 210 tis. Kč). Těchto 8% tedy bude náklad obětované příležitosti automobilu. Obětujeme výnos této varianty pronájmu tím, že auto využíváme jinak. Pojem jinak zde znamená naší současnou podnikatelskou činností. U počítače i brusky v celkové hodnotě 90 tis. Kč je to snadné. Tam víme přesně jejich náklad financování cizími zdroji (5%).Máme tedy podstatné informace pro odhad zatím zjednodušených průměrných vážených nákladů kapitálu (bez zakomponování daňového štítu). Zkuste selským rozumem spočítat jejich výši a odvodit vzorec.Rovnice 1: průměrné vážené náklady kapitálu - základní zjednodušená rovnice neobsahující daňový štítDosazením výše uvedených údajů dostáváme odhad průměrných vážených nákladů kapitálu ve výši 7,1% (0,7*8+0,3*5). V budoucím textu se k WACC vrátíme a prohloubíme naše povědomí o tomto ukazateli zahrnutím například daňového štítu, diskuzí o výpočtu vah obou složek kapitálu a hlubším objasněním jeho role. Můžete si být jisti, že role WACC při posuzování hospodaření naší firmy a u investičních analýz bude klíčová (spolu s implicitními náklady obětované příležitosti, jejichž prostřednictvím určujeme ony "skryté" náklady vlastního kapitálu, které do výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu vstupují).ShrnutíShrnu-li dosud uvedené, výše implicitně zahrnutého výnosu budoucích peněžních částek se bude značně lišit případ od případu. Pokud jste fyzická osoba, která nepodniká a má své úspory uložené v bance, jde pouze o implicitní náklady obětované příležitosti z druhé nejlepší alternativy investování těchto vašich peněz (při obdobném riziku). Vzorec WACC bude platit i pro vás, WACC bude roven přesně vašim nákladům obětované příležitosti (růžová bublina v rovnici 1). Pokud podnikáte a kromě vlastních zdrojů máte svá aktiva financována i cizími zdroji (úvěry, půjčky. leasing...), pak půjdev souladu s uvedenou rovnicí WACC o vážený průměr implicitních nákladů obětované příležitosti u vlastního kapitálu a explicitních nákladů cizího kapitálu (především úroky).Při srovnávání variant představují výnosy druhé nejlepší a obdobně rizikové investice náklad obětované příležitosti. Toho budeme využívat v souvislosti s WACC. Takový výnos tedy bude vstupovat do výpočtu WACC jako náklady vlastního kapitálu. V sekci diskontní míra si ukážeme v průběhu jednotlivých kapitol, jak problém s určením nákladů vlastního kapitálu řešit.

Pokračovat na článek


Daňové podmínky u zahraničních účtů

Mohlo by se zdát, že v zahraničí se člověk vyhne nutným platbám jako je zdanění úroků na běžném účtu, avšak české úřady mají velmi dobré informace o tom, jak si čeští občané stojí s bankovními úroky či úroky z dluhopisů.Pokud pak člověk tyto výnosy nepřizná v daňovém přiznání, finanční úřad často velmi rázně zakročí. Málokdo se touto problematikou zabývá a leckdo jí dokonce opovrhuje. Avšak zdanění úroků, které jsou českému občanovi připsány v zahraniční bance je stejně povinné, jako kdekoliv jinde. Finanční úřady mají totiž velmi dobré informace o pohybu českých peněz a jak velkou povinnost tedy český rezident musí do státní pokladny odevzdat, i když má účet v zahraničí.Obvyklá praxe je totiž taková, že zahraniční banky v evropských státech nedaní úroky, které jsou vypláceny cizincům.Místo zdanění posílají informace na domácí finanční úřady o tom, kolik cizinci vyplatily, aby ten si to následně převedl do svého daňového přiznání. Finanční úřad tak má přehled a to mnohdy dříve než samotný klient. Stejný princip je uplatňován i při zdanění výnosů ze zahraničních dluhopisů či podílových fondů, tedy pokud je jejich majetek ze minimálně ze 40% charakterizován jako dluhopis. Všechny tyto přijaté úroky musí každý občan naší země zdanit sazbou 15%, jinak se vystavuje riziku a problémům ze strany finančního úřadu.Existují však výjimky, které nezveřejňují jednotlivce ve svých bankách.Sem patří především Belgie, Lucembursko a Rakousko. Úroky jsou přímo zdaněny a tři čtvrtiny výnosu jsou odeslány jako soubor za všechny klienty do příslušného státu, odkud klienti pocházejí. Tato srážková daň v současnosti činí 20%, takže klient za toto tajemství ukryté před českým finančním úřadem již nyní prodělává 5% z výnosu. Rok 2011 pak přinese sazbu 35%, takže každý Čech, který bude chtít ukrýt své příjmy tak, aby o nich místní finanční úřady vůbec nevěděli prodělá 20% (u nás je sazba 15%) z výnosu. Vše je odvislé od Evropského práva, kterého se banky na území EU musejí řídit.Všechna tato opatření jsou typická pro fyzické účty, respektive pro bankovní účty fyzických osob v zahraničí. Prosazování těchto směrnic je však velmi složité, jelikož státy obvykle na takovém výpočtu tratí, jelikož často je domácí sazba vyšší než domluvená Evropská. Rok 2011 a sazba 35% by měla vše relativně vyrovnat a státům by měly být úniky vynahrazeny.

Pokračovat na článek


Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí

Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

Pokračovat na článek


Mzda a neúprosná daň

 Dnes zaměstnanci nepadají ani tak pod tíhou pracovních úkolů, ale spíše pod daňovým břemenem. Práce je dobře kontrolovatelný produkt zájmu berňáku, a tak se na něm daňoví odborníci docela vyřádili. Odvody zaměstnance i zaměstnavatele jsou mnohdy další placenou mzdou, která putuje pravidelně každý měsíc státnímu úřadu. A nejen státu, ale také zdravotní pojišťovně a sociálnímu zabezpečení.Dohoda o provedení práceVysokým zdaněním stát příliš nepomáhá snížení nezaměstnanosti, i když na politiku zaměstnanosti vybírá také daň. Nižší daně by ale pomohly mnohem razantněji, než pár procent ze mzdy, kterou stát přerozdělí a zajistí tak přechodný nedostatek financí nezaměstnaným osobám. Ale systémové řešení je něco zcela jiného. Proto někteří volí práci na „živnostňák“ a využívají známý „švarcsystém“. Stát si na systém objednávané práce posvítil a na stavbách se rozdává více pokut než mezd. Pro kratší práci se tedy nabízí Dohoda o provedení práce.Podmínky dohodyVelkou výhodou je, že se z dohody neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Ale jen do částky 10.000 Kč včetně. Jakmile v měsíci příjem z Dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosáhne 10.001 Kč a víc, je to stejné jako pracovní poměr. Dohoda má také důležité omezení počtem odpracovaných hodin, které nesmějí přesáhnout za rok 300 hodin. Potom se opět z Dohody o provedení práce stává Pracovní smlouva se všemi „výhodami“ daňových hlášení, odvodů a sociálních, zdravotních a dalších radostí.Uzavírání dohodMnoho podnikatelů si Dohody takříkajíc uzavírá do „kapsy“. Aby státu nebyla odváděna příliš vysoká daň, má zaměstnavatel pro případ kontroly Dohodu o provedení práce v kapse a jen ji vytáhne a zdaní ten měsíc, kdy se na dohodu přijde. A jinak vyplácí v hotovosti nebo na účet, ale bez jakýchkoliv dalších nákladů. Zaměstnanec je tak bez pojištění, což vadí v případě důchodu, ale nevadí při nemoci. Tam stejně první dny nic nedostane a potom ještě namíchne zuaměstnavatele, když mu musí 3 týdny platit za stát.Způsob zdaněníNěkteří podnikatelé také zapomínají, tentokrát z neznalosti, Dohodu o provedení práce zdanit. Každá dohoda se daní srážkovou daní ve výši 15 %. Do částky 5.000 Kč se taková srážka provede a odvede s výplatou peněz. Pokud je částka za měsíc vyšší, než 5.000 Kč, potom se musí dokonce platit měsíčně záloha na daň.Vyřešení problému se zaměstnáním?Dohoda o provedení práce je zajímavá možnost krátkodobého zaměstnání a vyhnutí se problému se „zaměstnáváním“ na živnosťák , což se tvrdě pokutuje a také odvody ze mzdy jsou minimální. Dohoda se nemusí nikde hlásit, takže ji skutečně může mít každý v kapse. A není problém uzavírat na skutečně krátkodobé úvazky jednoduchou smlouvu, odečítat 15 % a nemít problémy nebo starosti s případnými kontrolami a pokutami.

