Výsledky vyhledávání pro dotaz zákon mění

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Smlouva o smlouvě budoucí mezi fyzickými osobami

Když něco chci a ještě to nemohu mít. Nejsou peníze, musí se splnit nebo stát nějaká okolnost či uplynout určitá doba. Pokud je smlouva o smlouvě budoucí podrobná, obsahuje v podstatě smlouvy dvě. Smlouva mezi občany podléhá určitým podmínkám občanského práva, které je mírně odlišné od práva obchodního.Webové aplikaceVelmi častým příkladem smlouvy o smlouvě budoucí by mohl být například software na zakázku. Místo poměrně obecné objednávky, která může být zpochybňována jednou ze stran by smlouva o budoucí koupi softwaru mohla obsahovat jednoznačné závazky. Doba internetových aplikací, rychlého rozvoje a obnovy podmínek programového vybavení často znamená neochotu zabývat se nějakou předběžnou smlouvou. To může přinést mnoho problémů.Podmínky smlouvyTento typ smlouvy musí mít písemnou formu. Povinnou náležitostí je určení doby pro uzavření následné smlouvy. Lhůta může být vázána na nějakou podmínku, aby však smlouva o smlouvě budoucí byla platná, nelze pouze určit, že po vypořádání dědictví se uzavře kupní smlouva na nemovitost nebo po schválení loga bude uzavřena licenční smlouva. Smlouva musí obsahovat dobu, tedy čtrnáct dní, rok, pět let. Ve smlouvě musí být uveden závazek v budoucnosti uzavřít konkrétní smlouvu. Bez těchto tří požadavků je smlouva neplatná.Specifikace závazkuČeské právo vyžaduje stanovení závazku tak, aby byl jednoznačný. Čím podrobněji je nějaká povinnost popsána, tím jednodušeji dojde později k uzavření například kupní smlouvy. A také k řešení případných sporů. Není neobvyklé, že smlouva o smlouvě budoucí je poměrně krátká a obsahuje například pouze povinnost do 30 dní uzavřít kupní smlouvu, která je v podstatě hotová jako příloha a je mnohem obsažnější.Proč nelze uzavřít rovnou smlouvuV některých případech by uzavření smlouvy místo smlouvy budoucí znamenalo absolutní neplatnost právního úkonu. Příkladem může být třeba nájemní smlouva. Dvě strany se dohodnou, že v určité nemovitosti, za určitou cenu si jedna strana chce pronajmout obchod. Druhá strana ale doposud není majitelem nemovitosti a zatím jen vyjednává o koupi domu. Protože mají obě strany zájem na nájmu, uzavřou budoucí nájemní smlouvu s tím, že jakmile se jedna strana stane majitelem nemovitosti, uzavře do 14 sní nájemní smlouvu. Může tak být v případě kdy původní majitel domu chce nadále bydlet v nemovitosti, kterou prodává. A nový majitel nemůže vykonávat vlastnická práva, protože není doposud vlastníkem.Oprávnění k uzavření smlouvyUzavřít smlouvu může být oprávněna pouze jedna ze stran a tedy nikoliv vždy obě. Strana, která chce smlouvu, specifikovanou ve smlouvě budoucí uzavřít, musí vyzvat druhou stranu ke splnění závazku. Tady může být jako příklad uveden třeba nájemní vztah s budoucím majitelem nemovitosti. Prodávající chce nadále v nemovitosti bydlet a vymíní si budoucí uzavření nájemní smlouvy. Naopak nový budoucí majitel na takovém závazku zájem nemá. Proto jde o jednostrannou záležitost, kdy právo uzavření nájemní smlouvy má jen jedna strana, která vyzve druhou stranu ke splnění povinnosti až po převodu domu.NeplatnostPokud ve smlouvě nejsou uvedeny obligatorní podmínky smlouvy, jak bylo uvedeno v odstavci Podmínky smlouvy nebo chybí obecné náležitosti jako je jméno, adresa a určení stran, datum, místo a podpisy, je také smlouva neplatná. Zákon ještě umožňuje při dodržení všech povinných náležitostí prohlášení neplatnosti pokud se okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku smlouvy vycházeli, změnily natolik, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. Tím je myšleno v případě domu a nájemní smlouvy třeba zničení nemovitosti katastrofou. Potom nelze naplnit obsah takové smlouvy o smlouvě budoucí.Smlouva o smlouvě budoucí je dobrou ochranou pro později vzniklé situace. Přísliby plnění, bydlení, plateb a jiných povinností mohou být těžce vymahatelné a protože důkazní břemeno leží na žalobci, a tak soudu musí žalující strana dokázat, že má pravdu. A předvolávat řadu svědků, aby doložili, že bylo něco slíbeno, přesně, jak a že se jednalo o závazný veřejný příslib, je těžké. Stejně tak je objednávka jednostranným aktem a pokud dojde k problémům, může být zpochybněn souhlas druhé strany. Proto by se neměla tato smlouva podceňovat, může zachránit od problémů a ztráty peněz.

Pokračovat na článek


Oddlužení není žádným dárkem dlužníkovi

Podstata oddlužení má svoje dva základní protipóly. Na jedné straně stojí humánní důvody, které stavějí lidskou existenci v tomto materialistickém světě nad ostatní hodnoty. Druhá strana nevidí smysl v oddlužovacích gestech a pojímá dluh jako vinu člověka, kterou si způsobil a za kterou oprávněně ponese následky. Existuje nějaký kompromis?Princip oddluženíPodstatou osobního bankrotu je v podstatě objem prostředků, které může dlužník splácet. Zákon přiznává možnost splatit jen část dluhů, ale pod jednou podmínkou. Splaceno musí být alespoň 30 % finančních závazků za dobu 5 let. Oddlužení podléhá rozhodnutí soudu, který nařídí dohled insolvenčním správcem. Přednost tedy dostává materiální pojetí práva a sociální rozměr oddlužení.Sociální cítěníV českém právu se skutečně často projevuje snaha pomoci „obyčejným“ lidem. Oddlužení nepochybně směřuje do cílové skupiny rodin a běžných zaměstnanců. Týká se totiž dluhů, které existují v rozmezí do dvou milionů korun. Nejčastěji kolem 500.000 Kč. Běžný plat totiž dosahuje částek 15.000 Kč až 25.000 Kč. Dlužník je schopen splácet od 3.000 Kč do 10.000 Kč, což za 5 let vytvoří částku přibližně 200.000 až 600.000 Kč. A trojnásobek pak znamená skutečně vzniklý dluh.Proč jenom zaměstnanci?Dá se namítnout, že oddlužení se týká také soukromých podnikatelů. Ti převážně ručí celým svým majetkem a mohou tedy mít zablokované veškeré hmotné a nehmotné pozemské statky. Jenomže jejich podnikání v podstatě dluhy skončilo. Nemohou nakládat se svými prostředky obživy, a proto nemohou doložit pravidelný příjem. Kromě toho je v exekuci prodáván jejich majetek a pokud dluží státu, ani si nemohou zařídit Živnostenský list, kde bezdlužnost je zákonnou podmínkou. Zaměstnanci sice mají zablokovanou část příjmu, která jde na úhradu dluhů, ale soudu poměrně snadno mohou doložit, že mají prostředky na splácení.DeblokaceZaměstnanci se tedy nejvíce snaží o deblokování svých příjmů a majetku. Exekuce je postihuje tvrdě, protože většinou nemají možnost změnit svoje bydliště nebo se s rodinou skrývat. Exekutor může libovolně vstupovat do jejich bytů a zabavovat předměty, když ponechá jen nejnutnější vybavení domácnosti. Pokud jsou vlastníky bytu, pak exekutor byt prodá a žádný nárok na bydlení jim nevzniká, musejí si sjednat nájem. A to je vzhledem k omezení příjmů značný problém. Proto této skupině dlužníků oddlužení pomůže nejvíce, protože se zastaví veškeré úkony exekucí a „pouze“ musí dlužník pravidelně po dobu 5 let splácet soudem stanovenou částku. Nedojde tedy k zablokování veškerých příjmových možností, dlužník může žít a získává relativní klid a materiální jistoty.Solidarita s malými dlužníkyOtázka správnosti cílení oddlužení do sociálně slabších skupin obyvatelstva je otázkou společenské solidarity. Samozřejmě může existovat podnikatel, který předkládá daňové přiznání s milionovými příjmy a zároveň chce splácet dluhy pomocí oddlužení. Většinou však raději pracuje a podniká načerno, aby dluhy v závratných milionových hodnotách nemusel vůbec splácet. Podnikání se dá snadno krýt jinými způsoby, podnikat může přes další osoby nebo může pracovat načerno. Řešení oddlužení je tak v českém právu vnímáno skutečně jako humánní prostředek nouze běžného člověka. A zcela pomíjí otázku zodpovědnosti věřitele. Kdo půjčuje bez ověření bonity, na sms zprávy, bez registrů a bez prokázání příjmů dost riskuje. Přesto dostává později do rukou tvrdou zbraň exekuce, která je skutečně jednou z nejtvrdších v Evropě.Větší míra odpovědnosti?Otázka tedy není jen jak najít kompromis nebo vyhovět některé straně zastánců či odpůrců oddlužení. Zákon by měl zřejmě víc zohledňovat odpovědnost věřitele. Mnoho rychlých půjček v podstatě půjčuje bez jakýchkoliv problémů naprosto nebonitním a zadluženým lidem. Spoléhají na způsob vymáhání a na získání prospěchu z jakéhokoliv majetku nebo příjmu dlužníka a donutí tak občana k dost zoufalým krokům. Často se dlužník odhodlá porušit trestní zákon, obchází daňové zákony a nevýhodně s věřiteli „směňuje“ svůj majetek. Zákon je tímto způsobem oddlužení nespravedlivý k tomu, kdo měl vyšší příjmy a o ty přišel třeba propuštěním z práce. Častým dluhem je špatný propočet finančních možností. Při platu 50.000 Kč (třeba jako součet platů manželů) si dlužník vezme úvěr, který splácí „pouhými“ 10.000 Kč měsíčně. V případě nemoci, propuštění nebo snížení platů najednou na splácení nemá prostředky a roztáčí se dlužní spirála.Jiné pojetí bankrotuV USA je pojetí bankrotu rovnoprávné mezi společnostmi i osobami. V ČR firma zbankrotuje, prodá majetek a nikdo dále nehoní představenstva, akcionáře, zaměstnance a další osoby, které se na hospodaření podíleli. U osobních dluhů naopak dluhy stále trvají, prodejem aktiv nekončí a týkají se v podstatě celé rodiny dlužníka ve společné domácnosti. Postavit na stejnou úroveň firmy a fyzické osoby stát neumožňuje. V USA znamená osobní bankrot zákaz nakládání s majetkem, prodej majetku dlužníka a tím veškeré oddlužení navždy. Je otázkou, zda nerovnoprávnost právnických osob, fyzických osob a nekonečnost dluhu pro občany není spíše ke škodě a neznamená nerovnoprávnost před zákonem. Nekonečnost dluhů poškozuje více stát, který by dokonalým oddlužením fyzické osoby získal běžně pracujícího nebo podnikajícího občana, který by platil daně.

Pokračovat na článek


Zastaváren je jako much

Se zastavárnami se roztrhl pytel. Zastavit se dá cokoliv a někdo by klidně zastavil i manželku, kdyby to bylo možné. Zatím se do zastaváren nosí všechno možné zboží, které si občané zakoupili, když očekávali lepší časy. Zastavárny ale moc milosrdné nejsou a vydělávají dvakrát.Ocenění a úrokCelý problém věcí, které se ocitnou v zastavárně, je v jejich ceně a úročení poskytnutých peněz. Tady se kumulují hned dvě výhody zastavárníka. Jednak získá do zástavy předmět, který může nabýt za velmi nízkou cenu a jednak poskytuje peníze za vysoký úrok. Běžně se jedná o 10 % denně. Proto je úvaha nad zastavárnou dost důležitá. Můžete přijít o věci velmi vysokých hodnot.Přijmutí zbožíZboží do zastavárny přijme a ocení sám zastavárník. Vytvoří nějakou nabídku, která bude tak na polovině reálné ceny. Je zajímavé, že lidé se nechtějí rozloučit s některými předměty a neradi by je prodali.  Takto ale pod dojmem nouze mávnou rukou. A nakonec nedostanou ani pořádnou částku za jejich realizaci přes zástavu. K tomu musejí prokázat původ zboží. Zastavárník si podle nových pravidel musí hlídat problém s případným prodejem kradených věcí. Většinou požaduje nákupní paragon nebo nějakou fakturu. Ale ne každý.Kradené věciMnoho zastavárníků přijme klidně i kradenou věc. Sehnat si doklad o nákupu není dnes pro zloděje žádný problém. Pokud umí tisknout a včas si ukradl barevnou tiskárnu, klidně takový doklad zfušuje sám.  Samozřejmě se dopouští podvodu, ale to je zastavárníkovi jedno. Zastavárník jen vyžádá doklad o zboží a občanku. Nastrčené osoby tak mohou v klidu prodávat a nemají žádný problém. Jediná opatrnost musí být při skutečně velkých rozměrech nákupů kradeného zboží. Pokud zastavárník chce za každou cenu vydělat a bere toho příliš (což posoudí subjektivně policie), je jasné, že porušil zákon. A sankce mohou být nepříjemné.Trestní odpovědnostZločin podílnictví není zrovna příjemným koncem přičinlivého zastavárníka. Zákon říká: „Kdo ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo užívá věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině jinou osobou nebo jako odměna za něj bude potrestán odnětím svobody, propadnutím věci, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. Nemusíte se bát, že když koupíte kradenou věc, tak se automaticky stáváte podílníkem. Musí se jednat o vědomý trestný čin a tedy musíte bezpečně vědět, že věc byla kradená.Zlato a diamantyMezi zastavárnami je velká konkurence. Proto se mnozí uchylují k různým trikům a podivným podmínkám smluv. Na druhou stranu si zákazník může vybrat mezi zastavárnami, ale je to jako z louže pod okap. Zastavárníci znají svůj byznys. Proto mají nejraději cenné předměty. Rádi vykoupí nebo zastaví zlato, šperky nebo rodinné cennosti. Ty totiž nemají žádný doklad a stačí tak jen občanka. O tyto předměty můžete proto rychle přijít a již je nikdy neuvidíte. Je mnohem lepší prodat takovou věc, než utržit pár korun. Jenomže lpění na svých materiálních statcích, je hlavní psychologická výhoda zastavárny. Když tam totiž něco nesete, myslíte si, že za pár dní věc zase máte zpátky doma. Tento efekt vás tak připraví o mnoho peněz, protože většina věcí se nikdy zpětně nevykoupí. Ale rozlučte se hned s náramkem od babičky… 

Pokračovat na článek


Hmotný a nehmotný majetek v daňové evidenci

V daňové evidenci je důležité si odepisovat majetek. Drobný majetek do hodnoty 40.000 Kč nebo 60.000 Kč se odepisuje ihned, respektive je okamžitým nákladem. Ostatní majetek je dlouhodobý a jeho odpisy se řídí různými pravidly. Odepisujte, protože jinak platíte zbytečně vysoké daně.Hmotný majetekMusí splňovat dva požadavky současně. Vstupní cena musí být vyšší než 40.000 Kč a zároveň potřeba použití musí trvat alespoň jeden rok. Za hmotný majetek se považují domy, byty a stavby, pěstitelské celky (ovocné stromy, zahrady) s dobou plodnosti přes 3 roky, zvířata s hodnotou přes 40.000 Kč, majetek, který je součástí budov, ale dá se ocenit jednotlivě a zařízení nebo stroje pro výrobu. Za hmotný majetek se v žádném případě nepovažují zásoby. Pokud tedy máte na skladu polotovary nebo jiné zásoby, které slouží k výrobě, držíte je přes rok a mají hodnotu přes 40.000 Kč, nelze je v žádném případě odepisovat.Nehmotný majetekU nehmotného majetku stanovuje zákon pořizovací hodnotu vyšší než 60.000 Kč. Jedná se o majetek, který byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo vlastní činností, darem nebo jiným způsobem. Jedná se o duševní vlastnictví, vývoj, výzkum, autorská práva, software a technické zhodnocení uměleckých děl, které zvyšuje jejich hodnoty. Pro daňovou evidenci platí, že nehmotný majetek je okamžitě daňově uznatelným výdajem. A tedy se ihned odepíše celý. Jediná povinnost pro účtování platí pro evidenci. Nehmotný majetek musí být evidován a tedy označen cenou, datem pořízení, způsobem využití a datem uvedení do provozu nebo využití. Tento majetek tedy dnem pořízení ihned putuje do nákladů.Odpisy hmotného majetkuPro daňovou evidenci se použije pouze účetní odpis a poplatník se tak nemusí zabývat ničím jiným, než rozlišením do odpisových skupin. Celkem existuje 6 odpisových skupin. Odepisování se počítá podle let.Odpisová skupina       Doba odepisování1                                  3 roky2                                  5 let3                                  10 let4                                  20 let5                                  30 let6                                  50 letDo první skupiny patří například hospodářská zvířata a také kancelářské a psací potřeby. Druhá odpisová skupina je poměrně obsáhlá a z hospodářských zvířat se do ní dostali koně. A to nejen jako zvířata, ale také ti pod kapotou. Obsahuje také sportovní potřeby, hudební nástroje, nábytek, autobusy, nákladní vozy a třeba vybavení pro kolotoče. Třetí skupina se týká především technických zařízení jako jsou pumpy, stavební konstrukce, kotle, lodě, lokomotivy a také skleníky. Do čtvrté skupiny se dostávají budovy, které jsou z méně trvanlivých materiálů, dále oplocení, telekomunikační, plynová a elektrická vedení a například otevřená koupaliště. Pátá skupina s účetní životností 30 let odepisuje především různé stavby a šestá skupina s délkou 50 let se týká pouze nemovitostí.Daňové náklady jsou důležitou součástí přiznání k dani, pokud podnikatel neuplatňuje paušální daň. Znamenají značné snížení daňového základu, ale mnozí drobní podnikatelé je nevyužívají. Jejich propočet je přitom jednoduchý. Pořizovací cena se dělí počtem let. Každý rok si z pořízeného auta za 500.000 Kč může podnikatel odečíst 100.000 Kč z daní. Odpisy nejsou složité a je třeba je využívat.

Pokračovat na článek


Insolvenční návrh – jak neudělat chybu se svojí pohledávkou

Každý podnikatel stál někdy před otázkou řešení své pohledávky. Pokud stačí několik upozornění a peníze putují na účet, je vše v pořádku. Mnohdy se musí zapojit do vymáhání tvrdším způsobem specializovaná agentura. Občas se podaří něco dostat z exekuce a když prostředky nemění majitele, stojí věřitel před rozhodnutím. Začne uvažovat o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení – hovorově řečeno návrhem na konkurz?Zacházení s dluhemPřed takovým podáním by si měl věřitel především uvědomit, jak si stojí z hlediska své pohledávky a majetku dlužníka. Velký rozdíl mezi věřiteli rozeznává zákonné ustanovení o takzvaném zajištěném věřiteli. Věřitel ani tak zajištěn není, ale mohl dluh nějakým způsobem ošetřovat a tím získává výhodu proti jiným nezajištěným věřitelům. Zákon upřednostnil na nátlak bank zástavy.Zástavní právoPokud nechce být věřitel jen tím, kdo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení, osvědčí, že mu není alespoň 2 měsíce placeno a doloží dokumenty, včetně případné platby právníkovi, měl by si zajistit institut zajištěného věřitele. Tito mají přednost před nezajištěnými věřiteli a dostávají majetek z prodeje podstaty a tedy ze zpeněženého jmění úpadce. Proto se také při přihlášení ke konkurzu uvádí onen případ zajištění. Zajištěním není směnka nebo uznání dluhu. Zajištěním se rozumí jednoznačné pojištění konkrétního hmotného nebo nehmotného majetku.Druhy zástavNejjednodušší zástavou je zástava na nemovitosti. Věřitel podepíše s dlužníkem zástavní smlouvu, která se vloží do katastru. Tím je toto právo nepochybné. Pozor na to, že v katastru již mohou být evidováni jiní zástavní věřitelé a pořadí rozhoduje. Podobný účinek má omezení práva převodu nemovitosti, které může být vázáno na splacení dluhu. Věřitel nemůže převést nemovitost bez souhlasu dlužníka a v konkurzním řízení je potom tento věřitel upřednostněn. I jakékoliv obdobné právo má svůj rozhodující význam při získání prostředků z konkurzu.Zadržovací právoPodobným právem je zadržovací právo k hmotnému majetku nebo zástava věci movité. Věřitel by si měl jakýmkoliv způsobem svoji pohledávku hmotně pojistit. Dlužník může mít třeba registrovanou ochrannou známku, může mít obchodní jméno, patent nebo projektovou dokumentaci. Věřitel se musí před podáním návrhu na prohlášení konkurzu snažit dostat tyto předměty co nejvíce na svoji stranu, tedy si je zajistit nějakým podobným právem, které jej při zpeněžení dostane na první místo.Náklady podání návrhu na konkurz mohou zálohově stát až 50.000 Kč. Proto by si měl každý věřitel nejprve rozmyslet, zda jeho pohledávka má reálnou šanci na uspokojení. Pokud nemá, musí s ní pracovat a nutit dlužníky k zajištění. Zajištěná nemovitost totiž může být velmi rychle prodána, náklady jsou podstatně nižší. Odměna exekutora činí neskutečných 15 % a insolvenčního správce 11 %, ale může být s ohledem na způsob realizace zpeněžení mnohem nižší a schvaluje ji soud, který ji může na návrh věřitele snížit. A podstatnou možností je také právo věřitele určit, zda bude nemovitost prodána dražbou, přímým prodejem a kdo prodej realizuje – dražebník nebo třeba realitní kancelář. Nevstupujte proto do konkurzu jako naivní a očekávající věřitelé. Snažte se udělat pro svůj dluh co nejvíce.

Pokračovat na článek


Daň z příjmu fyzických osob – neopominutelná povinnost

 Daň je tak časté slovo, že jen vyhledávač Seznam eviduje kolem 5.000 dotazů denně. Množné číslo daně je na tom o něco lépe, hledáno je v polovičním množství. S daní se probouzíme a usínáme. Není nic na tomto světě, co by nemělo nějakou souvislost s daněmi. Daním se podařilo uplést mohutnou pavučinu kolem člověka. Někdo po ní leze a někdo se do ní zamotá.Blíží se daň z příjmuStátní daňový pavouk se kdysi zakousl do člověka jen několikrát za rok. Dnes visí na každém nákupu, na každém pohybu a dokonce se snaží ovládnout i naši mysl. V prodejně je celkem zřejmé, jak se projevuje, při jízdě také, ale daní se i myšlenka. Patent neprodáte bez zaplacení daně z příjmu. World wide tax (WWT) je opravdu všude. Myšlenky by tedy měly směřovat k co nejmenším daňovým obětem, pokud vůbec takové jsou možné.Poplatník a příjmyKaždá fyzická osoba platí daň, pokud má příjem na území České republiky nebo ze zahraničí a zde se zdržuje nebo bydlí. U cizinců je poplatníkem ten, kdo se zde zdržuje alespoň 183 dní. Zdaňují se příjmy ze závislé činnosti, což je především mzda. Tyto daně jsou vysoké a ze mzdy se platí ještě zdravotní a sociální pojištění. Příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů se zdaňují obdobně.Závislé příjmy ve vztahu k podnikáníZákon považuje za příjem všechny odměny a platby funkcionářům družstev, společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným, komandistům komanditních společností a statutárním orgánům nebo jiným orgánům právnických osob.Příjmy z podnikáníTady se zdaňují příjmy ze zemědělské, lesní a vodní činnosti, živnosti a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Dále jsou to příjmy z autorských práv, průmyslových vzorů včetně nakladatelské činnosti, příjmy ze svobodných povolání umělců, příjmy znalců, tlumočníků, insolvenčních správců a příjmy z pronájmu majetku v obchodním jmění. Daním neuteče tedy žádný příjem. Pro určení sazeb jsou příjmy rozděleny.Příjmy autorůPříjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně 15 % za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.Daňové přiznáníPovinnost podat daňové přiznání se vztahuje na všechny fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl ve zdaňovacím období 15.000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy vybírané srážkovou daní. Kdo však vykazuje daňovou ztrátu, musí podat daňové přiznání vždy. Daňové přiznání nemusí podat také ten, který podal prohlášení k dani u zaměstnavatele a přitom neměl ostatní příjmy vyšší než 6.000 Kč.Jak je patrné, příjmy jsou poměrně složitou oblastí, ve které se špatně orientuje. Pokud poplatník dlouhodobě vykonává konkrétní činnost, časem zjistí všechny možnosti, z čeho a jak je povinen podávat daň. Problémy nastávají u poplatníků, kteří začínají podnikat nebo mají nepravidelné nebo jednorázové příjmy. Stát se nevyplatí obcházet. Podnikatelé a jejich vzájemná činnost je propojena fakturací, smlouvami, Obchodním rejstříkem, Živnostenským listem a daně tak skutečně jsou zjistitelné a dohledatelné.

Pokračovat na článek


Kolik stojí lidský život? Odškodnění zraněných při dopravní nehodě

Odškodnění zraněných při dopravních nehodách: Velmi málo lidí ví, jaké nároky z povinného ručení lze uplatňovat v případě, že se stali oběťmi dopravní nehody. Tyto nároky na náhradu škody na zdraví, často neznají ani příbuzní, kteří při dopravní nehodě přišli o své blízké.Bylo by naivní si myslet, že v případě škodné události vám samy od sebe pojišťovny nabídnou veškeré vaše nároky na odškodné, což vyplývá ze samotného principu fungování těchto podnikatelských subjektů, jejichž prioritou je vytvářet zisk. Pojišťovny budou snažit minimalizovat své výdaje.Jednorázově se odškodňují tyto škody na zdraví:bolestné poškozenéhoztížení jeho společenského uplatnění,ztráta na výdělku či důchoduúčelné náklady spojené s léčenímnáklady na výživu pozůstalýmpřiměřené náklady spojené s pohřbemZ každé dopravní nehody zůstává mnoho nešťastných lidí, ať už jde o viníka samotného, tak o poškozené.Za oběti dopravních nehod lze v případě smrti nebo vážného postižení považovat i nejbližší členy rodiny.Nárok na náhradu škody, nebo-li kompenzaci, má ten, komu byla újma způsobena.Všichni účastníci dopravní nehody, kteří utrpěli újmu na zdraví mají z povinného ručení viníka nárok na náhradu škody na zdraví. Nárok na náhradu škody na zdraví samozřejmě nemá viník nehody (mluvíme-li o náhradě škody z povinného ručení).Nárok na náhradu škody na zdraví mají: každý účastník dopravní nehody, pokud není viníkem nehody, účastníci hromadné dopravní nehody, chodec, cyklista, spolujezdci, ale i spolujezdci viníka nehody, pokud došlo k újmě na zdraví nebo smrti. V případě újmy na zdraví, která vám byla způsobena v tomto případě dopravním prostředkem, na nějž se vztahuje povinnost platit povinné ručení, máte nárok na odškodnění také za ztrátu na výdělku, ale i za vynaložené náklady spojené s léčením úrazu.Poškozenému náhradu škody hradí vždy pojišťovna viníka. Poškozeným Zákon č. 168/1999 Sb. umožňuje uplatnit své nároky přímo na pojišťovně.Právo na náhradu škody na zdraví, ztížené společenské uplatněníPři stanovení výše náhrady škody na zdraví, vychází pojišťovny z bodového ohodnocení zakotvených v příloze vyhlášky č. 440/2001 Sb., které stanovují míru újmy na zdraví.Jen pro představu – 1 bod je v přepočtu 120 Kč.Zlomenina palce u ruky bude mít menší bodové ohodnocení, než zlomenina stehenní kosti. Čím větší újma na zdraví byla úrazem způsobena, tím větší odkšodné poškozenému náleží.Znalec na základě znaleckého posudku nebo lékař na základě lékařského hodnocení může bodové ohodnocení zvýšit až o 50% s ohledem na újmu, kterou postiženému byla způsobena. Tuto náhradu může poškozený požadovat v mimosoudním jednání s pojišťovnou viníka.Další zvýšení odškodnění lze žádat za ztížené společenské uplatnění, na základě dle § 7 odst. 3 vyhl.č. 440/2001 Sb. O tomto však může rozhodnout pouze soud, proto je nutné podat žalobu a hlídat si promlčecí lhůty.Jsou-li nároky na náhradu škody na zdraví uplatňovány soudní cestou v rámci občanskoprávního řízení, je poškozený ze zákona osvobozen od zaplacení soudních poplatků.Kdo má nárok na jednorázové odškodné z povinného určení v případě dopravní nehody?Uveďme si jeden ilustrativní případ: Při dopravní nehodě se střetlo osobní vozidlo s minibusem. Řidič osobního vozidla byl viníkem dopravní nehody, nehodu nepřežil. V autě viníka na místě spolujezdce seděla manželka a na zadních sedačkách dvě jejich děti.V minibuse jeden člověk na místě nehody zemřel.Komu náleží jednorázové odškodné?Osobní vozidlo: manželka 240000 Kčdvě děti 2 x 240000 Kčrodiče: žijící pouze matka 240000Kčsourozence neměl, jiné osoby ve společné domácnosti nežily_________________________________Celkem: 960000 KčNenáleží viníkovi dopravní nehody!Rodina člověka, který přišel o život v minibuse dostane jednorázové odškodné ve výši:manželka: 240000 Kčtři děti: 3 x 240000Kčoba rodiče: 2x 240000Kč sourozenci: 2x 175000 Kč_________________________________Celkem:  1790000KčV tomto případě vzniknou i další nároky spojené například s pohřbem poškozeného.Pojišťovny mohou jednotlivé případy řešit individuálně.Posuzuje se také podíl spoluviny. Například, kdy poškozený nebyl připoután bezpečnostními pásy nebo byl pod vlivem alkoholu.Pokud cizí vinou ztratíte blízkého příbuzného, máte především právo na jednorázové odškodnění.§ 444 odst. 3 občanského zákoníku(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a toa) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,b) každému dítěti 240 000 Kč,c) každému rodiči 240 000 Kč,d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.Náhradu škody lze žádat i u vozidla, které z místa nehody ujelo.Pokud viník dopravní nehody z místa ujede, lze v těchto případech odškodnění za poškození zdraví žádat u České kanceláře pojistitelů, která odškodné vyplácí z garančního fondu České kanceláře pojistitelů.Pokud jste si stihli zaznamenat registrační značku vozidla, na internetových stránkách České kanceláře pojistitelů můžete dohledat pojišťovnu, u které je toto vozidlo pojištěno a nároky na náhradu škody můžete uplatnit u této konkrétní pojišťovny.Česká kancelář pojistitelů poskytuje plnění z garančního fondu :plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; při škodě na věci nebo ušlém zisku pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud věcná škoda nebo ušlý zisk přesáhl 10 000 Kčplnění za škodu způsobenou provozem vozidla bez pojištění odpovědnostiplnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla pojištěného u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu,plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla pojištěného hraničním pojištěním,plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění.náhradní plnění podle § 24a a 24b zákonaČtěte také: Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehodyPozor na promlčecí lhůty"Zákon přiznává poškozenému z dopravní nehody přímý nárok na výplatu pojistného plnění za způsobenou škodu vůči pojišťovně viníka nehody. Pokud se poškozený tohoto přímého nároku rozhodne využít, tak právo na výplatu pojistného plnění v případě vzniku škody z dopravní nehody se promlčuje za čtyři roky ode dne, kdy k nehodě došlo.Přímé nároky poškozeného z nehody vůči pojišťovně viníka mají z právního hlediska povahu nároků na výplatu pojistného plnění a podléhají tedy jiné promlčecí lhůtě, než nároky na náhradu škody.Je však třeba zdůraznit, že je tomu tak pouze v případě, kdy poškozený vzniklé nároky skutečně uplatňuje přímo po pojišťovně viníka nehody.Pojišťovna totiž platí za viníka nehody, proto platba pojišťovny není považována za náhradu škody, neboť za škodu je odpovědný viník nehody, ale za výplatu pojistného plnění pojišťovna.

Pokračovat na článek


Zástavní právo bude výhodné pro věřitele

Zajistit si svoje pohledávky lze zástavou. Tato možnost však doposud narážela na problém realizace zástavy. Pro věřitele bylo velmi obtížné prodat zástavu pomocí dražby. Čekaly jej další výdaje a poměrně dlouhé čekání na obdržení svých peněz. To se však s novým Občanským zákoníkem změní.Smluvní ujednáníProdej zástavy v případě nesplacení dluhu se tedy rozšiřuje. Ve smlouvě o zástavě bude možné dohodnout nějaký spravedlivý způsob realizace, který bude ale objektivní. Zastavený dům bude sice moci zástavní věřitel prodat třeba přímo nějaké osobě, ale musí jít o cenu obvyklou. Toto bude samozřejmě zneužíváno, ale je správné, že věřitel má přednost a nemusí se složitě domáhat uhrazení své pohledávky. Naopak ten, kdo nebude spokojen s prodejem své zástavy, se musí obrátit k soudu.Zákonná omezeníU některých zástav Občanský zákoník určuje, že jednak musí být zástavní smlouva uzavřena písemně a podmiňuje vznik zástavy zápisem – například do katastru nemovitostí. I přes smluvní volnost však nebude možné sjednat některé podmínky. Například nemožnost vyplacení zástavy dlužníkem. Před splacením dluhu nebo i po splatnosti tak bude mít dlužník až do doby prodeje možnost zástavu vyplatit. Pokud by tedy někdo uvedl, že třeba po splatnosti už nelze uhradit dluh  a zástavu získat zpět, jde o absolutně neplatné ustanovení.  Nelze si ani dohodnout realizaci zástavy před splatností dluhu. Tedy to, že se zástava prodá, i když dlužník má ještě čas vrátit dluh. Někdy si totiž dávají věřitelé do smluv ustanovení, že pokud neprokáže dlužník, že má dostatek prostředků měsíc před splacením dluhu, zástava se realizuje.Ponechání a pojistkaZásadním způsobem se také mění možnost uspokojení ponecháním si zástavy. Opět musí jít o přiměřenou hodnotu vůči dluhu.  Oproti současné verzi zákona tedy půjde o značnou novinku. Kdo totiž dříve použil zástavu tak, že si ji ponechal, jednalo se o neplatný úkon. Ponechat si zástavu je ovšem možné pouze tehdy, pokud si takovou možnost strany písemně dojednají. A stejně tak v případě vyplacení pojistky, má věřitel nárok do výše svého dluhu. Této možnosti se však mohou strany výslovně vzdát. Pokud tak neučiní, má zástavní věřitel nárok na jakoukoliv pojistku ze zastavené věci. Zákon tak velice rozšířil možnosti zástav a je potřeba se s nimi řádně seznámit. Změní totiž zásadním způsobem vztah mezi dvěma smluvními stranami.   

