Výsledky vyhledávání pro dotaz vkladu

Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů

 spoření, účty, banky, termínovaný vklad, zisk Spoření v bance s garancí nabízejí spořicí účty a termínované vklady. Každý je jiný a přesto mají několik věcí společných. Spořicí účet nabízí možnost disponovat se svými penězi okamžitě, termínovaný vklad přináší lepší zhodnocení a výplatu v určený den v budoucnu.Banky nabízejí celou plejádu možných spořících produktů, přesto stále nejčastěji využívanými jsou spořicí účet a termínovaný vklad. Jde o to, že Češi jsou stále ještě velmi konzervativní a investování do podílových fondů či dokonce do akcií je pro ně příliš rizikovou investicí.Často tak tedy vstupují do spoření spíše v oblasti konzervativní a garantované.A přesně tyto skutečnosti mají spořicí účet a termínovaný vklad společnou. Jde totiž o zcela garantovanou úsporu peněz. Ze zákona jsou všechny vklady v bance pojištěny do 100 000 eur (tedy zhruba do 2,4 milionu korun). Vše, co vložíte na běžný účet, spořicí účet či termínovaný vklad je pojištěno proti úpadku banky. Jde o 100 000 eur na jednu osobu. Máte-li tedy u jedné bankovní instituce více účtů, jejich zůstatek se sčítá a je pojištěn do výše již zmíněné částky. Dalším společným rysem spořicího účtu a termínovaného vkladu jsou dané sazby úročení. Nejde o to, že se v čase nemění, ale vždy se mění podle rozhodnutí banky dopředu. Vždy víte, kolik vám dané spoření v budoucnu vynese a můžete se předem rozhodnout, zda vůbec budete chtít spořit.Spořicí účetSpořicí účet představuje rychlou a snadnou možnost, jak nechat své peníze vydělávat bez složitých znalostí trhu. Výnosy spořicích účtu jsou relativně nízké (cca do 2% v současnosti), přesto ve srovnání s úročením běžného účtu 0,01% jde o velice slušný výnos. Spořicí účty fungují jako jakési místo pro rychlou úschovu peněz, na které můžete relativně rychle sáhnout a stáhnout si je zpět. Převod ze spořicích účtů je prakticky okamžitý, stejně tak převod peněz na tyto účty. Jedná se o jakýsi podpůrný účet k vašemu běžnému účtu pro platební styk. Často je tento účet veden zdarma. Banky dokonce nabízejí možnost automatického posílání peněz na spořicí účet například v podobě stabilního zůstatku na běžném účtu a vše, co tento zůstatek převyšuje, se převádí do spoření. Velice efektivní a jednoduchý nástroj. Spořicí účet není příliš vhodný pro dlouhodobé investování. Výnos totiž zhruba pokrývá inflaci a navíc dlouhodobě existuje celá řada jiných spoření, která dokonce i garantují lepší výnos. Spořicí účet se hodí jako taková rezerva. Finanční rezerva, kde si lidé mohou uchovávat několika měsíční výplatu jako rezervu na opravu pračky, automobilu, nákup rozbitého televizoru a podobně. Zkrátka takové peníze „pro strýčka Příhodu“, na které je možné rychle sáhnout a bez jakýchkoliv sankcí vybrat. A zároveň tyto peníze nesou úrokový výnos odvislý od základní úrokové sazby vyhlašované ČNB. Zřízení spořicího účtu je velice jednoduché. Pokud máte v bance již běžný účet, jde vše velmi rychle a bez čekání. Prakticky obratem znáte číslo účtu, kam si můžete posílat své peníze. Úročení pak probíhá měsíčně či čtvrtletně a to obvykle z nejnižší částky, která byla v daném období na účtu přítomna.

Pokračovat na článek


Riziko a výnos, riziková prémie, riziková přirážka, prémie za riziko

Riziková prémie (přirážka)V předchozí kapitole jsme se zabývali vztahem mezi mírou rizika a očekávanou výnosovou mírou. V této kapitole se vám pokusím objasnit jejich vzájemnou závislost detailněji. Pomůže nám to později v sekci věnovanédiskontní míře, což, jak už víme, je implicitní výnosová míra nejlepší srovnatelné alternativy (náklad obětované příležitosti). Vazba mezi rizikovou prémií (přirážkou) a diskontní mírou tak bude zřetelnější. V sekci časová hodnota peněz jsme si v kapitole výnosová míra a její vztah k časové hodnotě peněz uvedli rovnici pro výpočet výnosové míry. V jazyce českém, výnosová míra je určena výší výnosu (zisku) a "cenou" takové investice, tj. výší našeho vkladu. Může jít o nákup zařízení, které nám umožňuje výnosy určité výše dosahovat a může jít i o investici do cenných papírůvětších společností. I v tomto případě platí zmíněná rovnice, kde ve jmenovateli bude cena cenného papíru, za kterou jsme jej pořídili. Výnosem pak může být dividenda a nárůst ceny cenného papíru v průběhu času.Co je podstatné si uvědomit, je nepřímá závislost mezi výší míry výnosu a cenou takové investice. Pokud vyděláme stejný výnos z prodeje pizzy s levnější i dražší pecí, každý by intuitivně investoval do levnější pece, neboť ta zajistívyšší míru výnosu. Stejně tak by to platilo i v případě cenného papíru. Platí tedy, že čím vyšší je očekávaná míra výnosu, tím nižší (za jinak stejných podmínek!) bude jeho cena a opačně. Nyní k slibovanému vlivu rizika. Uvažujme následující případ. Řekněme, že máme možnost investovat do dvou podobných společností, jejichž očekávaná míra výnosu je na základě historických výsledků stejná. V čem se ale liší, je úroveň rizika.První společnost A dosahovala co do historických výsledků stabilnějších hodnot bez výrazných excesů. Naproti tomu společnost B, tu dosáhla enormního zisku, jindy zase výrazné ztráty. Současně jsme si v úvodních kapitolách sekce časové hodnoty peněz řekli, že drtivá většina z nás má averzi k riziku, někdo větší, jiný menší. Jak se tyto informace promítnou do pravděpodobného vývoje cenných papírů obou firem na trhu? A jaký to bude mít dopad na rizikovou prémii (přirážku)? Pokud by byla cena oboucenných papírů stejná, tak při stejné očekávané míře výnosu by každý z nás, kdo nemáme rádi riziko, raději kupoval cenný papír společnosti s nižším rizikem (menší směrodatnou odchylkou a rozptylem historických zisků od určité střední hodnoty, jak jsme ukázali v předchozí kapitole).To by vedlo k růstu poptávky a tedy i ceny cenného papíru méně rizikové společnosti. S rostoucí cenou by tak začala klesat míra výnosu. Opačně u rizikovější investice