Pokračovat na článek


Penzijní fond České pojišťovny

Penzijní fond České pojišťovny v kostce49 mld. korun je částka, kterou Penzijní fond České pojišťovny spravuje pro zajištění lepší budoucnosti 1,17 milionům svých klientů.Z celkového počtu 4,4 milionů osob, které si uzavřely penzijní připojištění, svěřilo PFČP své prostředky a svou důvěru přes 27 % klientů.S touto důvěrou přichází také nemalá zodpovědnost.Proto PFČP volí spíše konzervativní investiční strategii. Tím se odlišuje od běžných fondů a udržuje si svou dlouhodobou ziskovost.Za předchozích pět let bylo průměrné zhodnocení na velmi slušné úrovni 3,2 % ročně.  Složení portfolia a investiční strategieEkonomická stabilita a ochrana nám svěřených finančních prostředků je základním kamenem strategie PFČP. Na činnost PFČP navíc bedlivě dohlíží ČNB a Ministerstvo financí ČR, které pravidelně prověřují hospodaření fondů a kvalitu jejich investic. Převážná většina (84 %) svěřených prostředků je investována do státních a korporátních dluhopisů. Zbylých 16 % prostředků je rozděleno do akcií, termínovaných vkladů a do ostatních investic. Hlavní strategií PFČP je, obzvláště v této těžké ekonomické situaci, chránit vklady klientů a přiměřeně je zhodnocovat. Tento přístup slavil úspěch, zejména v minulém roce, kdy se investice do stabilních státních dluhopisů ukázala jako velmi racionální. Pro koho je fond určen?Fond je určen pro všechny klienty, kteří chtějí bezpečně ukládat své peníze s cílem jejich dlouhodobého zhodnocení.PFČP nabízí čtyři druhy penzí, ze kterých si vybere sebenáročnější zákazník. Starobní penze - podmínkou výplaty této základní penze je dosažení věku 60 let a placení příspěvků po dobu pět let. Penzijní fond České pojišťovny klientům nabízí tři druhy výplatních penzijních schémat.Výsluhová penze - její sjednání doporučujeme především mladším klientům. Nárok na její výplatu totiž vzniká bez ohledu na dosažený věk již po 15 letech spoření.Pozůstalostní penze - je vyplácena fyzické osobě určené ve smlouvě o penzijním připojištění v případě úmrtí klienta, který alespoň tři roky platil příspěvky.Invalidní penze - nárok na penzi vzniká klientovi, který spořil alespoň tři roky, a byl mu přiznán plný invalidní důchod. VýnosnostPřestože situace na finančních trzích byla díky krizi celkově nepříznivá, PFČP dokázal neztratit vklady svých klientů. Na rozdíl od jiných investičních produktů (např. podílových fondů), kde šla hodnota vkladů do mínusů v řádech desítek procent, PFČP žádné ztráty nevytvořil. Naopak, klientům za rok 2008 připsal výnos 0,2 %.  Klienti navíc získávají státní příspěvek a daňové úlevy, což zvyšuje zhodnocení vkladů. Penzijní připojištění je dlouhodobé spoření, a proto je třeba posuzovat jeho výnos z dlouhodobého pohledu. Za předchozích pět let bylo průměrné zhodnocení na velmi slušné úrovni 3,2 % ročně.     Průměrné zhodnocení připsané zaPFZhodnocení 2008předchozí 3 rokypředchozích 5 letpředchozích 10 letod založeníPF České pojišťovny0,2 %3,2 %3,2 %4,4 %5,6 %Průměrné zhodnocení (šest největších fondů včetně PFČP)0,3 %3,2 %3,2 %4,4 %5,7 %S penzijním připojištěním můžete také ušetřit na daních - Spočítejte si, kolik ušetříte na daních jako klient. Naše kalkulačka Vám řekne jak.  Doplňkové služby zdarmaV zájmu vytěžení úplného maxima ze svého penzijního připojištění se klientovi vyplatí získávat každý měsíc státní příspěvky. Opomenutí měsíční platby může klienta stát zbytečné peníze, neboť státní příspěvky se připisují jen za měsíce, které jsou včas a řádně zaplaceny. Aby klienti o peníze tímto způsobem nepřicházeli, PFČP zavedl bezplatnou službu SMS Echo. Klient, který si tuto službu aktivuje, obdrží v případě, že nedorazí jeho platba na účet penzijního připojištění, informaci na svůj mobilní telefon. Díky tomu může předejít ztrátě státního příspěvku, která mu v případě výpadku platby hrozí. Další z portfolia bezplatných služeb je zaměřená na klienty, kteří využívají daňových výhod. Služba Daňový servis přináší klientům další možnost jak maximálně využít penzijní připojištění. Pokud nejdéle do konce daného roku bude na klientský účet připsán mimořádný vklad nebo je již evidováno předplatné, budou tyto peníze automaticky použity pro maximálně možnou daňovou optimalizaci. Klient s touto službou dostane od PFČP v závěru každého roku informaci, jakou částku je třeba doplatit, aby získal maximální daňovou úlevu. Smyslem služby je zákazníkům zjednodušit celý proces čerpání daňových úlev.  

Pokračovat na článek


Student a přivýdělek

Jako studující má každý možnost určitým způsobem si přivydělat. Vždy se nějaká ta koruna na hýřivý studentský život hodí a obzvláště pak na vysoké škole, kde není obvykle povinná docházka a student si může rozvrh navolit podle svého uvážení, se nabízí řada možností, jak si přivydělat či najít dlouhodobé zaměstnání.Díky souběžnému studování a práci má student od státu určitá zvýhodnění.Student obvykle hledá brigádu, či přivýdělek.Budeme brát v úvahu, že student nebude vázán klasickou smlouvou na plný úvazek, ale jiným smluvním způsobem. U nás je nejčastějším smluvním vztahem na „zkrácený" úvazek dohoda o provedení práce a dohoda o provedení pracovní činnosti. Další možností je příležitostná činnost a podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), kterou si probereme ve vlastním článku, zaměřeném na podnikání studentů. Ale zpět k dohodám.Dohoda o provedení práceje nejideálnějším řešením pro kratší brigádu, respektive brigádu, kdy naše činnost u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 150 hodin. To je právě limit, na který se může maximálně tento smluvní vztah uzavřít. Dohoda o provedení práce je samozřejmě definovaná v Zákoníku práce, kde se mimo jiné uvádí i minimální hodinová mzda 48,10 Kč. Zvláštností je možnost uzavření této dohody i ústně, avšak pro oboustrannou jistotu je samozřejmě vhodnější písemná forma. Proč ale dohodu o provedení práce uzavírat, když je maximálně na již zmíněných 150 hodin? Odpověď je jednoduchá. Nulové pojistné. Tedy zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí zdravotní ani sociální pojištění, i kdyby si za daných 150 hodin vydělal třeba i 100 000 Kč. Právě v tomto ohledu je dohoda o provedení práce velmi hojně využívána a pro letní brigádu snad ideální řešení. Zdanění u dohody o provedení práce probíhá standardním způsobem, jako z jakékoliv jiné „brigády" a to si uvedeme na konci celého článku.Dohoda o pracovní činnosti.Druhou velmi oblíbenou formou zvláště u dlouhodobých brigád je Dohoda o pracovní činnosti.Ta má své omezení v maximálně polovině stanovené týdenní pracovní doby v průměru za jeden rok. Tato dohoda o pracovní činnosti musí být podle Zákoníku práce písemná. Z tohoto smluvního vztahu již zaměstnavatel i zaměstnanec platí zdravotní i sociální pojištění jako při pracovním poměru. Pokud však příjem za měsíc nepřesáhl hranici 1 999 Kč, nemusí se zdravotní ani sociální pojištění platit vůbec. V tom tkví výhody v porovnání s klasickým pracovním poměrem.Příležitostná činnost osvobozená od daněTřetí možností je příležitostná činnost osvobozená od daně.Jde o situaci, kdy součet všech příjmů bez odečtení výdajů nepřesáhne v kalendářním roce 20 000 Kč, není nutné tyto příjmy zdanit. Takovou situaci představují však přesně vymezené činnosti. A to příležitostné činnosti (bez živnostenského listu), příležitostný pronájem movitých věcí a zemědělská výroba, kterou neprovozuje podnikatel. Podnikání studentů jako OSVČ si přiblížíme v nejbližších dnech v rozsáhlejším článku.Zdanění příjmů u studentů a brigádStěžejní hodnotou pro určování zdanění je 5 000 Kč za měsíc. Pokud si student za měsíc vydělá do 5 000 Kč má dvě možnosti. Buď podepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel odvede z odměny zálohu na daň sníženou o slevy na dani a na konci roku se provede zúčtování daně ze mzdy. A druhou možností je, že student nepodepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel tak okamžitě srazí z odměny 15% srážkovou daň pro finanční úřad. V tu chvíli již tuto odměnu nemusíme nikde dále uvádět a vše je z daňového hlediska správně vyřešeno.Druhou možností je výdělek větší než 5 000 Kč za měsíc. V tu chvíli má zaměstnavatel povinnost odvést zálohu na daň. Samozřejmě při podepsání Prohlášení poplatníka k dani na konkrétní měsíc brigády bude záloha nižší a logicky čistý zisk, respektive výplata brigádníka vyšší. Na konci roku pak následuje zúčtování daně ze mzdy.

Pokračovat na článek


Důchody a penze - Jak fungují důchodové systémy ve světě?

Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi. Jak se mění důchodové systémy ve světě?Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi.Jak se mění důchodové systémy ve světě?V členských zemích OECD se penzijní systémy výrazně liší. Všechny členské země OECD však mají společné, že určitým způsobem ve všech zemích zavedena státní penze.Proč je státní penze důležitá?Státní přináší určitou garanci, že občané za celoživotní práci nezůstanou v důchodovém věku bez prostředků. Státní penze totiž na rozdíl od penzijních úspor ve fondech může pružně reagovat na současnou ekonomickou situaci a legislativními změnami (valorizací) se udržovat na stanovené relaci k průměrné mzdě.Jak vysoká má být státní penze?Rozdíl mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD je však výše státního důchodu. Velmi vysoký náhradový poměr státní penze oproti předchozím výdělkům je v Řecku, Lucembursku, Španělsku nebo Rakousku. V těchto zemích má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 80 % předchozího výdělku. Naproti tomu ve Velké Británii, USA, Švédsku, Dánsku nebo Nizozemí má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 40 % a méně předchozího výdělku.Mezi zeměmi s nízkou státní penzí jsou však rozdíly v dalším financování důchodu.Jaké?V Nizozemí, Švédsku, Austrálii či Dánsku hraje důležitou roli povinné zaměstnanecké penzijní pojištění. V těchto zemcíh jsou tedy do systému povinně zapojeni zaměstnavatelé. Např. v Nizozemí má více než 90 % zaměstnanců soukromých penzijních plánů, majetek v soukromých povinných důchodových systémech dosahuje v Nizozemí více než 150 % k HDP.Ve Velké Británii či USA je nízká státní penze. Občané s touto skutečností počítají a sami si v produktivním věku výrazně šetří na penzi. Vlastní úspory občanů jsou v těchto zemích nejvyšší na světě. Např. Britové si začínají v průměru spořit na penzi do vlastních vybraných finančních produktů již ve 28 letech. Američané a Kanaďané ve 30 letech. Na vlastní penzi si v Británii, Kanadě či USA spoří více než 80 % všech občanů. Není jistě bez zajímavosti, že důchodci z těchto zemí patří mezi nejoptimističtější. Velká Británie, USA a Irsko jsou země, kde příjem z vlastního spoření je v průměru v důchodovém věku vyšší než státní penze. V Kanadě, Novém Zélandu nebo Belgii jsou soukromé úspory sice nižší, ale pořád velmi důležitým finančním zdrojem. Ve věkové skupině do 75 let je ve Velké Británii na státní penzi závislých pouze třetina důchodců. Čím mladší penzisté, tím více druhů příjmů v penzi ve Velké Británii mají (např. individuální pojištění a příjmy ze soukromého dobrovolného pojištění). Státní penze je však v Británii nízká a občané s tím počítají. Dokonce 90 % Britů je přesvědčeno, že jsou sami zodpovědní za svoji budoucí penzi.Proč je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření?Přestože v Nizozemí, Švédsku nebo Dánsku velmi dobře funguje systém s povinným fondovým spořením občanů v produktivním věku, je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření na penzi. Nizozemí, Švédsko či Dánsko mají zcela jiné ekonomické základy, jinou kulturu, dlouhodobě stabilní makroekonomická data, propracovanější finanční systém, a proto nelze tento systém převést do Česka.Implementace povinného fondového spoření na penzi selhala např. v Maďarsku, které je nám ekonomicky bližší. Maďaři tak přišli o své povinné úspory ve fondech. Maďarsko totiž v důsledku nedostatku financí přesunulo povinné soukromé úspory na penzi do státní kasy.Důchody jsou byznysDůchody vždy budou představovat ohromný balík a byznys, vždy bude existovat riziko, že nahromaděné peníze se využijí jinak, a to především ve východoevropských zemích. Navíc posílení vlastní zodpovědnosti za penzi přináší řadu výhod.Na penzi není nutné pouze spořit, možná lepším řešením je vlastní investování (např. do nemovitostí, do firmy).Např. pořízení další nemovitostí na úvěr, který se uhradí v produktivním životu, je možností, jak mít v penzi pravidelný příjem z pronájmu nebo jednorázový příjem z prodeje nemovitosti. Fungující firma se dá prodat.Současně povinné spoření do fondů nezaručuje vyšší zhodnocení, než dobrovolné spoření.Např. v Austrálii, kde je státní penze jedna z nejnižších státních penzí, tvoří povinné úspory občanů v penzijních fondech hlavní finanční zdroj v penzi. Finanční krize však penzijní fondy v Austrálii citelně zasáhla a jenom za rok 2008 činily ztráty 27 %. Při posílení vlastní zodpovědnosti za penzi je nutné, aby občané věděli, že státní penze bude klesat a důchod pouze zaručí nízkou životní úroveň v penzi.Dobrovolné spoření na penzi je nutné podporovatJestliže však bude v Česku docházet k dalšímu snižování státní penze v porovnání s průměrnou mzdou, tak je zapotřebí motivovat k vlatnímu dobrovolnému spoření. Jak?Občané musí vědět, že bez vlastních úspor to v penzi nepůjde. Je zapotřebí v této oblasti vzdělávat a informovat již středoškoláky. Zvyšování finanční gramotnosti a informovatnosti je důležité.Snižování zdanění práce, aby občané mohli více spořit a investovat. Bohužel v současné době ekonomická situace Česka tuto variantu neumožňuje.Daňové úlevy nebo snížit odvody na pojistné o zaplacené příspěvky do finančních produktů k zajištění na penzi. V současné době tuto možnost česká legislativa umožňuje částečně, prostor pro zvýšení možností zde existuje.

Pokračovat na článek


Leasing a jeho výhody

Leasing se může týkat více méně čehokoliv. Leasing pozemků, území, velmi populární leasing auta. Jaké jsou výhody v takovém způsobu pořízení nákladních vozidel?První výhodou, která pro vás připraveny poskytnout leasing je možnost ušetřit na daních. Pomocí této služby můžete oficiálně přičíst poplatky, které děláte za auto, marnotratnost. To znamená, že jste dokumentovány snížit množství daně z příjmu.Druhou výhodou je jeho dostupnost. Dostupnost leasingu lze charakterizovat několika jeho schopnosti. Například to, že první bude patrné – je to relativně malá sázka a skvělé grafiky. Pak přichází hlavní věc – to je kolekce dokumentů. Jako obvykle, ve většině bank je přesně to se stane hlavní překážkou k získání potřebné částky na úvěr. Vzhledem k tomu, dnešní podmínky schválení žádostí v bankách, dá se říci, že vzít vybavení na leasing je mnohem jednodušší. Samozřejmě, seznam dokumentů bude záviset na míře rizika, a od toho, jaký systém zdanění se vztahuje na tomto místě. Nicméně i za těchto podmínek dokumentů potřebovat méně a podíl odobrjaemosti mnohem větší – cca 96%, což je zvláště výhodné pro soukromé podnikatele, kterým je téměř nemožné získat velké množství úvěr.Třetí výhodou je to, že budete pracovat na rozvrh a harmonogram leasing automobilů bude pracovat pro vás. Při sestavování splátkového úvahu absolutně všechno. Úkolem těchto dokumentů jako nabídka a časový rozvrh plateb je v tom, aby se podmínky pronájmu maximální efektivní konkrétně pro vaši společnost. Z tohoto důvodu poradce při provádění transakce bere v úvahu faktory jako: ziskovost, sezónnost podnikání, jeho stupeň rizika, zkušenosti firmy, osobní kreditní historii ředitele a další. Při tom, pokud jste již užíval leasing, a jeho příběh se ukázala jako pozitivní, pak je to pouze výhoda pro vás, protože se snižuje míru rizika, a to znamená, že přeplatek za doplňkové pojištění.Dalším důležitým faktorem je doba trvání. Jako obvykle, v leasingových společnostech, v průměru to je 5 dnů.

Pokračovat na článek


Proč se platí víc než vydělá?

Ve Francii nyní bohatí se jměním kolem 35  milionů platí daňovou přirážku z majetku. O nesmyslnosti daně se vedou různé diskuze. Přitom tato daň existuje v podstatě dávno. Milionářská daň je prostě jedna z nepřímých daní.Stát má nepřímé daně rádPrávě zdanění bez ohledu na příjmy je pro stát důležité a mnoho zemí na tento systém postupně přechází. Vždyť například DPH byla zpočátku jen podpůrná součást rozpočtu a dnes je jeho základem. Kde jsou časy, kdy DPH bylo jen několik procent nebo se vztahovalo jen na některé zboží. V ČR máme nejvyšší v EU sníženou sazbu DPH – 15 % a velice vysokou základní sazbu – 21 %. Pětina každého zboží putuje do státní pokladny. K tomu stát zavedl DPH také na služby. Téměř jakákoliv lidská činnost znamená díky DPH odvod do státního rozpočtu.Majetkové daněNejčastějšími nepřímými daněmi jsou majetkové daně. Například daň z nemovitosti také nezávisí na příjmu. Za svůj byt musíte platit, i když jej sami užíváte. Stejně tak je to s chatou nebo chalupou. Tato daň je pravidelná a vychází z ceny majetku a je tedy obdobou milionářské daně. Není ničím jiným, než postihem za majetek. Aby vypadala lépe, tak jde do rozpočtu obcí, které se starají o údržbu silnic, kanalizací a další služby.Silniční daňDalší daní, které nezávisí na příjmu, je silniční daň. Tady stát udělal rozdíl mezi podnikatelem a běžným občanem. Kdo používá silnice za účelem podnikání a uplatňuje si náklady na auto v účetnictví, ten musí zaplatit. U nákladních aut je to možná pochopitelné. Ty skutečně využívají silnice k podnikatelským účelům. U osobních aut, kterými jezdí lidé do práce, je to trochu s podivem a nespravedlivé.Přechod k nepřímým danímFrancouzi nyní díky milionářské dani platí víc, než vydělají. To je však podstata těchto daní. Stát chce mít jistotu, že dostane peníze do rozpočtu. Firma při svojí činnosti může prodělat, a tak by takovou daň nedostal. Ale prodělávající firma stejně platí daně. Díky nepřímým daním odvede DPH, zaplatí za majetek a auta. Stejně tak odvádí sociální a zdravotní daň, pokud zaměstnává pracovníky. Jakmile tedy něco vlastníte nebo jste společnost, vždy daně platíte. Bez ohledu na zisk či prosperitu. Takže není nic divného na tom, že kdo nemá příjem nebo mu nestačí, stejně odvádí státu jeho desátek. Můžeme se nad tím podivovat, ale o je tak všechno. Ať se daně jmenují jak chtějí, těmto platbám státu se nejde nikdy vyhnout. Nezaplacení by totiž znamenalo blokace a prodej vlastních majetkových aktiv. 

