Výsledky vyhledávání pro dotaz volných

Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

časová hodnota peněz, výnosová míra, míra výnosu, trh peněz

Výnosová míra, rovnováha na trhu peněz Výnosová míraVýnosová míra je opačná strana téže mince, pokud se bavíme o nákladech kapitálu. To už jsme v předchozí kapitole jasně naznačili. Pro formální komplexnost rovnice 1 udává její obecnou rovnici.V předchozí kapitole věnované nákladům kapitálu jsme mimo jiné řekli, že požadovaný výnos tím, kdo peníze (kapitál) půjčuje, v sobě vždy zahrnuje takovou část, která slouží k pokrytí jeho obavy z rizika, kromě ostatních zmiňovaných faktorů (očekávaná inflace, prémie za likviditu, preference dnešní spotřeby). Také v ekonomické a finanční teorii se dočtete o tom, že výnosová míra v sobě zahrnuje tu část, která znamená tzv. bezrizikovoumíru výnosu a nám již známou druhou část, nazývanou prémie za riziko. Rizikovou přirážku (prémii) jsme zmínili u nákladů na peníze (kapitál) a tudíž bude figurovat i u výnosové míry, protože pohled na výnosovou míru je pohledem na náklady kapitálu opačného subjektu transakce půjčení finančních zdrojů.Pro zvídavce na tomto místě ještě uvedu, že ona bezriziková výnosová míra je považována za relativně stálou a bývá ztotožňována s výnosem něčeho, kde existuje minimální riziko. Standardně uváděným příkladem bývají státní pokladniční poukázky(nejčastěji USA), jejichž výnosnost (v nominálním vyjádření včetně očekávané inflace) se dlouhodoběji v nedávné minulosti pohybovala kolem 5% (dlouhodobě mezi 4-8% vlivem výkyvů hospodářských cyklů a s nimi spojené inflační prémie). Pokud bychom z této bezrizikové míry očekávanou inflaci vyloučili, hovořili bychom o tzv. reálné bezrizikové míře výnosu, jak si ukážeme v kapitole reálná a nominální míra. Její odhadovaná hodnota se pak podle řady autorů pohybuje někde kolem 2,5%.Výše uvedené hodnoty však berte s odstupem, neboť různí autoři se ve svých stanoviscích různě liší.Jakákoliv vyšší výnosová míra je pak dosažena onou prémií za riziko a případně dalšími již zmiňovanými přirážkami. Mějte neustále na paměti, že jde o zrcadlový pohledna totéž, jako byly náklady peněz v minulé kapitole. Oba pohledy (z hlediska nákladů v minulé kapitole i výnosů peněz v této kapitole) na cenu peněz jdou jen z opačného úhlu. Nákladem bude pro toho, kdo si půjčuje, výnosem pro toho, kdo půjčuje. To, co stojí za určováním, jaká je rovnovážná cena na trhu peněz (a ta modelově působí i na rovnováhu trhu ostatních finančních aktiv jako jsou třeba burzy, trhy s dluhopisy či bankovní trh), projdeme v následujícím textu.Rovnováha na trhu peněz (kapitálu)V této části si v krátkosti povíme něco málo o tom, jak zmiňovaní velcí (mezinárodní) hráči, kteří ovlivňují rovnovážnou cenu peněz (kapitálu) svým chováním na její velikost působí. Současně z minulé kapitoly připomeňme, že trh peněz (respektive volných peněžních zůstatků, které můžeme nějakým způsobem investovat) je propojen s ostatními trhy finančních aktiv (kapitálu). Z hlediska kapitálových trhů znamená nabídka volných peněžních prostředků nutně poptávku po akciích, dluhopisech, bankovních vkladech a podobně. Když totiž kupuji (tedy "poptávám") akcii, dluhopis nebo vkládám peníze na termínovaný vklad, nabízím za to své volné peníze a naopak, pokud akcie prodávám (nabízím), poptávám za ně peníze. Použijeme k tomu graf nabídky a poptávky po tomto kapitálu (penězích), jak jej standardně používají ekonomové.Na obrázku 1 vidíme velice zjednodušeně, jak v tomto případě konkrétně na trhu s volnými peněžními prostředky k investování vzniká rovnovážná úroková míra. Jak jsme řekli v minulé kapitole, obyčejní smrtelníci jako vy a já těžko ovlivníme její výši. Od toho tu jsou mnohem mocnější hráči z řad silných nadnárodních subjektů, centrálních bank ale i vlád. Nicméněkaždý z nás její výši spoluutváří, ač naprosto neznatelným vlivem. Bod A představuje původní rovnovážnou úroveň při dané nabídce a poptávce po penězích všech, kdo na tento trh vstupují. Pokud budete své peníze někomu půjčovat, budete součástí nabídky, pokud je budete poptávat, budete součástí poptávky. Nabídka volných peněžních prostředkůZačněme nabídkou, která je hlavním ekonomickým proudem vnímána jako rostoucí funkcí množství peněz (tj. na obrázku je zjednodušeně zobrazena jako rostoucí přímka). Vysvětlit bychom to mohli tak, že pokud mají při nezměněných podmínkáchvšichni ti, co nabízejí peníze nabídnout ještě více ze svých zdrojů, musí být motivováni vyšším výnosem, tj. v tomto případě úrokovou sazbou. Nebo z pohledu implicitních nákladů držby peněz tak, že pokud rostou výnosové míry (tedy i úroky) v ekonomice, držba peněz se stává hodně "nákladná", protože přicházíme o tyto potenciální vyšší výnosy (v následující kapitole se seznámíme s pojmem náklady obětované příležitosti). Z tohoto důvodu budeme motivováni