Pokračovat na článek


Chceme registr smluv, ale jaký…

Snaha zprůhlednit veřejné zakázky má svoje další oběti. Tentokrát jsou jimi uzavírané smlouvy. Určitě si všichni přejeme, aby bylo jasné kdo a za kolik profituje na veřejných penězích. Sám registr ale nemusí být samospasitelný. Může mít různá omezení a nevýhody.Podstata registruMyšlenka o zveřejňování smluv státních organizací a úřadů je nepochybně dobrá. A dokonce i určení platnosti smlouvy jejím zveřejněním v takovém registru má svoji logiku. Bez umístění do veřejného seznamu by nemohlo být uvažováno o realizaci takové zakázky. Všechno má svoje ale… Budou za nezveřejnění sankce, jak se bude dále postupovat v případě změn a kdy bude nutné smlouvy zveřejnit? Víme totiž dobře, že korupce využije každé skulinky v zákonu.Obsah smluvJednou ze zásadních podmínek tak musí být rozsah toho, co smlouva bude muset obsahovat. A nejen z hlediska zákona. Je přece jasné, že úředníci a na ně napojení „podnikatelé“ se budou snažit omezit přístup k informacím. Budou se třeba nechat zastupovat právníky, budou ceny určovat nějakým způsobem bez přesného stanovení částky a mají možnost třeba řady dodatků a odkazů na obchodní podmínky a další smluvní ujednání. Bude tedy zákon skutečně tak precizní, aby vyloučil tyto možnosti?Změny v registrechPokud tedy dojde ke zveřejnění smlouvy, bude tato smlouva platit po celou dobu zakázky? Nebude mít různá ustanovení o zvyšování cen v případě nečekaných událostí? Stačí si jen vzpomenout na stavbaře  a jejich vícepráce. Jen u stavby silnic dochází k tomu, že se objevují “nečekaná“ podloží, překážky, terénní nerovnosti a to vše po uzavření smlouvy.  Pokud budou smlouvy obsahovat nejasná ujednání a odkazy na právě takové možnosti, bude těžké zajistit kontrolu. Otázkou tedy opět bude, zda se po registraci smluv budou provádět změny a co s nimi? Budou se zveřejňovat nebo ne?Obcházení zákonaRegistr smluv nebude moci zarazit korupci. Ve smlouvách lze totiž vždy udělat a vytvořit různá ujednání a kličky, které umožní navyšovat ceny nebo měnit podmínky ku prospěchu některé ze stran. Na různé kličky jsou „podnikatelé“ se státními zakázkami skutečně velice vychytralí. Přesto je zveřejnění alespoň některých údajů významným krokem vpřed. Bude komplikovanější mít jen jednoho stálého „výherce“ veřejných zakázek a také určité podmínky bude možné přezkoumat. Registr smluv není samospasitelný, ale ztíží cestu rozbujelé korupci.     

Pokračovat na článek


Vymáhání slevy na byt po povodni

Jde to nebo ne? Koupili jste si nemovitost v povodňovém pásmu a teď máte starosti, jak se vypořádat se škodou? Možná není vina na vaší straně a máte nárok na slevu na byt či dům. Věděli jste, že nemovitost může být zasažena povodní?Skrytá vadaS nemovitostí mohou být velké problémy. Má totiž mnoho vlastností, které při koupi nemusí zájemce vůbec znát. To však není starost kupujícího, ale prodávajícího. Ten musí na skryté vady upozornit. Pouze zjevné vady jsou věcí a otázkou posouzení kupujícího. Tuto povinnost se mnohdy snaží prodávající eliminovat tím, že do smlouvy dá obecnou formulaci o tom, že kupující byl se stavem nemovitosti seznámen, stav je mu znám a souhlasí s ním a někdy dokonce, že byl se všemi vadami obeznámen před podpisem smlouvy. Ale tato formulace za určité situace obchází zákon.    Přesné stanovení vadyJe tedy pohodlné shrnout vady do obecné formulace, ale před soudem toto neobstojí. Vadu, kterou nemohl kupující zjistit prohlídkou a na kterou jej konkrétně prodávající neupozornil, je skrytou vadou  a platí pro ni zvláštní režim. Za takovou vadu, kterou je třeba vadná konstrukce, může i po koupi a zaplacení ceny požadovat kupující slevu a pokud taková vada činí věc neupotřebitelnou, pak je možné od smlouvy odstoupit. To znamená vrátit nemovitost a dostat peníze zpět.Lhůty a termínyNa skrytou vadu musí ale kupující upozornit prodávajícího bez zbytečného odkladu. A dokonce má povinnost podat žalobu do 6 měsíců od koupi nemovitosti. To  je poměrně krátká a nevýhodná lhůta. Skryté vady stavby se mohou projevit mnohem později. Tady je nepochopitelné, proč zákonodárce na zboží poskytuje 2 roky garance a na nemovitost určil jen půl roku. Pokud například někdo prodá nemovitost na jaře a sníh nebo déšť začnou dělat problémy až v zimně, má kupující smůlu.   Nemovitosti v povodňovém pásmuTo, že je nemovitost v povodňovém pásmu, by měl prodávající vždy uvést ve smlouvě. Kupující by se také uvedenou skutečnost měl dozvědět z pojistky a pokud mu ji výslovně prodávající nesdělil, pak má nárok na slevu z kupní ceny. V případě povodně se dokonce dá mluvit o naprosto neupotřebitelné věci a tedy odstoupení od smlouvy. Problém je tedy se lhůtou. Kdo si koupil nemovitost před půl rokem, může vadu ještě uplatnit. Někdo byl ovšem na povodňové pásmo upozorněn a pokud rovnou nepožádal o slevu, má nyní smůlu. Nárok se tedy týká pouze toho, kdo o problému nevěděl a ještě k tomu jen do 6 měsíců od koupě – od převodu nemovitosti v katastru nemovitostí, který se provádí dnem podpisu smlouvy.      

Pokračovat na článek


ÚS ruší vyhlášky

Konečně se dozvídáme, že platí základní právní pravidlo – občan je odpovědný jen před zákonem. Vyhláška není žádným zákonným ustanovením a přestože si ji mnozí úředníci velice oblíbili, je v podstatě jen cárem papíru. Občan totiž může činit to, co není zákonem výslovně zakázáno.Vyhlašovací mánieVyhlášky jako podzákonné normy mohou existovat. Ale ne v dnešní podobě. Když někdo zvorá zákon, honem začne vydávat vyhlášky, aby věc napravil. Jenomže takový postup musí mít oporu v zákoně. Zákon musí stanovit pravidla jak, kdy a proč vyhlášku vydat. Například zákon dává vládě právo vyhlásit minimální mzdu. To je číselný údaj, který nemá přímý dopad na práva a povinnosti občanů Je to jen zprostředkování určitého postupu.Nezákonné vyhláškyMnoho měst a úřadů svými vyhláškami nejen rozšiřuje svoje zákonné pravomoci, ale mnohdy i zákony mění. Nejčastějším příkladem jsou omezení pohybu osob v určitých prostorách, změny nočního klidu a jeden zajímavý zákonný prohřešek. Vyhlášky obce se snaží uplatnit i na lidech, kteří v obci nežijí. Představte si, že byste museli před příjezdem do nějaké obce znát její vyhlášky. To by v podstatě znamenalo konec cestování. Jenom by se studovala pravidla. Vyhlášky obcí jsou tak velice na hraně zákona.Zdravotní nadstandardyZákonodárci umějí vymyslet řadu zmetků. Teď se jim povedlo zvýšit poplatky za pobyt v nemocnici, ale zapomněli určit, kdy jde o nucený nebo „nadstandardní pobyt“. Tím dali do rukou vedení nemocnic šikanózní pravidlo. Pokud chtějí někoho popohnat domů, tak mu zvýší „nadstandard“. Proto Ústavní soud vyhlášku zrušil. Musí mít zákonnou podobu  a přesně stanovovat, za jakých okolností je nemocný ve zdravotnickém zařízení  a kdy už je v hotelu. To by v rámci léčení opravdu nebylo špatné vědět. A doufejme, že zrušených vyhlášek přibude. Jsou totiž povětšinou nezákonné…

Pokračovat na článek


Evropský soud pro lidská práva

Mnozí politici nebo občané se rádi ohánějí odkazem na tento soud. Takové výkřiky vypadají pěkně, ale nemají velký význam. Lidská práva se porušují a Evropský soud s nimi nic nedělá. Má totiž svoje pravidla, na kterých bazíruje. Domoci se spravedlnosti tak není jen otázkou samotného práva.Podání k souduEvropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku a proti českému státu rozhodují čeští soudci, které tam stát vyslal. Už toto samo o sobě vzbuzuje nedůvěru. Markantní na ESLP je to, že se snaží řadu stížností nepřijmout. Odvrhne kdejaký návrh, aby se jím nemusel zabývat. Je málo obsazen a je velice teoretický. V podstatě ztratil svoje opodstatnění. K ESLP se lze prokousat přes vyčerpání všech prostředků domácího práva. A tady je hlavní zádrhel.Stále dokolaProjednání stížnosti u ESLP je tedy závislé na zdlouhavém procesním počínání českých soudů. Nestačí jen získat pravomocný rozsudek po první instanci a po odvolání. Pokud chcete uspět, musíte podat třeba nesmyslné dovolání k Nejvyššímu soudu, abyste měli možnost podat ústavní stížnost. Ústavní soud by jinak také konstatoval, že jste nevyčerpali všechny prostředky nápravy. Dovolání trvá tak rok a ÚS je zahlcen a pokud rovnou stížnost neodmítne, že na ni „nemá čas“, pak za 2 roky vydá nějaké rozhodnutí. V nejlepším případě se tak za 4 roky můžete ocitnout u ESLP. Může se stát, že ale NS nebo ÚS rozhodnou částečně ve váš prospěch a věc se bude několikrát vracet a opakovat.Regulace nájemnéhoESLP dlouho hledal možnost, jak zamítnout žalobu majitelů domů na regulované nájemné. To je typický příklad omezení vlastnických práv. A cestu nakonec našel. Spočívá v nevyčerpání možností před českými soudy. Majitelé prý museli přesto, že zákon to neumožňoval, žalovat stát, tyto spory prohrávat, jít k NS, ÚS a nakonec k ESLP. To je absurdní vysvětlení. Je to podobné, jako by po popraveném chtěli, aby nejprve byla vykonána poprava a poté se obrátil na ESLP. Z tohoto příkladu je však patrné, že ESLP nepostupuje správně a že se snaží vyhovět hlavně státům. Jejich vliv na tento soud je totiž obrovský. A zvolání – Jdu k Evropskému soudu má směšný a sarkastický nádech.  

Pokračovat na článek


Notářský zápis jako rozsudek bez soudu

Notář má v českém zákonodárství výjimečné postavení. Řada byrokratických zákonů, nařízení a předpisů mu zajišťuje pohodlnou práci a život. Občanu nestačí dostavit se na úřad a předložit listinu. Většinou ji musí mít ověřenou. Notář si proškolí nějakého pracovníka, který vezme občanku a potvrdí, že tento člověk je totožný s tím, kdo dokument podepsal. Přitom by stačilo, aby si to ověřil úředník při samotném podání.Notářský zápisPokud některý zákon vyžaduje sepsání notářského zápisu, znamená to dostavení se k notáři, který sepíše nějaké skutečnosti a ze zápisu se stává veřejná listina. Stejně tak jsou stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů veřejnými listinami a mají stejnou právní sílu. Proč je třeba tolik byrokracie, netuší asi ani zákonodárci, ale shromažďování listin je takovým národním sportem. Je tím vykázána nějaké práce a stohy v archívech jakoby vypovídají o pracovním nasazení úředníka.Zajišťovací institutyExistuje však jeden opravdu zajímavý a užitečný notářský zápis. Zajistit si skutečné a bezpodmínečné splacení nějaké pohledávky, není jednoduché. A hlavně nemusí být jisté, rychlé ani levné. Zajištění směnkou znamená poplatek soudu a nějaký čas na soudní řízení. Realizace zástavy na nemovitosti také není jednoduchá a smlouvy nebo z nich neuhrazené závazky se musejí žalovat, dokazovat a platit. Ale jeden zajišťovací institut je v podstatě rozsudkem.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiPrávě vykonatelnost je tím kouzelným termínem. V podstatě se přestává jednat o zajišťovací instrument a začíná pro dlužníka skutečný problém. Pokud někdo chce mít exekuční titul, na který nemusí roky čekat, zvolí právě tuto možnost. Sepsání závazku a bezpodmínečný souhlas s exekucí jsou nevídaným nástrojem v rukou věřitele, který může být bez dalších problémů v případě nesplnění dluhu ihned realizován.Závazkový právní vztahVykonatelný notářský zápis není samospasitelný a použít se může jen u závazkových vztahů, tedy těch, kde vzniká nějaká povinnost na jedné straně a právo nebo povinnost na straně druhé. Tento zápis lze použít tedy u půjček, obchodních smluv, pronájmů, ale nelze se domáhat osobnostních, autorských nebo jiných práv, která znamenají nějaký vzájemný sporný nárok. Pokud tedy někdo nesplní svůj závazek, může se použít sepsání notářského zápisu, který musí (bez toho je absolutně neplatný) obsahovat:1. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (tzv. osoba povinná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,2. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (tzv. osoba oprávněná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,3. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,4. předmět plnění,5. dobu plnění,6. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.Notářský zápis může obsahovat také smluvně sjednaná další ustanovení, která se přímo váží k závazku. Tedy se závazkem může být spojován úrok, předání věci nebo vrácení jistiny. Pokud se uvede nějaká skutečnost, která se závazkem nesouvisí (třeba otázka jiných vzájemných vztahů, nájmů, pronájmů), pak toto nebude znamenat neplatnost zápisu, ale neplatnost jen takových ustanovení.Další náležitostiNotářský zápis musí především obsahovat přesnou formulaci, že věřitel souhlasí s vykonáním (tedy exekucí) na svůj majetek, že byl o této možnosti poučen a rozumí jí. To znamená, že může být po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu notářský zápis ihned předán exekutorovi a bez dalšího zkoumání zahájena exekuce. Notářský zápis má ale od soudního rozhodnutí přece jen jednu menší nevýhodu. Dlužník se může domáhat jeho zrušení a to proto, že oprávněná osoba nemá na plnění nárok. Věřitel je tak chráněn proti tomu, aby třeba i při splnění svého závazku věřitel stejně neuplatnil možnost exekuce a nevymáhal dluh znovu. Což se někdy stává například u směnek, kde si dlužník nevyžádá tento cenný papír zpět.Notářský zápis s doložkou vykonatelnosti je skvělým zajišťovacím instrumentem a může zbavit věřitele mnoha starostí. Výhodou sepsání je, že notář odpovídá za formální i věcnou stránku a jde tedy o velice obtížně zpochybnitelný doklad. Věřitel tak nemusí utrácet další prostředky, nervovat se u soudu nebo vyhazovat peníze a platit další náklady. Tento institut se málo využívá, ale měl by se dostat do popředí zájmu podnikatelů. Kdo myslí na důsledky, má potom daleko větší možnost domoci se svých peněz.

Pokračovat na článek


Spam skluzavkou do pekel?

Jak se nedostat do křížku se zákonem!Spam už dnes není využíván jen pro potřeby komerční reklamy. Může pobavit, úmyslně vyvolat paniku, nebo nakazit váš počítač virem.Podle analytické společnosti IDC je denně odesláno skoro 40 miliard e-mailů mezi uživateli, více než 17 miliard automaticky vygenerovaných e-mailů a 40 miliard spamů, tedy nevyžádané komerční elektronické pošty. Kde začíná a kde končí hranice mezi akceptovanou formou direct mailu a spamem? Lze spam použít v marketingu? Jaká jsou zákonná omezení?Odpovědi na tyto otázky poskytli – Maxim Černý, technický specialista serveru www.spamy.cz, Jan Majer, Senior Specialist Online Marketing společnosti Dimar s.r.o. a Ratibor Líbal, marketingový ředitel společnosti Actum, s.r.o. Spam v marketingu„Spam je jakákoliv masově šířená zpráva, často reklamní, ale i obsahující viry či propagační materiály politických stran a podobně ve vaší e-mailové schránce, kterou jste si nevyžádali, nebo nedali souhlas s jejím zasíláním,“ říká Jan Majer. Původ tohoto termínu není zcela jasný, pravděpodobně je však odvozen ze značky amerických masových konzerv ´lančmítu´, která se vyrábí od třicátých let.Spam je v marketingu používán úmyslně i neúmyslně. „Ti, kdož se rozhodli pro tuto formu, jsou ovšem nejen prodejci léků a pilulek na potenci, ale často i renomované společnosti, které se pohybují na českém trhu. Ti, kteří se pro spam rozhodli vědomě, tak obvykle činí po zralé úvaze a tato taktika skutečně může být v krátkém horizontu efektivní. Tyto firmy si najímají spammery, kteří pracují na plný úvazek, a dokáží tak vydělat až několik set tisíc dolarů ročně. Nicméně žádná renomovaná firma spam nepoužívá, pokud jí alespoň trochu záleží na dobrém jménu.Spam je totiž stoprocentní skluzavka do pekel pro vaši image,“ tvrdí Ratibor Líbal.Mnoho firem však používá spam nevědomě. Jsou přesvědčeny, že využívají výhod e-mailového marketingu, ale díky jeho špatným znalostem se ocitají v kategorii spammerů a firemní image silně trpí.Podmínky fungování spamuMaxim Černý si myslí, že funguje velká většina spamů, a to z jediného důvodu: vždy se najde alespoň jeden ze 100 000 lidí, kteří na nabídku ve spamu zareagují a produkt si objednají. „Kdyby nebylo takovýchto lidí, spammerům by se brzy spamování nevyplácelo, protože by nemělo žádný efekt. Toto je největší problém.“ Lidé, kteří o spamu nic nevědí, dál vesele klikají. Úspěch spamu tedy závisí především na: a)       obsahu,b)       poptávce po určitém zboží či službě,c)       zákaznické odezvě.Podle analýzy portálu Atlas.cz se v obsahu spamu víceméně odráží aktuální společenská poptávka. Nejvíce se spamy týkaly oblasti sexu, na druhém místě pak financí a zdraví.Antispamový zákonZákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, nabyl účinnosti 7. září 2004, dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů. Podle tohoto zákona je obchodním sdělením každá forma sdělení určená k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku. Za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu. Fyzická či právnická osoba, která získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu, může využít tyto údaje pro potřeby šíření obchodních sdělení pouze za předpokladu, že zákazník dal předem prokazatelný souhlas k takovémuto využití svého elektronického kontaktu, a že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby, odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy. Nevyžádaná sdělení návrh zákona zakazuje. Smyslem této úpravy je posílit ochranu soukromí občanů. Za zasílání nevyžádaných obchodních sdělení, spamu, navrhuje zákon sankci ve výši až 10 000 000 Kč.   Zásady při tvorbě akceptovatelného e-mailuMaxim Černý vysvětluje, že někdy lidé posílají legitimní zprávy, které však vypadají jako spam, a někdy jsou takto filtry vyhodnoceny. Jde například o posílání obrázků nebo PDF příloh, různých objednávek a podobně, bez jakéhokoliv doplňujícího textu nebo předmětu. Filtr tak může jen odhadovat na základě různých méně vypovídajících faktorů, zda to je spam či ne. Pokud by uživatel napsal například text: „Ahoj, Franto, tady Ti posílám tu objednávku. Honza“, filtr by si byl více jistý tím, že toto spam není.Každý slušný e-mail by měl obsahovat předmět, text a podpis odesílatele. Pokud toto budou uživatelé dodržovat, zvýší se jim šance, že jejich e-mail, například s jednou objednávkou v PDF souboru, nebude označen jako spam.Znaky akceptovatelného e-mailu jsou:a)       je zřetelně označen, že se jedná o obchodní sdělení,b)       v případě, že e-mail obsahuje obchodní sdělení jen v určité části, tak tato část musí být zřetelně označena,c)       obsahuje předmět, text a podpis odesílatele,d)       měl by zájemci na rovinu a srozumitelně říkat, co se mu nabízí a za jakých podmínek,e)       totožnost odesílatele nesmí být utajena,f)         musí být uvedeno, jak se odhlásit ze zasílání obchodních sdělení,g)       musí být uvedena adresa, na kterou adresát může napsat, že si nepřeje, aby mu nadále byly podobné informace odesílatelem posílány,h)       příjemce si e-mail výslovně vyžádá,i)         příjemce dá souhlas k zasílání obchodních sdělení dané firmě.Obchodní sdělení může být tedy efektivní a v mezích zákona, pokud má odesílatel důvod se domnívat, že se příjemce nebude cítit jeho e-mailem obtěžován. Sedm „statečných“ druhů spamůa)             Klasický emailový spam, obsahující například řetězové dopisy, tzv. chain letters, propagující pyramidové hry, návody na rychlé zbohatnutí, tzv. MMF – „Make Money Fast“, poplašné zprávy, které údajně napadnou váš počítač již v okamžiku, kdy zprávu začnete číst, nebo různé recese a žerty. Emailový  spam tvoří zhruba 80–90 % veškeré mailové komunikace na světě.b)             Obrázkový spam v podobě PDF, kdy spammeři píší text do obrázku. Ještě před dvěma lety se nedalo proti těmto spamům bránit, protože skoro žádný filtr neuměl číst text z obrázku. Dnes tvoří obrázkový spam asi 30 % spamu.c)             SEO spam využívá techniku, jak umístit webovou stránku ve vyhledávačích na co nejvyšší příčku. Jedna z častých taktik SEO spamu je například zaplnění stránky klíčovými slovy pro vyhledávač, tzv. „cloaking“ (maskování).d)             Komentářový spam je určen k cílenému propagování webu. Spammer se snaží pod každý článek napsat komentář, ve kterém propaguje nějaký web, a zvýšit tak počet zpětných odkazů na stránky.e)             Phising, česky rybaření, je například falešný e-mail, tvářící se jako odeslaný z vaší banky, v němž vás banka žádá o ověření totožnosti. Po kliknutí na odkaz je uživatel zaveden na falešnou stránku, kde odevzdá své údaje a následně přijde o peníze. Jde v podstatě o krádež identity.f)               SPIM,  Spam over Instant Messaging, je novým typem spamu, zaměřeným na uživatele ICQ, MSN Messenger atd. Uživatel, který má důkladně vyplněný profil s osobními informacemi, se pak jen těžko ubrání spammerům.g)             SPOG, Spam on Online Games, číhá na hráče online her. Během hry jsou obtěžování reklamními zprávami.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů

 spoření, účty, banky, termínovaný vklad, zisk Spoření v bance s garancí nabízejí spořicí účty a termínované vklady. Každý je jiný a přesto mají několik věcí společných. Spořicí účet nabízí možnost disponovat se svými penězi okamžitě, termínovaný vklad přináší lepší zhodnocení a výplatu v určený den v budoucnu.Banky nabízejí celou plejádu možných spořících produktů, přesto stále nejčastěji využívanými jsou spořicí účet a termínovaný vklad. Jde o to, že Češi jsou stále ještě velmi konzervativní a investování do podílových fondů či dokonce do akcií je pro ně příliš rizikovou investicí.Často tak tedy vstupují do spoření spíše v oblasti konzervativní a garantované.A přesně tyto skutečnosti mají spořicí účet a termínovaný vklad společnou. Jde totiž o zcela garantovanou úsporu peněz. Ze zákona jsou všechny vklady v bance pojištěny do 100 000 eur (tedy zhruba do 2,4 milionu korun). Vše, co vložíte na běžný účet, spořicí účet či termínovaný vklad je pojištěno proti úpadku banky. Jde o 100 000 eur na jednu osobu. Máte-li tedy u jedné bankovní instituce více účtů, jejich zůstatek se sčítá a je pojištěn do výše již zmíněné částky. Dalším společným rysem spořicího účtu a termínovaného vkladu jsou dané sazby úročení. Nejde o to, že se v čase nemění, ale vždy se mění podle rozhodnutí banky dopředu. Vždy víte, kolik vám dané spoření v budoucnu vynese a můžete se předem rozhodnout, zda vůbec budete chtít spořit.Spořicí účetSpořicí účet představuje rychlou a snadnou možnost, jak nechat své peníze vydělávat bez složitých znalostí trhu. Výnosy spořicích účtu jsou relativně nízké (cca do 2% v současnosti), přesto ve srovnání s úročením běžného účtu 0,01% jde o velice slušný výnos. Spořicí účty fungují jako jakési místo pro rychlou úschovu peněz, na které můžete relativně rychle sáhnout a stáhnout si je zpět. Převod ze spořicích účtů je prakticky okamžitý, stejně tak převod peněz na tyto účty. Jedná se o jakýsi podpůrný účet k vašemu běžnému účtu pro platební styk. Často je tento účet veden zdarma. Banky dokonce nabízejí možnost automatického posílání peněz na spořicí účet například v podobě stabilního zůstatku na běžném účtu a vše, co tento zůstatek převyšuje, se převádí do spoření. Velice efektivní a jednoduchý nástroj. Spořicí účet není příliš vhodný pro dlouhodobé investování. Výnos totiž zhruba pokrývá inflaci a navíc dlouhodobě existuje celá řada jiných spoření, která dokonce i garantují lepší výnos. Spořicí účet se hodí jako taková rezerva. Finanční rezerva, kde si lidé mohou uchovávat několika měsíční výplatu jako rezervu na opravu pračky, automobilu, nákup rozbitého televizoru a podobně. Zkrátka takové peníze „pro strýčka Příhodu“, na které je možné rychle sáhnout a bez jakýchkoliv sankcí vybrat. A zároveň tyto peníze nesou úrokový výnos odvislý od základní úrokové sazby vyhlašované ČNB. Zřízení spořicího účtu je velice jednoduché. Pokud máte v bance již běžný účet, jde vše velmi rychle a bez čekání. Prakticky obratem znáte číslo účtu, kam si můžete posílat své peníze. Úročení pak probíhá měsíčně či čtvrtletně a to obvykle z nejnižší částky, která byla v daném období na účtu přítomna.

Pokračovat na článek


Obchodní riziko

Pod pojmem obchodní riziko se zpravidla chápou dvě oblasti rizika. První je riziko spojené s výkyvy tržeb a druhá oblast souvisí s rizikem vyplývajícím z provozní páky.Prodejní rizikoProdejní riziko související s možností, že očekávané tržby nebudou dosaženy, ovlivňuje řada faktorů. Namátkou uvádím dle mého soudu nejvýznamnější, na které byste určitě přišli i bez mé pomoci:variabilita poptávky po našich výrobcích a službáchstabilita prodejních cencenová elasticita poptávky po naší produkci a službách, tj. v jakém procentním rozsahu se změní (zvýší) naše tržby pokud změníme (snížíme) cenu o určité procento diverzifikace portfolia produktů a služeb, které nabízíme a to i z geografického pohledu Všechny výše uvedené body mají společného jmenovatele a tím je jednoznačně stupeň konkurence ve sféře, kde každý z nás podniká.Pokud jde o měření rizika, lze použít směrodatnou odchylku k odhadnutému trendu vývoje tržeb tak, jak bylo prezentováno v kapitole měření rizika (ve financích). Obrázek 1: Historie a lineární trend čistých tržeb Z obr. 1 vidíme vypočtenou směrodatnou odchylku a trendovou rovnici v grafu. (Trendovou rovnici získáme v souladu s návodem v kapitole riziko ve financích). Abychom mohli srovnávat napříč firmami, podobně jako v případě variačního koeficientu by bylo vhodné tuto absolutní hodnotu směrodatné odchylkynějak vztáhnout relativně k trendové rovnici. Doporučil bych srovnávat její výši s hodnotami v rámci trendové rovnice a to asi nejlépe s počátkem a koncem, tj. s trendovou hodnotou v roce 1 a 8. Čím by byly obě hodnoty variačního koeficientu u příslušné společnosti v rámci stejného srovnávaného časového období vyšší, tím bude rizikovost vyšší.Provozní pákaProvozní hospodářský výsledek bude kromě rizika na straně výnosů také závislý na riziku v oblasti nákladů. Co do rizika variability provozních nákladů, bude rozdíl mezi firmou, jejíž podíl fixních nákladů bude vyšší oprotité, která má mnohem menší podíl fixních nákladů, i když co do tržeb a celkových nákladů jsou na tom úplně stejně. V případě velkého podílu fixních nákladů bude mít jakákoliv změna prodejů mnohem větší dopad na provozní zisk takové společnosti než v případě firmy s výrazným poměrem variabilních nákladů. Variabilní náklady jsou ty náklady, které závisí (rostou nebo klesají) podle velikosti výstupu. Typickým příkladem je spotřeba materiálu. Tento náklad bude "kopírovat" velice přesně výrobu a produkci. Naproti tomu jsou náklady,jejichž výši lze velice těžko vztáhnout k rozsahu výroby a prodeje. Jde například o nájemné, které hradíme vlastníkovi nemovitosti, jehož prostory využíváme k podnikání. Nájem bývá smluvně stanoven na určitou částku bez ohledu na to, jak se nám daří nebo nedaří prodávat. Mezi těmito extrémy je celá řada nákladů, které jsou "napůl" fixní a "napůl" variabilní.Čím je tedy proporce těchto fixních nákladů vyšší, tím vyšší neseme provozní riziko. Řečeno laicky, pokud jsou naše náklady vesměs variabilní, např. šijeme z látek oděvy, pokud nebude odbyt, jednoduše nebudeme nic nakupovat a nic spotřebovávat do nákladů. Pokud bude velký odbyt,budeme nakupovat potřebná množství látek. Naše tržby jsou celkem přesně kopírovány těmito variabilními náklady. Naproti tomu, pokud bychom podnikali v oblasti umění, pronajali si galerii a sbírku obrazů, podstupujeme značné riziko z toho titulu, že pokud k nám na výstavu nikdo nepřijde,naše tržby budou minimální a my utrpíme velkou ztrátu, neboť naše náklady jsou fixní a nekopírují téměř vůbec naše tržby. Pokud by naopak byla návštěvnost nečekaně vysoká a tržby by lámaly rekordy, fixní povaha těchto nákladů by zajistila velký zisk. Rozptyl možného provozního zisku je v tomto případě mnohem vyšší a tudíž je vyšší i riziko. Znovu připomeňme, že vyšší riziko neznamená nutně jen něco negativního jako je ztráta. Znamená i možnost vyššího zisku, než jsme očekávali.Pojem provozní páka má pak naznačovat totéž co páka ve fyzice, pomocí mnohem menší síly například zdvihnout těžký předmět. Pokud máme velký podíl fixních nákladů, s jejich nezměněnou výší tak můžeme hodně vydělat ale i hodně prodělat. Výše provozní páky je pak posuzována jako poměr fixních nákladů k celkovým (zpravidla provozním) nákladům. Je ale jasné, že pokud se zamyslíte nad nepřeberným množstvím nákladů, které vaše firma nese, velice často naleznete náklad, který je "něco mezi". Proto je v praxi značně obtížné firmy mezi sebou na této bázisrovnávat, nicméně jedná se o velice důležitý analytický nástroj při posuzování investic! Proto je nutné, abyste o něm měli základní povědomí a i proto si ukážeme jeho vazbu k tzv. bodu zvratu v rámci objasnění bodu zvratu. Shrneme-li tedy, co pod pojmem provozní páka chápat, pak velká provozní páka znamená, že za jinak stejných okolností dochází i při malé změně prodejů (tržeb) k velkým výkyvům provozního zisku. Bod zvratu (angl. break-even point)Bod zvratu je ekonomický pojem, který znamená situaci, kdy celkové výnosy přesně pokrývají fixní i variabilní náklady s nimi spojené. Vezměme příklad švadleny, jejíž náklady, jak jsme výše naznačili, budou převážně variabilní. Asi není třeba hlouběji rozpitvávat modelovou situaci,kdy vyjádříme její celkové tržby za košile, které šije a prodává, jako jejich prodejní cenu násobenou prodaným množstvím. Podobně, opět velmi zjednodušeně, asi není problém vyjádřit její celkové provozní variabilní náklady jako určitý objem látky na každou košili násobený jeho nákupní cenou. Pokud budeme předpokládat, že mezi její náklady patří i fixní porce nákladů spojená s odpisem šicího stroje (odepisuje nikoliv výkonově ale časově po dobu 5 let), pak by pro bod zvratu musela platit rovnice 1: Rovnice 1: Bod zvratu Rovnice 2: Bod zvratu po úpravě Příklad 1Řekněme, že na jednu košili švadlena spotřebuje 2 běžné metry půl metru široké látky, přičemž každý metr látky stojí 200 Kč. Potom lze přepočítat, kolik bude stát jedna košile co do nákupní ceny, resp. variabilního nákladu. V tomto případě by tedy variabilní náklad na jednu košili činil 2 metry (půl metru široké látky)násobené jejich cenou 200 Kč za metr. Variabilní náklad jedné košile by tedy byl 400 Kč. V souladu s tímto přepočtem lze upravit i rovnici 1 do rovnice 2. Dále předpokládejme, že švadlena ročně odepíše do nákladů částku 5 000 Kč z pořizovací ceny svého šicího stroje, který je ještě poháněn mechanicky, takže švadlena nemá žádné další náklady při spotřebě elektrické energie. Současně prodejní cena jedné košile činí 450 Kč.Pokud bychom měli stanovit množství košilí, při nichž bude dosaženo bodu zvratu, tj. kdy švadlena svými výnosy z prodaných košilí přesně pokryje všechny své náklady, dosadíme pouze všechny údaje do rovnice 2:Obrázek 2: Produkce pro bod zvratu - malá provozní páka Rovnice 3: Určení potřebné produkce pro bod zvratu Obrázek 3: Produkce pro bod zvratu - velká provozní páka 450 K = 400 K + 5000 K = 100Z výše uvedeného výpočtu lze dále odvodit potřebnou výši výnosů a nákladů, při nichž dochází k bodu zvratu. Tato úroveň zde činí 45 tis. Kč. Do úrovně 100 košil bude švadlena stále v provozní ztrátě, teprve od úrovně 100 prodaných košil se přehoupne přes bod zvratu do provozního zisku. Taktéž lze pouhou matematickou úpravou určit množství produkce, aby byl dosažen bod zvratu. Tento vztah ukazuje rovnice 3.Příklad 2Teď se podívejme na situaci, kdy by tatáž švadlena namísto šití košil koupila výkonný počítač vyvinutý na matematické modelování meteorologických modelů počasí. Na základě dat z různých měřících zařízení a satelitů by tento počítač na základě svých kalkulací poskytoval předpověď počasí a tyto výsledky by naše švadlena prodávala meteorologům. Řekněme, že pro názornost by jednu "předpověď" švadlena prodávala také za 450 Kč. Jejími variabilními náklady by nyníbyla pouze spotřeba elektrické energie, která by činila pro komplikovaný výpočet jedné předpovědi 150 Kč na předpověď, tj. průměrný variabilní náklad o 250 Kč méně, než v případě šití košil (a spotřeby látky). Na druhou stranu, odpisy tohoto počítače by zde byly 30 000 Kč ročně. Jak by se změnila celá situace?První, čeho bychom si měli všimnout, je vyšší míra odpisů, resp. fixních nákladů oproti předchozímu příkladu. Lze usuzovat na to, že v této situaci švadlena podstupuje vyšší provozní riziko v důsledku vyššího poměru fixních nákladů (vyšší provozní páka). V tomto případě bude požadovaný roční počet předpovědí k pokrytí veškerých nákladů v souladu s rovnicí 3 také 100, tj. 30 000/(450-150). Pokud si ale znázorníme i tento příklad graficky na obrázku 3, lze jeho srovnáním s obrázkem 2 dojít ke stejnému závěru,jaký jsme uvedli při shrnutí provozní páky, tedy že za jinak stejných okolností dochází i při malé změně prodejů (tržeb) k velkým výkyvům provozního zisku. Pokud totiž uvažujeme výchozí situaci v bodu zvratu, tj. při produkci sto košilí nebo předpovědí počasí, potom 10% pokles této produkce na 90 by v případě šití košilznamenalo provozní ztrátu jen v rozsahu 500 Kč (nižší provozní páka), naopak v případě vyšší provozní páky v příkladě 2 by se ztráta vyšplhala až na 3 000 Kč!Protože správné zařazení jednotlivých nákladů je velmi důležité pro tvorbu business cases, kterým se tyto stránky v jiné sekci také věnují, uveďme ještě jeden, tentokrát komplexnější příklad a jeho řešení v Excelu.Příklad 3Řekněme, že podnikáme v oblasti pekárenství a naše firma peče pečivo. Budeme uvažovat, že prodáme v průměru 30 tisíc kusů pečiva, jehož průměrná cena při daném portfoliu výrobků činí 12 Kč. Co se týká mouky a ostatních surovin, jejich spotřeba loni činila 90 tis. Kč. Na výrobu pečiva používáme elektrickou pec,která stála 100 tis. Kč, odepisujeme jí po dobu 10 let rovnoměrnými odpisy a na pec jsme si půjčili u banky 70 tis. Kč s ročním úrokem 8%. Splaceno máme zatím pouze 20 tis. Kč, takže náš dluh u banky činí k současnému dni 50 tis. Kč. Pec na výrobu stejného množství pečiva (30 tis. kusů) spotřebovala v loňském roce elektřinuza 20 tis. Kč (v této částce je započten i roční servis, u něhož předpokládáme podobné náklady i letos). Pronajímáme si prostory, za které podle smlouvy platíme fixní částku 5000 Kč měsíčně plus navíc 4% z tržeb. Dále máme jednoho zaměstnance na částečný úvazek, který obsluhuje pec a je hodnocen podle upečeného objemu pečiva. Loni, při prodeji 30 tis. kusů tvořily jeho mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění celkem za rok 180 tis. Kč. Daně a účetnictví nám vede externista, za 8 tis. Kč měsíčně. Korporátní daňovou sazbu (sazba daně z příjmů právnických osob) uvažujme 20%. Jakého objemuvýstupu (počtu prodaného pečiva v nezměněné struktuře) a výsledku hospodaření z běžné činnosti musíme dosáhnout k dosažení bodu zvratu? Z uvedeného linku si můžete stáhnout naznačené řešení s výsledkem v Excelu, nicméně nejpodstatnější je určení fixních a variabilních nákladů, které se mění s rozsahem produkce:

Pokračovat na článek


časová hodnota peněz, výnosová míra, míra výnosu, trh peněz

Výnosová míra, rovnováha na trhu peněz Výnosová míraVýnosová míra je opačná strana téže mince, pokud se bavíme o nákladech kapitálu. To už jsme v předchozí kapitole jasně naznačili. Pro formální komplexnost rovnice 1 udává její obecnou rovnici.V předchozí kapitole věnované nákladům kapitálu jsme mimo jiné řekli, že požadovaný výnos tím, kdo peníze (kapitál) půjčuje, v sobě vždy zahrnuje takovou část, která slouží k pokrytí jeho obavy z rizika, kromě ostatních zmiňovaných faktorů (očekávaná inflace, prémie za likviditu, preference dnešní spotřeby). Také v ekonomické a finanční teorii se dočtete o tom, že výnosová míra v sobě zahrnuje tu část, která znamená tzv. bezrizikovoumíru výnosu a nám již známou druhou část, nazývanou prémie za riziko. Rizikovou přirážku (prémii) jsme zmínili u nákladů na peníze (kapitál) a tudíž bude figurovat i u výnosové míry, protože pohled na výnosovou míru je pohledem na náklady kapitálu opačného subjektu transakce půjčení finančních zdrojů.Pro zvídavce na tomto místě ještě uvedu, že ona bezriziková výnosová míra je považována za relativně stálou a bývá ztotožňována s výnosem něčeho, kde existuje minimální riziko. Standardně uváděným příkladem bývají státní pokladniční poukázky(nejčastěji USA), jejichž výnosnost (v nominálním vyjádření včetně očekávané inflace) se dlouhodoběji v nedávné minulosti pohybovala kolem 5% (dlouhodobě mezi 4-8% vlivem výkyvů hospodářských cyklů a s nimi spojené inflační prémie). Pokud bychom z této bezrizikové míry očekávanou inflaci vyloučili, hovořili bychom o tzv. reálné bezrizikové míře výnosu, jak si ukážeme v kapitole reálná a nominální míra. Její odhadovaná hodnota se pak podle řady autorů pohybuje někde kolem 2,5%.Výše uvedené hodnoty však berte s odstupem, neboť různí autoři se ve svých stanoviscích různě liší.Jakákoliv vyšší výnosová míra je pak dosažena onou prémií za riziko a případně dalšími již zmiňovanými přirážkami. Mějte neustále na paměti, že jde o zrcadlový pohledna totéž, jako byly náklady peněz v minulé kapitole. Oba pohledy (z hlediska nákladů v minulé kapitole i výnosů peněz v této kapitole) na cenu peněz jdou jen z opačného úhlu. Nákladem bude pro toho, kdo si půjčuje, výnosem pro toho, kdo půjčuje. To, co stojí za určováním, jaká je rovnovážná cena na trhu peněz (a ta modelově působí i na rovnováhu trhu ostatních finančních aktiv jako jsou třeba burzy, trhy s dluhopisy či bankovní trh), projdeme v následujícím textu.Rovnováha na trhu peněz (kapitálu)V této části si v krátkosti povíme něco málo o tom, jak zmiňovaní velcí (mezinárodní) hráči, kteří ovlivňují rovnovážnou cenu peněz (kapitálu) svým chováním na její velikost působí. Současně z minulé kapitoly připomeňme, že trh peněz (respektive volných peněžních zůstatků, které můžeme nějakým způsobem investovat) je propojen s ostatními trhy finančních aktiv (kapitálu). Z hlediska kapitálových trhů znamená nabídka volných peněžních prostředků nutně poptávku po akciích, dluhopisech, bankovních vkladech a podobně. Když totiž kupuji (tedy "poptávám") akcii, dluhopis nebo vkládám peníze na termínovaný vklad, nabízím za to své volné peníze a naopak, pokud akcie prodávám (nabízím), poptávám za ně peníze. Použijeme k tomu graf nabídky a poptávky po tomto kapitálu (penězích), jak jej standardně používají ekonomové.Na obrázku 1 vidíme velice zjednodušeně, jak v tomto případě konkrétně na trhu s volnými peněžními prostředky k investování vzniká rovnovážná úroková míra. Jak jsme řekli v minulé kapitole, obyčejní smrtelníci jako vy a já těžko ovlivníme její výši. Od toho tu jsou mnohem mocnější hráči z řad silných nadnárodních subjektů, centrálních bank ale i vlád. Nicméněkaždý z nás její výši spoluutváří, ač naprosto neznatelným vlivem. Bod A představuje původní rovnovážnou úroveň při dané nabídce a poptávce po penězích všech, kdo na tento trh vstupují. Pokud budete své peníze někomu půjčovat, budete součástí nabídky, pokud je budete poptávat, budete součástí poptávky. Nabídka volných peněžních prostředkůZačněme nabídkou, která je hlavním ekonomickým proudem vnímána jako rostoucí funkcí množství peněz (tj. na obrázku je zjednodušeně zobrazena jako rostoucí přímka). Vysvětlit bychom to mohli tak, že pokud mají při nezměněných podmínkáchvšichni ti, co nabízejí peníze nabídnout ještě více ze svých zdrojů, musí být motivováni vyšším výnosem, tj. v tomto případě úrokovou sazbou. Nebo z pohledu implicitních nákladů držby peněz tak, že pokud rostou výnosové míry (tedy i úroky) v ekonomice, držba peněz se stává hodně "nákladná", protože přicházíme o tyto potenciální vyšší výnosy (v následující kapitole se seznámíme s pojmem náklady obětované příležitosti). Z tohoto důvodu budeme motivováni s rostoucí úrokovou mírou naše disponibilní (volné) peněžní prostředky ještě více investovat a nabízet je na některém z kapitálových trhů, které jsme dříve uvedli. Tzv. "volné" peníze držíme proto, abychom měli peníze k dispozici pro každodenní transakce. Čím ale budou v bankách vyšší úroky, tím více budeme motivováni takových peněz nabízet jako investici (např. je převedeme na termínované vklady u bank, do dluhopisů atp.), abychom vydělali. Toto je vysvětlení rostoucí přímky. Proti tomu pokud se na trhu s penězi objeví nenadále další silní hráči, kteří budou své peníze nabízet, povede to k růstu nabídky, která je znázorněna šipkou vpravo a vyšší nabídkaje znázorněna modrou rostoucí přímkou. Pokud roste nabídka, posouvá se křivka (přímka) nabídky vpravo.Ještě jednou, posunem po křivce nabídky nahoru dochází na spodní horizontální ose k růstu nabízeného množství peněz k půjčení, ale to jen za vyšší úrok (posouváme se totiž podél rostoucí přímky nabídky současně vzhůru a doprava). Jdeo růst nabízeného množství peněz, který je vysvětlován vyšším výnosem (úrokem), který když nabídneme peníze, které nám nic nevydělávají a zainvestujeme je třeba na termínovaný vklad, do firemních dluhopisů nebo do akcií, vyděláme. Čím vyšší je úrok, tím nás to láká držet méně těchto volných, "nevydělávajících" peněz. Pokud se ale na trhu objeví noví hráči, kteří nabízí peníze k půjčení, to znamená, že roste počet nabízejících své peníze k investování na kapitálových trzích a roste tedy i celková nabízená suma, posouvá se celá rostoucí křivka vpravo. Logicky, pokud bude na trhu více nabízejících peníze, bude možné získat více peněz k vypůjčení, aniž by museli příjemci těchto peněz platit vyšší úroky (posun podél horní šipky na obrázku). Při nezměněné klesající poptávce pak růstem nabídky dojde dokonce k poklesu úrokové sazby (posun z bodu A do B).Poptávka po volných peněžních zdrojíchPokud jde o poptávku, půjde prakticky o totéž, jen zrcadlově. Poptávka po penězích je klesající. Důvodem je fakt, že pokud budete poptávat peníze, za nižší úrokovou sazbu si jich půjčíte více, protože budou levnější a při daném firemním budgetu si tak můžete půjčit více. Naopak, pokud budou úroky vysoké, tolik si jich půjčit nebudete moci. Posouváme se po klesající křivce poptávky. I zde se posun pokřivce označuje jako růst nebo pokles poptávaného množství peněz.Růst poptávky pak znamená, že se vedle vás objeví na trhu řady dalších podnikatelů, kteří budou chtít půjčit peníze. Pak se celá křivka posune vpravo do červené přímky (posun z bodu A do bodu C). Výše v textu o nabídce jsme uvedli, že jejím růstem klesá úroková sazba a roste množství volných peněžních prostředků (nabízených i poptávaných v době M na horizontální ose) z bodu A do bodu B. Naopak, při růstu poptávkypo penězích sice také roste rovnovážné množství nabízených a poptávaných peněz (bod M na horizontální ose) na trhu, nicméně při vyšší úrokové míře.Vzájemným pohybem obou křivek je neustále na trhu určována rovnováha v jejich průsečíku. Růst nabídky peněz při nezměněné poptávce po penězích vede k poklesu úrokových sazeb, pokles nabídky peněz obráceně k jejich růstu (pokles nabídky znamená posun křivky nabídky doleva). Naopak růst poptávky po penězích při nezměněné nabídce způsobuje tlak na růst ceny peněz pro vypůjčení (úrokových sazeb). Opačně její pokles (posun doleva) tlačí na pokles úrokových sazeb. Pochopitelně v realitě dochází jakoby k posunům obou křivek současně tak, jak se mění situace na straně nabízejících i poptávajících finanční zdroje. Na závěrještě zmíním, že na stejném principu fungují trhy i s ostatními aktivy. Na základě naprosto stejné logiky nabídky a poptávky, jako jsme teď ukázali, lze odvodit i chování ceny a tedy i inflaci chleba v předchozí kapitole.Zde je vidět propojení mezi trhem peněz a ostatními finančními trhy (trhy ostatních finančních aktiv). Jde o spojené nádoby. Pokud někdo nabízí akcie k prodeji, tlačí na pokles jejich cen (zvyšuje nabídku a ta tlačí cenu akcií směrem dolů - logika je naprosto stejná jako na trhu peněz). Současně jejich prodejem zvyšuje poptávku po penězích a tím i jejich cenu, tedy úrokovou mírupodle výše uvedeného obrázku. Takto utržené peníze z prodeje pak může investovat jinak, například na termínovaný účet. Pak dotyčný stojí na straně nabídky volných peněžních prostředků a poptává bankovní úvěr. Naopak kupující, kteří skupují akcie nebo dluhopisy nabízí volné peněžní prostředky (tlačí na pokles úrokové míry) a kupují tato aktiva (akcie) s efektem tlaku na růst jejich cen (roste poptávka po akciích). Pakliže je dosaženo rovnováhy na trhu peněz, nabídka volných peněz a poptávka po nich jsou stabilní, budou v rovnováze i ostatní kapitálové trhy. To je ovšem pouze teorií, v realitě dochází k neustálým změnám, takže o nějaké dlouhodobější rovnováze nemůže být pochopitelně řeč.

Pokračovat na článek


Odhad velikosti průměrných vážených nákladů kapitálu, výpočet WACC

VK a její průměrné riziko.Možnost takové investice ale téměř určitě nikdy nenastane, takže teoreticky správné je WACC vyšší či nižší rizikovost oproti průměru firmy zohlednit. Rovněž odlišná struktura financování a jiné (inkrementální) náklady požadované investory (tj. bankou nebo námi) při úpravě "průměrného firemního" WACC je teoreticky žádoucí zohlednit.V předchozím textu jsme se problému stanovení v případě nákladů cizího kapitálu již dotkli. Řekli jsme, že pokud bychom si měli na určitý projekt půjčit, náklad tohoto projektu bude úroková sazba, za kterou nám banka peníze na tento projekt poskytne. Pokud vyhodnotí námi předložený záměr pozitivně, může nám peníze poskytnout za stejnýchpodmínek jako úvěry v minulosti. Pokud její oddělení credit-risk managementu shledá vyšší riziko (rizikovější obor, kde se chceme angažovat, vyšší provozní páka atp.) a peníze nám půjčí, bude požadovat vyšší úrokovou sazbu. Z hlediska struktury financování našeho projektu (tj. výše finanční páky), čím bude podíl našeho dluhu vyšší, tím vyšší riziko banka podstupuje a tím bude pro nás obtížnější za jinak nezměněných podmínek úvěr získat, resp. tím vyšší budou stanovené sazby. Stejným způsobem budeme celou situaci hodnotit i my. Vyšší podíl bankovního dluhu (vyšší finanční páka) pro nás představuje vyšší riziko spojené s povinností platit úroky bez ohledu na vývoj našeho hospodaření. Rovněž případná vyšší provozní páka nebo rizikovější sféra, kam investujeme, zvyšuje naše riziko podnikání. Takže i naše požadovaná výnosová míra (resp. náklad vlastního kapitálu) bude v případě takové investice vyšší oproti "firemním" hodnotám v rámci WACC.Tyto nové hodnoty nákladů obou složek kapitálu spolu s jejich vzájemným poměrem na financování investice zakomponujeme do "průměrného firemního" WACC a jeho upravenou hodnotu použijeme k jejímu diskontování.Stabilní cílová strukturaTeoreticky lze omezit riziko spojené s finanční pákou (strukturou financování) tak, že budeme zachovávat při financování našich investic stejnou strukturu, jako jsou financována naše firemní aktiva. K tomu ale bude třeba zajistit potřebnou výši zisku, který by byl v dané proporci s novými úvěry v rámci jednotlivých investic reinvestován nebo zvýšení vlastního kapitálu vkladem každého z nás. Pokud jsou naše zisky dostatečné, můžeme z nich stejnou proporcí k novým úvěrům hradit jednotlivé investiční projekty, takže poměr cizích zdrojů (úvěrů) bude sice růst, ale proporčně s našimi vlastními zdroji financování (vlastním kapitálem). To zajistí zachování stejného poměru financování jednotlivých investic a aktiv ve firmě. Jaký to může mít efekt? Banky uvidí, že se nemění stupeň našeho zadlužení a riziko tak pro ně v tomto ohledu neroste. To bude mít vliv na nulovou nebo případně jen malou změnu nové úrokové sazby. Rovněž pro nás stejná finanční páka neznamená nárůst rizika a tudíž ani my, vlastníci firem, nepromítáme zvýšené riziko spojené se změnou struktury financování do vyššího požadovaného výnosu. V celkovém efektu sledování takto stanovené neměnné cílové struktury financovánístabilizuje (přibližuje) diskontní míru dané investice (tj. upravený WACC) hodnotě "firemního" (učebnicového) WACC. Chtěl bych ale zdůraznit, že se bavíme pouze o riziku finanční páky, nikoliv o reálné rizikovosti odvětví, kam investice míří nebo o rizikovosti investice jako takové. Zmiňovaná stabilní cílová struktura financování je řadou teoretiků doporučována i z toho důvodu, že lze teoreticky odhadnout takovou strukturu financování, která bude pro firmy nejlevnější. Navíc, pokud používají jednotnou diskontní sazbu ve formě "firemního" WACC pro všechny typy investic, což je v praxi nejčastější případ, snižují tak potřebu "firemní" WACC přizpůsobit té které investici, jak teorie požaduje. Ve výsledku tak zmírňují nepřesnost hodnocení investice diskontováním neupravenou výší "firemního" WACC namísto požadovaným upraveným WACC. V podmínkách řady malých a začínajících firem je předpoklad udržování stabilní cílově struktury financování zpravidla hůře realizovatelný. Proto z pohledu téže investice při nedodržení stabilní cílové struktury financování (finanční páky) je z hlediska teorie ještě potřebnější přizpůsobit učebnicový "firemní" WACC k diskontování každé jednotlivéinvestice. Jak už bylo několikrát poznamenáno, toto přizpůsobení je subjektivním prvkem hodnoty WACC, nicméně každý vlastník a manažer by se ve svém zájmu o jeho úpravu měl pokusit (a to tím naléhavěji, o co větší investici se jedná). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že takové přizpůsobení podle konkrétní investice vyžaduje nezbytnou zkušenost, neboť výše diskontní sazby posuzování investice kriticky ovlivňuje. Takže nepřesnost při úpravě WACC v řádu i jen několika procent může nakonec zvrátit celé naše rozhodnutí. Příklad 1Dejme tomu, že naše firma je financována ve struktuře, kterou uvádí obrázek 1. My jako vlastníci v průměru od našich aktiv, která jsou touto strukturou pasiv financována, požadujeme 18% výnosovou míru (sloupek oček. výnos). Banky a leasingová společnost, které financují zbylých 40% našich aktiv, požadují úrokové sazby v témže sloupku. Celkový "firemní" učebnicový WACC tak při neuvažování daňové sazby činí 13,5%. Předpokládejme dále, že se objevilainvestiční příležitost obvyklé rizikovosti v našem odvětví, na kterou nemáme vlastní zdroje a musíme ji plně krýt novým úvěrem od banky ve výši 200 tis. Kč při 7% úroku. Jakou hodnotu diskontní sazby (upravený WACC) pro tento případ použít?Rovnice 1:Očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu Obrázek 1: "Firemní" učebnicový WACC Obrázek 2: Upravené WACC pro investici Obrázek 2 naznačuje, jak lze pro tento případ teoreticky postupovat při úpravě "firemního" WACC.V prvé řadě přijetím nového úvěru, kterým budeme investici financovat ve 100%, dochází ke změně struktury financování, tj. dojde k vyšší finanční páce. Není splněno doporučení udržovat konstantní cílovou strukturu financování, takže se mění finanční riziko. To se projeví vedle ostatních rizikových faktorů (provozní páka, riziko oboru atd.) v tlaku na vyšší požadovaný výnos jak u banky (nově 7% oproti předchozímu střednědobému úvěru za 6%) tak i u nás. Námi požadovaná výnosová míra tudíž také vzroste ze současných 18% v zadání. Odpověď na kolik vzroste, uvedeme níže.Pokud se ptáte, jak bylo 18% stanoveno, pokusím se to naznačit, neboť ve většině odkazů k ukázkám výpočtu WACC na internetu je její hodnota pouze uvedena. Tím se autoři takových stránek vyhýbají všem komplikacím spojeným s jejím určením. Vyjdeme z rovnice očekávané míry výnosu vlastního kapitálu. Řekněme, že bezriziková (nominální) míra výnosu činí 6% a požadovaná míra výnosu tržního portfolia (průměrné akcie) činí 15%, přičemž koeficient beta (ß) činí v našem odvětví 1,33. (Na internetu lze najít zdroje s průměrnými hodnotami ß pro různá odvětví). Dosazením těchto údajů v rovnici 1 dostaneme oněch 18%.O kolik očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu (implicitní náklad obětované příležitosti vlastního kapitálu) vlivem vyšší finanční páky vzroste, to je otázkou. Jeho změna bude vyvolána změnou koeficientu ß. Nikdo vám rigorózně neřekne, jak se její výše, i za předpokladu stejné rizikovosti investice jako je průměr za firmu, v důsledku vyššího zadlužení změní (vzroste). Zde právě figuruje subjektivníprvek, neboť těžko kdo kdy změří a nějak stanoví, o kolik v tomto případě vzroste do budoucna požadovaná míra výnosu vlastníků (v rovnici 1 reprezentovaná růstem ß). V následující kapitole si něco povíme o určitých záchytných bodech, jak diskontní míru (WACC) pro danou investici upravovat.V souladu se zadáním zůstává rizikovost investice v intencích průměrného rizika celé firmy (ostatních aktiv).Proto dochází k růstu pouze na straně finančního rizika a to v důsledku růstu zadlužení ze 40% na 50%. Náš požadovaný výnos tak může v této chvíli dosahovat 21% za předpokladu růstu ß z 1,33 na 1,67% a upravený WACC následně vzroste na 13,9% (obrázek 2). Znovu bych chtěl zdůraznit, že vyšší hodnota očekávaného výnosu vlastního kapitálu (21%) bude vždy zatížena subjektivním odhadem. Na příkladu 1 jsem se pokusil pouze velice zjednodušeně znázornit, k čemu při přizpůsobení "firemního" WACC teoreticky dochází a jak ve výsledku tyto procesy ovlivňují celkovou upravenou hodnotu WACC pro danou investici. V praxi, pokud vůbec někdo přizpůsobuje velikost WACC výrazně odlišným investicím co do míry rizika nebo jejich rozsahu, vychází ze své zkušenosti a citu.

Pokračovat na článek


Směnka jako cenný papír. Jak se provádí převod směnky?

Převod směnky může mít dvě podoby. Převod postoupením směnky a převod pomocí rubopisu. Rubopis představuje zápis na zadní straně směnky a nabízí celou řadu doložek, které mohou výrazně omezovat povinnosti původního majitele k budoucím nabyvatelům směnky.Převádění směnekV první řadě si je třeba uvědomit, že převádět lze pouze směnku, která to nemá již přímo ze své povahy zakázáno. Jde především o směnky na jméno, které navíc vylučují převoditelnost rubopisem nebo jinou doložkou. Taková směnka může být převedena pouze klasickou právní cestou, tedy prostřednictvím postoupení podle občanského zákoníku. Ve všech ostatních případech již je možné směnku libovolně převádět pomocí rubopisu (indosament). Jde o velice aplikovaný a využívaný způsob převodu směnku.Jak probíhá převod směnky postoupením?Jde tedy o směnky na jméno, které jsou opatřeny doložkou „nikoli na řad“. Ty mohou být převedeny pouze písemnou smlouvou a to smlouvou o postoupení pohledávky. Budoucí majitel směnky (postupník) přebírá všechna práva postupitele (původního majitele směnky). Na rozdíl od převodu rubopisem, kdy nový majitel získává práva vyplývající ze směnky. Postoupení všech práv představuje situaci, kdy dlužník může uplatňovat vůči novému majiteli směnky námitky, které měl v době převodu vůči původnímu majiteli. Ručení za směnku má postupitel do výše přijaté úplaty za směnku s úroku pouze v takovém případě, že se k tomu písemně postupníkovi zaváže. Celý proces postoupení není v praxi příliš využíván. Více se využívá rubopisu a jednotlivých doložek.Jak probíhá převod směnky rubopisem?Jelikož je směnka cenným papírem, je možné s libovolně nakládat. Převod pomocí rubopisu funguje následovně. Majitel směnky (indosant) napíše na rub směnky indosační doložku a směnka následně může být předána novému majiteli (indosatář). V tu chvíli přecházejí všechna práva spojená se směnkou na nového majitele směnky. Všechny pohledávky, které jsou se směnkou spjaty jsou tímto rubopisem převedeny. Indosační doložka v praxi představuje příkaz, že dlužník má zaplatit novému majiteli směnky. Tento příkaz (indosament) musí být bezpodmínečný. Pokud se v tomto indosamentu objeví jakákoliv podmínka či podmínečná skutečnost, indosament platí dále, ale informace o podmínce se vypouští.Právně se na takové podmínky totiž nebere ohled. Indosament plní tři základní funkce. Jde o převod práv ze směnky, kdy původní majitel ztrácí a nový majitel nabývá těchto směnečných práv. Dále jde o garanční funkci, jelikož každý indosant (pokud je jich více – směnka byla vícekrát převedena na nového majitele) se stává nepřímým dlužníkem. Jde o to, že každý pozdější majitel má v předchozím majiteli garanci. Garanci ve smyslu přijetí a zaplacení směnky aktuálnímu majiteli. Pokud tedy hlavní dlužník neposkytne plnění, obrací se majitel směnky na předchozí majitele. Tuto skutečnost je však možné vyloučit pomocí rubopisu vylučujícího odpovědnost.Třetí funkcí indosamentu představuje legitimace. Je nutné, aby řada indosamentů (pokud je jich více) byla nepřerušená. Jde o stanovení pořadí jednotlivých vlastníků a jejich bezpečné kvalifikace. Pokud je řada nepřetržitá není nutné jakkoliv prokazovat nabytí směnky. Jde o legitimní právní nabytí. Pro bezproblémové nakládání s převedenou směnkou je vhodné, aby indosament obsahoval jasnou identifikaci původního a následujícího majitele, datum, převodní místo, přesné označení převodu práv a podpis. Nejde o povinné náležitosti směnky (k těm patří třeba i pouze podpis a částečné vyplnění v podobě převodu práv na nového majitele), avšak výrazně pak usnadňují identifikaci jednotlivých převodů a dávají celé transakci potřebnou přehlednost.Možnosti převodu právFakticky jde vždy o rubopis. Nabízí se možnosti, jak pomocí nejrůznějších doložek utvářet převod směnky k obrazu svému. Základním je bezesporu přímý rubopis. Přímý rubopis neboli rektaindosament představuje omezení odpovědnosti indosanta a to pouze na osobu, na kterou směnku převádí. V praxi se využívá nejčastěji formulace, že jde o převod výlučně na danou osobu či doložky s uvedením „nikoli na řad“. Tímto je směnka stále dále obchodovatelná, avšak původní majitel směnky je zbaven odpovědnosti vůči dalším majitelům. Majitel směnky, který tedy uvede do doložky rektaindosament ví přesně, kdo po něm může případně peníze chtít jako po nepřímém dlužníkovi. Je to pouze ta osoba, na kterou on přímo směnku převedl. Pokud dojde k dalšímu převodu, tento původní majitel již nevstupuje jako nepřímý dlužník do vztahu.Další možností u rubopisů a doložek je rubopis vylučující odpovědnost. Zákon stanovuje, že indosant ručí za přijetí a zaplacení směnky, jak jsme si uvedli. Avšak při využití doložky ve smyslu „bez závazků“ je možné se této ručitelské funkce zbavit. Takovou doložkou se zbaví původní majitel směnky všech závazků vůči všem následujícím indosatářům. Předchozí majitelé směnky však stále figurují jako nepřímí dlužníci. Těch se doložka u daného majitele netýká. Jako poslední využívanou možností jsou doložky fungující na principu legitimity. Jde o to, že je nějaké osobě umožněno, aby vlastním jménem vykonala směnečné úkony. Fakticky jde pouze o převod plné moci, které představují zmocňovací a zástavní rubopisy.Související zákony:358/1992 Sb. Notářský řád591/1992 Sb. Zákon o cenných papírech191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový---------------------------------------------------Upozornění: Tento text je informační, v praxi je třeba se řídit veškerými zákony, které pro směnky platí.

Pokračovat na článek


Svět se mění, směnky zůstávají

Směnky jsou běžnou součástí dnešního života. Směnka vlastní je ideální zajištění pro menší půjčky. Cizí směnka pak může pomoci při získání vyšší důvěryhodnosti. Směnky jsou stálé a nepodléhají změnám v zákonech ani politické garnituře. I tak by se dala popsat situace, jak v současnosti fungují směnky.Směnky jsou běžnou součástí dnešního života. Směnka vlastní je ideální zajištění pro menší půjčky. Cizí směnka pak může pomoci při získání vyšší důvěryhodnosti. Směnky jsou stálé a nepodléhají změnám v zákonech ani politické garnituře. I tak by se dala popsat situace, jak v současnosti fungují směnky.Ty totiž vycházejí z šekového směnečného zákona, který vešel v platnost již v roce 1950. Samozřejmě byl několikrát novelizován a upravován, avšak hlavní aspekty a podmínky směnky jsou stále stejné. Možnou novinkou by se dalo označit to, že směnky jsou řazeny k cenným papírům, avšak to je tak jediné, co je v zákoně o cenných papírech o směnkách uvedeno.Směnka – nejjednodušší forma půjčkySměnka je opravdu jednou z nejsnazších forem půjčování peněz. Obvykle v době recese a krize se právě směnky dostávají do popředí pro jejich faktickou jednoduchost, ale také díky jasné vymahatelnosti. Právě díky své jednoduchosti nabízejí směnky ideální zajišťovací nástroj, protože stačí splnit základní kritéria a prvky, které směnka musí obsahovat, a právní vztah je uzavřen. Žádné právní kličky, žádné doplňkové informace psané malým písmem. Nic takového na směnce není. Směnkou je totiž vše, co splňuje určité náležitosti.Náležitosti směnkyV praxi se používají dva druhy směnek. Směnky vlastní a cizí. Základní rozdíl je patrný již v názvu obou zajišťovacích produktů.Na směnce vlastní se musí vyskytovat text „za tuto směnku zaplatím“Naopak na směnce cizí je obvykle napsáno „za tuto směnku zaplaťte“.Z jednoduché logiky věci je pak jasné, že:Směnku vlastní vystavil sám dlužník ve prospěch věřiteleTo by byla první náležitost směnky. Dále jde o prvky, které jasně určí práva a povinnosti, které ze směnky vyplývají.Jde především o:přesné označení, že jde o směnkubezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžní částku (viz předchozí odstavec)údaj o splatnosti a místa, kde bude zaplacenojméno toho, komu bude zaplacenodatum a místo vystavení směnkyspecifikace výstavce a jeho podpis (u směnky vlastní)Pokud jsou na směnce uvedeny tyto náležitosti, stává se platnou. Nezáleží na velikosti papíru, druhu papíru ani faktickém vyhotovení směnky. Jde o obsah. Pokud je obsah právně v pořádku, může být směnka vyhotovena, sepsána i na balícím papíru od salámu.Druhou možností je využití směnky cizíJedná se o nepatrně složitější finanční vztah, ale vyhotovení je skoro identické. V praxi je využití směnek cizích více preferováno. U směnky cizí vstupují do právního vztahu tři osoby – výstavce (dlužník), směnečník a věřitel. Věřitel je stejně jako u směnky cizí ta osoba, která dostane zaplaceno. Fakticky jde pak o stanovení na směnce cizí od výstavce směrem ke směnečníkovi, aby v daný okamžik zaplatil věřiteli. Povinné náležitosti jsou shodné pouze s tím rozdílem, že je nutné specifikovat osobu směnečníka a výstavce.Důvod používání směnky cizíSměnečníkem může být stanoven kdokoliv a ani se o tom nemusí dozvědět. V době výplaty pak přijde věřitel za směnečníkem a požaduje zaplacení. Směnečník má v tu chvíli právo směnku odmítnout, nebo zaplatit. Pokud zaplatí, směnka je předána a může být zničena. Pokud se rozhodne nezaplatit, věřitel jde za výstavcem směnky a ten se stává dlužníkem. Proč tedy vůbec směnečník ve vztahu vystupuje? Může to mít několik důvodů. Prvním důvodem může být určitá důvěryhodnost směnečníka, který na rozdíl od výstavce může mít vysoký společenský kredit a je s výstavcem v dobrém vztahu, takže věřitel je ochoten přistoupit na takový závazek.Kdy používat směnky?Používání směnek může být účinné a výhodné pro obě strany, ovšem pouze tehdy, pokud se obě strany chtějí chovat podle zákona. Pro věřitele představuje směnka jasný právní vztah, bez kliček a ukrytých problémů. U soudu představuje směnka neoddiskutovatelnou pravdu, takže je velice snadno vymahatelná. Proto slouží směnky k zajišťování nejrůznějších menších půjček třeba i mezi rodinnými příslušníky či přáteli. Zkrátka taková zadní vrátka.O směnkách příště:Ne vždy jsou však obě strany jednat podle zákona, v ten okamžik vzniká zásadní problém směnek jako takových. V příštích dílech se budeme tedy věnovat vašim dotazům, které vás ohledně směnek zajímaly:Směnky, ověřování jejich pravosti, prokazování pravosti podpisu, předložení směnky k placení a právo postihu.Související zákony:358/1992 Sb. Notářský řád591/1992 Sb. Zákon o cenných papírech191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový---------------------------------------------------Upozornění: Tento text je informační, v praxi je třeba se řídit veškerými zákony, které pro směnky platí.