Pokračovat na článek


Žebříček nejbohatších lidí světa, najdete mezi nimi i Čechy

Na jaře letošního roku americký časopis Forbes zveřejnil seznam 1011 nejbohatších lidí na světě. Na top listu miliardářů najdete i tři Čechy. Petr Kellner, který se v seznamu nejbohatších lidí světa objevil již v předchozích letech a dva české nováčky – Zdeňka Bakalu a Andreje Babiše.Bakala se svým odhadovaným majetkem 1,2 miliardy dolarů je podle hodnocení časopisu Forbes na 828. místě, Babiš s majetkem v hodnotě 1 miliarda dolarů na 937. místě.Nejbohatší lidé světaNejbohatším člověkem na světě je mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helu. Jeho majetek je odhadován na 53,5 miliard dolarů. Po čtrnácti letech Carlos Slim Helu předběhl Billa Gates zakladatele firmy Microsoft, jehož majetek má mít o půl miliardy dolarů menší hodnotu. Carlos Slim Helu vlastní akcie společnosti America Movil v hodnotě 23000000000 dolarů, ovládá telekomunikační gigant Telmex. Patří mu hotely, restaurace se stovkami provozoven, sítě obchodů, cigaretový kolos Cigatam, podniká ve stavebnictví, vyrábí ropné plošiny.Nejvíce bohatých lidí je v AmericePrůměrné čisté jmění na jednoho miliardáře se odhaduje na 3.5 miliardy dolarů. Přičemž v Evropě žije 248 miliardářů, jejichž majetek je odhadován na bilion dolarů. Jsou mezi nimi lidé, kteří figurují ve firmách známých značek  a obchodů, jako je Louis Vuitton, Ikea, H & M, Nutella.Z loňského miliardářského klubu vypadlo třicet členů, ale přibylo 97 nových členů, největší zastoupení nováčků je z Asie. Zemí, která má nejvíce boháčů jsou Spojené státy. Následuje Čína a Rusko, které má 62 miliardářů.Časopis pro vyhodnocení nejbohatších lidí světa sčítal a porovnával například podíly ve veřejně obchodovaných a soukromě vlastněných společnostech, hodnoty nemovitostí, obrazů, šperků, jachty a letadla, tedy celkový majetek plus finanční prostředky.PořadíJméno miliardářeObčanstvíVěk1.Carlos Slim Helu a rodinaMexiko702.William Gates IIISpojené státy americké543.Warren BuffettSpojené státy americké794.Mukesh AmbaniIndie525.Lakshmi MittalIndie596.Lawrence EllisonSpojené státy americké657.Bernard ArnaultFrancie618.Eike BatistaBrazílie539.Amancio OrtegaŠpanělsko7410.Karl AlbrechtNěmecko9011.Ingvar Kamprad a rodinaŠvédsko8312.Christy Walton a rodinaSpojené státy americké5513.Stefan PerssonŠvédsko6214.Li Ka-ShingHongkong8115.Jim WaltonSpojené státy americké6216.Alice WaltonSpojené státy americké6017.Liliane BettencourtováFrancie8718.S. Robson WaltonSpojené státy americké6619.Princ Alwaleed Bin Talal AlsaudSaúdská Arábie5520.David Thomson a rodinaKanada5221.Michael Otto a rodinaNěmecko6622.Lee Shau KeeHongkong8223.Michael BloombergSpojené státy americké6824.Sergey BrinSpojené státy americké3625.Charles KochSpojené státy americké7426.David KochUnited States6927.Larry PageUnited States3728.Michele Ferrero & familyItaly8329.Kwok familyHong Kongneuvedeno30.Azim PremjiIndia6431.Theo AlbrechtGermany8832.Vladimir LisinRussia5333.Steven BallmerUnited States5434.Robert KuokMalaysia8635.George SorosUnited States7936.Anil AmbaniIndia5037.Paul AllenUnited States5738.Michael DellUnited States4539.Mikhail ProkhorovRussia4440.Birgit Rausing & familySweden8641.Shashi & Ravi RuiaIndia6642.Mikhail FridmanRussia4543.Jeffrey BezosUnited States4644.Savitri JindalIndia6045.Donald BrenUnited States7746.Gerald Cavendish Grosvenor & familyUnited Kingdom5847.John PaulsonUnited States5448.Abigail JohnsonUnited States4849.Jorge Paulo LemannBrazil7050.Roman AbramovichRussia43Zdroj: časopis Forbes

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Investice do nemovitostí

Investování do nemovitostí je jednou z tradičních možností investování.V minulosti prakticky nebyla jiná možnost investování, než právě nákup nemovitosti. V porovnání s jinými typy investice je nemovitost hmatatelná a představuje jistotu a stabilitu. Jedná se o reálný majetek, který je odolný vůči inflaci.Nevýhodou investování do nemovitostí však je jejich špatná likvidita. V případě, že bude investor své prostředky investované do nemovitosti rychle potřebovat, bude mít velmi složité nemovitost v dané chvíli prodat za adekvátní cenu. Spíše bude muset jít s cenou nemovitosti dolů, aby ihned oslovil potenciálního kupce, který mu bude ochoten ihned peníze za daný dům či byt převést. Předmětem investování do nemovitostí jsou stavební pozemky, byty a rodinné domy. Obvykle se jedná o dlouhodobější investice, kde je nízká míra rizika a prakticky stálý mírný výnos, odvislý od lokality, atraktivity či od změn územních plánů. Díky tomu je investování do nemovitostí stále značně oblíbené, jelikož skrývá řadu aspektů a informací, ke kterým má přístup pouze omezené množství lidí. Důležitá je při investování do nemovitostí znalost prostředí.Vhodné je mít informace v předstihu či určitým způsobem predikovat vývoj, který může nastat. Pokud jsou signály, že se bude měnit územní plán, zlepšovat dopravní dostupnost, občanská vybavenost či kvalita prostředí, je šance se rozhodnout, ještě před dobou, než se tato informace stane realitou. Tím se dá včas prodat nemovitost, která bude výhledově stagnovat či klesat na ceně a nebo naopak koupit levně v lokalitě, které bude v dlouhodobém horizontu atraktivnější a tím pádem výnosnější. Investice do nemovitostí jsou úzce spojeny i s ekonomickým a hospodářským vývojem. Různé realitní bubliny či ekonomická recese dokáží značně zamávat s celým trhem nahoru či dolů a informace o ceně nemovitosti pak ztrácí hodnotu, jelikož se nedá odhadnout reálná cena, za kterou by se daný dům či pozemek koupil v době stability.  Český statistický úřad zveřejnil průzkum realitního trhu.Studie sleduje cenový vývoj na trhu realit, především bytů. Výrazný růst cen nemovitostí, způsobený vysokou poptávkou a živený nízkou cenou peněz v podobě hypotečních a jiných úvěrů na bydlení, narazil ve druhé polovině roku 2008 na svůj strop. Druhým cílem práce je zmapovat orientačně nabídku a poptávku na trhu nemovitostí a vývoj hypotečních úvěrů. Sledovaným obdobím jsou léta 1997-2007, resp. dosažitelná data za rok 2008 a druhé čtvrtletí 2009.• Investice do nemovitostí je v ČR považována za nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené.• Za tzv. „bublinu" cen daného aktiva obecně je považovaná explozivně a asymetricky tvořená odchylka tržní ceny aktiva od její fundamentální hodnoty s možností její náhlé a výrazné korekce. Může za ní být také považován excesívní vývoj ceny daného aktiva ve srovnání s cenovým vývojem jiných typů aktiv. Bubliny cen aktiv bývají často způsobovány psychologickými faktory v chování tržních subjektů, očekáváními typu sebenaplňujících předpovědí, aj. Identifikace bublin je tak obtížná jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. V ČR je takto definované zadání vývoje na trhu nemovitostí problematické především s ohledem na dostupnou datovou bázi.• V ČR neexistuje „oficiální" index cen nemovitostí z příčin stojících mimo statistické zjišťování (absence potřebné legislativy). Data o kupních cenách nemovitostí sledovaná Českým statistickým úřadem zahrnují pouze část trhu - chybějí data o cenách nových bytů prodávaných developery a realitními kancelářemi, ale i prodeje stávajících bytů obcemi (ve všech těchto případech neexistuje povinnost podávat přiznání daně z převodu nemovitostí, jako je tomu u převodu bytů mezi fyzickými osobami). Tento problém ztěžuje konstrukci indexu cen nemovitostí zobrazujícího přesněji cenový vývoj na trhu realit. Nabídkové ceny mají charakter indikativní.• Během období 1998 až 1. čtvrtletí 2009 bylo možné na trhu nemovitostí v ČR pozorovat dvě vzedmutí cenové hladiny tažená především vývojem cen bytů. Zatímco příčinou růstu cen v letech 2002 a 2003 byla vysoká očekávání další cenové expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004, od roku 2007 do poloviny roku 2008 byla důvodem výrazného pohybu cen vzhůru silná ekonomická konjunktura – projevující se dynamikou mezd, značným poklesem nezaměstnanosti, příznivým hodnocením domácností co se týká jejich ekonomické a finanční situace i jejího očekávání.• Zvýšení úrokových sazeb úvěrů na bydlení během této druhé vlny růstů cen nemovitostí neomezilo poptávku domácností po vlastním bydlení. Úrokové míry úvěrů tohoto typu začaly stoupat v prvních měsících roku 2006, výrazněji pak akcelerovaly od poloviny roku 2007 (ze 4,28 % v říjnu 2005 na 5,6 % v srpnu 2008 u nových úvěrů bank na nákup bytové nemovitosti, u samotných hypotečních úvěrů pak ze 3,64 % na 5,82 %).• Vzhledem ke zvýšenému riziku nesplácení úvěrů stoupl v roce 2009 prudce individuální zájem klientů bank o toto pojištění. Podíl nesplacené části úvěrů a celkové hodnoty zastavených nemovitostí však z pohledu zajištění zatím neindikuje pro portfolia bank vysoké riziko (56 % v roce 2008) – k jeho zhoršení však povede další pokles cen domů a bytů v roce 2009, naopak proti zapůsobí výrazný útlum úvěrové aktivity v půjčkách na bydlení.• Co se financování týká, od poloviny roku 2008 vedlo počínající zhoršování situace v ekonomice k výraznému poklesu (meziročně i proti tříletému průměru) počtů nově poskytnutých hypotečních úvěrů, celkových objemů (-39 % meziročně za 1q 2009) i průměru půjčované částky; zvýšená korelace těchto parametrů s úrovní sazeb i důvěrou domácností začala být od poloviny roku 2007 více patrná. Objem úroků z vlastnictví placených domácnostmi za rok 2008 klesl meziročně na 32,2 mld. z 34 mld. korun.• Pokles poptávky po bydlení byl patrný již v březnu 2008, kdy největší developerské společnosti ohlásily meziroční snížení zájmu o nové bydlení o 10 až 20 % (změny DPH u stavebních prací). Očekávané podzimní znovuoživení se nedostavilo, naopak na trhu s domy a byty docházelo ke zlevňování (především u bytů ve starších panelovým domech a u novostaveb v méně lukrativních lokalitách). Následně pak zejména v jarních měsících roku 2009 bylo možné využít řady slev a impulsů, kterými developeři stimulovali poptávku. Mimoto začalo v roce 2009 také docházet k výraznému snížení počtu nově zahajovaných bytů a tedy k nižší nabídce.• Od druhé poloviny roku 2008 do konce období sledovaného v této studii (1. čtvrtletí 2009) procházel trh bytů v ČR cenovou korekcí. Přestože meziroční pokles nabídkových cen, k němuž došlo poprvé od 2. čtvrtletí 2005, se nezdá být příliš hluboký (-2,9 %), velmi rychlá je především jeho dynamika, která oslabila za pouhá tři čtvrtletí o 10 p. b. (+7,1 % ve 2. čtvrtletí 2008).• Prudší propad cen bytů byl patrný na trhu mimo hlavní město Prahu. V regionech se za období od července 2008 do června 2009 snížila jejich dynamika o 15 p. b. na meziroční pokles o 6,3 % ve 2. čtvrtletí 2009. Přestože po téměř celé desetileté období s výjimkou druhého pololetí 2008 a prvního čtvrtletí 2009 byl cenový vývoj v ČR na trhu s byty předurčován pohybem jejich cen v hlavním městě Praze, právě v těchto zmíněných časových obdobích zaznamenal obrácenou tendenci.• Pád nabídkových cen pražských bytů se odehrál v průběhu jediného čtvrtletí. Za čtvrtý kvartál 2008 se sice jejich ceny meziročně snížily o 1,7 %, ale mezikvartální ztráta tempa dosáhla 7,8 p. b. Nelze ji přičíst např. vysoké srovnávací základně předchozího období, protože v posledních třech měsících roku 2007 již předchozí cenový růst mírně polevil (+4,2 %).• Podle údajů z realitních kanceláří vzrostla v roce 2008 meziročně poptávka po pronájmech bytů v průměru o 5 %, v některých lokalitách (Ostrava) však až o 50 %. Odhady růstu této poptávky v roce 2009 činí až +20 %, odhady cen nájemného +10 %, přičemž dlouhodobou tendencí je zřejmě jejich stagnace až pokles, protože bytů k pronájmu je velké množství – ovšem přestože pokračující deregulace nájmů tlačí na pokles cen tržního nájemného stejně jako převis nabídky bytů k pronájmu, je nutné vzít v úvahu, že segment bytů s regulovaným nájemným je relativně malý a jeho uvolňování by nemělo výši tržního nájemného ovlivňovat výrazným způsobem.