s rostoucí úrokovou mírou naše disponibilní (volné) peněžní prostředky ještě více investovat a nabízet je na některém z kapitálových trhů, které jsme dříve uvedli. Tzv. "volné" peníze držíme proto, abychom měli peníze k dispozici pro každodenní transakce. Čím ale budou v bankách vyšší úroky, tím více budeme motivováni takových peněz nabízet jako investici (např. je převedeme na termínované vklady u bank, do dluhopisů atp.), abychom vydělali. Toto je vysvětlení rostoucí přímky. Proti tomu pokud se na trhu s penězi objeví nenadále další silní hráči, kteří budou své peníze nabízet, povede to k růstu nabídky, která je znázorněna šipkou vpravo a vyšší nabídkaje znázorněna modrou rostoucí přímkou. Pokud roste nabídka, posouvá se křivka (přímka) nabídky vpravo.Ještě jednou, posunem po křivce nabídky nahoru dochází na spodní horizontální ose k růstu nabízeného množství peněz k půjčení, ale to jen za vyšší úrok (posouváme se totiž podél rostoucí přímky nabídky současně vzhůru a doprava). Jdeo růst nabízeného množství peněz, který je vysvětlován vyšším výnosem (úrokem), který když nabídneme peníze, které nám nic nevydělávají a zainvestujeme je třeba na termínovaný vklad, do firemních dluhopisů nebo do akcií, vyděláme. Čím vyšší je úrok, tím nás to láká držet méně těchto volných, "nevydělávajících" peněz. Pokud se ale na trhu objeví noví hráči, kteří nabízí peníze k půjčení, to znamená, že roste počet nabízejících své peníze k investování na kapitálových trzích a roste tedy i celková nabízená suma, posouvá se celá rostoucí křivka vpravo. Logicky, pokud bude na trhu více nabízejících peníze, bude možné získat více peněz k vypůjčení, aniž by museli příjemci těchto peněz platit vyšší úroky (posun podél horní šipky na obrázku). Při nezměněné klesající poptávce pak růstem nabídky dojde dokonce k poklesu úrokové sazby (posun z bodu A do B).Poptávka po volných peněžních zdrojíchPokud jde o poptávku, půjde prakticky o totéž, jen zrcadlově. Poptávka po penězích je klesající. Důvodem je fakt, že pokud budete poptávat peníze, za nižší úrokovou sazbu si jich půjčíte více, protože budou levnější a při daném firemním budgetu si tak můžete půjčit více. Naopak, pokud budou úroky vysoké, tolik si jich půjčit nebudete moci. Posouváme se po klesající křivce poptávky. I zde se posun pokřivce označuje jako růst nebo pokles poptávaného množství peněz.Růst poptávky pak znamená, že se vedle vás objeví na trhu řady dalších podnikatelů, kteří budou chtít půjčit peníze. Pak se celá křivka posune vpravo do červené přímky (posun z bodu A do bodu C). Výše v textu o nabídce jsme uvedli, že jejím růstem klesá úroková sazba a roste množství volných peněžních prostředků (nabízených i poptávaných v době M na horizontální ose) z bodu A do bodu B. Naopak, při růstu poptávkypo penězích sice také roste rovnovážné množství nabízených a poptávaných peněz (bod M na horizontální ose) na trhu, nicméně při vyšší úrokové míře.Vzájemným pohybem obou křivek je neustále na trhu určována rovnováha v jejich průsečíku. Růst nabídky peněz při nezměněné poptávce po penězích vede k poklesu úrokových sazeb, pokles nabídky peněz obráceně k jejich růstu (pokles nabídky znamená posun křivky nabídky doleva). Naopak růst poptávky po penězích při nezměněné nabídce způsobuje tlak na růst ceny peněz pro vypůjčení (úrokových sazeb). Opačně její pokles (posun doleva) tlačí na pokles úrokových sazeb. Pochopitelně v realitě dochází jakoby k posunům obou křivek současně tak, jak se mění situace na straně nabízejících i poptávajících finanční zdroje. Na závěrještě zmíním, že na stejném principu fungují trhy i s ostatními aktivy. Na základě naprosto stejné logiky nabídky a poptávky, jako jsme teď ukázali, lze odvodit i chování ceny a tedy i inflaci chleba v předchozí kapitole.Zde je vidět propojení mezi trhem peněz a ostatními finančními trhy (trhy ostatních finančních aktiv). Jde o spojené nádoby. Pokud někdo nabízí akcie k prodeji, tlačí na pokles jejich cen (zvyšuje nabídku a ta tlačí cenu akcií směrem dolů - logika je naprosto stejná jako na trhu peněz). Současně jejich prodejem zvyšuje poptávku po penězích a tím i jejich cenu, tedy úrokovou mírupodle výše uvedeného obrázku. Takto utržené peníze z prodeje pak může investovat jinak, například na termínovaný účet. Pak dotyčný stojí na straně nabídky volných peněžních prostředků a poptává bankovní úvěr. Naopak kupující, kteří skupují akcie nebo dluhopisy nabízí volné peněžní prostředky (tlačí na pokles úrokové míry) a kupují tato aktiva (akcie) s efektem tlaku na růst jejich cen (roste poptávka po akciích). Pakliže je dosaženo rovnováhy na trhu peněz, nabídka volných peněz a poptávka po nich jsou stabilní, budou v rovnováze i ostatní kapitálové trhy. To je ovšem pouze teorií, v realitě dochází k neustálým změnám, takže o nějaké dlouhodobější rovnováze nemůže být pochopitelně řeč.

