Výsledky vyhledávání pro dotaz zcela

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Oddlužení není žádným dárkem dlužníkovi

Podstata oddlužení má svoje dva základní protipóly. Na jedné straně stojí humánní důvody, které stavějí lidskou existenci v tomto materialistickém světě nad ostatní hodnoty. Druhá strana nevidí smysl v oddlužovacích gestech a pojímá dluh jako vinu člověka, kterou si způsobil a za kterou oprávněně ponese následky. Existuje nějaký kompromis?Princip oddluženíPodstatou osobního bankrotu je v podstatě objem prostředků, které může dlužník splácet. Zákon přiznává možnost splatit jen část dluhů, ale pod jednou podmínkou. Splaceno musí být alespoň 30 % finančních závazků za dobu 5 let. Oddlužení podléhá rozhodnutí soudu, který nařídí dohled insolvenčním správcem. Přednost tedy dostává materiální pojetí práva a sociální rozměr oddlužení.Sociální cítěníV českém právu se skutečně často projevuje snaha pomoci „obyčejným“ lidem. Oddlužení nepochybně směřuje do cílové skupiny rodin a běžných zaměstnanců. Týká se totiž dluhů, které existují v rozmezí do dvou milionů korun. Nejčastěji kolem 500.000 Kč. Běžný plat totiž dosahuje částek 15.000 Kč až 25.000 Kč. Dlužník je schopen splácet od 3.000 Kč do 10.000 Kč, což za 5 let vytvoří částku přibližně 200.000 až 600.000 Kč. A trojnásobek pak znamená skutečně vzniklý dluh.Proč jenom zaměstnanci?Dá se namítnout, že oddlužení se týká také soukromých podnikatelů. Ti převážně ručí celým svým majetkem a mohou tedy mít zablokované veškeré hmotné a nehmotné pozemské statky. Jenomže jejich podnikání v podstatě dluhy skončilo. Nemohou nakládat se svými prostředky obživy, a proto nemohou doložit pravidelný příjem. Kromě toho je v exekuci prodáván jejich majetek a pokud dluží státu, ani si nemohou zařídit Živnostenský list, kde bezdlužnost je zákonnou podmínkou. Zaměstnanci sice mají zablokovanou část příjmu, která jde na úhradu dluhů, ale soudu poměrně snadno mohou doložit, že mají prostředky na splácení.DeblokaceZaměstnanci se tedy nejvíce snaží o deblokování svých příjmů a majetku. Exekuce je postihuje tvrdě, protože většinou nemají možnost změnit svoje bydliště nebo se s rodinou skrývat. Exekutor může libovolně vstupovat do jejich bytů a zabavovat předměty, když ponechá jen nejnutnější vybavení domácnosti. Pokud jsou vlastníky bytu, pak exekutor byt prodá a žádný nárok na bydlení jim nevzniká, musejí si sjednat nájem. A to je vzhledem k omezení příjmů značný problém. Proto této skupině dlužníků oddlužení pomůže nejvíce, protože se zastaví veškeré úkony exekucí a „pouze“ musí dlužník pravidelně po dobu 5 let splácet soudem stanovenou částku. Nedojde tedy k zablokování veškerých příjmových možností, dlužník může žít a získává relativní klid a materiální jistoty.Solidarita s malými dlužníkyOtázka správnosti cílení oddlužení do sociálně slabších skupin obyvatelstva je otázkou společenské solidarity. Samozřejmě může existovat podnikatel, který předkládá daňové přiznání s milionovými příjmy a zároveň chce splácet dluhy pomocí oddlužení. Většinou však raději pracuje a podniká načerno, aby dluhy v závratných milionových hodnotách nemusel vůbec splácet. Podnikání se dá snadno krýt jinými způsoby, podnikat může přes další osoby nebo může pracovat načerno. Řešení oddlužení je tak v českém právu vnímáno skutečně jako humánní prostředek nouze běžného člověka. A zcela pomíjí otázku zodpovědnosti věřitele. Kdo půjčuje bez ověření bonity, na sms zprávy, bez registrů a bez prokázání příjmů dost riskuje. Přesto dostává později do rukou tvrdou zbraň exekuce, která je skutečně jednou z nejtvrdších v Evropě.Větší míra odpovědnosti?Otázka tedy není jen jak najít kompromis nebo vyhovět některé straně zastánců či odpůrců oddlužení. Zákon by měl zřejmě víc zohledňovat odpovědnost věřitele. Mnoho rychlých půjček v podstatě půjčuje bez jakýchkoliv problémů naprosto nebonitním a zadluženým lidem. Spoléhají na způsob vymáhání a na získání prospěchu z jakéhokoliv majetku nebo příjmu dlužníka a donutí tak občana k dost zoufalým krokům. Často se dlužník odhodlá porušit trestní zákon, obchází daňové zákony a nevýhodně s věřiteli „směňuje“ svůj majetek. Zákon je tímto způsobem oddlužení nespravedlivý k tomu, kdo měl vyšší příjmy a o ty přišel třeba propuštěním z práce. Častým dluhem je špatný propočet finančních možností. Při platu 50.000 Kč (třeba jako součet platů manželů) si dlužník vezme úvěr, který splácí „pouhými“ 10.000 Kč měsíčně. V případě nemoci, propuštění nebo snížení platů najednou na splácení nemá prostředky a roztáčí se dlužní spirála.Jiné pojetí bankrotuV USA je pojetí bankrotu rovnoprávné mezi společnostmi i osobami. V ČR firma zbankrotuje, prodá majetek a nikdo dále nehoní představenstva, akcionáře, zaměstnance a další osoby, které se na hospodaření podíleli. U osobních dluhů naopak dluhy stále trvají, prodejem aktiv nekončí a týkají se v podstatě celé rodiny dlužníka ve společné domácnosti. Postavit na stejnou úroveň firmy a fyzické osoby stát neumožňuje. V USA znamená osobní bankrot zákaz nakládání s majetkem, prodej majetku dlužníka a tím veškeré oddlužení navždy. Je otázkou, zda nerovnoprávnost právnických osob, fyzických osob a nekonečnost dluhu pro občany není spíše ke škodě a neznamená nerovnoprávnost před zákonem. Nekonečnost dluhů poškozuje více stát, který by dokonalým oddlužením fyzické osoby získal běžně pracujícího nebo podnikajícího občana, který by platil daně.

Pokračovat na článek


Půjčka není jenom vrácení dluhu

Půjčka je vztah, který není nepodobný manželství. Na první pohled je to perspektiva a krása. Je příjemné slyšet ano a nechat se hýčkat pocitem peněz a blahobytu. Potom přijdou všední dny, kdy se očekávají splátky. Dále přijdou třeba první problémy. Půjčka ale neodpouští.Sankce a trestyPůjčka je jako přísná domina. Kterou ovšem nikdo nevyzval, aby uspokojila city a tělesné potřeby. Sankční úrok je sebemrskačstvím, protože jej zpočátku příliš nevnímáme. Nikdo si před půjčením peněz nemyslí, že by se dostal do takové situace kromě vyslovených podvodníků. Většina lidí chce půjčku vrátit, maximálně o svých schopnostech v duchu zapochybuje. Jenomže sankce jsou právě ten bič Boží.Žít ze sankcíProtože jsou některé půjčky rychle dosažitelné a jakoby se samy podbízejí, vypadají perspektivně. Přesto se nestydí vydělávat několikrát. Kellnerův Home Credit dává políček. Což je taková menší sankce. Jiné půjčkové firmy jsou ještě horší. Po nezaplacení hned následuje obrovská pokuta. Z půjčky se tak stane vyděrač. Zcela legální, protože nároky z půjček nikdo nekoriguje. Z úroku kolem 40 % ročně nebo třeba 300 % za rok tak vyleze najednou třeba několik tisíc procent. A najednou jde o likvidaci dlužníkova majetku.Tváří se jako samozřejmostVětšina smluv o půjčce vypadá nevinně. Půjčíte si za poplatek a máte vystaráno. To vše platí jen za situace, kdy je vše OK a peníze přinesete. Když se tak nestane, nastoupí to, co je vlastně podstatou půjčky. Někomu totiž nestačí dostat z 1.000 Kč za 3 týdny 200 Kč. Chce mnohem víc a kupodivu to jde. Ve smlouvě často podepíšete, že souhlasíte s náklady za vymáhání. A ty vás skutečně zlikvidují.Vydírání dlužníkaNáklady na vymáhání jsou dost značné. Vymáhací agentura si běžně bere 30 % částky a k tomu si účtuje náklady. Při částce 1.000 Kč má většinou pevnou sazbu třeba 5.000 Kč. K tomu telefonáty, jízda a třeba hodinová sazba. Za týden vymáhání tak dáte třeba 8.000 Kč. To je k částce 1.000 Kč + 200  Kč úrok + sankce 1.000 Kč již celkem 10.200 Kč. Tedy desetinásobek. Na tuto částku pak běží sankční úrok. Když z vás po 3 měsících nakonec vymahači něco dostanou, tak už je částka třeba na 30.000 Kč. A to jste si půjčili 1.000 Kč. Proto je půjčka nebezpečná. Může vás takto bez problémů a legálně zlikvidovat za předpokladu, který nikdy neměl a podle vás ani nemohl nastat. Jenže takových jsou desítky tisíc.  

Pokračovat na článek


Spam skluzavkou do pekel?

Jak se nedostat do křížku se zákonem!Spam už dnes není využíván jen pro potřeby komerční reklamy. Může pobavit, úmyslně vyvolat paniku, nebo nakazit váš počítač virem.Podle analytické společnosti IDC je denně odesláno skoro 40 miliard e-mailů mezi uživateli, více než 17 miliard automaticky vygenerovaných e-mailů a 40 miliard spamů, tedy nevyžádané komerční elektronické pošty. Kde začíná a kde končí hranice mezi akceptovanou formou direct mailu a spamem? Lze spam použít v marketingu? Jaká jsou zákonná omezení?Odpovědi na tyto otázky poskytli – Maxim Černý, technický specialista serveru www.spamy.cz, Jan Majer, Senior Specialist Online Marketing společnosti Dimar s.r.o. a Ratibor Líbal, marketingový ředitel společnosti Actum, s.r.o. Spam v marketingu„Spam je jakákoliv masově šířená zpráva, často reklamní, ale i obsahující viry či propagační materiály politických stran a podobně ve vaší e-mailové schránce, kterou jste si nevyžádali, nebo nedali souhlas s jejím zasíláním,“ říká Jan Majer. Původ tohoto termínu není zcela jasný, pravděpodobně je však odvozen ze značky amerických masových konzerv ´lančmítu´, která se vyrábí od třicátých let.Spam je v marketingu používán úmyslně i neúmyslně. „Ti, kdož se rozhodli pro tuto formu, jsou ovšem nejen prodejci léků a pilulek na potenci, ale často i renomované společnosti, které se pohybují na českém trhu. Ti, kteří se pro spam rozhodli vědomě, tak obvykle činí po zralé úvaze a tato taktika skutečně může být v krátkém horizontu efektivní. Tyto firmy si najímají spammery, kteří pracují na plný úvazek, a dokáží tak vydělat až několik set tisíc dolarů ročně. Nicméně žádná renomovaná firma spam nepoužívá, pokud jí alespoň trochu záleží na dobrém jménu.Spam je totiž stoprocentní skluzavka do pekel pro vaši image,“ tvrdí Ratibor Líbal.Mnoho firem však používá spam nevědomě. Jsou přesvědčeny, že využívají výhod e-mailového marketingu, ale díky jeho špatným znalostem se ocitají v kategorii spammerů a firemní image silně trpí.Podmínky fungování spamuMaxim Černý si myslí, že funguje velká většina spamů, a to z jediného důvodu: vždy se najde alespoň jeden ze 100 000 lidí, kteří na nabídku ve spamu zareagují a produkt si objednají. „Kdyby nebylo takovýchto lidí, spammerům by se brzy spamování nevyplácelo, protože by nemělo žádný efekt. Toto je největší problém.“ Lidé, kteří o spamu nic nevědí, dál vesele klikají. Úspěch spamu tedy závisí především na: a)       obsahu,b)       poptávce po určitém zboží či službě,c)       zákaznické odezvě.Podle analýzy portálu Atlas.cz se v obsahu spamu víceméně odráží aktuální společenská poptávka. Nejvíce se spamy týkaly oblasti sexu, na druhém místě pak financí a zdraví.Antispamový zákonZákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, nabyl účinnosti 7. září 2004, dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů. Podle tohoto zákona je obchodním sdělením každá forma sdělení určená k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku. Za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu. Fyzická či právnická osoba, která získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu, může využít tyto údaje pro potřeby šíření obchodních sdělení pouze za předpokladu, že zákazník dal předem prokazatelný souhlas k takovémuto využití svého elektronického kontaktu, a že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby, odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy. Nevyžádaná sdělení návrh zákona zakazuje. Smyslem této úpravy je posílit ochranu soukromí občanů. Za zasílání nevyžádaných obchodních sdělení, spamu, navrhuje zákon sankci ve výši až 10 000 000 Kč.   Zásady při tvorbě akceptovatelného e-mailuMaxim Černý vysvětluje, že někdy lidé posílají legitimní zprávy, které však vypadají jako spam, a někdy jsou takto filtry vyhodnoceny. Jde například o posílání obrázků nebo PDF příloh, různých objednávek a podobně, bez jakéhokoliv doplňujícího textu nebo předmětu. Filtr tak může jen odhadovat na základě různých méně vypovídajících faktorů, zda to je spam či ne. Pokud by uživatel napsal například text: „Ahoj, Franto, tady Ti posílám tu objednávku. Honza“, filtr by si byl více jistý tím, že toto spam není.Každý slušný e-mail by měl obsahovat předmět, text a podpis odesílatele. Pokud toto budou uživatelé dodržovat, zvýší se jim šance, že jejich e-mail, například s jednou objednávkou v PDF souboru, nebude označen jako spam.Znaky akceptovatelného e-mailu jsou:a)       je zřetelně označen, že se jedná o obchodní sdělení,b)       v případě, že e-mail obsahuje obchodní sdělení jen v určité části, tak tato část musí být zřetelně označena,c)       obsahuje předmět, text a podpis odesílatele,d)       měl by zájemci na rovinu a srozumitelně říkat, co se mu nabízí a za jakých podmínek,e)       totožnost odesílatele nesmí být utajena,f)         musí být uvedeno, jak se odhlásit ze zasílání obchodních sdělení,g)       musí být uvedena adresa, na kterou adresát může napsat, že si nepřeje, aby mu nadále byly podobné informace odesílatelem posílány,h)       příjemce si e-mail výslovně vyžádá,i)         příjemce dá souhlas k zasílání obchodních sdělení dané firmě.Obchodní sdělení může být tedy efektivní a v mezích zákona, pokud má odesílatel důvod se domnívat, že se příjemce nebude cítit jeho e-mailem obtěžován. Sedm „statečných“ druhů spamůa)             Klasický emailový spam, obsahující například řetězové dopisy, tzv. chain letters, propagující pyramidové hry, návody na rychlé zbohatnutí, tzv. MMF – „Make Money Fast“, poplašné zprávy, které údajně napadnou váš počítač již v okamžiku, kdy zprávu začnete číst, nebo různé recese a žerty. Emailový  spam tvoří zhruba 80–90 % veškeré mailové komunikace na světě.b)             Obrázkový spam v podobě PDF, kdy spammeři píší text do obrázku. Ještě před dvěma lety se nedalo proti těmto spamům bránit, protože skoro žádný filtr neuměl číst text z obrázku. Dnes tvoří obrázkový spam asi 30 % spamu.c)             SEO spam využívá techniku, jak umístit webovou stránku ve vyhledávačích na co nejvyšší příčku. Jedna z častých taktik SEO spamu je například zaplnění stránky klíčovými slovy pro vyhledávač, tzv. „cloaking“ (maskování).d)             Komentářový spam je určen k cílenému propagování webu. Spammer se snaží pod každý článek napsat komentář, ve kterém propaguje nějaký web, a zvýšit tak počet zpětných odkazů na stránky.e)             Phising, česky rybaření, je například falešný e-mail, tvářící se jako odeslaný z vaší banky, v němž vás banka žádá o ověření totožnosti. Po kliknutí na odkaz je uživatel zaveden na falešnou stránku, kde odevzdá své údaje a následně přijde o peníze. Jde v podstatě o krádež identity.f)               SPIM,  Spam over Instant Messaging, je novým typem spamu, zaměřeným na uživatele ICQ, MSN Messenger atd. Uživatel, který má důkladně vyplněný profil s osobními informacemi, se pak jen těžko ubrání spammerům.g)             SPOG, Spam on Online Games, číhá na hráče online her. Během hry jsou obtěžování reklamními zprávami.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů

 spoření, účty, banky, termínovaný vklad, zisk Spoření v bance s garancí nabízejí spořicí účty a termínované vklady. Každý je jiný a přesto mají několik věcí společných. Spořicí účet nabízí možnost disponovat se svými penězi okamžitě, termínovaný vklad přináší lepší zhodnocení a výplatu v určený den v budoucnu.Banky nabízejí celou plejádu možných spořících produktů, přesto stále nejčastěji využívanými jsou spořicí účet a termínovaný vklad. Jde o to, že Češi jsou stále ještě velmi konzervativní a investování do podílových fondů či dokonce do akcií je pro ně příliš rizikovou investicí.Často tak tedy vstupují do spoření spíše v oblasti konzervativní a garantované.A přesně tyto skutečnosti mají spořicí účet a termínovaný vklad společnou. Jde totiž o zcela garantovanou úsporu peněz. Ze zákona jsou všechny vklady v bance pojištěny do 100 000 eur (tedy zhruba do 2,4 milionu korun). Vše, co vložíte na běžný účet, spořicí účet či termínovaný vklad je pojištěno proti úpadku banky. Jde o 100 000 eur na jednu osobu. Máte-li tedy u jedné bankovní instituce více účtů, jejich zůstatek se sčítá a je pojištěn do výše již zmíněné částky. Dalším společným rysem spořicího účtu a termínovaného vkladu jsou dané sazby úročení. Nejde o to, že se v čase nemění, ale vždy se mění podle rozhodnutí banky dopředu. Vždy víte, kolik vám dané spoření v budoucnu vynese a můžete se předem rozhodnout, zda vůbec budete chtít spořit.Spořicí účetSpořicí účet představuje rychlou a snadnou možnost, jak nechat své peníze vydělávat bez složitých znalostí trhu. Výnosy spořicích účtu jsou relativně nízké (cca do 2% v současnosti), přesto ve srovnání s úročením běžného účtu 0,01% jde o velice slušný výnos. Spořicí účty fungují jako jakési místo pro rychlou úschovu peněz, na které můžete relativně rychle sáhnout a stáhnout si je zpět. Převod ze spořicích účtů je prakticky okamžitý, stejně tak převod peněz na tyto účty. Jedná se o jakýsi podpůrný účet k vašemu běžnému účtu pro platební styk. Často je tento účet veden zdarma. Banky dokonce nabízejí možnost automatického posílání peněz na spořicí účet například v podobě stabilního zůstatku na běžném účtu a vše, co tento zůstatek převyšuje, se převádí do spoření. Velice efektivní a jednoduchý nástroj. Spořicí účet není příliš vhodný pro dlouhodobé investování. Výnos totiž zhruba pokrývá inflaci a navíc dlouhodobě existuje celá řada jiných spoření, která dokonce i garantují lepší výnos. Spořicí účet se hodí jako taková rezerva. Finanční rezerva, kde si lidé mohou uchovávat několika měsíční výplatu jako rezervu na opravu pračky, automobilu, nákup rozbitého televizoru a podobně. Zkrátka takové peníze „pro strýčka Příhodu“, na které je možné rychle sáhnout a bez jakýchkoliv sankcí vybrat. A zároveň tyto peníze nesou úrokový výnos odvislý od základní úrokové sazby vyhlašované ČNB. Zřízení spořicího účtu je velice jednoduché. Pokud máte v bance již běžný účet, jde vše velmi rychle a bez čekání. Prakticky obratem znáte číslo účtu, kam si můžete posílat své peníze. Úročení pak probíhá měsíčně či čtvrtletně a to obvykle z nejnižší částky, která byla v daném období na účtu přítomna.

Pokračovat na článek


Podvodné nabídky práce

K vzhledem k dnešní nezaměstnanosti, mnoho lidí hledá nabídky práce na internetu. Existují i takový, kteří tohoto využívají a snaží se na tom vydělat. Proto se bohužel nejedná pouze o seriózní nabídky.Představme si například situaci, někdo si listuje nabídkami práce, jako možnost přivýdělku z domova ke svému hlavnímu pracovnímu poměru. Často to jsou práce manuální, jako například lepení obálek, vypisování adres, skládání sáčků apod. Jedná se o práce nezajímavé, ale také o zdánlivě jednoduchý způsob jak si přivydělat. Proto se někteří rozhodnout této příležitosti využít.Častou podmínkou je zaplacení nějakého vstupního poplatku. Právě zde by vám to mělo začít být podezřelé. Co jsou to za nabídky, pokud po vás chtějí peníze?Tyto peníze jsou požadovány na zaslání propozic. Po doručení a přečtení propozic se dozvíte, že je nutné zaplatit další vstupní poplatek a dále například uhradit obálky. Situace se může několikrát opakovat – poté se již jedná o značnou investici. Nakonec se dozvíte, že pokud chcete na těchto obálkách i vydělat, musíte najit někoho komu je prodat.Na takový lukrativní job si dejte velký pozor. Vybírejte svůj nový job jen na ověřených pracovních portálech.Je zřejmé, že se jedná o podvodný postup, kdy inzerenti využívají nabídek práce pro své vlastní obohacení. Počítají totiž s tím, že člověk, který sáhne po takto jednoduché práci, není zcela inteligentní a snadno naletí. Jelikož se nejedná o až tak vysokou škodu, většina poškozených nikoho nežaluje.Najít druhé zaměstnání se snaží poměrně velký počet lidi. A tak pokud se i vy zajímáte o tyto nabídky práce, dejte si vždy pozor, kterým směrem tečou peníze. Zda platíte vy zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vám.Neměli byste věřit nikomu, kdo po vás chce na úvod pracovního poměru platit.

Pokračovat na článek


Koeficient beta, riziko

Beta (ß), její význam ve financíchNež si povíme, co pod koeficientem beta rozumět, pokusím se jej uvést do souvislostí, proč se jím vůbec tady zabývat. V předchozí kapitole jsme si v krátkosti ukázali, jak lze riziko do určité míry snížit prostřednictvím tvorby portfolia. Proč se o riziko na trhu cenných papírů zajímat v případě podnikatelů,kteří s akciovými trhy nemají pranic společného? Vzpomeňte na sekci věnovanou úvodu do časové hodnoty peněz, kde jsme se snažili nalézt pro naše investice a podnikatelské záměry diskontní míru pro srovnávánía výpočet současné hodnoty peněz. Co si budeme povídat, konkurence nám asi údaje o své výnosnosti neposkytne (možná i protože je sama nesleduje). Můžeme se podívat na úrokové sazby bank, jenže ty, jak jsme naznačili v kapitole náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitálu WACC v částivěnované právě váženým průměrným nákladům kapitálu, tvoří jen jednu polovinu "příběhu" určení WACC. Už jsme si řekli, že z hlediska podvojného principu účetnictví náš kapitál pro podnikání (zdroje našeho financování aktiv) je dvojího druhu.Prvním jsou vlastní zdroje (to co jsme do podnikání vložili my sami - peníze, nemovitost, stroje, auto...)nebo náš zisk, kterým tyto vlastní zdroje také zvyšujeme. Druhou formou jsou výše zmíněné zdroje cizí, tzn. úvěry, půjčky atd., za které platíme poskytovatelům (našim věřitelům) určitou odměnu (úrok). Náklady těchto cizích zdrojů se dají celkem snadno zjistit ze smluv nebo z aktuální situace na trhu. Potíž ale nastává v případě určení oněch implicitních nákladů vlastních zdrojů financování. V rámci finanční páky jsme si řekli, že věřitelé mají co do hrazení jejich odměny (úroků) přednost. Zjednodušeně řečeno, nejprve musíme zaplatit úroky a teprve to, co po zdanění zbyde, tvoří náš zisk. Takže věřitelé dostanou s mnohem většípravděpodobností to, na co mají podle smluv nárok, ale jestli zbyde i něco pro nás, nebo kolik toho zbyde, to je otázka. Když už jsme v sekci rizika, doufám, že budete souhlasit s tím, že věřitelé z titulu prioritního hrazeníjejich nároků podstupují co do výnosu značně nižší riziko než my, vlastnící firmy. Podnikání je zkrátka rizikové a jak jsme řekli dříve, za toto riziko požadujeme vyšší očekávaný výnos, než jsou úroky! Požadujeme určitou rizikovou prémii co do očekávaných výnosových měr našeho podnikání. Proto i úroky jakožto náklad těchto cizích zdrojů financování budou v důsledku nižšího podstupovaného rizika obecně nižší, než naše implicitní náklady obětované příležitosti, tj. náklady vlastního kapitálu.V kapitole riziková prémie (přirážka) jsme zmínili, co se ve financích pod tímto pojmem skrývá, že jde o rozdíl mezi očekávanou výnosovou mírou daného aktiva (cenného papíru) a relativně bezrizikovým cenným papírem garantovaným státem (státní pokladniční poukázky). A právěprostřednictvím tohoto konceptu ve spojení s koeficientem beta (ß) se odhaduje požadovaná očekávaná míra výnosnosti vlastníků společnosti (u akciových společností tedy akcionářů), kteří chtějí díky vyššímu riziku i vyšší výnos. Beta (ß) - její vymezení a co znamenáKaždý z nás určitě už slyšel o tom, že burza roste, "index PX-50 si připsal" tolik a tolik procentních bodů nebo že burza klesá a tentýž index ztratil. V podstatě tyto indexy jsou určitým zprůměrováním vývoje cen jednotlivých cenných papírů na burze.S trochou představivosti si tedy lze představit určitý indexový titul, tj. akcii, jejíž cena by se pohybovala přesně tak, jak se pohybuje celý finanční trh (burza). Pokud by převýšil na burze optimismus, investoři by houfně nakupovali akcie, pak by i rostla celá burza a ve stejném rozsahu s ní i tento náš cenný papír. Naopak, pokud by na burze převládla prodejní nálada, ceny většiny akcií by klesaly, klesal by i celý trh (burza) a ve stejném rozsahu i tento "průměrný" cenný papír.Beta pak charakterizuje úroveň tržního rizika každé konkrétní akcie na takovém trhu ve vztahu k riziku celého trhu. Pokud bychom tedy uvažovali onen "průměrný" cenný papír, který se chová naprosto přesně jako burza (jeho cena roste i klesá ve stejné proporci s celou burzou), pak by beta v jeho případě byla rovna přesně jedné.Jeho riziko by tedy bylo stejné jako riziko celého trhu, tržní riziko, představené v předchozí kapitole na obr. 3, které je minimální možné v důsledku zahrnutí vlastně všech akcií všech společností na burze, čímž dosáhneme nejmenšího možného dosažitelného rizika formou diverzifikace portfolia.Pokud jde o ostatní cenné papíry, jelikož u nich nebude docházet k proporčně naprosto stejnému vývoji jejich cen (a tak i výnosových měr) s burzou, jejich beta se bude lišit a i jejich riziko bude pro jejich vlastníky odlišné od tržního rizika. Znovu zdůrazněme, že se v tomto případě bavíme o akcionářích, kteří jsou také vlastníky společnosti, zrovna takjako jakýkoliv živnostník nebo majitel společnosti s ručením omezeným.Beta měří volatilitu dané akcie ve vztahu k celému trhu, resp. k oné "průměrné" akcii, která trh kopíruje. Pokud bychom měli srovnat historickou výnosnost celého trhu na ose x a proti tomu historickou výnosnost "průměrné akcie" na ose y, pak by vypadal graf, jak ukazuje obr. 1.Obrázek 1: Regresní analýza realizovaných výnosů "průměrné" akcie a celého trhu Tak jak jsme definovali tuto "průměrnou akcii", její míry výnosu odpovídají mírám výnosu celého trhu. Proto je každý její bod na přímce se sklonem 45° (při stejném měřítku obou os) v grafu, kde na ose x měříme historické výnosové míry celého trhu ana ose y pak historické výnosové míry této "průměrné" akcie. Jak jsme již řekli, z definice je beta celého tržního portfolia i "průměrné" akcie rovno jedné. Když se podíváme důkladně na obr. 1, vidíme, že pro tuto přímku platí, že jakákoliv hodnota na osex se vždy rovná téže hodnotě na ose y. Jinými slovy lze zapsat y=x.Pakliže zapátráte ve vzpomínkách na matematiku, možná si vzpomenete, že y=x lze upravit i jako y=1x+0, kde jednička před x udává sklon přímky. Tento sklon je matematicky poměrem delta y / delta x (jak je znázorněno na obrázku 1). V našem případě "průměrné" akcie je sklon roven jedné a vyjadřuje právě koeficient beta. Další část rovnice "+0" představuje, kdedaná přímka protíná osu y. Jak vidno, přímka prochází průsečík obou os x a y. To znamená, že prochází i osu y v počátku, tj. v nule. Pakliže bychom vzali jakoukoliv jinou akcii na trhu (burze), je nanejvýš pravděpodobné, že její historie výnosů nebude přesně kopírovat vývoj výnosových měr celého trhu. V takovém případě by řada bodů (znázorňující výnosovou míru takové akcie na ose y vzhledem k výnosu celého trhu na ose x) nebyla na přímce obr. 1. Obrázek 2: Regresní analýza realizovaných výnosů akcie a celého trhu Na obrázku 2 jsou vyznačeny výnosové míry dosažené jednou z mnoha akcií celého tržního portfolia (burzy) na ose y vzhledem k výnosovým měrám trhu na ose x. Jde o běžnou situaci, kdy budeme hledat pomocí lineární regrese přímku, která nejlépe vystihne trend. Tomutotématu a jejímu zobrazení v Excelu jsme se věnovali dříve v kapitole riziko ve financích. V tomto případě vidíme, že sklon regresní přímky činí zhruba 1,603 a víme už také, že jde o hodnotu beta. Současně zmiňme, že koeficient determinace R= 0,834 (na obr. 2 v modrém oválu) je druhou mocninou korelace výnosů uvedeného cenného papíru a celého trhu (tržního portfolia). Velikost beta je pak rovněž statisticky dána následující rovnicí 1:Rovnice 1: koeficient beta - rovnice výpočtu Pokud tedy dosadíme z obr. 2 potřebné údaje, tj. odmocninu koeficientu determinace v modré elipse, a hodnoty směrodatných odchylek tržního portfolia (resp. "průměrné" akcie) a akcie A v zelených oválech, dostaneme pro dané hodnoty tutéž velikost beta. Velikost koeficientu betaV praxi řada renomovaných firem měří hodnoty beta různých oborů a odvětví, což nám může pomoci tento koeficient pro naše podnikání odhadnout a spolehlivěji tak stanovit náklady vlastního kapitálu v rámci průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC), jak jsme zmiňovali výše. Hodnota koeficientu beta se liší v závislosti na typu odvětví a stupni finanční a provozní páky dané společnosti. Co se týká dalších informací a konkrétního zapojení koeficientu beta do výpočtu WACC, tím se budeme zabývat v sekci "diskontní míra".Na závěr si ještě pro úplnost zopakujeme, že s růstem tohoto koeficientu dochází na obr. 2 k růstu sklonu vyznačené přímky, s poklesem koeficientu beta naopak k poklesu jejího sklonu.Proč tato anabáze s koeficientem beta?Riziko vlastního kapitálu (investic podnikatelů a akcionářů) je vyšší než v případě nákladů externích zdrojů financování (úroky bank, leasingu...). Vlastníci tak vyžadují za dodatečné riziko větší očekávaný výnos.Výši tohoto očekávaného výnosu, tj. implicitních nákladů vlastního kapitálu pomáhá určit právě beta a to z trhů, odkud existují reálná data. Tato data pro výpočet nákladů vlastního kapitálu lze nejlépe získat z akciových trhů, na nichž obchodují právě vlastníci společností (akcionáři).To, jakým způsobem budeme odhadovat konkrétní hodnotu implicitních nákladů vlastního kapitálu naší firmy při výpočtu diskontní míry (WACC) prostřednictvím ß v kombinaci s tržní rizikovou prémií, si ukážeme v sekci věnované diskontní míře.Diskontní míra (WACC) pak bude klíčovým faktorem při posuzování výhodnosti našich jednotlivých investičních záměrů, tj. k přepočtu očekávaných budoucích peněžních toků k jednotné (dnešní) časové bázi. Shrnutí koeficientu betaTržní portfolio, tj. veškeré cenné papíry na trhu, eliminuje část celkového rizika, tzv. diverzifikovatelného rizika. Přesto ani takto veliké portfolio akcií nedokáže eliminovat celkové riziko zcela. I po sebelepší diverzifikaci portfolia investoři nesou tzv. tržní riziko. Tržní riziko je výsledkem působení rizika spojeného s vývojem výnosových měr všech cenných papírů na trhu. Pochopitelně jsou akcie, jejichž riziko je vyšší než celkové "průměrné" tržní riziko a naopak musí být akcie, s nižším rizikem.Laicky řečeno, pokud výnosové míry dané akcie "vyskakují" v průběhu let více než míry výnosu trhu jako celku, beta takové akcie (volatilita jejího vývoje ve vztahu k tržnímu portfoliu) bude vyšší. Totéž bude platit v případě poklesů míry výnosu takové akcie oproti tržnímu portfoliu. U akcie s koeficientem beta vyšším než jedna budou i propady její výnosové míry převážně větší než propady tržního portfolia ("průměrné" akcie). Oproti tomu akcie, jejichž míra výnosu roste (a klesá) méně než trh jako celek, jejich beta budou menší než jedna.Agregujeme-li všechny tyto akcie dohromady, získáváme tržní portfolio s betou definovanou na úrovni jedné. Výnosové míry akcií, jejichž beta je vyšší než jedna, budou v průběhu času kolísat více než trh jako celek a jejich riziko (měřené směrodatnými odchylkami) tedy bude vyšší než tržní. Naopak akcie, jejichž výnosové míry kolísají v průběhu času méně než trh jako celek, jejichriziko bude nižší a beta menší než jedna. Vlastníci pak na základě výše rizika spojeného s jejich chováním oproti trhu budou požadovat vyšší či nižší výnos.