Pokračovat na článek


Příjmy z pronájmu- kam s nimi

Na první pohled se zdá, že příjmy z pronájmu jsou jednoduché a zařadit je do účetnictví nebo uvést v daňovém přiznání nebude žádný problém. Ale duše odborníka, který zákony vytvořil, nebyla nakloněna jednoduchosti. Proto se může stát, že tyto příjmy jsou jinde, než mají být.Příjmy z pronájmu nemovitého majetkuPříjmy, které plynou z pronájmu bytu nebo domu, jsou vcelku jednoznačné. Jsou vyjádřeny nájemní smlouvou a obsahují cenové ujednání o výši pronájmu. Pozornost by každý měl věnovat ujednáním, která označují doprovodné služby. A to hned ze dvou hledisek. Prvním je otázka odpočtu nákladů. Služby jako elektřina, voda, plyn a další přímo souvisejí s potřebou bydlení a patří do § 9 Zákona o daních z příjmů (ZDP) a znamenají, že se může uplatnit příjem z pronájmu. Abyste se nepřipravili o náklady nebo o peníze využitím paušální daně ve výši 30 % měly by být zvlášť odděleny od samotného pronájmu. Buď je platí rovnou nájemce, nebo Vy, ale nesmíte napsat, že služby jsou součástí nájemného. Potom při uplatnění paušálu, musíte odečíst 30 % z celé takové částky. A druhým problémem jsou další služby. Když k pronájmu poskytnete úklid, snídani, praní nebo cokoliv jiného, musíte si opatřit živnostenské oprávnění a náhle se příjmy z pronájmu přesunují do příjmů z podnikání (§ 7 ZDP). A to je velký rozdíl.Způsob daněníPříjmy z pronájmu tedy nesmíte provozovat na živnostenské oprávnění a dokonce ani nemovitost nebo movitá věc nesmí být součást obchodního majetku podnikatele nebo společnosti. Pokud je tedy dům či byt psán na fyzickou osobu, je všechno v pořádku. Pokud jste ovšem nemovitost koupili nebo převedli do firmy, opět nejde o příjmy z pronájmu (§ 9), ale řadí se do běžných podnikatelských příjmů. A proč je v tom tak velký rozdíl? Jednak se z nich stanou příjmy, které se kumulují s dalšími příjmy. A také vstoupí náhle do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Tedy nejen, že jej zvýší, ale také založí povinnost platit sociální a zdravotní pojištění! Proto je dobré příjmy z pronájmu oddělit od dalších služeb (kromě energií, vody atd.), aby si poplatník nemusel opatřit živnostenské oprávnění a platit sociální a zdravotní daně.  Stejně tak se nesmí dostat nemovitost do společnosti nebo do jmění podnikatele.Příjmy z pronájmu movitých věcíDo příjmu z pronájmu patří také jakýkoliv pronájem třeba auta nebo motorové pily. Tyto pronájmy, pokud nejsou příležitostné, opět spadají do kategorie příjmů z pronájmu a platí pro ně také Příloha č. 2 Daňového přiznání. A dokonce na ně nemusíte mít ani živnostenské oprávnění. Naopak, pokud si živnostenské oprávnění pořídíte, spadnou opět do příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Tím jsou jinak daněny a stávají se součástí vyměřovacího základu pro stanovení sociálních a zdravotních daní. Pokud tedy nechcete zbytečnou administrativu a platby, musíte i movité věci pronajímat bez živnosti a neposkytovat další služby. K pronájmu auta tak nemůžete nabízet mytí, odtah nebo řízení vozidla.Jak na výdaje a daňV Příloze 2 daňového přiznání pak při vyplňování musíte nejprve uvést, zda příjmy pocházejí ze společného jmění manželů. To je proto, že příjmy může  danit jen jeden z manželů a nelze je například rozdělit. A poté si musíte vybrat, zda uplatníte paušál 30 % nebo skutečné náklady. Procento skutečně není vysoké. Pokud je uplatníte například při příjmu 10.000 Kč měsíčně a 120.000 Kč ročně, odečtete 36.000 Kč a zbyde ke zdanění 84.000 Kč (pokud jste neuplatnili například slevy na úroky z hypotéky nebo životního pojištění atd.) Čistá daň by tedy byla 12.600 Kč. Z té si minimálně odečtete 28.400 Kč jako slevu na poplatníka a nemusíte platit nic. Naopak pokud například živíte 2 děti, Daňová správa Vám poukáže přes 20.000 Kč na účet. Pokud později budete chtít uplatnit ztrátu, máte možnost ji odečíst oproti budoucímu zisku. Můžete také uplatnit skutečné náklady, například rekonstrukci nemovitosti, služby a odpisy nemovitosti. Nemovitost se odepisuje 30 let a auto 5 let. Dům za 5.000.000 Kč bude odepisován 3,3 % ročně a tedy 165.000 Kč. Auto za 500.000 Kč odepíšete 20 % ročně a je to 100.000 Kč. Výrazně si tedy snížíte daňový základ.Pozor na chybyPři danění pronájmu movitých nebo nemovitých věcí je tedy hlavně nutné se vyvarovat chyb s dalšími poskytnutými službami, aby se nestaly běžnými příjmy podnikatele a neplatily se z nich odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nesmíte mít živnostenské oprávnění a poskytovat další služby. Pokud je to nezbytné, raději sami pronajímejte a třeba manželka může mít živnost na služby a danit zvlášť. Takové řešení neodporuje zákonu. A také se musíte rozhodnout pro paušál, který není vysoký nebo pro skutečné náklady a vést daňovou evidenci. Záleží na nákladech, které s nemovitostí nebo třeba autem máte, na odpisech a na tom, zda budete v budoucnu potřebovat uplatnit ztrátu. Proto je potřeba pečlivě zvážit výhodnost svého rozhodnutí. Chyby by mohly vést nejen ke ztrátám, ty jsou většinou v oblasti minimálních plateb daně z příjmu, ale hlavně ve značných problémech se sociálními a zdravotními odvody. A s těmi už legrace není. Mohly by vám pronájmy pěkně znechutit.

Pokračovat na článek


Holding – ovládejte, ale neplaťte vysoké daně

Holdingová společnost se stala populárním způsobem řízení dceřinných společností. Vytvořením mateřské společnosti nedojde pouze k přesunu kapitálu, ale také k různým formám optimalizace daní a anonymitě vlastníků.Holding se nezakládá v ČRPodstatou holdingové struktury je vlastnění podílů nebo akcií ve společnostech. Holdingová společnost na sebe bere pouze řídící rizika, ale vyhýbá se jiným problematickým oblastem. Většinou se zakládá mimo území států, kde sídlí ovládané společnosti. Proto také KKCG Karla Komárka  se sídlem na Kypru pouze drží a tím také řídí přes akcie ostatní společnosti v ČR.Výhody holdinguDržením akcií nevstupuje mateřská společnost do žádných rizik a přesunem kapitálu či daněním optimalizuje svoje příjmy. Může operativně a rychle přesunovat majetkové podíly podle změn v legislativě a zároveň nemusí odhalovat vlastnickou strukturu. Akcie v držení holdingu jsou buď na majitele a tedy anonymní nebo na jméno, ale tím je u dceřinných společností opět sám holding a nikoliv konkrétní fyzická osoba.Ochrana majetkuTím, že holding spravuje pouze majetkové účasti a sám se na podnikání přímo nepodílí, nehrozí finanční problémy a ztráty. Holding je odděleným vlastníkem, který za dceřinnou společnost nenese žádnou odpovědnost. V případě konkurzu nebo exekuce se jej tak nedotknou žádné majetkové sankce. A je také chráněn cizí jurisdikcí. Česká republika má podepsánu řadu dohod o ochraně investic. Pokud dojde k nějakému zásahu do majetkových práv, může holding vést spor se státem na zahraniční půdě. Není tak závislý na rozhodnutích českých loajálních úředníků.Daňová optimalizaceHolding si pro svoje působení vybírá takové země, kde příjmy z akcií nebo daně z příjmů jsou co nejnižší. Může tedy na jednu stranu vykazovat vysoký obrat a zisk a na stranu druhou nedanit zbytečně velkými procenty. Stejně tak může přijímat dividendy nebo obchodovat nedaňově mimo území státu, kde vykazuje hospodářskou činnost.Srážková daňProblémem převodu kapitálu je takzvaná srážková daň. Česká republika pro kapitálové převody do daňových rájů zvedla tuto daň z 15 % na 35 %. Holdingová společnost by tak obdržela dividendu z akcií po sražení těchto 35 %. Holdingovou společnost ale není třeba zakládat v daňovém ráji. Naopak existují země, kde není nutné další daně z dividend nebo kapitálových převodů zdanit.Výběr zeměNejoblíbenějšími destinacemi pro holdingové společnosti jsou Nizozemsko, Anglie a Kypr. V Nizozemsku musí mateřská společnost vlastnit alespoň 5% podíl na dceřinné společnosti, musí mít akciovou strukturu a dceřinná společnost musí podléhat procentnímu zdanění. Potom je možné bez dalších daní převést dividendu nebo kapitál a nic dalšího neplatit. V Anglii musí holding držet nejméně 10 % dceřinné společnosti a musí být obchodní společností jak holding tak také dceřinná společnost. A pokud jsou dividendy zdaněny více, než je tomu v Anglii, žádná další daň se neplatí. Nejjednodušší situace je na Kypru. Holding musí držet alespoň 1 % dceřinné společnosti a zdanění nesmí být výrazně nižší než na Kypru. Dividendy a kapitálové převody jsou za splnění těchto jednoduchých podmínek zcela osvobozeny od daní.Čeští podnikatelé tedy nezakládají holdingy proto, aby lépe vypadali. Založení mateřských společností mimo ČR znamená odliv a zajištění kapitálu. Přitom se použijí daňové a legislativní výhody zemí v EU jako je Kypr, Nizozemsko nebo třeba Lucembursko, Švýcarsko či Belgie. Struktura takových společností nemusí být známá ani vlastník nemusí sdělovat svoje nacionále. Holding je tedy ukázkou optimalizace kapitálu a zárukou, že nedojde k majetkovým a právním problémům majitelů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Nebojte se hypoteky