Pokračovat na článek


Průměrné vážené náklady kapitálu, WACC, náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitáluV předchozích kapitolách jsme mimo jiné diskutovali o rozdílu mezi subjektivní hodnotou peněz pro nás v daném časovém okamžiku a jejich (z dnešního pohledu) nižší hodnotou v budoucnu. V této kapitole si řekneme, podle čeho ji přesně určíme. Otázku výpočtu necháme na další kapitoly, neboť půjde jen o dosazení správných čísel dosprávného vzorečku.Opakování a shrnutí předchozích kapitolVíme, že pokud posuzujeme jakékoliv budoucí částky k dnešnímu dni, jejich hodnota vztažená právě k dnešku bude pro nás dnes subjektivně nižší, protože dnešní peníze můžeme utratit hned nebo je investovat a něco vydělat. Navíc, vnitřně bychom raději třeba měli to či ono hned a ne až za rok. Odložení spotřeby do budoucna nás "vnitřně" zkrátka něco stojí. O co tedy bude námi subjektivně vnímaná hodnota dnešní tisícikoruny vyšší než hodnota tisícikoruny za rok? A analogicky, o kolik bude námi vnímaná hodnota tisícikoruny v budoucnu nižší oproti tisícovce v peněžence dnes? Na tuto otázku jsme v kapitole věnované časové hodnotě peněz a jejímu vztažení k jednotné bázi zmínili výnos, který můžeme investováním této částky získat. Shrnuli jsme, že jakákoliv budoucí částka tento výnos v sobě už z našeho pohledu implicitně obsahuje. Tedy ještě to upřesníme, je to jakýkoliv očekávaný výnos, který můžeme a jsme ochotni v současné situaci s našimi penězi dosáhnout při daném stupni rizika takové investice, očekávané inflaci (inflační prémie) a při daných nákladech na převod zpět na peníze (prémie za likviditu). Tyto faktory (přirážky) požadované úrokové míry jsme shrnuli v kapitole věnované nákladům peněz. Jinými slovy všechny tyto faktory vstupují do výše výnosu, který budeme jako investoři požadovat, abychom danou částku investovali a raději si za ní dnes třeba něco nekoupili. (Obráceně, pokud si peníze půjčíme, budou tyto faktory určovat výši našeho nákladu na vypůjčení peněz). Nemusí to být tudíž jen úrok, může to být výnos z růstu cen akcií, výnos z dluhopisů, atd. pokud jsou vyšší než úrok a pokud se nebojíme příliš velkého rizika neúspěchu naší investice (tedy pádu jejich cen a z toho plynoucí ztráty). V takovém případě, pakliže máme velkou averzi k podstupovanému riziku, budeme investovat do méně výnosných investic, které ale slibují mnohem větší pravděpodobnost takového výnosu. Zkrátka každý z nás je jiný. Někdo se bojí riskovat více někdo méně, podle toho takémůže někdo dosahovat vyšší výnos (nebo v opačném případě ztrátu) z akcií než někdo jiný ze svých peněz u banky. Každopádně každý máme svou investiční strategii, někomu vynáší jeho investice a podnikání více, jinému méně.Proto hodnota budoucí tisícikoruny bude oproti tisícovce dnes u každého z nás různě menší. Bude výrazněji nižší, o co lepší jsme investoři, tj. o co vyšší obecně dosahujeme ze svých investic výnos. Čím je totiž někdo schopnější investor, tím více vydělá a o to víc bude pro něj mít dnešních 1000 Kč vyšší subjektivní cenu, respektive budoucí tisícovka nižší cenu, než u jiného, kdo výnosy příliš neřeší a nechává všechny své peníze třeba jen na běžném účtu s minimálním úrokem. Důvodem je právě vyšší anticipovaný výnos v budoucí tisícovce u dobrého investora, po jehož vyloučení při převodu hodnoty peněz na současnou bázi bude její hodnota nižší než u průměrného investora. Pochopitelně že se ve financích předpokládá,že nejsme úplně hloupí, a když můžeme, tak (kromě určitého množství potřebných volných peněz ke každodenním transakcím z minulé kapitoly) přebytečné peníze máme nějakým způsobem zainvestovány podle naší averze k riziku, potřeby likvidity apod. Jinými slovy se předpokládá, že chceme zbohatnout v rámci naší povahy a strachu z rizika co nejvíce a investujeme tak peníze co nejvýnosněji v rámci vnitřních rizikových mantinelů každého z nás. Někdo investuje své úspory do banky, jiný do rizikovějších akcií. Takže rozdíl mezi nominální hodnotou peněz v budoucnu a jejich přepočtenou současnou hodnotou k dnešnímu dni není pouze úrok v bance, ale jakýkoliv případný vyšší výnos, kterého jsme schopni a ochotni dosahovat. U každého z nás tak půjde o specifickou a jinou hodnotu, navíc z různých typů investice (vklady v bankách, dluhopisy, akcie, komoditní trhy, kurzové investice, reality...).Při určení toho, jak nebo podle čeho stanovit konkrétně onen implicitní výnos v budoucích penězích a jeho vyloučením zjistit současnou hodnotu, bude v prvé řadě záviset na tom, zda jste běžný