Pokračovat na článek


Finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování, výplatní poměr, payout ratio, markup

Obrázek 1: Jak povolit iterace v Excelu Pozor! Pro správné fungování výše uvedeného excelovského souboru je nutné mít povoleny iterace! Ty se povolují v Office 2007 kliknutím v levém horním rohu na kolečko se znakem sady Office (malé 4 barevné čtverečky). V nabídce, která se objeví, klikneme na spodní liště na tlačítko možnosti aplikace Excel.Dialogové okno s možnostmi Excelu, které se objeví (vizte obrázek vlevo), obsahuje v levé části sloupek s dalšími nabídkami, ze kterých vybereme nabídku vzorce (na obrázku modrá elipsa) a zaškrtneme povolit iterativní přepočet (červená elipsa). Obrázek 2: Drivery a výsledovka finančního plánu Drivery a zdůvodnění jejich výše (logika, která stojí za nimi)Tempo růstu nákladů (tj. variabilních nákladů přímo souvisejících s prodejem zboží) na obrázku 2 jakožto první z řídících proměnných (driverů) jsme odvodili na základě analýzy dosavadního cca. 2,5% tempa jejich růstu.Na základě odhadů Ministerstva financí a ČNB jsme zjistili, že tempo růstu nominálního HDP se odhaduje v rozsahu 4-6% pro následující roky. Nyní věnujte pozornost na obr. 2 současně i nákladovému řádku reklama, mzdy, atp** ve výsledovce. V aktuálním roce činily náklady na reklamu 10 mil. Kč, ostatní fixní náklady 30 mil. Kč, tj. celkem 40 mil. Kč.V následujícím roce (rok 1) chceme zvýšit podíl výdajů na reklamu z 10 mil. Kč na přibližně 70 mil. Kč (spolu s nezměněnými 30 mil. Kč na mzdy atp. tedy celkem ve výsledovce uvedených 100 mil. Kč).Pokud jde o driver tempa růstu variabilních nákladů přímo závislých na spotřebě (1. řádek tabulky), konzervativně předpokládáme pouze minimální zvýšení tohoto ukazatele (tj. tempo růstu nákladů) na 3%. Jde o nárůst nominální, tj. jak z hlediska množství tak průměrné pořizovací ceny. K problematice nominální vs. reálné veličiny vizte kapitolu reálná a nominální míra v sekci základy financí. Vycházíme tak z určitého zpoždění mezi těmito variabilními náklady a spuštěním celé kampaně na trhu včetně určitého zpoždění při reakci zákazníků.Proto teprve s ročním zpožděním (tj. až v roce 2) dojde na ř. 1 k nárůstu variabilních nákladů na spotřebu zboží a to na 8%. Jelikož se jedná o náklady spojené se spotřebou zboží, tržby budou druhou stranou téže mince. Je to právě růst tržeb, který stimuluje růst těchto variabilních nákladů. Shrneme-li, vyšší tržby a s nimi spojené vyšší náklady na spotřebu nastanou s ročním zpožděním po spuštění celé reklamní kampaně v roce 1, kterou chceme novým úvěrem financovat. Současně si všimněte ve výsledovce na obr. 2, že pro tento 2. rok je výše nákladů v položce reklama, mzdy, atp** 50 mil., tj. výrazně nižší než v roce 1 se 100 mil. Kč. To je důsledkem ukončení reklamní kampaně ke konci roku 1. V roce 2 již tato kampaň dále neprobíhá, ačkoliv jsou zachovány vyšší výdaje na reklamu ve srovnání s aktuálním rokem (50 mil. Kč vs. 40 mil. Kč).V roce 3 proto opět s určitým zpožděním klesá driver výše nákladů na spotřebu zboží z 8% na 5%. To je opět zpožděný důsledek poklesu výdajů na reklamu v roce 2 oproti roku 1, kdy byla masívní reklamní kampaň. V dalších letech spolu s rostoucími fixními náklady (reklama, mzdy, atp**) o 2 mil. ročně se ustálí tento driver na ř. 1 na cca. 6%. Jeho výše vychází z odhadů růstu nominálního HDP Ministerstvem financí a ČNB (vizte výše).Doba obratu pohledávek je v současné chvíli 47,4 dní, což je podstatně více než silnější konkurenti. Existuje tedy prostor snížit vázanost našich zdrojů financování ve prospěch financování našich odběratelů, aniž bychom zhoršili své konkurenční postavení. Navíc, pokud bude reklamní kampaň účinná, vzroste náš podíl na trhu,vzroste i naše vyjednávací síla s odběrateli. Na základě naší analýzy jsme dospěli k názoru, že je proveditelné bez výraznějších negativních dopadů na naše odběratele ve světle obvyklých lhůt splatnosti na trhu snížit dobu obratu pohledávek na 40 dní. Pozor, jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu zásob je rovněž ve srovnání s trhem výrazně nadprůměrná. V důsledku vyšších plánovaných fyzických prodejů (díky reklamní kampani) bude ještě snazší současnou úroveň doby obratu zásob snížit bez rizika jejich nedostatečné výše. Analýzou historického vývoje výkyvů prodejů usuzujeme na to, že je realizovatelné a žádoucí jejich výši vzhledem k prodejům postupně snížit k dosažení doby obratu 85 dní k roku 7. A znovu tu jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu závazků v důsledku očekávaného nárůstu podílu na trhu stimulovaného mohutnou reklamní kampaní v roce 1 očekáváme zvýšení vyjednávací síly i směrem k dodavatelům. Tato skutečnost se promítne do prodloužení průměrné lhůty splatnosti a mírného nárůstu doby obratu závazků z obchodního styku ze současných 7,2 na 10 dní (i zde se jedná o smyšlenou hodnotu bez vazby k realitě k nějakému oboru). Tato skutečnost postupně s růstem doby obratu závazků uvolnínaší kapitálové náročnosti pro financování pořizovaného zboží a služeb. Jak již víme z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy, růst závazků, který snižuje pracovní kapitál, má pozitivní vliv na cash flow a tedy i uvolnění kapitálové náročnosti z hlediska financování.Okamžitá likvidita je driver, který určuje poměr požadované výše položky peníze v bilanci vůči krátkodobým závazkům. Předpokládejme opět, že její aktuální výše je kriticky nízká vzhledem k průměru v odvětví, a proto plánujeme její růst na úroveň obvyklou, kterou jsme s vypětím všech sil a ztrátou spousty času nakonec z řídkých zdrojů, které jsme nalezli, přibližně získali. K tomuto driveru se vrátíme později v kapitole věnované bilanci a to konkrétně při diskuzi nad položkou peníze.Úrokové míry (krátkodobých a dlouhodobých úvěrů) do budoucna jsme konzultovali s našimi bankéři. Ti naznačili, jakou inkrementální úrokovou míru můžeme v případě schválení našeho dlouhodobého úvěru na nově poskytnutou částku očekávat. Oproti stávajícímu úvěru, jehož úroková sazba činí 9,5%, bankéři stanovili novou úrokovou míru při dané výši úvěru pro reklamní kampaň z důvodu vyššího rizikapro banku na 15%. Ačkoliv, jak uvidíme, plánujeme postupně její splácení a snižování zadlužení, marginální úrokovou sazbu všech následných úvěrů konzervativně držíme na této úrovni 15%.Její výše společně s výší dlouhodobých úvěrů v bilanci, které zajišťují zdroje financování, budou samozřejmě ovlivňovat velikost úrokových nákladů ve výsledovce. Detailně se této problematice plánování potřebné výše úvěrů a z toho plynoucích úrokových nákladů budeme věnovat později při diskuzi nad tvorbou výsledovky a rozvahy.Pokud jde o krátkodobý (např. kontokorentní) úvěr i zde konzervativně kalkulujeme s růstem jeho úroku z hlediska našeho plánovaného rostoucího zadlužení a vyšší požadované rizikové prémii bankou. I s odhadem jeho výše by nám měli pomoci bankéři. Finanční model vychází u kontokorentního úvěru z předpokladu maximálního využívání, tj. jeho neustálého čerpání do limitu. I k této problematice se vrátíme v rámci výsledovky a rozvahy.Korporátní daňová sazba stanovená zákonem o daních z příjmů je ponechána nezměněna na úrovni 19%.Payout ratio (výplatní poměr) představuje plánované procento zisku, které z firmy plánujeme vybírat pro naše osobní potřeby. Jinými slovy, 60% zisku ponecháme ve firmě k další reinvestici a 40% zisku si ve formě peněz převedeme každoročně na náš soukromý účet. Čím bude výplatní poměr vyšší, tím vyšší úvěrování od bank budeme potřebovat, protože vybrané peníze budeme muset nahradit pomocí o to vyšších úvěrů. Vyšší výplatní poměr (payout ratio) na druhou stranu vytváří určitý polštář pro případ neočekávaných negativních událostí, kdy můžeme případné ztráty "financovat" z této potenciální plánované "rezervy",aniž bychom museli žádat o vyšší než plánované úvěry. Za takové nepříznivé situace bychom tedy oproti plánu nic nevybrali (nebo vybrali méně) a nemuseli bychom tak v budoucnu žádat banku o vyšší úvěry oproti našemu plánu.Markup (zisková přirážka nad náklady) je posledním použitým driverem pro tuto naši modelovou ukázku tvorby finančního plánu. Jeho výpočet jako poměr mezi výší tržeb a variabilních nákladů na prodej zboží po odečtení jedné je vidět z obrázku 2. Role této řídící proměnné bude v určování výše tržeb a to v závislosti na vývoji variabilních nákladů na prodané zboží, které ovlivňuje právě driver v prvním řádku.Čím tedy bude jeho hodnota vyšší, tím větší marži (resp. přirážku nad náklady) budeme uplatňovat a tím vyšší plánujeme tržby. Jeho očekávaný růst je způsoben právě reklamní kampaní, která umožní prodávat s vyšší přirážkou nad náklady. I zde si všimněte, že s ročním zpožděním po kampani, kdy je markup nejvyšší, následně dochází k jeho mírnému poklesu, jako důsledek postupného pominutí efektu kampaně.Jaké jsou kvantifikovatelné důvody, které nás vedou k předpokladu možnosti zvýšení markupu, bez negativního vlivu na pokles prodejů? Víme, že náš dosavadní tržní podíl co do velikosti tržeb činí 15% a co do objemu prodejů cca. 20%. Jelikož prodáváme produkty obdobné kvality a parametrů jako konkurence,existuje prostor pro zvýšení podílu na tržbách rovněž na 20% (ze současných 15%). Z této analýzy plyne, že konkurence má v průměru o 41,7% vyšší jednotkovou prodejní cenu než my. Rovnice 1 ukazuje matematické odvození. Rovnice 1: Potenciál pro růst ceny (markup) V rovnici 1 řádky 1) a 2) ukazují rovnice tržeb naší firmy a konkurence. Jelikož platí, že z hlediska tržního podílu dosahujeme na objemu prodaného zboží Q 20%, potom konkurence prodává 80% (modré yQ). Tuto skutečnost postihuje řádek 3). Logickým vyústěním je pak na řádku 7) hodnota 4, neboť tržní podíl konkurence je čtyřnásobný (80% vs. 20%).Analogicky řádek 8) ukazuje totéž, nicméně pro celkové tržby PQ. Náš tržní podíl činí 15% a zakomponováním výsledku z řádku 7) dojdeme k závěru, že konkurenční cena představuje 1,4167 násobek naší ceny, pokud je konkurenční podíl na tržbách 85%. Z tohoto pohledu existuje reálná šance (za výše uvedených skutečností o podobných nákladech na prodané zboží, jeho kvalitě a podobnosti s konkurencí) naší průměrnou cenu o toto procento zvýšit (tj. cca. 42%).Aktuální markup v uplynulém roce činil 35% (300 000 tis. Kč/221 600), vizte obr. 2 v prvních dvou řádcích výsledovky. V roce 1 zahájíme navíc reklamní akci, která tomuto růstu ceny má výrazně napomoci. Přesto jsme konzervativní a velikost tohoto driveru ponecháme pro rok 1 na aktuální úrovni (zmiňovaný efekt zpoždění). Teprve v roce 2 docházík růstu markupu z 35% na 45% a posléze dosahuje maxima 50% v roce 3. V dalším horizontu pak postupně klesá zpět k 46%. A právě nárůst na 50% v roce 3 z dnešních 35% činí 42,86%, což zhruba odpovídá v rovnici 1 současné vypočtené odchylce naší nižší průměrné ceny oproti konkurenci (41,67%). Pokud vezmeme v úvahu navíc rozsáhlou reklamní kampaň, nedochází podle nás v tomto směru k nikterak přehnaným očekáváním,spíše ke konzervativnímu odhadu. Současně odhadujeme cenovou elasticitu poptávky značně nízkou, neboť se vesměs jedná o prodej nezbytného zboží každodenní potřeby obtížně vyloučitelného ze spotřeby. Navýšením ceny P tak hrozí relativně nízké riziko poklesu prodejů Q s negativním dopadem na celkové tržby PQ. ShrnutíProsím každého čtenáře, aby si následující větu nejen přečetl, ale hlavně uvědomil. Otázka nastavení a odůvodnění předpokladů (řídících proměnných, resp. driverů), ze kterých každý finanční plán vychází, je klíčová! Není tak složité po určité době a praxi sestavit finanční plán, který je bez nedostatků z hlediska účetních vazeb mezi finančními výkazy. Ba co víc, je pak velice snadné nastavit jeho proměnné tak,aby vyšel opravdu "pěkně". Problém ale bude, že takový finanční plán vám při posuzování žádosti o úvěr asi příliš nepomůže a nepomůže vám ani v případě vašeho manažerského rozhodování do budoucna. Možná uděláte dojem, jak pěkně jste vše do detailu naplánovali, ale půjde maximálně o vaše zbožná přání. Finanční plán má být ostrý, říznout až k podstatě. A k podstatě se nedostanete bez toho, aniž byste vycházeli z reality a reálných možností.Je jasné, že nikdo nevidí do budoucnosti zcela jasně. Vždy jde o rozmazaný obrázek toho, co by se mohlo udát. Čím realističtější ale budou drivery, tím bude tento pohled ostřejší, pokud nedojde k žádným nečekaným událostem.Cílem této kapitoly bylo načrtnout, jak lze při určování řídících proměnných (driverů) postupovat. Pochopitelně že tato ukázka není univerzální způsob, jak celý finanční plán postavit. Bude záležet jen na vás, jaká data máte k dispozici, ze kterých lze udělat na základě daných skutečností určitou prognózu vývoje, a která pak zvolíte jako drivery ve vašem konkrétním finančním plánu. Mou snahou bylo v této kapitole naznačit, jak přistoupit k odhadu některých obvykle využívaných driverů a naznačit zdůvodnění jejich výše. Tempo růstu variabilních nákladů spojených s prodaným zbožím vychází z odhadů růstu HDP respektovaných autorit Ministerstva financí a ČNB. Průměrný očekávaný růst ekonomiky odrážíme do stejného růstu námi nakoupeného zboží k jeho následnému prodeji. Tyto hodnoty jsou přes markup pevně propojeny s tržbami (vizte níže).Doby obratů pohledávek, zásob a závazků jsou na základě provedené analýzy (podložené konkrétními údaji) aktuálně obecně horší než je obvyklé na trhu. Zamýšlenou reklamní kampaní očekáváme posílení naší pozice na trhu s pozitivním efektem na tyto drivery v intencích celého trhu.Okamžitá likvidita k tomuto driveru, který ovlivňuje výši potřebné likvidity (peněz na účtech apod.), se vrátíme v kapitole věnované bilanci (rozvaze). Zmíníme jej rovněž při analýze cash flow.Úrokové míry na nové úvěry jsme konzultovali s našimi bankéři.Korporátní daňová sazba ponecháváme její současnou zákonnou výši nezměněnu.Payout ratio může být konzultováno s bankou, jakou hodnotu v rámci určitého bezpečnostního polštáře by v našem plánu ráda viděla.Markup ovlivňuje výši tržeb nad velikostí plánovaných prodejů (variabilních nákladů na prodané zboží). Čím tedy bude vyšší očekávaný růst HDP a s ním i první driver variabilních nákladů a čím vyšší plánujeme markup, tím vyšší hodnota tržeb. Nárůst tohoto driveruodvozujeme od současné obecně nižší průměrné prodejní ceny, kterou prostřednictvím reklamní kampaně plánujeme zvýšit na průměrnou tržní úroveň.

Pokračovat na článek


Diskontní míra

Úvod do sekce diskontní míra Diskontní míra ovlivňuje výši současné hodnoty budoucích peněz, to již víme. Čím bude vyšší (v důsledku výše rizika a naší averze k němu, očekávané inflace, prémie za likviditu atd. v kapitole náklady peněz (kapitálu)), tím nižší bude hodnota budoucích peněžních toků. Pokud budeme později posuzovat možné investice,budou naše závěry kromě výše odhadovaných očekávaných budoucích částek kriticky závislé rovněž na výši diskontní sazby! Proto je problematika jejího stanovení velice důležitá. Současně ale teorie kolem její determinace není nikterak jednoduchá a troufám si říci,že v mnoha ohledech stojí na dosti tenkém ledě co do faktického a prakticky realizovatelného určení její výše. V praxi velkých firem je proto její výše (konkrétně průměrných vážených nákladů kapitálu) zpravidla odhadována z mé zkušenosti nejčastěji v rozmezí 10% - 15%. S řadou obtíží se finančníci musí potýkat, pokud mají určit očekávanou výnosovou míru vlastníků (vlastního kapitálu), ale i váhy cizího a vlastního kapitálu v rámci výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). V minulé kapitole jsme naznačili, že cestou jak se poprat s tímto problémem je využít data z kapitálových trhů (burzy). Na ní se můžeme pokusit nalézt některé informace, které potom lze využít v případě lokálních firem pro odhad požadované míry výnosu jejich vlastníků.Asi se divíte, proč s tím zdržuji, protože většina z vás, jakožto výhradních vlastníků nebo i spoluvlastníků jste právě ti, okolo kterých problém jejího určení v případě velkých firem vzniká. Tam mohou být tisíce vlastníků - akcionářů. Ale pokud vlastníte sami svou firmu, jste to přece vy, vlastníci, kteří máte představu (nebo si můžete stanovit), jakou přibližnou očekávanou míru výnosu vašeho vlastního kapitálu, kterou při svém podnikání požadujete! Proč tedy nějaké průtahy s teorií o finančních trzích, koeficientem beta a v následujících kapitolách třeba tržní rizikovou přirážkou? Míru požadovaného výnosu vlastního kapitálu zkrátka určujete v případě vaší firmy přímo vy sami! Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míryNa jedné straně máte pravdu, na druhé straně vaše očekávání musí být v rámci na trhu obvyklých očekávaných výnosových měr. Pokud by vaše požadované míry výnosu byly extrémně vysoké, nenalezli byste asi mnoho vhodných investičních příležitostí pro růst vaší firmy.Své zisky byste vybírali a nereinvestovali a vaše firma by nerostla, (možná k vaší velké škodě). Pokud by naopak byla vaše požadovaná výnosová míra mnohem nižší, než je obvyklé v případě vlastníků firem na trhu, opět by to nebylo v pořádku. Konkurence, dosahující vyšších výnosových měr, by vás zřejmě časem převálcovala a pokud ne, ošidili byste se o možný vyšší výnos, který by bylo bývalo možno dosáhnout. Navíc, aby situace nebyla tak jednoduchá ani u vás (co do určování vámi očekávané výnosové míry, oproti investorům na burze pokud sami ještě neinvestujete do jiných firem), ponesete oproti nim vyšší riziko. Z minulé kapitoly asi tušíte, že půjde o diverzifikovatelné riziko,protože pokud se plně věnujete pouze své firmě a nemáte svá aktiva investována i v jiných firmách, nediverzifikujete. Vaše riziko a tudíž i požadovaná výnosová míra vlastního kapitálu bude nutně vyšší! Diskontní míra pro naše analýzy není dogmaChtěl bych hned v úvodu vám všem sdělit, že ač hraje diskontní sazba tak důležitou roli při přepočtu peněz k jednotné časové bázi, neexistuje jednotný a jediný správný způsob, jak její výši určit. Existují určité finanční modely (např. nejfrekventovanější model CAPM), jak její výši určit, nebo spíše odhadnout a požadavky, co by mělo být při jejích výpočtech dodržováno. Přesto ani ony nás k jedinému správnému výsledku co do její výše nepřivedou.Buďte si tedy vědomi skutečnosti, že ať už vám provede výpočet diskontní míry pro váš konkrétní případ seberenomovanější firma, vždy bude její hodnota více či méně subjektivně ovlivněna tím, kdo ji pro vás odhaduje! Tím nechci říci, že tedy nemá smysl se o její odhad jakkoli pokoušet! To rozhodně smysl má! Jen chci, abyste si byli vědomi této skutečnosti a nevzhlíželik diskontní sazbě jako k nějakému dogmatu, které, vypočítáno nějakou specializovanou firmou, je zcela objektivní a správné. Důvodem je všudypřítomný subjektivní prvek, který se vinul jako červená nit kapitolami v sekci časová hodnota peněz. Cokoliv subjektivního lze (pokud vůbec) velice těžko zobecňovat a objektivně kvantifikovat, jak se o to pokouší diskontní míra. Pokud budete sebelepšími finančními experty a budete natolik odvážní, abyste výpočet diskontní sazby v konkrétním případě veřejně prezentovali, stanete se vždy terčem výhrad a polemik ostatních finančních specialistů.Proto přijměte konečně moji omluvu za to, že jsem vám dosud nedal jednoznačný návod, jak se vypořádat s výší očekávaného výnosu vlastního kapitálu, což je druhá strana mince nákladů vlastního kapitálu vstupujících do výpočtu WACC. Tento očekávaný výnos vlastního kapitálu vstupuje do WACC jako náklad obětované příležitosti, kterým budeme poměřovat naše investice.Co v sekci diskontní míra můžete očekávat a co nikolivProblematika určení diskontní míry (WACC) je opravdu dosti komplikovaná a její vysvětlování na řadě teoretických modelů, jejich předpokladů a nedostatků naleznete v tlustých učebnicích financí. Hádám, nic pro nás. Nenaleznete zde ani návod, jak diskontní míru (WACC) pro vaše potřeby nějak rigorózněji spočítat, neboť nemáme potřebné penzum teoretických znalostí a i protože,jak jsem uvedl výše, kalkulace diskontní sazby nemá jediný správný postup a tedy ani výsledek pro ten který případ. Na druhou stranu, vždy bude potřeba námi odhadnuté náklady vlastního kapitálu (tj. jeho očekávaný výnos) ukotvit k obvyklým úrovním na trhu s odkazem na odstavec výše pod názvem Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míry.S čím se tedy v této sekci vůbec setkáte a k čemu je tedy pro naší praxi dobrá? Bude to opravdu jen úvod do několika málo oblastí, které by vám mohly alespoň částečně naznačit problematiku spojenou s určováním diskontní sazby (primárně WACC). Budeme s našimi znalostmi na velice tenkém ledě a v hloubce tohoto problému bychom se s nimi opravdu utopili... A těchto několik témat - naprostých základůz oblasti věnované diskontní míře prověříme z hlediska aplikovatelnosti v našich podmínkách (malé firmy, které nejsou obchodovány na burze a jejichž tržní cenu tudíž neznáme). I to by vám mohlo pomoci udělat si základní představu o diskontní sazbě, tentokrát z opačného úhlu. Současně se pokusím nastínit i některé záchytné body, podle nichž byste mohli alespoň velice zhruba diskontní míru pro vaši firmu nebo investici odhadnout. Mějte ale neustále na paměti, že vždy bude potřeba tento odhad posoudit v kontextu s trhem a odvětvím (i třeba s daty ze zahraničí při zohlednění specifik a rozdílů vysvětlujících případné větší rozdíly).

Pokračovat na článek


Máte dobře nastavenou sazbu elektřiny? Pokud, přicházíte o peníze

Tisíce zákazníků z řad domácností a firem platí za elektřinu více, než musejí. Důvodem je špatně nastavená distribuční sazba. Zákazníci, kteří elektřinu využívají k ohřevu vody nebo k vytápění, přitom mohou snadno získat 8 až 22 hodin levnějšího proudu.Distribuční sazba odráží, jakým způsobem je v odběrném místě elektřina využívána. Asi 65 procent domácností má sjednanou sazbu D02d. Ta je výhodná v případě, kdy zákazník elektřinou svítí a používá ji k napájení běžných spotřebičů, jako je třeba lednička, televize, pračka a podobně. Ve chvíli, kdy se však domácnost rozhodne ohřívat vodu v elektrickém bojleru nebo vytápět přímotopy, se tato distribuční sazba stává nevýhodnou. To samé platí i naopak.Asi 20 % domácností nemá správnou sazbuKdyž se domácnost nebo podnik rozhodne optimalizovat své účty za elektřinu, má několik možností. Změnit dodavatele, začít využívat úsporné spotřebiče nebo zkontrolovat, zda má nastavenou správnou distribuční sazbu. „Díky osvětě se situace mění k lepšímu. Přesto lze říci, že špatně nastavenou sazbu může mít až 20 % zákazníků,“ upozornil Michal Eisner, nezávislý konzultant a odborník na energetiku.Jeho slova potvrzuje i energetická poradkyně Jana Poncarová z projektu EnergetickaPoradna.cz. „Běžně se setkáváme s tím, že spotřebitelé nevedou v patrnosti, jakou distribuční sazbu využívají. Například mají stále sazbu určenou pro přímotopy, ale elektřinou jen svítí. V takovém případě platí zbytečně vysoký poplatek za rezervovaný příkon.“Například v distribučním regionu E.ON je u sazby D45d určené pro přímotopy poplatek za rezervovaný příkon v případě jističe 3 x 25 A stanoven na 248 korun měsíčně. U distribuční sazby D02d zaplatí domácnost 63 korun.Ušetříte až několik tisíc korun ročněVětší finanční ztrátu zaznamenají domácnosti nebo podniky, které mají sjednanou distribuční sazbu určenou pro běžnou spotřebu, ale elektřinu začnou využívat i k ohřevu vody nebo vytápění. Typickým příkladem je domácnost, která začne občasně používat přímotopy. Místo toho, aby přešla na sazbu D45d, která umožňuje odebírat po dobu 20 hodin denně levnější elektřinu, nadále zůstává u běžné sazby. „Předpokládejme, že taková domácnost spotřebuje zhruba 8 MWh elektřiny za rok. V případě distribuční sazby D02d zaplatí ročně kolem 35 000 korun. Kdyby přešla do výhodnější sazby určené pro přímotopy, zaplatí asi 24 000 korun,“ vypočetl Petr Woff, analytik serveru CenyEnergie.cz.Volba správné distribuční sazby tak může pro zákazníka znamenat zbytečnou ztrátu nebo naopak úsporu v řádu desítek procent. Netýká se to ale jen změny způsobu využívání elektřiny. Zásadní rozdíly lze pozorovat i u nejběžnějších typů sazeb D01d a D02d. Tyto sazby jsou určené pro domácnosti, které elektřinou jen svítí a nepoužívají ji k vytápění nebo ohřevu vody.Cenový rozdíl mezi dvěma typy takzvaných jednotarifních sazeb potvrzují také sami dodavatelé. „Rodinný dům se spotřebou zhruba 5 MWh zaplatí za elektřinu v distribučním regionu E.ON v rámci sazby D01d asi 24 485 korun. Pokud by změnil distribuční sazbu na D02d, roční náklady klesnou na 22 872 korun a domácnost ušetří 1 613 korun,“ uvedl Vladimír Vácha, tiskový mluvčí skupiny E.ON Czech. Rozdíly v platbách jsou tím významnější, čím vyšší je spotřeba v odběrném místě.Co obnáší změna distribuční sazby?Volba správné distribuční sazby může být pro domácnosti i podniky náročná. Pokud si s výběrem nevědí rady, mohou se obrátit přímo na svého dodavatele elektřiny nebo na nezávislého odborníka. „Zákazníkům pomáháme zvolit optimální distribuční sazbu zcela zdarma. Mohou nás kontaktovat například prostřednictvím naší bezplatné zákaznické linky či vyplněním jednoduchého webového formuláře na stránkách www.eon.cz,“ dodal Vladimír Vácha.Změna distribuční sazby v rámci jednotarifu (tedy z D01d na D02d nebo naopak) je v podstatě pouze formalitou, kterou vyřídí dodavatel energie. V případě, kdy domácnost začíná elektřinou ohřívat vodu nebo vytápět a požádá o dvoutarifní sazbu (například D45d), je nutná součinnost příslušného provozovatele distribuční soustavy (PDS). Zákazník musí též předložit takzvanou revizní zprávu, která mimo jiné potvrzuje, že v místě je instalován požadovaný příkon spotřebičů.Šetří ten, kdo využívá levnější proudV případě, kdy si domácnost vyjedná dvoutarif a po část dne jí do zásuvek proudí levnější elektřina, je důležité ji správně využívat. To znamená zapínat spotřebiče, jako je pračka nebo myčka, ve chvíli, kdy jde levnější proud. Jeho spínání se řídí prostřednictvím HDO (hromadného dálkového ovládání) a podle odborníků se opravdu vyplatí sledovat, kdy nízký tarif běží.„Úspory mohou být poměrně výrazné. Jako příklad uvedu pračku v energetické třídě A+++. Elektřina pro jeden prací cyklus bude stát ve vysokém tarifu 3,301 Kč a v nízkém 1,389 Kč. Podobné úspory lze dosáhnout i v případě starších spotřebičů,“ uvedl Vladimír Vácha. Ročně tak může domácnost využíváním nízkého tarifu, který byl dříve znám jako „noční proud“, ušetřit několik stokorun.