Nebojte se hypoteky !Nove bydleni je snem mnoha rodin, ktere v soucasne dobe obyvaji byt v panelaku - to v lepsim pripade, nebo nemaji zadne bydleni a jsou nuceni platit "cerny" pronajem. Relativne novou moznosti, jak nove bydleni ziskat, je vyuziti hypotecniho uveru. Zahranicni zkusenosti ukazuji, ze hypoteka predstavuje nejbeznejsi zpusob financovani bydleni. V nasich pomerech diky dotovanym najmum vsak pusobi trochu jako strasak a to i diky premire negativnich a zpravidla neuplnych informaci v mediich. Je zvlastni, ze napriklad vydaje na porizeni a provoz noveho automobilu ve vysi nekolika set tisic korun jiz nejsou zadnou zvlastnosti, zatimco byt za dva miliony jeste stale pohorsuje svou drahotou. Pritom srovnani cenu realnou cenu bydleni s drivejsimi cenami z dob realneho socialismu je na miste stejne jako srovnavat Trabant a Mercedes.Hypotecni uvery neboli hypoteky jsou v ceskych luzich a hajich relativne mlade bankovni produkty, urcene pro financovani nemovitosti a bydleni. Podminkou ziskani hypotecniho uveru je dolozeni prijmu v dostatecne vysi, zajisteni uveru nemovitosti ve vysi minimalne 143 % a dolozeni vlastnich zdroju na zbytek investice ( 70 % investice muze tvorit hypoteka, 30 % vlastni zdroje). Ucelem financovani muze byt koupe nemovitosti, vystavba, rekonstrukce, vyporadani spoluvlastnickych a dedickych naroku anebo refinancovani uveru a pujcek drive poskytnutych na vyse uvedene investice do nemovitosti. Zadatelem o uver mohou byt fyzicke i pravnicke osoby. Pri vystavbe se stale casteji vyuziva tzv. stavebni uveru, ktery je zajisten rozestavenou nemovitosti pouze na 100%. Po dostavbe je tento uver splacen dlouhodobym hypotecnim uverem. Pri nedostatku vlastnich zdroju je mozne vyuzit doplnkovy uver, kterym se profinancuje dalsich 20 az 30% ceny nemovitosti. Na rozdil od klasickych uveru se hypoteka se splaci tzv. anuitnimi splatkami, tedy konstantnimi splatkami, ve kterych jsou obsazeny jak uroky, tak splatka jistiny. Na pocatku splaceni tvori temer celou splatku uroky, na konci splaceni jistina. Podnikatele tak maji s vyhodou odlozeno danove zatizeni do pozdejsich let, protoze uroky podnikatelske hypoteky patri do nakladu firmy. Delka splaceni hypotecnich uveru se pohybuje do 30 let, pricemz uvery se statni dotaci maximalne do 20 let. Podnikatele, kteri investuji do jinych nemovitosti, nez na bydleni, mohou pocitat maximalne s patnactiletym uverem. Hypotecni uver je vyhodny prostredek, nikoli vsak vselek - neni pochopitelne dostupny. Pro kazdeho. Proto predstava, ze hypoteky vyresi problemy vsech, kteri potrebuji bydlet, je mylna. Realita je takova, ze hypoteka je stejny obchod jako prodej zbozi nebo sluzby. A jako obchodni artikl je i nabizena. A tak zatimco je jasne ze ne vsichni budou vlastnit jiz zmineny Mercedes,jsou pozadavky bank na bonitu klienta, ktery zada hypoteku, jsou obecne povazovany za mirne receno prehnane. Opak je ovsem pravdou. Cena hypotecniho uveru vychazi stejne jako u jinych uveru predevsim z ceny peneznich zdroju. Pro hypotecni uvery jsou temito zdroji hypotecni zastavni listy, coz jsou cenne papiry s pevnym rocnim vynosem. Proto neni mozne poskytnou hypotecni uver s nizsi sazbou nez u hypotecnich zastavnich listu (11 % v kvetnu 1997 - pozn. red.). Banka se zkratka chova stejne jako ostatni obchodnici. Proto je take kladen duraz na dokladovani prijmu zadatele o uver. Vzdyt kazdy, kdo pujci penize, je chce dostat zpet. Hypotecnim uverem je mozne financovat i jine nemovitosti nez na bydleni. S vyhodou take dochazi k refinancovani drive poskytnutych uveru na investici do nemovitosti. Strednedobe uvery jsou tak splaceny dlouhodobymi hypotekami a vyse splatek tak vyrazne posili likviditu firmy. Ceny noveho bydleni vychazeji z moznosti, za kolik jej jsou schopny stavebni firmy postavit. Podtrzeno secteno: na nove bydleni,tj. novy byt nebo rodinny dum, ma vlastni prostredky priblizne 10% obyvatel. Ostatni maji dve moznosti: musi bud slevit ze svych prani a poohlednout po levnejsim bydleni anebo si najit vynosnejsi zamestnani. V nasich mediich je casto demonizovana nedostupnost hypotek, pritom neni pravda, ze podminky poskytnuti hypoteky nesplni vyssi procento domacnosti. Otazkou totiz je, o jakou vysi pozadovaneho uveru se jedna. A tak jsou klienty hypotecnich bank jak reditele, manazeri a lide prijmove nadprumerni, tak i rozvedeni otcove s detmi. Zatimco ti prvni si porizuji luxusni sidla na jeste luxusnejsich pozemcich, druzi kupuji malinkate domecky rodine na miru. Cesta k novemu bydleni zacina zpravidla vyberem vhodneho bytu ci domu a az nasledneho posouzeni vlastnich moznosti a take ochoty dlouhodobe se zadluzit. A tak ma vetsinou pani nebo pan domu jiz pred navstevou financni instituce vybrany i kachliky do koupelny. Po navsteve hypotecni banky nastava druha, mene radostna etapa, kdy dochazi k usmerneni puvodniho zameru. V tomto okamziku se zmensuji domy, ubyvaji koupelny i balkony a zmensuji se parcely. V jinych pripadech dochazi k odkladu realizace zameru o jeden rok a nastava rok sporeni, v nejlepsim pripade stavebniho. V nejhorsim pripade se ustupuje od zameru navzdy. Realne posouzeni vlastnich moznosti je nejdulezitejsim predpokladem pri rozhodovani. Idealni je pristup, kdy zajemce o nove bydleni nejdrive zjistuje moznosti financovani a az nasledne vybira objekt pro bydleni. Odpada tak faze rozcarovani nad skutecnosti, ze s rodinnym prijmem v radech prumerne mzdy dum za nekolik milionu opravdu nepostavime. Dalsim krokem je shromazdeni vsech podkladu, ktere jsou nutne pro posouzeni zadosti o hypotecni uver. Zatimco v zahranici diky centralnimu informacnimu systemu tato faze predstavuje nekolik hodin, u nas je to nekolik tydnu. Budouci vlastnik nemovitosti musi predlozit nejen originaly dokladu o vysi prijmu ale i veskere doklady, ktere se tykaji nemovitosti vcetne odhadu zpracovaneho dle pozadavku banky. Vsechny podklady jsou pote predlozeny bance k posouzeni. Po schvaleni hypotecniho uveru zbyva uz "jen" zastava nemovitosti ve prospech banky. Po predlozeni listu vlastnictvi s vyznacenym zastavnim pravem a vinkulaci pojistneho plneni z pojisteni nemovitosti je mozne penize z hypoteky odeslat prijemci, tedy rodavajicimu, stavebni firme a podobne. Posledni fazi je splaceni hypotecniho uveru. Zde je mozne cast hypoteky jednorazove vyplatit, zpravidla po peti lettech. Pri vyuziti stavebniho sporeni tak klient s vyhodou vymeni drahy hypotecni uver za 6% uver ze stavebniho sporeni. Ackoli vypadaji vyse urokovych sazeb neprilis optimisticky, je nutne zvazit vliv inflace na vysi prijmu a take na ceny nemovitosti. Nazory jsou rozdilne: jsou lide, kteri nesnesou dlouhodobe zadluzeni a stejne tak jsou druzi, kteri povazuji splaceni dluhu za mnohem vyhodnejsi nez sporeni. Faktem zustava, ze vetsina domacnosti si bez dlouhodobych pujcek nebo uveru nebude moci bydleni dovolit. Je treba zvazit, zda je rozumne platit neustale se zvysujici najmy anebo vyhodne investovat do sveho. Nejznamejsimi financnimi ustavy, ktere poskytuji hypotecni uvery u nas jsou Ceskomoravska hypotecni banka ( jedina banka specializovana pouze na hypoteky), Ceska sporitelna, Komercni banka, Hypobank a Verreinsbank. Pokud hodlate kombinovat stavebni sporeni s hypotekou, je nejlepsim resenim vyuziti sluzeb jedne bankovni skupiny. Prvni roky splaceni vysokych splatek za byt ci dum vypadaji na prvni pohled nepovzbudive. Jsou ale vystridany lety, kdy maji splatky uveru vlivem inflace a rostoucich prijmu realne mensi hodnotu. A tak pokud jste v produktivnim veku, zdravi, kvalifikovani a tedy s dobrou prijmovou perspektivou, nemusite se hypoteky bat.