Pokračovat na článek


Máte dobře nastavenou sazbu elektřiny? Pokud, přicházíte o peníze

Tisíce zákazníků z řad domácností a firem platí za elektřinu více, než musejí. Důvodem je špatně nastavená distribuční sazba. Zákazníci, kteří elektřinu využívají k ohřevu vody nebo k vytápění, přitom mohou snadno získat 8 až 22 hodin levnějšího proudu.Distribuční sazba odráží, jakým způsobem je v odběrném místě elektřina využívána. Asi 65 procent domácností má sjednanou sazbu D02d. Ta je výhodná v případě, kdy zákazník elektřinou svítí a používá ji k napájení běžných spotřebičů, jako je třeba lednička, televize, pračka a podobně. Ve chvíli, kdy se však domácnost rozhodne ohřívat vodu v elektrickém bojleru nebo vytápět přímotopy, se tato distribuční sazba stává nevýhodnou. To samé platí i naopak.Asi 20 % domácností nemá správnou sazbuKdyž se domácnost nebo podnik rozhodne optimalizovat své účty za elektřinu, má několik možností. Změnit dodavatele, začít využívat úsporné spotřebiče nebo zkontrolovat, zda má nastavenou správnou distribuční sazbu. „Díky osvětě se situace mění k lepšímu. Přesto lze říci, že špatně nastavenou sazbu může mít až 20 % zákazníků,“ upozornil Michal Eisner, nezávislý konzultant a odborník na energetiku.Jeho slova potvrzuje i energetická poradkyně Jana Poncarová z projektu EnergetickaPoradna.cz. „Běžně se setkáváme s tím, že spotřebitelé nevedou v patrnosti, jakou distribuční sazbu využívají. Například mají stále sazbu určenou pro přímotopy, ale elektřinou jen svítí. V takovém případě platí zbytečně vysoký poplatek za rezervovaný příkon.“Například v distribučním regionu E.ON je u sazby D45d určené pro přímotopy poplatek za rezervovaný příkon v případě jističe 3 x 25 A stanoven na 248 korun měsíčně. U distribuční sazby D02d zaplatí domácnost 63 korun.Ušetříte až několik tisíc korun ročněVětší finanční ztrátu zaznamenají domácnosti nebo podniky, které mají sjednanou distribuční sazbu určenou pro běžnou spotřebu, ale elektřinu začnou využívat i k ohřevu vody nebo vytápění. Typickým příkladem je domácnost, která začne občasně používat přímotopy. Místo toho, aby přešla na sazbu D45d, která umožňuje odebírat po dobu 20 hodin denně levnější elektřinu, nadále zůstává u běžné sazby. „Předpokládejme, že taková domácnost spotřebuje zhruba 8 MWh elektřiny za rok. V případě distribuční sazby D02d zaplatí ročně kolem 35 000 korun. Kdyby přešla do výhodnější sazby určené pro přímotopy, zaplatí asi 24 000 korun,“ vypočetl Petr Woff, analytik serveru CenyEnergie.cz.Volba správné distribuční sazby tak může pro zákazníka znamenat zbytečnou ztrátu nebo naopak úsporu v řádu desítek procent. Netýká se to ale jen změny způsobu využívání elektřiny. Zásadní rozdíly lze pozorovat i u nejběžnějších typů sazeb D01d a D02d. Tyto sazby jsou určené pro domácnosti, které elektřinou jen svítí a nepoužívají ji k vytápění nebo ohřevu vody.Cenový rozdíl mezi dvěma typy takzvaných jednotarifních sazeb potvrzují také sami dodavatelé. „Rodinný dům se spotřebou zhruba 5 MWh zaplatí za elektřinu v distribučním regionu E.ON v rámci sazby D01d asi 24 485 korun. Pokud by změnil distribuční sazbu na D02d, roční náklady klesnou na 22 872 korun a domácnost ušetří 1 613 korun,“ uvedl Vladimír Vácha, tiskový mluvčí skupiny E.ON Czech. Rozdíly v platbách jsou tím významnější, čím vyšší je spotřeba v odběrném místě.Co obnáší změna distribuční sazby?Volba správné distribuční sazby může být pro domácnosti i podniky náročná. Pokud si s výběrem nevědí rady, mohou se obrátit přímo na svého dodavatele elektřiny nebo na nezávislého odborníka. „Zákazníkům pomáháme zvolit optimální distribuční sazbu zcela zdarma. Mohou nás kontaktovat například prostřednictvím naší bezplatné zákaznické linky či vyplněním jednoduchého webového formuláře na stránkách www.eon.cz,“ dodal Vladimír Vácha.Změna distribuční sazby v rámci jednotarifu (tedy z D01d na D02d nebo naopak) je v podstatě pouze formalitou, kterou vyřídí dodavatel energie. V případě, kdy domácnost začíná elektřinou ohřívat vodu nebo vytápět a požádá o dvoutarifní sazbu (například D45d), je nutná součinnost příslušného provozovatele distribuční soustavy (PDS). Zákazník musí též předložit takzvanou revizní zprávu, která mimo jiné potvrzuje, že v místě je instalován požadovaný příkon spotřebičů.Šetří ten, kdo využívá levnější proudV případě, kdy si domácnost vyjedná dvoutarif a po část dne jí do zásuvek proudí levnější elektřina, je důležité ji správně využívat. To znamená zapínat spotřebiče, jako je pračka nebo myčka, ve chvíli, kdy jde levnější proud. Jeho spínání se řídí prostřednictvím HDO (hromadného dálkového ovládání) a podle odborníků se opravdu vyplatí sledovat, kdy nízký tarif běží.„Úspory mohou být poměrně výrazné. Jako příklad uvedu pračku v energetické třídě A+++. Elektřina pro jeden prací cyklus bude stát ve vysokém tarifu 3,301 Kč a v nízkém 1,389 Kč. Podobné úspory lze dosáhnout i v případě starších spotřebičů,“ uvedl Vladimír Vácha. Ročně tak může domácnost využíváním nízkého tarifu, který byl dříve znám jako „noční proud“, ušetřit několik stokorun.

Pokračovat na článek


Podnikejte v zahraničí - daňové ráje

Offshore společností jsou řešením pro řadu podnikatelů. Přesunem podnikání do daňového ráje podnikatel získá řadu výhod a velkou flexibilitu. Daňový ráj představuje ideální možnost, jak ušetřit nemalé částky na platbě celého spektra daní.Přesunem společnosti do daňového ráje získá společnost i větší volnost. Anonymita majitelů offshore společnosti chrání firmu jako takovou, tak i její společníky.Zahraniční společnosti mají celou řadu výhod. Avšak Offshore společnosti k těmto výhodám přidává další, které výrazně ovlivňují rozhodování podnikatelských subjektů u nás i v celém světě. Každý člověk i každá společnost hledá nejrůznější možnosti jak se maximálně vyhnout daním, respektive jak si maximálně daně obvykle legální cestou snížit. Proto jsou vyhledávány nejoptimálnější možnosti, které nepředstavují takovou hrozbu pro zisk, jako mohou představovat daně v domácí státu podnikatele. Offshore společnosti jsou tak často zakládány ve státech, které právě výhodné daňové podmínky nabízejí, takovým oblastem se říká slangově „daňové ráje". Tyto země připravují zpravidla přímo pro účely zahraničních společností, přesněji offshore společností, speciální zákony a právní úpravy, aby právě dokázaly přilákat maximální počet těchto podnikatelů, kteří přinesou do rozpočtu dané země nemalé prostředky, i když samotná jediná firma na svých daních objektivně uspoří. Často je přímo pro offshore společnosti připraven speciální zákon, který jasně vymezuje práva a povinnosti zahraničních podnikatelů v zemi.Výpočet daně v daňovém rájiDaňový ráj je na příliv celé řady společností s majiteli z celého světa velmi dobře připraven. Offshore společnost se stává klasickým standardním právnickým subjektem v dané zemi. Musí mít v daňovém ráji své sídlo. Výpočet daně je pak dán buďto fixní částkou jako určitý paušál, který společnost platí bez ohledu na výši zisku a aktivity. To je výhodné pro velké společnosti, které aplikují tyto možnosti. Na druhé straně stojí daň pomocí procenta ze zisku, kdy je obvykle tato hodnota nastavena na velice nízké procento. Tento způsob je výhodnější pro menší společnosti, které tak přesně vědí, že jejich daňová zátěž bude odvislá od jejich výsledku hospodaření.Kde najít daňový ráj?Daňovým rájem lze nazvat prakticky každou zemi, která má výhodnější daňový režim, než má pro nás Česká republika. Takže i takové Nizozemsko, Malta či Kypr. Avšak klasickými daňovými ráji jsou pro offshore společnosti především Bahamy, Britské panenské ostrovy, Seychely či Nevis. Daňově výhodných je ještě celá řada dalších ostrovů a zemí, které se do výčtu nevešly. Jde totiž o to, že země, která je nazývána daňovým rájem, by měla splňovat i podmínku politické stability a stálého právního prostředí.Výhody offshore společnostiPrvní a zásadní výhodou při zakládání offshore společnosti je bezesporu daňový režim. Výhodný daňový režim, který od daně z příjmu přímo osvobozuje, či se platí místnímu státu pouze malé procento ze zisku. Někdy je aplikován daňový paušál. To je první a hlavní myšlenkou celého principu offshore společností.Další nezanedbatelnou výhodou je i osvobození od DPH. O této podstatné výhodě člověk často neslyší, ale v konečném důsledku může společnosti přinést nemalé prostředky. K osvobození od daní v daňových rájích dále patří osvobození od kapitálových zisků, od daně z dividend či od daně z příjmu fyzických osob. A zde již může jít opravdu o úsporu velkých částek.Nespornou výhodou je také anonymit vlastníka offshore společnosti, jelikož se tím chrání proti problémům ve svém vlastním státě a je prakticky nedosažitelný. V daňových rájích navíc není potřeba takové administrativní náročnosti u společností, jak jsme od naší samosprávy zvyklí. Prakticky není nutné předkládání účetních výkazů ani audit. Maximálně firma předá nějaké výkazy ve zjednodušeném formátu a tím bohatě uspokojí místní úřady.Nenáročnost z pohledu vlastního kapitálu, statutárních zástupců či společníků. Není ani vyžadován trvalý pobyt či občanství u akcionářů. To velmi usnadňuje fungování samotných offshore společností.

Pokračovat na článek


Nový automobil není z pohledu DPH úplně novým automobilem

Přestože vypadá nadpis tohoto článku velmi nelogicky, chyba v něm není.Novela zákona o dani z přidané hodnoty totiž vymezuje pro účely pravidel výběru DPH u dopravních prostředků poněkud jiné podmínky. „Nové“ motorové vozidlo musí splňovat dvě následující podmínky a to:Dopravní prostředek je dodán do šesti měsíců, ode dne prvního uvedení do provozuMá najeto méně než 6 000 kmMezi těmito podmínkami platí vztah, že alespoň jedna z nich stačí, aby bylo vozidlo pro účely DPH považováno za nové. Pokud si kupříkladu vyberete dva roky staré vozidlo, které má najeto pouze pět tisíc kilometrů, pak jde o nové vozidlo se všemi daňovými důsledky.Při dovozu nového auta ze země Evropské Unie se stáváme jednorázovými plátciPřestože si většina lidí myslí, že se daň z přidané hodnoty týká pouze obchodních společností nebo živnostníků, tak poslední novela do povinnosti odvádět DPH „zatáhla“ i běžné občany s příjmy ze závislé činnosti.U dovozů „nových“ vozidel ze zemí Evropské Unie se uplatňuje následující postup:Zahraniční plátce dodávající do jiné členské země nový automobil osobě, která není plátcem (zpravidla občan), uskutečňuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty. Jinými slovy nezvyšuje našemu kupujícímu cenu o DPH.Obě smluvní strany musí místně příslušnému správci daně oznámit, že došlo k dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státu.Toto hlášení je doprovázeno daňovým dokladem, který kromě jiných náležitostí obsahuje kupní cenu rozhodnou pro vyměření daně z přidané hodnoty.Nyní se dostává ke slovu kupující a jeho administrativní kolečko. K přihlášení vozidla na dopravním inspektorátu je třeba mít zaplacenou daň. Bez potvrzení o zaplacení daně ve prospěch finančního úřadu vozidlo nebude zaregistrováno.Pro překlenutí této časové prodlevy (mezi dovezením auta a zaplacením daně) umožňuje zákon jednorázovému plátci podat okamžitě hlášení o pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zaplatit zálohu na vlastní daňovou povinnost. Potvrzení o zaplacení zálohy by mělo stačit k zaregistrování dopravního prostředku na dopravním inspektorátu. Následně podává občan daňové přiznání (včetně daňového dokladu) a správce daně mu vyměří daň. Pokud byla daň zálohově zaplacena, pak se jenom vzájemně vypořádá. Pokud nikoliv, je jednorázový plátce povinen daň z přidané hodnoty zaplatit do 25 dnů od vyměření daně.U dovozu ojetých aut se DPH platí a odvádí v členském státu pořízeníOjetým vozidlem je z pohledu aplikace daně z přidané hodnoty vozidlo uvedené do užívání před více než šesti měsíci a zároveň má najeto více než šest tisíc kilometrů. Při dovozu ojetého vozidla má občan jednodušší roli, neboť daň z přidané hodnoty je obsažená v ceně vozidla a kupující ji tedy zaplatí v pořizovací ceně zahraničnímu dodavateli. Administrativa spojená s DPH je potom výlučně v režii prodávajícího. Zrcadlový systém platí u vývozu osobních automobilů z České republiky do jiných členských zemí – platí zde určitá reciprocita.

Pokračovat na článek


Vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva

 Právní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání. V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene. Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný.JUDr. Milan Vašíček, Dan Dvořáček, Brno, Praha*I. ÚvodemPrávní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání.V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene.1 Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný. Pokud je subjekt A vlastníkem pěti pomerančů a usmyslí si, že subjektu B převede tři a dva si chce ponechat, může to udělat buď složitě, tedy tak, že mu převede všech pět a pak si nechá dva vrátit, nebo jednoduše tak, že mu dá pouze tři. Nechceme tvrdit, že tato obrazná analogie je bezezbytku aplikovatelná na vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva v souvislosti s převodem nemovitosti. Chtěli bychom se však pokusit o prozkoumání této otázky a nalezení míry, v níž je takový postup eventuálně možný.Vlastnické právo je v klasickém pojetí civilního práva převáděno vždy jako určitý ideální celek blíže neurčených práv, jejichž nepřímým předmětem je věc v právním smyslu. V institutu spoluvlastnictví pak nacházíme promítnut fakt, že vlastnictví lze převádět nejen jako celek, ale též v ideálních jeho částech – podílech. Lze však převádět samostatně též určité konkrétní složky vlastnického práva, nikoli jen ideální podíl? A pokud ano, jaké jsou podmínky takového převodu a jaké jsou jeho důsledky? Na tyto otázky bychom rádi nalezli odpověď v tomto příspěvku.II. Pohled civilního právaVlastnické právo se skládá z velmi různorodé škály vlastnických oprávnění, která díky absolutní povaze tohoto práva zaručují vlastníkovi ochranu před zásahy třetích osob. Jedná se o klasické ius utendi, fruendi, disponendi et abutendi, tedy o právo věc užívat, těžit její plody, věcí majetkově disponovat a případně věc zničit. V praxi se užívají právní vztahy, kdy vlastník na bázi obligační umožní výkon některých těchto práv jiné osobě, např. nájemní smlouvou. V takovém uspořádání vztahu vlastníku zůstávají všechna jeho oprávnění a nájemce svá práva vykonává jen odvozeně od práv vlastníkových, nedochází zde tedy k dělení vlastnictví tak, že by určité složky vlastnického práva originárně náležely jinému subjektu nežli vlastníku. Jak ale hodnotit převodní, např. darovací, smlouvu na nemovitost, v níž je ujednáno, že „dárce převádí celé vlastnické právo k pozemku s výjimkou práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě práva na pozemku čerpat vodu, kteréžto si ponechává“. Takovou smlouvu lze zajisté na první pohled ohodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Můžeme tvrdit, že vlastnictví je celistvý právní institut, který nepřísluší štěpit jiným než zákonem předpokládaným způsobem, tedy na ideální podíly.Můžeme též smlouvě přiznat platnost i účinnost, nicméně interpretací dojít k závěru, že strany sjednaly přechod (celého) vlastnictví s tím, že je pak následně vytvořeno věcné břemeno ve prospěch dárce, protože, opět, vlastnické právo nelze štěpit, a proto si také nelze jeho specifickou část ponechat.Jsme toho názoru, že jakkoli jsou oba přístupy myslitelné, lze zaujmout i poněkud „odvážnější“ stanovisko, totiž že přejde „okleštěné vlastnické právo“ a jako vedlejší produkt se vytvoří právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch zcizitele. Pro přijetí takového závěru je však zapotřebí formulovat dvě základní podmínky.1. Právo, které si zcizitel ponechává, musí být bezpodmínečně obsaženo v právu vlastnickém, jehož zbytek převádí.Tato podmínka je poměrně jasným vyústěním faktu, že si jen těžko lze ponechat něco, co subjekt nemá. Předmětem ponechání si tak mohou být jen oprávnění absolutního charakteru, která ve vztahu k dané nemovitosti vlastník má. Předmětem ponechání si nemohou být povinnosti třetích subjektů k plnění, protože takové povinnosti nejsou typickou součástí vlastnického práva. I pokud by nabyvatel nemovitosti souhlasil s převzetím takových povinností v souladu s převodní smlouvou, nebude se jednat o „ponechání si“ práva, ale o jeho nový vznik. Pokud bychom měli situaci přiblížit klasickou civilistickou terminologií, tak si v obecné rovině lze ponechat právo odpovídající služebnosti,2 ale ne reálnému břemenu.3 To proto, že vlastníku zpravidla již z vlastnictví samého svědčí všechna práva k jeho nemovitosti, která by teoreticky mohla nabýt formy služebnosti, nesvědčí mu však práva svým obsahem odpovídající reálným břemenům. Přesněji řečeno, vlastník si zajisté může ponechat práva, která by po převodu vlastnictví rezultovala ve vytvoření služebnosti jistivé4 (faciendum). Taková služebnost tkví v právu oprávněného užívat určitým způsobem vlastníkovu věc, např. oprávněný smí chodit přes vlastníkův pozemek. Takové právo si převodce může ponechat, protože je jistě má – zajisté smí chodit po svém pozemku. Je dokonce představitelné, že by takovým „ponecháním si“ byla vytvořena služebnost záporná (non faciendum), která nespočívá v právu oprávněného nějakým způsobem cizí věc užívat, ale v povinnosti vlastníka nějakým způsobem svou věc neužívat. Vlastník např. nesmí na svém pozemku vysadit stromy. Taková služebnost může vzniknout „ponecháním si práva“ tak, že si převodce ponechá právo na to, aby na pozemku nikdo stromy nesázel. I takové uspořádání je podle našeho názoru možné, protože i takové právo k pozemku vlastník před převodem zajisté má. 2. Převedené okleštěné vlastnické právo stejně tak jako ponechaná si jeho část musejí být schopny právního života v některé z forem, které platné právo zná.Jsme toho názoru, že autonomie vůle v soukromém právu nachází své místo v oblasti jednání subjektů a obsahu jejich vůle, nikoli však v tom, jaké právní následky budou s jejich jednáním spojeny. Pouze aprobace zaměřeného projevu vůle právem a jeho spojení s právními následky tvoří pojmové znaky právního úkonu, přičemž otázka aprobace právem a spojení projevu vůle s následkem není v moci subjektů práva, ale v moci zákonodárcově. Řečeno jinými slovy, subjekty práva mají zajisté volnost v tom, jaké právní následky svým jednáním zamýšlejí dosáhnout a jak tuto svou vůli projeví. Není již však v jejich moci rozhodnout, zda jimi zamýšlené následky skutečně nastanou. (Např. dvě osoby, které nejsou manžely, zajisté mohou pojmout úmysl, že „vloží“ věc jednoho z nich do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Tyto osoby zajisté mohou uzavřít i smlouvu s takovým obsahem. Tato smlouva však nikdy zamýšlený výsledek nevyvolá, protože neexistuje právní norma, která by s takovým právním úkonem takový právní následek spojovala.) V rozebíraném případě to znamená, že není možné, aby účastníci diskutované převodní smlouvy pomocí jejích ustanovení konstruovali nové, právu neznámé formy vlastnictví či spoluvlastnictví nebo věcných práv obecně5 a odvolávali se na autonomii své vůle a dožadovali se, aby třetí osoby a státní orgány jejich „výtvor“ akceptovaly. Proto je zapotřebí, aby účastníci případné převodní smlouvy nastavili převod jednotlivých práv takovým způsobem, aby se vlastnictví, které se původně celé nacházelo pouze u jednoho z nich, rozdělilo na dvě entity, které budou podřaditelné pod existující kategorie věcných práv známých platnému právnímu řádu. Pokud je převáděna ideální část vlastnictví – podíl, je situace jednoduchá. U obou nových spoluvlastníků zaujmou jimi nabytá (resp. ponechaná) práva formu spoluvlastnických podílů, což je uspořádání, se kterým právo počítá.Je otázkou, jestli je toto uspořádání jediné možné.Pokud je převáděna jiná část vlastnického práva než ideální podíl, tedy např. je převáděno celé vlastnictví mimo práva obývat určitou část nemovitosti, je otázkou, jakých forem toto rozdvojené uspořádání může nabýt. Pokud zcizujícímu vlastníku má zůstat právo obývat určitou místnost, jedná se o právo odpovídající věcnému břemeni. Ostatně právě takové věcné břemeno je velmi často v praxi zřizováno. O tom, že tato „ponechaná“ práva tedy svým obsahem věcnému břemeni korespondují, není pravděpodobně sporu. Co však nabyl „nový vlastník“, pakliže si převodce takové právo ponechal? Převodce nabyl celé vlastnictví k nemovitosti s výjimkou tohoto práva, a je tedy vlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem. I takové uspořádání je v praxi časté a zjevně možné. Naopak není výše uvedený postup myslitelný u movitých věcí, protože tam by práva zúčastněných subjektů nabývala forem, které právo nezná. Jelikož současné občanské právo nezná věcná břemena váznoucí na movitých věcech, neexistuje institut občanského práva, který by vhodně korespondoval např. věcnému právu užívání cizí movité věci.Z výše uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že lze v rámci vlastnického práva k nemovitostem izolovat určitá vlastnická oprávnění, která si zcizitel při převodu vlastnictví ponechá, což povede ke vzniku věcného břemene na převáděné nemovitosti na straně jedné a vlastnictví k zatížené věci na straně druhé. Takový výsledek je podle našeho názoru nevyhnutným důsledkem vhod¬ ně konstruované smlouvy o převodu části vlastnického práva k nemovitosti.Je však takový převod možný? Je v moci vlastníka darovat nikoli celou věc nebo ideální podíl na vlastnictví věci, ale darovat nemovitou věc celou, mimo práva užívat její část? Jsme toho názoru, že ano.Zejména neexistuje právní norma, která by takový právní úkon vylučovala. Neexistuje právní norma, která by říkala, že vlastnictví lze dělit pouze na ideální podíly a že jeho jiné částečné převody jsou vyloučeny. Je výsostným oprávněním vlastníka disponovat se svou věcí majetkově, a tedy i rozhodovat o tom, zda a komu bude převedena. Je-li vlastník oprávněn převést věc celou, proč by neměl být oprávněn převést jen určitá práva k ní, tím spíše, že platné právo s těmito separovanými právy umí zacházet jako s definovatelnými instituty? Není tedy v moci vlastníka, aby převedl vlastnictví k součásti své věci. To proto, že součást věci není věcí samostatnou, a proto k ní ani nemůže existovat samostatné věcné právo. Samostatné věcné břemeno k nemovitosti a samostatné vlastnictví nemovitosti omezené věcným břemenem však existovat mohou, a proto není důvodu se domnívat, že s nimi též nelze samostatně disponovat.Pokud by vlastník nemovitosti tuto převáděl a tato nemovitost již byla zatížena věcným břemenem z dřívějška, zajisté nikdo nebude mít námitek k tomu, že převáděné vlastnické právo (nepochybně omezené věcným břemenem) je způsobilým předmětem smlouvy. Proč by tedy v případě, že je převáděno vlastnictví nezatížené, nemohl převodce učinit „výhradu služebnosti“ (deductio servitutis), čímž z obsahu převodu doslova „odečte“ práva odpovídající věcnému břemeni, a učiní tak předmětem převodu zcela shodný komplex práv, jaký je převáděn ve výše citovaném bezesporném příkladě? Není podle našeho názoru důvod k závěru, že první z naznačených převodů je možný, zatímco druhý nikoli, a to zejména proto, že předmětem obou převodů je zcela shodná množina práv. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě je tato množina definována obsahem vlastnictví a obsahem věcného břemene, zatímco v druhém případě obsahem vlastnictví a vůlí smluvních stran. Oba tyto způsoby se nám zdají rovnocenné, protože považujeme za právo vlastníka rozhodnout, jaká oddělitelná6 část jeho vlastnictví bude převedena.Jsme toho názoru, že takový výklad je plně v souladu jak s účelem a smyslem zákona, tak i se základní zásadou civilního práva, jíž je respektování autonomní vůle stran právního úkonu. Účelem civilního práva je, mimo jiné, vytvářet příznivý prostor pro volnou směnu hodnot. Respektování autonomie vůle jednotlivých subjektů je vyjádřením přesvědčení, že tyto subjekty nejlépe, zejména lépe nežli zákonodárce, vědí, jak naložit se svými hodnotami. Výklad zákona by tak měl vždy směřovat k zachování účelu, který strany sledovaly, pokud takový závěr není z nějakého závažného důvodu nepřijatelný. Za nepřijatelný je třeba jistě označit výklad, který je v rozporu s textem zákona (zde pak nejde ani o výklad), stejně tak jako i výklad, který jde k tíži právní jistotě třetích osob, apod. Jsme však toho názoru, že námi nastíněný výklad žádnou z těchto vad netrpí. Ostatně tento výklad vede k výsledku, který je zcela běžný a hospodářsky účelný – nemovitost vlastníka A je zatížena věcným břemenem ve prospěch osoby B. Pouze představujeme méně obvyklý nebo méně zřejmý způsob, jak tohoto výsledku dosáhnout. A je-li výsledek přípustný a námi navrženou cestu zákon nezakazuje, domníváme se, že není správné trpět „kultem absolutní neplatnosti“7 a směřovat interpretaci k důvodům neplatnosti z důvodu ochra¬ ny „virtuální zákonnosti“ namísto ochrany svobodné vůle účastníků právního úkonu.Též Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 546/03 konstatoval: „Je evidentní, že všemi citovanými ustanoveními prozařuje shora uvedený princip autonomie vůle, podle něhož je třeba dát prostor jednotlivcům k tomu, aby sami určovali rozsah svých práv a povinností, přičemž jejich projevu vůle je třeba dát přednost před kogentním8 zněním zákona...... Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.“Z citovaného judikátu podle našeho názoru vyplývá obecné vodítko pro interpretaci civilněprávních předpisů, podle nějž má být interpretátor veden snahou zachovat chtěné následky projevu vůle účastníků právního úkonu. Takový výklad je navíc výkladem ústavně konformním, protože je výrazem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je povinností všech orgánů z dostupných výkladů volit vždy ten, který nejlépe koresponduje s ústavním pořádkem České republiky.9 III. Právní povaha věcných břemenV nastíněných úvahách je dále zapotřebí se vypořádat s problémem právní povahy věcných břemen, zejména pak jejich „kompatibility“ s vlastnictvím. Pokud totiž tvrdíme, že ponecháním si vhodné části vlastnického práva vznikne věcné břemeno, je zapotřebí, aby tyto dva instituty byly vysoce příbuzné, aby bylo možno je v daném rozsahu patřičně zaměňovat.10Problematikou právní povahy věcných břemen se v naší teorii v posledním období zabýval zejména J. Fiala.11 S využitím implementace zájmové teorie do teorie právní12 dospívá k názoru, s nímž se plně ztotožňujeme, že věcná břemena nevykazují takový stupeň integrace společenských zájmů, jako práva obligační (typicky subjektivní práva relativní), ale ani tak nízký stupeň integrace společenských zájmů, jako právo vlastnické (typicky subjektivní právo absolutní).13 Z toho důvodu jsou věcná břemena svébytnou skupinou práv, která se nachází mezi krajními body absolutních práv na straně jedné a relativních práv na straně druhé.Je otázkou, zda je možné uvažovat o tom, že ponecháním si části práva absolutního (vlastnictví) může vzniknout právo, které je svou povahou bližší právům relativním (věcné břemeno). Pokud by takový postup možný byl, je třeba se dále ptát, kam se „ztratí“ ona absolutnost, co je příčinou zmiňované konverze a jak tuto příčinu odůvodnit zájmovou teorií.Domníváme se, že příslušný konverzní mechanismus je zapotřebí hledat v procesu kontraktace směřující k uzavření hlavní převodní smlouvy o nemovitosti. Hledání smluvního konsensu není ničím jiným než procesem integrace společenských zájmů, které jsou v úzkém měřítku vyjádřeny zájmy účastníků smlouvy, v širokém měřítku pak obecným působením tržních sil, které svedly tyto dva konkrétní účastníky k sobě a přiměly je jednat o uzavření smlouvy. Tím, že jeden z účastníků se za určitých podmínek zbavuje svého vlastnictví, zatímco druhý účastník souhlasí s tím, že nenabude vlastnictví perfektní, ale obtěžkané věcným břemenem, dochází k vyšší integraci společenských zájmů, než jaká zde byla před kontraktací, což má za následek i modifikaci právní povahy vlastnictví nového nabyvatele na straně jedné a „zbytkového vlastnictví“ zcizitele na straně druhé. Na straně nabyvatele se objevuje vlastnictví zatížené věcným břemenem, což je právo méně absolutní (protože více integrující) nežli „čisté“ vlastnictví, na straně zcizitele se pak objevuje věcné břemeno, jemuž je vyšší integrace společenských zájmů vlastní.Z hlediska právní povahy věcných břemen je tedy zřejmé, že navrhované uspořádání poskytuje logické prostředky pro dosažení konverze z čistého vlastnictví jako absolutního práva na vztah vlastnictví zatíženého věcným břemenem jako práva blíže právům relativním. Domníváme se tedy, že odlišná právní povaha věcných břemen a vlastnického práva není na překážku námi navrhovanému uspořádání, ale že je naopak podporuje.IV. Otázky evidence v katastru nemovitostíV souvislosti s pojednáním o věcných břemenech a jejich vzniku je vždy zapotřebí se zabývat i otázkou jejich evidence v katastru nemovitostí, protože věcná břemena jsou povinnou součástí této evidence [§ 2 odst. 4 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky] u nemovitostí zapisovaných do katastru. Významná je též otázka konstitutivnosti či deklarativnosti takového zápisu, resp. otázka formy, kterou takový zápis má mít. Ustanovení § 151o odst. 1 ObčZ stanoví, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Stejně tak § 2 odst. 2 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, stanoví, že „práva uvedená v § 1 odst. 1 (mj. právo odpovídající věcnému břemeni – pozn. aut.) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak“.Z uvedeného by se zdálo, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni způsobem, který navrhujeme, je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí. Tato forma zápisu by pak měla konstitutivní povahu a právo odpovídající věcnému břemeni by vzniklo zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Domníváme se, že tomu tak není.Výše citovaná právní úprava se týká situací, kdy právo odpovídající věcnému břemeni vzniká nebo se převádí, jinými slovy, případů, kdy osoba, které doposud takové právo nesvědčilo, má takového práva nabýt (arg. „k nabytí“, „práva vznikají“). V našem případě však zcizitel, který si část vlastnického práva ponechal, nepotřebuje nic „nabýt“, tím méně je nutné, aby mu nějaká práva „vznikala“. Dotyčná osoba je vlastníkem nemovitosti a všechna tato práva z titulu svého vlastnictví již má. Částečným převodem vlastnictví na jinou osobu tato práva nepozbývá (vždyť si je výslovně ponechala!), a je tudíž protismyslné požadovat, aby jí tato práva vznikla, či aby je nabyla. Z toho důvodu se domníváme, že není namístě takto vzniknuvší právo odpovídající věcnému břemeni zanášet do katastru nemovitostí vkladem.Domníváme se, že namístě je provést zápis tohoto věcného břemene záznamem, protože věcné břemeno není „zřízeno“ právním úkonem účastníků. Předmětem právního úkonu účastníků je dispozice s vlastnictvím movité věci. Pouze jako vedlejší produkt toho, že tato dispozice je jen částečná, se množina práv, které si zcizitel ponechal, přemění ve věcné břemeno. Stane se tak imanentně a automaticky okamžikem, kdy nabyvatel nabude zbytkové vlastnictví nemovitosti. Do tohoto okamžiku je zcizitel plným vlastníkem nemovitosti, po tomto okamžiku mu vlastnictví v daném rozsahu zanikne a zbylá práva nabudou charakteru věcného břemene. Podle našeho názoru by zápis do katastru nemovitostí měl probíhat tak, že katastrální úřad zapíše na základě povolení vkladu vlastnické právo novému nabyvateli s účinností ke dni podání návrhu na povolení vkladu (což má konstitutivní účinek) a zároveň záznamem zapíše současně se utvořivší právo odpovídající věcnému břemeni, což má účinek ryze deklaratorní. Jiný postup (např. lpění na vkladu obou práv) by vedl k neřešitelným problémům. Zejména by nebylo lze povolit samostatný vklad vlastnického práva nového nabyvatele nemovitosti, protože takový jednoduchý vklad by musel pokrývat celé vlastnictví, což však nemá oporu v převodním titulu, který obsahuje jednoznačné deductio servitutis. Stejně tak, pokud bychom připustili, že se zcizitel práv, která si ponechal, ujme až povolením vkladu „jeho“ věcného břemene, jen těžko by se odpovídalo na otázku, co je titulem, na základě nějž tato práva na dané mezidobí pozbyl, když převodní smlouva je ze svého dosahu jasně vylučuje.Domníváme se, že jediným správným řešením je právě navrhovaný „dvojzápis“, tedy vklad vlastnictví pro nového vlastníka s tím, že touto právní skutečností automaticky zbylá práva na straně zcizitele konvertují ve věcné břemeno, což se zapíše pouze záznamem. V. Dopady daňovéNastíněný způsob vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni má nemalé dopady do oblasti práva daňového. Vraťme se k původnímu příkladu uvedenému v úvodu tohoto článku. Převodce chce převést vlastnictví k nemovitosti na jinou osobu, chce však, aby mu k této nemovitosti vzniklo právo doživotního bydlení v některých místnostech, a to ve formě věcného břemene. Bude-li postupovat „klasickou“ cestou, pak převede celou nemovitost na nabyvatele a následně mu nabyvatel na nemovitosti zřídí příslušné věcné břemeno. Předmětem daně z převodu nemovitostí pak bude jednak cena převáděné nemovitosti [buď sjednaná nebo zjištěná,14 podle toho, která bude vyšší – § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.] a dále i hodnota bezúplatně zřizovaného věcného břemena [§ 10 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb.]. Cena nemovitosti se pak bude počítat z nemovitosti nezatížené závadami, protože fakticky nemovitost v okamžiku převodu zatížena břemenem ještě není. Daň z převodu nemovitosti se proto bude platit z „plné ceny“ nemovitosti a navíc ještě z ceny věcného břemene.Při postupu, který navrhujeme, bude situace poněkud odlišná. Především bude jiná zjištěná (a ovšem také sjednaná) cena nemovitosti, protože není převáděno čisté, úplné vlastnické právo k dané nemovitosti, ale jen jeho, byť podstatná, část. Taková cena musí být zákonitě nižší, přičemž při jejím stanovení se bude podle našeho názoru postupovat analogicky s § 48 vyhlášky č. 540/2002 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, tedy jako by již nemovitost daným břemenem zatížena byla, protože fakticky je hodnota převáděného vlastnictví menší právě o hodnotu těchto práv. Vzniklé věcné břemeno pak podle našeho názoru vůbec předmětem daně nebude. Předmětem daně z převodu nemovitosti je dle § 9 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb. jen „bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním“. Zřízení podle našeho názoru znamená úkon, který spočívá v tom, že subjekt A určitá práva nemá a činností subjektu B mu taková práva vzniknou. To však není případ námi navrhovaného postupu. V námi navrhovaném postupu zciziteli žádné právo nevzniká a není mu ani zřizováno. Zcizitel si pouze ponechává práva, která již měl. Věcné břemeno mu tedy není zřízeno, a nedochází tedy k úkonu, který by byl předmětem daně.Oproti „klasickému“ postupu je tak vzniklá daňová povinnost znatelně nižší, protože bude nižší cenou oceněna převáděná nemovitost a věcné břemeno vůbec nebude předmětem daně. Lze pravděpodobně očekávat tuhý odpor finančních orgánů proti takovému postupu, protože pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů je znatelně výhodnější v úvo¬ du článku popisovaná „pomerančová“ metoda. Není však povinností daňových subjektů, aby si počínaly tak, aby jejich daňová povinnost byla co nejvyšší, ale je naopak jejich právem jednat tak, aby v rámci platných právních předpisů byla jejich daňová povinnost co nejnižší. Není tedy povinností daňových subjektů převádět nemovitosti daňově neefektivně, lze-li to dělat efektivně. Podle našeho názoru neuspěje případná námitka správce daně, že se ze strany účastníků převodu jedná o zastření skutečného stavu úkonu stavem formálně právním (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). O takovou situaci by se jednalo, pokud by účastníci ve skutečnosti provedli něco jiného, než co „na oko“ sjednali v právním úkonu. Tak tomu však není. Účastníci se dohodli, že převedou neúplné vlastnictví k nemovitosti na jednoho z nich a druhému z nich že zůstane část vlastnického práva odpovídající věcnému břemeni, a přesně to se také stalo a přesně v souladu s touto skutečností účastníci vypočtou a zaplatí daň. Pokud se skutečný stav přesně shoduje s obsahem právních úkonů, nelze hovořit o zastření ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.Správce daně se poukazem na § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. nemůže domáhat toho, aby si účastníci právního úkonu počínali jinak, tedy aby převedli něco jiného, než převést chtějí, prostě proto, aby si, zcela protismyslně, vytvořili vyšší daňovou povinnost. Naopak je povinností správce daně respektovat právní a faktický stav, který je v souladu s právními úkony, které účastníci provedli.VI. ZávěremNámi nastíněný způsob vzniku věcných břemen na nemovitostech jistě není bezproblémový. Jsme si vědomi toho, že se jedná v České republice o poměrně neobvyklou právní konstrukci, která je však např. v sousedním Rakousku bez problémů používána. Přesto jsme však přesvědčeni, že její ideologický základ, totiž že je nesmyslné převádět všechna práva jedním směrem a pak jejich část zase zpátky, je správný. Jsme toho názoru, že výklad civilního práva má podporovat úsporná, efektivní a logická řešení a nebránit jim přepjatým formalismem. Je zřejmé, že navrženým způsobem není možné vytvořit všechna myslitelná věcná břemena a že jej jistě nelze využívat zcela univerzálně. Jedná se však podle našeho názoru o vhodnou alternativu, která může v některých případech přesněji vystihovat vůli stran a zejména vůli dárce, než dosavadní zažitý způsob řešení této právní otázky, který mohou někteří dárci považovat za ponižující. Příspěvek byl též publikován v časopise Právní rozhledy č. 21/2004. ________________________________________* JUDr. Milan Vašíček je advokátem v AK VAŠÍČEK, FRIMMEL a HONĚK, Brno-Praha, Dan Dvořáček je studentem V. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.1 Taková smlouva může mít jak povahu věcnou – zřizuje se jí věcné břemeno, tak i povahu obligační – kupující se zavazuje zřídit věcné břemeno.2 Srov. např. § 472 obecného zákoníku občanského: „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.“; dále oddíl 2 pododdíl 1 návrhu osnovy nového občanského zákona: „Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo opomíjet.“ (zdroj: http://www.juristic.cz).3 Srov. pododdíl 7 návrhu osnovy nového občanského zákona a důvodovou zprávu k němu: „Reálná břemena jsou charakterizována dočasností a vykupitelností, zejména však tím, že zavazují vlastníka obtížené nemovitosti k nějakému konání (např. udržovat studnu pro jiného vlastníka, pravidelně dodávat jinému spotřebitelné věci jako potraviny nebo otop, ale i vzdát se náhrady, jež by jinak vlastníku zatížené nemovitosti náležela v přítomnosti nebo budoucnosti apod.). Tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání).“ (zdroj: http://www.juristic.cz).4 Blíže viz Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému zákoníku občanskému. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství Linhart, 1935, reprint Praha : Linde, 1998. Komentář k § 472.5 Neboť známe inominátní smlouvy coby právní úkony zakládající autonomií vůle formované relativní obligační vztahy, neznáme však „inominátní věcné právo“, tedy věcné právo, jehož formu by definoval jeho „zřizovatel“. 6 „Oddělitelná“ ve smyslu pozitivního práva, tedy taková, s níž pozitivní právo umí nakládat jako se samostatnou.7 Eliáš, K. Ideál abstrakce, klec kazuistiky a pasti pro právní praxi, in Sborník XIV. Karlovarské právnické dny. Praha : Linde, 2004, s. 61.8 Podle našeho názoru měl Ústavní soud na mysli doslovné, nikoli kogentní znění zákona. Vůle účastníků právního úkonu nemá, alespoň podle převládající teorie práva, přednost před kogentními normami zákona. Může však mít přednost před adekvátním gramatickým výkladem.9 K tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 86/99 a III ÚS 86/98 „v případě, že zákon připouští dvojí výklad, je v intencích uplatnění zásad spravedlivého procesu nezbytné dát při jeho aplikaci přednost tomu z nich, který je ve své interpretaci s ústavním pořádkem ČR co nejvíce v souladu“.10 Kupř. nelze podle našeho názoru konvertovat část vlastnického práva do obligace, protože obligace není věcným právem.11 Fiala, J. Charakteristika právní povahy věcných břemen. Časopis pro právní vědu a praxi, 1998, č. 3, s. 403.12 Macur, J. Občanské právo procesní v systému práva. Brno : 1975.13 Podle zájmové teorie jsou absolutními ta práva, která vykazují nejnižší stupeň integrace společenských zájmů, což je zejména vlastnictví, které maximalizuje zájmy vlastníka a pouze minimálně respektuje zájmy celku. Naopak práva obligační jsou zpravidla výsledkem působení tržních či obdobných sil, a proto vykazují nejvyšší stupeň integrace společenských zájmů, a z toho důvodu je v rámci zájmové teorie řadíme k relativním (dle op. cit. sub 11, s. 407).14 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Nejčtenější 165/2007 Sb. - Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší168/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb166/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách167/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví169/2007 Sb. - Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce158/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů159/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů160/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele161/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku162/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna163/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce164/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 1, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 6, čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 13 odst. 1 písm. b) a c), čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 2, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 oddílu IX. obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích

Pokračovat na článek


Termínované vklady

Termínovaný vklad umožní krátkodobé až dlouhodobé uložení a zhodnocení peněz. Termínovaný účet není spořící účet, tedy nelze na něj vkládat další finanční prostředky.Obecně platí, čím déle své peníze na termínovaném účtu v bance ponecháte uloženy, tím větší úrok za ně dostanete.Kolik peněz ročně můžeme díky této bankovní metodě získat? Na všechny tyto a další otázky odhalíte odpověď o pár řádků níže.Termínovaný vklad – naše bankovní pokladničkaTermínovaný vklad můžeme definovat jako bankovní účet, díky kterému může banka hospodařit s našimi uloženými penězi. Termínovaný vklad však není obyčejným účtem, na který nám chodí výplata a ze kterého platíme nákupy, jednoduše řečeno – termínované vklady nejsou určeny pro běžný platební styk.K čemu slouží termínovaný vkladJak již bylo výše zmíněno, termínovaný vklad (chcete-li vkladový účet) slouží ke zhodnocení peněz, které na účet vložíme. Na rozdíl od spořících účtů je zde povinný minimální vklad, který se pohybuje většinou v řádech tisíci korun. Banky stanovují určitou pevnou nebo pohyblivou sazbu, kterou budou vaše peníze zhodnocovány. Pokud bychom měli definovat pevnou sazbu, můžeme o ní říct, že se jedná o stále stejnou úrokovou míru, která se nemění po celou dobu trvání vkladu. Oproti pevné sazbě existuje také sazba pohyblivá, která se v průběhu roku mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb mezibankovního trhu.Nejčastěji se banky opírají o úrokové sazby České národní banky, která je národní bankou státu. Banky stanovují jakou úrokovou míru budou používat. Nelze tedy jednoznačně říct, která míra je pro nás – zákazníky výhodnější. Fixní sazby jsou sice nižší, avšak stálé. Pohyblivé sazby mohou být někdy vyšší než klasické fixní sazby bank, ale v některých případech mohou klesnout hluboko pod jejich průměr. Je víceméně každého věc, pro jakou banku a úrokovou sazbu se rozhodne.Založení a vedení termínovaného vkladuZaložit si termínovaný účet může každá fyzická osoba, ale také podnikatelé či právnické osoby. Úrokové sazby však nejsou u všech skupin klientů stejné. Někde mohou být výhodnější pro podnikatele, někde třeba pro fyzické osoby. Termínovaný vklad je založen na dobu určitou. Existují tři typy termínovaných vkladů (dle časového rozlišení):a) krátkodobé vklady s dobou oběhu financí od 7 do 12 měsícůb) střednědobé vklady s trvání 2, 3 nebo 4 rokyc) dlouhodobý vklad, který je splatný nejdříve po pěti letechPo složení minimálního vkladu, který může být vložen také v cizí měně nám počíná běžet lhůta, během které jsou naše peníze postupně zhodnocovány. Banky vedou termínované vklady také v eurech, amerických dolarech či librách, je zde ale vysoké riziko ztrát, které souvisí s posilováním a oslabováním koruny. Pohyby kurzů je velmi těžké předvídat, proto se vklady v cizí měně příliš neodporučují.Banka stanovuje vlastní pravidla pro zhodnocení vkladu, někde můžou být finance zhodnoceny po roce nebo třech měsících, někde třeba v den splatnosti. Velkou nevýhodou termínovaného účtu je fakt, že peníze z něj nemohou být vybrány bez sankčních poplatků dřív, než po vypršení doby, na kterou je účet založen. Poplatky jsou skutečně vysoké a vybírání hotovosti se tedy u termínovaných účtů příliš nedoporučuje.Vedení termínovaného vkladu je většinou bez správních poplatků – tedy zdarma. Co se týče bezpečnosti a navrácení peněz, termínované vklady (stejně jako spořící účty) jsou ze zákona pojištěny a tak se vám nikdy nemůže stát, že byste své vložené peníze nedostali zpět.Výnosy u termínovaného vkladuA teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Kolik peněz můžete získat termínovaným vkladem? V současné době jsou úrokové sazby velmi nízké a pohybují se pouze v řádu procent. Nejčastěji využívaná je tříprocentní sazba. V praxi to tedy znamená následující: Pokud si na vkladový účet uložíte 100 000, váš vklad se zhodnotí na nějaké 3 000 Kč. A to není vše, z uvedených tří tisíc navíc zaplatíte 15 % daň. A pokud se k tomu všemu přidá ještě vysoká inflace, výnos je skutečně zanedbatelný. Proto se doporučuje využívat termínovaných vkladů pouze ke krátkodobému uložení peněz.Termínované vklady můžeme rozdělit také dle obnovení vkladu a to na:a) termínované vklady s jednorázovou splatností – kde je vklad úročen do dne splatnosti a pak je včetně úroků vybrán nebo převeden na jiný předem určený účet. Vklad zde není obnovitelný. Nejčastěji je tento způsob využíván u střednědobých a dlouhodobých účtů.b) revolvingové (s automatickým obnovením) – druhý typ termínovaných vkladů, kde se vklad po dni splatnosti automaticky obnoví na dobu původního termínu s úrokovou sazbou, která je platná v den obnovení vkladu. Tohoto způsobu se využívá především u krátkodobých vkladů. Banky však většinou vklad obnovují pouze po určitou dobu (například po dobu pěti let)Vyberte si konkrétní bankuCo se týče výběru banky, termínované vklady nabízejí snad všechny banky na našem trhu. Ovšem s různými úrokovými sazbami, minimálním vkladem a délkou trvání. Proto je důležité si zjistit co nejvíce informací o konkrétních bankách a následně se rozhodnout, která banka pro nás bude tou nejvýhodnější. Jedním ze základních pilířů je výběr banky v závislosti na její dostupnosti. Vybírejme si proto banky, které mají své pobočky v místě našeho bydliště nebo sídla firmy. Termínovaný vklad lze sjednat přes internet či telefonicky.Kritérium, které pro vás bude zřejmě nezajímavější a nejdůležitější je jistě úroková sazba. Pokud narazíte na banku nebo jiná finanční instituce, která nabízí nezvykle vysoké úrokové sazby, něco zřejmě v pořádku nebude a vy se nenechte nalákat. Mnohdy se stalo, že instituce sice klienty nalákali na potenciálně vysoké úrokové sazby, ale ve finále je odmítli zaplatit z různých závažných, či méně závažných důvodů. Proto se nenechejte nalákat reklamními akcemi, dárky či soutěžemi. Jak již bylo výše zmíněno, úrokové sazby se nejčastěji pohybují kolem 3 %.Je dobré si také shromáždit řadu informací i hospodaření banky, které můžete naleznout například ve výročních zprávách. Pokud banka v různém časovém rozmezí vykazuje zisk, je to dobré znamení. Pokud je tomu naopak, poohlédněte se po jiné. Velkou roli hraje také dobré jméno banky a reference klientů. Těm byste měli věnovat obzvláště velkou pozornost.

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Dá se na služební cestě vydělat?

Samozřejmě otázka vydělání by neměla být zaměňována s případem vydělávání na neoprávněných výdajích. Na služební cestě si zaměstnanec může přivydělat psaním článků, programováním nebo brouzdáním po internetu, pokud mu to nebrání v plnění pracovních povinností. Ale jak na tom bude s odměnou a náhradami?Pracovní cestaSlužební cesta je zavedený pojem, protože se jedná o jistou službu zaměstnavateli. Ve skutečnosti se jedná o pracovní cestu, protože je vykonávána v pracovním poměru a vztahují se na ní všechna práva a omezení z pracovního poměru vyplývající. Poskytování náhrad výdajů popisuje Zákon č. 262/2006 Sb. o cestovních náhradách. A není špatné si občas služební cestou trochu legálně přivydělat, i když s trochou nepohodlí a změně zvyků.Druhy náhradZaměstnanci na služební cestě náleží několik různých náhrad. Má právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů, náhradu prokázaných výdajů na ubytování, stravné, náhradu prokázaných vedlejších výdajů a náhradu prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny, trvá-li pracovní cesta delší dobu. Zaměstnanci mohou být vysíláni na služební cesty třeba k jinému zaměstnavateli v rámci ušetření nákladů, a proto se počítá i s dlouhodobým pobytem mimo svůj domov a rodinu.Náhrada jízdních výdajůPokud zaměstnanec použije k dopravě letadlo, vlak, loď, autobus nebo jiný dohodnutý dopravní prostředek,  zaměstnavatel hradí tyto náklady v plné výši. Jiná je situace s použitím vlastního vozu. Ta platí jen v případě svolení a schválení zaměstnavatelem, který je odpovědný za škodu na vozidle, pokud ji způsobil někdo jiný. Toto ustanovení je poměrně důležité, protože zajišťuje zaměstnanci hrazení výdajů na opravy. Škody ale nesmí být způsobena samotným zaměstnancem nebo nějakou náhodou jako je píchnutí kola. Za použití auta obdrží za každý kilometr zaměstnanec 3,80 a proplacen mu bude účet za benzin podle spotřeby v technickém průkazu. Pokud nedodá paragon o tankování patří mu náhrada stejně, jen se vypočítá podle spotřeby uvedené v techničáku a vynásobí průměrnou cenou za benzín.StravnéNa služební cestě bývá hlad a někdy také chuť na něco ostřejšího. Alkoholu je sice lepší se vyhnout, ale zaměstnavatel nekontroluje, jak bylo stravné využito. Zaměstnanec tedy nemusí předkládat účtenky z restaurací a dokládat co a jak jedl či pil. Minimální výši stravného určuje zákon pro cesty v délce 5 – 12 hodin na částku 73 Kč, 12 – 18 hodin 112 Kč a při vícedenních cestách je částka 174 Kč. Nižší stravné mohou dostávat zaměstnanci pokud běžně cestují, ale takové ujednání musí obsahovat pracovní smlouva. Pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci bezplatné stravování, nemusí stravné platit. Pokud zaměstnanec cestuje do zahraničí, obdrží stravné stanovené vyhláškou Ministerstva financí v zahraniční měně. Na Slovensko obdrží například 30 Eur, do Velké Británie 40 liber a do USA 50 dolarůVedlejší výdaje a náklady na cestu za rodinouPři cestě může zaměstnanec platit různé účelně vynaložené náklady. Při cestě autem do zahraničí to mohou být dálniční poplatky, známky, parkování, ale není mezi nimi pokuta. Může také používat svůj telefon a naúčtovat zaměstnavateli český předražený roaming. Je ale třeba být opatrný a vše si zajistit papírově. Zaměstnavatel nemá povinnost tyto náklady hradit. Proto je potřeba se předem se zaměstnavatelem dohodnout, zda proplatí další případné výdaje. Zaměstnanci náleží také výdaje na cestu za rodinou, pokud služební cesta trvá více než 7 po sobě jdoucích kalendářních dní a to každý týden. Zaměstnavatel může dohodnout v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě lhůtu k návštěvě delší, nesmí však překročit měsíc.Služební cesta není špatná z hlediska určitých bonusů v podobě příspěvku na stravu a snížení domácích nákladů z důvodu pobytu mimo domov. Zaměstatnec by měl ale vždy dbát na vyplnění cestovního příkazu nebo obdobného dokladu, kterým jej zaměstnavatel vyšle na služební cestu. Tento doklad musí obsahovat souhlas s použitím vozidla zaměstnance (jinak nemusí být škoda proplacena), výši stravného, povolení vedlejších nákladů a další potřebné údaje, aby nedocházelo k pozdějším problémům. Zaměstnanec je také povinen služební cestu do 10 dní zaměstnavateli vyúčtovat a zaměstnavatel do 10 dnů od vyúčtování cestu a náhrady vyplatit.

Pokračovat na článek


Šek – cenný papír, který se málo využívá

Zákon směnečný a šekový je znám především svojí něžnější polovinou. Směnka je využívaná mnoha lidmi, ale šek je obestřen stále velkou finanční mlhou. Říct někomu, že mu vystavíte šek, znamená údiv a prověřování, zda jste solventní. Mnohý takto překvapený zákazník volá do banky a zjišťuje, co vlastně s tím šekem má dělat.Jednoduchý formulářŠeky můžeme v podstatě rozdělit na dva rozdílné platební nástroje. Bankovní šek vystaví banka a také jej kryje. To znamená, že zajistila prostředky, které mají být proplaceny. Naopak běžný šek vystavený fyzickou nebo právnickou osobou nemusí být kryt finančně. Vystavení šeku nějakou osobou je jednoduché a méně náročné než u směnky, znamená právo na výplatu peněz a podobně jako u směnky nemusí znamenat jistotu zaplacení. Pro šek platí několik formálních pravidel. Listina musí být jako šek označena, musí obsahovat bezpodmínečnou povinnost zaplatit a potom již jen klasické náležitosti – jméno, místo vystavení, datum, podpis a případně místo zaplacení, jinak platí, že šek bude proplacen v místu vystavení.Šeková knížkaBanky kromě vystavení vlastních šeků, poskytují také šekové knížky, které slouží k platbám z účtu. Poplatky za vydání těchto knížek jsou poměrně nízké a také zúčtování šeku je docela nepatrné. Výhodou těchto šeků je, že můžete provádět platby přímo přes svůj účet. Stačí jen na někoho šek vypsat a dotyčný může dojít do banky a peníze vybrat nebo si nechat šek proplatit ve svojí bance. Tady je potřeba si dávat pozor na jeden detail. Pokud šek označíte formulací – Jen k zúčtování – pak nebude šek proplacen v hotovosti, ale připsán na účet. U právnických osob se šeky vždy pouze připisují.Systém v USAŠeky jsou oblíbeným platebním prostředkem v USA, Francii a několika dalších zemích. V České republice se příliš neujaly, zřejmě z důvodu neznalosti. Také příchod kreditních karet znamenal velký ústup ze slávy i v USA a šeky se staly tak trochu bankovní záležitostí. Oproti platbě v hotovosti má šek jednu velkou výhodu. Při ztrátě, podvodu nebo zneužití jej lze zablokovat. To v případě předání peněz nejde. A další výhodou je, že šek může být vystaven na konkrétní osobu, takže jej nemůže vyinkasovat nikdo jiný. Ztráta kreditní karty je tak mnohem horší, než ztráta šeku.Využití šekůNejčastěji se šeky používají v mezinárodním obchodu třeba jako možnost vyhnout se akreditivu a provést jen dokumentární inkaso. V ČR se hodně používají cestovní šeky. Ty jsou vystaveny bankou na konkrétní osobu, kterou je žadatel o šek. Takto můžete bezpečně převézt hotovost a nechat si ji proplatit kdekoliv na světě. U šeků je potřeba si hlídat jen poplatky. V České republice jsou šeky poměrně levné a základní poplatek se pohybuje kolem 3 Kč. V zahraničí ale mohou dosahovat částek od 10 Eur a ještě procenta, takže menší částky se nevyplácejí. Kdo se ale někdy setkal s problémy při platbách, určitě ocení poměrně slušnou bezpečnost, rychlost získání hotovosti a jednoduché vyplnění včetně použití. Na cesty se tedy můžete kromě kreditky vybavit také šeky a mít jistotu finanční hotovosti. 

Pokračovat na článek


Dluží vám peníze? Řešením může být prodej pohledávek

Odkup pohledávek je dnes již standardní obchodní transakcí. Existuje celá řada specializovaných firem, které se odkupem pohledávek zabývají a dokážou vymoci podstatně více peněz, než by zvládl podnikatel sám. Odkup pohledávek přináší pro věřitele rychlé a bezbolestné řešení nesplacených dluhů.Odkup pohledávek je dnes již standardním nástrojem cash-flow, jelikož je možné pomocí tohoto „produktu“ výrazně urychlit platby či zkrátka jen dostat alespoň část peněz zaplacenou. Odkup pohledávek je relativně vysoký byznys, ve kterém proudí obrovské množství peněz. Prakticky každou pohledávku z obchodních či jiných vztahů je možné odkoupit, respektive odprodat.Princip odkupu pohledávekPrvním krokem u každého odkupu pohledávky je nutná podmínka v tom, že musí nejprve nějaká pohledávka vzniknout. Tím pádem vznikl i závazek dlužníkovi splatit věřiteli nějakou částku. Věřitel pak má prakticky dvě možnosti. Buď počkat, až mu bude zaplaceno, nebo svou pohledávku prodat. Obvykle jde o situaci po splatnosti pohledávky, takže je zde určitá pravděpodobnost, že nemusí vůbec k zaplacení dojít. Proto, pokud nemá věřitel čas, chuť či prostředky na to vymáhat svou pohledávku po dlužníkovi, jednoduše využije této možnosti a pohledávku jednoduše odprodá. Odkup pohledávky je ve své podstatě pouze změna věřitele. Odkup pohledávky samozřejmě není zadarmo. Obvykle se současný a budoucí věřitel (tedy ten co pohledávku odkupuje) domluví na částce, o kterou bude cena pohledávky snížena. Tím pádem současný věřitel nikdy nedostane zaplacenou celou pohledávku, ale pouze nižší hodnotu sníženou o předem domluvenou sumu.Jak se stanovuje cena odkupované pohledávkyCena odkupované pohledávky samozřejmě vychází z velikosti dané dlužné částky. Od ní se pak odečítají nejrůznější náklady, riziková přirážka a další částky, které uzná odkupující společnost za vhodné. Aktuální věřitel samozřejmě nemusí na nabídku odkupující společnosti přistoupit a tím pádem se vůbec nic nestane. Věřitel a dlužník jsou stále tytéž osoby. Při odkupu (prodeji) pohledávky je důležité znát svého dlužníka. Znát jeho finanční situaci, zda má majetek, zda vůbec funguje dál, zda nedluží ještě někomu jinému a podobně. Všechny tyto faktory pak vstupují do hry o cenu odkupované pohledávky. Protože čím rizikovější dlužník je, tím nižší bude i částka, za kterou bude daná pohledávka odkoupena. Pokud si je současný věřitel téměř jistý, že by z dané pohledávky nevymohl vůbec nic, rozhodně se ji vyplatí prodat i za podstatně nižší sumu, než skutečně pohledávka představuje. Získá tak alespoň něco.Samotný odkup pohledávkySamotný proces odkupu pohledávky je velice jednoduchý. S odkoupenou pohledávkou se tedy mění věřitel a není k tomuto převodu nutný souhlas dlužníka. Prakticky o tom ani nemusí vědět. On totiž dluží stále stejnou částku, jako by dlužil původnímu věřiteli. Odkupování pohledávek je dnes prakticky běžnou praxí a dokonce vznikají speciální společnosti a agentury, které mají za předmět činnosti výlučně vymáhání pohledávek a založily na tom svůj byznys. Nejčastěji se pak odkupují pohledávky uznané soudem či směnky. Je u nich totiž největší pravděpodobnost získání peněz od dlužníka. Tedy za předpokladu, že je z čeho brát. Odkup, tedy převod pohledávky může být jak na fyzickou, tak i na právnickou osobu. I dluhy mohou být jak „právnického“ tak „fyzického“ charakteru. Rozdíl je pouze ve skutečnosti, že od právnických osob je často snazší dluh vymoci, než je tomu u osob fyzických. U právnických osob dlužníků je možné přihlásit pohledávku do likvidačního či konkurzního jednání, kdy správce určuje, jak budou pohledávky uspokojeny a v jaké výši. Celou dobu tady samozřejmě mluvíme o pohledávkách po splatnosti, jelikož pouze u těch je možné již vymáhat dlužné částky. Pohledávky před splatností se příliš často neprodávají, jelikož je zde velký předpoklad toho, že dlužník do splatnosti zaplatí.Přihlášení se k pohledávcePři odkupu pohledávky nový věřitel kalkuluje, jak by peníze co nejrychleji a v co největší možné míře mohl získat. Pokud dlužník sám neuhradí pohledávku, je možné se přihlásit, jak bylo řečeno výše, do likvidačního či konkurzního řízení. Přihlášení do řízení se provádí uvedením dlužné částky, právního zástupce a na základě rozhodnutí soudu o tom, že pohledávka existuje. Obvykle vše funguje na principu platebního rozkazu či rozsudku pro uznání.Výhody odkupu pohledávekPředstavíme si výhody věřitele, který se obává, že své peníze již nedostane.Jaké výhody mu případný odkup jeho pohledávky přinese?okamžité zaplacení alespoň části pohledávky, tedy okamžitá hotovostúspora peněz za právníky a vymáhání dlužné částkypři zvolení správného okamžiku prodeje získání maximální možného výnosujednoduché řešení zbavení se nesplacených pohledávek

Pokračovat na článek


Inflace nás neustále připravuje o úspory

Inflace je peněžní jev. Neustále ukrajuje reálný výnos vašich peněz a finančních investic. Jak se inflaci bránit? Jak správně využít inflaci ve svůj prospěch? Možná si řeknete, že inflace je pouze číslo, které nám pravidelně statistický úřad sděluje, abychom věděli, jak se vyvíjí ekonomika a jak se zdražují jednotlivá zboží.Inflace má daleko významnější dopad na peněženku každého z nás.Inflace znehodnocuje peníze. Každá vaše koruna ztrácí díky inflaci svou hodnotu. Jde o to, že za stejnou sumu peněz, si prostě v budoucnu koupíte méně (pokud samozřejmě za dané období dojde k inflaci). Vaše úspory se znehodnocují. Samozřejmě je úplně jedno, zda jde o peníze skutečně držené, či peníze investované. Inflace ovlivňuje všechny peněžní složky a jejich ekvivalenty. Každý investor tak musí s inflací počítat. Vždy budete mít nižší výnos, než vám garantuje úroková sazba vašeho spoření. Je totiž nutné zohlednit za dané období nastřádanou inflaci. Každá investice se v dnešní době posuzuje z hlediska výnosu (úrok), likvidity (to, jak rychle je možné danou investici přeměnit na peníze) a rizika. Inflace zde do rozhodování nevstupuje. Proč? Protože inflace mění hodnotu téměř všech investic plošně. Proto je nutné s ní při kalkulaci výnosu počítat, ale pro rozhodování o investici často není potřeba brát v úvahu (i když i tuto skutečnost na konci článku vyvrátíme při doporučeních, jak inflaci při investování obejít).Každou investici posuzujeme tedy z hlediska výnosu, likvidity a rizika.My si prohlédneme detailněji výnosovou složku investice. Výnos je nominálně vyjádřená veličina. To znamená jmenovitou hodnotu úroku či jiného výnosu, který vám bude skutečně připsán na váš investiční (například spořicí) účet. Kolik ale skutečně vyděláte si musíte zjistit sami – a ono spíše než zjistit, to můžete pouze odhadnout. Musíte totiž vždy řešit reálnou výnosnost investice. Tu představuje nominální výnos veřejně oznamovaný snížený o inflaci. Inflace totiž rozhoduje o síle peněz. Čím vyšší bude inflace, tím nižší bude v porovnání s nominálním výnosem reálný výnos vaší investice. A jelikož inflaci nejde se stoprocentní jistotou predikovat, můžete pouze odhadovat, o kolik bude vaše investice v budoucnu reálně snížena a podle toho se rozhodnout, zda vám spoření vůbec stojí za to. Některé investiční produkty pochybných společností s vysokými poplatky za vedení, nízkým výnosem a třeba i vysokým rizikem vám v konečném důsledku nemusejí vůbec nic reálně vydělat, i když se v letáčku tváří jako investice mimořádně výhodná. Vždy je potřeba detailně zjišťovat parametry investice, ale to je na jiný článek.Kde vás inflace neohrozí?Inflace je vždy a za každých okolností peněžní jev. To znamená, že pro ochranu před inflací je vhodné investovat jinam než do:spořicích produktů, termínovaných vkladů či stavebních spoření. Zde všude bude inflace každoročně ukrajovat vaše naspořené peníze. Pokud se chcete před inflací ochránit, je potřeba investovat do takových aktiv, které naopak při růstu inflace také rostou (naopak od peněz, které reálně při inflaci klesají). K takovým aktivům patří především majetek. Ať už jde o formu hmotnou v podobě nemovitostí, nebo o podobu spíše virtuální (ale přesto majetkovou) v oblasti akcií či komodit. Tato majetková aktiva totiž s růstem inflace spíše přidávají na svých hodnotách.Investice do akcií, podílových fondůV naší zemi není tradice investování do akcií či přímo komodit příliš zakořeněná, ale čím dál více lidí se začíná účastnit takzvaných, kde můžete investovat již od několika set korun měsíčně. To už určitě stojí za zvážení, zda se vám vyplatí investice termínovaného vkladu, který vám v nejlepším případě pokryje maximálně původní investici (po očištění o inflaci) nebo do podílového fondu, který může (ale také nemusí) přinést daleko zajímavější výnos. Vždy a za každých okolností je ale potřeba přistupovat k investicím rozumně. Nejrozumnější cesta je diverzifikovat. Není možné poslat všechny své úspory do jediného podílového fondu u jediné instituce. Nebo naopak, určitě není nejvhodnější mít všechny své úspory na běžném účtu u své jediné banky. Ani nákup akcií jediné společnosti na jediné burze není tou správou cestou. Můžete se trefit do černého, ale pravděpodobnost je velice malá. Daleko výhodnější je jít cestou diverzifikace, mít ve svém investičním (spořicím) portfoliu zastoupeny jak peněžní investice tak investice ryze majetkové. Nastane-li problém na jedné straně trhu, druhá vás podrží. A inflace už vás nebude strašit ze snu.