do cenného papíru společnosti B by docházelo k poklesu jeho ceny a růstu výnosové míry. To jaká by byla nakonec onafinální "rovnovážná" cena i výnosová míra obou papírů by záleželo mimo jiné i na stupni averze k riziku kupujících a prodávajících. Nicméně riziková prémie rizikovější investice do společnosti B by začala být pro řadu investorů s nižší averzí k riziku natolik zajímavá, že by začali poptávat právě tento cenný papír.Přestal by existovat převis poptávky po "bezpečnějším" cenném papíru společnosti A a trh by se dostal při dané úrovni cen a výnosových měr obou cenných papírů do rovnováhy.Riziková prémie (přirážka)Výsledkem tohoto procesu pak je existence rizikové prémie (přirážky) na trhu. Jde o rozdíl mezi vyšší očekávanou výnosovou mírou rizikovější investice (cenné papíry společnosti B) a relativně "bezrizikové" investice, za kterou finančníci považují zpravidla státní pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy s minimální výší rizika. Takto chápaná riziková prémie nad tímto typem "bezrizikové" investice bude u různých cenných papírů s různou rizikovostí pochopitelně různá.V kapitole Riziko a jeho vztah k časové hodnotě peněz jsme se zabývali vlivem rizika na nižší současnou hodnotu budoucích peněz. Lze s touto kapitolou nalézt analogii? Kdyby analogie nebo určitá vazba neexistovala, určitě bych se neptal, říkáte. Opět máte pravdu. Ona tisícikoruna figurující v úvodních kapitolách je vlastně analogií dnešní ceny investice (zde cenného papíru obou společností). Naše tvrzení,že hodnota tisícikoruny v budoucnu má za existence rizika pro nás k dnešnímu dni nižší hodnotu, plně odpovídá situaci investice do cenného papíru společnosti B. Rizikově averzní trh "poslal" jeho současnou prodejní cenu směrem dolu pod cenu méně rizikového cennéhopapíru společnosti A. Jeho současná hodnota při promítnutí vyššího rizika je tak skutečně nižší než v případě méně rizikového cenného papíru společnosti A. Současně platí i další náš závěr z jmenované kapitoly a to ten, že investoři, investující do rizikovějšíchinvestic, musí být bonifikováni vyšším očekávaným výnosem (očekávaná míra výnosu cenného papíru společnosti B převyšuje výnosovou míru cenného papíru společnosti A). A v neposlední řadě rizikovější investice budou diskontovány vyšší diskontní sazbou zahrnující právě vyšší rizikovou prémii, neboť alternativní druhá nejlepší varianta musí být a bude zhruba stejně riziková. K rizikové prémii se ještě vrátíme v rámci sekce věnované diskontní míře. Ukážeme si tam její roli při určování nákladů vlastního kapitálu. Pokud se vám zdály předchozí kapitoly o riziku hodně nezáživné, příliš akademické a nudné, uznávám, asi máte pravdu. Na druhou stranu tyto informace jsem sdělit potřeboval, abych vyplnil některá volná místa a mozaika mohla být postupně sestavována. Ve zbylých kapitolách sekce věnované riziku se budeme věnovat snad jižpraktičtějším záležitostem pro vaše finanční rozhodování, konkrétně pojmy finanční a provozní páka.

Pokračovat na článek


Průměrné vážené náklady kapitálu, WACC, náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitáluV předchozích kapitolách jsme mimo jiné diskutovali o rozdílu mezi subjektivní hodnotou peněz pro nás v daném časovém okamžiku a jejich (z dnešního pohledu) nižší hodnotou v budoucnu. V této kapitole si řekneme, podle čeho ji přesně určíme. Otázku výpočtu necháme na další kapitoly, neboť půjde jen o dosazení správných čísel dosprávného vzorečku.Opakování a shrnutí předchozích kapitolVíme, že pokud posuzujeme jakékoliv budoucí částky k dnešnímu dni, jejich hodnota vztažená právě k dnešku bude pro nás dnes subjektivně nižší, protože dnešní peníze můžeme utratit hned nebo je investovat a něco vydělat. Navíc, vnitřně bychom raději třeba měli to či ono hned a ne až za rok. Odložení spotřeby do budoucna nás "vnitřně" zkrátka něco stojí. O co tedy bude námi subjektivně vnímaná hodnota dnešní tisícikoruny vyšší než hodnota tisícikoruny za rok? A analogicky, o kolik bude námi vnímaná hodnota tisícikoruny v budoucnu nižší oproti tisícovce v peněžence dnes? Na tuto otázku jsme v kapitole věnované časové hodnotě peněz a jejímu vztažení k jednotné bázi zmínili výnos, který můžeme investováním této částky získat. Shrnuli jsme, že jakákoliv budoucí částka tento výnos v sobě už z našeho pohledu implicitně obsahuje. Tedy ještě to upřesníme, je to jakýkoliv očekávaný výnos, který můžeme a jsme ochotni v současné situaci s našimi penězi dosáhnout při daném stupni rizika takové investice, očekávané inflaci (inflační prémie) a při daných nákladech na převod zpět na peníze (prémie za likviditu). Tyto faktory (přirážky) požadované úrokové míry jsme shrnuli v kapitole věnované nákladům peněz. Jinými slovy všechny tyto faktory vstupují do výše výnosu, který budeme jako investoři požadovat, abychom danou částku investovali a raději si za ní dnes třeba něco nekoupili. (Obráceně, pokud si peníze půjčíme, budou tyto faktory určovat výši našeho nákladu na vypůjčení peněz). Nemusí to být tudíž jen úrok, může to být výnos z růstu cen akcií, výnos z dluhopisů, atd. pokud jsou vyšší než úrok a pokud se nebojíme příliš velkého rizika neúspěchu naší investice (tedy pádu jejich cen a z toho plynoucí ztráty). V takovém případě, pakliže máme velkou averzi k podstupovanému riziku, budeme investovat do méně výnosných investic, které ale slibují mnohem větší pravděpodobnost takového výnosu. Zkrátka každý z nás je jiný. Někdo se bojí riskovat více někdo méně, podle toho takémůže někdo dosahovat vyšší výnos (nebo v opačném případě ztrátu) z akcií než někdo jiný ze svých peněz u banky. Každopádně každý máme svou investiční strategii, někomu vynáší jeho investice a podnikání více, jinému méně.Proto hodnota budoucí tisícikoruny bude oproti tisícovce dnes u každého z nás různě menší. Bude výrazněji nižší, o co lepší jsme investoři, tj. o co vyšší obecně dosahujeme ze svých investic výnos. Čím je totiž někdo schopnější investor, tím více