Pokračovat na článek


Co je a co není lichva? Spotřebitelské úvěry po česku

Zákon nestanovuje přímo velikost úroků, které by bylo možné nazvat lichvou. Každé označení lichvy je možné najít pouze v soudních rozhodnutích. Právnickou terminologií jde o úrokové hranice pohybující se od desítek do stovek procent.Co je a co není lichvaPoskytování půjček se dělí na dva segmenty, které oddělují standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. Často je pak podle soudů označována hranice 70% ročně na úrocích jako ta, která je již spíše lichvou než standardní podnikatelskou činností. Při rozhodnutí, co je a co není lichva, se navíc přihlíží k situaci obvyklé na trhu, kde bankovní instituce poskytují spotřebitelské úvěry od 10 – 20 % maximálně. Proto každý vyšší úrok, třeba i v řádu stovek procent ročně, již bezpochyby nebude korespondovat s požadavky zákona. Na druhé straně ale stojí i případy, kdy soudy i půjčky s úrokem přes 100% ročně nechaly projít. Takže je faktická hranice pro rozeznání lichvy a standardní půjčky velice složitá. I sami soudy se nechovají jednotně a prokázání lichvy může být pro klienta velikým oříškem.Jak to funguje v zahraničí?U našich sousedů na Slovensku maximální úroky fungují. Jejich výše je stanovena na dvojnásobek průměrné RPSN, kterou reportují jednotliví poskytovatelé a zároveň nesmí převýšit čtyřnásobek váženého průměru průměrných hodnot RPSN a úrokové míry za všechny typy spotřebitelských úvěrů, což stanovuje vláda. Polsko řeší problém potenciálních lichvářských úroků pomocí občanského zákoníku. Tam nesmí úroková sazba převýšit čtyřnásobek lombardní sazby, kterou vyhlašuje národní banka. Navíc ve speciálním zákoně o spotřebitelském úvěru jsou stanoveny maximální úroky, respektive RPSN, které nesmí přesáhnout 5% jistiny. A například Francie stanovuje maximální úrok podle průměrné efektivní sazby u finančních institucí za předchozí čtvrtletí. Jde o úvěry s podobným rizikem.Maximální sazba problém nevyřešíNa opačné straně stojí argumenty o tom, že úrokové stropy pouze omezí dostupnost úvěrů u stabilních a solidních institucí. Půjčky se budou přesouvat do šedé zóny, která samozřejmě není a nemůže být nikterak regulována. Spotřebitelé by tím ztráceli na svých právech daleko více, než je tomu nyní bez maximální stanovené sazby úroku. Podle dnešního modelu a názoru vlády totiž není problém ve vysokých úrocích jako takových, ale v přemrštěných nákladech za nesplácení úvěru či poplatky za předčasné splacení. Změna k lepšímu je také spojena se změnou dohledu. Pokud by spotřebitelské úvěry dozorovala Česká národní banka a ne obchodní inspekce, došlo by také k určitému posunu. Proto byl tento bod do zákona zahrnut a od ledna bude právě národní banka dohlížet nad celým tímto sektorem.

Pokračovat na článek


Hypotéka versus úvěr ze stavebního spoření

Díky stavebnímu spoření můžeme část prostředků uspořit a na část si vzít úvěr.Proto je důležité řešit otázku bydlení a jeho financování ne bezprostředně před uskutečněním nákupem či stavbou, ale již několik let dopředu a vše si dobře naplánovat a rozmyslet. Stavební spoření je velmi oblíbeným produktem z hlediska státního příspěvku. Díky tomu má prakticky každý Čech stavební spoření, ať už plánuje či neplánuje nákup domu nebo bytu, jelikož úvěr ze stavebního spoření se dá použít na rekonstrukce, opravy a modernizace, ale dokonce i při nečerpání úvěru a pouze vybrání naspořené částky po uplynutí doby spoření není ani nutné dokládat účel vynaložení peněžních prostředků, tudíž každý může své naspořené prostředky na stavebním spoření využít dle svého uvážení. Zkrátka stavební spoření je spoření jako jakékoliv jiné s možností navíc v čerpání úvěru. Takže rozhodně každé stavební spoření vždy najde své uplatnění. Navíc produkt stavebního spoření poskytuje svému majiteli velmi výhodné podmínky pro získávání již zmíněného úvěru.Po splnění všech náležitostí nabízejí stavební spořitelny řádný úvěr ze stavebního spoření, který má lepší úrokovou sazbu, než například hypotéka.A co je možná ještě důležitější, tato sazba se po celou dobu splácení úvěru nemění. Tím nám dává úvěr ze stavebního spoření jistotu a přesně víme co, kdy a jak musíme zaplatit v horizontu několika (desítek) let. Úvěry ze stavebního spoření jsou obvykle na nižší částky v porovnání s hypotékami. Není problém získat úvěr ze stavebního spoření na částku i pod 100 000 Kč. Další výhodou úvěru ze stavebního spoření je, při nižších částkách cca do 300 000 Kč, že není potřeba ručení. Nad tuto částku zhruba do 500 000 Kč vyžadují stavební spořitelny ručení 1-2 ručiteli a od částky nad touto hranicí je už nutné ručit nemovitostí. Stavební spoření se tak často využívá právě na rekonstrukce a modernizace, nebo jako doplněk k hypotéce.Právě hypotéka je druhou volbou při řešení otázky bydlení. Přesněji se jedná ne o hypotéku, ale o hypoteční úvěr, avšak terminologie zde rozhodně není to podstatné. U hypotéky musíte bance vždy jasně specifikovat a doložit účel vynaložení prostředků, který musí bezprostředně souviset s otázkou bydlení, popřípadě se dá nově hypotéka použít na rekreační chaty či chalupyVždy slouží financovaný dům či byt jako zástava, jelikož hypoteční úvěr je vždy kryt a jištěn zástavním právem k nemovitosti uvedeným v katastru nemovitostí. Dalším důležitým aspektem u hypoték je doba fixace, kterou představuje období, po které se nemění úroková sazba a splátky z hypotéky. Fixace je obvykle na jeden, dva roky či pět let. Po uplynutí doby fixace banka nabídne nové úrokové sazby k příslušným dobám fixace či možnost hypotéku předčasně splatit. S délkou fixace úroková sazba obvykle roste.Více detailních informacích se můžete dozvědět ve článcích na našich stránkách věnovaných právě hypotečním úvěrům. Pokud ale máme udělat nějaký všeobecný závěr, pak se obecně dá říci, že úvěr ze stavebního spoření preferují klienti, kteří mají zájem o celkové nižší náklady a hypotéku upřednostňují ty skupiny obyvatel, které dávají přednost nižšímu měsíčnímu zatížení na delší období. Nejde o dogma, avšak jednoduchá charakteristika by se takto dala interpretovat.Průměrné hypotéky jsou uzavírány na vyšší částky a delší dobu splatnosti v porovnání s úvěrem ze stavebního spoření, který je na nižší částky a kratší dobu splácení, takže možná i zde se dá odhadnout, že pro modernizace a rekonstrukce se využívá hojněji stavební spoření a pro celé stavby, či nákupy nemovitostí spíše hypotéka. Avšak jak bylo zmíněno výše, tak každý klient má svou situaci jedinečnou a dělat obecné závěry na základních charakteristikách by nebylo správné. Jednoznačné rozhodnutí, zda je lepší stavební spoření či hypotéka je tak velmi složité.Vždy je důležité zohlednit aktuální situaci žadatele a aktuální situaci na trhu. U obou produktů jsou navíc úroky daňově uznatelné, takže se mohou promítnou ve snížení daňového základu.Možné jsou dokonce i varianty spojení obou produktů. Část nákupu či stavby financovat úvěrem ze stavebního spoření a část hypotékou. Vždy je ale vhodné informovat se u nezávislého konzultanta, který má přehled v dané problematice a zjistit si potřebná data, která se následně při rozhodování uplatní. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Náhrada škody za úraz na chodníku. Na čí straně je zákon?

Zmíněný zákon o pozemních komunikacích neukládá přímo majitelům chodníků, aby je uklízeli. Přenáší na ně pouze odpovědnost z případné škody, ale jen v případě, …„pokud se neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“Zákon namísto toho, aby chránil chodce, jako by už předem dával obcím možnost, aby si našly alibi a vyhnuly se odpovědnosti. Možná je to tím, že sám navrhovatel „chodníkové novely“ senátor Jaroslav Kubera nejednou řekl, že jejím účelem je především zbavit odpovědnosti za chodníky majitele přilehlých nemovitostí.Převážná většina obcí si alibi hledá velmi úspěšně. Oznámily, že na úklid chodníků nemají dost peněz a proto to není „v mezích jejich možností“. Některé vydaly seznam ulic, kde se prostě uklízet nebude, a tím „upozornily“ občany. Další vztyčily výstražné cedule nebo natáhly pruhované pásky, aby „zmírnily závady“.Jen málokde se pokusili hledat alternativní řešení, přesto že se jich nabízí hned celá řada. Obec může prostě slušně požádat majitele přilehlých nemovitostí, aby chodník uklízeli jako dosud, a jako kompenzaci jim poskytnou posypové prostředky, nářadí, přispět nějakou finanční náhradou. Dalším řešením, které doporučilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, je využít k úklidu chodníků nezaměstnaných, případně zapojit i práceschopné příjemce jiných sociálních dávek.Krajním řešením může být zvýšení daní z nemovitostí, aby byly na úklid peníze, což paradoxně doporučil sám ochránce vlastníků nemovitostí senátor Kubera. Vstřícnější by však možná bylo naopak snížit daň z nemovitosti těm vlastníkům, kteří se zaváží v zimě chodníky uklízet.Nepodléhejte sentimentuChodníková novela se obrátila především proti chodcům. Chodníky jsou v mnohem horším stavu, než když je na své náklady udržovali majitelé přilehlých nemovitostí. Pokud se chodec na chodníku zraní, musí obec uznat, že bylo v jejích silách chodník udržovat, ale že to přesto neudělala. Když to radní neuznají, poškozenému nezbude než se soudit.Jenže to některým lidem připadá nevhodné a problém bývá i v tom, že nevědí, kolik by měli požadovat. Například Česká pojišťovna vyplácí za průměrnou škodu při úrazu vzniklém pádem na neupraveném chodníku 9 000 Kč, Kooperativa 16 000 Kč, ale to nemusí kompenzovat zdaleka všechno.Poškozený může požadovat kompenzaci na dobu, kdy jste museli být kvůli zranění v pracovní neschopnosti, a to ve výši průměrné mzdy za dny, kdy nebudete pobírat žádnou nemocenskou a pak ve výši rozdílu mezi nemocenskou a průměrnou mzdou v ostatních dnech. Podnikatel může požadovat ušlý zisk za dobu, kdy nemohl podnikat, případně kompenzaci nákladů, které mu tím vznikly.Dále je možné požadovat náhradu nákladů léčení, například dojíždění na rehabilitaci, náklady na pořízení zdravotních pomůcek, také kompenzaci bolestného, případně ztíženého společenského uplatnění. Lze uplatnit nárok i za majetkovou škodu, pokud jste si při pádu poškodili oděv, rozbili hodinky, mobil, notebook nebo brýle.Ale připravte se na to, že budete-li chtít uplatit nárok na odškodění za úraz na neuklizeném chodníku, zákon nebude zrovna na vaší straně a budete muset svůj nárok prokázat. Dočtete se, že nejlepší je pořídit okamžitě fotodokumentaci chodníku, na kterém jste upadli, a sehnat si svědky, kteří by vám případně svědčili u soudu.Jenže to se dobře říká. Když pak dojde k vážnější nehodě, většinou jste ochromeni bolestí a staráte se, jak si co nejdříve zajistit lékařské ošetření. Vůbec vás nenapadne fotit chodník a shánět svědky, takže pak ani nemáte čím svůj nárok prokázat. Nezbývá než se spolehnout, že radnice váš nárok uzná.