Pokračovat na článek


Zahraniční společnosti - ochrana vlastnictví

Ochrana vlastnictví je důležitou součástí offshore společností. Každý podnikatel chce vždy oddělit svůj vlastní majetek od majetku společnosti, aby nebyl napadnutelný dalšími osobami v oblasti pohledávek za firmou. Díky anonymitě vlastnictví prostřednictvím offshore společnosti v daňovém ráji má podnikatel jistotu, že jeho soukromý majetek zůstane vždy soukromým a firemní firemním.Správa majetku a ochrana vlastnictvíOchrana vlastnictví je důležitá z pohledu anonymity. Veřejně přístupné informace o vlastníkovi společnosti jasně definují, kdo za firmou stojí, kdo ji ovládá a obvykle také odhalí jaké s ní má dotyčný záměry. Proto se tato informace velmi promítá jak do profesního, tak i do osobního života každého podnikatele. Anonymita vlastnictví spojená s offshore společnostmi však tuto občas nepříjemnou informaci neposkytuje. Jde o legitimní způsob, jak se vyhnout těmto nepříjemnostem v soukromí a to zcela přirozeně a bez nějakého obcházení zákonů.V České republice nejsou zajištěny podmínky pro anonymitu vlastnictví. Stejně jako v celé Evropě, tak i v naší zemi je snaha o co nejtransparentnější vlastnické struktury a již ani státní zakázky není možné přidělovat společnostem, které mají akcie na majitele, tedy není zde jasné, kdo je aktuálně drží. Veřejný obchodní rejstřík jasně eviduje všechny podílníky společností a díky přístupnosti zdarma a online má každý a kdykoliv možnost nahlédnout do tohoto rejstříku a všechny informace si o dané společnosti zjistit. Společnosti s ručením omezením mají v tomto asi nejvíce transparentní strukturu. Avšak ani akciové společnosti nepředstavují dostatečnou anonymitu, kterou by si podnikatelé často přáli. Akcie na majitele také nejsou u nás tou správnou výhodou, jelikož v zápise z valné hromady jsou všichni akcionáři identifikování, takže majitel této akcie je také snadno dopátratelný. Podnikatelé občas pro udržení anonymity zkouší dosadit místo sebe jinou fyzickou osobu, avšak v tu chvíli prakticky podnikatel ztrácí přímý vliv a nemá reálnou šanci skutečně společnost plnohodnotně řídit.Offshore společnosti však nabízejí řešení. V řadě států, je totiž možné velmi snadno zakládat společnosti, které mají velmi zabezpečenou ochranu soukromí svých vlastníků. Jde především o takzvané daňové ráje – Seychely, Panenské ostrovy či Panama. V těchto ostrovních státech je však relativně složité prokázat obchodování. Pro lepší využití se tak hodí třeba i Nizozemsko či Velká Británie. Každý stát nabízí samozřejmě jinou ochranu pro jiné typy společností. A podle toho se logicky odvíjí i poplatky, které si místní úřady za tyto služby účtují. Fakticky pak jde o to, že exotické destinace nabízejí rámcově vyšší míru anonymity a za lepších podmínek. Čím více nabízejí takzvané „západní" země anonymitu, tím vyšší jsou i sazby a poplatky s tím spojené. Samozřejmě je možné na situaci nahlížet i z jiného pohledu. Společnost se sídlem na Seychelách rozhodně nebude u obchodních partnerů budit takovou důvěru, jako společnost z Velké Británie. Takže i tento aspekt je nutné vzít při zvažování offshore společnosti v úvahu.Princip zajištění anonymity vlastnictvíPrvní možností je nám dobře známá akcie na majitele. V dnešní době se u nás stále více mluví o zakázání těchto akcií a řada populistických stran chce tuto legitimní formu podnikání zakázat. Navíc se snaží úřady společnosti právě s akciemi na majitele vyřadit z výběrových řízení, jelikož zde není potřebná informace o původu zdrojů ve firmě. Zahraniční společnosti nabízejí tuto formu velmi snadno a při vydání emise se na akcie neuvádí jméno držitele. Kdo aktuálně akcii má, ten ji vlastní. Některé státy dokonce nevyžadují ani seznam aktuálních držitelů akcií akciové společnosti.Další variantou je takzvaný nominální servis, který představuje situaci, kdy vlastník společnosti jedná za společnost, která je jakýmsi nominálním akcionářem. Podnikatel si jmenuje ověřené osoby, které jednají svým jménem na účet podniku podle instrukcí majitele firmy. Jde o výběr statutárních orgánů, kteří budou opticky společnost řídit, avšak fakticky budou pouze dosazenými osobami bez většího vlastního rozhodovacího práva.Třetí variantou je samotné využití zahraniční společnosti v jejím základním principu.Celý systém zajištění anonymity vlastnictví je velmi složitý.Je nutné znát aktuální právnickou strukturu dané země a úředních postupů. Vybrat tu zemi, která nejvíce odpovídá požadavkům je někdy velmi složité, a proto je nutné velmi dobře uvažovat, kam se podnikatel chce posunout.Vůbec není neobvyklou situací následující příklad. Podnikatel si založí společnost na Seychelách. Jde o klasickou offshore společnost, která maximálně využívá výhod tohoto daňového ráje. Tato mateřská společnost si založí další firmu například ve Velké Británii. Tato společnost již bude mít spíše klasický charakter onshore společnosti, která bude mít ideální vlastnickou strukturu a vysokou míru anonymity. A tato společnost si založí další dceřinou firmu v České republice. Může jít o s. r. o. či akciovou společnost. Vše velmi snadno. Vlastnická struktura je tak solidně zajištěna a místní úřady prakticky nemají šanci získat informaci, kdo za danou společností skutečně stojí a to na prosto legální cestou, kterou se poslední dobou vydává stále více společností.S celou anonymitou vlastnictví navíc souvisí i ochrana majetku. Každou chvíli vidíme zkrachovalého podnikatele, kterému nakonec nezůstane vůbec nic. A to třeba i jen díky malé chybě či laxnímu přístupu úředníků při jeho informování o zprvu nezávažném omylu. Nebo při horším případě se může stát podnikatel sám obětí nějakého podvodu, za který musí následně zaplatit nehorázné sumy. Proto je velmi důležité zabezpečit svůj majetek nejrůznějšími formami ochranných struktur, které pomohou případným problémům předcházet. Je tedy nutné oddělit formální firemní majetek od jeho skutečných vlastníků. To lze velmi snadno díky anonymitě vlastnictví. V tu chvíli nemá šanci jakákoliv třetí strana vymáhat pohledávku přímo na soukromém majetku podnikatele, ale pouze na majetku firmy.

Pokračovat na článek


Vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva

 Právní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání. V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene. Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný.JUDr. Milan Vašíček, Dan Dvořáček, Brno, Praha*I. ÚvodemPrávní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání.V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene.1 Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný. Pokud je subjekt A vlastníkem pěti pomerančů a usmyslí si, že subjektu B převede tři a dva si chce ponechat, může to udělat buď složitě, tedy tak, že mu převede všech pět a pak si nechá dva vrátit, nebo jednoduše tak, že mu dá pouze tři. Nechceme tvrdit, že tato obrazná analogie je bezezbytku aplikovatelná na vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva v souvislosti s převodem nemovitosti. Chtěli bychom se však pokusit o prozkoumání této otázky a nalezení míry, v níž je takový postup eventuálně možný.Vlastnické právo je v klasickém pojetí civilního práva převáděno vždy jako určitý ideální celek blíže neurčených práv, jejichž nepřímým předmětem je věc v právním smyslu. V institutu spoluvlastnictví pak nacházíme promítnut fakt, že vlastnictví lze převádět nejen jako celek, ale též v ideálních jeho částech – podílech. Lze však převádět samostatně též určité konkrétní složky vlastnického práva, nikoli jen ideální podíl? A pokud ano, jaké jsou podmínky takového převodu a jaké jsou jeho důsledky? Na tyto otázky bychom rádi nalezli odpověď v tomto příspěvku.II. Pohled civilního právaVlastnické právo se skládá z velmi různorodé škály vlastnických oprávnění, která díky absolutní povaze tohoto práva zaručují vlastníkovi ochranu před zásahy třetích osob. Jedná se o klasické ius utendi, fruendi, disponendi et abutendi, tedy o právo věc užívat, těžit její plody, věcí majetkově disponovat a případně věc zničit. V praxi se užívají právní vztahy, kdy vlastník na bázi obligační umožní výkon některých těchto práv jiné osobě, např. nájemní smlouvou. V takovém uspořádání vztahu vlastníku zůstávají všechna jeho oprávnění a nájemce svá práva vykonává jen odvozeně od práv vlastníkových, nedochází zde tedy k dělení vlastnictví tak, že by určité složky vlastnického práva originárně náležely jinému subjektu nežli vlastníku. Jak ale hodnotit převodní, např. darovací, smlouvu na nemovitost, v níž je ujednáno, že „dárce převádí celé vlastnické právo k pozemku s výjimkou práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě práva na pozemku čerpat vodu, kteréžto si ponechává“. Takovou smlouvu lze zajisté na první pohled ohodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Můžeme tvrdit, že vlastnictví je celistvý právní institut, který nepřísluší štěpit jiným než zákonem předpokládaným způsobem, tedy na ideální podíly.Můžeme též smlouvě přiznat platnost i účinnost, nicméně interpretací dojít k závěru, že strany sjednaly přechod (celého) vlastnictví s tím, že je pak následně vytvořeno věcné břemeno ve prospěch dárce, protože, opět, vlastnické právo nelze štěpit, a proto si také nelze jeho specifickou část ponechat.Jsme toho názoru, že jakkoli jsou oba přístupy myslitelné, lze zaujmout i poněkud „odvážnější“ stanovisko, totiž že přejde „okleštěné vlastnické právo“ a jako vedlejší produkt se vytvoří právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch zcizitele. Pro přijetí takového závěru je však zapotřebí formulovat dvě základní podmínky.1. Právo, které si zcizitel ponechává, musí být bezpodmínečně obsaženo v právu vlastnickém, jehož zbytek převádí.Tato podmínka je poměrně jasným vyústěním faktu, že si jen těžko lze ponechat něco, co subjekt nemá. Předmětem ponechání si tak mohou být jen oprávnění absolutního charakteru, která ve vztahu k dané nemovitosti vlastník má. Předmětem ponechání si nemohou být povinnosti třetích subjektů k plnění, protože takové povinnosti nejsou typickou součástí vlastnického práva. I pokud by nabyvatel nemovitosti souhlasil s převzetím takových povinností v souladu s převodní smlouvou, nebude se jednat o „ponechání si“ práva, ale o jeho nový vznik. Pokud bychom měli situaci přiblížit klasickou civilistickou terminologií, tak si v obecné rovině lze ponechat právo odpovídající služebnosti,2 ale ne reálnému břemenu.3 To proto, že vlastníku zpravidla již z vlastnictví samého svědčí všechna práva k jeho nemovitosti, která by teoreticky mohla nabýt formy služebnosti, nesvědčí mu však práva svým obsahem odpovídající reálným břemenům. Přesněji řečeno, vlastník si zajisté může ponechat práva, která by po převodu vlastnictví rezultovala ve vytvoření služebnosti jistivé4 (faciendum). Taková služebnost tkví v právu oprávněného užívat určitým způsobem vlastníkovu věc, např. oprávněný smí chodit přes vlastníkův pozemek. Takové právo si převodce může ponechat, protože je jistě má – zajisté smí chodit po svém pozemku. Je dokonce představitelné, že by takovým „ponecháním si“ byla vytvořena služebnost záporná (non faciendum), která nespočívá v právu oprávněného nějakým způsobem cizí věc užívat, ale v povinnosti vlastníka nějakým způsobem svou věc neužívat. Vlastník např. nesmí na svém pozemku vysadit stromy. Taková služebnost může vzniknout „ponecháním si práva“ tak, že si převodce ponechá právo na to, aby na pozemku nikdo stromy nesázel. I takové uspořádání je podle našeho názoru možné, protože i takové právo k pozemku vlastník před převodem zajisté má. 2. Převedené okleštěné vlastnické právo stejně tak jako ponechaná si jeho část musejí být schopny právního života v některé z forem, které platné právo zná.Jsme toho názoru, že autonomie vůle v soukromém právu nachází své místo v oblasti jednání subjektů a obsahu jejich vůle, nikoli však v tom, jaké právní následky budou s jejich jednáním spojeny. Pouze aprobace zaměřeného projevu vůle právem a jeho spojení s právními následky tvoří pojmové znaky právního úkonu, přičemž otázka aprobace právem a spojení projevu vůle s následkem není v moci subjektů práva, ale v moci zákonodárcově. Řečeno jinými slovy, subjekty práva mají zajisté volnost v tom, jaké právní následky svým jednáním zamýšlejí dosáhnout a jak tuto svou vůli projeví. Není již však v jejich moci rozhodnout, zda jimi zamýšlené následky skutečně nastanou. (Např. dvě osoby, které nejsou manžely, zajisté mohou pojmout úmysl, že „vloží“ věc jednoho z nich do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Tyto osoby zajisté mohou uzavřít i smlouvu s takovým obsahem. Tato smlouva však nikdy zamýšlený výsledek nevyvolá, protože neexistuje právní norma, která by s takovým právním úkonem takový právní následek spojovala.) V rozebíraném případě to znamená, že není možné, aby účastníci diskutované převodní smlouvy pomocí jejích ustanovení konstruovali nové, právu neznámé formy vlastnictví či spoluvlastnictví nebo věcných práv obecně5 a odvolávali se na autonomii své vůle a dožadovali se, aby třetí osoby a státní orgány jejich „výtvor“ akceptovaly. Proto je zapotřebí, aby účastníci případné převodní smlouvy nastavili převod jednotlivých práv takovým způsobem, aby se vlastnictví, které se původně celé nacházelo pouze u jednoho z nich, rozdělilo na dvě entity, které budou podřaditelné pod existující kategorie věcných práv známých platnému právnímu řádu. Pokud je převáděna ideální část vlastnictví – podíl, je situace jednoduchá. U obou nových spoluvlastníků zaujmou jimi nabytá (resp. ponechaná) práva formu spoluvlastnických podílů, což je uspořádání, se kterým právo počítá.Je otázkou, jestli je toto uspořádání jediné možné.Pokud je převáděna jiná část vlastnického práva než ideální podíl, tedy např. je převáděno celé vlastnictví mimo práva obývat určitou část nemovitosti, je otázkou, jakých forem toto rozdvojené uspořádání může nabýt. Pokud zcizujícímu vlastníku má zůstat právo obývat určitou místnost, jedná se o právo odpovídající věcnému břemeni. Ostatně právě takové věcné břemeno je velmi často v praxi zřizováno. O tom, že tato „ponechaná“ práva tedy svým obsahem věcnému břemeni korespondují, není pravděpodobně sporu. Co však nabyl „nový vlastník“, pakliže si převodce takové právo ponechal? Převodce nabyl celé vlastnictví k nemovitosti s výjimkou tohoto práva, a je tedy vlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem. I takové uspořádání je v praxi časté a zjevně možné. Naopak není výše uvedený postup myslitelný u movitých věcí, protože tam by práva zúčastněných subjektů nabývala forem, které právo nezná. Jelikož současné občanské právo nezná věcná břemena váznoucí na movitých věcech, neexistuje institut občanského práva, který by vhodně korespondoval např. věcnému právu užívání cizí movité věci.Z výše uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že lze v rámci vlastnického práva k nemovitostem izolovat určitá vlastnická oprávnění, která si zcizitel při převodu vlastnictví ponechá, což povede ke vzniku věcného břemene na převáděné nemovitosti na straně jedné a vlastnictví k zatížené věci na straně druhé. Takový výsledek je podle našeho názoru nevyhnutným důsledkem vhod¬ ně konstruované smlouvy o převodu části vlastnického práva k nemovitosti.Je však takový převod možný? Je v moci vlastníka darovat nikoli celou věc nebo ideální podíl na vlastnictví věci, ale darovat nemovitou věc celou, mimo práva užívat její část? Jsme toho názoru, že ano.Zejména neexistuje právní norma, která by takový právní úkon vylučovala. Neexistuje právní norma, která by říkala, že vlastnictví lze dělit pouze na ideální podíly a že jeho jiné částečné převody jsou vyloučeny. Je výsostným oprávněním vlastníka disponovat se svou věcí majetkově, a tedy i rozhodovat o tom, zda a komu bude převedena. Je-li vlastník oprávněn převést věc celou, proč by neměl být oprávněn převést jen určitá práva k ní, tím spíše, že platné právo s těmito separovanými právy umí zacházet jako s definovatelnými instituty? Není tedy v moci vlastníka, aby převedl vlastnictví k součásti své věci. To proto, že součást věci není věcí samostatnou, a proto k ní ani nemůže existovat samostatné věcné právo. Samostatné věcné břemeno k nemovitosti a samostatné vlastnictví nemovitosti omezené věcným břemenem však existovat mohou, a proto není důvodu se domnívat, že s nimi též nelze samostatně disponovat.Pokud by vlastník nemovitosti tuto převáděl a tato nemovitost již byla zatížena věcným břemenem z dřívějška, zajisté nikdo nebude mít námitek k tomu, že převáděné vlastnické právo (nepochybně omezené věcným břemenem) je způsobilým předmětem smlouvy. Proč by tedy v případě, že je převáděno vlastnictví nezatížené, nemohl převodce učinit „výhradu služebnosti“ (deductio servitutis), čímž z obsahu převodu doslova „odečte“ práva odpovídající věcnému břemeni, a učiní tak předmětem převodu zcela shodný komplex práv, jaký je převáděn ve výše citovaném bezesporném příkladě? Není podle našeho názoru důvod k závěru, že první z naznačených převodů je možný, zatímco druhý nikoli, a to zejména proto, že předmětem obou převodů je zcela shodná množina práv. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě je tato množina definována obsahem vlastnictví a obsahem věcného břemene, zatímco v druhém případě obsahem vlastnictví a vůlí smluvních stran. Oba tyto způsoby se nám zdají rovnocenné, protože považujeme za právo vlastníka rozhodnout, jaká oddělitelná6 část jeho vlastnictví bude převedena.Jsme toho názoru, že takový výklad je plně v souladu jak s účelem a smyslem zákona, tak i se základní zásadou civilního práva, jíž je respektování autonomní vůle stran právního úkonu. Účelem civilního práva je, mimo jiné, vytvářet příznivý prostor pro volnou směnu hodnot. Respektování autonomie vůle jednotlivých subjektů je vyjádřením přesvědčení, že tyto subjekty nejlépe, zejména lépe nežli zákonodárce, vědí, jak naložit se svými hodnotami. Výklad zákona by tak měl vždy směřovat k zachování účelu, který strany sledovaly, pokud takový závěr není z nějakého závažného důvodu nepřijatelný. Za nepřijatelný je třeba jistě označit výklad, který je v rozporu s textem zákona (zde pak nejde ani o výklad), stejně tak jako i výklad, který jde k tíži právní jistotě třetích osob, apod. Jsme však toho názoru, že námi nastíněný výklad žádnou z těchto vad netrpí. Ostatně tento výklad vede k výsledku, který je zcela běžný a hospodářsky účelný – nemovitost vlastníka A je zatížena věcným břemenem ve prospěch osoby B. Pouze představujeme méně obvyklý nebo méně zřejmý způsob, jak tohoto výsledku dosáhnout. A je-li výsledek přípustný a námi navrženou cestu zákon nezakazuje, domníváme se, že není správné trpět „kultem absolutní neplatnosti“7 a směřovat interpretaci k důvodům neplatnosti z důvodu ochra¬ ny „virtuální zákonnosti“ namísto ochrany svobodné vůle účastníků právního úkonu.Též Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 546/03 konstatoval: „Je evidentní, že všemi citovanými ustanoveními prozařuje shora uvedený princip autonomie vůle, podle něhož je třeba dát prostor jednotlivcům k tomu, aby sami určovali rozsah svých práv a povinností, přičemž jejich projevu vůle je třeba dát přednost před kogentním8 zněním zákona...... Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.“Z citovaného judikátu podle našeho názoru vyplývá obecné vodítko pro interpretaci civilněprávních předpisů, podle nějž má být interpretátor veden snahou zachovat chtěné následky projevu vůle účastníků právního úkonu. Takový výklad je navíc výkladem ústavně konformním, protože je výrazem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je povinností všech orgánů z dostupných výkladů volit vždy ten, který nejlépe koresponduje s ústavním pořádkem České republiky.9 III. Právní povaha věcných břemenV nastíněných úvahách je dále zapotřebí se vypořádat s problémem právní povahy věcných břemen, zejména pak jejich „kompatibility“ s vlastnictvím. Pokud totiž tvrdíme, že ponecháním si vhodné části vlastnického práva vznikne věcné břemeno, je zapotřebí, aby tyto dva instituty byly vysoce příbuzné, aby bylo možno je v daném rozsahu patřičně zaměňovat.10Problematikou právní povahy věcných břemen se v naší teorii v posledním období zabýval zejména J. Fiala.11 S využitím implementace zájmové teorie do teorie právní12 dospívá k názoru, s nímž se plně ztotožňujeme, že věcná břemena nevykazují takový stupeň integrace společenských zájmů, jako práva obligační (typicky subjektivní práva relativní), ale ani tak nízký stupeň integrace společenských zájmů, jako právo vlastnické (typicky subjektivní právo absolutní).13 Z toho důvodu jsou věcná břemena svébytnou skupinou práv, která se nachází mezi krajními body absolutních práv na straně jedné a relativních práv na straně druhé.Je otázkou, zda je možné uvažovat o tom, že ponecháním si části práva absolutního (vlastnictví) může vzniknout právo, které je svou povahou bližší právům relativním (věcné břemeno). Pokud by takový postup možný byl, je třeba se dále ptát, kam se „ztratí“ ona absolutnost, co je příčinou zmiňované konverze a jak tuto příčinu odůvodnit zájmovou teorií.Domníváme se, že příslušný konverzní mechanismus je zapotřebí hledat v procesu kontraktace směřující k uzavření hlavní převodní smlouvy o nemovitosti. Hledání smluvního konsensu není ničím jiným než procesem integrace společenských zájmů, které jsou v úzkém měřítku vyjádřeny zájmy účastníků smlouvy, v širokém měřítku pak obecným působením tržních sil, které svedly tyto dva konkrétní účastníky k sobě a přiměly je jednat o uzavření smlouvy. Tím, že jeden z účastníků se za určitých podmínek zbavuje svého vlastnictví, zatímco druhý účastník souhlasí s tím, že nenabude vlastnictví perfektní, ale obtěžkané věcným břemenem, dochází k vyšší integraci společenských zájmů, než jaká zde byla před kontraktací, což má za následek i modifikaci právní povahy vlastnictví nového nabyvatele na straně jedné a „zbytkového vlastnictví“ zcizitele na straně druhé. Na straně nabyvatele se objevuje vlastnictví zatížené věcným břemenem, což je právo méně absolutní (protože více integrující) nežli „čisté“ vlastnictví, na straně zcizitele se pak objevuje věcné břemeno, jemuž je vyšší integrace společenských zájmů vlastní.Z hlediska právní povahy věcných břemen je tedy zřejmé, že navrhované uspořádání poskytuje logické prostředky pro dosažení konverze z čistého vlastnictví jako absolutního práva na vztah vlastnictví zatíženého věcným břemenem jako práva blíže právům relativním. Domníváme se tedy, že odlišná právní povaha věcných břemen a vlastnického práva není na překážku námi navrhovanému uspořádání, ale že je naopak podporuje.IV. Otázky evidence v katastru nemovitostíV souvislosti s pojednáním o věcných břemenech a jejich vzniku je vždy zapotřebí se zabývat i otázkou jejich evidence v katastru nemovitostí, protože věcná břemena jsou povinnou součástí této evidence [§ 2 odst. 4 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky] u nemovitostí zapisovaných do katastru. Významná je též otázka konstitutivnosti či deklarativnosti takového zápisu, resp. otázka formy, kterou takový zápis má mít. Ustanovení § 151o odst. 1 ObčZ stanoví, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Stejně tak § 2 odst. 2 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, stanoví, že „práva uvedená v § 1 odst. 1 (mj. právo odpovídající věcnému břemeni – pozn. aut.) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak“.Z uvedeného by se zdálo, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni způsobem, který navrhujeme, je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí. Tato forma zápisu by pak měla konstitutivní povahu a právo odpovídající věcnému břemeni by vzniklo zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Domníváme se, že tomu tak není.Výše citovaná právní úprava se týká situací, kdy právo odpovídající věcnému břemeni vzniká nebo se převádí, jinými slovy, případů, kdy osoba, které doposud takové právo nesvědčilo, má takového práva nabýt (arg. „k nabytí“, „práva vznikají“). V našem případě však zcizitel, který si část vlastnického práva ponechal, nepotřebuje nic „nabýt“, tím méně je nutné, aby mu nějaká práva „vznikala“. Dotyčná osoba je vlastníkem nemovitosti a všechna tato práva z titulu svého vlastnictví již má. Částečným převodem vlastnictví na jinou osobu tato práva nepozbývá (vždyť si je výslovně ponechala!), a je tudíž protismyslné požadovat, aby jí tato práva vznikla, či aby je nabyla. Z toho důvodu se domníváme, že není namístě takto vzniknuvší právo odpovídající věcnému břemeni zanášet do katastru nemovitostí vkladem.Domníváme se, že namístě je provést zápis tohoto věcného břemene záznamem, protože věcné břemeno není „zřízeno“ právním úkonem účastníků. Předmětem právního úkonu účastníků je dispozice s vlastnictvím movité věci. Pouze jako vedlejší produkt toho, že tato dispozice je jen částečná, se množina práv, které si zcizitel ponechal, přemění ve věcné břemeno. Stane se tak imanentně a automaticky okamžikem, kdy nabyvatel nabude zbytkové vlastnictví nemovitosti. Do tohoto okamžiku je zcizitel plným vlastníkem nemovitosti, po tomto okamžiku mu vlastnictví v daném rozsahu zanikne a zbylá práva nabudou charakteru věcného břemene. Podle našeho názoru by zápis do katastru nemovitostí měl probíhat tak, že katastrální úřad zapíše na základě povolení vkladu vlastnické právo novému nabyvateli s účinností ke dni podání návrhu na povolení vkladu (což má konstitutivní účinek) a zároveň záznamem zapíše současně se utvořivší právo odpovídající věcnému břemeni, což má účinek ryze deklaratorní. Jiný postup (např. lpění na vkladu obou práv) by vedl k neřešitelným problémům. Zejména by nebylo lze povolit samostatný vklad vlastnického práva nového nabyvatele nemovitosti, protože takový jednoduchý vklad by musel pokrývat celé vlastnictví, což však nemá oporu v převodním titulu, který obsahuje jednoznačné deductio servitutis. Stejně tak, pokud bychom připustili, že se zcizitel práv, která si ponechal, ujme až povolením vkladu „jeho“ věcného břemene, jen těžko by se odpovídalo na otázku, co je titulem, na základě nějž tato práva na dané mezidobí pozbyl, když převodní smlouva je ze svého dosahu jasně vylučuje.Domníváme se, že jediným správným řešením je právě navrhovaný „dvojzápis“, tedy vklad vlastnictví pro nového vlastníka s tím, že touto právní skutečností automaticky zbylá práva na straně zcizitele konvertují ve věcné břemeno, což se zapíše pouze záznamem. V. Dopady daňovéNastíněný způsob vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni má nemalé dopady do oblasti práva daňového. Vraťme se k původnímu příkladu uvedenému v úvodu tohoto článku. Převodce chce převést vlastnictví k nemovitosti na jinou osobu, chce však, aby mu k této nemovitosti vzniklo právo doživotního bydlení v některých místnostech, a to ve formě věcného břemene. Bude-li postupovat „klasickou“ cestou, pak převede celou nemovitost na nabyvatele a následně mu nabyvatel na nemovitosti zřídí příslušné věcné břemeno. Předmětem daně z převodu nemovitostí pak bude jednak cena převáděné nemovitosti [buď sjednaná nebo zjištěná,14 podle toho, která bude vyšší – § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.] a dále i hodnota bezúplatně zřizovaného věcného břemena [§ 10 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb.]. Cena nemovitosti se pak bude počítat z nemovitosti nezatížené závadami, protože fakticky nemovitost v okamžiku převodu zatížena břemenem ještě není. Daň z převodu nemovitosti se proto bude platit z „plné ceny“ nemovitosti a navíc ještě z ceny věcného břemene.Při postupu, který navrhujeme, bude situace poněkud odlišná. Především bude jiná zjištěná (a ovšem také sjednaná) cena nemovitosti, protože není převáděno čisté, úplné vlastnické právo k dané nemovitosti, ale jen jeho, byť podstatná, část. Taková cena musí být zákonitě nižší, přičemž při jejím stanovení se bude podle našeho názoru postupovat analogicky s § 48 vyhlášky č. 540/2002 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, tedy jako by již nemovitost daným břemenem zatížena byla, protože fakticky je hodnota převáděného vlastnictví menší právě o hodnotu těchto práv. Vzniklé věcné břemeno pak podle našeho názoru vůbec předmětem daně nebude. Předmětem daně z převodu nemovitosti je dle § 9 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb. jen „bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním“. Zřízení podle našeho názoru znamená úkon, který spočívá v tom, že subjekt A určitá práva nemá a činností subjektu B mu taková práva vzniknou. To však není případ námi navrhovaného postupu. V námi navrhovaném postupu zciziteli žádné právo nevzniká a není mu ani zřizováno. Zcizitel si pouze ponechává práva, která již měl. Věcné břemeno mu tedy není zřízeno, a nedochází tedy k úkonu, který by byl předmětem daně.Oproti „klasickému“ postupu je tak vzniklá daňová povinnost znatelně nižší, protože bude nižší cenou oceněna převáděná nemovitost a věcné břemeno vůbec nebude předmětem daně. Lze pravděpodobně očekávat tuhý odpor finančních orgánů proti takovému postupu, protože pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů je znatelně výhodnější v úvo¬ du článku popisovaná „pomerančová“ metoda. Není však povinností daňových subjektů, aby si počínaly tak, aby jejich daňová povinnost byla co nejvyšší, ale je naopak jejich právem jednat tak, aby v rámci platných právních předpisů byla jejich daňová povinnost co nejnižší. Není tedy povinností daňových subjektů převádět nemovitosti daňově neefektivně, lze-li to dělat efektivně. Podle našeho názoru neuspěje případná námitka správce daně, že se ze strany účastníků převodu jedná o zastření skutečného stavu úkonu stavem formálně právním (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). O takovou situaci by se jednalo, pokud by účastníci ve skutečnosti provedli něco jiného, než co „na oko“ sjednali v právním úkonu. Tak tomu však není. Účastníci se dohodli, že převedou neúplné vlastnictví k nemovitosti na jednoho z nich a druhému z nich že zůstane část vlastnického práva odpovídající věcnému břemeni, a přesně to se také stalo a přesně v souladu s touto skutečností účastníci vypočtou a zaplatí daň. Pokud se skutečný stav přesně shoduje s obsahem právních úkonů, nelze hovořit o zastření ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.Správce daně se poukazem na § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. nemůže domáhat toho, aby si účastníci právního úkonu počínali jinak, tedy aby převedli něco jiného, než převést chtějí, prostě proto, aby si, zcela protismyslně, vytvořili vyšší daňovou povinnost. Naopak je povinností správce daně respektovat právní a faktický stav, který je v souladu s právními úkony, které účastníci provedli.VI. ZávěremNámi nastíněný způsob vzniku věcných břemen na nemovitostech jistě není bezproblémový. Jsme si vědomi toho, že se jedná v České republice o poměrně neobvyklou právní konstrukci, která je však např. v sousedním Rakousku bez problémů používána. Přesto jsme však přesvědčeni, že její ideologický základ, totiž že je nesmyslné převádět všechna práva jedním směrem a pak jejich část zase zpátky, je správný. Jsme toho názoru, že výklad civilního práva má podporovat úsporná, efektivní a logická řešení a nebránit jim přepjatým formalismem. Je zřejmé, že navrženým způsobem není možné vytvořit všechna myslitelná věcná břemena a že jej jistě nelze využívat zcela univerzálně. Jedná se však podle našeho názoru o vhodnou alternativu, která může v některých případech přesněji vystihovat vůli stran a zejména vůli dárce, než dosavadní zažitý způsob řešení této právní otázky, který mohou někteří dárci považovat za ponižující. Příspěvek byl též publikován v časopise Právní rozhledy č. 21/2004. ________________________________________* JUDr. Milan Vašíček je advokátem v AK VAŠÍČEK, FRIMMEL a HONĚK, Brno-Praha, Dan Dvořáček je studentem V. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.1 Taková smlouva může mít jak povahu věcnou – zřizuje se jí věcné břemeno, tak i povahu obligační – kupující se zavazuje zřídit věcné břemeno.2 Srov. např. § 472 obecného zákoníku občanského: „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.“; dále oddíl 2 pododdíl 1 návrhu osnovy nového občanského zákona: „Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo opomíjet.“ (zdroj: http://www.juristic.cz).3 Srov. pododdíl 7 návrhu osnovy nového občanského zákona a důvodovou zprávu k němu: „Reálná břemena jsou charakterizována dočasností a vykupitelností, zejména však tím, že zavazují vlastníka obtížené nemovitosti k nějakému konání (např. udržovat studnu pro jiného vlastníka, pravidelně dodávat jinému spotřebitelné věci jako potraviny nebo otop, ale i vzdát se náhrady, jež by jinak vlastníku zatížené nemovitosti náležela v přítomnosti nebo budoucnosti apod.). Tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání).“ (zdroj: http://www.juristic.cz).4 Blíže viz Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému zákoníku občanskému. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství Linhart, 1935, reprint Praha : Linde, 1998. Komentář k § 472.5 Neboť známe inominátní smlouvy coby právní úkony zakládající autonomií vůle formované relativní obligační vztahy, neznáme však „inominátní věcné právo“, tedy věcné právo, jehož formu by definoval jeho „zřizovatel“. 6 „Oddělitelná“ ve smyslu pozitivního práva, tedy taková, s níž pozitivní právo umí nakládat jako se samostatnou.7 Eliáš, K. Ideál abstrakce, klec kazuistiky a pasti pro právní praxi, in Sborník XIV. Karlovarské právnické dny. Praha : Linde, 2004, s. 61.8 Podle našeho názoru měl Ústavní soud na mysli doslovné, nikoli kogentní znění zákona. Vůle účastníků právního úkonu nemá, alespoň podle převládající teorie práva, přednost před kogentními normami zákona. Může však mít přednost před adekvátním gramatickým výkladem.9 K tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 86/99 a III ÚS 86/98 „v případě, že zákon připouští dvojí výklad, je v intencích uplatnění zásad spravedlivého procesu nezbytné dát při jeho aplikaci přednost tomu z nich, který je ve své interpretaci s ústavním pořádkem ČR co nejvíce v souladu“.10 Kupř. nelze podle našeho názoru konvertovat část vlastnického práva do obligace, protože obligace není věcným právem.11 Fiala, J. Charakteristika právní povahy věcných břemen. Časopis pro právní vědu a praxi, 1998, č. 3, s. 403.12 Macur, J. Občanské právo procesní v systému práva. Brno : 1975.13 Podle zájmové teorie jsou absolutními ta práva, která vykazují nejnižší stupeň integrace společenských zájmů, což je zejména vlastnictví, které maximalizuje zájmy vlastníka a pouze minimálně respektuje zájmy celku. Naopak práva obligační jsou zpravidla výsledkem působení tržních či obdobných sil, a proto vykazují nejvyšší stupeň integrace společenských zájmů, a z toho důvodu je v rámci zájmové teorie řadíme k relativním (dle op. cit. sub 11, s. 407).14 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Nejčtenější 165/2007 Sb. - Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší168/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb166/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách167/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví169/2007 Sb. - Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce158/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů159/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů160/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele161/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku162/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna163/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce164/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 1, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 6, čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 13 odst. 1 písm. b) a c), čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 2, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 oddílu IX. obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích

Pokračovat na článek


Mzda a neúprosná daň

 Dnes zaměstnanci nepadají ani tak pod tíhou pracovních úkolů, ale spíše pod daňovým břemenem. Práce je dobře kontrolovatelný produkt zájmu berňáku, a tak se na něm daňoví odborníci docela vyřádili. Odvody zaměstnance i zaměstnavatele jsou mnohdy další placenou mzdou, která putuje pravidelně každý měsíc státnímu úřadu. A nejen státu, ale také zdravotní pojišťovně a sociálnímu zabezpečení.Dohoda o provedení práceVysokým zdaněním stát příliš nepomáhá snížení nezaměstnanosti, i když na politiku zaměstnanosti vybírá také daň. Nižší daně by ale pomohly mnohem razantněji, než pár procent ze mzdy, kterou stát přerozdělí a zajistí tak přechodný nedostatek financí nezaměstnaným osobám. Ale systémové řešení je něco zcela jiného. Proto někteří volí práci na „živnostňák“ a využívají známý „švarcsystém“. Stát si na systém objednávané práce posvítil a na stavbách se rozdává více pokut než mezd. Pro kratší práci se tedy nabízí Dohoda o provedení práce.Podmínky dohodyVelkou výhodou je, že se z dohody neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Ale jen do částky 10.000 Kč včetně. Jakmile v měsíci příjem z Dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosáhne 10.001 Kč a víc, je to stejné jako pracovní poměr. Dohoda má také důležité omezení počtem odpracovaných hodin, které nesmějí přesáhnout za rok 300 hodin. Potom se opět z Dohody o provedení práce stává Pracovní smlouva se všemi „výhodami“ daňových hlášení, odvodů a sociálních, zdravotních a dalších radostí.Uzavírání dohodMnoho podnikatelů si Dohody takříkajíc uzavírá do „kapsy“. Aby státu nebyla odváděna příliš vysoká daň, má zaměstnavatel pro případ kontroly Dohodu o provedení práce v kapse a jen ji vytáhne a zdaní ten měsíc, kdy se na dohodu přijde. A jinak vyplácí v hotovosti nebo na účet, ale bez jakýchkoliv dalších nákladů. Zaměstnanec je tak bez pojištění, což vadí v případě důchodu, ale nevadí při nemoci. Tam stejně první dny nic nedostane a potom ještě namíchne zuaměstnavatele, když mu musí 3 týdny platit za stát.Způsob zdaněníNěkteří podnikatelé také zapomínají, tentokrát z neznalosti, Dohodu o provedení práce zdanit. Každá dohoda se daní srážkovou daní ve výši 15 %. Do částky 5.000 Kč se taková srážka provede a odvede s výplatou peněz. Pokud je částka za měsíc vyšší, než 5.000 Kč, potom se musí dokonce platit měsíčně záloha na daň.Vyřešení problému se zaměstnáním?Dohoda o provedení práce je zajímavá možnost krátkodobého zaměstnání a vyhnutí se problému se „zaměstnáváním“ na živnosťák , což se tvrdě pokutuje a také odvody ze mzdy jsou minimální. Dohoda se nemusí nikde hlásit, takže ji skutečně může mít každý v kapse. A není problém uzavírat na skutečně krátkodobé úvazky jednoduchou smlouvu, odečítat 15 % a nemít problémy nebo starosti s případnými kontrolami a pokutami.

Pokračovat na článek


Kreditní karta na internetu a v obchodě

Nejsnadnějším způsobem, jak se dostat k vašim penězům, je kreditní karta. Ani hesla k internetovému bankovnictví se tak lehce nezískávají. Kdo si totiž otevírá aplikaci před někým dalším? Ale s kreditkou manipulujeme a operujeme na veřejnosti dost často.  Způsob placeníPlatební karta je občanka peněz. Přes ní je nejsnadnější cesta k prostředkům na účtu. Přestože se to zdá nemožné, tak existuje mnoho možností, jak vybrat cizí peníze. Platební karta se používá především ke třem druhům plateb. První je výběr z bankomatu, druhá je platba přes internet a třetí je platba v obchodě. Každý způsob má svoje rizika.Výběr z bankomatuNejvíce popisovaným způsobem, jak se dostat k vašim penězům, je kritizovaný výběr z bankomatů. Pro podvodníky je tato možnost lákavá především proto, že dostanou do ruky hotovost. Je ale dost riskantní. Bankomaty jsou opatřeny kamerami a ochrannými zařízeními. Také každý běžný uživatel platební karty ví, že nemá vymačkávat PIN před cizími osobami, že si má klávesnici zakrýt rukou a dávat si pozor na skenovací zařízení v bankomatu.Platba přes internetPro podvodníky je internet rájem, ale vyžaduje složitější přípravu. Musejí znát programování a peníze z platební karty dostat na účet nebo nakoupit zboží a čekat na převod nebo dodání. Potřebují tak ještě cizí účet nebo falešného příjemce zboží. Samotný proces nákupu cizí platební kartou je jinak jednoduchý. Stačí znát minimum údajů.Platba v obchoděNejjednodušším způsobem, jak přijít k penězům z cizí platební karty, je podvod v obchodě při nákupu zboží. Prodavač se může dozvědět údaje o majiteli a kartě velice rychle a snadno. Jenom požádá o občanku a každý mu ji ukáže. Tím se dostane k tomu, co třeba velice obtížně získávají podvodníci na internetu. A nemusí se jednat o velký obchod. Stačí si otevřít stánek na tržnici a sesbírat desítky údajů z platebních karet. Stejně tak je možné provést další platbu přímo v obchodě, o které kupující nebude nic vědět a podobně se dá připsat k nákupu nějaká položka.Největší rizikoProblematika podvodů s platebními kartami se často omezuje na bankomaty a internet. Ve skutečnosti hrozí největší nebezpečí v obchodech. Tam totiž údaje odevzdáme zcela dobrovolně. Obchody nikterak nechrání kreditní či debetní karty a není vůbec žádný problém umístit skenovací zařízení třeba ke čtečce karet a poté získat prostředky z účtu. Proto je snaha obchodů o minimalizaci podvodů kontrolou totožnosti platících zákazníků nesmyslem. Je naprosto kontraproduktivní a znamená naopak zvýšené riziko.

Pokračovat na článek


Bankovní účty: Chraňte své soukromí a peníze

Další metodou, kterou využívají „větší ryby“ jsou krádeže z firemních účtů. Ptáte se, jak je to možné? Slyšeli jste někdy o povinnosti zveřejňovat účetní závěrku a ostatní příslušné doklady ve veřejné sbírce listin na internetu? Na těchto dokumentech jsou podpisy statutárních orgánů společností. A víte s čím se tento podpis často shoduje? S podpisovým vzorem pro zadávání platebních příkazů do banky. Pak jednoduše stačí podvodníkovi tento podpis napodobit a vhodit platební příkaz do sběrného místa banky. Žádné ověřování totožnosti, žádné další identifikace. Peníze jsou převedeny na speciálně nově založený účet a vybírány z bankomatu. Žádná identifikace a velice složité chytit daného podvodníka při činu. A přitom stačí tak málo:Mít jiný podpisový vzor u banky, než je váš standardní podpis.Udělejte si za jménem křížek, připište si za jméno hvězdičku, udělejte si speciální značku za podpisovým vzorem. Bojíte se, že zapomenete? Vždyť to nevadí. Při jednání v bance se můžete identifikovat dokladem totožnosti, zeptat se, co je špatně a následně si určitě vzpomenete, že jste za vás podpis přidali další značku. Jednoduchá rada, která vám může ušetřit nemalé finance, čas a nemilé problémy. To jsme se ale dostali spíše do firemní sféry. Přijít o peníze je možné i daleko jednodušším způsobem. Falšování dokladů a jejich spojení s platební kartou (či pouze účtem). Zde ale člověk těžko své finance ochrání sám. Musí spolupracovat i bankovní pobočka. Důsledná kontrola na straně banky je zcela zásadní. Není totiž možná situace, která se stala v nedávné době u jedné z velice dynamicky rostoucích bank, že pracovníci na přepážkách zkrátka nekontrolovali pravost dokumentu, respektive neřešili skutečný stav na občanském průkazu. Každý předložený doklad by měl být podroben výraznému zkoumání a prověřování. Není přeci možné, aby pouze jedinému dokladu, tedy občanskému průkazu, vybíral cizí člověk peníze z vašeho účtu v řádu stovek tisíců korun. Předně by měla banka vždy o takové skutečnosti majitele účtu informovat a některé z větších institucí dokonce požadují, aby o takový výběr bylo požádáno s denním či dvoudenním předstihem. Někomu možné přijde takové jednání zdlouhavé, ale při množících se podvodných praktikách může i vám tento „zdlouhavý“ proces dát dostatek času na to zareagovat na požadavek výběru stovek tisíc z vašeho účtu.A jak se proti takovým útokům bránit?Držte své karty a osobní doklady v bezpečí bez možnosti okopírování či dokonce krádeže. Podpisový vzor v bance mějte jiný, než jak se běžně podepisujete. Buďte informování prostřednictvím mobilního telefonu o všech transakcích, které jsou pro vás již finančně důležité. Jednejte včas okamžitě po zjištění informace či při podezření z nekalých praktik. Kontrolujte svůj výpis účtu online tak často, jak jen můžete. Budete v obraze a budete přesně vědět, co se na vašem účtu skutečně děje.

Pokračovat na článek


Nepodmíněný základní příjem bez příkras

Světem se v poslední době rozmáhá myšlenka nepodmíněného základního příjmu, který má každému člověku zaručit částku peněz bez ohledu na zásluhy, pracovní činnost či zdravotní dispozice, s níž nebude moci propadnout na finanční dno. Zní to úžasně – nebo ne? Krása pospolitostiMyšlenka základního příjmu je v zásadě rozkošná. Lidé nebudou nuceni si hledat zaměstnání pod tlakem finančního úpadku, budou mít dostatek času na vlastní realizaci, budou moci dělat to, co je baví. Což je, dle vyjádření odborníků, prostě báječné. Tento systém by spoléhal na všelidskou pospolitost a solidaritu a po dvou tisících letech by konečně došla Kristova slova k úrodné planině. Lidé by žili ve smíru, ubylo by radikálně nemocí vznikajících ze stresu, nikdo by nemusel dělat, co nechce, ba právě naopak, každý by se mohl prosadit s vlastní osobností, s vlastním talentem. Zastánci základního příjmu argumentují tím, že v lidském životě je nesmírné množství činností, které člověk dělá, aniž by za ně byl ohodnocen. Tím je myšlena péče o vlastní děti, péče o stárnoucí rodiče a podobné.Filozofie, která se snaží fušovat do ekonomikyMyšlenka nepodmíněného základního příjmu bohužel spadá do filozofie. Pojednává o stavech, které se odehrávají ve sférách slova kdyby. Pokládá otázky, ale její odpovědi jsou mlhavé a pro skutečný život spíše nepoužitelné. Jedná se jen o akademický problém, kterým se baví intelektuální humanisté.První zásadní nedostatekFinancování celého cirkusu nepodmíněného příjmu je neproveditelné. Pokud by (dejme hypotetickým možnostem chvilku života) Česká republika zavedla nepodmíněný základní příjem a jeho výše by byla stanovena na rovných deset tisíc korun českých, došli bychom k tomu, že jen na výplatu této dávky by padlo více peněz, než jaká je nynější výše státního rozpočtu. Samozřejmě, stát by mohl zeštíhlet, mohlo by se přestat krást a korumpovat, výdělečné podniky by mohly být zestátněny, aby vydělaly na vyplácení nepodmíněného základního příjmu, nerostné bohatství by mohlo padnout do rukou státu, aby každý dostal svůj díl peněz. Přesto by s největší pravděpodobností nebylo dost peněz. A pokud by stát prakticky všechno zestátnil, nebyla by tu dosti vážná hrozba návratu nějaké pěkné diktatury? Možná by měla v začátcích na štítku slova lásky a pospolitosti, ale mohla by končit v komínech koncentračních táborů.Druhý zásadní nedostatekPokud by nikdo nemusel dělat, dělal by vůbec někdo něco? Když odhlédneme od skutečnosti, že 10 000,- je částka, která by základní potřeby člověka nepokryla, zbude nám problematika práce. Každý by získal možnost být tím, o čem v dětství snil. Vyrojila by se tu velká množina zpěváků a herců, klávesnice by se zavařovaly pod nápory tisíců nových spisovatelů, naprostá většina lidí by se oddala činnostem, které v zásadě neprodukují obrat, ale pouze krásu. Ano, ke kráse bychom měli všichni spět, ale bez obratu, na kterém je celý systém postavený, by se začalo umírat hlady. A na nemoci. Každý by si chtěl poslechnout potlesk za svou činnost, ale nikdo by nechtěl vyvážet septiky, každý by se chtěl pokochat nad vlastním umem psát ve slově kyj tvrdé y, ale nikdo by nechtěl vykonávat ve fabrice jednu monotónní činnost.Jak by vypadal svět po zavedení základního příjmu?Nynější systém je založen na skrytém otroctví. Zaměstnanec dostává zaplaceno jen tolik, aby nezemřel. Odhlédněme pro tentokrát od vysokých platů určitých profesí. Většina zaměstnaneckých smluv neslibuje ani průměrný plat v ČR a lidé, kteří jsou pod touto smlouvou podepsáni, nejeví jistě známky přílišného nadšení. V okamžiku zavedení základního příjmu by se rozpadla celá infrastruktura výroby, zásobování, distribuce a další. A přesně na této infrastruktuře visí celý svět. Kdo by se odhodlal k tomu, sednout si k pokladně supermarketu a dvanáct hodin pípat? Jistě, velké množství prací, jako právě například prodavačka u kasy, by se dalo automatizovat. Člověk by byl zcela nahrazen strojem, ale na takovouto změnu nejsme technicky připraveni.Co by, kdybyKdyby přesto došlo k zavedení základního příjmu, peníze se nějak sesbíraly, infrastruktura by byla automatizována, nic by v podstatě už nestálo v cestě. V tom okamžiku by pár hloubavých hlav došlo ke zjištění, že jsou zcela závislí na státní libovůli. Což je stav vhodný k nastolení diktatury, nesvobody a následného utrpení.ZávěremSystém je třeba změnit. Je příliš bezcitným. Lidi využívá, dělá z nich jen statistická čísla, zbytečnost, lehce nahraditelnou a tolik všední položku. Nynější systém straní lidem dravým a bezcitným, obhroublým a duševně vulgárním. Ale ponecháním takových lidí ve vedení světa či státu se nedosáhne toho, že se svět či stát změní. Lidská pospolitost je krásná, sepětí a přátelství, ale nacpat tyto pojmy do politiky státu je věc téměř nemožná. Slovo téměř lze brát jako zbožné přání či určitou naději do daleké, předaleké budoucnosti.

Pokračovat na článek


Poplatky obcí nejsou špatným zdrojem příjmu, ale ohrožují poplatníka

Často se mluví o poplatcích bank. Ty užírají peníze přímo, a tak jsou častým terčem oprávněné kritiky. Poplatek za odchozí platbu, za vysoký zůstatek na účtu nebo vedení úvěru se dostaly do podvědomí občanů jako finanční absurdity. Poplatky ale neplatíme jen finančním institucím. Mnoho poplatků skýtá také každodenní život.Obce a jejich právaNení to tak dávno, co zmizela povinnost udržovat obecní chodník před vlastním domem. Tedy nutnost pracovat na čištění a hlavně odklízení sněhu. Obce tak jen vysílaly v 6.00 ráno za hustého sněžení svoje pracovníky s právem pokutovat. A majitel musel vyběhnout a čistit. Když přešla tato agenda pod obce, najednou jsou chodníky velice často neuklizené a nikdo tento neřád nepokutuje. Obce ale mají možnost vybírat další poplatky. A ty jsou jejich rozpočtem pro údajné zvelebování obce a náklady na obecní majetek. Daň z nemovitosti, která se stále zvyšuje, tak zřejmě nestačí.Poplatek ze psůAčkoliv se dnes mnozí vychloubají svými cizokrajinými miláčky typu anakondy (občas je nutné po ní vyhlásit pátrání), lva (toho se vyplatí ze svých dokrmovat) nebo koček, které se promenádují na vodítku, platí se poplatek jen ze psů. A ten sice má svoji horní hranici 1.500 Kč za jednu čtyřnohou potvoru, ale hranice je zcela zbytečná. Vždy se platí maximum. Přitom obec ještě vydává vyhlášku k zacházení s exkrementy, pobíhání psů, k vyhrazeným místům a podobně. K pořízení psa je potřeba se do 15 dnů přihlásit a vždy do 31.3. a 31.8. zaplatit. Je pozoruhodné, že obec třeba vůbec nerozlišuje psa, který má výběh na zahradě a hlídá majetek, od psa, který je bez výběhu a nepochybně víc zatěžuje rozpočet obce třeba odpadkovými nádobami. A pokud máte psů víc, tak za každého dalšího můžete zaplatit až o 50 % víc. Dva psi (aby jednomu nebylo smutno) tak běžně stojí za rok 3.750 Kč.Poplatek z ubytovací kapacityLázeňský a rekreační poplatek a tedy daň ze vzduchu je známým poplatkem, který zatím stojí 15 Kč na člověka a den. Má být zvýšen na 30 Kč. Kromě toho existuje daň z ložního prádla, která je poplatkem za využité lůžko a den. Při přechodném ubytování například v domácnosti za úplatu nebo v hotelu, musí fyzická nebo právnická osoba opět zaplatit poplatek. Cena se drží na úrovni 4 – 6 Kč za den a využité lůžko. Kdo se rozhodne poskytovat tyto služby, musí počítat s určitou administrativou. Jednak je povinen do 15 dnů od prvního ubytování nahlásit tuto činnost Místnímu úřadu (hotely v Praze to činí přímo Magistrátu hl.m. Prahy). A hlavně musí vést 6 let evidenci každého ubytovaného hosta s jeho jménem, adresou a číslem OP nebo pasem. V Praze jsou poplatky splatné například za každé čtvrtletí, v některých obcích jednou za rok. Od poplatku jsou osvobozena ubytování studentů, zdravotnická zařízení, charita a sociální služby. K čemu tento poplatek slouží je opět záhadou. S hostem má náklady pouze majitel ubytovacího zařízení, který si platí odvozy odpadu, vodu, stočné a energie.Poplatek za užívání veřejného prostranstvíTento poplatek má svoje opodstatnění v hierarchii vlastnických práv. Obec je majitelem nějakých pozemků a ty může pronajmout za předem stanovených podmínek. Často se jedná o lukrativní místa pro stánkový prodej, zábor stavební, příjezd cirkusu, umístění skládky, parkování a další akce jako třeba natáčení filmu. Cena za užívání může ale pěkně hluboko zasáhnout rozpočet poplatníka. Cena je totiž až 10 Kč za m2  za každý započatý den. A jsou místa, kde je skutečně plně využívána. A pozor – na reklamní, prodejní a jiné akce, kde může obec jít až na desetinásobek! Když si tedy na Václaváku umístíte s povolením vrchnosti stáneček o ploše 10 m2, měli byste být milionáři. Nebo si raději kupte kamennou prodejnu za 50.000 Kč za m2. Dlouhodobě to určitě bude přijatelnější. Za 10 m2 za rok při ceně 100 Kč a tedy 1.000 Kč za den zaplatíte 365.000 Kč. Za pouhý rok a půl můžete takovou prodejnu vlastnit jen z poplatku za zábor – o nájmu ani nemluvě.Poplatek ze vstupnéhoObec má další možnosti, jak vybrat poplatek z akcí, které mají třeba zábavný charakter. Poplatek platí ten, kdo akci pořádá a nikoliv vlastník nebo pronajímatel objektu (tím může být například opět obec). Poplatek se vypočítává bez DPH (naštěstí není jako spotřební daň), ale má procentní charakter, který není zrovna nízký. Akce se musí ohlásit 7 dní před konáním a zaplatit do 15 dní po skončení. Pokud se akce opakuje, platí se poplatek čtvrtletně do 15 dní po skončení čtvrtletí. Přijde pořadatele na 20 % z vybraného vstupného. Menší procento a to 10 % se platí za sportovní akce dospělých s celostátním nebo mezinárodním významem a 5 % zaplatí ten, kdo pořádá akci pro více než 3.000 osob v nějakých prostorách – například autogramiádu, herecké vystoupení, literární večer atd. Poplatky se neplatí za charitu a výhodu mají také středoškoláci. Za maturitní plesy škol, kurzy tanečních a akce pořádané se spoluúčastí obcí se poplatek neplatí žádný. Z hlediska obtěžování okolí hlukem, zvýšeným provozem a tedy náklady obce má tento poplatek svoje opodstatnění. Na druhou stranu 20 % není málo a prodražuje se tak třeba i běžná a kulturní zábava.Poplatek za povolení vjezduObce mají právo si u určitých komunikací stanovit také poplatky. Nemohou tak ale činit libovolně. Zákon určuje, že pozemní komunikace smí každý používat bezplatně. Proto nelze zavést poplatek například na cestě, která spojuje obce. Na druhou stranu se poplatek může týkat výjimečných míst, která jsou cenná historicky nebo třeba rekreační místa. Tak se například předem musí požádat o povolení do zákazu vjezdu, na pěší zónu nebo do lázeňské oblasti. Většinou stojí povolení 20 Kč na den a z toho se odvozují poplatky na rok, čtvrtletí nebo měsíc. Zásobování si tak třeba zaplatí 7.200 Kč do vybraných oblastí. Naopak bez poplatku mohou do vybraných oblastí jezdit občané, kteří tam bydlí, jejich přímí příbuzní a samozřejmě lékařské služby, komunální, pohřební a další. Tento poplatek je regulační a má svůj význam. Obce často pečují o určité historické oblasti a také se snaží udržet klid a pořádek na pěších zónách.Poplatek za herní zařízeníObce mají právo využívat možnosti zpoplatnění herních automatů a jiných zařízení. Poplatník musí nejprve zařízení nechat schválit Ministerstvem financí a po umístění do prostor jej ohlásit Místnímu úřadu. Platí se 5.000 Kč za každé zařízení na 3 měsíce a tedy 20.000 Kč na rok. Pokud poplatek včas nezaplatí, může mu být zvýšen až třikrát. Zároveň je uživatel povinen zavést například hrací řád, herní zařízení vhodně umístit a také sdělit údaje o svých bankovních účtech a další skutečnosti. Hrací zařízení tedy něco stojí, ale výhry by měly přinést přece jen trochu větší objem peněz. Vždyť nastavení šance na výhru je tak 1:20.Poplatek za zhodnocení stavebního pozemkuObce samozřejmě vybírají poplatky také za umístění a nakládání s odpadem, což je pochopitelné. Méně pochopitelný je ale zhodnocující poplatek. Pokud svůj pozemek zhodnotíte tím, že jej připojíte k obecnímu vodovodu nebo kanalizaci, zaplatíte docela slušnou částku. Pozemek bez přípojek totiž má jinou hodnotu. Podle zákona může obec chtít, abyste vyrovnali rozdíl mezi připojeným a nepřipojeným pozemkem. Výše takového poplatku může dosahovat desítek i stovek korun za m2. Je pravda, že obec musela sítě vybudovat vlastním nákladem. A že je musí udržovat. Na druhou stranu je tak trochu záhadou, proč má občan zaplatit za jakési zhodnocení. Měl by platit za náklady. Takto vlastně obec participuje na občanské výhodě, kterou by měl mít každý z hlediska svého vlastnického práva.Od poplatků nikam neutečete. Je pravda, že obec má svoje náklady, ale patří jí také různé daně a podíly ze státního rozpočtu. Některé obce podnikají ve výběru pokut za rychlou jízdu a jiné zakazují vjezd aut. Obec nějak musí hospodařit. Na druhou stranu jste neustálým plátcem různých prostředků, které by bylo možné využít lépe, třeba k rozvoji podnikání. A nejhorší je na poplatcích jejich podnikatelské riziko. Pokud například na pořádání zábavy proděláte, stejně vás poplatek ze vstupného nemine. Proto jsou poplatky tak rozšířené. Stát, banky a obce je prostě vyberou bezohledně vždy. Ať jste v mínusu nebo plusu. Jsou tak stálou hrozbou a finanční nejistotou občana.

Pokračovat na článek


Důchody a penze - Jak fungují důchodové systémy ve světě?

Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi. Jak se mění důchodové systémy ve světě?Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi.Jak se mění důchodové systémy ve světě?V členských zemích OECD se penzijní systémy výrazně liší. Všechny členské země OECD však mají společné, že určitým způsobem ve všech zemích zavedena státní penze.Proč je státní penze důležitá?Státní přináší určitou garanci, že občané za celoživotní práci nezůstanou v důchodovém věku bez prostředků. Státní penze totiž na rozdíl od penzijních úspor ve fondech může pružně reagovat na současnou ekonomickou situaci a legislativními změnami (valorizací) se udržovat na stanovené relaci k průměrné mzdě.Jak vysoká má být státní penze?Rozdíl mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD je však výše státního důchodu. Velmi vysoký náhradový poměr státní penze oproti předchozím výdělkům je v Řecku, Lucembursku, Španělsku nebo Rakousku. V těchto zemích má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 80 % předchozího výdělku. Naproti tomu ve Velké Británii, USA, Švédsku, Dánsku nebo Nizozemí má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 40 % a méně předchozího výdělku.Mezi zeměmi s nízkou státní penzí jsou však rozdíly v dalším financování důchodu.Jaké?V Nizozemí, Švédsku, Austrálii či Dánsku hraje důležitou roli povinné zaměstnanecké penzijní pojištění. V těchto zemcíh jsou tedy do systému povinně zapojeni zaměstnavatelé. Např. v Nizozemí má více než 90 % zaměstnanců soukromých penzijních plánů, majetek v soukromých povinných důchodových systémech dosahuje v Nizozemí více než 150 % k HDP.Ve Velké Británii či USA je nízká státní penze. Občané s touto skutečností počítají a sami si v produktivním věku výrazně šetří na penzi. Vlastní úspory občanů jsou v těchto zemích nejvyšší na světě. Např. Britové si začínají v průměru spořit na penzi do vlastních vybraných finančních produktů již ve 28 letech. Američané a Kanaďané ve 30 letech. Na vlastní penzi si v Británii, Kanadě či USA spoří více než 80 % všech občanů. Není jistě bez zajímavosti, že důchodci z těchto zemí patří mezi nejoptimističtější. Velká Británie, USA a Irsko jsou země, kde příjem z vlastního spoření je v průměru v důchodovém věku vyšší než státní penze. V Kanadě, Novém Zélandu nebo Belgii jsou soukromé úspory sice nižší, ale pořád velmi důležitým finančním zdrojem. Ve věkové skupině do 75 let je ve Velké Británii na státní penzi závislých pouze třetina důchodců. Čím mladší penzisté, tím více druhů příjmů v penzi ve Velké Británii mají (např. individuální pojištění a příjmy ze soukromého dobrovolného pojištění). Státní penze je však v Británii nízká a občané s tím počítají. Dokonce 90 % Britů je přesvědčeno, že jsou sami zodpovědní za svoji budoucí penzi.Proč je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření?Přestože v Nizozemí, Švédsku nebo Dánsku velmi dobře funguje systém s povinným fondovým spořením občanů v produktivním věku, je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření na penzi. Nizozemí, Švédsko či Dánsko mají zcela jiné ekonomické základy, jinou kulturu, dlouhodobě stabilní makroekonomická data, propracovanější finanční systém, a proto nelze tento systém převést do Česka.Implementace povinného fondového spoření na penzi selhala např. v Maďarsku, které je nám ekonomicky bližší. Maďaři tak přišli o své povinné úspory ve fondech. Maďarsko totiž v důsledku nedostatku financí přesunulo povinné soukromé úspory na penzi do státní kasy.Důchody jsou byznysDůchody vždy budou představovat ohromný balík a byznys, vždy bude existovat riziko, že nahromaděné peníze se využijí jinak, a to především ve východoevropských zemích. Navíc posílení vlastní zodpovědnosti za penzi přináší řadu výhod.Na penzi není nutné pouze spořit, možná lepším řešením je vlastní investování (např. do nemovitostí, do firmy).Např. pořízení další nemovitostí na úvěr, který se uhradí v produktivním životu, je možností, jak mít v penzi pravidelný příjem z pronájmu nebo jednorázový příjem z prodeje nemovitosti. Fungující firma se dá prodat.Současně povinné spoření do fondů nezaručuje vyšší zhodnocení, než dobrovolné spoření.Např. v Austrálii, kde je státní penze jedna z nejnižších státních penzí, tvoří povinné úspory občanů v penzijních fondech hlavní finanční zdroj v penzi. Finanční krize však penzijní fondy v Austrálii citelně zasáhla a jenom za rok 2008 činily ztráty 27 %. Při posílení vlastní zodpovědnosti za penzi je nutné, aby občané věděli, že státní penze bude klesat a důchod pouze zaručí nízkou životní úroveň v penzi.Dobrovolné spoření na penzi je nutné podporovatJestliže však bude v Česku docházet k dalšímu snižování státní penze v porovnání s průměrnou mzdou, tak je zapotřebí motivovat k vlatnímu dobrovolnému spoření. Jak?Občané musí vědět, že bez vlastních úspor to v penzi nepůjde. Je zapotřebí v této oblasti vzdělávat a informovat již středoškoláky. Zvyšování finanční gramotnosti a informovatnosti je důležité.Snižování zdanění práce, aby občané mohli více spořit a investovat. Bohužel v současné době ekonomická situace Česka tuto variantu neumožňuje.Daňové úlevy nebo snížit odvody na pojistné o zaplacené příspěvky do finančních produktů k zajištění na penzi. V současné době tuto možnost česká legislativa umožňuje částečně, prostor pro zvýšení možností zde existuje.

Pokračovat na článek


Nepracujte zadarmo a zprostředkujte obchod

Mnoho lidí, kteří se ocitli takzvaně „na dlažbě“, se ptá, co bude dál? Osud je nevyzpytatelný a klidné zaměstnání může vystřídat nepříjemná nejistota. K tomu se začnou tenčit úspory a úřady práce také neprojevují nějakou zvláštní ochotu k posílání peněz. Než spadnete do dluhové pasti nevýhodných půjček, popřemýšlejte nad svými možnostmi.Byl jednou jeden podnikatel…A ten měl příbuzné. Když máte úspěch, tak je známých a přátel mnoho. A když přijde neúspěch, jste na něj zcela sami. Ale tento podnikatel byl opatrný, spokojil se s mírným ziskem v mezích zákona a dobře prosperoval. Jen ty žádosti příbuzných o „určitě“, „zcela jistě“ a “stoprocentně“ vrácené půjčky mu trochu přerůstaly přes hlavu. Věděl, že když půjčuje příbuzným, že jsou to takové vymožené dary za jeho úspěch. Jen několik rodinných příslušníků nic nechtělo.Bez práceA potom se jeden z nich ocitl bez práce. A podnikatel, který si byl vědom svojí pokrevní odpovědnosti, by rád pomohl. Ale dotyčný pomoc odmítal a raději živořil. Zní to jako pohádka, ale i takoví lidé existují. Nejsou v parlamentu ani nemají honosné vily a luxusní auta. Ani podnikatel nebyl gaunerem kuponové privatizace nebo zneužívačem dotací. Kupodivu měl v hlavě všechno srovnané a tak se rozhodl pro slušné a férové řešení. Dávno uvažoval nad rozšířením výroby, ale potřeboval odbyt.  A nejlepším pracovníkem je poctivý člověk.Bez pracovní smlouvyProtože by příbuzný nevzal žádnou pracovní smlouvu, navrhl uzavření smlouvy o zprostředkování. Věděl, že takové ujednání není žádnou slastí a že se příbuzný bude muset docela ohánět. Ale také mohl počítat s tím, že jej nebude okrádat, nebude si sjednávat obchody za jeho zády a bude tak kvalitním zástupcem jeho společnosti. Byly to tvrdé roky vzájemné spolupráce, protože se zpočátku nedařilo. Naučit se běžné nebo lepší obchodní triky chvíli trvalo. Ale poctivost a pracovitost si vždy najde svoje místo ve společnosti.Stačí smlouvaSamozřejmě existuje mnoho potulných obchodníků, kteří si vyzvednou z banky či pojišťovny smlouvu a myslí si, že tím vyhráli miliony. Za každým úspěchem je práce. Na začátku zprostředkování služeb nebo obchodu je málo zákazníků, hodně práce a nákladů. Kdo ale vytrvá a je slušný, nakonec se k úspěchu a trvalému příjmu dostane i bez pravidelné výplaty zaměstnavatele. Smlouva o zprostředkování nebo obchodním zastoupení je zajímavým řešením situace. Neznamená hned prostředky, ale nejprve práci. Může se chvíli nedařit. Určitě přijde krize a problémy. Ale ty se dají vyřešit.Výhody smlouvyTaková smlouva je výhodná pro obě strany. Výrobce má zájem prodat a zprostředkovatel také. Rozumně určené procento z ceny a jistota určitého trhu je pro obě strany základem úspěchu. Každý něco zná, má nějaké možnosti v místě bydliště nebo prostě začne objíždět a obvolávat možné zájemce o koupi. Důležité je hlavně dobré sjednání podmínek, aby byla jistota dodání zboží a vyplacení peněz oběma stranám. Proti výplatě se tak může jednat o velmi zajímavé peníze. Stačí prodat třeba nákladní vůz, zprostředkovat domácí úklid nebo brigádu. Za deset procent se dá pěkně žít, když dokážete pouhých 300.000 Kč zprostředkovat měsíčně. A to je prodej jednoho auta nebo 5 – 10 úklidů nebo 20 brigád. Někdy stačí i jedna smlouva o půjčce nebo hypoteční úvěr. Žít si tedy můžete na úkor cizích služeb nebo výroby a jen se starat o odbyt.Pohádky mívají dobré konce a tato jej má také. Jen s jedním vedlejším efektem. Podnikatel samozřejmě byl spokojen a zprostředkovatel také. Oba by si žili až do smrti dobře a spokojeně nebýt nenasytných příbuzných. Tedy těch, kteří si říkali o půjčky a považovali je za dary. Když se po příbuzenstvu rozneslo, že vlastně největším darem byla smlouva o zprostředkování, chtěli ji hned všichni. A k tomu zaplacení nákladů, kanceláří, cestovného a ubytování. A že nic neprodali? To přece nebyla jejich vina… Mohly za to okolnosti, situace, podmínky a všechno možné. A tak si ti dva dál žijí spokojeně za závisti ostatních a ti druzí si opět chodí pro peníze, protože pracovat a brát na sebe rizika je přece příliš složité.

Pokračovat na článek


EU zase vyhazuje naše peníze

Systém rozpočtu EU není ideální. Ať je již kdokoliv zastáncem nebo odpůrcem EU, je jasné, že způsob přispívání států a následné dotace jsou mrháním peněz daňových poplatníků. Pokud chce EU nějak hospodařit společně, musí vycházet z hospodářské situace a v podstatě vybírat daně. Takový postup má smysl. Nebo je nutné s výběrem peněz skončit.Nesmyslný systémEU je takovým dárcem peněz. Vytváří různé programy a přes ně dotuje projekty. Lze tak získat bohužel bezplatné prostředky, které  nemají oporu v ekonomickém pojetí kapitalizmu. Jedna soukromá firma si totiž může nechat něco proplatit a jiná nikoliv. Tím se značně pokřivuje trh. Systém dotací má bohužel i každý stát, ale ten vychází z jiného principu. A to z přímého výběru daní. Stát získává prostředky podle toho, jak jsou na tom podniky ekonomicky dobře a to také ovlivňuje hospodaření státu.EU je mimoEvropská unie však nemá vliv na hospodaření států a jen určitým způsobem inkasuje peníze. Státy jí přispívají a zpětně dostávají peníze na konkrétní prostředky. Chybí tedy základní motivace, jak s prostředky naložit. Tedy naplnit skutečný rozpočet, který je závislý na výběru daní. A protože takto EU nefunguje, chybí ekonomické opodstatnění výběru příspěvků a nesmyslného zpětného rozdávání. Pokud by měla EU skutečně hospodařit s rozpočtem, měla by její funkce být zcela jiná. Musí mít ministerstva, rozpočty a pokud nějaký podíl státu bere, pak se musí na rozpočtu podílet.8 miliardV EU dochází k degradaci vzdělání jeho dostupností a také u mladých lidí chybí praxe.  Proto je alarmující počet nezaměstnaných v této skupině obyvatel. EU ale vymyslela opět bezednou díru na peníze. Poskytne na vzdělání, praxi a garantovanou práci 8 miliard Eur. Tyto prostředky by sice mohly pomoci, ale jako vždy budou částečně promarněny a rozkradeny. Problémy s nezaměstnaností se musejí řešit návratem ke konkurenčním metodám. Evropa ztratila díky levné pracovní síle z Asie svoji konkurenceschopnost. Nezaměstnanost se nedá vyřešit dotací. Ale zřejmě jen ochranou trhu, ekonomickým růstem, který právě brzdí byrokracie a zákony.Uvolnění trhu práceMísto vyhozených peněz by bylo potřeba snížit daňovou zátěž zaměstnanců, snížit počty úředníků a DPH. Tím by nastal růst a mohli by být zaměstnáváni i mladí a perspektivní lidé. Samotnou dotací do vzdělání místa nevzniknou. EU tak dotuje vytlačení starších lidí z míst pro mladší. Tedy zaplácne jednu díru jinou  a v konečném důsledku jen přesune některé zaměstnance mezi nezaměstnané.  

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Proč stříbro?

Několik pádných argumentů pro nákup fyzického stříbra ve formě stříbrných slitků nebo stříbrných mincí naleznete v následujícím článku: Manipulace ceny stříbra - Přestože jak průmyslová, tak i investorská poptávka je víceméně stabilně vysoká, tak cena stříbra na trhu je velmi nestabilní. Jedním z důvodů je, že stříbro je nejvíce zmanipulovanou a podhodnocenou obchodovatelnou komoditou na burze, která stále nepřekonala 33 let starý historický rekord $50,35. Některé významné světové banky drží obrovské množství short pozic futures kontraktů určených na prodej v čele s JPMorgan Chase & Co, která je dle oficiálního čtvrtletního reportu suverénním lídrem na trhu s nejen komoditními deriváty. Pravidelná zpráva o účasti bank na COMEXu vykazuje účast bank v krátkých pozicích stříbra kolem 45 %. Problémem je, že tyto krátké pozice nejsou kryty fyzickým stříbrem, neboť poměr stříbra určeného k fyzickému doručení vůči otevřeným krátkým pozicím na Comexu je menší než 10 %. Největší 20% pokles ceny v roce 2010 byl dopředu předpovězen jistým Londýnským traderem, tento příběh Vám doporučujeme k přečtení. Celé téma manipulace stříbra je přehledně shrnuto v tomto rozhovoru. Zajímavý kvíz sledující historii manipulace je k dispozici zde. Klíčovou informací však je, že zatímco papírová cena se vytváří na COMEXu v New Yorku, tak fyzický trh táhne především poptávka v Číně a Indii. Se zavedením stříbrných futures kontraktů na SHFE v Šanghaji v květnu 2012, setrvale klesá vliv COMEXu na cenu stříbra. Fiktivní ETF a Futures kontrakty - Nedávno bylo na burzu uvedeno několik Silver ETF čili burzovně obchodovatelných fondů vlastnících cenné papíry s nárokem na fyzické stříbro. Je ovšem téměř jisté, že 99 % těchto cenných papírů na budoucí dodání investičního stříbra není jištěno fyzickým stříbrem, protože ho tolik na trhu již ani není! Řečí čísel to lze vyjádřit takto: celosvětová roční produkce stříbra je přes 600 milionů uncí, to při ceně $20/oz odpovídá zhruba 12miliardám dolarů, což je ovšem dle oficiálních BIS statistik pouhý zlomek z více než 200 miliard dolarů, s kterými se obchoduje na trhu s ostatními drahými kovy. Množství obchodovatelných stříbrných futures kontraktů odpovídá zhruba 20roční stříbrné produkci a je více než 100* vyšší, než množství fyzického stříbra určeného pro investiční účely. Pokud chcete tedy nejen vydělat, ale především ochránit své peníze, měli byste se těmto finančním derivátům obloukem vyhnout, neboť až bublina s deriváty praskne, tak cena fyzického stříbra bude prudce stoupat a jen málokteré z těchto fondů budou schopny na vyžádání vyplácet drahý kov. Historický poměr vůči zlatu - Původně se poměr zlata ke stříbru pohyboval po staletí od 4:1 do 16:1, čímž vychází z poměru v zemské kůře, dnes se ovšem tento poměr pohybuje kolem 60:1, což s určitostí nevypovídá o tom, že by zlato bylo výrazně nadhodnoceno, ale vyplývá z toho, že stříbro je na burze nedostatečně ohodnoceno. Pokud si představíte relativně střízlivý 4násobný nárůst ceny zlata v případě dalšího pádu burzy a následné inflace a výrazné globální krize, tak stříbro by mělo zažít nárůst několikanásobně vyšší. Průmyslová spotřeba - Stříbro je nejen investičním kovem, ale především kovem průmyslovým. Jeho využití nalezneme například u výroby automobilů, léků, elektroniky, baterií, leteckých motorů, CD disků, fotografií atd. Investorská poptávka tvoří zatím pouhých 15 % celé spotřeby stříbra. Výhodou tohoto dalšího využití pro investory bezpochyby je, že stříbro vždy nalezne své spotřebitele a nelze ho jednoduše vyřadit z našeho života.  Docházející těžitelná ložiska – Těžební firmy se stříbrem pracují poslední roky v důsledku nízkých cen pod náklady, přestože dolů, kde se dá lehce ke stříbru dostat, ubývá. Pouze cca 25% dolů, kde lze Ag získat, je zaměřeno pouze na těžbu stříbra, ty ostatní jsou otevřeny pro všechny další průmyslové kovy, kde je stříbro pouze příměsí. Nelze tedy jednoduše zvýšit jeho těžbu. Při současné produkci dojde k vytěžení stříbra již za 20 let a to dle optimistických oficiálních US statistik o rezervách. Veřejné mínění – Stříbro je levné, protože si lidé myslí, že má být levné. Stříbro během uplynulého století tak devalvovalo, že přesvědčilo lidi, že tomu tak bylo vždy. V posledních měsících se ovšem situace mění a stříbro již nepadá jako ostatní průmyslové kovy s burzou, ale většinou následuje ve vzestupu svého bohatšího kolegu zlato nebo ho dokonce v ziscích převyšuje. Zatím investuje do stříbra, jakožto historického platidla, pouze 0,01 % lidí, a to je skutečně málo. Nákup pro plátce DPH - Plátci DPH mohou dle daňových poradců své volné prostředky odložit do investičního fyzického stříbra a nemusejí přitom platit DPH, které je na stříbro jakožto historické platidlo nelogicky uvaleno. Tím se stává ideální investiční příležitostí pro podnikatelské subjekty. Peníze – Stejně jako se zlatem i se stříbrem se v historii již platilo. Taktéž platí, že i investiční stříbro nemůže klesnout díky poptávce a spotřebě až na nulu, naopak lze očekávat, že až začne zlato v dobách nejistoty stoupat, začne stoupat i stříbro. V 60. letech 20. století v USA došlo k tomu, že hodnota stříbra přesáhla hodnotu mincí vyrobených ze stříbra, což byl začátek konce ražení mincí s příměsí stříbra. Ještě v 19. století se dokonce kvůli stříbru válčilo, neboť Britové již neměli dostatek stříbra na čaj dovážený z Číny a snažili se vnutit Asiatům opium. Dnes oproti tomu stačí vytisknout nekrytou měnu či dluhopisy. Konfiskace – Soukromé vlastnictví zlata bylo několikrát v historii postaveno mimo zákon, například i v USA od konce hospodářské krize 1933 do roku 1974. Na této konfiskaci bylo zajímavé, že se vybrala odhadem pouze třetina zlata vlastněného soukromými osobami, a přesto nebyl nikdo dle zákona potrestán. Oproti tomu soukromé vlastnictví stříbrných mincí bylo vždy zcela legální a šlo mimo hlavní proud politické moci. Malý trh – Ano i toto je výhoda, neboť právě proto je stříbro stále tak levné. Trh s investičním stříbrem je zatím několikanásobně menší než trh se zlatem. Stříbrný trh je tak malý, že roční investiční poptávka po stříbře činí pouhých 100 milionů uncí za rok, při ceně cca $20 za unci, to znamená pouhé 2 miliardy dolarů. Trh s investičním stříbrem si tedy může koupit kterýkoliv z mnoha světových multimiliardářů! Ovšem až dojde k další ekonomické a hospodářské krizi nebo naopak k vyčerpání stříbra v průmyslu, tak se zvýší poptávka natolik, že cena stříbra začne stoupat geometrickou řadou. Co se bude dít, až se lidé probudí do reality a zaregistrují vzestup vzácné komodity, která vždy byla spíše ve stínu zlata?

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Investor je také podnikatel. Prodejte nápad i vaše kvality

Nalezení investora je pouze začátek. Nyní je potřeba investora přesvědčit. Nikdo neposkytne prostředky tam, kde nevidí perspektivu. Je potřeba investora zaujmout a přesvědčit svými argumenty. Předchozí analýza trhu, konkurence a podnikání jako takového je základem, od kterého se následně můžete odrazit.Nyní se podíváme na to, jak investora přesvědčit, že právě do vašeho nápadu by měl své peníze vložit.Takže první věc:Nápad - jedinečný nápadCo se nápadu týče, musí jít o inovativní myšlenku. O zajímavou službu či výrobek. Nemusí být v tu danou dobu dokonalý, ani nemusí služba být naprosto bezchybná. Avšak základní byznys tedy hlavní myšlenka musí být přesně a detailně popsána. Co přináší na trh nového. Nemusí jít vždy o nový produkt. Je třeba možné využít stávající produkty či služby, ale zaměřit se na jiný segment trhu, využívat jiný způsob práce či zavést zlepšení, které nikdo nevyužívá. A to je také potřeba investorovi představit. Pozor ale, neříkejte nikdy vše každému na potkání. Nemuselo by se vám to následně vyplatit. Takže hlavní myšlenku o produktu či službě, která přináší něco navíc již máme. Jak s ní ale dál pracovat?Je potřeba vytvořit kvalitní podnikatelský plánJak takový plán vytvořit si povíme v následujících dnech ve speciálním článku, jelikož právě podnikatelské plán si zaslouží více prostoru. Jde o to, že každý podnikatelský plán musí být zpracován velice detailně, přesně a s využitím selského rozumu. Pro vytvoření podnikatelského plánu nemusí být člověk ekonom, jelikož základní čísla dokáže uvést každý. Není potřeba analyzovat podnik ze všech hledisek a plánovat strategický rozvoj na deset let dopředu. To co zajímá investora jsou výnosy z daného podnikání, kolik se asi tak prodá daných výrobků či služby. Jak jste si zmapovali konkurenci, trh, rizika a podobně. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán otvírá další dveře a ovlivňuje investora k dalšímu jednání. Vyhráno ale zdaleka podnikatel ještě nemá. Teď přichází na řadu osoba podnikatele jako takového a jeho schopnosti.Co ještě přesvědčí investora?Investoři jsou také podnikatelé. Nebudou investovat pouze proto, že se jim líbí váš produkt, ale budou investovat proto, aby něco vydělali. A aby měli záruku, že se budete také na daném projektu houževnatě podílet, zajímá je, co do projektu vložíte vy. Obvykle nestačí vložit nápad, výrobek či službu. To je pro investora málo. Nemají totiž garanci, že po investování peněz budete stále tak aktivní a zapálení pro daný projekt, jako nyní, když sháníte peníze na jeho rozjezd. Proto je nutné investorovi vyčíslit kolik času jste projektem již strávili, kolik peněz jste do něj investovali a také, kolik peněz do projektu budete ještě investovat. A nejenom peněz. Investor chce obvykle záruku, že se na projektu budete podílet osobně a to bezpodmínečně. Plný pracovní úvazek na projektu je pak pro investora jakousi zárukou, že budete mít zájem, aby se daný nápad chytil a ujal v praxi. Fungování na částečný úvazek či po večerech obvykle nemá u investorů šanci na úspěch. Musíte být pro projekt zapálený a riskovat svůj čas a prostředky. Pak bude i investor ochoten riskovat a investovat své peníze, které právě vy potřebujete.Při posuzování projektu investorem zaujme i vaše osobnostVystupování, houževnatost, oblečení, schopnost rychlé reakce a práce pod tlakem jsou faktory, které dokáže investor rozpoznat a podle toho se také rozhodovat. Schopnost oslovit zákazníky a produkt vůbec prodat je pak zcela zásadní a investoři jí samozřejmě přikládají významnou váhu.Investor není majitelK tomu všemu je nutné si uvědomit, že investor chce své prostředky zhodnocovat. Má proto dvě možnosti. Každoroční podíl na zisku a prodej dané společnosti. Obvykle do hry vstupují obě možnosti. V prvních několika letech určitě bude investor žádat spíše podíl na zisku (popřípadě bude tento podíl zpětně investován), avšak po několika letech bude mít investor zájem spíše firmu opouštět a prodat ji za několika násobek původní investice. I proto je důležité stanovit exit strategie, jak a komu bude možné podnik například za 5 či 10 let prodat. Kdo bude mít o podnik zájem, komu by ho bylo možné nabídnout a za jakou sumu by šlo podnik prodat. Investor se samozřejmě zajímá o své peníze a výnosy, které mu mohou přinést. A právě prodej společnosti, ve které má podíl na základním kapitálu může být velice významným rozhodovacím prvkem. Proto je už při získávání klienta nutné myslet na to, jak by bylo možné podnik následně prodat.Zásady bez kterých se neobejdeteI vy mějte na investora požadavky. Vybírejte investora podle toho, kam chtějí investovat. Zjistěte si, o co se daný investor zajímá a podle toho ho oslovte či nikoliv. Rozřazovací faktory mohou být podle odvětví, fáze životního cyklu podniku či regionu, kde bude podnik působit. Navíc je potřeba jasně stanovit velikost investice, kterou chcete do podniku přivést a podíl na základním kapitálu, který na oplátku za danou investici investorovi poskytnete.Všechny tyto faktory pak společně vytvoří obraz vaší společnosti či projektu a investor má volné pole působnosti pro své rozhodnutí. Teď už jste udělali vše. Na tahu je investor. Hodně štěstí.

Pokračovat na článek


Investice do zlata – opatrnost nade vše

Mnoho zprostředkovatelů přemlouvá svoje klienty k investicím do zlata, drahokamů a různých drahých kovů.  Jako argument uvádějí stabilitu, stálý růst a okamžitou možnost prodeje. Tyto vlastnosti samozřejmě existují, ale nejsou zdaleka tak jisté.Diamantová lobbyS tímto malým a průhledným nerostem se pojí dobrodružné příběhy, které nemívají vždy dobré konce. V malém „pokladu“ se skrývá velká hodnota, která umožňuje skutečně jednoduchý prodej a přitom znamená pohodlnou dopravu. V nejistých dobách tak diamanty měly naprosto zásadní roli pro přežití a udržení majetku. Investiční diamanty se nyní prodávají spolu s různými certifikáty, které označují kvalitativní a kvantitativní ukazatele. Oproti kovům nemohou být však opatřeny puncem a rozeznání umělého a přirozeného diamantu je potřeba nechat na odbornících.Bezpečná investice?Diamanty zatím byly bezpečnou investicí především díky světovému monopolu.Rodina Openheimerů a společnost de Beers ovládá v podstatě světový trh a dokáže se s dalšími producenty domluvit. Diamantová lobby tak drží uměle ceny diamantů, aby neztrácely na hodnotě. Údajná naleziště jsou prý na světě známá a nehrozí tedy znehodnocení.  Nejistota ale existuje. Házení diamantů do moře, aby jich na trhu nebylo mnoho, nemůže  zakrýt určitý odbytový problém. Rusko je totiž zvláštní partner a o jeho zásobách není až tak mnoho známo. Sibiř obsahuje řadu míst, kde dopadly meteority a kde by se mohly nalézat diamanty. Zatím Rusko z důvodu cen drží s De Beers basu, ale nemusí tak tomu být navždy. Známé jsou ruské ambice a pokud by došlo k poklesu cen, mohlo by Rusko získat podíl v De Beers a stát se tak světovým monopolem.  Investoři jsou tak zcela v rukou úzké skupiny osob, na jejichž domluvě záleží další vývoj.Zlaté dolyPodobně je na tom zlato, pokud se týká hodnoty a prodeje. V malém množství obsahuje také vysokou hodnotu a kromě toho z puncu je možné ihned vyčíst složení a hmotnost. U diamantu je „pouze“ přiložen certifikát. A víme, co chamtiví podvodníci dokáží udělat pro zisk. Zlato za poslední roky neuvěřitelně stouplo. Z cca 1.330 dolarů přesáhlo dokonce hranici 1.800 dolarů. Za růstem jsou zřejmě spekulace a také Čína. Poptávka po zlatě v této zemi roste a zřejmě Čína s tichým souhlasem dalších největších producentů (USA, Austrálie, Jižní Afrika) popustila uzdu fantazii. Celkem se na světě ročně vytěží přibližně 2.500 tun a Čína vyprodukuje cca 12 %, podobně jako ostatní tři producenti. Celkem tak čtyři země mají kolem 50% podíl na světovém trhu.Nadcenění zlataČíně samozřejmě velice nahrála hospodářská krize. Zlato a diamanty vždy rostou v době nejistot a těch je na světě hodně. Zvláště v poslední době si lidé musejí zvykat na neobvyklé pohyby cen. Klesají i tak jisté investice do nemovitostí. Zlato bylo zřejmě poslední roky spekulativně nadhodnoceno a Čína pozoruhodně zvyšovala těžbu o téměř  8 – 9 % ročně, až předehnala i Jihoafrickou republiku. Proto došlo nedávno ke zhroucení trhu a zlato se odebralo z 1.700 dolarů za trojskou unci na 1.300 – 1.400 dolarů. To je téměř 20 %. Má tedy cenu zlato nakupovat? Možná ano, ale je třeba si uvědomit, že opět jste v rukou velkých hráčů. Trh dávno není volným obchodem. Velké země nemusejí dodržovat žádná pravidla. Nakoupit teď vypadá výhodné a zřejmě to i výhodné je.Skutečný důvod propaduA možná se na poklesu podepsaly hned dva faktory. Čína neudržela svoje mocenské postavení (juan je dlouhodobě podceněn a měl by stoupnout) a hlavně za tím stojí nejistota v Evropě a USA. Se zlatem teď míchá Euro. Tradičními odběrateli zlata a diamantů jsou burzy v Evropě a to například známá diamantová burza v Antverpách. Jenomže země jako Kypr potřebují finanční injekce a chystají se prodat svoje zlaté rezervy. U Kypru jde o bonbónek. Ale pozor. Ve špatné situaci je také Itálie a ta má podstatně větší zásoby zlata. Je proto jasné, že za poklesem nebude jen oslabení Číny, ale především spekulace na odkoupení zlata z Itálie za velmi výhodných podmínek. A proto stále pro drobného investora platí. Zlato a diamanty jsou jistota. Ale jste v rukou velkých hráčů, kteří mohou změnit svůj pohled na ceny. A tedy na vaše zlato a diamanty.   

Pokračovat na článek


Fotovoltaická elektrárna nebo jaderná?