člověk, který má své úspory v bance, náruživý investor obchodující na burze, živnostník nebo vlastníte firmu. Dosahovaná výnosová míra v každém z těchto případů bude jiná a to primárně z důvodu různého podstupovaného rizika, takže velkou roli při hledání vhodné alternativy hraje váš postoj k riziku. V každém z uvedených příkladů intuitivně jakoukoliv investici srovnáváte s určitou alternativou, které co do výše výnosudosahujete. To znamená, že v případě "obyčejného člověka", který se všemožně vyhýbá riziku (na burze by kromě zisku mohl o část peněz snadno přijít) a má úspory v bance, srovnává alternativní varianty s dosahovaným výnosem (úrokem) v bance. Investoři na burze mají povědomí o své výnosové míře a srovnávají investice s ní. V případě živnostníka, který financuje svá aktiva pouze vlastními zdroji (tj. počátečním vkladem a reinvestovanými zisky), pokud sleduje a zná míru svého výnosu z podnikání, srovnává, zda mu nová investice pomůže tuto celkovou míru zvýšit. Pokud nebude dosahovat úrovně jeho průměrného výnosu z podnikání, pak tuto průměrnou míru bude taková investice tlačit dolů. Je-li moudrým manažerem, takovou investici zavrhne. Pokud svou míru výnosu nezná, posuzuje (nebo by alespoň měl posuzovat) očekávanou míru výnosu k jiným variantám investování svých peněz při obdobném riziku a zpravidla tak i obdobné míře výnosu. Zkrátka srovnáváme s tím, čeho dlouhodobě dosahujeme, s nějakou naší obvyklou výnosovou mírou. Pokud se domníváme, že daná investice při svém riziku vzhledem k naší povaze je lukrativní, tzn. její výnosnost (míra výnosu) je vyšší, než na jakou jsme obvykle "zvyklí", je šance, že do takového podniku půjdeme (alespoň z ekonomického hlediska). Mimo to pochopitelně balancujeme mezi výší výnosu a výší rizika a hledáme onen mezní bod, kam až jsme z hlediska očekávaného výnosu ochotni s výší rizika zajít. V případě firem s řadou aktiv financovaných částečně vlastním kapitálem (vlastními zdroji), částečně úvěry, je situace komplikovanější. Dosud jsme se totiž bavili výhradně o investování vlastních peněz, nikoli půjčených. U půjčených peněz je většinou jasné, jaký je jejich náklad. U půjček od bank, úvěrů, leasingu známe náklad každé vypůjčené koruny formou stanoveného úroku. Takže v případech, kdy máme aktiva financována jednak vlastními zdroji ale i cizími zdroji (přes úvěry, leasing, půjčky atp.) bude záležet na struktuře financování, tj. v jakém poměru jsou financována naše aktiva vlastními zdroji a jakým poměrem cizími zdroji. Současně je teoreticky správné posoudit, zda některá aktiva nejsou nezbytná pro naše podnikání a jak zacházet s těmi cizími pasivy, kterým jednoznačně nelze přiřadit explicitní náklad ve formě úroku (např. závazky z obchodních vztahů). S nimi je pak potřeba zacházet určitým specifickým způsobem podle jejich povahy. Jsme na tenkém ledě, pod kterým je hluboká voda s teorií stanovení diskontní míry. Pro naše praktické podnikatelské účely nemá smysl rozhodně tyto hloubky prozkoumávat. Přesto se některé základní informace dozvíte v sekci diskontní míra, neboť pro investiční posuzování bude nezbytné, abyste určitou základní znalost obdrželi.Pro tuto chvíli stačí, když budeme chápat, že cizí kapitál (cizí zdroje, tj. dluhy) mají explicitní náklad, který známe ze smluv. Jde nejčastěji o úroky. Pokud jde o vlastní zdroje, které vkládáme do podnikání nebo reinvestujeme ze zisků, budeme jejich budoucí hodnotu posuzovat přes výnos, který lze alternativně získat jinak (při podobné míře rizika). Jde sice o dosti zjednodušený přístup, ale jeho zjednodušení rozhodně neznevažuje jeho správnost! Připravili jsme si půdu pro představení nesmírně důležitého ukazatele a tím jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC).Nyní vám položím následující otázku. Řekněme, že jste investovali své úspory ve výši 200 tis. Kč do banky A, která nabízí čistý úrok (po zdanění) 2,1%. Kdybyste neinvestovali do této banky, investovali byste do jakékoliv jiné banky na trhu, které ale nabízí čistý úrok po zdanění pouze 2%. Do ničeho jiného investovat nechcete, protože víte, že při nedávné krizi přišlo spoustu lidí o velké peníze na rizikových akciových trzích. Na investici do realit máte příliš málo, než aby se vám administrativní náklady spojené s nákupem pozemku vrátily. Budete tedy posuzovat pouze současnou investici při výnosu 2,1% s analogickou investicí za 2%. Váš výnos budou ony 2,1%, nicméně mohli jste bývali uložit své peníze i za 2%. Naštěstí nejste hloupí a líní, zjistili jste si mezi bankami potřebné