Pokračovat na článek


Poplatky obcí nejsou špatným zdrojem příjmu, ale ohrožují poplatníka

Často se mluví o poplatcích bank. Ty užírají peníze přímo, a tak jsou častým terčem oprávněné kritiky. Poplatek za odchozí platbu, za vysoký zůstatek na účtu nebo vedení úvěru se dostaly do podvědomí občanů jako finanční absurdity. Poplatky ale neplatíme jen finančním institucím. Mnoho poplatků skýtá také každodenní život.Obce a jejich právaNení to tak dávno, co zmizela povinnost udržovat obecní chodník před vlastním domem. Tedy nutnost pracovat na čištění a hlavně odklízení sněhu. Obce tak jen vysílaly v 6.00 ráno za hustého sněžení svoje pracovníky s právem pokutovat. A majitel musel vyběhnout a čistit. Když přešla tato agenda pod obce, najednou jsou chodníky velice často neuklizené a nikdo tento neřád nepokutuje. Obce ale mají možnost vybírat další poplatky. A ty jsou jejich rozpočtem pro údajné zvelebování obce a náklady na obecní majetek. Daň z nemovitosti, která se stále zvyšuje, tak zřejmě nestačí.Poplatek ze psůAčkoliv se dnes mnozí vychloubají svými cizokrajinými miláčky typu anakondy (občas je nutné po ní vyhlásit pátrání), lva (toho se vyplatí ze svých dokrmovat) nebo koček, které se promenádují na vodítku, platí se poplatek jen ze psů. A ten sice má svoji horní hranici 1.500 Kč za jednu čtyřnohou potvoru, ale hranice je zcela zbytečná. Vždy se platí maximum. Přitom obec ještě vydává vyhlášku k zacházení s exkrementy, pobíhání psů, k vyhrazeným místům a podobně. K pořízení psa je potřeba se do 15 dnů přihlásit a vždy do 31.3. a 31.8. zaplatit. Je pozoruhodné, že obec třeba vůbec nerozlišuje psa, který má výběh na zahradě a hlídá majetek, od psa, který je bez výběhu a nepochybně víc zatěžuje rozpočet obce třeba odpadkovými nádobami. A pokud máte psů víc, tak za každého dalšího můžete zaplatit až o 50 % víc. Dva psi (aby jednomu nebylo smutno) tak běžně stojí za rok 3.750 Kč.Poplatek z ubytovací kapacityLázeňský a rekreační poplatek a tedy daň ze vzduchu je známým poplatkem, který zatím stojí 15 Kč na člověka a den. Má být zvýšen na 30 Kč. Kromě toho existuje daň z ložního prádla, která je poplatkem za využité lůžko a den. Při přechodném ubytování například v domácnosti za úplatu nebo v hotelu, musí fyzická nebo právnická osoba opět zaplatit poplatek. Cena se drží na úrovni 4 – 6 Kč za den a využité lůžko. Kdo se rozhodne poskytovat tyto služby, musí počítat s určitou administrativou. Jednak je povinen do 15 dnů od prvního ubytování nahlásit tuto činnost Místnímu úřadu (hotely v Praze to činí přímo Magistrátu hl.m. Prahy). A hlavně musí vést 6 let evidenci každého ubytovaného hosta s jeho jménem, adresou a číslem OP nebo pasem. V Praze jsou poplatky splatné například za každé čtvrtletí, v některých obcích jednou za rok. Od poplatku jsou osvobozena ubytování studentů, zdravotnická zařízení, charita a sociální služby. K čemu tento poplatek slouží je opět záhadou. S hostem má náklady pouze majitel ubytovacího zařízení, který si platí odvozy odpadu, vodu, stočné a energie.Poplatek za užívání veřejného prostranstvíTento poplatek má svoje opodstatnění v hierarchii vlastnických práv. Obec je majitelem nějakých pozemků a ty může pronajmout za předem stanovených podmínek. Často se jedná o lukrativní místa pro stánkový prodej, zábor stavební, příjezd cirkusu, umístění skládky, parkování a další akce jako třeba natáčení filmu. Cena za užívání může ale pěkně hluboko zasáhnout rozpočet poplatníka. Cena je totiž až 10 Kč za m2  za každý započatý den. A jsou místa, kde je skutečně plně využívána. A pozor – na reklamní, prodejní a jiné akce, kde může obec jít až na desetinásobek! Když si tedy na Václaváku umístíte s povolením vrchnosti stáneček o ploše 10 m2, měli byste být milionáři. Nebo si raději kupte kamennou prodejnu za 50.000 Kč za m2. Dlouhodobě to určitě bude přijatelnější. Za 10 m2 za rok při ceně 100 Kč a tedy 1.000 Kč za den zaplatíte 365.000 Kč. Za pouhý rok a půl můžete takovou prodejnu vlastnit jen z poplatku za zábor – o nájmu ani nemluvě.Poplatek ze vstupnéhoObec má další možnosti, jak vybrat poplatek z akcí, které mají třeba zábavný charakter. Poplatek platí ten, kdo akci pořádá a nikoliv vlastník nebo pronajímatel objektu (tím může být například opět obec). Poplatek se vypočítává bez DPH (naštěstí není jako spotřební daň), ale má procentní charakter, který není zrovna nízký. Akce se musí ohlásit 7 dní před konáním a zaplatit do 15 dní po skončení. Pokud se akce opakuje, platí se poplatek čtvrtletně do 15 dní po skončení čtvrtletí. Přijde pořadatele na 20 % z vybraného vstupného. Menší procento a to 10 % se platí za sportovní akce dospělých s celostátním nebo mezinárodním významem a 5 % zaplatí ten, kdo pořádá akci pro více než 3.000 osob v nějakých prostorách – například autogramiádu, herecké vystoupení, literární večer atd. Poplatky se neplatí za charitu a výhodu mají také středoškoláci. Za maturitní plesy škol, kurzy tanečních a akce pořádané se spoluúčastí obcí se poplatek neplatí žádný. Z hlediska obtěžování okolí hlukem, zvýšeným provozem a tedy náklady obce má tento poplatek svoje opodstatnění. Na druhou stranu 20 % není málo a prodražuje se tak třeba i běžná a kulturní zábava.Poplatek za povolení vjezduObce mají právo si u určitých komunikací stanovit také poplatky. Nemohou tak ale činit libovolně. Zákon určuje, že pozemní komunikace smí každý používat bezplatně. Proto nelze zavést poplatek například na cestě, která spojuje obce. Na druhou stranu se poplatek může týkat výjimečných míst, která jsou cenná historicky nebo třeba rekreační místa. Tak se například předem musí požádat o povolení do zákazu vjezdu, na pěší zónu nebo do lázeňské oblasti. Většinou stojí povolení 20 Kč na den a z toho se odvozují poplatky na rok, čtvrtletí nebo měsíc. Zásobování si tak třeba zaplatí 7.200 Kč do vybraných oblastí. Naopak bez poplatku mohou do vybraných oblastí jezdit občané, kteří tam bydlí, jejich přímí příbuzní a samozřejmě lékařské služby, komunální, pohřební a další. Tento poplatek je regulační a má svůj význam. Obce často pečují o určité historické oblasti a také se snaží udržet klid a pořádek na pěších zónách.Poplatek za herní zařízeníObce mají právo využívat možnosti zpoplatnění herních automatů a jiných zařízení. Poplatník musí nejprve zařízení nechat schválit Ministerstvem financí a po umístění do prostor jej ohlásit Místnímu úřadu. Platí se 5.000 Kč za každé zařízení na 3 měsíce a tedy 20.000 Kč na rok. Pokud poplatek včas nezaplatí, může mu být zvýšen až třikrát. Zároveň je uživatel povinen zavést například hrací řád, herní zařízení vhodně umístit a také sdělit údaje o svých bankovních účtech a další skutečnosti. Hrací zařízení tedy něco stojí, ale výhry by měly přinést přece jen trochu větší objem peněz. Vždyť nastavení šance na výhru je tak 1:20.Poplatek za zhodnocení stavebního pozemkuObce samozřejmě vybírají poplatky také za umístění a nakládání s odpadem, což je pochopitelné. Méně pochopitelný je ale zhodnocující poplatek. Pokud svůj pozemek zhodnotíte tím, že jej připojíte k obecnímu vodovodu nebo kanalizaci, zaplatíte docela slušnou částku. Pozemek bez přípojek totiž má jinou hodnotu. Podle zákona může obec chtít, abyste vyrovnali rozdíl mezi připojeným a nepřipojeným pozemkem. Výše takového poplatku může dosahovat desítek i stovek korun za m2. Je pravda, že obec musela sítě vybudovat vlastním nákladem. A že je musí udržovat. Na druhou stranu je tak trochu záhadou, proč má občan zaplatit za jakési zhodnocení. Měl by platit za náklady. Takto vlastně obec participuje na občanské výhodě, kterou by měl mít každý z hlediska svého vlastnického práva.Od poplatků nikam neutečete. Je pravda, že obec má svoje náklady, ale patří jí také různé daně a podíly ze státního rozpočtu. Některé obce podnikají ve výběru pokut za rychlou jízdu a jiné zakazují vjezd aut. Obec nějak musí hospodařit. Na druhou stranu jste neustálým plátcem různých prostředků, které by bylo možné využít lépe, třeba k rozvoji podnikání. A nejhorší je na poplatcích jejich podnikatelské riziko. Pokud například na pořádání zábavy proděláte, stejně vás poplatek ze vstupného nemine. Proto jsou poplatky tak rozšířené. Stát, banky a obce je prostě vyberou bezohledně vždy. Ať jste v mínusu nebo plusu. Jsou tak stálou hrozbou a finanční nejistotou občana.

Pokračovat na článek


Příležitostný příjem – jak se v něm vyznat

Daňové přiznání se podává také za občasné příjmy, na které nemáte živnostenský list. Občas něco uděláte a nepočítáte s tím, že se bude vaše práce opakovat. Kdo ale posoudí, jak časté je opakování a kdy vlastně jde o stálý zdroj?Nikdo v tom nemá jasnoDaňová správa vám neřekne, kdy je příjem příležitostný. Jedno je však jisté. Občas něco udělat se musí přiznat nad částku dvacet tisíc korun. A tady je trochu zádrhel. Do 15.000 Kč nemusíte při běžném podnikání vůbec podávat daňové přiznání, pokud nejste ve ztrátě a ztrátu si později nechcete uplatnit. Jenomže příležitostná činnost znamená nepodávání daňového přiznání o 5.000 Kč výš. Proč je ta částka takto stanovená, není jasné. Je to velice málo a vnáší to zmatek do rozlišení příležitostné činnosti a soustavné. Problém je v tom, že pokud někdo posoudí činnost jako soustavnou, najednou je těch 5.000 Kč rozhodujících pro další sankce a problémy. Přitom stačilo obě částky sjednotit nebo příležitostnou činnost výrazněji odlišit, třeba 50.000 Kč a ještě ji nějak definovat.Vylučovací metodaProtože nikdo přesně nedefinuje příležitostnou činnost, musí se uplatnit opačný postup. Živnostenský zákon v § 2 označuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Slovo soustavná tedy bude asi tím rozdílem. Ani příjem do 20.000 Kč vás tedy nemusí zbavit starostí s problémem nedovoleného podnikání nebo s povinností opatřit si živnostenské oprávnění. Když budete opakovaně a tedy soustavně provádět manikůru za 300 Kč na hodinu a těch hodin bude 60, tak už to soustavná činnost bude.Daňový poplatník zahradníkemVěc je však ještě složitější. Pokud jste zahrádkářem a každý rok prodáte část úrody přes 20.000 Kč, měli byste podat daňové přiznání. Pokud máte živnostenské oprávnění, jste samozřejmě v oblasti soustavné činnosti a nemůžete si dělat naděje o příležitostné činnosti. Jenomže věc je složitější. Jak se uplatňují výdaje? U příležitostných příjmů můžete použít pouze výdaje na dosažení tohoto příjmu. Například dopravné za rozvoz nebo platby za hnojivo. Nemůžete nic odepisovat nebo si odpočítat ztrátu. Prostě si započtete jen přímé výdaje. U zemědělství si ale výdaje můžete uplatnit také paušálem ve výši 80 %.Kumulace různých příjmůPříležitostné příjmy se pro účely daně z příjmu sčítají. Pokud si zahradničením vyděláte 10.000 Kč a k tomu pronajmete byt na měsíc za 15.000 Kč, dostali jste se součtem přes hranici 20.000 Kč a daň musíte přiznat. Z uvedených příjmů si můžete odečíst výdaje na konkrétní příležitostnou činnost, ale pouze ty, které k činnosti patří. Náklady na pronájem (voda, energie atd.) si nemůžete odečíst z celkové výše příležitostných příjmů a vůbec ne z příjmů na zahradnictví.Složitá problematikaPříležitostným příjmům je dobré se vyhnout. Mohou značně zkomplikovat daňové přiznání. Uvádějí se zvlášť a musejí se správně spočítat a zdanit. Lepší je pořízení živnostenského oprávnění, kdy jste mimo dosah příležitostné činnosti, ať podnikáte nebo ne. Dostanete se sice na částku 15.000 a její překročení znamená podání daňového přiznání, ale 5.000 Kč není tak velký rozdíl a komplikace s posouzením příležitostné činnosti odpadají. Může se totiž stát, že nějakou činnost posoudí živnostenský úřad jako neoprávněnou a nastane doba sankcí. Za nedovolené podnikání u volné živnosti zaplatíte až 50.000 Kč, za řemeslnou a vázanou 100.000 Kč a za koncesovanou 200.000 Kč. A také trestní zákoník pamatuje na nedovolené podnikání rokem odnětí svobody nebo dokonce 3 lety, když někoho zaměstnáte nebo máte značný prospěch.

Pokračovat na článek


Důchody a penze - Jak fungují důchodové systémy ve světě?

Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi. Jak se mění důchodové systémy ve světě?Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi.Jak se mění důchodové systémy ve světě?V členských zemích OECD se penzijní systémy výrazně liší. Všechny členské země OECD však mají společné, že určitým způsobem ve všech zemích zavedena státní penze.Proč je státní penze důležitá?Státní přináší určitou garanci, že občané za celoživotní práci nezůstanou v důchodovém věku bez prostředků. Státní penze totiž na rozdíl od penzijních úspor ve fondech může pružně reagovat na současnou ekonomickou situaci a legislativními změnami (valorizací) se udržovat na stanovené relaci k průměrné mzdě.Jak vysoká má být státní penze?Rozdíl mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD je však výše státního důchodu. Velmi vysoký náhradový poměr státní penze oproti předchozím výdělkům je v Řecku, Lucembursku, Španělsku nebo Rakousku. V těchto zemích má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 80 % předchozího výdělku. Naproti tomu ve Velké Británii, USA, Švédsku, Dánsku nebo Nizozemí má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 40 % a méně předchozího výdělku.Mezi zeměmi s nízkou státní penzí jsou však rozdíly v dalším financování důchodu.Jaké?V Nizozemí, Švédsku, Austrálii či Dánsku hraje důležitou roli povinné zaměstnanecké penzijní pojištění. V těchto zemcíh jsou tedy do systému povinně zapojeni zaměstnavatelé. Např. v Nizozemí má více než 90 % zaměstnanců soukromých penzijních plánů, majetek v soukromých povinných důchodových systémech dosahuje v Nizozemí více než 150 % k HDP.Ve Velké Británii či USA je nízká státní penze. Občané s touto skutečností počítají a sami si v produktivním věku výrazně šetří na penzi. Vlastní úspory občanů jsou v těchto zemích nejvyšší na světě. Např. Britové si začínají v průměru spořit na penzi do vlastních vybraných finančních produktů již ve 28 letech. Američané a Kanaďané ve 30 letech. Na vlastní penzi si v Británii, Kanadě či USA spoří více než 80 % všech občanů. Není jistě bez zajímavosti, že důchodci z těchto zemí patří mezi nejoptimističtější. Velká Británie, USA a Irsko jsou země, kde příjem z vlastního spoření je v průměru v důchodovém věku vyšší než státní penze. V Kanadě, Novém Zélandu nebo Belgii jsou soukromé úspory sice nižší, ale pořád velmi důležitým finančním zdrojem. Ve věkové skupině do 75 let je ve Velké Británii na státní penzi závislých pouze třetina důchodců. Čím mladší penzisté, tím více druhů příjmů v penzi ve Velké Británii mají (např. individuální pojištění a příjmy ze soukromého dobrovolného pojištění). Státní penze je však v Británii nízká a občané s tím počítají. Dokonce 90 % Britů je přesvědčeno, že jsou sami zodpovědní za svoji budoucí penzi.Proč je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření?Přestože v Nizozemí, Švédsku nebo Dánsku velmi dobře funguje systém s povinným fondovým spořením občanů v produktivním věku, je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření na penzi. Nizozemí, Švédsko či Dánsko mají zcela jiné ekonomické základy, jinou kulturu, dlouhodobě stabilní makroekonomická data, propracovanější finanční systém, a proto nelze tento systém převést do Česka.Implementace povinného fondového spoření na penzi selhala např. v Maďarsku, které je nám ekonomicky bližší. Maďaři tak přišli o své povinné úspory ve fondech. Maďarsko totiž v důsledku nedostatku financí přesunulo povinné soukromé úspory na penzi do státní kasy.Důchody jsou byznysDůchody vždy budou představovat ohromný balík a byznys, vždy bude existovat riziko, že nahromaděné peníze se využijí jinak, a to především ve východoevropských zemích. Navíc posílení vlastní zodpovědnosti za penzi přináší řadu výhod.Na penzi není nutné pouze spořit, možná lepším řešením je vlastní investování (např. do nemovitostí, do firmy).Např. pořízení další nemovitostí na úvěr, který se uhradí v produktivním životu, je možností, jak mít v penzi pravidelný příjem z pronájmu nebo jednorázový příjem z prodeje nemovitosti. Fungující firma se dá prodat.Současně povinné spoření do fondů nezaručuje vyšší zhodnocení, než dobrovolné spoření.Např. v Austrálii, kde je státní penze jedna z nejnižších státních penzí, tvoří povinné úspory občanů v penzijních fondech hlavní finanční zdroj v penzi. Finanční krize však penzijní fondy v Austrálii citelně zasáhla a jenom za rok 2008 činily ztráty 27 %. Při posílení vlastní zodpovědnosti za penzi je nutné, aby občané věděli, že státní penze bude klesat a důchod pouze zaručí nízkou životní úroveň v penzi.Dobrovolné spoření na penzi je nutné podporovatJestliže však bude v Česku docházet k dalšímu snižování státní penze v porovnání s průměrnou mzdou, tak je zapotřebí motivovat k vlatnímu dobrovolnému spoření. Jak?Občané musí vědět, že bez vlastních úspor to v penzi nepůjde. Je zapotřebí v této oblasti vzdělávat a informovat již středoškoláky. Zvyšování finanční gramotnosti a informovatnosti je důležité.Snižování zdanění práce, aby občané mohli více spořit a investovat. Bohužel v současné době ekonomická situace Česka tuto variantu neumožňuje.Daňové úlevy nebo snížit odvody na pojistné o zaplacené příspěvky do finančních produktů k zajištění na penzi. V současné době tuto možnost česká legislativa umožňuje částečně, prostor pro zvýšení možností zde existuje.

Pokračovat na článek


Eurograbber se napakoval – vybral až 250.000 Eur z jednoho účtu

Nejslabším místem všech systémů je člověk. Alespoň tak uvažují kybernetičtí podvodníci. Ze soukromých účtů v Evropě vybrali 36 milionů Eur, protože dokázali nejen napadnout internet banking, ale také potvrzovací sms zprávy včetně kódů.Kdo je EurograbberSnad někdy budeme znát jména útočníků, ale nemusí to být brzy a důkazy se také budou těžce nacházet. Hackerské servery se neustále mění a zdokonalují. Jejich krytí přes cizí IP adresy je stále sofistikovanější. První útoky začaly tento rok v Itálii a v srpnu se objevily v Německu, Holandsku a Španělsku.Program, který napadá počítače a mobilní zařízeníV procesu internetových krádeží zloději použili složitou kombinaci škodlivého softwaru, který je schopen se dostat do operačních systémů Android a Blackberry. Program se přes počítač vloupal do mobilního zařízení a zjistil údaje pro dvojí identifikaci. Vykradením dat klientů tak získal přesný údaj o transakci – kód TAN. Tento kód rozesílá banka uživateli a jedná se zpravidla o šestimístné číslo. Potvrzení transakce pak bylo pro Eurograbber maličkostí.Až 30.000 účtůÚtok byl velice silný a předem připravený. Eurograbber nepochybně několik měsíců shromažďoval data uživatelů. Napadl přes 30.000 účtů a vybíral od 500 do 250.000 Eur. Peníze putovaly na falešné účty, které se zřejmě následně rušily. Výběr peněz nebo jejich použití je nejslabším článkem těchto útoků. Tady opět nastupuje lidský mamon a útočníci musejí peníze převádět, nakupovat a vybírat. V poslední fázi, kdy se chtějí skutečně obohatit, jsou nejzranitelnější.V ČR je v proudu daňová reformaO české účty naštěstí není takový zájem. Díky neustálému poklesu reálných mezd a úspor obyvatel spolu se zvyšováním daní, pochopil i Eurograbber, že na českém občanovi by příliš nevydělal. Zvýšená DPH a nejasný osud její výše odradil tyto „chmatáky“. Občané tak pocítili první pozitivní dopad daňové reformy. Doufejme, že nikoliv poslední.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Proč stříbro?

Několik pádných argumentů pro nákup fyzického stříbra ve formě stříbrných slitků nebo stříbrných mincí naleznete v následujícím článku: Manipulace ceny stříbra - Přestože jak průmyslová, tak i investorská poptávka je víceméně stabilně vysoká, tak cena stříbra na trhu je velmi nestabilní. Jedním z důvodů je, že stříbro je nejvíce zmanipulovanou a podhodnocenou obchodovatelnou komoditou na burze, která stále nepřekonala 33 let starý historický rekord $50,35. Některé významné světové banky drží obrovské množství short pozic futures kontraktů určených na prodej v čele s JPMorgan Chase & Co, která je dle oficiálního čtvrtletního reportu suverénním lídrem na trhu s nejen komoditními deriváty. Pravidelná zpráva o účasti bank na COMEXu vykazuje účast bank v krátkých pozicích stříbra kolem 45 %. Problémem je, že tyto krátké pozice nejsou kryty fyzickým stříbrem, neboť poměr stříbra určeného k fyzickému doručení vůči otevřeným krátkým pozicím na Comexu je menší než 10 %. Největší 20% pokles ceny v roce 2010 byl dopředu předpovězen jistým Londýnským traderem, tento příběh Vám doporučujeme k přečtení. Celé téma manipulace stříbra je přehledně shrnuto v tomto rozhovoru. Zajímavý kvíz sledující historii manipulace je k dispozici zde. Klíčovou informací však je, že zatímco papírová cena se vytváří na COMEXu v New Yorku, tak fyzický trh táhne především poptávka v Číně a Indii. Se zavedením stříbrných futures kontraktů na SHFE v Šanghaji v květnu 2012, setrvale klesá vliv COMEXu na cenu stříbra. Fiktivní ETF a Futures kontrakty - Nedávno bylo na burzu uvedeno několik Silver ETF čili burzovně obchodovatelných fondů vlastnících cenné papíry s nárokem na fyzické stříbro. Je ovšem téměř jisté, že 99 % těchto cenných papírů na budoucí dodání investičního stříbra není jištěno fyzickým stříbrem, protože ho tolik na trhu již ani není! Řečí čísel to lze vyjádřit takto: celosvětová roční produkce stříbra je přes 600 milionů uncí, to při ceně $20/oz odpovídá zhruba 12miliardám dolarů, což je ovšem dle oficiálních BIS statistik pouhý zlomek z více než 200 miliard dolarů, s kterými se obchoduje na trhu s ostatními drahými kovy. Množství obchodovatelných stříbrných futures kontraktů odpovídá zhruba 20roční stříbrné produkci a je více než 100* vyšší, než množství fyzického stříbra určeného pro investiční účely. Pokud chcete tedy nejen vydělat, ale především ochránit své peníze, měli byste se těmto finančním derivátům obloukem vyhnout, neboť až bublina s deriváty praskne, tak cena fyzického stříbra bude prudce stoupat a jen málokteré z těchto fondů budou schopny na vyžádání vyplácet drahý kov. Historický poměr vůči zlatu - Původně se poměr zlata ke stříbru pohyboval po staletí od 4:1 do 16:1, čímž vychází z poměru v zemské kůře, dnes se ovšem tento poměr pohybuje kolem 60:1, což s určitostí nevypovídá o tom, že by zlato bylo výrazně nadhodnoceno, ale vyplývá z toho, že stříbro je na burze nedostatečně ohodnoceno. Pokud si představíte relativně střízlivý 4násobný nárůst ceny zlata v případě dalšího pádu burzy a následné inflace a výrazné globální krize, tak stříbro by mělo zažít nárůst několikanásobně vyšší. Průmyslová spotřeba - Stříbro je nejen investičním kovem, ale především kovem průmyslovým. Jeho využití nalezneme například u výroby automobilů, léků, elektroniky, baterií, leteckých motorů, CD disků, fotografií atd. Investorská poptávka tvoří zatím pouhých 15 % celé spotřeby stříbra. Výhodou tohoto dalšího využití pro investory bezpochyby je, že stříbro vždy nalezne své spotřebitele a nelze ho jednoduše vyřadit z našeho života.  Docházející těžitelná ložiska – Těžební firmy se stříbrem pracují poslední roky v důsledku nízkých cen pod náklady, přestože dolů, kde se dá lehce ke stříbru dostat, ubývá. Pouze cca 25% dolů, kde lze Ag získat, je zaměřeno pouze na těžbu stříbra, ty ostatní jsou otevřeny pro všechny další průmyslové kovy, kde je stříbro pouze příměsí. Nelze tedy jednoduše zvýšit jeho těžbu. Při současné produkci dojde k vytěžení stříbra již za 20 let a to dle optimistických oficiálních US statistik o rezervách. Veřejné mínění – Stříbro je levné, protože si lidé myslí, že má být levné. Stříbro během uplynulého století tak devalvovalo, že přesvědčilo lidi, že tomu tak bylo vždy. V posledních měsících se ovšem situace mění a stříbro již nepadá jako ostatní průmyslové kovy s burzou, ale většinou následuje ve vzestupu svého bohatšího kolegu zlato nebo ho dokonce v ziscích převyšuje. Zatím investuje do stříbra, jakožto historického platidla, pouze 0,01 % lidí, a to je skutečně málo. Nákup pro plátce DPH - Plátci DPH mohou dle daňových poradců své volné prostředky odložit do investičního fyzického stříbra a nemusejí přitom platit DPH, které je na stříbro jakožto historické platidlo nelogicky uvaleno. Tím se stává ideální investiční příležitostí pro podnikatelské subjekty. Peníze – Stejně jako se zlatem i se stříbrem se v historii již platilo. Taktéž platí, že i investiční stříbro nemůže klesnout díky poptávce a spotřebě až na nulu, naopak lze očekávat, že až začne zlato v dobách nejistoty stoupat, začne stoupat i stříbro. V 60. letech 20. století v USA došlo k tomu, že hodnota stříbra přesáhla hodnotu mincí vyrobených ze stříbra, což byl začátek konce ražení mincí s příměsí stříbra. Ještě v 19. století se dokonce kvůli stříbru válčilo, neboť Britové již neměli dostatek stříbra na čaj dovážený z Číny a snažili se vnutit Asiatům opium. Dnes oproti tomu stačí vytisknout nekrytou měnu či dluhopisy. Konfiskace – Soukromé vlastnictví zlata bylo několikrát v historii postaveno mimo zákon, například i v USA od konce hospodářské krize 1933 do roku 1974. Na této konfiskaci bylo zajímavé, že se vybrala odhadem pouze třetina zlata vlastněného soukromými osobami, a přesto nebyl nikdo dle zákona potrestán. Oproti tomu soukromé vlastnictví stříbrných mincí bylo vždy zcela legální a šlo mimo hlavní proud politické moci. Malý trh – Ano i toto je výhoda, neboť právě proto je stříbro stále tak levné. Trh s investičním stříbrem je zatím několikanásobně menší než trh se zlatem. Stříbrný trh je tak malý, že roční investiční poptávka po stříbře činí pouhých 100 milionů uncí za rok, při ceně cca $20 za unci, to znamená pouhé 2 miliardy dolarů. Trh s investičním stříbrem si tedy může koupit kterýkoliv z mnoha světových multimiliardářů! Ovšem až dojde k další ekonomické a hospodářské krizi nebo naopak k vyčerpání stříbra v průmyslu, tak se zvýší poptávka natolik, že cena stříbra začne stoupat geometrickou řadou. Co se bude dít, až se lidé probudí do reality a zaregistrují vzestup vzácné komodity, která vždy byla spíše ve stínu zlata?

Pokračovat na článek


Investování do komodit

Komodity představují zboží obchodované na trzích, které pochází od různých dodavatelů, které je však navzájem zastupitelné. Vždy se jasně specifikují vlastnosti a kvalita dané komodity, aby byla přijata k obchodování. Především se jedná o suroviny a zemědělské produkty.To by byl úvod pro naprosté laiky, teď už ale k samotnému investování do komodit.V současnosti u nás není investování na komoditních trzích nikterak rozšířenou záležitostí.Avšak postupně se do povědomí v naší zemi právě komodity dostávají a proto je důležité být informován o tom, co se na daných trzích děje a jak celý systém fungujeKaždý zná investování do akcií a dluhopisů, kde jsou ceny výrazně ovlivněny vývojem daných podniků a ekonomiky jako celku. U cen a vývoji komodit je to nepatrně jinak. Cena se často mění společně s inflací, respektive jí částečně sama vyvolává. Navíc je vývoj této ceny relativně nezávislý na změnách na akciovém či dluhopisovém trhu. Díky tomu mohou komodity sloužit jako nástroj diverzifikace portfolia investora, čímž se snižuje případné riziko. Avšak i na komoditním trhu dochází k neočekávaným skokům, akcelerující změně cen či jiným nepředvídatelným změnám. Ceny tak mohou být velmi kolísavé, což pro obchodníky a podniky, které komodity dlouhodobě využívají, může být velmi riskantní. Proto se místo obchodu přímo s danými komoditami v reálném čase obchoduje s termínovanými kontrakty na komodity.Hlavním takovým termínovaným obchodem jsou futures. Futures kontraktyJde o kontrakt, kdy je smluvně předem zafixována cena komodity na určitou dobu do budoucna. Jedná se o standardizovaný kontrakt, který má jasně daná specifika a pravidla. Jde o smlouvu, ze které vyplývá jasná povinnost pro obě strany. Pro prodávajícího prodat a pro kupujícího koupit určité množství komodity k danému okamžiku a za předem stanovenou a dohodnutou cenu. Jelikož jsou zároveň futures finančími deriváty, takže je jejich hodnota je odvozena od podkladového aktiva. Jde o bázi, na jejímž nákupu (prodeji) se obě strany uzavřením kontraktu dohodly. Odvození ceny futures je pak odvislé od spotové ceny, tedy ceny na spotovém trhu, což je klasický trh, kde okamžik uzavření smlouvy a jejího vypořádání je v identický moment. S furures kontrakty se obchoduje peněžně, nikoliv fyzicky, takže se pouze virtuálně přesouvají tuny obilovin či unce zlata. Jde totiž o situaci, kdy fakticky nedojde k prodeji a uskutečnění transakce s komoditou, ale držitel daného futures kontraktu ho před termínem prodá na burze tomu, kdo skutečně pšenici potřebuje a je ochoten daný kontrakt zaplatit. Futures kontrakty se používají k zajištění proti riziku kolísání ceny, ale i jako spekulace. A tady právě přichází ke slovu investování do komodit jako takové. InvesticeJde o jasně dané podmínky a futures kontrakt. Ten se dá využít na spekulaci na pokles či vzestup ceny, takže rozdíl nákupní a prodejní ceny buď představuje zisk nebo případně ztrátu. Jelikož prodejní cena futures se logicky v čase mění podle aktuálního vývoje cen na komoditním trhu, nikdy není s jistotou předem stanovena. Obchod v dolarechDůležité je si však uvědomit, že celé obchodování s komoditami probíhá v amerických dolarech. Takže se dá spekulovat nejen na pohyb ceny komodity a futures kontraktu, ale i na vývoji kurzu amerického dolaru vůči české koruně. Takže do hry vstupuje i faktor kurzovního rizika. To dává obchodování na komoditních burzách další rozměr a možnosti spekulací.Opce, forwards a dalšíDalší možností obchodu s komoditami jsou například opce, ze kterých vyplývá závazek pouze jedné straně. Kupující opce má právo si totiž zvolit, zda danou opci bude uplatňovat či nikoliv. Protistrana, tedy prodávající, je závislý na rozhodnutí kupujícího a v případě koupě je povinen prodat a daný obchod uskutečnit. Dále se používají forwards, což představuje obdobu futures, avšak forwardy nejsou standardizovány a obchodují se na over-the counter (OTC) trzích, tedy mimo burzu. Forwards jsou velmi specifické a obě strany si je mohou prakticky libovolně doplňovat a upravovat k obrazu svému.  

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Online Trading neboli „přímé obchodování“ probíhá v reálném čase

Při finančních zprávách se občas objeví záběry vzrušeně gestikulujících makléřů. Nad obrázky z průběžného obchodování na burzách mrazí v zádech.  Každý člověk, kterého nenechává klidným dění v aukčních síních, na burzách nebo při zprávách o pohybech akcií, jednou zatouží stát se jejich součástí. Nemusí zůstat u snů a představ. Pokud člověk zapojí rozum, schopnosti a využije zkušeností úspěšného tradera, může si zajistit nejen trvalý příjem, ale také respekt a finanční nezávislost.Profesionalita, sebeovládání a strategiePřímé obchodování s cennými papíry má svoje pravidla. Akcie mají svoji hodnotu, která se nazývá kurz. Trader akcie za kurz kupuje a prodává. Činí tak proto, aby získal na poklesu nebo růstu akcií peníze. Může také skupovat akcie s tím, že při jejich propadu koupí větší množství a počká si, až porostou. Může se stát tak velkým vlastníkem akcií, že bude moci mluvit do strategie podniku. Podstatou tradingu ale není vlastnění akcií. Podstatou je výhodný nákup, když mají nízkou hodnotu a prodej, když jsou vysoko. Odhad poklesu nebo růstu kurzu akcie je známkou vysoké profesionality. Trader sleduje vývoj na trhu s akciemi a odhaduje situaci podniku, jehož akcie nakupuje.  Musí se umět dobře ovládat, aby nepodlehl pokušení rychle koupit nebo prodat. Musí mít strategii, kterou uplatňuje při obchodování. Tedy kolik akcií chce nakoupit, zda spekuluje na pokles nebo růst kurzu akcií. K tomu všemu potřebuje odhodlání a zkušenost dobrého traderaVolnost a nezávislostTrader není zaměstnancem ani nepotřebuje živnostenský list. Nemusí vyřizovat spousty administrativních formalit. Trader se musí soustředit na odhad situace na burze nebo v jiných obchodních systémech jako je například RM-Systém v České republice.  Většinou trader obchoduje z domova nebo práce. Zajistí si počítač a bezpečné připojení k obchodnímu místu. Často postačuje internetové připojení a možnost okamžitých plateb. Po instalaci programu pro online trading složí peníze na účet a tento účet používá k nákupu akcií. Pokud akcie prodá, jsou mu na něj připisovány finanční prostředky. Takto nakupuje a prodává, může se rozhodnout v jakou dobu a na jakém trhu. Je volný a nezávislý.Nezávislost přináší větší zodpovědnostMnoho začátečníků se domnívá, že na obchodování s akciemi lze snadno vydělat. Ale obchodování snadné není. Vyžaduje pečlivou přípravu zkoumáním trhu a odhadu situace podniku, který akcie na trhu kotoval – tedy umístil. Proto ta vzrušení na parketu burzy. Společnost, která vyrábí čipy do počítačů, najednou přijde o dodavatele. Makléři se snaží akcie rychle prodat. Nebo dojde ke zdražení surovin. Třeba křemíku. Akcie začnou klesat. Pokud takové akcie trader má, snaží se je prodat. Může také vyčkávat, protože považuje situaci s dodavateli nebo surovinami za přechodnou. Také se může „pobavit“ na účet prodávajících, protože si podrobně zjistil situaci. Počká, až akcie klesnou, odhadne jejich „dno“ – tedy hodnotu, za jakou dále klesat nebudou a akcie koupí. Za určitou dobu sleduje, jak se situace obrátila, akcie rostou a může počítat zisk. Opět musí odhadnout, kdy akcie dosáhnou vrcholu – „stropu“ a správně je prodat.Vše se děje v reálném čase a podle pravidelOnline trading funguje okamžitě. Na jiném konci obchodního vlákna sedí jiný trader, který se stará o totéž. Dobře nakoupit a výhodně prodat. Také vidí objednávky na nákup, výzvy k prodeji. Sleduje, jak se mění kurz akcie s poptávkou. Když není poptávka, kurz klesá. Když je velký zájem, kurz stoupá. Pokud dobře odhadl situaci, má vyděláno. Kurz akcií ale nemůže libovolně stoupat či klesat. Při nepříznivých nebo naopak velmi optimistických zprávách by akcie dosahovaly nesmyslných kurzů. Byly by příliš nízko nebo vysoko. Burzy tedy stanovují limit poklesu nebo růstu akcií. Nad nebo pod určitou hranici nedovolují obchodníkům prodávat nebo nakupovat. Tím regulují trh, aby se nestal obětí útoku spekulantů. Zároveň chrání tradera před podvodníky, kteří získali „inside“ informace. Pravidla musí být rovná pro všechny. Ředitel podniku může mít dříve než trader informaci o hospodaření. Potom by mohl akcie sám výhodně nakoupit nebo prodat. Takové jednání je trestné a poškozuje obchodování. Burzy mají nástroje na „podezřelé“ obchody, jedním z nich jsou například podivně vysoké nákupy nebo prodeje akcií.Cesta k prosperitěDobrý trader si vždy nechá poradit. Vyhledá informace a řídí se radami zkušených obchodníků. Komunikuje online, radí se, zajišťuje si podporu. Zpočátku je výhodné nechat obchodovat zkušeného tradera, sledovat jeho postupy a odhad. Nikdo učený z nebe nespadl a není žádnou ostudou se poučit. Naopak. Každý trader tak začínal. Dobrý trader poradí, pomůže a zajistí kvalitní růst a získání zkušeností nového tradera. Prosperita je totiž otázka času, odvahy a rozumu.

Pokračovat na článek


Kam investovat milion korun?