Pokračovat na článek


Dohoda o pracovní činnosti – brigáda s volným výkladem práce

Pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce mají značná omezení. Vyhnout se obvyklému pracovnímu poměru a přitom překročit počet odpracovaných hodin přes 300 ročně umožňuje stálá brigáda. Nazývá se pracovní činností.Počet hodin a daněDohoda o pracovní činnosti (DPČ) je výhodná pro zaměstnavatele. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí do výše 2.499 Kč měsíčně. Přitom rozsah pracovní doby může být až polovina běžné pracovní doby zaměstnavatele. Když zaměstnavatel má s jinými zaměstnanci sjednánu týdenní pracovní dobu 40 hodin, může sjednat maximálně 20 hodin na DPČ. A ještě jedna výhoda platí pro DPČ, kterou málokdo zná. Když příležitostné příjmy z této dohody nedosáhnou 20.000 Kč ročně, neplatí se žádná daň. Musí se jednat o součet všech příležitostných činností. Takže kdo uzavře například DPČ na 6 měsíců po 2.400 Kč měsíčně, dosáhne tak 16.400 Kč příjmu a neplatí žádné daně.Minimální mzda a pracovní dobaZaměstnavatel si u DPČ musí uvědomit, že má také určité povinnosti. Musí dodržet minimální mzdu, která činí v roce 2012 částku 8.000 Kč měsíčně nebo 48,10 hodinově. Zajímavostí DPČ je volná možnost stanovení pracovní doby a místa práce. V běžném pracovním poměru musí být v pracovní smlouvě jasně stanovená pracovní doba a místo práce. U DPČ tato povinnost odpadá. Jedná se o příležitostnou práci na příležitostném místě. Zaměstnanec dokonce může odpracovat za týden více hodin, než polovinu běžné pracovní doby. Tato polovina se totiž posuzuje za celou dobu trvání DPČ. Pokud tedy sjednáme DPČ na 10 týdnů a běžná pracovní doba je 40 hodin týdně, zaměstnanec může odpracovat celkově 200 hodin bez ohledu na to, kolik odpracoval týdně. Jeden týden tedy odpracuje 5 hodin a druhý týden 40 hodin. Celkově však nesmí překročit z dobu trvání DPČ uvedených 200 hodin.Rozdíl s dohodou o provedení práce (DPP) a pracovním poměremDPČ se může uzavřít na více než 300 hodin ročně a může být vykonávána kdykoliv a jakkoliv. Je to příležitostná práce a pokud nedosáhne 2.500 Kč měsíčně a 20.000 Kč ročně, tak se nedaní. Zároveň může mít jeden zaměstnavatel a jeden zaměstnanec sjednáno několik DPČ, což u DPP nejde. DPČ je tak mnohdy výhodnější, než sjednání DPP, která je značně omezující. Zaměstnavatel dokonce může mít u jednoho zaměstnance 2 DPČ a tím vlastně nahrazuje pracovní poměr. Přitom DPČ může být sjednána na dobu určitou bez jakéhokoliv omezení.Zdanění DPČPokud pracovník na DPČ podepíše Prohlášení k dani, odvádí se záloha na daň ve výši 15 % měsíčního příjmu a pokud nepodepíše, prostě se odvede 15% daň. Rozdíl je pouze v tom, že při podepsaném prohlášení k dani musí zaměstnanec uvést příjem spolu s dalšími příjmy do celkového daňového přiznání. Při nepodepsaném prohlášení k dani prostě daň odvede a dál se již nemusí zabývat dalšími daňovými hlášeními a odvody.Dohoda o pracovní činnosti je v podstatě nepravidelnou brigádou. Dá se s ní obcházet běžná pracovní smlouva, protože může být sjednáno několik takových dohod s jedním zaměstnavatelem současně. Zároveň nedokáže žádný Inspektorát práce kontrolovat tyto dohody z hlediska pracovní doby, protože lze pracovat jakkoliv a kdykoliv. Pokud není dohodnuto, jak se DPČ vypovídá, podle zákona je možné ji zrušit s 15 denní výpovědní lhůtou od doručení nebo okamžitě v případě hrubého porušení pracovních povinností zaměstnance nebo zaměstnavatele. DPČ tak lze využívat jako zastírání běžného pracovního poměru a vyhnout se pracovní smlouvě a omezením, které má dohoda o provedení práce.

Pokračovat na článek


Služby do zahraničí – peklo předpisů

Prý jsme exportní země. V oblasti strojů a zařízení určitě. Tam platí nějaká pravidla a podmínky, které se vyvíjely mnoho desítek let. S internetem a službami do zahraničí je ale stále nejasno a stát jim evidentně nerozumí. Komplikuje tak českým podnikatelům export svých schopností. Vždyť služba mnohdy nestojí žádné náklady a dá se vyvézt bez jakékoliv podpory. To naše skvělé stroje, stavby a výrobky mnohdy neumějí.Sedím doma a dělám službyAle vůbec netuším, zda platit DPH nebo jak a co danit. V tomto je skutečně problém a zákon je nejednoznačný. Pokud je místem plnění třetí země, platí, že tyto služby se v ČR nedaní a tím se ani nezapočítávají do obratu. To je dost důležité pro výpočet a získání statutu plátce DPH. Když máte obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přes milion, stáváte se plátcem. Když máte obrat v zahraničí, tak se plátcem nestanete při jakémkoliv obratu. Rozdíl je ovšem v místě plnění.Identifikovaná osobaPokud ale služby poskytnete v EU, pak se musíte identifikovat jako osoba, která musí podat souhrnné hlášení, které se týká jen přeshraničních plateb. V tuzemsku tedy plátcem nejste, ale v podstatě hlásíte svoje příjmy a výdaje ze zahraničí. Tím udáváte příjemce tohoto plnění, který podle toho, zda je nebo není plátcem DPH, musí zase na druhé straně plnit povinnosti DPH. Stát tak zavedl tento polotovar, protože takto je složitá administrativa a zákony v EU. Pokud by se v EU vybírala DPH podle místa plnění bez ohledu na přeshraniční obchod nebo službu, bylo by vše jednodušší. To by ovšem státy musely DPH a způsob výpočtu včetně výběru sjednotit.Placení daně z příjmuPřestože je služba složitou záležitostí, danit svůj příjem musíte. Otázka ale není tak jednoznačná. Například s USA existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pokud plníte do USA, bude otázkou, zda nedanit v USA. A toto je poměrně diskutabilní. Službu, kterou uděláte doma, odešlete do USA a přijmete za ni platbu tak zdaníte jednoznačně v ČR. Pokud si peníze necháte poslat na konto v USA a máte jejich registraci, musíte podle zákonů USA danit u nich. Tedy zaplatíte daň tam. To se ale nemusí líbit ČR. Vždyť jste službu dělal v podstatě zde. A tady skutečně může jít o problém. Daňová správa může rozhodnout, že daň zaplatíte bez ohledu na dohodu s USA.Jak se vyhnout problémům?Je jasné, že když daň ze služby nepřiznáte, těžko se  někdo doví, že jste vůbec službu provedli. Přesto mohou vniknout problémy. USA mohou informovat o vedení účtu v USA a příjmech na něm. Pokud se do USA nechystáte, tak ani nevyužijete výhod placení daní v USA. A daně jsou v USA vyšší než v ČR. U nás z příjmu milion korun po odečtení třeba paušální daně 40 % je základem daně pouze 600.000 Kč. Z tohoto základu si můžete odečíst třeba daňovou ztrátu, spoření  a další položky (nikoliv náklady na podnikání). I kdyby tedy nebyl žádný odečet, máte základ daně 90.000 Kč. A ještě si odečtete minimálně 24.840 Kč jako slevu na poplatníka (bez slevy na manželku nebo dítě) a platíte jen 65.160 Kč. To z milionu skutečně není mnoho.Problémem tak není placení daní, ale chamtivost jednotlivých států. Problém v místě plnění podle služby je skutečně často specifický. Když někomu tvoříte stránky přímo na jeho hostingu, asi jde vyloženě o službu v zahraničí. Pokud mu stránky vytvoříte doma v ČR a nahrajete na hosting, pak platíte v ČR. Ale jisté to není, protože stejně tak je místem plnění zahraničí. Se službami je to těžké a představa, že dostanete na účet milion a nemusíte jej zdanit, může mrazit v zádech. A daňová správa se bude zajímat o takový příjem, protože nad 100.000 Kč nebo v případě podezřelé transakce banka vše hlásí analytickému útvrau při MF ČR. Takže poplatník má zase problém. Nic není jednoznačné a nikdo závazně neporadí.

Pokračovat na článek