a našli jste si tu nejvýhodnější investici. Kolik jste vydělali, jaký je váš "zisk"? Cítíte, kam vás směřuji? Pokud srovnáme obě varianty, náš inkrementální (dodatečný) zisk, o který zbohatneme navíc oproti variantě, kdy bychom investovali do jakékoliv jiné banky s výnosem pouze 2%, je v tomto finančně-ekonomickém pojetí 0,1% (2,1% - 2,0%). Těch 0,1% je to, oč vyděláte více oprotisituaci, pokud byste se nepídili, která banka vám nabídne za vaše peníze nejvíce. Všimněte si, že na 2,0% (ač jde také o výnosovou míru výnosu, výnosový úrok) je pohlíženo jako na "náklad"! Odečítáte ho při srovnávání s vámi vybranou variantou vkladu v bance A při 2,1% výnosu. Takže i na alternativní (druhý) nejvyšší výnos se v ekonomii a financích při srovnávání variant díváme jako na určitý náklad. Za chvíli ho pojmenujeme nákladem obětované příležitosti. Ale nejprve hurá k průměrným váženým nákladům kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - první částPrůměrné vážené náklady kapitálu označované i v české praxi zkratkou WACC (weighted average cost of capital) představují, jak název napovídá, vážený průměr nákladů vašeho kapitálu. Co si pod tím představit? Řekli jsme, že peníze (jejich vypůjčení) má své náklady. Pokud si od banky půjčíte peníze, musíte zaplatit úrok. To je explicitní náklad peněz, je jasně stanoven v úvěrové smlouvě, je zřejmý. Pokud vložíte peníze do podnikání i vy sami, i vy ponesete určitý náklad, ač to vypadá na první pohled divně. V tomto případě nejde o explicitní, ale implicitní náklad, neboť jste se pustili do podnikání, abyste také vydělali! Abyste vydělali (mnohem) více, než například investicí vašich peněz v bance. Proto ani vaše vlastní investované peníze do podnikání nejsou z tohoto ekonomického pohledu zadarmo, bez nákladů! Cítíte analogii s předešlým případem investice do banky A při 2,1% úroku oproti 2% výnosům u ostatních bank? Tím, že investujete čas i peníze do podnikání, očekáváte určitě vyšší výnos než jinde. Podnikání je analogií vkladu do banky A (oproti nižším výnosům pokud byste nepodnikali a peníze třeba jen někam uložili).Vtip je v tom mít na paměti neustále jednu věc a tou je srovnávání. Též v podnikání máte možnost volby a co víc, většinou mnoho voleb jak dál, jak věci řešit atd. Pokud tedy investujete své peníze, auto nebo cokoliv jiného do podnikání, srovnáváte tento výnos s jinou nejlepší alternativou, kam jste peníze nebo jakékoliv jiné aktivum mohli investovat jinam (stejně jako jsme výše srovnávali výnos u banky A a ostatních bank). To je motorem vašeho úspěchu! Srovnávat a hledat nejlepší (nejvýnosnější) způsoby jak se svými penězi naložit. Nejvýnosnější nerealizovaná alternativa vaší investice, její výnos, je vaším nákladem, nákladem vašich vlastních investovaných peněz!Ekonomové tyto implicitní náklady nazývají náklady obětované příležitosti, anglicky opportunity cost. Na první pohled to vypadá dost nepochopitelně a šíleně akademicky, ale jde o naprosto klíčový prvek pro jakýkoliv investiční management. Náklady obětované příležitostiPokud má člověk někdy něco hodnotit, vždy tak může činit jen na základě srovnání. Bez srovnání neexistuje hodnocení a ani možnost něco zlepšovat. Když byste si půjčili peníze jen od banky při daném úroku, vaše firma by prosperovala, jen pokud by její výnos (míra čistého výnosu na jednu půjčenou korunu) přesahovala náklad na tuto jednu půjčenou korunu u banky (tj. úrok). (Zatím se neznepokojujte, jak se co přesně počítá, teď jde o pochopení logiky!)Srovnáváte. Srovnáváte a to vám ukazuje, jestli kráčíte při svém podnikání správným směrem nebo nikoliv. Stejným způsobem se díváte i na své peníze, auto atp. Auto můžete třeba někomu půjčit nebo prodat a utržené peníze investovat jinam než do vaší firmy. Totéž platí o penězích. Pokud byste nepředpokládali, že za všechny ty nervy kolem dostanete víc než třeba vkladem v bance nebo investováním do akcií, asi byste dávno nepodnikali. Srovnáváte! Srovnáváte váš výnos z vašich peněz proti nejlepší možné alternativě! Pokud jednáte racionálně,musí být výnosy z investice vašich aktiv do vaší firmy vyšší než jakákoliv obdobně riziková investice jinde. Opportunity cost (náklady obětované příležitosti) jsou tak totéž co explicitně stanovené náklady vašich věřitelů (např. bank), jen nejsou na první pohled vidět. Znovu zopakuji, důležité je srovnávat. Srovnávat alternativy! Hledat ke všemu alternativu a tu srovnávat s naší investicí. Pokud si zapamatujete, že vždy je třeba srovnávat, budete automaticky po určité době s rostoucí