Kam investovat je jednou z nejčastějších otázek prakticky každého z nás. Někdo používá raději pojem, spořit peníze. Ale fakticky jde o investici. Peníze si někam uložíme, ať už z důvodu ochrany před krádeží, garancí ze strany státu či jen proto, aby nám neztrácely tak rychle hodnotu. Spoří zkrátka každý, kdo má přebytečné prostředky. Spoří, tedy investuje.Jak ale spořit, investovat „nejlépe"?Tato jednoduchá otázka prakticky nemá odpověď. Vždy je nutné vzít do úvah minimálně dva faktory – čas a riziko. Vždy při investici (spoření) je třeba si uvědomit, za jak dlouho budu peníze potřebovat a jak rychle po svém rozhodnutí je chci mít k dispozici. U řady produktů jsou totiž přesně dané lhůty, data či výpovědní doby. Proto je vždy před každou investicí nutný rozbor vlastní situace a otázky časové potřeby investovaných prostředků. Druhým aspektem je samozřejmě riziko. Riziko představuje faktor, který není možné dopředu přesně odhadnout.Čím větší podstupuje investor riziko, tím větší MŮŽE mít potenciální zisk. Naopak čím nižší riziko člověk podstupuje, tím větší má garanci, sice nepatrného, ale přesto růstu. Na finančním trhu se nabízí velké množství variant.Tou nejsnazší je spořící účetMá vyšší úročení než klasický bankovní účet. Jedná se o hodnoty okolo 2-3%. Vždy je ale tato míra odvislá od řady faktorů a od aktuální situace na celém finančním trhu. Jde o snadno ovladatelné a přístupné účty. Jednotlivé instituce různě nastavují pravidla a parametry pro výpočet výpovědní lhůty a velikosti úroku, takže je vždy velmi silně individualisticky celý účet nastaven. Další možností je termínovaný vkladTermínovaný vklad představuje uložení peněz na přesně danou dobu. Je přesně stanoveno datum, kdy budou peníze vyplaceny. Po tuto dobu není možné s termínovaným vkladem nikterak manipulovat. Je někdy úročen pevně danou konečnou sazbou, ale častěji je stanovena určitá stanovaná minimální sazba, která je garantována a ke které se připočítává aktuální výnos, podle data výplaty. Jde tedy o aktuální stav na finančních trzích v době ukončení termínovaného vkladu. Úroková sazba u těchto druhů investic je lepší než u klasických spořících účtů. Některé instituce se dostávají k hodnotám kolem 5% v závislosti na délce a objemu prostředků. Pro milion korun se sazba na několik let kolem 4-5% rozhodně pohybovat bude. U těchto dvou investic je prakticky 100% jistota. I v případě krachu společnosti, která peníze spravuje, je vaše investice kryta do výše 100 000 EUR, což investici 1 000 000 Kč pokrývá více než dostatečně. Další možnost je nákup dluhopisůU dluhopisů je často garantovaná výše úroku a datum, kdy bude tento úrok vyplacen. Vzhledem k tomu, že dluhopis je klasickým cenným papírem, je možné s ním obchodovat a tedy v případě nutnosti a potřeby peněžních prostředků je ho možné odprodat i před datem jeho splatnosti. Nejstabilnější formou dluhopisů jsou státní dluhopisy, u kterých je prakticky jistota, že stát svým závazkům dostojí. Další investice může směřovat do akcií, do akcií nějaké společnostiZde je ale velmi ošidná situace. Den ode dne se na burze hodnoty a kurzy akcií mění, takže je velmi složité odhadnout vývoj do budoucna. Navíc v dnešní době je velmi malá ochota obchodovat na těchto trzích, jelikož to byly právě akciové trhy, které nejvíce utrpěly doznívající globální hospodářskou krizí. Avšak právě to může řadu investorů motivovat pro investici právě v tomto čase. Na druhou stranu pro řadu investorů je právě tento čas obdobím, na které čekali. Průměrný úrok u akcií je velmi složité odečíst, ale z delšího pohledu jsou schopny akcie reálně svému majiteli vynášet i 20%. Dalšími možnostmi opět s vyšším rizikem jsou obchody s podílovými listyJde o zakoupení určitého objemu podílových listů s předem zvoleným rizikem a očekávaným výnosem. Zde je velmi důležité jak a co zvolit. Podílové listy jsou chráněny proti vytunelování jejich vlastníky, avšak neúspěch jejich vývoje ochráněn není. Podílové listy často nemají žádnou garanci, tudíž je dokonce možné při výběru svých prostředků zchudnout. Proto je vždy velmi důležité se správně rozhodovat a volit vhodnou strategii vzhledem k podstupovanému riziku. Investice do podílových fondů je spíše na delší období, protože jak statistiky dokazují, tak právě v dlouhém období, tedy v horizontu několika více (desítek) let, jsou podílové listy plusové. Avšak nejde zde o garanci, takže není nic přesně exaktně dané. Dluhopisové podílové fondy jsou prakticky bezrizikovou investicí s výnosem maximálně 5% u akciových podílových fondů je riziko vyšší a výnos se může dostat třeba na 15%. Další možností investice je obchod na měnových trzích – Forexové obchodyJde o obchodování s cizími měnami. Jde o velmi specifické činnosti a opět je nutná znalost prostředí či šťastná ruka. Výnosnost závisí opravdu na umění daného investora, štěstí a intuici. Obchoduje se na základě změny kurzů jednotlivých měn. Jde o spekulace a očekávání. Jednou z dalších možností investování je investiční zlatoJde o investici ne do zlata jako takového na komoditní burze, ale o investici do slitků či zlatých mincí. Tento způsob investice není nikterak závratně výnosný, avšak v konečném hledisku dokáže finance stabilně a bezpečně ochránit před inflací. Tím je právě tento druh investice vhodný pro velmi konzervativní jedince, kteří chtějí mít jistotu a přehled o svých financích. Existuje další celá řada možností investování, avšak je velmi důležité si uvědomit efekty z investice, její časovost a načasovanost. Nejde obecně říci na základě několika málo faktorů, která investice je nejvhodnější. Každý musí volit právě tu investici, která nejvíce odpovídá jeho vztahu k riziku a výnosnosti. Nikdy nebude vymyšlen ani univerzální recept. V tu chvíli by ho využívali všichni lidé a tím pádem by přestal být výnosným. Je důležité reagovat na aktuální dění na trhu a dokázat se včas a adekvátně rozhodnout. Rozhodně by ale peníze neměly ležet doma pod polštářem. Jelikož o ně dříve nebo později přijdete. Ať už díky zlodějům, nebo v lepším případě se vám rozplynou pod rukama díky inflaci. Finanční trh alespoň částečně tyto dvě rizika zmenšuje.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Pojištění vkladů

V České republice jsou pojištěny všechny vklady fyzických i právnických osob, ale pouze na takových účtech, které jsou vedeny pojištěnými institucemi.Pojištění vkladů má hned několik zásadních významů.Prvním je bezpochyby jeho faktická pomoc klientům banky, na níž byla Českou národní bankou vyhlášena platební neschopnost. Zde má pojištění vkladů nezastupitelnou úlohu. Avšak možná ještě významnější funkci plní pojištění vkladů v době nejistoty.Obzvlášť v době krize, v době bankovní krize, lidé nevěří bankovním institucím a nejraději by všechny své prostředky vybrali. A právě to by mohlo způsobit krach banky, jelikož na výplatu všech vkladů nemá a ani nemůže mít připraveny prostředky. Bankovní rezervy jsou stanoveny na úroveň 3% vkladů, takže pouze těmto třem procentům vkladatelů by banka byla schopna peníze vrátit. Ostatní by přišli zkrátka, jelikož peníze, jež banka spravuje, jsou v oběhu, rozpůjčované a vydělávají další peníze. Lidé by tak při nepojištěných vkladech nevěřili institucím a podnikali by takzvané runy na banky, čímž by je fakticky likvidovali. S pojištěním vkladů takový strach nemají, protože vědí, že i v případě problémů banky se nemusejí o své peníze bát, jelikož jsou dostatečně pojištěné v plné výši. U pojištění vkladů nezáleží, zda je účet veden v české nebo cizí měně a toto pojištění vkladů se vztahuje i na úroky z nich vyplývající.Nejčastěji jde o pojištění kladných zůstatků na bankovním účtu. Je fakticky jedno zda se jedná o běžný, termínovaný či vkladový účet, či dobře známou vkladní knížku či vklady potvrzené vkladovým certifikátem. Na všechny tyto peníze se vztahuje zákonné pojištění. Na druhé straně stojí vklady bank, finančních institucí, pojišťoven či státních fondů, na které se pojištění nevztahuje. Další nepojištěnou formou peněz jsou také směnky, akcie či dluhopisy. Takže pokud dojde k problémům u dané instituce, která dluhopisy či akcie vydala, neexistuje ze zákona právní nárok na jejich zpětné vyplacení a nikdo za jejich návratnost neručí.V návaznosti na vstup naší země do Evropské unie je pojištění vkladů nadnárodních poboček bank zajišťováno v zemi, kde má mateřská společnost sídlo. Zahraniční banka pak musí domácímu klientovi poskytnout informace o systému pojištění vkladů, kde je obsažena výše a rozsah krytí při potenciálních problémech.  Faktická výše pojištění vkladů je v současnosti v hodnotě 100% do maximální výše 50 000 eur, což při směnném kurzu 25 Kč/eur vychází na zhruba na milion a čtvrt. Takže všechny vklady do této výše jsou pojištěny v celé výši. Důležité je si navíc uvědomit, že vklady a pojištění vkladů se vztahují na jednoho klienta jedné banky. Tím pádem se vklady u jednotlivých bank nesčítají a klient má nárok na plnění z každého svého vkladu u každé pojištěné instituce až do maximální výše svého vkladu v hodnotě 50 000 eur.U jedné banky se však vklady sčítají.Takže běžný účet klienta, jeho termínovaný či další spořicí účty u jedné banky se souhrnně podílejí na maximální hodnotě 50 000 eur. Od roku 2011 by pak těmto limit měl následovat Evropské směrnice a být navýšen na hodnotu 100 000 eur, tedy zhruba dva a půl milionu korun. Zákon zatím prošel pouze vládou, avšak nepředpokládá se, že by s ním měly být potíže, jelikož se jedná spíše o formální stránku věci. Navíc toto nařízení je z dílny Evropské unie, takže ani není vůle poslanců se takovým požadavkům příčit. Novela zákona dále přináší i zkrácení lhůt pro výplatu náhrad za pojištěné vklady. Aktuálně je termín výplaty stanoven do tří měsíců od doby, kdy Česká národní banka oznámí platební neschopnost ústavu. Nově by mělo jít o maximálně 20 dní. 

Pokračovat na článek


Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehody

Každoročně přibývá registrovaných aut, čím dál více občanů má řidičské oprávnění, více aut na silnicích znamená i více dopravních nehod. Na jakou náhradu škody při dopravní nehodě máte jako poškozený nárok?Náhrada škody při dopravní nehodě je upravena zákonem č. 168/1999.Poškozený má právo na náhradu:škody na zdraví nebo usmrcenímškody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věciškody, která má povahu ušlého ziskuúčelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nárokůKdyž je pouze škoda na autě?V případě dopravní nehody, je pouhá škoda na autě jednoznačně nejmenším problémem. Přesto samozřejmě všichni poškození oprávněně chtějí, aby bylo jejich auto uvedeno do původního stavu.   Aby byla škoda na auto zlikvidována z povinného ručení, tak je nutné, aby poškozené auto prohlédl likvidátor pojišťovny. Ze zákona musí poškozený poskytnout součinnost, a proto je nutné se co nejdříve po nehodě, spojit s pojišťovnou občana, který dopravní nehodu způsobil. Oprava vozidla tedy následuje až po prohlídce a sepsání zápisu od likvidátora příšlušné pojišťovny. Při určení výše škody se přitom vychází dle § 443 občanského zákoníku z ceny v době poškození. Náhrada škody je tedy proplacena do výše hodnoty poškozených dílů, která je u starších aut nižší, než u následně opravených nových dílů. Čím je auto starší a má více najetých kilometrů, tím je tento rozdíl vyšší. Jestliže nepojištěné vozidlo způsobí škodu, poškozenému ji uhradí ČKP z garančního fondu. Pak ji ovšem vymáhá po nepojištěné osobě. Celá záležitost může skončit soudem, případně i exekucí.Kdo určí viníka nehody?V případě, kdy škoda na autech nepřesáhne 100 tisíc Kč a nebyla způsobena škoda na zdraví či majetku třetí osoby nebo zničení komunikace, tak mohou rozhodnout o viníkovi nehody sami účastníci dopravní nehody, kteří sepíší protokol o dopravní nehodě, kde pokud možno co nejpřesněji určí, kdo dopravní nehodu zavinil, případně uvedou i svědky a doplní fotografie z místa nehody.Pojišťovny se často setkávají s rozdílným posouzením a uvedením viníka nehody. Není povinností řidičů se na viníkovi nehody dohodnout. Povinností je pravdivě vyplnit formulář o dopravní nehodě a popsat situaci, jak k dopravní nehodě došlo. Pojišťovna určí podíl viny a určí viníka dopravní nehody.Náhrada škody se řídí občanským zákoníkemLegislativní úprava v občanském zákoníku je pro náhradu škody (na majetku, zdraví či ušlém zisku) rozhodující. Nový občanský zákoník, který v případě, že úspěšně projde celým legislativním procesem, výrazně posiluje práva občana, který utrpěl škodu.Kolik stojí lidský život určený pojišťovnou podle jejich tabulek?Současná právní úprava v případě újmy na zdraví nebo smrti účastníka dopravní nehody určuje výši náhrady škody dle tabulek.Právě podle těchto tabulek lidský život má v současnosti hodnotu 240 tisíc korun. V případě rozhodování dle nového občanského zákoníku (v případě schválení bude platit od 1. ledna 2013) budou moci soudci určovat náhradu škody individuálně. Náhrada škody bude tedy více zohledňovat konkrétní případy dle životních okolností postiženého (jeho vykonávané práci, příjmu, rodinným okolnostem…).Pojišťovna a poškozený mají rozdílné zájmyPři proplácení náhrady škody z povinného ručení mají samozřejmě pojišťovny a poškozený rozdílné zájmy. Pojištovny chtějí co nejnižší finanční plnění a poškozený co nejvyšší finanční plnění. Přestože většina pojišťoven zkvalitňuje své služby, vyřizuje proplácení škody z povinného ručení rychleji a pracovníci jsou zkušenější, tak vždy budou mít logicky opačný zájem než poškozený.Poškození často vůbec netuší na co všechno v rámci povinného ručení mají nárok a často jim tyto skutečnosti pojišťovna sama nesdělí.Kdo z účastníků dopravní nehody může žádat odškodné?Zákon o pojištění odpovědnosti v otázce rozsahu a výše náhrady odkazuje na občanský zákoník a to konkrétně na ustanovení § 442 a násl. občanského zákoníku.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Vlastní bydlení může vyřešit úvěr ze stavebního spoření

Přestože došlo u stavebního spoření k omezení státní podpory a zrušení výjimky pro daňové osvobození u připsaných úroků a výnosnost stavebního spoření jako spořícího produktu mírně poklesla, je stavební spoření nadále velmi atraktivní produkt. Důvodem je možnost čerpání výhodného úvěru.Pouhým šetřením bychom si mnohé věci nedopřáli. Půjčit si na bydlení, lepší vzdělání je rozhodně prospěšné. Jak říkal E. M. Remarque: „Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce“. Přiměřené zadlužení za bydlení je určitě správné.Jaká je hlavní výhoda stavebního spoření? Výhodný úvěrZdravá míra zadlužení prospívá byznysu i rodině. Pořídit si za hotové bydlení nebo rekonstrukci bytu je totiž téměř nemožné. Hodnota domu či bytu v čase stoupá (reálně i vlivem inflace). Většina z nás chce bydlet ve vlastním bytě či domě. Osobní vlastnictví nám totiž přináší pocit jistoty a nezávislosti. Investice do bydlení se navíc z dlouhodobého hlediska vyplácí, neboť ceny nemovitostí každoročně stoupají. Přestože např. krize snížila v letech 2008 a 2009 ceny nemovitosti ve světě, tak v současné době již ceny nemovitostí ve většině vyspělých zemí světa rostou. Pro každou rodinu je vlastněná nemovitost důležitým aktivem, jehož cena v čase stoupá. Má-li rodina více nemovitostí, tak je příjem z pronájmu zajímavým rodinným finančním zdrojem. V případě vysoké finanční naléhavosti nebo problémů v rodině lze navíc vždy vlastněnou nemovitost prodat a koupit levnější.Proč vyúžít úvěr ze stavebního spoření?ak říkal Ch. Chaplin: „S penězi to je zvláštní. Když už jich má člověk dost, tak je nepotřebuje“. Úvěr ze stavebního spoření je výhodnou možností, jak financovat pořízení vlastního bydlení. Jaká je hlavní výhoda úvěru ze stavebního spoření? Nízká úroková sazba garantované po celou dobu splácení úvěru. Úrokovou sazbu navíc známe již při podpisu smlouvy o stavebním spoření. Další nesmírnou výhodou úvěru ze stavebního spoření je možnost splatit úvěr kdykoliv a bez sankcí. Některé pojišťovny dokonce nepožadují zaručení ani u vyšších částek, lze tak např. získat úvěr do 500 tisíc Kč bez zaručení nemovitostí. Zpracování a vyřízení žádosti o úvěr je zdarma.Úvěr ze stavebního spoření musí být ze zákona použit na bytové potřeby.Nejenom však na výstavbu domu či koupi bytu, ale také např. na modernizaci či změnu stavby, získání pozemku v souvislosti s výstavbou, náklady na přípojku vody, plynu, elektra či kanalizace nebo na přefinancování hypotéčního úvěru. Jestliže mají uzavřenu smlouvu o stavebním spoření oba partneři, lze nákup nemovitostí řešit kombinací obou těchto smluv. Na úvěr ze stavebního spoření dosáhnou nejenom lidé v produktivním věku, ale i penzisté (na pokrytí splátek úvěru jim musí stačit důchod). Výhodou je, že stavební spořitelny své klienty znají, protože musí nejdříve na stavebním spoření spořit, aby dosáhli na úvěr ze stavebního spoření.Zaplacenými úroky si snížíte daňovou povinnostPřestože vláda plánovala již v minulém roce zrušení možnosti odpočtu o zaplacené úroky na bydlení, nadále bylo možné i v daňovém přiznání za rok 2010 snížit daňovou povinnost o zaplacené úroky z úvěru na stavební spoření. Jestliže občan zaplatil na úrocích ze stavebního spoření za rok 2010 částku 30 000 Kč, tak to znamená snížení daňové povinnosti o 4 500 Kč (15 % z 30 000 Kč).Kdo mi poskytne úvěr ze stavebního spoření?V současné době na českém trhu působí pět stavebních spořitelen, od kterých můžeme čerpat úvěr ze stavebního spoření, a sice:Českomoravská stavební spořitelna, a. s.Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.Wüstenrot stavební spořitelna, a. s.Nabídka jednotlivých pojišťoven se pravidelně mění a jistě je užitečné čas od času nabídku porovnat na jejich internetových stránkách.Úvěr je potřeba plánovat dopředuÚvěr ze stavebního spoření je velmi výhodný, abychom maximalizovali všech výhod, především nízké úrokové sazby, tak je nutné plánovat úvěr dopředu. Čerpání úvěru ze stavebního úvěru musíme plánovat dopředu a každý měsíc spořit. Pro čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření musíme totiž splnit několik podmínek (mimo doležení bonity, zajištění úvěru a prokázání účelu úvěru):Na uzavřenou smlouvu o stavebním spoření spořit nejméně 24 měsíců.Naspořit 35 % až 50 % z cílové částky, v závilosti na zvoleném taritu a sjednané smlouvě o stavebním spoření.Dosáhnout požadovaného hodnotícího čísla.Nesplňujeme-li podmínky pro řádný úvěr a chceme čerpat úvěr ihned, můžeme využít překlenovací úvěr. V tomto případě nebudeme muset na peníze čekat. Budeme nadále spořit (abychom v budoucnu mohli čerpat řádný úvěr) a do doby než naspoříme, budeme splácet úroky.Sazby překlenovacích úvěrů jsou sice vyšší než u řádného úvěru, pořád jsou však sazby překlenovacího úvěru zajímavé, vzhledem k tomu, že můžeme peníze čerpat ihned. K možnosti čerpat překlenovací úvěr tedy nepotřebujeme mít naspořenou potřebnou částku či získat potřebné hodnotící číslo. Musíme mít však uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, doložit účelovost a naši bonitu a další obecné podmínky. Při čerpání překlenovacího úvěru je nutné pamatovat, že překlenovací úvěr je poskytován na celou částku cílové částky a ne pouze z rozdílu mezi námi naspořenými prostředky na naši smlouvu a cílovou částkou. Úrok se tedy platí z celé částky (i z námi naspořených peněz), což je rozdíl mezi řádným úvěrem ze stavebního spoření.

Pokračovat na článek


Co je a co není lichva? Spotřebitelské úvěry po česku

Zákon nestanovuje přímo velikost úroků, které by bylo možné nazvat lichvou. Každé označení lichvy je možné najít pouze v soudních rozhodnutích. Právnickou terminologií jde o úrokové hranice pohybující se od desítek do stovek procent.Co je a co není lichvaPoskytování půjček se dělí na dva segmenty, které oddělují standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. Často je pak podle soudů označována hranice 70% ročně na úrocích jako ta, která je již spíše lichvou než standardní podnikatelskou činností. Při rozhodnutí, co je a co není lichva, se navíc přihlíží k situaci obvyklé na trhu, kde bankovní instituce poskytují spotřebitelské úvěry od 10 – 20 % maximálně. Proto každý vyšší úrok, třeba i v řádu stovek procent ročně, již bezpochyby nebude korespondovat s požadavky zákona. Na druhé straně ale stojí i případy, kdy soudy i půjčky s úrokem přes 100% ročně nechaly projít. Takže je faktická hranice pro rozeznání lichvy a standardní půjčky velice složitá. I sami soudy se nechovají jednotně a prokázání lichvy může být pro klienta velikým oříškem.Jak to funguje v zahraničí?U našich sousedů na Slovensku maximální úroky fungují. Jejich výše je stanovena na dvojnásobek průměrné RPSN, kterou reportují jednotliví poskytovatelé a zároveň nesmí převýšit čtyřnásobek váženého průměru průměrných hodnot RPSN a úrokové míry za všechny typy spotřebitelských úvěrů, což stanovuje vláda. Polsko řeší problém potenciálních lichvářských úroků pomocí občanského zákoníku. Tam nesmí úroková sazba převýšit čtyřnásobek lombardní sazby, kterou vyhlašuje národní banka. Navíc ve speciálním zákoně o spotřebitelském úvěru jsou stanoveny maximální úroky, respektive RPSN, které nesmí přesáhnout 5% jistiny. A například Francie stanovuje maximální úrok podle průměrné efektivní sazby u finančních institucí za předchozí čtvrtletí. Jde o úvěry s podobným rizikem.Maximální sazba problém nevyřešíNa opačné straně stojí argumenty o tom, že úrokové stropy pouze omezí dostupnost úvěrů u stabilních a solidních institucí. Půjčky se budou přesouvat do šedé zóny, která samozřejmě není a nemůže být nikterak regulována. Spotřebitelé by tím ztráceli na svých právech daleko více, než je tomu nyní bez maximální stanovené sazby úroku. Podle dnešního modelu a názoru vlády totiž není problém ve vysokých úrocích jako takových, ale v přemrštěných nákladech za nesplácení úvěru či poplatky za předčasné splacení. Změna k lepšímu je také spojena se změnou dohledu. Pokud by spotřebitelské úvěry dozorovala Česká národní banka a ne obchodní inspekce, došlo by také k určitému posunu. Proto byl tento bod do zákona zahrnut a od ledna bude právě národní banka dohlížet nad celým tímto sektorem.

Pokračovat na článek


Nové spotřebitelské úvěry – lichva stále aktuální

Od prvního ledna začíná platit velice prospěšný zákon o spotřebitelských úvěrech. Je relativně zásadní a v celé řadě problémů dává oběma stranám (především pak klientům) celou plejádu pravomocí. Vše musí být dostatečně vysvětleno a s klientem prodiskutováno.Avšak stále zde visí určitý otazník v podobě velikosti úroků. Ty jsou stále možné v jakékoliv výši. A má vůbec být velikost úroku zákonem stanovena? Na jaké úrovni? To jsou všechno otázky, na které zatím vláda a stát odpovídají otevřenou horní hranicí.Informace pro spotřebitele na prvním místěS novým zákonem přichází pro poskytovatele úvěrů jasné povinnosti v oblasti informací pro klienty. Navíc úvěrové společnosti musejí posoudit, zda daná nabídka půjčky pro klienta je pro něj únosná a splňuje jeho požadavky. Reklamy již nesmějí být zavádějící a výpočet RPSN musí být kompletní. Posouzení společnosti ohledně klientovi schopnosti splácet jistě také „zabrání“ celé řadě natěšených potenciálních dlužníků nesmyslně si půjčovat a získávat prakticky nesplatitelné dluhy. Pokud by se úvěrové společnosti podle zákona nechovaly, hrozí jim trest až 5 000 000 Kč za špatné či nedostatečné informování, nebo 2 000 000 Kč za porušení povinnosti odborně žadatele o úvěr posoudit z hlediska jeho schopnosti splácet.Ochrana spotřebiteleZákon dále umožňuje každému spotřebiteli odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podepsání a to bez udání důvodu. Za toto odstoupení mu nesmí být účtovány žádné poplatky. Zaplatí pouze úroky za dobu, kdy peníze měl. Tolik probírané rozhodčí doložky jsou stále velice otevřené a dá se s nimi doslova kouzlit (čehož také řada méně solidních společností využívá).Lichvářské úroky zůstávajíČasto se mluvilo (a v některých zemích se také uzákonilo) nastavení maximální hranice pro velikost úroku u půjček obecně. Slovensko, Polsko, Francie či Itálie tyto stropy pro velikost úroků přijali za svou a nastavily si tuto hranice na pro ně odpovídající úrovni. U nás zatím k tomuto kroku přistoupeno nebylo. Sociální demokraté se snažili návrh prosadit, avšak měl příliš mnoho nedokonalostí. Návrh byl stanoven tak, že by se maximální výše úrokové sazby stanovila podle základních sazeb ČNB. Šlo by o přičtení určité sumy k této základně. I podle Lidovců by bylo vhodné využít k výpočtu maximálního úroku sazbu ČNB, ale vycházeli z jiných podkladů a jiných položek k přičtení. I z těchto důvodů se nakonec od tohoto návrhu upustilo a vládní strany předložily zákon úplně bez horních limitů.

Pokračovat na článek


Hypotéka – krok za krokem, co byste o ní měli vědět?

Hypotéka, přesněji hypoteční úvěr, je takový úvěr, jehož splácení je zajišťováno zástavním právem k nemovitosti. Zákon přesně stanovuje pravidla, za kterých může být hypoteční úvěr poskytnut a na co mohou být prostředky využity.Novela z roku 2004 zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. přinesla bankám a klientům možnost vedle klasických hypoték i hypotéku neúčelovou tzv. americkou hypotéku, která však stejně jako klasická hypotéka musí být kryta zástavním právem k nemovitosti, která se nachází na území České republiky (nebo členského státu EU). Na rozdíl od hypotečního úvěru, vám banka v případě americké hypotéky zasílá peníze přímo na účet. Americkou hypotéku můžete použít na cokoliv. V případě klasické hypotéky je nutné bance přesně doložit účel, na který byly či budou dané prostředky vynakládány, a které musí bezpodmínečně souviset s bydlením.To neznamená pouze nákup nového či vylepšení úrovně stávajícího bydlení. Dřívější praxí bylo poskytnutí hypotéky pouze na nákup nemovitosti, která sloužila k trvalému bydlení. V současnosti však již toto neplatí a hypotéky jsou poskytovány i na rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion.Hypotékou můžete také financovat:Nákup pozemku, resp. stavební parcely. To znamená pozemek, pro který bylo vydáno stavební povolení, či byl určen pro výstavbu územním rozhodnutím. Byty, domy, rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion. Hypotéky slouží pro poskytování finančních prostředků pro stavbu nových domů, bytů, nemovitostí. Výstavbou se rozumí také přestavba, vestavba, nástavba, dostavba nemovitostiDále lze hypotéku používat při vypořádání dědictví. K takové situaci dochází v době, kdy jeden z dědiců chce v nemovitosti zůstat a druhý se chce nechat vyplatit. V tom případě banka poskytne hypotéku na danou nemovitost za účelem vyplacení druhého dědice. Dalším použitím hypotéky je situace při vypořádání společného jmění manželů. Pokud se manželé rozvádějí a jeden z manželů v nemovitosti chce zůstat, tak banka poskytne hypotéku na vyplacení druhého. Podmínkou je úředně ukončené vypořádání společného jmění manželů. Samozřejmostí využívání hypotéky je na rekonstrukce a modernizace, kdy jde o stavební úpravy dané nemovitosti. Obvykle jde o omítku, střechu, schodiště či rekonstrukce vnitřního zařízení.Hypotéka se dá navíc používat pomocí refundace.Jedná se o zpětné proplacení investovaných prostředků bankou. Po předložení dokladů o účelovém vynaložení peněz, banka zpětně proplatí částky na základě dokladů o předešlém zaplacení klientem. Při vyřizování žádosti o hypoteční úvěr se přihlíží na aktuální schopnost klienta danou hypotéku splatit.Tedy na bonitu. Bonita klienta je prokázání dostačujících příjmů nejen na splátku úvěru, ale i na obživu. Jedná se o určitou pojistku banky pro případ, že klientovi bude snížen plat, či přijde o zaměstnání. Proto se banka vždy snaží, aby splátka hypotéky bylo pro klienta co možná nejvhodnější. a aby dané splátky dokázal včas a v plné výši uhradit. 

Pokračovat na článek


Refinancování hypotéky

Refinancování hypotékyRefinancování hypotéky znamená převedení stávajícího hypotéčního úvěru do jiné banky, která klientovi nabídne výhodnější úrokovou sazbu a lepší podmínky při splácení úvěru. Cílem refinancování hypotéky je nejen úspora peněz, ale i možnost změny výše a doby splácení úvěru. Nabídek na refinancování je na našem trhu opravdu hodně a pro většinu klientů není orientace v nabízených produktech nijak snadná. Díky zkušenostem, které s refinancováním hypotéčních úvěrů máme a dlouholeté spolupráci s hypotéčními bankami a stavebními spořitelnami, můžeme svým klientům nabídnout kompletní zajištění refinancování hypotéky a to za ještě výhodněších podmínek, než banky běžně klientům nabízí.Kdy přistoupit k refinancování hypotékyPři úvaze o refinancování hypotéky rozhodně nenechávejte nic na poslední chvíli. Čekat na to, až Vám sama banka oznámí vypršení lhůty fixní úrokové sazby a nabídne novou sazbu pro následující fixní období se příliš nevyplácí. V praxi jsou zkušenosti takové, že si banka s oznámením konec fixace sazby dá načas a oznámení zašle dva až tři týdny před uplynutím fixní lhůty. Na vyřízení refinancování hypotéky u jiné banky už pak klientům mnoho času nezbývá a klienti tak ztrácí možnost získat výhodnější hypotečních sazbu, kterou jim konkurence nabízí.O možnostech refinancování hypotéky u konkurenčních bank se zajímejte alespoň tři měsíce před uplynutím Vašeho fixačního období.Sníženi úrokové sazbyJestliže Vám banka, u které splácíte hypotéční úvěr, nabídla na další úrokové období příliš vysoké úrokové sazby, pak se Vám vyřízení refinancování hypotéky zcela určitě vyplatí. Naši hypotéční specialisté Vám na Vaši žádost sjednají nižší úrokovou sazbu a lepší podmíny u jiné banky. Situace na trhu s hypotéčními úvěry se neustále mění a díky tomu refinancování hypotéky zcela jistě nabídne mnohem příznivější podmínky než byly v době při sjednání hypotéčního úvěru. Refinancování hypotečního úvěru nabízí možnost, nastavit si novou délku splatnosti úvěru, snížit si výši měsíčních splátek a tím si ulehčit od přílišné finanční zátěže. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Náhrada škody za úraz na chodníku. Na čí straně je zákon?

Zmíněný zákon o pozemních komunikacích neukládá přímo majitelům chodníků, aby je uklízeli. Přenáší na ně pouze odpovědnost z případné škody, ale jen v případě, …„pokud se neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“Zákon namísto toho, aby chránil chodce, jako by už předem dával obcím možnost, aby si našly alibi a vyhnuly se odpovědnosti. Možná je to tím, že sám navrhovatel „chodníkové novely“ senátor Jaroslav Kubera nejednou řekl, že jejím účelem je především zbavit odpovědnosti za chodníky majitele přilehlých nemovitostí.Převážná většina obcí si alibi hledá velmi úspěšně. Oznámily, že na úklid chodníků nemají dost peněz a proto to není „v mezích jejich možností“. Některé vydaly seznam ulic, kde se prostě uklízet nebude, a tím „upozornily“ občany. Další vztyčily výstražné cedule nebo natáhly pruhované pásky, aby „zmírnily závady“.Jen málokde se pokusili hledat alternativní řešení, přesto že se jich nabízí hned celá řada. Obec může prostě slušně požádat majitele přilehlých nemovitostí, aby chodník uklízeli jako dosud, a jako kompenzaci jim poskytnou posypové prostředky, nářadí, přispět nějakou finanční náhradou. Dalším řešením, které doporučilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, je využít k úklidu chodníků nezaměstnaných, případně zapojit i práceschopné příjemce jiných sociálních dávek.Krajním řešením může být zvýšení daní z nemovitostí, aby byly na úklid peníze, což paradoxně doporučil sám ochránce vlastníků nemovitostí senátor Kubera. Vstřícnější by však možná bylo naopak snížit daň z nemovitosti těm vlastníkům, kteří se zaváží v zimě chodníky uklízet.Nepodléhejte sentimentuChodníková novela se obrátila především proti chodcům. Chodníky jsou v mnohem horším stavu, než když je na své náklady udržovali majitelé přilehlých nemovitostí. Pokud se chodec na chodníku zraní, musí obec uznat, že bylo v jejích silách chodník udržovat, ale že to přesto neudělala. Když to radní neuznají, poškozenému nezbude než se soudit.Jenže to některým lidem připadá nevhodné a problém bývá i v tom, že nevědí, kolik by měli požadovat. Například Česká pojišťovna vyplácí za průměrnou škodu při úrazu vzniklém pádem na neupraveném chodníku 9 000 Kč, Kooperativa 16 000 Kč, ale to nemusí kompenzovat zdaleka všechno.Poškozený může požadovat kompenzaci na dobu, kdy jste museli být kvůli zranění v pracovní neschopnosti, a to ve výši průměrné mzdy za dny, kdy nebudete pobírat žádnou nemocenskou a pak ve výši rozdílu mezi nemocenskou a průměrnou mzdou v ostatních dnech. Podnikatel může požadovat ušlý zisk za dobu, kdy nemohl podnikat, případně kompenzaci nákladů, které mu tím vznikly.Dále je možné požadovat náhradu nákladů léčení, například dojíždění na rehabilitaci, náklady na pořízení zdravotních pomůcek, také kompenzaci bolestného, případně ztíženého společenského uplatnění. Lze uplatnit nárok i za majetkovou škodu, pokud jste si při pádu poškodili oděv, rozbili hodinky, mobil, notebook nebo brýle.Ale připravte se na to, že budete-li chtít uplatit nárok na odškodění za úraz na neuklizeném chodníku, zákon nebude zrovna na vaší straně a budete muset svůj nárok prokázat. Dočtete se, že nejlepší je pořídit okamžitě fotodokumentaci chodníku, na kterém jste upadli, a sehnat si svědky, kteří by vám případně svědčili u soudu.Jenže to se dobře říká. Když pak dojde k vážnější nehodě, většinou jste ochromeni bolestí a staráte se, jak si co nejdříve zajistit lékařské ošetření. Vůbec vás nenapadne fotit chodník a shánět svědky, takže pak ani nemáte čím svůj nárok prokázat. Nezbývá než se spolehnout, že radnice váš nárok uzná.