vydělá a o to víc bude pro něj mít dnešních 1000 Kč vyšší subjektivní cenu, respektive budoucí tisícovka nižší cenu, než u jiného, kdo výnosy příliš neřeší a nechává všechny své peníze třeba jen na běžném účtu s minimálním úrokem. Důvodem je právě vyšší anticipovaný výnos v budoucí tisícovce u dobrého investora, po jehož vyloučení při převodu hodnoty peněz na současnou bázi bude její hodnota nižší než u průměrného investora. Pochopitelně že se ve financích předpokládá,že nejsme úplně hloupí, a když můžeme, tak (kromě určitého množství potřebných volných peněz ke každodenním transakcím z minulé kapitoly) přebytečné peníze máme nějakým způsobem zainvestovány podle naší averze k riziku, potřeby likvidity apod. Jinými slovy se předpokládá, že chceme zbohatnout v rámci naší povahy a strachu z rizika co nejvíce a investujeme tak peníze co nejvýnosněji v rámci vnitřních rizikových mantinelů každého z nás. Někdo investuje své úspory do banky, jiný do rizikovějších akcií. Takže rozdíl mezi nominální hodnotou peněz v budoucnu a jejich přepočtenou současnou hodnotou k dnešnímu dni není pouze úrok v bance, ale jakýkoliv případný vyšší výnos, kterého jsme schopni a ochotni dosahovat. U každého z nás tak půjde o specifickou a jinou hodnotu, navíc z různých typů investice (vklady v bankách, dluhopisy, akcie, komoditní trhy, kurzové investice, reality...).Při určení toho, jak nebo podle čeho stanovit konkrétně onen implicitní výnos v budoucích penězích a jeho vyloučením zjistit současnou hodnotu, bude v prvé řadě záviset na tom, zda jste běžný člověk, který má své úspory v bance, náruživý investor obchodující na burze, živnostník nebo vlastníte firmu. Dosahovaná výnosová míra v každém z těchto případů bude jiná a to primárně z důvodu různého podstupovaného rizika, takže velkou roli při hledání vhodné alternativy hraje váš postoj k riziku. V každém z uvedených příkladů intuitivně jakoukoliv investici srovnáváte s určitou alternativou, které co do výše výnosudosahujete. To znamená, že v případě "obyčejného člověka", který se všemožně vyhýbá riziku (na burze by kromě zisku mohl o část peněz snadno přijít) a má úspory v bance, srovnává alternativní varianty s dosahovaným výnosem (úrokem) v bance. Investoři na burze mají povědomí o své výnosové míře a srovnávají investice s ní. V případě živnostníka, který financuje svá aktiva pouze vlastními zdroji (tj. počátečním vkladem a reinvestovanými zisky), pokud sleduje a zná míru svého výnosu z podnikání, srovnává, zda mu nová investice pomůže tuto celkovou míru zvýšit. Pokud nebude dosahovat úrovně jeho průměrného výnosu z podnikání, pak tuto průměrnou míru bude taková investice tlačit dolů. Je-li moudrým manažerem, takovou investici zavrhne. Pokud svou míru výnosu nezná, posuzuje (nebo by alespoň měl posuzovat) očekávanou míru výnosu k jiným variantám investování svých peněz při obdobném riziku a zpravidla tak i obdobné míře výnosu. Zkrátka srovnáváme s tím, čeho dlouhodobě dosahujeme, s nějakou naší obvyklou výnosovou mírou. Pokud se domníváme, že daná investice při svém riziku vzhledem k naší povaze je lukrativní, tzn. její výnosnost (míra výnosu) je vyšší, než na jakou jsme obvykle "zvyklí", je šance, že do takového podniku půjdeme (alespoň z ekonomického hlediska). Mimo to pochopitelně balancujeme mezi výší výnosu a výší rizika a hledáme onen mezní bod, kam až jsme z hlediska očekávaného výnosu ochotni s výší rizika zajít. V případě firem s řadou aktiv financovaných částečně vlastním kapitálem (vlastními zdroji), částečně úvěry, je situace komplikovanější. Dosud jsme se totiž bavili výhradně o investování vlastních peněz, nikoli půjčených. U půjčených peněz je většinou jasné, jaký je jejich náklad. U půjček od bank, úvěrů, leasingu známe náklad každé vypůjčené koruny formou stanoveného úroku. Takže v případech, kdy máme aktiva financována jednak vlastními zdroji ale i cizími zdroji (přes úvěry, leasing, půjčky atp.) bude záležet na struktuře financování, tj. v jakém poměru jsou financována naše aktiva vlastními zdroji a jakým poměrem cizími zdroji. Současně je teoreticky správné posoudit, zda některá aktiva nejsou nezbytná pro naše podnikání a jak zacházet s těmi cizími pasivy, kterým jednoznačně nelze přiřadit explicitní náklad ve formě úroku (např. závazky z obchodních vztahů). S nimi je pak potřeba zacházet určitým specifickým způsobem podle jejich povahy. Jsme na tenkém ledě, pod kterým je hluboká voda s teorií stanovení diskontní míry. Pro naše praktické podnikatelské účely nemá smysl rozhodně tyto hloubky prozkoumávat. Přesto se některé základní informace dozvíte v sekci diskontní míra, neboť pro investiční posuzování bude nezbytné, abyste určitou základní znalost obdrželi.Pro tuto chvíli stačí, když budeme chápat, že cizí kapitál (cizí zdroje, tj. dluhy) mají explicitní náklad, který známe ze smluv. Jde nejčastěji o úroky. Pokud jde o vlastní zdroje, které vkládáme do podnikání nebo reinvestujeme ze zisků, budeme jejich budoucí hodnotu posuzovat přes výnos, který lze alternativně získat jinak (při podobné míře rizika). Jde sice o dosti zjednodušený přístup, ale jeho zjednodušení rozhodně neznevažuje jeho správnost! Připravili jsme si půdu pro představení nesmírně důležitého ukazatele a tím jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC).Nyní vám položím následující otázku. Řekněme, že jste investovali své úspory ve výši 200 tis. Kč do banky A, která nabízí čistý úrok (po zdanění) 2,1%. Kdybyste neinvestovali do této banky, investovali byste do jakékoliv jiné banky na trhu, které ale nabízí čistý úrok po zdanění pouze 2%. Do ničeho jiného investovat nechcete, protože víte, že při nedávné krizi přišlo spoustu lidí o velké peníze na rizikových akciových trzích. Na investici do realit máte příliš málo, než aby se vám administrativní náklady spojené s nákupem pozemku vrátily. Budete tedy posuzovat pouze současnou investici při výnosu 2,1% s analogickou investicí za 2%. Váš výnos budou ony 2,1%, nicméně