praxí tušit, jaké náklady obětované příležitosti v tom kterém případě kde použít a jaká bude zhruba jejich výše.A jak jsem uvedl v příkladě banky A a ostatních bank s různým výnosem, při hledání zisku v rámci tohoto srovnávání jde o rozdíl mezi naší (ideálně vyšší) výnosností a výnosností druhé nejlepší alternativy takové investice (jejíž výnos ale může být srovnatelný, díky konkurenci na trhu a tlaku k vyrovnávání výnosových měr u investic s obdobným rizikem). Investovali jsme v bance A při 2,1% výnosu s alternativou investovat v ostatních bankách při 2,0% výnosu. Fakticky jsme vydělali jen 0,1% při srovnání těchto dvou variant. Jistě, lze srovnávat i tyto 2,1% s variantou, že necháme peníze doma v matraci. Jenže toto rozhodně není vhodná srovnatelná varianta našeho investování! Pokud nebudeme dodržovat podmínku srovnání s nejvýnosnější alternativou podobného rizika, pak k sobě sice budeme hodní, naše analýzy budou vycházet hezky, ale po čase naše výsledky chodu firmy rozhodně tak hezky vypadat nebudou! Varuji předem! :-)V budoucích sekcích budete mít možnost si problematiku nákladů obětovaných příležitosti více "osahat". Seznámíme se s problémy jejich určení a budete mít možnost si sami vyzkoušet, jak moc ovlivňují výsledek našeho rozhodnutí prostřednictvím výše diskontní míry.Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - pokračováníAktiva firem ale i živnostníků a vlastně i řady domácností jsou financována nejen vlastními zdroji (vlastním kapitálem v účetním pojetí) ale i půjčkami od bank, které vám pomohly tato aktiva (tj. auta, stroje, nemovitosti, cokoliv co používáte při podnikání) získat. To co máte, co používáte při svém podnikání, jstezískali buď tak, že jste v počátcích nebo i později v průběhu své činnosti investovali vlastní peníze, nářadí, nemovitost atp., abyste mohli začít nebo jste později reinvestovali vaše zisky a z nich vaše firma a aktiva dále rostla. Takto je část vašich celkových aktiv financována vašimi vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Druhou formou financování vašich aktiv jsou například půjčky od bank, máte auto na leasing, získali jste peníze na směnku. Jde o cizí zdroje (cizí kapitál).V předchozím textu jsme se seznámili s náklady obětovanými příležitosti, což jsou implicitní náklady z druhé nejlepší alternativy k dané investici při podobném riziku. Víme také už, že cizí úročené zdroje (závazky) i vlastní zdroje (vlastní kapitál) nesou náklad. U závazků (půjček, úvěrů, leasingu atp.) jsme schopni tento náklad kvantifikovat podle úvěrových smluv, leasingových smluv atd. jako určitý úrok, u vlastních zdrojů pak výnosemnejlepší alternativy investice těchto aktiv při podobném riziku. Pakliže máme takové hodnoty nákladů obou zdrojů financování k dispozici, potom se dá odhadnout vážený průměr jednotlivých nákladů financování našich celkových aktiv, což je právě ukazatel WACC. Pro názornost si to demonstrujme na následujícím příkladu (znovu zdůrazňuji, jde o první ilustrativní seznámení s pojmem průměrné vážené náklady kapitálu s výrazným zjednodušením pro pochopení nefinančníkem!)Příklad 1Řekněme, že naše aktiva při podnikání jsou auto v tržní ceně 210 tis. Kč, bruska parket v tržní ceně 80 tis. Kč a počítač v aktuální ceně 10 tis. Kč. Tato aktiva v celkové výši 300 tis. Kč jsou financována vlastními zdroji ve výši 210 Kč a úvěrem u banky ve výši 90 tis. Kč. Jinými slovy,auto jsme vložili do podnikání vlastní, bylo naše a teď je součástí majetku naší firmy, na brusku a počítač jsme si půjčili u banky 90 tis. Kč při 5% úroku ročně. Jaký bude průměrný náklad kapitálu naší firmy?Z hlediska financování našich aktiv (pasiva v bilanci) činí vlastní zdroje 70% (210 tis. Kč /300 tis Kč), cizí zdroje 30% (90 tis. Kč /300 tis. Kč). Co se týká cizích zdrojů (úvěr od banky ve výši 90 tis. Kč), jeho explicitní náklad činí oněch 5% ročně. Víme už, že i naše auto investované do firmy nese náklad, ačkoli je naše a my za něj nikomu nic přímo neplatíme. Neplatíme, ale mohli bychom za něj něco získávat, pokud bychom ho třeba pronajali a nepodnikali s ním. Za 5% úvěr máme počítač a brusku a i s jejich pomocí dosahujeme zisku. Stejné je to i s autem. I ono nese svůj náklad (kromě účetních odpisů) z finančního pohledu rovněž ve formě ušlého výnosu z jeho pronájmu. Ekonomové se na tento ušlý výnos dívají jako na náklad obětované příležitosti. Měli bychom z pronájmu našeho auta rovněž nějaký výnos stejně tak, jako nám auto v současné chvíli pomáhá dosahovat výnos při podnikání. Proto proti aktuálnímu výnosu