Na prvním místě jsem uvedl zdraví. Jistě je pro mne důležitější než peníze, ale přesto jsem začal ekonomikou, abych nebyl napadán pro jakési zaujetí proti jádru.Všichni víme, že jaderná elektrárna vykazuje ve svém okolí zvýšenou radiaci. Odborníci nás ubezpečují, že je zvýšení tak malé, že ani nepřevyšuje povolené limity. Jsou však povolené limity zdraví bezpečné? Možná ano, ale zaměstnanci jaderné elektrárny jsou tomuto záření vystavováni pravidelně a tam bych si již nebyl zcela jist absolutní zdravotní nezávadností prostředí.Fotovoltaická elektrárna však žádnou radiaci nevyzařuje a ani žádné obdobně nebezpečné vlivy na zdraví nebyly naměřeny.To je pravda pouze zčásti, protože je pravdou, že dochází k velkému odparu chladící vody z chladících věží. Kdo již někdy u jaderné elektrárny byl, ví dobře o čem hovořím (ostatně mi to připomíná, že jaderná elektrárna ještě potřebuje velký zdroj vody a ta se musí upravovat pro použití v chladících věžích a celém chladícím systému elektrárny). Jaderná elektrárna má tedy značný vliv na okolní ekosystém jednak značnou spotřebou vody, jednak její velkým odparem.Fotovoltaická elektrárna k provozu vodu nepotřebuje a pro čištění fotovoltaických článků jí stačí pouhý občasný déšť.K přírodě a ekologii ještě přidám úvahu o záboru velkých ploch, kdy ČEZ uvádí ve zmíněné srovnávací tabulce, že fotovoltaická elektrárna potřebuje plochu cca 50 km2 na 1000 MW instalovaného výkonu. Tohle je však naprosto nepřesné číslo a hovoří o standardních panelech vyráběných v minulém století. Pokud bychom použili dnešní moderní panely, potřebovali bychom pro tento výkon cca 13,5 km2 a po roce 2020 by mohlo jít již pouze o 2,5 km2. Z uvedeného pak vyplývá, že námi uvažovaná fotovoltaická elektrárna by mohla zabrat plochu asi 25,5 km2.Tato plocha samozřejmě mnohonásobně převyšuje potřebu jaderné elektrárny, která by se měla vejít na plochu kolem 2 km2.Fotovoltaická elektrárna však nepotřebuje žádné ochranné pásmo a ani bezpečnostní zóny a navíc je možné jí rozprostřít po celém území České republiky tak, aby vhodně doplňovala stávající zdroje elektrické energie a aby nevyžadovala pro svou distribuci rozvody velmi vysokého napětí nad 110 kV, které jsou velmi drahé. Výhodou je i to, že lze fotovoltaickou elektrárnu instalovat po velmi malých zdrojích na místech, která by jinak nemohla být využita k žádným rozumným účelům. Jde například o bývalé skládky, popílkoviště, tzv. haldy (Příbram, Most apod.), vojenské střelnice a cvičiště, ale také na velké množství budov od rodinných domů, až po sportovní haly, nákupní a logistická centra.Dále bych tady chtěl upozornit na to, že s výstavbou jaderné elektrárny dochází k záboru půdy nebo alespoň specielně vybíraných pozemků, kde musí být splněna i přísná kritéria pro bezpečnost, jako jsou geologické, seismické a další podmínky. Nemusím asi již dodávat, že fotovoltaická elektrárna takové náročné podmínky pro svou spolehlivou a bezpečnou práci nepotřebuje.BezpečnostA tím jsme plynule přešli k bezpečnosti! Pochybuji, že mezi čtenáři bude jediný, který by chtěl tvrdit, že je jaderná elektrárna bezpečnější než elektrárna fotovoltaická. Netvrdím, že musí každá elektrárna dopadnout tak, jako ta v Černobylu, ale lidské selhání se vyloučit nedá a ani sebelepší zabezpečení není nikdy bezchybné. Když pomineme nebezpečí jaderné katastrofy, která by mohla znamenat konec jižních Čech, nemůžeme v žádném případě pominout přepravu jaderného paliva do elektrárny, předtím samozřejmě jeho těžbu a úpravu, což jsou také nebezpečné úkony. Po použití jaderného paliva se tzv. vyhořelé jaderné palivo musí přepravit do nadzemních meziskladů ve speciálních kontejnerech a velmi dlouhou dobu se musí sledovat jeho aktivita. Jde především o teplotu a radiaci. I na tomto místě, jak při přepravě, tak při skladování v meziskladu, může dojít k úniku značného množství radiace a je zde i v dnešních dnech všudypřítomné nebezpečí teroristického útoku, proti kterému je mezisklad výrazně hůře zabezpečený než samotná jaderná elektrárna. Až po zchladnutí vyhořelého jaderného paliva se může toto palivo ukládat do podzemních úložišť. V této souvislosti je třeba říci, že jde o finančně velmi náročné dílo, které není, alespoň z mého pohledu, šetrné k přírodě a ani k v okolí žijícím lidem a dosud neexistuje metoda, která by zajistila 100 % bezpečnost tohoto ukládání.Jak jsem již psal, fotovoltaická elektrárna je plně 100 % recyklovatelná a zajišťuje tedy plnou bezpečnost i po skončení životnosti. Veškeré prvky jsou nevýbušné, nevyzařují žádné známé či měřitelné radiační záření, nejsou jedovaté a neuvolňují nebezpečné látky.Jistě se najde mnoho otázek, které v tomto článku nebyly zodpovězeny. A ani být nemohly. Pro zodpovězení všech otázek, které mě, v souvislosti s tímto tématem, napadly, bych potřeboval napsat celou knihu a zapojit do toho desítky, možná i stovky odborníků z různých oblastí techniky i ekonomie, jaderné a státní bezpečnosti, ekologie a dalších oborů. Věřím však, že si každý, kdo stojí o pravdivé podávání informací, v tomto článku našel alespoň vodítko, kudy se při hlubším zkoumání dané problematiky pustit, aby odhalil ještě mnohem více podrobností o koncepci energetické bezpečnosti a soběstačnosti státu, o které se v poslední době tak často mluví, když se zdůvodňuje dostavba jaderné elektrárny v Temelíně.

Pokračovat na článek


Holding – ovládejte, ale neplaťte vysoké daně

Holdingová společnost se stala populárním způsobem řízení dceřinných společností. Vytvořením mateřské společnosti nedojde pouze k přesunu kapitálu, ale také k různým formám optimalizace daní a anonymitě vlastníků.Holding se nezakládá v ČRPodstatou holdingové struktury je vlastnění podílů nebo akcií ve společnostech. Holdingová společnost na sebe bere pouze řídící rizika, ale vyhýbá se jiným problematickým oblastem. Většinou se zakládá mimo území států, kde sídlí ovládané společnosti. Proto také KKCG Karla Komárka  se sídlem na Kypru pouze drží a tím také řídí přes akcie ostatní společnosti v ČR.Výhody holdinguDržením akcií nevstupuje mateřská společnost do žádných rizik a přesunem kapitálu či daněním optimalizuje svoje příjmy. Může operativně a rychle přesunovat majetkové podíly podle změn v legislativě a zároveň nemusí odhalovat vlastnickou strukturu. Akcie v držení holdingu jsou buď na majitele a tedy anonymní nebo na jméno, ale tím je u dceřinných společností opět sám holding a nikoliv konkrétní fyzická osoba.Ochrana majetkuTím, že holding spravuje pouze majetkové účasti a sám se na podnikání přímo nepodílí, nehrozí finanční problémy a ztráty. Holding je odděleným vlastníkem, který za dceřinnou společnost nenese žádnou odpovědnost. V případě konkurzu nebo exekuce se jej tak nedotknou žádné majetkové sankce. A je také chráněn cizí jurisdikcí. Česká republika má podepsánu řadu dohod o ochraně investic. Pokud dojde k nějakému zásahu do majetkových práv, může holding vést spor se státem na zahraniční půdě. Není tak závislý na rozhodnutích českých loajálních úředníků.Daňová optimalizaceHolding si pro svoje působení vybírá takové země, kde příjmy z akcií nebo daně z příjmů jsou co nejnižší. Může tedy na jednu stranu vykazovat vysoký obrat a zisk a na stranu druhou nedanit zbytečně velkými procenty. Stejně tak může přijímat dividendy nebo obchodovat nedaňově mimo území státu, kde vykazuje hospodářskou činnost.Srážková daňProblémem převodu kapitálu je takzvaná srážková daň. Česká republika pro kapitálové převody do daňových rájů zvedla tuto daň z 15 % na 35 %. Holdingová společnost by tak obdržela dividendu z akcií po sražení těchto 35 %. Holdingovou společnost ale není třeba zakládat v daňovém ráji. Naopak existují země, kde není nutné další daně z dividend nebo kapitálových převodů zdanit.Výběr zeměNejoblíbenějšími destinacemi pro holdingové společnosti jsou Nizozemsko, Anglie a Kypr. V Nizozemsku musí mateřská společnost vlastnit alespoň 5% podíl na dceřinné společnosti, musí mít akciovou strukturu a dceřinná společnost musí podléhat procentnímu zdanění. Potom je možné bez dalších daní převést dividendu nebo kapitál a nic dalšího neplatit. V Anglii musí holding držet nejméně 10 % dceřinné společnosti a musí být obchodní společností jak holding tak také dceřinná společnost. A pokud jsou dividendy zdaněny více, než je tomu v Anglii, žádná další daň se neplatí. Nejjednodušší situace je na Kypru. Holding musí držet alespoň 1 % dceřinné společnosti a zdanění nesmí být výrazně nižší než na Kypru. Dividendy a kapitálové převody jsou za splnění těchto jednoduchých podmínek zcela osvobozeny od daní.Čeští podnikatelé tedy nezakládají holdingy proto, aby lépe vypadali. Založení mateřských společností mimo ČR znamená odliv a zajištění kapitálu. Přitom se použijí daňové a legislativní výhody zemí v EU jako je Kypr, Nizozemsko nebo třeba Lucembursko, Švýcarsko či Belgie. Struktura takových společností nemusí být známá ani vlastník nemusí sdělovat svoje nacionále. Holding je tedy ukázkou optimalizace kapitálu a zárukou, že nedojde k majetkovým a právním problémům majitelů.

Pokračovat na článek


Stále výhodné stavební spoření. Nevyplatí se rušit staré smlouvy!

Stavební spoření nemá ve své podobě konkurenci. Srovnatelně výhodný a garantovaný finanční produkt zkrátka na trhu v současnosti není. Běžný bankovní účet přináší několik málo desetin procenta ročně, spořicí účty jsou o něco výhodnější, ale rozhodně nedosahují několika procent, jak je tomu právě u stavebního spoření, kde nově založené smlouvy dokáží generovat až 5% efektivní úrokové míry za rok.Navíc v oblasti motivace se snaží stavební spořitelny přinášet neustálé zlepšování a některé nárazové akce v podobě bezplatného zvýšení cílové částky a podobně dále zvyšují zájem a kreativitu stavebního spoření. Za normálních okolností je při navyšování částky vyžadován poplatek ve výši 1%. Lidé tak díky tomu mohou navýšit cílovou částku a dále výhodně spořit. V situaci, kdy tento poplatek zmizí (třeba i krátkodobě) může to pro klienty dané stavební spořitelny představovat velice důležitý faktor, na jehož základě se rozhodnout navýšit své cílové částky a dále si prodloužit možnost využívání již založené smlouvy o stavebním spoření.Pravidelné spoření fungujeStavební spoření má ještě jednu zcela zásadní výhodu. Klient spořitelny přesně ví, co a kdy dostane. Má jasně nastaveny parametry svého spoření a rozhodně ví, kdy bude moci na peníze vůbec sáhnout, a kdy je bude moci využívat. Stavební spoření je jakýmsi bičem na střadatele. Rodinný rozpočet již dopředu počítá s tím, že na stavební spoření je potřeba za roku uvolnit nějaké peníze, aby bylo možné získat státní podporu, která je velice výhodná. Kumulování úspor takovýmto způsobem pak relativně rychle roste. Po šesti letech se na účtu stavebního spoření obvykle vytvoří velice slušná suma peněz, kterou následně může klient využívat pro své potřeby, či spořit dál. Dál využívat výhod státního příspěvku. Je dokázáno, že stavební spoření je silnou motivací, a lidé jsou schopni a ochotni své finance takto „investovat“ do dlouhodobého finančního produktu. Jiné alternativy či zrušení stavebního spoření pak nevyvolávají takovou potřebu a chuť dlouhodobě peníze ukládat stranou. Stavební spoření tak stále funguje a za stávajících podmínek bude fungovat jako výhodný nástroj dlouhodobého investování a spoření si peněz (zatím) nejen na bydlení.Člověk se totiž často musí spořitelně zavázat, že u ní bude alespoň další dva, tři roky (6 let) spořit a dále pokračovat v navyšování své částky. Samozřejmě, že pro celou řadu lidí, kteří využívají stavební spoření jako výhodný investiční nástroj, neznamená spoření další tři roky problém a navíc mohou cílovou částku výrazně navýšit a tím si „zajistit“ možnost spoření na další období. Z druhého pohledu však je potřeba zohlednit fakt, že při výběru peněz ze stavebního spoření je potřeba mít naspořenou určitou částku, kterou si samozřejmě stanovuje každá spořitelna jinak. Fakticky tak je potřeba dále na účet stavebního spoření přispívat. Nechte se proto před zvýšením své cílové částky informovat o aktuální situaci na vašem účtu. Předejdete nečekaným překvapením, až budete peníze potřebovat.Stavební spoření a nové smlouvyK dalším výhodám lze řadit možnosti při uzavírání nových smluv. To se často týká těch klientů, kteří předčasně vypověděli smlouvu kvůli novým podmínkám, aby získali celé své úroky a podpory. Tito klienti by si rozhodně měli založit stavební spoření nové, jelikož na trhu skutečně nekonkuruje žádný jiný produkt. Při uzavírání nové smlouvy pak člověk může narazit na celou řadu zajímavých možností a je třeba se správně rozhodnout. Někde je možné uzavřít smlouvu bez poplatku, jinde za sníženou sazbu z cílové částky a u další stavební spořitelny je například možnost v prvním roce získat vyšší úrok. Porovnejte si nabídky a nechte si zpracovat návrhy od více spořitelen. Rozhodně na tom vyděláte. Každému se hodí jiný způsob zvýhodnění, proto dobře rozmyslete, kam a jak své peníze uložíte. Ve stavebním spoření se vám rozhodně neztratí.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Pojištění majetku

Úvod k pojištění majetkuProvoz domácnosti představuje často mnohá rizika. Může se třeba jednat o zničené podlahy, promáčené stropy, škody, které způsobil zloděj apod. Od přírodních živlů a katastrof nejsme vlastně také nikdy dostatečně chráněni. Abychom se vyhnuli obrovské finanční ztrátě způsobené některými nepříjemnými událostmi, je vhodné uzavřít si patřičné pojištění. Pojištění majetku sice škody nezabrzdí, ale bude alespoň finanční náplastí pro jejich likvidace. Poradce ZFP akademie Vám pomůže zajistit optimální pojištění majetku.Jádro pojištění majetkuPojištění majetku představuje finanční náhradu u škod, které jsou způsobeny živelnou událostí, krádeží či loupeží. Primárním cílem je ochrana majetku před různými nepředvídatelnými událostmi. Pojištění majetku se vztahuje na fyzické osoby tuzemské i zahraniční. Rozdělení pojištění majetkuPojištění majetku obsahuje dva základní typy pojištění, a to pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Samostatnou kategorii tvoří pojištění rekreačních staveb a jejich vybavení. Jedná se totiž o objekty, které jsou určeny pro individuální rekreaci a nejsou obývány po celý rok. Pojištění většinou zahrnuje i drobné stavby a oplocení, jestliže jsou umístěny na stejné parcele spolu s rekreační místností. Základní rozdíl mezi pojištěním domácnosti a pojištěním nemovitostiJsou to zcela odlišné druhy pojištění. Pojištění domácnosti se týká pouze věcí, které náleží k domácnosti. Jmenovitě například cenné věci, elektronická zařízení, nábytek apod. Pojištění nemovitosti zase zahrnuje jenom pojištěnou stavbu (bez věcí uvnitř stavby).Pojištění domácnosti souvisí s věcnými škodami na věcech, které jsou součástí bytu, jestliže jsou věci popsány v pojistných podmínkách příslušné pojišťovny. Pojištění domácnosti obvykle zahrnuje dvě pojistná rizika: krádež a živelná zkáza (např. záplava, zemětřesení, výbuch plynu aj.).Pojištěním nemovitosti zajistíte budovy, stavby a byty pro případ živelných pohrom a krádeží. Pojištění nemovitosti se většinou uzavírá pro jeden ze tří druhů těchto nemovitostí: rodinné domy, byty a rekreační objekty.Detailní informace k pojištění Vám poskytne poradce ZFP akademie.Na úvod k pojištění domácnosti Pojištění domácnosti je jedním z nejčastěji nabízených pojištění, proto je jednoduché si jej uzavřít téměř u jakékoli pojišťovny. Výjimku bychom našli snad jen u speciálně zaměřených pojišťoven. Při sjednávání pojištění domácnosti je důležité dobře znát rizika v nabídce základního pojištění domácnosti. Nabídka pojišťoven je hodně obsáhlá, liší se i možnosti různého připojištění a limity plnění. Pro rychlejší orientaci je vhodné kontaktovat poradce ZFP akademie.  Běžné pojištění domácnosti nevyžaduje znalecký odhad nebo prohlídku bytu pojišťovacím poradcem. Smlouva se dá sjednat i na počkání na některé pobočce. Jestliže ale chcete vyšší pojistnou částku, odhadu se nevyhnete (bude se jednat o nadstandardní pojištění). Pojištění domácnosti - co má vliv na výši pojistného?Každá jednotlivá pojišťovna má svůj vlastní způsob, kterým vypočítává pojistné. Na výpočet pojistného má vliv celá řada skutečností. Důležitým faktorem je úroveň vybavení domácnosti, velikost obytné plochy domácnosti, lokalita, ve které se domácnost nachází (na vesnici bude pojistné levnější). Dále hraje roli pojistná částka, míra spoluúčasti pojištěného a úroveň krytí rizik. Nezapomínejme ani na úroveň zabezpečení domácnosti a bezproblémový průběh v minulosti. Pojištění domácnosti - pojistná částkaPokud vznikne škoda, pojišťovna vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky stanovené ve smlouvě. Pojistná částka se vypočítává různými způsoby. Jedním z kritérií je odhad pojištěného, tzn., že sečte přibližnou hodnotu daných věcí. Jiným měřítkem je velikost plochy bytu násobená koeficientem pro úroveň vybavení. Možností je i vyplnění dotazníku, který se vztahuje na zařízení a vybavení. Existují nějaké druhy pojištění domácnosti?Pokud budeme brát v úvahu rozsah pojistné ochrany, lze pojištění rozdělit na základní, nadstandardní a doplňkové. Základní pojištěníHodí se pro standardně vybavené domácnosti. Pojistné plnění je omezeno limity pojistného plnění. Základním typem je pojištění souboru věcí, které patří k pojištěné domácnosti. Znamená to, že pojistná částka nebude určena pro každý předmět jednotlivě, ale bude stanovena pro domácnost jako celek. Jestli jsou v domácnosti cenné věci, základní pojištění je nepostačující. Pro tyto případy jsou určena nadstandardní pojištění nebo doplňková pojištění. Základní pojištění si můžete sjednat rychle a docela levněRychlost uzavření je dána i tím, že stále více pojišťoven nabízí sjednání po internetu nebo telefonu. Někteří lidé ale přesto raději využijí uzavření smlouvy na pobočce. Nutno podotknout, že základní pojištění, ale není příliš flexibilní co se týče přizpůsobování výše limitů pro pojistné plnění. Kvalitní pojištění Vám pomůže zajistit poradce ZFP akademie.Nadstandardní pojištěníKromě základního pojištění domácnosti existuje i nadstandardní pojištění. Říká se mu někdy i tzv. luxusní pojištění. S tímto druhem pojištění si pojistíte domácnost a věci na vysoké částky. Nadstandardní pojištění má jednu obrovskou výhodu: možnost určení pojistné částky pro jednotlivé věci podle jejich skutečné hodnoty. Samozřejmě že toto pojištění je dražší a než si pojištění uzavřete, budete se většinou muset poprat s jistými administrativními úkony. Rovněž si připravte peníze na různé vedlejší výdaje (finance na znalecké posudky, náklady kvůli zvýšenému zajištění domácnosti apod.). Myslete na svůj majetek - kontaktujte poradce ZFP akademie.Doplňková připojištěníNabízí se k hlavnímu pojištění. Doplňkové připojištění si nemůžete sjednat pouze samostatně. Účelem je připojistit rizikovější věci (například elektroniku, věci za účelem podnikání), které nejsou obsaženy v základním pojištění domácnosti. Záměrem je rozšířit pojistnou ochranu a zvýšit limity pojistného plnění.

Pokračovat na článek


Pojištění v podstatě nelze porozumět

Pojištění domácností se stalo velice rentabilním byznysem, který je zamotanější než mnohé nevýhodné půjčky a novely zákonů. Pojišťovny si udělaly z neštěstí lidí lukrativní záležitost, která nespočívá na jejich obchodní zdatnosti, ale na nalákání klienta a potom co nejmenší platbě při problémech.Pojištění sbírekMarně se mnozí domnívají, že pokud si domácnost pojistili na 300.000 Kč, že tyto peníze někdy uvidí. Pojišťovny mají spoustu kliček, jak se placení vyhnout. Pokud třeba máte sbírku pivních tácků, tak pro pojišťovnu nemá žádnou sběratelskou hodnotu. Je to prostě tácek po 5 Kč a víc nikoho nezajímá. Abyste mohli uplatnit jejich sběratelskou hodnotu, musíte zadat každého půl roku znalecký posudek, který ji ohodnotí. To běžně občan nedělá a má tak v případě neštěstí smůlu.AmortizaceDalo by se běžným rozumem předpokládat, že po vykradení si budete chtít předměty znovu koupit. To ovšem bude problém. Pokud vám zloděj ukradl třeba i paragon o koupi nebo jej prostě nemáte, pojišťovna ocení předmět podle svých tabulek. A není to žádná láce, ty tabulky dělal vymetač slev. Prokázat, že jste měli třeba Xbox, také nemusí být jednoduché. Pojišťovna k tomu ještě odečte roky používání a do obchodu si tak za zbytek hotovosti novou televizi koupit nepůjdete. Často stačí vyplacená částka jen na první splátku od některé společnosti, která půjčí na 30% úrok.     Celková hodnota domácnostiPokud Vám někdo vybílí byt a nikoliv bílou barvou, pak si také nepůjdete pro vysněných 300.000 Kč. Tady pojišťovny vymyslely zcela absurdní trik. Pokud si stále nezvyšujete pojištění, aby jakoby odpovídalo dnešním cenám a hodnotám, pak vám dají jen poměrnou část. Spočítají totiž takzvané podpojištění. Tedy, že věci měly hodnotu vyšší a měli jste se pojistit lépe. Tedy platit vyšší pojistku a pokud možno o nic nepřijít. A nevyplatí ani 300.000 Kč, ale pěkně tuto částku jako trest sníží.Pojišťovací nesmyslyObčan, který se pojistí, tak nemůže mít klidné spaní nikdy. Když si koupí novou mikrovlnku za 3.000 Kč, měl by běžet do pojišťovny a připojistit se. Kdyby totiž při likvidaci pojistky zjistil někdo od pojišťovny, že jste si pořídili něco nového a řádně neplatili, sníží náhradu také u řádně pojištěných věcí. Toto opatření má dost společného s různými bankovními poplatky a absurditami. Trest za to, že jste nervali peníze pojišťovnám, je velký a nesmyslný. Ale je obrazem doby, kdy si finanční instituce zvykly na monopol a přes neprůhledné podmínky a pravidla ruinují občany. Až tedy někdo z pojišťovny si přijde vyměnit píchlé kolo, dejte mu starou pneumatiku. A montáž mu započítejte s přirážkou. Určitě si výměnu správně neobjednal a neřekl přesně, co chce. 

Pokračovat na článek


Pojištění právní ochrany zaměstnance

Při porušování pracovněprávních vztahů a domáhání se svých práv, je zaměstnanec ve většině případů v nevýhodě. Zaměstnavatelé často spoléhají na to, že zaměstnanec nebude mít dostatek finančních prostředků na právníka, na soud, na soudního znalce. Rizikům při sporech se zaměstnavatelem lze však předejít sjednáním Pojištění právní ochrany zaměstnance.Výhodou takového pojištění je především minimalizace skutečných nákladů, které je hrazeno z pojistky a v neposlední řadě jistota, že vás bude hájit tým právníků.Pojištění právní ochrany zaměstnance má jedno zásadní specifikum. Zaměstnavatel o pojištění nemusí vůbec vědět a vy máte - tedy jako zaměstnanec – určité eso v rukávu, které můžete v případě potřeby použít. Pojištění se vztahuje na všechny pojistné události, které podléhají výlučné pravomoci soudů České republiky. Pojištění je tedy vhodné pro pojištěné, kteří jsou zaměstnanci firmy se sídlem v České republice.Podle informací České asociace pojišťoven v současné době:Pojištění právní ochrany poskytují tyto pojišťovny:Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group - www.cpp.czČeská pojišťovna a.s. - www.ceskapojistovna.czD.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. - www.das.czGenerali Pojišťovna a.s. - www.generali.czHDI Versicherung AG, organizační složka - www.hdiczech.czKomerční pojišťovna, a.s. - www.komercpoj.czKooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group - www.koop.czUNIQA pojišťovna, a.s. - www.uniqa.czD.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.Lidský život bohužel přináší situace, které někdy nedokážeme řešit vlastními silami, případně nám někdo může klást značné překážky při získání našich oprávněných nároků. A právě proto je zde pojištění právní ochrany, které prosazuje právní zájmy jak jednotlivého občana, tak i ty, které souvisejí s podnikatelskou činností.Do situace, kdy budeme potřebovat právní pomoc, se může dostat opravdu každý. A tak je vždy lepší být na vše připraven – ne nadarmo se říká, že i štěstí přeje těm připraveným.Právní ochrana v pracovněprávním vztahu - příkladyPracovněprávní nároky na náhradu škodyPříklad: Klient D.A.S. utrpěl v zaměstnání vážný pracovní úraz. Zaměstnavatel však přes opakované urgence odmítal zaměstnance odškodnit. Vinu svaloval na zaměstnance. D.A.S. po marných mimosoudních výzvách pověřila právního zástupce, který poškozenému soudní cestou vymohl veškeré nároky.Další příklady: odcizení osobních věci z kanceláře.Trestní a přestupkové právoPříklad: Lékař- zaměstnanec zdravotnického zařízení při vyšetření údajně přehlédl důležité příznaky onemocnění a stanovil nesprávnou diagnózu. Následně byl obviněn z ublížení na zdraví z nedbalosti. D.A.S. svému klientu zajistila obhájce v trestním řízení, kterému se podařilo zproštění obžaloby klienta pro nedostatek důkazů.Další příklady: kadeřnice je obviněna z ublížení na zdraví, které způsobila při střihání vlasů zákaznici (použitý šampon způsobil těžký exém), barman je obviněn z podání alkoholu nezletilé osobě.Pojistné právoPříklad: Klient D.A.S., který utrpěl na pracovní cestě úraz, uplatnil nárok na pojistné plnění ze svého úrazového pojištění. Vzhledem k průtahům při likvidaci pojistné události se tento klient obrátil na D.A.S., která na základě pouhé výzvy přinutila pojišťovnu ke splnění svých závazků.Další příklady: spor s odpovědnostní pojišťovnou (tzv. pojistka na „blbost“).Pracovněprávní sporyPříklad: Zaměstnavatel nevyplatil svému zaměstnanci zcela bezdůvodně mzdu za 3 měsíce. Zaměstnanec (klient D.A.S.) se na nás obrátil s žádostí o pomoc. V tomto případě rovněž postačila z naší strany pouhá opakovaná výzva, kde jsme zaměstnavatele upozornili na porušování pracovněprávních předpisů s tím, že pokud nedojde k nápravě, budeme nuceni se jménem klienta obrátit na soud.Další příklady: neplatné skončení pracovního poměru, nevyplacení tzv. diet, překračování pracovní doby, neproplácení přesčasů, neproplacení odstupného.Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance GroupMgr. Renata Svobodová - Tisková mluvčí, Odbor PR a interní komunikaceČPP nabízí svým klientům pojištění právní ochrany od června 2010, rozšířila tak portfolio produktů o další velmi praktickou a cennou službu.Předmětem pojištění je ochrana oprávněných právních zájmů klienta a je poskytována v základním a rozšířeném rozsahu. V první variantě zahrnuje pojištění občanskoprávní nárok na náhradu škody, vlastnictví movitých věcí, trestní a přestupkové právo a pojistné právo. Při sjednání rozšířeného rozsahu pojišťovna poskytuje právní služby navíc také v oblasti pracovněprávních sporů, pracovněprávních nároků na náhradu škody, vlastnictví nemovitostí a nájemní právo. Obě varianty se sjednávají s limitem pojistného plnění ve výši 300 tisíc korun a se spoluúčastí 3 000 korun.Při zajištění právních asistenčních služeb spolupracuje ČPP se společností Globall Assistance, která přijímá žádosti klientů o právní poradenství prostřednictvím call centra Global Assistance na telefonní lince 1220, nepřetržitě 24 hodin denně po všechny dny v roce.Pojištění právní ochrany lze sjednat na všech pracovištích ČPP po celé ČR.UNIQA pojišťovnaEva Svobodová - UNIQA pojišťovna"Naše společnost poskytuje právní ochranu pro motoristy a právní ochranu pro rodiny. "Česká pojišťovnaJan Marek - odbor komunikace "V současné době má klient u České pojišťovny právní ochranu u povinného ručení a také u majetkového pojištění KOSTKA (připojištění právní ochrany v rámci asistenčních služeb). V rámci odpovědnostního pojištění v tuto chvíli právní ochranu není možné ani připojistit."