Pokračovat na článek


Co je to církevní majetek

Ústavní soud rozhoduje o stížnosti na vypsání bianco šeku církvím. Celý postup s navrácením majetku je podivný a má řadu nejasností. Je jasné, že na získání církevních majetků bude participovat mnoho příživníků a že dojde k převodům, které vyvolají oprávněné pochybnosti. Ale tak to možná někdo chtěl..Malá privatizaceNavrácení majetku církvím se dá srovnat s privatizací v 90.letech. Zase nikdo neví, co se vrací, jaký je k tomu nárok a kolik to stojí. Stát si zvykl, že v nepořádku se dokáží různí lidé dobře orientovat  a vytěžit z minima maximum. Neexistuje žádný soupis majetku, který se má vracet a nic nebude možné ověřit. To je podstata každého jednání se státním majetkem. Nikdy nezjistit o co jde a jak k tomu nakonec dotyčný přišel.Smlouvy jsou podepsányAby Ústavní soud neměl o čem rozhodovat, tak vláda již smlouvy s církvemi podepsala. I pokud by byl zákon zrušen, smlouvy platí nadále a prostě by se jen takový zákon upravil. Stát sice neměl právo smlouvy podepsat, protože věděl o žalobě. Ale podivně spěchal, aby přibližně 130 – 200 miliard majetku rozdal. Je tak plně jedno, jak Ústavní soud rozhodne, protože kdyby i takový zákon zrušil, tak se schválí jiný. Je to jako koupit mrtvému zimník.Občas se něco dozvímeNajednou se tak začnou objevovat různé zprávy o převodu pozemků, polí a domů. Již nyní si církve nárokují miliony hektarů půdy, která k žádné církevní činnosti není třeba. Církve nabývaly majetek v historii velmi podivným způsobem. Ale přes majetek nebožáků, kterým byl zkonfiskován, se dostaly k obrovskému vlivu. Jenomže politická strana,  jakou církev dnes je, má vliv i nadále. Popraveným šlechticům po Bílé Hoře se tak nic vracet nebude. A byly by to také miliardy.Politický vlivNa jednu stranu tedy vrácení majetku vypadá jako prosazení práva. Ovšem způsob, jakým byl učiněn, je výsměchem. Církev si nyní může žádat jakýkoliv majetek a rozhodovat o tom budou pouze úřady. Občan zase přijde o další díl své účasti na majetkovém podílu státu. Z církví se stanou obchodní společnosti, jejichž zástěrkou bude víra v Boha. Ve skutečnosti jde jen o vliv, moc a peníze. Nic jiného od církví nelze očekávat, tak to činily mnoho staletí. Jen to rozdání majetku mělo být jednoznačné a průhledné. Jenomže na vydání majetku církví se přece potřebuje přiživit ještě mnohý politik a úředník. A to je podstata a důvod neprůhledného systému vracení.       

Pokračovat na článek


Soutěže a výhry na internetu podle zákonných pravidel

Internetové soutěže mají několik podob. Je potřeba si však dát pozor, jakou formu internetové soutěže budete provozovat, aby se na vás nevztahovala povinnosti ohlásit tuto soutěž či dokonce získat povolení od ministerstva financí.Přilákání zákazníků na stránky, do eshopu či na fanouškovskou stránku Facebooku je cílem každého vlastníka a PR pracovníka. Velikou roli a pomocnou ruku nabízejí nejrůznější soutěže a loterie. Je však velice důležité přesně vědět, co si můžete dovolit a co vám zákon neumožňuje. Zákon definuje hned několik přesně vymezených termínů, ze kterých se každý řídí jinými pravidly. Do hry vstupuje loterie, spotřebitelská loterie a marketingová soutěž. Veškeré informace jsou uvedeny v zákoně č. 202/1990 Sb.LoterieLoterii představuje jakákoliv hra, která splňuje dvě charakteristiky. Především musí jít o vklad účastníka soutěže a výběr výherce musí být náhodný bez předem daných náznaků. Musí jít čistě o náhodu, která ovlivňuje fakt, zda bude účastník soutěže úspěšný. Soutěžní loterie tedy musí splnit oba tyto znaky. Pro pořádání loterie je nutné povolení Ministerstva Financí.Tudíž loterií je jednoduchá hra, kdy každý zákazník, který nakoupí za určitou sumu je zařazen do loterie o 15 000 Kč. Takováto hra potřebuje povolení ministerstva. Pozor na to.

Pokračovat na článek


Jak zařídit studentský pokoj

S přibývajícím věkem každého dítěte se také mění požadavky na vybavení jeho pokoje. Zatímco dítěti postačí postel, skříňka a hračky, student má daleko větší nároky, jelikož toho potřebuje už mnohem více. Rozhodneme-li se dětský pokoj přestavět na pokoj studentský, musíme počítat s tím, že změna bude radikální a změní se prakticky všechno.Neznamená to však, že kompletní změna pokoje musí být finančně velmi náročná. Většina domácností by si takové razantní změny nemohla dovolit, jelikož samotné studium dětí je stojí spousty peněz.Uvážlivý výběr nábytku je předpokladem úspor vašich financíZáklad úspor tedy spočívá především v uvážlivém výběru nábytku, popřípadě doplňků do nového pokoje.  Studentské či pracovní prostředí by mělo být klidové a podporující koncentraci. Dospělí obvykle potřebují ke spokojenému životu minimálně tři místnosti – ložnici, obývací pokoj a pracovnu. V případě studentského pokoje musíte tyto již zmíněné tři místnosti vkomponovat do jediné. Ideálním řešením je pokoj rozdělit alespoň do tří zón a pro každou z nich by měla platit svá pravidla.Zóna spánkuZóna spánku je v pokoji velice důležitá. Statisticky je dokázáno, že člověk prospí více jak jednu třetinu svého života, proto je nezbytné dopřát si kvalitní a ničím nerušený spánek. V této zóně je především nejdůležitější postel. Ta by se měla umístit k vnitřní zdi. Od vnějších zdí totiž může jít během zimních mrazivých nocí chlad. Kvalita postele závisí také na matraci a roštu. Matraci volíme podle typu roštu nebo podložky použité v rámu postele. Ze zdravotních důvodů měníme matraci přibližně každých sedm let, což platí nejen pro děti, ale i pro dospělé. Velikost postele je závislá na rozměrech pokoje, ale také na výšce studenta. Dosáhne-li student výšky 175 centimetrů, bude potřebovat lůžko 200 či 220 cm dlouhé a nejlépe 100 centimetrů široké. Vhodné je také umístění nočního stolku vedle postele. Student si na něj může odložit budík, knihu či časopis. Na zdi, za hlavou studenta, by neměla chybět lampička na čtení, která poskytne dostatečné osvětlení. Vedle postele by v žádném případě neměl být umístěn počítač, jehož magnetické vlny mohou rušit spánek.Zóna zábavyZóna zábavy především slouží pro přijímání návštěv či relax. Musíme tedy myslet na to, aby v pokoji byl umístěn nějaký menší gauč nebo dvě křesla, kam bychom návštěvu mohli usadit. Neměl by ani chybět konferenční stolek na odložení sklenky vody či kávy. Pro udržení stálého pořádku v pokoji poslouží věšák, police a skříň vysoká do stropu s posuvnými dveřmi. Tento typ skříní uspoří spoustu místa díky posuvným dveřím a výška do stropu nabízí větší množství polic a tím pádem také úložného prostoru.Zóna práceV této zóně student stráví převážnou většinu svého studijního života. Proto bychom měli dbát na výběr pohodlné židle, umístění pracovního stolu a hlavně dostatečné osvětlení.Pokoj studenta dokonce již od první třídy vybavíme pohodlnou kancelářskou židlí.Protože víme, že student stráví spoustu času sezením u počítače, psaním úkolů nebo samotným studiem, nejvhodnější jsou pro tyto případy židle určené k osmihodinovému každodennímu sezení. Židle by měla být vybavena nastavitelnými područkami a mechanismem pro plynulou regulaci výšky sedáku. Existují takové typy židlí, které umožňují nastavit hloubku sedáku, úhel zádové opěrky a intenzitu bederního přítlaku, který reaguje na pohyb trupu a nenásilně vede ke zdravému a vzpřímenému sezení. Pro relaxaci krčních a ramenních svalů můžeme židli se zvýšeným opěrákem doplnit tvarovanou a výškově nastavitelnou hlavovou opěrkou. Ideálním potahovým materiálem není kůže ani koženka, které nesají pot, ani vlněný potah, o kterém můžeme říct, že nás kouše, ale materiál imitující semiš. Tento materiál je v posledních letech módní a také je velmi příjemný. Jeho výhodou je, že se dá snáze čistit praním a není ani příliš finančně náročný.Pracovní stůl je vždy vhodné umístit v blízkosti okna, které zaručí dostatek denního světla.Ideální je stůl s natavitelnou výškou a také s regulovatelným sklonem pracovní plochy. Deska stolu by měla být vysoká tak, aby se u ní člověk nemusel hrbit. Ideál je, pokud vzpřímeně sedící postava může zcela volně položit na desku stolu svoje předloktí a to tak, aby bylo přibližně v pravém úhlu ke trupu těla. Studenti potřebují stůl alespoň o velikostech 85x120 nebo 85x150 centimetrů. Záleží však na specializaci studia. Studujete-li tedy architekturu či výtvarnickou školu, je lepší mít stůl větších rozměrů na poholdné rýsování a rozložení učebnic. Nezbytnou součástí každého studenta je samozřejmě počítač. Nejlepším řešením, kam umístit počítač, je stůl do tvaru „L“. Ten můžeme buď koupit hotový, nebo je ho možné sestavit z dřevěných desek, kovových úhelníků a podnoží. Na jedné části stolu tedy píšeme, rýsujeme či čteme, druhou část stolu zabírá počítač. Nepostradatelnou součástí každého pracovního stolu jsou zásuvky, ať už pojízdné, nebo pevné oboustranné šuplíky připevněné k samotnému stolu. Pokud uživatel používá tiskárnu, pak by neměla být na desce pracovního stolu, ale mimo ni. Její pohybující se tisková hlava může přenášet rázy a chvění na pracovní desku a to není, zejména při psaní, příliš vhodné. Nezapomeňme také na odpadkový koš. Nejen úředníci dokáží při práci vyprodukovat spousty odpadků.Při studiu je také kladen důraz na dobré osvětlení.Jak už jsme zmínili, nejlepší volbou je umístění pracovního stolu k oknu nebo vedle něj tak, aby si student při psaní nestínil. Pravákovi má na stůl dopadat světlo z levé strany, levákovi opačně. Stejná zásada platí pro stolní lampu, kterou používáme současně s centrálním osvětlením. Pro lidské oko je nejpříjemnější měkké, přirozeně nažloutlé světlo žárovky, pro dlouhé každodenní svícení je však vhodnější úspornější světelný zdroj. Svítidlo by mělo stylově doplnit interiér.

Pokračovat na článek


Družstvo – forma společnosti pro bytové subjekty

Volně se stávat členem družstva a zase z družstva vystupovat činí tuto právní formu společnosti zajímavou pro bytové jednotky. Mnohem jednodušší je oceňování majetku a především nemusí docházet k neustálému zápisu a vymazání členů v Obchodním rejstříku. Založení družstvaDružstvo nemusí mít společenskou smlouvu jako u obchodních společností. Ta je nahrazena stanovami, které určují základní principy fungování a řízení družstva. K založení je potřeba alespoň 5 fyzických osob nebo 2 právnické. Družstvo musí mít základní jmění alespoň 50.000 Kč. Tyto prostředky mohou složit všichni členové družstva dohromady.Ocenění majetkuVětšinou se družstva zabývají správou nemovitosti, a proto ve svém majetku mají různé nemovitosti. Družstvo nemusí svůj majetek, který je vkladem, oceňovat znaleckým posudkem. Tím se zjednodušuje vstup člena bytového družstva. Majiteli tak stačí koupit byt, který je v majetku družstva a zapsat do katastru svůj členský podíl. Tím se družstvo může jednoduše starat o nemovitosti a zároveň není ztížena možnost změny vlastnictví.Ustavující schůzeRozhodnutí o založení družstva je v podstatě organizační otázkou. Je potřeba vyřešit výši počátečního jmění, která se obvykle stanovuje podle kupní nebo tržní ceny nemovitosti. Na ustavující schůzi musí dojít ke schválení stanov a vytvoření orgánů družstva. Družstvo řídí představenstvo, které je zodpovědné kontrolní komisi.Stanovy družstvaJako u každé společnosti musí stanovy obsahovat jméno a sídlo družstva a předmět podnikání. Pokud družstvo bude podnikat v oblasti, ke které je potřeba živnostenské oprávnění, musejí si je opatřit a pokud podniká v oblasti, která patří do výkonu podnikatelské činnosti fyzických osob, musí prokázat oprávnění těchto osob podnikat. Podstatnou záležitostí, která je vlastně podstatou vzniku družstva je způsob vzniku a zániku členství ve družstvu a tím i práva a povinnosti členů a to ve vztahu k družstvu a naopak.Výše vkladuStanovy musejí určit nejen základní vklad a jeho splacení, ale pozdější nakládání s vkladem, především v oblasti zániku nebo vzniku členství. Aby člen družstva, který si například koupí byt, věděl, jak získá majetková práva a jak jich pozbude. Pro bytová družstva je tato podmínka zásadní a každý, kdo si družstevní byt kupuje, by se měl seznámit se stanovami.Činnost družstvaProtože družstvo řídí představenstvo, musí být ve stanovách určen způsob volby, druh orgánů, počet členů a jejich funkční období. V tomto směru je zákon benevolentní a umožňuje různé možnosti a to jak s délkou funkčního období, tak také s počty hlasů na zvolení a způsobu činnosti. Stanovy družstva jsou na druhou stranu mnohem obsažnější než společenské smlouvy, protože řeší prakticky všechny otázky fungování společnosti.Hospodaření družstvaJako každá společnost, družstvo musí ve stanovách určit, jak rozdělí zisk nebo uhradí ztrátu. Může tak být třeba prodejem majetku nebo snížením jmění, což by měl družstevník znát. Pokud družstvo zkrachuje, může být také prodán jeho majetek, tedy byty družstevníků. Družstvo má povinnost z 10 % ročního zisku vytvářet rezervní fond až do splacení poloviny základního jmění.Družstvo je skutečným sdružením občanů, které si může určit vlastní pravidla. Hodí se pro bytové záležitosti, protože spravuje majetek, tedy udržuje a opravuje nemovitosti, účtuje energie a navrhuje, jak nakládat s majetkem. Každý družstevník může mít jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak.

Pokračovat na článek


Nebourané ojetiny po havárce

Prakticky každý prodejce bude tvrdit, že daný vůz nebyl nikdy bouraný. Obzvláště u dovezených vozidel z Německa je však velká pravděpodobnost, že daný automobil právě před svým transportem do České republiky nějaký šrám utržil. Jak ale poznat bourané vozidlo?Začít je třeba u porovnání barevných odstínů u jednotlivých dílů karoserie, což pozná prakticky kdokoliv. Zkušený odborník ví přesně, kam se podívat a kde jsou rozdíly nejznatelnější. Následně musí automechanik zkontrolovat fakticky stav jednotlivých dílů a celé karoserie. Opět je třeba se spolehnout na odborníka, který přesně ví, jak vypadá opravený a jak původní díl karoserie.Kupte opravdu to správné vozidloČíslo karoserie, tedy VIN kód – výrobní číslo vozidla, je prakticky zásadním údajem, který musí korespondovat s technickým průkazem. Obvykle bývá umístěno pod čelním sklem a vyraženo na karoserii na předním podběhu či na podlaze vozidla. Prodejce bude vědět, kde toto číslo je, pokud ne, nechte automechanika toto číslo vyhledat a porovnejte ho s technickým průkazem. Bezpodmínečně musí sedět. Pokud ne, nekupujte vozidlo. Důležité je také, aby mechanik vyhodnotil, zda číslo není přeražené či s ním nebylo nijak manipulováno.Nákup vozu nepředstavuje pouze automobilPři nákupu vozidla je důležité získat i potřebnou dokumentaci k vozu. V dnešní době a zvláště pak u vozidel dovezených, je zcela běžné vedení servisní knížky k vozidlu. Jde o deklarovaný údaj, na který se dá relativně dobře spolehnout. Důležité pak je, aby servisní knížka byla vyplněna a měla tak vypovídající hodnotu. Další dokumenty představují nejrůznější návody, uživatelské příručky a postupy. Navíc by kupující měl k vozidlu dostat všechny klíče. Obvykle jde o dva kusy a nikoliv jeden jediný, jak je často prodejci předkládáno.Koupě po podepsání smlouvyPokud jste vy i váš automechanik spokojeni s faktickým i dokumentárním stavem vozidla, již nic nebrání uskutečnit nákup. Dohadování o ceně necháme na vás, jelikož nejde o radu jak nakoupit, ale spíše o metodiku psychologie nákupu a jednání. S čím vám ale pomůžeme, je smlouva o koupi vozu. Předně je nutné si ji detailně přečíst a porozumět každé části, která se v ní vyskytuje. U odkazů na zákony je nutné si tento zákon vyhledat a seznámit se s ním. Popřípadě využít služeb právníka, který může případnou složitou smlouvu zkontrolovat a vyhodnotit, zda se nejedná o jednostranně nevýhodnou koupi. Navíc smlouva o nákupu vozidla musí pro ochranu obou stran obsahovat následující údaje:Specifikaci prodávajícího pomocí jména, adresy a nejlépe rodného čísla. Stejně tak u kupujícího je nutné tyto údaje uvést. Pokud je prodávajícím subjektem firma, je třeba zadat obchodní jméno, adresu a minimálně IČ. Tím bude subjekt jasně identifikován.Následně je nutné uvést předmět smlouvy, tedy vozidlo – detailní specifikace SPZ, rok výroby, číslo technického průkazu. VIN, barva, obsah motoru a technická kontrola. Následně je nutné prohlášení prodávajícího, že je vlastníkem vozidla a že nezamlčel žádné závady na vozidle. S prodejem je nutné spojit předání technického průkazu a plné moci k provedení převodu vozidla v registru na nového majitele.Kupující se musí ve smlouvě zavázat, že vozidlo od prodávajícího převezme do svého vlastnictví a zaplatí za to dohodnutou sumu. Je vhodné do smlouvy uvést, že kupující si je vědom toho, že změnou majitele zaniká povinné ručení a je nutné uzavřít nové.Dále je součástí smlouvy jasná specifikace ceny a to včetně daně z přidané hodnoty. Pokud je vystavována faktura, je nutné uvést splatnost faktury a účet, na který má být finanční obnos zaslán. Případně variabilní symbol platby.Obvykle je pak součástí smlouvy o koupi vozu odkaz na obchodní zákoník, který upravuje všechny ostatní náležitosti, které nejsou součástí smlouvy. Jde o běžnou praxi, jelikož je zbytečné psát vše do smlouvy. Obchodní zákoník je pro obě strany závazný a nezvýhodňuje ani jeden subjekt. Smlouvu je samozřejmě nutné vyhotovit dvakrát a každá strana obdrží jeden podepsaný výtisk. Hodí se ještě vložit prohlášení, že obě strany smlouvu četly, rozumí jí a s obsahem souhlasí. Svobodně pak smlouvu podepíší s údajem o místě a datu podpisu.Pokud smlouva vše potřebné obsahuje, je vám srozumitelná a souhlasíte s ní. Kupte vozidlo. Pokud není nic podezřelé, vozidlo je podle vašich představ a smlouva je bez skrytých klauzulí, kupte si vozidlo podle vašeho přání a užijte si ho do sytosti. Může vás navíc hřát u srdce, že jste nic nepodcenili a nákup si řádně připravili. Pokud vám informace zde uvedené pomohly s nákupem vozidla, podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskuzi pod článkem. 

Pokračovat na článek


Právo pláče, ale možná jen do příštího soudu

Policisté a výběrčí pokut z různých úřadů se radují. Nyní se prohřešky platí vysokým tempem a v pokladnách přibývají peníze. Určitě brzy padnou na různé projekty  a soutěže. Jenomže nemusí být všem dnům konec.Čekám až odejdešPolicie má teď krásné období, kdy může vybírat pokuty od nic netušícího provozovatele vozidla. Dřívější výmluva na osobu blízkou padla a osoba vzdálená se prý také zatím neujala. Zatím si notoričtí narušovači dopravních předpisů nenašli nebo nesehnali jména nějakých existujících hříšníků třeba z internetu. Nemohou tak Policii nabídnout fiktivního viníka. Místo toho se nabízí jenom jeden chudák – provozovatel. Policie si tak ráda počká, až řidič odejde a zkasíruje majitele vozidla zapsaného v techničáku.Co zákon?Zákony a lidská práva v poslední době pláčí nad zlovůlí poslanců. Ne, že by výmluva na osobu blízkou byla nějak etickým projevem řidiče. Ale mít za viníka nevinného, je trochu silná káva. Jenomže Policie a místní úřady nakoupily za miliony měřiče rychlostí a místo pořádku na ulicích se zabývají vybíráním pokut. To je jednoduché a triviální. Leč přináší to pěkné peníze. Máme tady ale jeden problém. Jak odůvodnit, že viník přestupku zůstane nepotrestán a viníkem je auto a následně jeho majitel? Je pochopitelné, že majitel odpovídá za technický stav vozidla. Ale jak může odpovídat za cizí přestupek?Všechno pro penízePeníze státu prostě nesmrdí ani v případě porušování základních lidských práv. Už dávno nemusí nikdo nic dokazovat. Proč by se také někdo trápil s nějakou vinou? Nevadí,že jsou na ulicích desítky kamer a šmírují ve dne v noci. S tím se nikdo nebude přece obtěžovat. Viník špatného parkování dojde k autu, prohlásí před strážci pořádku, že přestupek nespáchal a nechá věc zaplatit provozovateli. Někdy je tím provozovatelem on sám. Ale proč by se přiznával, když jde státu hlavně o peníze. Provozovatel prostě jen zaplatí a žádné body neubývají, nic se nikam nezaznamenává.První soudBohužel nemusí vše proběhnout tak hladce. Dnes i banky vracejí poplatky a to je měly smluvně zajištěny. Aby jednou nenastal čas, že se budou vracet také peníze provozovatelům vozidel. Trestat nevinného je totiž poněkud nezákonné a zakazuje to Listina základních práv a svobod. Až si jednou někdo postaví hlavu a vzepře se, můžeme se opět dočkat zrušení zákona. Potom bude z výběru peněz známá komedie, kdy budou úřady lkát, že nic nevěděly a peníze utratily. A nikdo nebude za nic odpovědný. Ani provozovatel Parlamentu ČR nic ze svého platit nebude.

Pokračovat na článek


Za pokladem se nemusí jen do cizích zemí

Nalézt nějakou věc a odevzdat ji patří k povinnostem slušného člověka. Mnoho z nás zažilo případ, kdy se ztratila peněženka s doklady a běhání po úřadech zabralo řadu dní a stálo nemalé prostředky. Proto je každý nálezce vítán. Pokud tedy svůj nález odevzdá.Hliněný hrnecV zemi je určitě ukryto mnoho pokladů a hledači používají různé techniky na jejich získání a objevení. Proto se občas stane, že se najde vzácná památka vysoké hodnoty. Tentokrát se našel hrnec mincí v hodnotě nejméně milion korun. Říká se, že peníze jsou anonymní, ale týká se to jen současných peněz. Tolary, groše, krejcary a denáry jsou tak málo v oběhu, že se jimi jen tak nedá platit. A nejsou už vůbec anonymní. Doplatili na to i hledači, kteří 90 % státu dát nechtěli.Zákon na straně zapomnětlivýchPokud někdo najde nějakou věc, musí ji odevzdat. Podle současného práva všechno někomu patří, a proto si nemůžete jen tak ležící věci přisvojovat. Bohužel někteří nepřizpůsobiví občané považují ležící věci za kořist, která jim po právu připadla. Někteří dokonce takové „zapomenuté“ věci přímo vyhledávají. Jaké mají právo na nález, ale netuší (někteří tuší, ale nedávají to najevo). Již námahu se zvednutím cizí peněženky považují za tak důležitou a obtížnou, že chtějí celý nález a provolávají se za vlastníky. Správně ovšem musejí na úřad, kde nález nahlásí a čeká je jisté zdržení.Zákon nespěcháNa vydání věci má její původní vlastník dobu jednoho roku. Takže rok si musí nálezce počkat na případnou odměnu. Pokud nález neohlásí a přijde se na to, má nárok jen na trestní řízení. Když se rok nic neděje, musí nějaký úřad prohlásit, že se vlastník nepřihlásil. Ani potom se nestává nálezce majitelem věcí nebo peněz. Nalezený předmět propadne komu jinému než státu. Dalo by se očekávat, že za toto čekání a dobrotu bude nálezce odměněn. Stát přišel zdarma k majetku, ale nemíní ho vydat. Stejně jako osoba, která předmět ztratila, dá po roce čekání nálezné ve výši 10 %.Kde vzít poctivceJak je vidět, tak nikdo příliš poctivé občany nestimuluje. Stát si zachovává svoji pozici všeberoucího úředníka a klidně si nechá 90 %. A to ještě může dojít k problémům se samotným zaplacením. Na těch 10 % má nálezce nárok jen 3 roky. Když nic nedostane, musí se soudit. Nalezený předmět se odevzdává obci, kde byl předmět nalezen. Pokud se vydáte na policii, může s vámi sepsat protokol, věc převzít a poté ji stejně postoupí obecnímu úřadu. Takže je lepší se vydat případně na úřad sám.Zjištění hodnotyU peněz je většinou hodnota jasná. Ale ty se nikde neválejí samotné. A historické mince už vůbec ne. Proto je dobré se jich zbavit. Buď je znovu zakopat, nebo raději opravdu odnést na úřad. Kromě nálezného máte nárok také na úhradu nákladů, což je třeba cestovné. Pokud nalezenou věc odevzdáte přímo majiteli, měl by vám vyplatit 10 % sám. Někomu se nebude chtít dávat 10 %, a tak s tím může být dost problémů. Jinak si můžete přiměřenou část nalezených peněz ponechat v podstatě sami, protože zákon umožňuje vzít do zástavy věc odpovídající dluhu. Jedině je otázkou, jak naložit s hodnotou majetkovou. Jakou má cenu?  To není tak jednoduché, ale právo je na straně nálezce. Cena musí být vyčíslena třeba i s historickou hodnotou.Pozor na trestyNálezce si musí dát pozor na různé trestně právní souvislosti. Nevrácení nalezené věci se trestá jako krádež. Pokud najdete 5 milionů korun v jakékoliv podobě (zlato, šperky atd.) může vás potkat až 8 let kriminálu. Při představě, že najdete nabitou peněženku nebo nabitý kufřík s milionem dolarů, nemusíte vůbec jásat. Tedy pokud vám stačí 10 %, tak máte alespoň útěchu. Jenom si dejte pozor, aby při nelezení a nesení předmětu někdo vaši snahu o vrácení nepochopil zcela jinak. To by mohl být docela malér.

Pokračovat na článek


Služby do zahraničí – peklo předpisů

Prý jsme exportní země. V oblasti strojů a zařízení určitě. Tam platí nějaká pravidla a podmínky, které se vyvíjely mnoho desítek let. S internetem a službami do zahraničí je ale stále nejasno a stát jim evidentně nerozumí. Komplikuje tak českým podnikatelům export svých schopností. Vždyť služba mnohdy nestojí žádné náklady a dá se vyvézt bez jakékoliv podpory. To naše skvělé stroje, stavby a výrobky mnohdy neumějí.Sedím doma a dělám službyAle vůbec netuším, zda platit DPH nebo jak a co danit. V tomto je skutečně problém a zákon je nejednoznačný. Pokud je místem plnění třetí země, platí, že tyto služby se v ČR nedaní a tím se ani nezapočítávají do obratu. To je dost důležité pro výpočet a získání statutu plátce DPH. Když máte obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přes milion, stáváte se plátcem. Když máte obrat v zahraničí, tak se plátcem nestanete při jakémkoliv obratu. Rozdíl je ovšem v místě plnění.Identifikovaná osobaPokud ale služby poskytnete v EU, pak se musíte identifikovat jako osoba, která musí podat souhrnné hlášení, které se týká jen přeshraničních plateb. V tuzemsku tedy plátcem nejste, ale v podstatě hlásíte svoje příjmy a výdaje ze zahraničí. Tím udáváte příjemce tohoto plnění, který podle toho, zda je nebo není plátcem DPH, musí zase na druhé straně plnit povinnosti DPH. Stát tak zavedl tento polotovar, protože takto je složitá administrativa a zákony v EU. Pokud by se v EU vybírala DPH podle místa plnění bez ohledu na přeshraniční obchod nebo službu, bylo by vše jednodušší. To by ovšem státy musely DPH a způsob výpočtu včetně výběru sjednotit.Placení daně z příjmuPřestože je služba složitou záležitostí, danit svůj příjem musíte. Otázka ale není tak jednoznačná. Například s USA existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pokud plníte do USA, bude otázkou, zda nedanit v USA. A toto je poměrně diskutabilní. Službu, kterou uděláte doma, odešlete do USA a přijmete za ni platbu tak zdaníte jednoznačně v ČR. Pokud si peníze necháte poslat na konto v USA a máte jejich registraci, musíte podle zákonů USA danit u nich. Tedy zaplatíte daň tam. To se ale nemusí líbit ČR. Vždyť jste službu dělal v podstatě zde. A tady skutečně může jít o problém. Daňová správa může rozhodnout, že daň zaplatíte bez ohledu na dohodu s USA.Jak se vyhnout problémům?Je jasné, že když daň ze služby nepřiznáte, těžko se  někdo doví, že jste vůbec službu provedli. Přesto mohou vniknout problémy. USA mohou informovat o vedení účtu v USA a příjmech na něm. Pokud se do USA nechystáte, tak ani nevyužijete výhod placení daní v USA. A daně jsou v USA vyšší než v ČR. U nás z příjmu milion korun po odečtení třeba paušální daně 40 % je základem daně pouze 600.000 Kč. Z tohoto základu si můžete odečíst třeba daňovou ztrátu, spoření  a další položky (nikoliv náklady na podnikání). I kdyby tedy nebyl žádný odečet, máte základ daně 90.000 Kč. A ještě si odečtete minimálně 24.840 Kč jako slevu na poplatníka (bez slevy na manželku nebo dítě) a platíte jen 65.160 Kč. To z milionu skutečně není mnoho.Problémem tak není placení daní, ale chamtivost jednotlivých států. Problém v místě plnění podle služby je skutečně často specifický. Když někomu tvoříte stránky přímo na jeho hostingu, asi jde vyloženě o službu v zahraničí. Pokud mu stránky vytvoříte doma v ČR a nahrajete na hosting, pak platíte v ČR. Ale jisté to není, protože stejně tak je místem plnění zahraničí. Se službami je to těžké a představa, že dostanete na účet milion a nemusíte jej zdanit, může mrazit v zádech. A daňová správa se bude zajímat o takový příjem, protože nad 100.000 Kč nebo v případě podezřelé transakce banka vše hlásí analytickému útvrau při MF ČR. Takže poplatník má zase problém. Nic není jednoznačné a nikdo závazně neporadí.

Pokračovat na článek


Změny zákonů – obvyklá kratochvíle poslanců

 Nepřetržité změny zákonů vnášejí stále větší chaos do právního systému. Občan již dávno nemůže plnit obligátní heslo, že neznalost zákonů neomlouvá.  Znalost zákonů nemají ani specialisté v čele se soudci, státními zástupci a advokáty. Stát se obklopil tolika předpisy, že hradba práva brání běžnému životu a podnikání.Změna zákonaZměnit zákon není jen otázka nějaké nápravy stavu, změny formulace nebo problému, který se objeví v aplikaci zákona. S jakoukoliv změnou přichází dominový efekt, který změní také návazné právní normy. Pro jedno opomenutí nebo chybu zákonodárců se mění desítky jiných zákonných norem. Je jasné, že tyto chyby a přehmaty stojí daňové poplatníky spoustu peněz. A nejen na platy poslanců a jejich výdaje, ale také na úředníky a právní kanceláře, které na úpravě zákonů pracují. A nejhorší je dopad na rozpočty občanů a společností. Odpovědnost zákonodárců je ale nulová.Investiční fondy a společnostiZastaralý zákon o investičních fondech a společnostech byl mnohokrát novelizován. V předchozích variantách se mohl investiční fond spravovat sám nebo byl spravován investiční společností. Právě investiční společnosti stály za nepotrestanými podvody v investičních fondech, kdy si dokázaly pomocí smlouvy o obhospodařování fondu a při malém podílu na majetku fondu v akciích, pomoci ke značnému prospěchu. Prostě si účtovaly velké náklady, nevýhodně prodávaly a nakupovaly akcie nebo prostě nechaly majetek zmizet přes nějakou nastrčenou společnost nebo bílého koně. Proto se změnil zákon a činnost investičních společností se měla stát více průhlednou a dosáhlo se různých zákazů a nařízení ke kontrole a činnosti těchto společností. Bylo ovšem po privatizaci a opatření přišlo pozdě.Nový zákonPo desítkách novelizací se tedy zákonodárci rozhodli vytvořit nový zákon. Ten starý byl z roku 2004. Za 20 let tak došlo k zásadním změnám zákonů o investování nejméně 10 x a další zákon na tom nebude časem lépe. Nový zákon tak nově upravuje způsob hospodaření mezi fondy a společnostmi, jejich administrativní řízení a má zachovat regulaci investičního prostředí, jak se zatím vžila. Dohled České národní banky má být více zaměřen na takzvané systémové riziko. Což znamená, že se ČNB bude zajímat jen o fondy, kde o něco jde. Fondy s hodnotou do cca 2,5 miliardy majetku budou vyjmuty z dohledu. Otvírá se tak opět prostor pro tunelářství. Nový zákon má také oddělit hospodaření fondu přes investiční společnost a administraci – tedy byrokracii s fondem spojenou.Rizika zákonaZákon nic dobrého nepřinese a bude znamenat možné problémy a nepochopení ze strany investorů. Přestože investiční fondy obhospodařují poměrně velký majetek, ve srovnání s vyspělými zeměmi je investiční prostředí v ČR na nízké úrovni. Důvěra se totiž dlouho a těžce získává a lehce ztrácí. Nový zákon nebude jako obvykle běžnému občanovi pochopitelný a bude znamenat jen jakousi administrativní mlhu, ve které se nikdo nevyzná. Je tedy zbytečný a zcela nepotřebný.Změna zákona ale není jen změnou normy. Nový zákon, který má ušetřit práci ČNB a jejím přepláceným úředníkům, mění mnoho dalších zákonů. Jen namátkou dojde ke změnám Občanského zákoníku (tedy toho, který teprve v roce 2014 začne platit), Zákonu o ČNB, Občanském soudním řádu, Zákonu o bankách, Zákonu o daních z příjmů a Zákonů o živnostenském podnikání, penzijním připojištění, daních z příjmů, o spořitelních a úvěrních družstvech, dohledu nad kapitálovým trhem, finančním arbitrovi, DPH atd. Celkem se musí změnit či upravit 32 zákonných norem, na které navazují vyhlášky. Takže další zákon a další změna, která je zbytečná a opět bude znamenat menší zájem investorů a neschopnost občanů orientovat se v zákonech.

Pokračovat na článek