z podnikání postavíme alternativní výnos například z jeho pronájmu nějaké organizaci nebo z jeho prodeje a investici peněz do akcií nebo čehokoliv jiného, snadno realizovatelného s podobnou mírou rizika. Řekněme, že máme možnost auto pronajmout a jeho čistý výnos pro nás by tak činil 16 800 Kč ročně. To by znamenalo míru výnosu auta z této alternativy 8% (16,8 tis. Kč / 210 tis. Kč). Těchto 8% tedy bude náklad obětované příležitosti automobilu. Obětujeme výnos této varianty pronájmu tím, že auto využíváme jinak. Pojem jinak zde znamená naší současnou podnikatelskou činností. U počítače i brusky v celkové hodnotě 90 tis. Kč je to snadné. Tam víme přesně jejich náklad financování cizími zdroji (5%).Máme tedy podstatné informace pro odhad zatím zjednodušených průměrných vážených nákladů kapitálu (bez zakomponování daňového štítu). Zkuste selským rozumem spočítat jejich výši a odvodit vzorec.Rovnice 1: průměrné vážené náklady kapitálu - základní zjednodušená rovnice neobsahující daňový štítDosazením výše uvedených údajů dostáváme odhad průměrných vážených nákladů kapitálu ve výši 7,1% (0,7*8+0,3*5). V budoucím textu se k WACC vrátíme a prohloubíme naše povědomí o tomto ukazateli zahrnutím například daňového štítu, diskuzí o výpočtu vah obou složek kapitálu a hlubším objasněním jeho role. Můžete si být jisti, že role WACC při posuzování hospodaření naší firmy a u investičních analýz bude klíčová (spolu s implicitními náklady obětované příležitosti, jejichž prostřednictvím určujeme ony "skryté" náklady vlastního kapitálu, které do výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu vstupují).ShrnutíShrnu-li dosud uvedené, výše implicitně zahrnutého výnosu budoucích peněžních částek se bude značně lišit případ od případu. Pokud jste fyzická osoba, která nepodniká a má své úspory uložené v bance, jde pouze o implicitní náklady obětované příležitosti z druhé nejlepší alternativy investování těchto vašich peněz (při obdobném riziku). Vzorec WACC bude platit i pro vás, WACC bude roven přesně vašim nákladům obětované příležitosti (růžová bublina v rovnici 1). Pokud podnikáte a kromě vlastních zdrojů máte svá aktiva financována i cizími zdroji (úvěry, půjčky. leasing...), pak půjdev souladu s uvedenou rovnicí WACC o vážený průměr implicitních nákladů obětované příležitosti u vlastního kapitálu a explicitních nákladů cizího kapitálu (především úroky).Při srovnávání variant představují výnosy druhé nejlepší a obdobně rizikové investice náklad obětované příležitosti. Toho budeme využívat v souvislosti s WACC. Takový výnos tedy bude vstupovat do výpočtu WACC jako náklady vlastního kapitálu. V sekci diskontní míra si ukážeme v průběhu jednotlivých kapitol, jak problém s určením nákladů vlastního kapitálu řešit.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Investice v době krize - Diamanty

Ceny diamantů v době krize rostou. Pokles akciového trhu, vede investory k zamyšlení, jakou část svých volných finančních prostředků zainvestují do stabilnějších komodit. K velmi vyhledávaným investičním komoditám patří již tradičně vzácné nerosty, jako jsou zlato a diamanty.Diamant, coby konzervativní investice je bezpochyby stabilní a efektivní investiční nástroj k bezpečnému uchování hodnoty majetku v té nejkoncentrovanější podobě. V období krizí, které postihují svět v určitých cyklech, má proto investice do diamantů vcelku smysluplné opodstatnění.Gemologové datují vznik tohoto přírodního unikátu před více než třemi miliardami let a to je i jeden z mnoha důvodu, proč obliba diamantů trvale zaznamenává vzrůstající zájem nových investorů. Tomuto trendu také velmi nahrávají poslední meziroční srovnávací ukazatele, které jasně podtrhují fakt, že ceny broušených diamantů od velikosti 1 ct výše, pokračují ve dvouciferném růstu a velké investiční diamanty o hmotnosti 3 – 5 ct vykazují nárůsty v mnoha desítkách % p.a.Doporučuje se mít v této jedinečné investiční komoditě uloženo a ochráněno přibližně 10-20% majetku. Investice pro dlouhodobé udržení hodnoty je od 100 tisíc Kč, pro udržení hodnoty a dílčí zhodnocení od 500 tisíc Kč. Investice s významným zhodnocením od 1 milionu Kč.Investice do diamantů je výhodná pro svou okamžitou disponibilitu, rychlou likviditu a jednoduché okamžité přenositelnosti podstatného množství svého majetku. Investiční diamanty patří mezi neregistrované komodity a jsou proto nedotknutelné v případném občanskoprávním sporu, který může ohrozit ostatní majetek. Investiční diamanty s certifikátem jsou při dovozu osvobozeny od cla.