mohli jste bývali uložit své peníze i za 2%. Naštěstí nejste hloupí a líní, zjistili jste si mezi bankami potřebné a našli jste si tu nejvýhodnější investici. Kolik jste vydělali, jaký je váš "zisk"? Cítíte, kam vás směřuji? Pokud srovnáme obě varianty, náš inkrementální (dodatečný) zisk, o který zbohatneme navíc oproti variantě, kdy bychom investovali do jakékoliv jiné banky s výnosem pouze 2%, je v tomto finančně-ekonomickém pojetí 0,1% (2,1% - 2,0%). Těch 0,1% je to, oč vyděláte více oprotisituaci, pokud byste se nepídili, která banka vám nabídne za vaše peníze nejvíce. Všimněte si, že na 2,0% (ač jde také o výnosovou míru výnosu, výnosový úrok) je pohlíženo jako na "náklad"! Odečítáte ho při srovnávání s vámi vybranou variantou vkladu v bance A při 2,1% výnosu. Takže i na alternativní (druhý) nejvyšší výnos se v ekonomii a financích při srovnávání variant díváme jako na určitý náklad. Za chvíli ho pojmenujeme nákladem obětované příležitosti. Ale nejprve hurá k průměrným váženým nákladům kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - první částPrůměrné vážené náklady kapitálu označované i v české praxi zkratkou WACC (weighted average cost of capital) představují, jak název napovídá, vážený průměr nákladů vašeho kapitálu. Co si pod tím představit? Řekli jsme, že peníze (jejich vypůjčení) má své náklady. Pokud si od banky půjčíte peníze, musíte zaplatit úrok. To je explicitní náklad peněz, je jasně stanoven v úvěrové smlouvě, je zřejmý. Pokud vložíte peníze do podnikání i vy sami, i vy ponesete určitý náklad, ač to vypadá na první pohled divně. V tomto případě nejde o explicitní, ale implicitní náklad, neboť jste se pustili do podnikání, abyste také vydělali! Abyste vydělali (mnohem) více, než například investicí vašich peněz v bance. Proto ani vaše vlastní investované peníze do podnikání nejsou z tohoto ekonomického pohledu zadarmo, bez nákladů! Cítíte analogii s předešlým případem investice do banky A při 2,1% úroku oproti 2% výnosům u ostatních bank? Tím, že investujete čas i peníze do podnikání, očekáváte určitě vyšší výnos než jinde. Podnikání je analogií vkladu do banky A (oproti nižším výnosům pokud byste nepodnikali a peníze třeba jen někam uložili).Vtip je v tom mít na paměti neustále jednu věc a tou je srovnávání. Též v podnikání máte možnost volby a co víc, většinou mnoho voleb jak dál, jak věci řešit atd. Pokud tedy investujete své peníze, auto nebo cokoliv jiného do podnikání, srovnáváte tento výnos s jinou nejlepší alternativou, kam jste peníze nebo jakékoliv jiné aktivum mohli investovat jinam (stejně jako jsme výše srovnávali výnos u banky A a ostatních bank). To je motorem vašeho úspěchu! Srovnávat a hledat nejlepší (nejvýnosnější) způsoby jak se svými penězi naložit. Nejvýnosnější nerealizovaná alternativa vaší investice, její výnos, je vaším nákladem, nákladem vašich vlastních investovaných peněz!Ekonomové tyto implicitní náklady nazývají náklady obětované příležitosti, anglicky opportunity cost. Na první pohled to vypadá dost nepochopitelně a šíleně akademicky, ale jde o naprosto klíčový prvek pro jakýkoliv investiční management. Náklady obětované příležitostiPokud má člověk někdy něco hodnotit, vždy tak může činit jen na základě srovnání. Bez srovnání neexistuje hodnocení a ani možnost něco zlepšovat. Když byste si půjčili peníze jen od banky při daném úroku, vaše firma by prosperovala, jen pokud by její výnos (míra čistého výnosu na jednu půjčenou korunu) přesahovala náklad na tuto jednu půjčenou korunu u banky (tj. úrok). (Zatím se neznepokojujte, jak se co přesně počítá, teď jde o pochopení logiky!)Srovnáváte. Srovnáváte a to vám ukazuje, jestli kráčíte při svém podnikání správným směrem nebo nikoliv. Stejným způsobem se díváte i na své peníze, auto atp. Auto můžete třeba někomu půjčit nebo prodat a utržené peníze investovat jinam než do vaší firmy. Totéž platí o penězích. Pokud byste nepředpokládali, že za všechny ty nervy kolem dostanete víc než třeba vkladem v bance nebo investováním do akcií, asi byste dávno nepodnikali. Srovnáváte! Srovnáváte váš výnos z vašich peněz proti nejlepší možné alternativě! Pokud jednáte racionálně,musí být výnosy z investice vašich aktiv do vaší firmy vyšší než jakákoliv obdobně riziková investice jinde. Opportunity cost (náklady obětované příležitosti) jsou tak totéž co explicitně stanovené náklady vašich věřitelů (např. bank), jen nejsou na první pohled vidět. Znovu zopakuji, důležité je srovnávat. Srovnávat alternativy! Hledat ke všemu alternativu a tu srovnávat s naší investicí. Pokud si zapamatujete, že vždy je třeba srovnávat, budete automaticky po určité době s rostoucí praxí tušit, jaké náklady obětované příležitosti v tom kterém případě kde použít a jaká bude zhruba jejich výše.A jak jsem uvedl v příkladě banky A a ostatních bank s různým výnosem, při hledání zisku v rámci tohoto srovnávání jde o rozdíl mezi naší (ideálně vyšší) výnosností a výnosností druhé nejlepší alternativy takové investice (jejíž výnos ale může být srovnatelný, díky konkurenci na trhu a tlaku k vyrovnávání výnosových měr u investic s obdobným rizikem). Investovali jsme v bance A při 2,1% výnosu s alternativou investovat v ostatních bankách při 2,0% výnosu. Fakticky jsme vydělali jen 0,1% při srovnání těchto dvou variant. Jistě, lze srovnávat i tyto 2,1% s variantou, že necháme peníze doma v matraci. Jenže toto rozhodně není vhodná srovnatelná varianta našeho investování! Pokud nebudeme dodržovat podmínku srovnání s nejvýnosnější alternativou podobného rizika, pak k sobě sice budeme hodní, naše analýzy budou vycházet hezky, ale po čase naše výsledky chodu firmy rozhodně tak hezky vypadat nebudou! Varuji předem! :-)V budoucích sekcích budete mít možnost si problematiku nákladů obětovaných příležitosti více "osahat". Seznámíme se s problémy jejich určení a budete mít možnost si sami vyzkoušet, jak moc ovlivňují výsledek našeho rozhodnutí prostřednictvím výše diskontní míry.Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - pokračováníAktiva firem ale i živnostníků a vlastně i řady domácností jsou financována nejen vlastními zdroji (vlastním kapitálem v účetním pojetí) ale i půjčkami od bank, které vám pomohly tato aktiva (tj. auta, stroje, nemovitosti, cokoliv co používáte při podnikání) získat. To co máte, co používáte při svém podnikání, jstezískali buď tak, že jste v počátcích nebo i později v průběhu své činnosti investovali vlastní peníze, nářadí, nemovitost atp., abyste mohli začít nebo jste později reinvestovali vaše zisky a z nich vaše firma a aktiva dále rostla. Takto je část vašich celkových aktiv financována vašimi vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Druhou formou financování vašich aktiv jsou například půjčky od bank, máte auto na leasing, získali jste peníze na směnku. Jde o cizí zdroje (cizí kapitál).V předchozím textu jsme se seznámili s náklady obětovanými příležitosti, což jsou implicitní náklady z druhé nejlepší alternativy k dané investici při podobném riziku. Víme také už, že cizí úročené zdroje (závazky) i vlastní zdroje (vlastní kapitál) nesou náklad. U závazků (půjček, úvěrů, leasingu atp.) jsme schopni tento náklad kvantifikovat podle úvěrových smluv, leasingových smluv atd. jako určitý úrok, u vlastních zdrojů pak výnosemnejlepší alternativy investice těchto aktiv při podobném riziku. Pakliže máme takové hodnoty nákladů obou zdrojů financování k dispozici, potom se dá odhadnout vážený průměr jednotlivých nákladů financování našich celkových aktiv, což je právě ukazatel WACC. Pro názornost si to demonstrujme na následujícím příkladu (znovu zdůrazňuji, jde o první ilustrativní seznámení s pojmem průměrné vážené náklady kapitálu s výrazným zjednodušením pro pochopení nefinančníkem!)Příklad 1Řekněme, že naše aktiva při podnikání jsou auto v tržní ceně 210 tis. Kč, bruska parket v tržní ceně 80 tis. Kč a počítač v aktuální ceně 10 tis. Kč. Tato aktiva v celkové výši 300 tis. Kč jsou financována vlastními zdroji ve výši 210 Kč a úvěrem u banky ve výši 90 tis. Kč. Jinými slovy,auto jsme vložili do podnikání vlastní, bylo naše a teď je součástí majetku naší firmy, na brusku a počítač jsme si půjčili u banky 90 tis. Kč při 5% úroku ročně. Jaký bude průměrný náklad kapitálu naší firmy?Z hlediska financování našich aktiv (pasiva v bilanci) činí vlastní zdroje 70% (210 tis. Kč /300 tis Kč), cizí zdroje 30% (90 tis. Kč /300 tis. Kč). Co se týká cizích zdrojů (úvěr od banky ve výši 90 tis. Kč), jeho explicitní náklad činí oněch 5% ročně. Víme už, že i naše auto investované do firmy nese náklad, ačkoli je naše a my za něj nikomu nic přímo neplatíme. Neplatíme, ale mohli bychom za něj něco získávat, pokud bychom ho třeba pronajali a nepodnikali s ním. Za 5% úvěr máme počítač a brusku a i s jejich pomocí dosahujeme zisku. Stejné je to i s autem. I ono nese svůj náklad (kromě účetních odpisů) z finančního pohledu rovněž ve formě ušlého výnosu z jeho pronájmu. Ekonomové se na tento ušlý výnos dívají jako na náklad obětované příležitosti. Měli bychom z pronájmu našeho auta rovněž nějaký výnos stejně tak, jako nám auto v současné chvíli pomáhá dosahovat výnos při podnikání. Proto proti aktuálnímu výnosu z podnikání postavíme alternativní výnos například z jeho pronájmu nějaké organizaci nebo z jeho prodeje a investici peněz do akcií nebo čehokoliv jiného, snadno realizovatelného s podobnou mírou rizika. Řekněme, že máme možnost auto pronajmout a jeho čistý výnos pro nás by tak činil 16 800 Kč ročně. To by znamenalo míru výnosu auta z této alternativy 8% (16,8 tis. Kč / 210 tis. Kč). Těchto 8% tedy bude náklad obětované příležitosti automobilu. Obětujeme výnos této varianty pronájmu tím, že auto využíváme jinak. Pojem jinak zde znamená naší současnou podnikatelskou činností. U počítače i brusky v celkové hodnotě 90 tis. Kč je to snadné. Tam víme přesně jejich náklad financování cizími zdroji (5%).Máme tedy podstatné informace pro odhad zatím zjednodušených průměrných vážených nákladů kapitálu (bez zakomponování daňového štítu). Zkuste selským rozumem spočítat jejich výši a odvodit vzorec.Rovnice 1: průměrné vážené náklady kapitálu - základní zjednodušená rovnice neobsahující daňový štítDosazením výše uvedených údajů dostáváme odhad průměrných vážených nákladů kapitálu ve výši 7,1% (0,7*8+0,3*5). V budoucím textu se k WACC vrátíme a prohloubíme naše povědomí o tomto ukazateli zahrnutím například daňového štítu, diskuzí o výpočtu vah obou složek kapitálu a hlubším objasněním jeho role. Můžete si být jisti, že role WACC při posuzování hospodaření naší firmy a u investičních analýz bude klíčová (spolu s implicitními náklady obětované příležitosti, jejichž prostřednictvím určujeme ony "skryté" náklady vlastního kapitálu, které do výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu vstupují).ShrnutíShrnu-li dosud uvedené, výše implicitně zahrnutého výnosu budoucích peněžních částek se bude značně lišit případ od případu. Pokud jste fyzická osoba, která nepodniká a má své úspory uložené v bance, jde pouze o implicitní náklady obětované příležitosti z druhé nejlepší alternativy investování těchto vašich peněz (při obdobném riziku). Vzorec WACC bude platit i pro vás, WACC bude roven přesně vašim nákladům obětované příležitosti (růžová bublina v rovnici 1). Pokud podnikáte a kromě vlastních zdrojů máte svá aktiva financována i cizími zdroji (úvěry, půjčky. leasing...), pak půjdev souladu s uvedenou rovnicí WACC o vážený průměr implicitních nákladů obětované příležitosti u vlastního kapitálu a explicitních nákladů cizího kapitálu (především úroky).Při srovnávání variant představují výnosy druhé nejlepší a obdobně rizikové investice náklad obětované příležitosti. Toho budeme využívat v souvislosti s WACC. Takový výnos tedy bude vstupovat do výpočtu WACC jako náklady vlastního kapitálu. V sekci diskontní míra si ukážeme v průběhu jednotlivých kapitol, jak problém s určením nákladů vlastního kapitálu řešit.