Pokračovat na článek


Pozor na pojištění, kdy pojišťovny škody nezaplatí

Pojistek není třeba se bát. Tedy alespoň ne v případech, kdy člověk dokáže porozumět všemu, co je ve smlouvě napsáno. Ano, vždy a za každých okolností jsou všechny principy, pravidla a možnosti plnění jasně specifikovány v pojistných podmínkách a popřípadě přímo ve smlouvě.Vše je proto důležité nejenom číst, ale také tomu správně rozumět.Nabídka jednotlivých pojišťoven, tedy v přesné terminologii produkty pojistitelů, jsou více méně stejného ražení. Základní rizika jsou kryta podobně, ceny se také příliš neliší. V čem ale může nastat významný rozdíl, jsou jednotlivé skupiny krytí, definice jednotlivých pojmů a především výluky, tedy událost, na kterou se v žádném případě krytí pojišťovnou nevztahuje. Výluky z pojištění jsou vždy jasně uvedeny v pojistných podmínkách, a proto je třeba právě na tuto sekci při uzavírání pojistky dávat pozor.Termíny, rozumíme jim správně?Základní chybou, kterou při sjednávání pojistky můžeme udělat, je špatné pochopení termínů. V praxi jde o záměnu termínů domácnost a nemovitost. Pojištění domácnosti představuje totiž pouze pojištění, které je ze své podstaty movité. Nejčastěji nábytek, výbava, elektronika, domácí spotřebiče a podobně. Naopak pojištění nemovitosti jako takové představuje pojištění domu, bytu, chaty či chalupy.Záměna může být způsobena i u pojmů povodeň a záplava. Povodeň představuje situaci, kdy jsou zaplavena území vodou, která se vylila ze břehů vodních toků nebo jiných vodních nádrží, popřípadě tyto břehy či hráze protrhla. Záplava na druhé straně značí situaci, kdy vznikají škody z důvodu stojaté vodní plochy, která po určitou dobu stojí či proudí. Jde o vodu stékající po povrchu. Může jít o škody způsobené i z jiných zdrojů než z vodních toků, třeba táním sněhu, prasknutím vodovodních zařízení či dešťovými srážkami. V poslední době se již řada pojišťoven snaží obě rizika spojovat a nerozdělovat.I když máte sjednáno pojištění, pravidelně ho platíte, ještě nemáte záruku, že vám pojišťovna škodu v plném rozsahu uhradí. Podvedeni se můžete cítit v případě, kdy pojišťovna vzniklou škodu nezaplatí vůbec. Důvodů může být více. Vaše pojistka pozbyla svoji platnost, nebo se pojistné krytí nevztahuje na věci, u kterých jste se domnívali, že pojištěny jsou.Smlouva a pojištěná rizika. Co pojišťovna neuhradí?Proto další částí smlouvy, které byste měli věnovat obzvlášť důslednou pozornost, je rozsah pojištěných rizik.Každá pojišťovna si rozsah rizik, na která se pojištění nevztahuje, určuje sama. Nečíst smlouvu nebo vynechat třeba jen některou její část může znamenat, že máte pojistku bez pojištění.Varováním je příběh muže, který si uzavřel pojistku týkající se záplav a povodní a několik roků ji poctivě platil.V roce 2002 jeho dům postihla povodeň a způsobila nemalé škody, které tenkrát Česká pojišťovna zaplatila a vzápětí vypověděla smlouvu s tím, že dům leží v zátopové oblasti. Našel si tak jinou pojišťovnu a v jejich podmínkách bylo uvedeno, že se pojistka týká záplav a povodní.Po nějaké době se záplavy opakovaly a dům zmizel pod vodou zcela – škoda se odhadovala na 2 miliony korun. Při uplatnění škody u pojišťovny však zjistil, že na peníze z pojistky nemá nárok. Likvidátorka pojišťovny mu ukázala v podepsané smlouvě pasáž, kde je uvedeno, že jeho dům leží v zátopové zóně, a proto se na jeho škodu pojistka nevztahuje.Do styku však přijdeme s celou řadou dalších pojištění. Jaká rizika nás čekají tam? Člověk se vždy snaží chránit své zdraví a život. Právě zde může dojít k nepříjemné záměně pojmů, které mohou mít i drtivý následek. Do kategorie ochrany rizik, která jsou spojena s životem obecně, rozhodně patří i životní pojištění, o kterém si řekneme příště.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Trápí vás exekuce nemovitosti? Řešení tohoto problému existuje

Exekuce nemovitosti se týkají stále většího počtu lidí. Situace, kdy se vás týká exekuce nemovitosti, se vám může jevit jako bezvýchodná, neboť na základě usnesení soudu a vydání exekučního titulu se svou nemovitostí nemůžete volně disponovat.Nemůžete ji tak prodat ani převádět majetková práva. Ačkoliv se jedná o závažnou situaci, je třeba vědět, že i tento problém může mít řešení. Nemusíte tápat a zdlouhavě hledat, jak s touto záležitostí naložit. Je však důležité vědět, na koho se obrátit, aby řešení bylo rychlé, korektní a sázkou na jistotu.Profesionálové ze specializované firmy, které nevadí vyplácení dluhů, exekucí a dražeb a jenž se věnuje exekucím nemovitostí, výkupu nemovitostí a půjčkám na exekuce, posoudí vaši situaci, doporučí optimální řešení a pomohou vám vyřešit vzniklou situaci. Úspěšně řeší exekuce nemovitosti a jejich dražby, provádí výkup nemovitostí za hotové a to i nemovitostí v exekuci, nabízí půjčky na exekuce. Bez zbytečných průtahů vykoupí domy, byty, chaty, chalupy i pozemky a zaplatí maximální možnou cenu. Hlavním kritériem pro její stanovení je přitom tržní odhad předmětné nemovitosti.Pracovníci firmy vás navštíví, nemovitost prohlédnou a připraví kompletní dokumentaci a podklady, na jejichž základě bude posouzena možnost odkupu a stanovena její cena. Neztrácejte zbytečně čas, který může vaši dlužnou částku navyšovat a vaše problémy ještě více prohloubit. Výkup nemovitosti s exekucí je možné sjednat po předchozí telefonické domluvě, nebo také online. Postačí k tomu vyplnit jednoduchý formulář na stránkách firmy, na jehož základě vás kontaktuje její zástupce a dohodne s vámi další kroky.Navštivte stránky firmy na www.exekuce-drazby.coma seznamte se podrobněji s nabídkou jejích služeb. Působí po celé republice, její pracovníci přijedou za vámi a poradenský právní servis je navíc zcela zdarma.

Pokračovat na článek


Auta na úvěr

 Automobil se dnes stává běžnou a někdy i nevyhnutelnou součástí domácnosti. Ne každý si však může dovolit z vlastní kapsy auto koupit.Právě pro takové případy jsou určeny úvěrové produkty společností. Pokud splníte jejich smluvní podmínky, již do několika hodin můžete mít peníze na vaše vysněné auto na účtu. Vyplatí se však koupě auta na úvěr? Jaké má klady a zápory? Čtěte dále a vše potřebné se dozvíte.V dnešní době se stává financování auta téměř běžnou součástí života. Finanční společnosti každoročně avizují nárůst požadavků ze strany klientů na profinancování jejich vozidla pomocí úvěru a částky, které se ročně na tento účel poskytnou, se počítají v miliardách korun. Ale není všechno tak ideální, jak by se mohlo zdát. Tak, jako při každém úvěru, který si z finanční instituce bereme, i koupi auta na úvěr bychom si měli pořádně promyslet. Snadno se totiž může stát, že nám prodávající neřekne všechno a po přečtení smlouvy, kterou jsme hodinu předtím v euforii podepsali u prodejce, zůstaneme v němém úžasu.Při podpisu smlouvy jsou zákazníci většinou spokojeni. Díky právě schválenému úvěru si mohou z prodejny odvézt nové auto, které by si jinak nemohli dovolit. Souhlasí také s výškou splátek, která sice není zrovna nejnižší, ale utáhnout se dá. Navíc každý prodejce při financování vozu prostřednictvím úvěru nabídne k automobilu také velké množství zajímavých bonusů, čímž ho téměř s jistotou získá na svou stranu. Mezi takové výhody patří asi nejčastější a nejvyužívanější sleva z celkové ceny automobilu. S ohledem na cenu auta se tato sleva může pohybovat v rozmezí i několika tisíc či dokonce desítek tisíc korun. Ale třeba říct, že ani tato sleva není tak zcela zdarma. Pokud totiž prodejce přesvědčí zákazníka na jakýkoliv úvěrový produkt, dostává od finanční instituce velmi zajímavé bonusy a provize. Ty bývají mnohdy i vyšší, než poskytnutá sleva na automobil. Při koupi auta na úvěr tak musíte počítat s tím, že profinancovat musíte nejen cenu svého auta, ale také marži obchodníka a samozřejmě také provizi banky, která úvěr poskytla. V konečném důsledku je vlastně každý spokojený. Zákazník navíc dostane od prodejce jako výjimečný bonus autorádio s CD přehrávačem a výhodná koupě je krásným završením dne. Co se týče samotné splátky úvěru, obvykle v ní bývá zahrnuto také zákonné povinné ručení. Splátky však bývají poměrně vysoké a proplacení automobilu někdy i více než o polovinu je zcela běžné. Sleva několik tisíc korun od prodejce pak vyznívá opravdu směšné. Další věcí, kterou si zákazníci neuvědomují, je nevýhodné předčasné splacení. Mnoho lidí během splácení úvěru získá lepší zaměstnání a mohou si tak dovolit svůj úvěr splatit i dříve, než udává datum na smlouvě. Obvykle se sankce za předčasné splacení úvěru pohybují v rozmezí 15 - 30 tisíc korun, což třeba přičíst k pořizovací ceně auta. Ideálnější je jít do banky, využít výhodný bezúčelový úvěr s nízkým úrokem a bezplatným předčasným splacením a automobil si koupit právě tímto způsobem. Jediná rada, která platí při každém druhu financování je, že všechno třeba řešit s chladnou hlavou. Nenechte se ovlivnit svými momentálními pocity, všechno si promyslete a přepočítejte v pohodlí domova a až po zvážení všech pro a proti si vyberte úvěrový produkt, který vám bude nejlépe vyhovovat. Můžete totiž velmi snadno předělat, což se dnes velmi nevyplácí.

Pokračovat na článek


Refinancování hypotéky

Refinancování hypotékyRefinancování hypotéky znamená převedení stávajícího hypotéčního úvěru do jiné banky, která klientovi nabídne výhodnější úrokovou sazbu a lepší podmínky při splácení úvěru. Cílem refinancování hypotéky je nejen úspora peněz, ale i možnost změny výše a doby splácení úvěru. Nabídek na refinancování je na našem trhu opravdu hodně a pro většinu klientů není orientace v nabízených produktech nijak snadná. Díky zkušenostem, které s refinancováním hypotéčních úvěrů máme a dlouholeté spolupráci s hypotéčními bankami a stavebními spořitelnami, můžeme svým klientům nabídnout kompletní zajištění refinancování hypotéky a to za ještě výhodněších podmínek, než banky běžně klientům nabízí.Kdy přistoupit k refinancování hypotékyPři úvaze o refinancování hypotéky rozhodně nenechávejte nic na poslední chvíli. Čekat na to, až Vám sama banka oznámí vypršení lhůty fixní úrokové sazby a nabídne novou sazbu pro následující fixní období se příliš nevyplácí. V praxi jsou zkušenosti takové, že si banka s oznámením konec fixace sazby dá načas a oznámení zašle dva až tři týdny před uplynutím fixní lhůty. Na vyřízení refinancování hypotéky u jiné banky už pak klientům mnoho času nezbývá a klienti tak ztrácí možnost získat výhodnější hypotečních sazbu, kterou jim konkurence nabízí.O možnostech refinancování hypotéky u konkurenčních bank se zajímejte alespoň tři měsíce před uplynutím Vašeho fixačního období.Sníženi úrokové sazbyJestliže Vám banka, u které splácíte hypotéční úvěr, nabídla na další úrokové období příliš vysoké úrokové sazby, pak se Vám vyřízení refinancování hypotéky zcela určitě vyplatí. Naši hypotéční specialisté Vám na Vaši žádost sjednají nižší úrokovou sazbu a lepší podmíny u jiné banky. Situace na trhu s hypotéčními úvěry se neustále mění a díky tomu refinancování hypotéky zcela jistě nabídne mnohem příznivější podmínky než byly v době při sjednání hypotéčního úvěru. Refinancování hypotečního úvěru nabízí možnost, nastavit si novou délku splatnosti úvěru, snížit si výši měsíčních splátek a tím si ulehčit od přílišné finanční zátěže. 

Pokračovat na článek


Banky nutí lidem úvěry

Nějak v tomto duchu se diskutuje v novinách. Názory se různí s tím, že hlavně odborníci se vyjadřují zdrženlivěji. Já bych to viděl ještě jinak. Berte následující slova jen jako příspěvek do diskuse.Domnívám se, že banky jen konají svou práci. Práci, kvůli které byly založeny. Práci, kterou její klienti potřebují. Banky přece mají, mimo jiné, umožňovat spoření a investice a také poskytovat půjčky. Jsou to podnikatelé, kteří pro svoji práci potřebují reklamu. Vždyť musí alespoň vzbudit dojem, že právě oni jsou nejlepší. A nabízet půjčku bez věcného obsahu není tak efektivní.Zcela stejně, ale již s tou věcnou cíleností a tudíž agresivněji, se chovají např. prodejci aut, cestovní kanceláře, prodejci vybavení domácností a mnoho dalších. Právě oni mimo svůj hlavní artikl nabízejí ještě všemožné způsoby financování na dluh. Z hlediska obecného pohledu jsou právě oni těmi našeptávači. Právě oni lákají zákazníky na možnost okamžitého nákupu. Mohou je nechat oslnit leskem nabízeného zboží a ztížit jim úvahy nad splácením dluhu. Nad jejich chováním se přitom nikdo nepozastavuje.Vypadá to, jako by za všechny úvěrové problémy klientů mohly jen banky. Klient si jen vezme úvěr a zřejmě netuší, že jej musí splácet. Ono se to hodí do současného vidění finančního světa. Svět je, bohužel asi oprávněně, viní ze spuštění krizového stavu a za všemi jeho aktivitami vidí nebezpečí.Banky mohou ovlivnit mnoho. Jsou na počátku schvalování úvěru a měly by mít proto kvalitně nastavené hodnocení rizik. Jejich eliminace předložením potvrzení o příjmu, o nákladech domácnosti, o splátkové historii atp. je ovšem slušně řečeno na kočku. Všechny tyto doklady vyžadované bankami hodnotí pouze historii. Nemohou ovlivnit to, že za měsíc někdo přijde o práci nebo onemocní. Že se třeba rozvede nebo ve svém životě přijme jiné priority.Je to jen a jen alibi, které ale nemá žádnou hodnotu. Jako zajištění jsou tyto papíry zcela bezcenné. Nabízet úvěr bez těchto oficialit je rizikové, jen pokud přitahuje zájem klientů, kteří by dveře bonity a spolehlivosti jinde neotevřeli. V tom je činnost podobných společností rizikovější a proto jsou podobné úvěry dražší. Je třeba eliminovat potenciální ztráty.Snažím se banky trochu obhájit. Co jim však zásadně neodpustím, je jejich úvěrová politika ve světle porovnání sazeb u spoření a investic. Vždyť v úrokových sazbách u spořících účtů nebo termínových vkladů a v sazbách úvěru, je řádový rozdíl. Pokud má být RPSN u úvěru 15 – 20 %, pak by měl být spořící úrok maximálně na úrovni 1/5. Někde u 4 – 5 %. Tak tomu bohužel není. Banky tak vydělávají dvakrát. Na vysokých úrocích za úvěry a za nízké úroky za vklady. V tomto úhlu pohledu jsou pro mě ty špatné.

Pokračovat na článek


Lichva a spotřebitelský úvěr – dva v jednom?

Lichva je v trestním zákoně definovaná jako zneužítí něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení a proti tomu poskytnutí nebo slib plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru nebo jednání, kdy někdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede. Fuj, takto vypadá právní definice.Co je to doopravdyPoskytnutí vysokého procenta na jakoukoliv půjčku je lichvou. Tedy trestným činem, který je postihován odnětím svobody a případným dalším trestním postihem jako třeba propadnutím majetku. V roce 2009 se v parlamentu objevila diskuze a návrh na stanovení určitého procenta, které rozliší lichvu od běžné půjčky. Navrhováno bylo 20 % nebo několikanásobek běžné bankovní sazby úvěru. Za podivných okolností a přestože většina veřejnosti byla nakloněna přijetí zákona, nakonec žádné takové opatření nebylo schváleno. Byla tak vytvořena platforma pro balancování nad otázkou, jak posuzovat, kdy půjčka s vysokým úvěrem je lichvou a tedy trestným činem nebo není.Stát lichvu podporujeNa poslancích se zřejmě projevily vlivy lobbystických zájmů. Půjčky s vysokým procentem nepůjčují jenom nechvalně známé společnosti s úroky 3.000 % za rok, ale také banky a různé úvěrové společnosti za také dost vysoké úroky. Spotřebitelský úvěr totiž k lichvě má velice blízko. Pod názvem spotřebitelský se skrývá běžná půjčka, která se spotřebou nemá nic společného. Peníze jsou poskytovány bez ručení a na jakýkoliv účel. Spotřebitel je vlastně zákazník a spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut na konkrétní zboží. Tehdy by samozřejmě nešlo o případ tísně, nezkušenosti nebo slabosti. Televizor si nikdo nekupuje v rozrušení a pokud ano, pak je to zcela jiný druh emocí, než má na mysli trestní zákoník. Stát tedy nad spotřebitelskými úvěry a jejich poskytováním přimhouřil oči nebo je zcela zavřel.Kdo poskytuje spotřebitelský úvěrPoskytování úvěrů by mělo být povoleno bankám nebo společnostem s bankovní licencí. Tím by byla zajištěna kontrola a to smluvních vztahů i výše úroků. Úvěrové společnosti, jak se tento název vžil, ale dokázaly tyto hranice obejít a mají nyní v předmětu činnosti – poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Ve skutečnosti ale žádné takové úvěry neposkytují. Jejich podmínky jsou od skutečných spotřebitelských úvěrů zcela odlišné. Jedná se vyloženě o lichvářské půjčky, které stát nikterak nepostihuje.Rychlá půjčkaVětšina zprostředkovatelů nebo poskytovatelů rychlých půjček přesně naplňuje první předpoklad lichvy podle trestního zákona. Poskytují úvěry evidentně v tísni a zneužívají nezkušenosti. To, že půjčí někomu, kdo má zápis v registrech (a tedy jinak půjčku nebo úvěr získat nemůže) je využívání tísně. Někteří dokonce jezdí domů a půjčují na místě, kde se jim dlužníci svěřují se svojí špatnou, i když třeba přechodnou finanční nebo majetkovou situací. Tím naplňují skutkovou podstatu lichvy, protože vědomě půjčují dlužníkovi, který je v tísni a nemůže si půjčit jinde nebo jinak řešit svoji situaci.Neskutečný úrokK půjčkám, které půjčují bez registru, bez ručitele, bez doložení příjmu a bez zajištění sice berou na sebe riziko, ale to je čistě jejich záležitostí. Společnosti, které půjčují nikdo k půjčování nenutí a podmínky si určují samy. Těchto údajně lehkých podmínek pro získání půjčky dále zneužijí obrovským ziskem, který z půjčky získají. A tím naplní druhou část podmínky skutkové podstaty trestného činu lichvy.Spotřebitelský úvěr?Takto je nálepka „Spotřebitelský úvěr“ pouze odlákáním pozornosti úřadů od skutečné podstaty údajné půjčky, ale ve skutečnosti lichvy naprosto jednoznačné. A je zajímavé, že státní orgány přihlížejí těmto praktikám s nonšalantní benevolencí. Dokonce se někteří státní zástupci vyjadřují v tom smyslu, že nikoho za lichvu stíhat nemohou, protože jim není známá výše údajného hrubého nepoměru. A rozum jim k tomu neříká nic. Stejně tak by mohli postupovat u jiných trestných činů, třeba nepřiměřené obrany a požadovat, aby zcela nepřiměřená obrana k útoku byla vyčíslena třeba fyzikálně v newtonech.Státu se evidentně hodí, že lichva bují a existuje. A když to pojmeme pragmaticky, tak z ní stát žije. Samozřejmě, že existuje námitka …no tak si neměl půjčovat, nikdo ho nenutil… A je svým způsobem pravdivá. Bez ohně není kouře. Ale tento argument nemá nic společného s tím, že postihovat a zabránit lichvě je povinností státu a postavení společností, které lichvu provozují, by mělo být trestné, když tedy dnes máme trestnou činnost společností. Lichva je pro stát krátkodobě výhodná. Dlužník díky drastickým opatřením v podobě exekucí přináší daně, které by normálně z něj stát nedostal. Jak by někdo mohl donutit někoho, kdo nemá na zaplacení  pár tisíc nájmu, aby přišel o dům, byt, auto a nábytek a stát se s exekutorem o toto jmění podělil daňově?

Pokračovat na článek


Dlužník a věřitel – téměř manželský vztah

Často ani nevnímáme, že jsme vstoupili do zajímavého a velmi častého vztahu, kde jeden má povinnosti a druhý práva. Jeden něco dává a očekává dodržení určité dohodnuté podmínky a druhý řeší nějakou situaci, ke které půjčující nemá přímý vztah. Takový je běžný princip dluhu.VěřitelProtože toto slovo má základ ve slovesu věřit, je skutečně jakýmsi projevem víry. Důvěřovat se nevyplácí a přesto se půjčují peníze, věci i nemovitosti. Věřitel tak nemusí být jen naivním poskytovatelem. Naopak může využívat problémů zájemce o půjčení a stanovit si různě obtížné a nevýhodné podmínky. Nejpropracovanější systém půjčování má lichvář, který pomocí až vydíracích metod dokáže zhodnotit mnohonásobně svoji půjčku.DlužníkNepochybně je iniciátorem tohoto vztahu. A protože vztahy nejsou jen o číslech a údajích, do problému s nedostatkem peněz nebo jiných prostředků vstupují pocity. Dlužník si potřebuje pomoci z nějaké situace, která je pro něj svými silami nezvládnutelná. Samozřejmě si může půjčovat i zcela rozumově, kdy půjčka je levnější nebo výhodnější, než použití vlastních zdrojů. Většina dlužníků ale pociťuje a často i fakticky má nějakou nouzi. Proto se obrací na věřitele a očekává nějakou pomoc.KomplikacePři sjednání půjčky dochází k řadě různých pohledů na půjčení. Jinak věc vidí dlužník a jinak věřitel. Proto se uzavírají písemné smlouvy, aby byly podmínky jasně sjednané. A také se uvádí, že předchozí ústní jednání pozbývají uzavřením písemné dohody platnosti. Dluh je manželstvím na dobu určitou, protože jednou dojde ke dni, kdy se budou vztahy definitivně řešit a lámat. A tehdy při absenci smlouvy dochází k problémům. Jako v každém manželství obě strany vstupovaly do vztahu s jinými představami.Co je půjčkaNejjednodušší půjčkou jsou samozřejmě peníze. U peněz je možné přesně stanovit jejich výši s ohledem na dobu půjčení i na objem, který bude vrácen. Přesto ani peníze nemusejí mít jednoznačný charakter, protože mohou být v různých měnách nebo mohou vyjadřovat nějaký poměr. Vrácení peněz může být vázáno na splnění podmínek a jejich výše při vrácení tak nemusí mít prostý lineární charakter. A zcela jinou půjčkou je zboží, služba nebo nemateriální půjčka například vynálezu nebo autorského díla. Půjčovat si lze cokoliv a tady najednou vztah dlužníka a věřitele je velmi složitý.Zajištění dluhuV manželství se může jedna strana pojistit alespoň předmanželskou smlouvou. V průběhu manželství lze také oddělit majetek a peníze. Při půjčce je nutné také kromě přímého vztahu mezi dlužníkem a věřitelem (zvláště u příbuzných nebo známých) myslet na zajištění. A kupodivu by na to měly myslet obě strany. Věřitel potřebuje pokrýt svoji půjčku a procenta, která chce získat navíc. Dlužník si zase potřebuje chránit svůj majetek, aby neblokoval a nepřišel o víc, než měl v úmyslu na půjčku vynaložit. Zajištění je proto důležitým faktorem projednání a poskytnutí půjčky. Již při tomto jednání se ukáže, jak vážně strany myslí svoje vzájemné závazky a vztahy. Velké zajištění znamená nedůvěru věřitele a malé zase pravděpodobnost problémů se splacením.Písemná dohodaJak je patrné, k půjčení peněz a jakéhokoliv majetku by měla být uzavřena smlouva. I když laik uzavře nějakou neplatnou dohodu, bude pro něj mnohem snadnější u soudu nebo při jednání stran prokázat svoje tvrzení. A pokud dokáží oprostit svoje vztahy dlužník a věřitel od pocitů a vzájemných emotivních, příbuzenských nebo vztahových principů, je půjčení základem dobrého a kvalitního vztahu, který později nepřinese nejen nepříjemnosti s řešením půjčky, ale také se nestane zdrojem sporů o obsah a formu půjčky. Věřitel a dlužník by tedy měli hned na začátku vše přesně projednat. Pro půjčky se totiž rozešla mnohá manželství, rozeštvali příbuzní a zničily obchodní či majetkové vztahy.

Pokračovat na článek


Státní podpora nové výstavbě jen omezeně

Nemohu než se připodepsat pod text Marka Loužka, jehož „CEPovský" názor na socialistickou bytovou politiku v ČR sdílím já i Evropští demokraté jen s jedinou výhradou. Tou je problém mladých rodin, zpravidla nepříliš majetných a spíše nízkopříjmových, které se díky zdeformovanému trhu s byty a neřešené deregulaci nemohou dostat k levnému nájemnímu bydlení, především ve větších městech a samozřejmě v Praze. Jen pro pobavení čtenáře musím zmínit zcela vážně míněnou výtku pana předsedy Klause, jehož mamince na Vinohradech zlý primátor, myslím v roce 2000, zase zvýšil nájem v obecním bytě asi o dvě stovky! To bylo poslední legální zvyšování nájmů koeficientem inflace, než ústavní soud zrušil vyhlášku o nájemném! Deset předchozích let ŽÁDNÁ vláda, ani pravicová koalice ODS - ODA - KDU, nenašla odvahu zavést například desetiletou přechodnou lhůtu k úplnému uvolnění nájmů. Ale zpět k mladým - ti mají vážně problém – pokud nejsou bezdětní a nemají oba alespoň průměrný příjem, těžko si najmou přijatelný byt, byť i na sídlišti. Proto bytový program Evropských demokratů počítá s jedinou formou státní podpory, kterou je příspěvek obcím na nájemní startovací byty pro mladé, event. i jako sociální byty pro zvláštní sociální případy. Ten by umožnil postavit - nebo koupit na trhu již postavené a rekonstruovat panelové – byty pro časově omezené nákladové nájemné, tedy bez zisku pro obec. Doplňkem může být ještě zřízení Garančního fondu na ručení prvých hypoték pro mladé, kteří nemají ručení a teprve začínají pracovat.  Smlouva na pět let, s eventuální možností prodloužení vždy jen o rok,  by pomohla začít slušný život, mít děti – nezbytná podmínka fungující penzijní reformy! - šetřit a vzít si hypotéku na koupi vlastního bytu. Pro představu – šlo by v Praze o 500 – 1000 bytů za rok, které by nemusely být postaveny nově, ale byly by třeba vykoupeny na sídlištích a rekonstruovány. Tak by šlo navíc zabránit postupné změn sídlišť v gheta, nestavět startovací byty tam, kde se uvolní neprivatizovatelné byty v panelových domech či doplňovat lokality drobnými objekty pro mladé rodiny přinášející oživení do stárnoucí lokality.M. Loužek nezmínil státní podporu stavebního spoření -  ED navrhují po pětiletém přechodném období zcela zrušit státní podporu spoření, které neplní svůj účel a slouží pro spoření s výnosem vysoko nad průměrem bankovního trhu. Asi 16 miliard korun je tak vynaloženo de facto mimo oblast bydlení – kdyby jen odhadovaná třetina byla použita na sociální dávku potřebným občanům k vyrovnání jejich nákladů bydlení při okamžité deregulaci, byly by státní prostředky vynaloženy efektivněji. Zmíněná podpora hypoték činí méně než 6 mld.  

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Cestování do zahraničí. Víza a cestovní doklady

Pro vyřízení víza stačí respektovat určité náležitosti, připravit si všechny dokumenty a mluvit pravdu. Biometrický pas vám s vízem může výrazně pomoci. Ať už se chystáte kamkoliv, kde je potřeba vízová povinnost, nikdy si nemůžete být skutečně jisti, zda vám bude vízum uděleno a jestli to bude včas.VízumProto je vždy zcela zásadní začít řešit vízovou problematiku v předstihu. Vyhnete se jak frontám na velvyslanectví, tak stresu před jízdou.Vyřízení víza není nikterak složitou záležitostí. Je však nutné si uvědomit a ujasnit, jaký druh víza potřebujete. Víza existují diplomatická a vládní, zaměstnanecká, na služební cesty, pro studenty, vědce a akademiky, na dovolenou či léčebný pobyt, pro členy posádek letadel a lodí, investorská víza, pro zaměstnance mezinárodních organizací, pro vnitrofiremní přesuny, novinářská, pro výměnné programy a au-pair pobyty, pro stážisty, vojáky, pracovníky církví či sportovce. Určitě jste se v některé z těchto skupin našli. Teď už jen stačí vyřídit odpovídající formality.Pracovní vízumVše si uvedeme na příkladu vyřízení pracovního víza do USA. Pracovní vízum je asi jednou z nejsložitějších forem povolení, jelikož je potřeba součinnost s druhou stranou – vaším zaměstnavatelem. Turistická víza jsou asi nejjednodušší. Tam stačí pouze zajít na ambasádu, popřípadě jde celou věc vyřešit i poštou v závislosti na požadavcích daného konzulátu.Vyřízení víza do USAPři vyřizování víza do USA je první část řešena elektronickou formou. Takzvaná žádost DS160 funguje jako podklad pro komunikaci s velvyslanectvím. K formuláři se přikládá digitální fotografie, která prochází jakýmsi testem na kvalitu fotky. Pokud se vám nepodaří fotku nahrát, nic se neděje. Je možné ji dodat až při samotné registraci na velvyslanectví.Ve formuláři se vyplní veškeré údaje podle daného typu víza, o které žádáte. Důležité je vyplnit všechny vyžadované kolonky, jinak vás ani formulář nepustí dál. Pokud vás formulář i přes nevyplnění kolonek pustí dál, vyhráno rozhodně nemáte. Vystavujete se riziku, že vaše žádost o vízum nebude přijata. Proto poctivě vyplňte celý formulář. Zabere vám to nějaký čas, ale uděláte maximum pro úspěch své žádosti.Po vyplnění formuláře následuje výběr místa a času pohovoru na ambasádě. Kam si musíte přinést důležité dokumenty a poslední stránku, kterou vám formulář DS160 vygeneruje.Ambasáda a nutné dokladyPro pohovor na ambasádě je obvykle nutné přinést pas nebo cestovní dokument, který má platnost alespoň 6 měsíců a navíc musí mít delší platnost, než je očekávaná doba návratu. Důležité je si uvědomit, že vízum bude do pasu vlepeno na ambasádě, takže je potřeba mít alespoň jednu volnou stránku v pase. Dále je pak potřeba pro jistotu donést fotografii pasového formátu, kdyby se úředníkům nezdála ta, kterou jste vložili do formuláře při online vyplnění. K tomu všemu ještě originál či kopii nejrůznějších formulářů, které se vztahují k dané cestě do země.Na ambasádě proběhne kontrola dokumentů a rozhovor obvykle v angličtině. Pracovník se vás zeptá, jaký máte plán cesty a na další formální otázky. Některé si poznamená do počítače, jiné ne. Po rozhovoru vám vydá nějaké dokumenty. Pas je vám zaslán následně poštou. Za vyřízení víza se platí poplatek v závislosti na druhu. Jde zhruba o stovky dolarů. Platit tuto částku je možné v dolarech či korunách, avšak vždy je pevně stanoveno, kolik dolarů či korun máte na příslušný účet předem zaplatit.Pořiďte si biometrický pasBiometrický pas, který se vydává od roku 2009, někdy též nazývaný E-pas, nabízí jedinečnou možnost, jak se vyhnout třeba i vízové povinnosti při cestování po světě. Strojově čitelné údaje a nosič biometrických údajů dokážou otevřít cestu do lecjaké země bez nutnosti vyřizovat si vízum. Například do USA je možné díky biometrickému pasu cestovat bezvízově. A nejen tam. Navíc tento druh pasu výrazně urychluje odbavení, dává cestujícímu vyšší kredit, takže se můžete i díky biometrickému pasu vyhnout namátkové kontrole.