Pokračovat na článek


Biomasou se rozumí veškerý organický materiál, který se dá spálit a tím získat teplo či elektrickou energii

Biomasou se rozumí veškerý organický materiál, který se dá spálit a tím získat teplo či elektrickou energiiBiomasa byla po staletí téměř výhradním zdrojem energie pro topení a svícení, v současnosti je její využití spíše okrajové. Přesto se o biomase často mluví jako o nejvýznamnějším obnovitelném zdroji energie v našich přírodních poměrech. Biomasou se rozumí veškerý organický materiál, který se dá spálit a tím získat teplo či elektrickou energii. Tedy zejména odpadní a palivové dřevo, hnědá či zelená štěpka, sláma, seno, pěstované - tzv. energetické plodiny, rychle rostoucí dřeviny - RRD, nejrůznější odpady ze zemědělských a dřevozpracujících provozů, ale třeba i vyhnilý kal z ČOV či z bioplynových stanic (odkaz na Bioplyn). Nejkvalitnější biomasu pak představují dřevené peletky s vysokou výhřevností, malým obsahem popelovin a velkým komfortem obsluhy. Výhodou biomasy je její snadná dostupnost prakticky všude okolo nás, jednoduché zpracování a využití. Důležitou vlastností různých druhů biomasy je její výhřevnost, která může být i vyšší než u hnědého uhlí, a obsah vody - biomasa s vysokým obsahem vody je těžko spalitelná, její energetická výtěžnost je nízká a při spalování navíc mohou vznikat jedovaté spaliny stejně jako při spalování např. plastických hmot. Je proto důležité spalovat co nejsušší materiál v kvalitních topeništích s dostatečným přívodem vzduchu, aby prohoření paliva bylo co nejdokonalejší.Spalováním biomasy lze získávat jak teplo (buď v lokálních topeništích nebo centrálně - CZT), tak i elektrickou energii, která je jakožto obnovitelná zařazena do režimu povinného výkupu a přednostního připojení do soustavy. Pro oba případy mohou municipality získat finanční podporu od státu. Samostatnou kapitolou jsou tzv. biopaliva, kterými se rozumí kapalná paliva na bázi biolihu (náhrada či příměs do benzínu) a bionafty (rostlinné oleje, případně tzv. MEŘO neboli metylester řepkového oleje). Biopaliva se vyrábějí v současnosti poměrně složitým a drahým způsobem, i když v upravených dieselových motorech lze bez problémů spalovat čistý rostlinný olej bez jakékoli úpravy. Pro municipality je příležitost v pěstování olejnatých plodin na volných plochách. Uvádí se, že energetická výtěžnost olejnin je až třikrát vyšší než u pěstovaných energetických plodin nebo RRD. Tzv. biopaliva II. generace jsou prozatím ve stadiu výzkumu a poloprovozních zkoušek. Jde o technologie, kdy se kapalná paliva vyrábějí přímo z biomasy, nejčastěji katalytickou pyrolýzou. V ČR zatím neexistuje žádný provoz, který by biopaliva II. generace vyráběl, nejbližší funguje v Německu - Choren (odkaz).Biopaliva III. generace nejsou rovněž zatím prakticky využitelná, třebaže podle některých vědců právě jim patří budoucnost. V tomto případě jde o využití oleje, produkovaného jistými druhy planktonních řas, z nichž některé obsahují ve vhodných podmínkách až 40% oleje. Výhodou planktonních řas je jejich obrovská růstová rychlost a rovněž to, že se dají využít ke zpracování organických i anorganických ve vodě rozpustných odpadů (např, prasečí kejdy či různých výluhů), které jsou jinak nesnadno zpracovatelné. Nevýhodou je obtížnost zpracování a také to, že řasové kultury jsou velmi citlivé. 

Pokračovat na článek