Pokračovat na článek


Finanční nezávislost

Jak se stát finančně nezávislýmZa finančně nezávislého považuji člověka, který nastřádal jmění, které mu bez nutnosti pracovat přináší pasivní příjmy pokrývající jeho výdaje. Již jsem zmínil, že jsem 100% přesvědčený, že každý člověk bez ohledu na to, v jakém prostředí vyrůstal a jaké má předpoklady, se může stát finančně nezávislým. K tomuto cíli je však nezbytné radikálně změnit svůj přístup k penězům. Přestaňte uvažovat, co si za své peníze můžete koupit, ale kde Vám Vaše peníze mohou vydělat.Investování je jedním z prostředků. Nejprve musíme totiž mít co investovat a musíme se snažit investovat co nejvíce z našich příjmů. Uvědomme si, že samotný vysoký příjem z nás finančně nezávislé neudělá, pokud peníze pouze spotřebováváme a nezískáváme za ně skutečnou hodnotu, která se v čase neustále zvyšuje. Osoba s průměrným příjmem vedená k úspornosti, která ví, jak se svými financemi naložit, je schopna se stát finančně nezávislá mnohem dříve než například dobře vydělávající právník, který si žije „na vysoké noze“. Přináším zde své tipy, jak se stát co nejdříve finančně nezávislým:Neohlížejte se na to, co si o Vás myslí druzí. Nelpěte na drahém značkovém oblečení, luxusních autech, zlatých hodinkách ani velikých domech. Neutrácejte své peníze jen abyste vypadali důležití. O Češích se říká, že jsou velmi hrdí na svůj majetek – když si koupí značkové oblečení, chce aby logo výrobce bylo co nejvíce vidět, aby všichni okolo viděli, „že on na to má“. Ale lidé z Vašeho okolí Vám tyto věci budou závidět chvíli, ovšem to, že od 45let nemusíte pracovat Vám budou závidět do konce života. Nejste tím, čím jezdíte! Bulvár se nám snaží vnutit představu, že kdo je bohatý, musí své bohatství dávat najevo pomocí materiálních statků. Pokud se toužíte přiblížit životnímu stylu svých oblíbených celebrit, nikdy se nestanete finančně nezávislými. Snažte se nevnímat reklamu. Všechny zdánlivě výhodné marketingové akce jsou jen obchodním trikem, která Vás mají přimět k tomu, abyste své vydělané peníze utratili za něco, co možná ani nepotřebujete. Nenechejte se zlákat na dobře vypadající zboží. Za chvíli Vám stejně zevšední a jeho hodnota bude třetinová.Neinvestujte „až co zbude“. Stanovte si co nejvyšší konkrétní měsíční částku vzhledem k příjmům a nezbytným výdajům – ideálně 20% příjmů – a až poté zbylé peníze začněte spotřebovávat a utrácet za radosti života.Omezte dnešní spotřebu na minimum. Nemůžete investovat bez ničeho, nejprve musíte začít spořit. Veškeré spotřební zboží jako auta, elektronika, značkové oblečení či vybavení domácnosti ztratí 50% své hodnoty během několika let používání. To je hlavní důvod, proč se lidé s nadprůměrnými příjmy nestanou bohatými – hodnota jejich majetku jim v čase klesá místo, aby se zvyšovala. Tito lidé budou proto muset celý život pracovat, aby si udrželi svůj standard, bez kterého se, zdá se, neobejdou. Úspěšní střádalové a investoři budou však tou dobou díky své skromnosti na odpočinku. Čím dříve takto začnete a čím více se Vám dnes povede uspořit, o to dříve si budete moci svých peněz dosyta užít.Zboží, které Vám nevydělá, kupujte co nejlevnější. Všechny výše zmíněné statky pořizujte opotřebované, ale za velmi výhodnou cenu. Využijte internetové aukce (např. Aukro) nebo nakupujte majetek zabavený v exekucích. Zboží na jedno nebo na několik použití si pořiďte v půjčovně nebo si jej vypůjčete od svých přátel.Udělejte si pořádek ve svých výdajích. Neplaťte navíc, když nemusíte. Využívejte bankovních služeb bez poplatků (např. u mBank). Poraďte se, zda neplatíte zbytečně vysoké životní pojištění. Ušetřete na spotřebě energie a vody a dalších výdajích na bydlení. Kupte si úsporný automobil a nejezděte autem kvůli každé maličkosti. Nepořizujte si dům či byt větší než doopravdy potřebujete. Zrušte kabelovou televize s kanály, na které se stejně nedíváte. Zjistěte si, který tarif mobilního operátora je pro vás nejlevnější.Bydlete ve vlastním a naučte se využívat hypotéku. Přestaňte platit peníze za pronájem a pokud máte stabilní příjem, požádejte o hypotéku. Vyberte si nemovitost v rámci Vašich příjmů a využijte maximální doby, na kterou Vám banka hypotéční úvěr poskytne. Využijte levné úrokové sazby pod 6% a ze svého financujte nemovitost co nejnižší částkou. Vaše peníze Vám mohou přinést zhodnocení až 9% ročně, tak ty své nechejte pracovat. Primárním cílem hypotéky není přeplatit co nejméně, ani platit co nejkratší dobu, ale co nejnižší splátka. Částka, o kterou se Vám sníží měsíční platba, Vám přece vydělá více než platíte bance... Refinancujte se mnou svou hypotéku!Prodejte vše, co již nepotřebujete. Vyprázdněte svůj šatník od oblečení, které nenosíte. Prodejte knížky, které jste četli. Zbavte se svých zachovalých hraček. Můžete opět využít některé z internetových aukcí.Omezte na minimum alkohol a cigarety. Snižte svou spotřebu ze návykové látky, za které nejen utratíte peníze, ale navíc si ničíte vlastní zdraví. Neplaťte neustále se zvyšující spotřební daně. Ušetřené peníze za cigarety si proto můžete dovolit investovat obzvláště agresivně do rozvojových trhů s vysokým výnosem, dočasné ztráty 50% investice budou na dlouhém horizontu patrně kompenzovány nadprůměrným zhodnocením, kdežto peníze, které prokouříte budou navždy pryč.Ušetřete na daních. Víme dobře, jak český stát s našimi penězi hospodaří, jaká je v naší zemi korupce a jak jsou zneužívány sociální dávky. Minimalizujme proto své daňové platby! Při nákupu spotřebního zboží platíte 20% DPH, z úroku na spořícím účtu či termínovaném vkladu 15% srážkovou daň, daně z příjmu, odvody na pojistné, daně z nemovitosti, spotřební daně z pohonných hmot či cigaret. Téměř půl roku průměrný Čech pracuje, jen aby si „vydělal“ na daně. Nakupujte použité spotřební zboží, investujte své vklady do konzervativních investic (které jsou také vždy k dispozici, výnosnější a po 6 měsících osvobozeny od kapitálových zisků), začněte sami podnikat, zvolte si menší bydlení, pořiďte si úsporné auto a omezte kouření, využívejte služeb svých přátel a „plaťte“ jim protislužbou, ne svými penězi. Sami poznáte, kolik peněz, které by skončili v kapsách politiků za Vás mohou pracovat a nasměrovat Vás tak k předčasnému důchodu.Změňte způsob cestování. Obejděte celý turistický průmysl – na svých dovolených se ubytujte u místních (např. v komunitě Couchsurfing nebo Hospitality), dopravujte se low cost aerolinkami za akční nabídky. Jakou hodnotu má dnes loňská luxusní dovolená v Thajsku? Prožitky jsou nezapomenutelné, ale peníze jsou pryč. Sepište si proto seznam zemí, které chcete navštívit a začněte nejprve od těch nejbližších. Vzdálenější místa Vám nikam neutečou ani nezmizí. Ušetřené peníze opět nechejte pracovat. Budujte svou finanční nezávislost a poté si klidně dopřejte roční cestu kolem světa po jeho nejexotičtějších koutech. Peníze pro Vás již nebudou hrát roli.Nerozmazlujte své děti a také je veďte k šetrnosti. Malé děti stejně nemají rozum, aby pochopili, že mají nejlepší kočárek, nejdražší hračky nebo nejkrásnější oblečení. Čím dříve je začnete rozmazlovat, tím hůře je odnaučíte, že ne vše si mohou dovolit. Za ušetřené peníze zajistěte raději svým potomkům kvalitní vzdělání a finance pro osamostatnění se. Nedotujte své dospívající děti – peníze, které dostaly od rodičů snáze utratí za zbytečnosti a hlavně se nikdy nenaučí, že je třeba pro peníze tvrdě pracovat. Neříkejte a neukazujte svým dětem, že jste bohatí, celý život na to budou spoléhat.Vydělávejte na svých koníčcích. Říká se, že každý koníček něco stojí. Nemusí to však být pravda. Baví-li Vás sport, staňte se instruktorem spiningu. Cestujete-li rádi, pořádejte přednášky nebo pište články ze svých cest. Vyžíváte-li se v nakupování, pracujte jako fingovaný zákazník (mystery shopping). Milujete-li víno, dělejte degustátora... Téměř každý koníček lze částečně zpeněžit nebo na něm lze přímo vydělávat jako své podnikání.Udělejte si přátele mezi lidmi ze spousty profesí. Buďte společenští, nebojte se navazovat nové známosti a seznamte a spřátelte se s lékaři, právníky, obchodníky, daňovými poradci a dalšími odborníky. Vždy když budete potřebovat cokoli zajistit, dostanete to se slevou. Na oplátku samozřejmě v rámci svého povolání ušetřete těmto Vašim přátelům, kdykoliv budou potřebovat. Odborníci ve svých profesích Vám navíc mohou dát zajímavý investiční typ ze svého oboru podnikání.Ušetřené peníze investujte efektivně. Spořící účty, termínované vklady, penzijní připojištění, stavební spoření. Všechny tyto produkty vydělávají pouze finančním institucím a připravují Vás nebo náš stát o peníze! Vezmou Vaše peníze a sami si je zhodnotí efektivněji za dvojnásobný úrok. Obejděte je a investujte za ten dvojnásobný úrok sami! Vaše investice budou vždy patřit pouze Vám, budou je obhospodařovat odborní správci a nikdo jiný je nemůže zahrnout do svého majetku.Neustále se zdokonalujte. Zvolte si dobře placený obor, pro který máte vrozené předpoklady a staňte se co nejdříve odborníky ve své stávající nebo vysněné práci. Využijte svůj volný čas k sebezdokonalení – fyzickém i duševním. Odbornost a kvalifikace přináší větší příjem a tím i možnost investovat více peněz, které Vám přináší další pasivní příjmy bez práce. Budete-li v něčem opravdu dobří, nikdy se nebudete muset strachovat, že se neuplatníte a budete muset sáhnout do úspor, která Vám vydělávají na předčasnou penzi.Začněte podnikat. Hodnota stejné Vaší práce v zaměstnání bude vždy snížena o zisk Vašemu manažerovi a vlastníkům podniku. Abyste za svou práci dostali maximální příjem, osamostatněte se. Začněte podnikat při práci ve volném čase, pokud nemáte vstupní kapitál. Poté, co si vytvoříte kapitál díky Vámi investovaným penězům a získáte zkušenosti, vložte svou energii do podnikání. Samostatně výdělečné osoby navíc vždy odvedou méně peněz na daních a odvodech než zaměstnaná osoba. Toto platí dvojnásob v souvislosti s tím, jak stát s Vašimi penězi hospodaří (veřejný dluh 1,2 bilionu Kč).Plánujte svůj rodinný rozpočet a buďte disciplinovaní. Nezbytné výdaje snižte na minimum, poté stabilně odkládejte co největší částku, která Vám bude vydělávat, a zbytek příjmů můžete účelně spotřebovávat. Sepište si své výdaje ať víte, kolik peněz jste vynaložili zbytečně. Chovejte se stejně jako podnik, který má své oddělení účetnictví, aby mohl odstranit zbytečné náklady maximalizovat tak zhodnocení svého kapitálu. Buďte trpěliví. Cesta k finanční nezávislosti bude dlouhá a trnitá, ale na jejím konci nás čeká zasloužený a nekonečný odpočinek. Kdo přemůže období odříkání, je ochoten přijmout riziko a myslí dlouhodobě, do svého vysněného cíle dorazí. Čas je náš největší přítel, protože nám zhodnocuje náš majetek.ZAČNĚTE IHNED. S každým oddálením zahájení budování finanční nezávislosti se připravujete o budoucí výnosy. Dnešní peníze Vám vydělají nejvíce, protože budou pracovat nejdéle. Pokud nezměníte svůj přístup k penězům a nezačnete budovat svou finanční nezávislost ihned, nezačnete nikdy. Vždy si najdete důvod, proč ještě nemůžete investovat – nejprve máme příliš malý příjem, poté si chceme naopak peněz užít, nato se nám narodí dítě, vezmeme si hypotéku... Bude Vám 45 a nebudete mít vůli svůj životní styl změnit, budete zadlužení, zaneprázdnění a hlavně nebudete mít čas na to, aby Vám peníze vydělávaly. Budete odkázáni na nizoučký státní důchod a budete si zoufat, proč jsem tehdy nezačal při pohledu na lidi, kteří sdíleli tuto filozofii a již nemusí pracovat. 