Pokračovat na článek


Internetové soutěže a množící se podvody. Nenechejte se nachytat

Soutěžit na internetu je velice lákavé. Obvykle je to velice snadné, rychlé a výhry jsou relativně zajímavé. I soutěže na internetu mají však svá úskalí. Praktiky některých společností jsou na hraně zákona a spíše než na výhru v soutěži se můžete připravit na fakturu za služby společnosti ve své schránce.Internetové soutěže se řídí zákonem č. 202/1990 Sb. a tudíž podléhají relativně silnému dohledu. Každou chvíli se však objeví nějaká podvodná praktika, kterou provozovatelé nejrůznějších webů zkoušejí na návštěvníky svých stránek. Cíl těchto praktik je jasný – vylákat z neinformovaných zákazníků peníze za nic. Soutěžemi se to na internetu jenom hemží. Stačí zadat do vyhledávače spojení internetová soutěž a vyjedou vám statisíce stránek. A to se stále pohybujeme pouze na malém českém písečku. Ale právě zde se člověk může nejvíce spálit.Soutěže s platbouVelice zajímavou praktiku začaly provozovat některé společnosti v rámci soutěžení na jejich webu. Po registraci a přihlášení do soutěže obdrží takový účastník místo výhry fakturu. Třeba i několik měsíců po registraci přijde na vaši adresu faktura na relativně vysokou částku. A za co? Třeba za užívání služeb portálu (na kterém člověk třeba od té doby vůbec nebyl), za placené služby (které třeba vůbec nevyužívá) a podobně. Jako důvod, proč má člověk fakturu platit je obvykle uvedeno – na základě odsouhlasení obchodních podmínek při registraci do soutěže.Vydržte a neplaťte co jste neobjednali a nepodepsaliCíl těchto společností, které posílají faktury za účast v soutěži spojenou s využíváním jakýchsi smyšlených služeb, je jasný. Zahnat návštěvníka do kouta. Pohrozit mu exekucí, vymáháním a soudem. Neinformovaný jedinec podlehne a částku v řádu stokorun třeba i zaplatí. A právě z těchto plateb společnost žije. Jak jednoduché. Není neobvyklé, že nejrůznější faktury přicházejí i bez jakékoliv registrace v soutěži. Zkrátka někdo přeprodá databázi registrovaných klientů další osobě a ta vyzkouší jejich právní znalosti v podobě rozeslání faktur. Pokud se alespoň nějaká část lidí na tuto praktiku chytne, má daný člověk vyděláno.Informovanost při uzavírání dohodySmlouvu jako takovou je možné samozřejmě přes internet uzavřít. Nákup v eshopu je přeci jednou z těch, které běžně používáme. Ale při takovém uzavření smlouvy musí návštěvník stránek tušit, že nějakou smlouvu vůbec uzavírá. U eshopu je to jasné – potvrzení objednávky. Ale odsouhlasení všeobecných obchodních podmínek nepředstavuje uzavření smlouvy, jelikož zákazník zde neprojevuje dostatek vůle být touto smlouvou vázán, netuší, že ji uzavírá a tím pádem je rozhodně neplatná. Podnikatel musí totiž zákazníka před uzavřením smlouvy přesně a detailně informovat o ceně výrobku či služby. Proto je zcela neakceptovatelné vymáhat fakturu po člověku, který při účasti na nějaké soutěži odsouhlasí všeobecné obchodní podmínky. Jde o nekalou soutěž, jelikož zde dochází ke klamání spotřebitele.

Pokračovat na článek


Bydlení pro seniory

Ve stáří velmi často bývá nahrazována vana sprchovým koutem. Koupel ve vaně je však účinným rehabilitačním prostředkem, dokáže pomoci při léčbě pohybového aparátu a to vše v pohodlí domova. Proto byla vynalezena speciální vana s dvířky, která je bezpečná pro vstup do vany i výstup z ní. Senior nemusí tedy překonávat jakoukoli bariéru. Riziko pádu je v tomto případě minimální. Dvířka jsou vodotěsně izolována a je na ně až doživotní záruka. Dále je ve vaně instalována dvojitá výpusť, díky níž je záležitost vypuštění vany opravdu okamžikem. Tyto speciální vany mají také zabudované sedátko, nebudete si tedy muset namáhavě lehat do vany a po koupeli se s obtížemi zvedat. Tyto modely jsou asi 90 centimetrů vysoké.Koupelnová madlaDalším bezpečným opatřením je zabudování koupelnových madel. Není příliš vhodné se opírat při chůzi po koupelně například o umyvadla nebo závěsné skříňky, které se pod tíhou těla můžou časem uvolnit a spadnout. Z tohoto důvodu jsou madla nejčastěji instalována právě v okolí umyvadla, vany či toalety.Protiskluzová podlahaZcela nezbytné je protiskluzové ošetření podlahy. Speciální povrchy podlahových krytin nabízejí všichni prodejci koupelnového vybavení. Nezapomínáme též na protiskluzovou úpravu vnitřku vany či sprchového koutu. Vanu můžeme vybavit speciálními protiskluzovými podložkami s masážním efektem. Tyto podložky mají na spodní straně přísavky a nejsou finančně nákladné.Sprchová toaletaIdeálním nástrojem tělesné hygieny pro seniory jsou sprchové toalety, které ošetří vykonání potřeby bez zbytečného pohybu. Tento model spojuje funkci toalety a bidetu a nabízí možnost pohodlného ovládání všech funkcí pomocí dálkového ovladače nebo integrovaných tlačítek. Tyto toalety automaticky spustí proud teplé vody a následně je zapojen vestavěný fén. Toaleta se splachuje a čistí se sama. Některé modely jsou navíc vybaveny „lady sprchou“ pro intimní dámskou hygienu.LožniceV bytě jsou však i ostatní místnosti, kde se senioři můžou lehce a rychle zranit. Jednou z nich je pokoj, ve kterém strávíme téměř třetinu svého života – tedy ložnice.PostelKvalitní postel je důležitá především ve stáří. Měla by být o něco vyšší než klasická, ale zase ne o moc, aby se z ní pohodlně vstávalo. Senioři, kteří jsou dlouhodobě odkázáni na lůžko, ocení také polohovatelné rošty s kvalitními matracemi, jež napomáhají uvolnění a regeneraci páteře. Pomocníkem při vstávání z postele může být také opora s protiskluzovým madlem. Jednoduše ji lze vsunout pod matraci a nechat koukat pouze madlo, o které se senioři mohou opřít.NábytekNejen v ložnici, ale i v celém bytě, by nemělo být příliš mnoho nábytku, aby nepřekážel a dalo se kolem něj pohodlně procházet. Lepší než klasické skříně jsou skříně vestavěné s posuvnými dveřmi, které zabírají méně prostoru a nemůže se stát, že se zraníte o hranu nábytku. Předměty, které senior často používá, by se neměly umísťovat do horních polic, aby nehrozilo nebezpečí upadnutí při snaze o sundání věcí z police.Obývací pokoj s kuchyníPropojení obývacího pokoje s kuchyní je nejen praktičtější, ale také v souladu s trendy moderních domácností. Zde bychom měli dbát na to, aby skříňky nebyly umístěny příliš vysoko. Musíme však brát na vědomí, že příliš časté ohýbání může způsobit starším lidem obtíže.Dveře a schodištěKladem pro seniora může být odstranění většiny interiérových dveří. Ty, které ponecháme, by neměly však být užší než 80 centimetrů, jen tak se senior do místnosti dostane, kdyby byl náhodou upoután na invalidní vozík. Vyskytuje-li se v domácnosti schodiště, nesmíme zapomínat na velice důležitou věc, která ke schodišti náleží, a to je stabilní zábradlí, o které se senior může podepřít a přidržet se ho. Není však vhodné schodiště točivé. Při chůzi po tomto schodišti se seniorovi může zamotat hlava a snadno by mohl upadnout.Kuchyňská linkaCo se týče kuchyňské linky, bude pohodlnější, když pracovní desku umístíme níž, než je obvyklé, aby se pokrmy daly připravovat vsedě. Ze stejné výšky by se měly dát obsluhovat zásuvky. Místo standardní výšky 20 centimetrů umístěte zásuvky do výšky 50 až 60 centimetrů.

Pokračovat na článek


Jak zařídit studentský pokoj

S přibývajícím věkem každého dítěte se také mění požadavky na vybavení jeho pokoje. Zatímco dítěti postačí postel, skříňka a hračky, student má daleko větší nároky, jelikož toho potřebuje už mnohem více. Rozhodneme-li se dětský pokoj přestavět na pokoj studentský, musíme počítat s tím, že změna bude radikální a změní se prakticky všechno.Neznamená to však, že kompletní změna pokoje musí být finančně velmi náročná. Většina domácností by si takové razantní změny nemohla dovolit, jelikož samotné studium dětí je stojí spousty peněz.Uvážlivý výběr nábytku je předpokladem úspor vašich financíZáklad úspor tedy spočívá především v uvážlivém výběru nábytku, popřípadě doplňků do nového pokoje.  Studentské či pracovní prostředí by mělo být klidové a podporující koncentraci. Dospělí obvykle potřebují ke spokojenému životu minimálně tři místnosti – ložnici, obývací pokoj a pracovnu. V případě studentského pokoje musíte tyto již zmíněné tři místnosti vkomponovat do jediné. Ideálním řešením je pokoj rozdělit alespoň do tří zón a pro každou z nich by měla platit svá pravidla.Zóna spánkuZóna spánku je v pokoji velice důležitá. Statisticky je dokázáno, že člověk prospí více jak jednu třetinu svého života, proto je nezbytné dopřát si kvalitní a ničím nerušený spánek. V této zóně je především nejdůležitější postel. Ta by se měla umístit k vnitřní zdi. Od vnějších zdí totiž může jít během zimních mrazivých nocí chlad. Kvalita postele závisí také na matraci a roštu. Matraci volíme podle typu roštu nebo podložky použité v rámu postele. Ze zdravotních důvodů měníme matraci přibližně každých sedm let, což platí nejen pro děti, ale i pro dospělé. Velikost postele je závislá na rozměrech pokoje, ale také na výšce studenta. Dosáhne-li student výšky 175 centimetrů, bude potřebovat lůžko 200 či 220 cm dlouhé a nejlépe 100 centimetrů široké. Vhodné je také umístění nočního stolku vedle postele. Student si na něj může odložit budík, knihu či časopis. Na zdi, za hlavou studenta, by neměla chybět lampička na čtení, která poskytne dostatečné osvětlení. Vedle postele by v žádném případě neměl být umístěn počítač, jehož magnetické vlny mohou rušit spánek.Zóna zábavyZóna zábavy především slouží pro přijímání návštěv či relax. Musíme tedy myslet na to, aby v pokoji byl umístěn nějaký menší gauč nebo dvě křesla, kam bychom návštěvu mohli usadit. Neměl by ani chybět konferenční stolek na odložení sklenky vody či kávy. Pro udržení stálého pořádku v pokoji poslouží věšák, police a skříň vysoká do stropu s posuvnými dveřmi. Tento typ skříní uspoří spoustu místa díky posuvným dveřím a výška do stropu nabízí větší množství polic a tím pádem také úložného prostoru.Zóna práceV této zóně student stráví převážnou většinu svého studijního života. Proto bychom měli dbát na výběr pohodlné židle, umístění pracovního stolu a hlavně dostatečné osvětlení.Pokoj studenta dokonce již od první třídy vybavíme pohodlnou kancelářskou židlí.Protože víme, že student stráví spoustu času sezením u počítače, psaním úkolů nebo samotným studiem, nejvhodnější jsou pro tyto případy židle určené k osmihodinovému každodennímu sezení. Židle by měla být vybavena nastavitelnými područkami a mechanismem pro plynulou regulaci výšky sedáku. Existují takové typy židlí, které umožňují nastavit hloubku sedáku, úhel zádové opěrky a intenzitu bederního přítlaku, který reaguje na pohyb trupu a nenásilně vede ke zdravému a vzpřímenému sezení. Pro relaxaci krčních a ramenních svalů můžeme židli se zvýšeným opěrákem doplnit tvarovanou a výškově nastavitelnou hlavovou opěrkou. Ideálním potahovým materiálem není kůže ani koženka, které nesají pot, ani vlněný potah, o kterém můžeme říct, že nás kouše, ale materiál imitující semiš. Tento materiál je v posledních letech módní a také je velmi příjemný. Jeho výhodou je, že se dá snáze čistit praním a není ani příliš finančně náročný.Pracovní stůl je vždy vhodné umístit v blízkosti okna, které zaručí dostatek denního světla.Ideální je stůl s natavitelnou výškou a také s regulovatelným sklonem pracovní plochy. Deska stolu by měla být vysoká tak, aby se u ní člověk nemusel hrbit. Ideál je, pokud vzpřímeně sedící postava může zcela volně položit na desku stolu svoje předloktí a to tak, aby bylo přibližně v pravém úhlu ke trupu těla. Studenti potřebují stůl alespoň o velikostech 85x120 nebo 85x150 centimetrů. Záleží však na specializaci studia. Studujete-li tedy architekturu či výtvarnickou školu, je lepší mít stůl větších rozměrů na poholdné rýsování a rozložení učebnic. Nezbytnou součástí každého studenta je samozřejmě počítač. Nejlepším řešením, kam umístit počítač, je stůl do tvaru „L“. Ten můžeme buď koupit hotový, nebo je ho možné sestavit z dřevěných desek, kovových úhelníků a podnoží. Na jedné části stolu tedy píšeme, rýsujeme či čteme, druhou část stolu zabírá počítač. Nepostradatelnou součástí každého pracovního stolu jsou zásuvky, ať už pojízdné, nebo pevné oboustranné šuplíky připevněné k samotnému stolu. Pokud uživatel používá tiskárnu, pak by neměla být na desce pracovního stolu, ale mimo ni. Její pohybující se tisková hlava může přenášet rázy a chvění na pracovní desku a to není, zejména při psaní, příliš vhodné. Nezapomeňme také na odpadkový koš. Nejen úředníci dokáží při práci vyprodukovat spousty odpadků.Při studiu je také kladen důraz na dobré osvětlení.Jak už jsme zmínili, nejlepší volbou je umístění pracovního stolu k oknu nebo vedle něj tak, aby si student při psaní nestínil. Pravákovi má na stůl dopadat světlo z levé strany, levákovi opačně. Stejná zásada platí pro stolní lampu, kterou používáme současně s centrálním osvětlením. Pro lidské oko je nejpříjemnější měkké, přirozeně nažloutlé světlo žárovky, pro dlouhé každodenní svícení je však vhodnější úspornější světelný zdroj. Svítidlo by mělo stylově doplnit interiér.

Pokračovat na článek


Nebourané ojetiny po havárce

Prakticky každý prodejce bude tvrdit, že daný vůz nebyl nikdy bouraný. Obzvláště u dovezených vozidel z Německa je však velká pravděpodobnost, že daný automobil právě před svým transportem do České republiky nějaký šrám utržil. Jak ale poznat bourané vozidlo?Začít je třeba u porovnání barevných odstínů u jednotlivých dílů karoserie, což pozná prakticky kdokoliv. Zkušený odborník ví přesně, kam se podívat a kde jsou rozdíly nejznatelnější. Následně musí automechanik zkontrolovat fakticky stav jednotlivých dílů a celé karoserie. Opět je třeba se spolehnout na odborníka, který přesně ví, jak vypadá opravený a jak původní díl karoserie.Kupte opravdu to správné vozidloČíslo karoserie, tedy VIN kód – výrobní číslo vozidla, je prakticky zásadním údajem, který musí korespondovat s technickým průkazem. Obvykle bývá umístěno pod čelním sklem a vyraženo na karoserii na předním podběhu či na podlaze vozidla. Prodejce bude vědět, kde toto číslo je, pokud ne, nechte automechanika toto číslo vyhledat a porovnejte ho s technickým průkazem. Bezpodmínečně musí sedět. Pokud ne, nekupujte vozidlo. Důležité je také, aby mechanik vyhodnotil, zda číslo není přeražené či s ním nebylo nijak manipulováno.Nákup vozu nepředstavuje pouze automobilPři nákupu vozidla je důležité získat i potřebnou dokumentaci k vozu. V dnešní době a zvláště pak u vozidel dovezených, je zcela běžné vedení servisní knížky k vozidlu. Jde o deklarovaný údaj, na který se dá relativně dobře spolehnout. Důležité pak je, aby servisní knížka byla vyplněna a měla tak vypovídající hodnotu. Další dokumenty představují nejrůznější návody, uživatelské příručky a postupy. Navíc by kupující měl k vozidlu dostat všechny klíče. Obvykle jde o dva kusy a nikoliv jeden jediný, jak je často prodejci předkládáno.Koupě po podepsání smlouvyPokud jste vy i váš automechanik spokojeni s faktickým i dokumentárním stavem vozidla, již nic nebrání uskutečnit nákup. Dohadování o ceně necháme na vás, jelikož nejde o radu jak nakoupit, ale spíše o metodiku psychologie nákupu a jednání. S čím vám ale pomůžeme, je smlouva o koupi vozu. Předně je nutné si ji detailně přečíst a porozumět každé části, která se v ní vyskytuje. U odkazů na zákony je nutné si tento zákon vyhledat a seznámit se s ním. Popřípadě využít služeb právníka, který může případnou složitou smlouvu zkontrolovat a vyhodnotit, zda se nejedná o jednostranně nevýhodnou koupi. Navíc smlouva o nákupu vozidla musí pro ochranu obou stran obsahovat následující údaje:Specifikaci prodávajícího pomocí jména, adresy a nejlépe rodného čísla. Stejně tak u kupujícího je nutné tyto údaje uvést. Pokud je prodávajícím subjektem firma, je třeba zadat obchodní jméno, adresu a minimálně IČ. Tím bude subjekt jasně identifikován.Následně je nutné uvést předmět smlouvy, tedy vozidlo – detailní specifikace SPZ, rok výroby, číslo technického průkazu. VIN, barva, obsah motoru a technická kontrola. Následně je nutné prohlášení prodávajícího, že je vlastníkem vozidla a že nezamlčel žádné závady na vozidle. S prodejem je nutné spojit předání technického průkazu a plné moci k provedení převodu vozidla v registru na nového majitele.Kupující se musí ve smlouvě zavázat, že vozidlo od prodávajícího převezme do svého vlastnictví a zaplatí za to dohodnutou sumu. Je vhodné do smlouvy uvést, že kupující si je vědom toho, že změnou majitele zaniká povinné ručení a je nutné uzavřít nové.Dále je součástí smlouvy jasná specifikace ceny a to včetně daně z přidané hodnoty. Pokud je vystavována faktura, je nutné uvést splatnost faktury a účet, na který má být finanční obnos zaslán. Případně variabilní symbol platby.Obvykle je pak součástí smlouvy o koupi vozu odkaz na obchodní zákoník, který upravuje všechny ostatní náležitosti, které nejsou součástí smlouvy. Jde o běžnou praxi, jelikož je zbytečné psát vše do smlouvy. Obchodní zákoník je pro obě strany závazný a nezvýhodňuje ani jeden subjekt. Smlouvu je samozřejmě nutné vyhotovit dvakrát a každá strana obdrží jeden podepsaný výtisk. Hodí se ještě vložit prohlášení, že obě strany smlouvu četly, rozumí jí a s obsahem souhlasí. Svobodně pak smlouvu podepíší s údajem o místě a datu podpisu.Pokud smlouva vše potřebné obsahuje, je vám srozumitelná a souhlasíte s ní. Kupte vozidlo. Pokud není nic podezřelé, vozidlo je podle vašich představ a smlouva je bez skrytých klauzulí, kupte si vozidlo podle vašeho přání a užijte si ho do sytosti. Může vás navíc hřát u srdce, že jste nic nepodcenili a nákup si řádně připravili. Pokud vám informace zde uvedené pomohly s nákupem vozidla, podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskuzi pod článkem. 

Pokračovat na článek


Reklama jako novinářské sdělení

Také se s tím setkáváte? Rozpoznat skutečnou zprávu od nalákání na koupi výrobku nebo služby je někdy velmi těžké. Když je někde reklama, většina z nás se odvrací. Mají tedy reklamy mít právo na nenápadnost a ukrytí mezi seriozní novinařinou nebo nemají? Není to podvod na čtenářích nebo divácích?Občas každý cukneProdáváme si vzájemně články na webech a chceme, aby je někdo četl. Proto se napíší podobně jako obsažný článek, ale jejich smysl je jiný. Mají propagovat, lákat zákazníky a nakonec přinést nějaký finanční zisk. Proti tomu má článek nebo televizní zpravodajství jinou funkci. Má něco sdělit a jeho účelem je vyjádření názoru, seznámení se stavem a nakonec i hlídání demokracie (s trochou nadsázky). Je tedy zahalení reklamy pod roušku seriozní zprávy opravdu podvodem na čtenáře? Vždyť z něčeho se musí žít.Problém otravné reklamyReklama si za svoji pověst, která si nezavdá s prostitutkou na frekventované silnici, vybudovala svojí otravností. Za každou cenu vnutit nějaký prodej nebo službu se stalotak zoufale trapným, že se podvědomě reklamě vyhýbáme. Ale jaké reklamě? Té, která se prosazuje jinde, než očekáváme. Inzerci si normálně každý přečte, vyhledá co potřebuje a nakonec ani nevadí, že je některá zdůrazněná, přehání nebo se vychloubá. Prostě má inzerent víc peněz, což je spíš známka kvality. Z tohoto hlediska je reklama, která nás oslovuje ve filmech, v rámečcích kolem stránek nebo v textu opravdu otravná. A spíš odpuzuje. A z hlediska předstírání článku jako sdělení a přitom jde o umístění reklamy, je tento podvod méně okatý, ale tím více nechutný.Článek jako reklama – ano nebo nePopravdě se nikomu nechce platit za zbytečnou reklamu. Pokud je něco označeno jako reklama, většina to ani nečte. Čtenáře zblbne tím, že je přilákán obsahem, ale účel je jiný. Článek ale může mít svůj svébytný obsah. A přitom být reklamou. Vždyť sdělil svoje a přitom neuškodil. Když se pochlubím novou aplikací a popíšu její výhody, k tomu přidám proklik na prodejce, jsem za hranou? Míra věcí je opravdu složitá. Hra s návštěvníkem bude vždy záviset na odhadu a kvalitě textu. Úměrně přimíchaná reklama neodláká zákazníka nebo čtenáře. Jeho znechucení by pak znamenalo třeba trvalý odchod. Zcela utajený smysl článku sdobrým obsahem je tak paradoxně nejlepší reklamou. Neměl by být nevyvážený a hlavně průhledný a hloupě podbízivý. Jenom takový koktejl, který osvěží a vzbudí žízeň.Jde o penízeReklamu lze s trochu silnějším žaludkem umístit jako běžný článek. Je to finanční daň, na kterou nikdo není hrdý. To už je lepší dát oficiálně „nažrat“ vyhledávačům, i když bohužel také vyhledávače znají pojem vtíravosti. Doba ale zná jen diktát peněz. Proto si při vší nechuti musí každý rozmyslet, jak na reklamu. Potřebuje ji k provozu a životu. Pokud ji umí dobře zabalit a ví, jaká je skladba jeho čtenářů, pak neurazí. Pokud se ale vetře s naivním článkem, má smůlu. Přijde o víc, než dostal za článek. A proto zřejmě také u reklamy v článcích, která se tváří jako úplně jiné sdělení patří – míra věcí a konečný efekt je nejdůležitější. Ostatně každé podnikání je o vizi, odhadu a realizaci. Pokud nikdo nic nepozná, je to OK. Pokud to čtenář pochopí a zasměje se nad vtipností, je to také OK. A pokud odejde, je to jen a jen vaše chyba a riziko. Ale vyhnout se skryté reklamě stejně nejde. Takže se s ní prostě vypořádejte buď podle svědomí, nebo peněz, nebo vlastního umu či prohry.

Pokračovat na článek


Za pokladem se nemusí jen do cizích zemí

Nalézt nějakou věc a odevzdat ji patří k povinnostem slušného člověka. Mnoho z nás zažilo případ, kdy se ztratila peněženka s doklady a běhání po úřadech zabralo řadu dní a stálo nemalé prostředky. Proto je každý nálezce vítán. Pokud tedy svůj nález odevzdá.Hliněný hrnecV zemi je určitě ukryto mnoho pokladů a hledači používají různé techniky na jejich získání a objevení. Proto se občas stane, že se najde vzácná památka vysoké hodnoty. Tentokrát se našel hrnec mincí v hodnotě nejméně milion korun. Říká se, že peníze jsou anonymní, ale týká se to jen současných peněz. Tolary, groše, krejcary a denáry jsou tak málo v oběhu, že se jimi jen tak nedá platit. A nejsou už vůbec anonymní. Doplatili na to i hledači, kteří 90 % státu dát nechtěli.Zákon na straně zapomnětlivýchPokud někdo najde nějakou věc, musí ji odevzdat. Podle současného práva všechno někomu patří, a proto si nemůžete jen tak ležící věci přisvojovat. Bohužel někteří nepřizpůsobiví občané považují ležící věci za kořist, která jim po právu připadla. Někteří dokonce takové „zapomenuté“ věci přímo vyhledávají. Jaké mají právo na nález, ale netuší (někteří tuší, ale nedávají to najevo). Již námahu se zvednutím cizí peněženky považují za tak důležitou a obtížnou, že chtějí celý nález a provolávají se za vlastníky. Správně ovšem musejí na úřad, kde nález nahlásí a čeká je jisté zdržení.Zákon nespěcháNa vydání věci má její původní vlastník dobu jednoho roku. Takže rok si musí nálezce počkat na případnou odměnu. Pokud nález neohlásí a přijde se na to, má nárok jen na trestní řízení. Když se rok nic neděje, musí nějaký úřad prohlásit, že se vlastník nepřihlásil. Ani potom se nestává nálezce majitelem věcí nebo peněz. Nalezený předmět propadne komu jinému než státu. Dalo by se očekávat, že za toto čekání a dobrotu bude nálezce odměněn. Stát přišel zdarma k majetku, ale nemíní ho vydat. Stejně jako osoba, která předmět ztratila, dá po roce čekání nálezné ve výši 10 %.Kde vzít poctivceJak je vidět, tak nikdo příliš poctivé občany nestimuluje. Stát si zachovává svoji pozici všeberoucího úředníka a klidně si nechá 90 %. A to ještě může dojít k problémům se samotným zaplacením. Na těch 10 % má nálezce nárok jen 3 roky. Když nic nedostane, musí se soudit. Nalezený předmět se odevzdává obci, kde byl předmět nalezen. Pokud se vydáte na policii, může s vámi sepsat protokol, věc převzít a poté ji stejně postoupí obecnímu úřadu. Takže je lepší se vydat případně na úřad sám.Zjištění hodnotyU peněz je většinou hodnota jasná. Ale ty se nikde neválejí samotné. A historické mince už vůbec ne. Proto je dobré se jich zbavit. Buď je znovu zakopat, nebo raději opravdu odnést na úřad. Kromě nálezného máte nárok také na úhradu nákladů, což je třeba cestovné. Pokud nalezenou věc odevzdáte přímo majiteli, měl by vám vyplatit 10 % sám. Někomu se nebude chtít dávat 10 %, a tak s tím může být dost problémů. Jinak si můžete přiměřenou část nalezených peněz ponechat v podstatě sami, protože zákon umožňuje vzít do zástavy věc odpovídající dluhu. Jedině je otázkou, jak naložit s hodnotou majetkovou. Jakou má cenu?  To není tak jednoduché, ale právo je na straně nálezce. Cena musí být vyčíslena třeba i s historickou hodnotou.Pozor na trestyNálezce si musí dát pozor na různé trestně právní souvislosti. Nevrácení nalezené věci se trestá jako krádež. Pokud najdete 5 milionů korun v jakékoliv podobě (zlato, šperky atd.) může vás potkat až 8 let kriminálu. Při představě, že najdete nabitou peněženku nebo nabitý kufřík s milionem dolarů, nemusíte vůbec jásat. Tedy pokud vám stačí 10 %, tak máte alespoň útěchu. Jenom si dejte pozor, aby při nelezení a nesení předmětu někdo vaši snahu o vrácení nepochopil zcela jinak. To by mohl být docela malér.

Pokračovat na článek


Změny zákonů – obvyklá kratochvíle poslanců

 Nepřetržité změny zákonů vnášejí stále větší chaos do právního systému. Občan již dávno nemůže plnit obligátní heslo, že neznalost zákonů neomlouvá.  Znalost zákonů nemají ani specialisté v čele se soudci, státními zástupci a advokáty. Stát se obklopil tolika předpisy, že hradba práva brání běžnému životu a podnikání.Změna zákonaZměnit zákon není jen otázka nějaké nápravy stavu, změny formulace nebo problému, který se objeví v aplikaci zákona. S jakoukoliv změnou přichází dominový efekt, který změní také návazné právní normy. Pro jedno opomenutí nebo chybu zákonodárců se mění desítky jiných zákonných norem. Je jasné, že tyto chyby a přehmaty stojí daňové poplatníky spoustu peněz. A nejen na platy poslanců a jejich výdaje, ale také na úředníky a právní kanceláře, které na úpravě zákonů pracují. A nejhorší je dopad na rozpočty občanů a společností. Odpovědnost zákonodárců je ale nulová.Investiční fondy a společnostiZastaralý zákon o investičních fondech a společnostech byl mnohokrát novelizován. V předchozích variantách se mohl investiční fond spravovat sám nebo byl spravován investiční společností. Právě investiční společnosti stály za nepotrestanými podvody v investičních fondech, kdy si dokázaly pomocí smlouvy o obhospodařování fondu a při malém podílu na majetku fondu v akciích, pomoci ke značnému prospěchu. Prostě si účtovaly velké náklady, nevýhodně prodávaly a nakupovaly akcie nebo prostě nechaly majetek zmizet přes nějakou nastrčenou společnost nebo bílého koně. Proto se změnil zákon a činnost investičních společností se měla stát více průhlednou a dosáhlo se různých zákazů a nařízení ke kontrole a činnosti těchto společností. Bylo ovšem po privatizaci a opatření přišlo pozdě.Nový zákonPo desítkách novelizací se tedy zákonodárci rozhodli vytvořit nový zákon. Ten starý byl z roku 2004. Za 20 let tak došlo k zásadním změnám zákonů o investování nejméně 10 x a další zákon na tom nebude časem lépe. Nový zákon tak nově upravuje způsob hospodaření mezi fondy a společnostmi, jejich administrativní řízení a má zachovat regulaci investičního prostředí, jak se zatím vžila. Dohled České národní banky má být více zaměřen na takzvané systémové riziko. Což znamená, že se ČNB bude zajímat jen o fondy, kde o něco jde. Fondy s hodnotou do cca 2,5 miliardy majetku budou vyjmuty z dohledu. Otvírá se tak opět prostor pro tunelářství. Nový zákon má také oddělit hospodaření fondu přes investiční společnost a administraci – tedy byrokracii s fondem spojenou.Rizika zákonaZákon nic dobrého nepřinese a bude znamenat možné problémy a nepochopení ze strany investorů. Přestože investiční fondy obhospodařují poměrně velký majetek, ve srovnání s vyspělými zeměmi je investiční prostředí v ČR na nízké úrovni. Důvěra se totiž dlouho a těžce získává a lehce ztrácí. Nový zákon nebude jako obvykle běžnému občanovi pochopitelný a bude znamenat jen jakousi administrativní mlhu, ve které se nikdo nevyzná. Je tedy zbytečný a zcela nepotřebný.Změna zákona ale není jen změnou normy. Nový zákon, který má ušetřit práci ČNB a jejím přepláceným úředníkům, mění mnoho dalších zákonů. Jen namátkou dojde ke změnám Občanského zákoníku (tedy toho, který teprve v roce 2014 začne platit), Zákonu o ČNB, Občanském soudním řádu, Zákonu o bankách, Zákonu o daních z příjmů a Zákonů o živnostenském podnikání, penzijním připojištění, daních z příjmů, o spořitelních a úvěrních družstvech, dohledu nad kapitálovým trhem, finančním arbitrovi, DPH atd. Celkem se musí změnit či upravit 32 zákonných norem, na které navazují vyhlášky. Takže další zákon a další změna, která je zbytečná a opět bude znamenat menší zájem investorů a neschopnost občanů orientovat se v zákonech.

Pokračovat na článek