Pokračovat na článek


Vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva

 Právní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání. V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene. Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný.JUDr. Milan Vašíček, Dan Dvořáček, Brno, Praha*I. ÚvodemPrávní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání.V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene.1 Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný. Pokud je subjekt A vlastníkem pěti pomerančů a usmyslí si, že subjektu B převede tři a dva si chce ponechat, může to udělat buď složitě, tedy tak, že mu převede všech pět a pak si nechá dva vrátit, nebo jednoduše tak, že mu dá pouze tři. Nechceme tvrdit, že tato obrazná analogie je bezezbytku aplikovatelná na vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva v souvislosti s převodem nemovitosti. Chtěli bychom se však pokusit o prozkoumání této otázky a nalezení míry, v níž je takový postup eventuálně možný.Vlastnické právo je v klasickém pojetí civilního práva převáděno vždy jako určitý ideální celek blíže neurčených práv, jejichž nepřímým předmětem je věc v právním smyslu. V institutu spoluvlastnictví pak nacházíme promítnut fakt, že vlastnictví lze převádět nejen jako celek, ale též v ideálních jeho částech – podílech. Lze však převádět samostatně též určité konkrétní složky vlastnického práva, nikoli jen ideální podíl? A pokud ano, jaké jsou podmínky takového převodu a jaké jsou jeho důsledky? Na tyto otázky bychom rádi nalezli odpověď v tomto příspěvku.II. Pohled civilního právaVlastnické právo se skládá z velmi různorodé škály vlastnických oprávnění, která díky absolutní povaze tohoto práva zaručují vlastníkovi ochranu před zásahy třetích osob. Jedná se o klasické ius utendi, fruendi, disponendi et abutendi, tedy o právo věc užívat, těžit její plody, věcí majetkově disponovat a případně věc zničit. V praxi se užívají právní vztahy, kdy vlastník na bázi obligační umožní výkon některých těchto práv jiné osobě, např. nájemní smlouvou. V takovém uspořádání vztahu vlastníku zůstávají všechna jeho oprávnění a nájemce svá práva vykonává jen odvozeně od práv vlastníkových, nedochází zde tedy k dělení vlastnictví tak, že by určité složky vlastnického práva originárně náležely jinému subjektu nežli vlastníku. Jak ale hodnotit převodní, např. darovací, smlouvu na nemovitost, v níž je ujednáno, že „dárce převádí celé vlastnické právo k pozemku s výjimkou práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě práva na pozemku čerpat vodu, kteréžto si ponechává“. Takovou smlouvu lze zajisté na první pohled ohodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Můžeme tvrdit, že vlastnictví je celistvý právní institut, který nepřísluší štěpit jiným než zákonem předpokládaným způsobem, tedy na ideální podíly.Můžeme též smlouvě přiznat platnost i účinnost, nicméně interpretací dojít k závěru, že strany sjednaly přechod (celého) vlastnictví s tím, že je pak následně vytvořeno věcné břemeno ve prospěch dárce, protože, opět, vlastnické právo nelze štěpit, a proto si také nelze jeho specifickou část ponechat.Jsme toho názoru, že jakkoli jsou oba přístupy myslitelné, lze zaujmout i poněkud „odvážnější“ stanovisko, totiž že přejde „okleštěné vlastnické právo“ a jako vedlejší produkt se vytvoří právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch zcizitele. Pro přijetí takového závěru je však zapotřebí formulovat dvě základní podmínky.1. Právo, které si zcizitel ponechává, musí být bezpodmínečně obsaženo v právu vlastnickém, jehož zbytek převádí.Tato podmínka je poměrně jasným vyústěním faktu, že si jen těžko lze ponechat něco, co subjekt nemá. Předmětem ponechání si tak mohou být jen oprávnění absolutního charakteru, která ve vztahu k dané nemovitosti vlastník má. Předmětem ponechání si nemohou být povinnosti třetích subjektů k plnění, protože takové povinnosti nejsou typickou součástí vlastnického práva. I pokud by nabyvatel nemovitosti souhlasil s převzetím takových povinností v souladu s převodní smlouvou, nebude se jednat o „ponechání si“ práva, ale o jeho nový vznik. Pokud bychom měli situaci přiblížit klasickou civilistickou terminologií, tak si v obecné rovině lze ponechat právo odpovídající služebnosti,2 ale ne reálnému břemenu.3 To proto, že vlastníku zpravidla již z vlastnictví samého svědčí všechna práva k jeho nemovitosti, která by teoreticky mohla nabýt formy služebnosti, nesvědčí mu však práva svým obsahem odpovídající reálným břemenům. Přesněji řečeno, vlastník si zajisté může ponechat práva, která by po převodu vlastnictví rezultovala ve vytvoření služebnosti jistivé4 (faciendum). Taková služebnost tkví v právu oprávněného užívat určitým způsobem vlastníkovu věc, např. oprávněný smí chodit přes vlastníkův pozemek. Takové právo si převodce může ponechat, protože je jistě má – zajisté smí chodit po svém pozemku. Je dokonce představitelné, že by takovým „ponecháním si“ byla vytvořena služebnost záporná (non faciendum), která nespočívá v právu oprávněného nějakým způsobem cizí věc užívat, ale v povinnosti vlastníka nějakým způsobem svou věc neužívat. Vlastník např. nesmí na svém pozemku vysadit stromy. Taková služebnost může vzniknout „ponecháním si práva“ tak, že si převodce ponechá právo na to, aby na pozemku nikdo stromy nesázel. I takové uspořádání je podle našeho názoru možné, protože i takové právo k pozemku vlastník před převodem zajisté má. 2. Převedené okleštěné vlastnické právo stejně tak jako ponechaná si jeho část musejí být schopny právního života v některé z forem, které platné právo zná.Jsme toho názoru, že autonomie vůle v soukromém právu nachází své místo v oblasti jednání subjektů a obsahu jejich vůle, nikoli však v tom, jaké právní následky budou s jejich jednáním spojeny. Pouze aprobace zaměřeného projevu vůle právem a jeho spojení s právními následky tvoří pojmové znaky právního úkonu, přičemž otázka aprobace právem a spojení projevu vůle s následkem není v moci subjektů práva, ale v moci zákonodárcově. Řečeno jinými slovy, subjekty práva mají zajisté volnost v tom, jaké právní následky svým jednáním zamýšlejí dosáhnout a jak tuto svou vůli projeví. Není již však v jejich moci rozhodnout, zda jimi zamýšlené následky skutečně nastanou. (Např. dvě osoby, které nejsou manžely, zajisté mohou pojmout úmysl, že „vloží“ věc jednoho z nich do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Tyto osoby zajisté mohou uzavřít i smlouvu s takovým obsahem. Tato smlouva však nikdy zamýšlený výsledek nevyvolá, protože neexistuje právní norma, která by s takovým právním úkonem takový právní následek spojovala.) V rozebíraném případě to znamená, že není možné, aby účastníci diskutované převodní smlouvy pomocí jejích ustanovení konstruovali nové, právu neznámé formy vlastnictví či spoluvlastnictví nebo věcných práv obecně5 a odvolávali se na autonomii své vůle a dožadovali se, aby třetí osoby a státní orgány jejich „výtvor“ akceptovaly. Proto je zapotřebí, aby účastníci případné převodní smlouvy nastavili převod jednotlivých práv takovým způsobem, aby se vlastnictví, které se původně celé nacházelo pouze u jednoho z nich, rozdělilo na dvě entity, které budou podřaditelné pod existující kategorie věcných práv známých platnému právnímu řádu. Pokud je převáděna ideální část vlastnictví – podíl, je situace jednoduchá. U obou nových spoluvlastníků zaujmou jimi nabytá (resp. ponechaná) práva formu spoluvlastnických podílů, což je uspořádání, se kterým právo počítá.Je otázkou, jestli je toto uspořádání jediné možné.Pokud je převáděna jiná část vlastnického práva než ideální podíl, tedy např. je převáděno celé vlastnictví mimo práva obývat určitou část nemovitosti, je otázkou, jakých forem toto rozdvojené uspořádání může nabýt. Pokud zcizujícímu vlastníku má zůstat právo obývat určitou místnost, jedná se o právo odpovídající věcnému břemeni. Ostatně právě takové věcné břemeno je velmi často v praxi zřizováno. O tom, že tato „ponechaná“ práva tedy svým obsahem věcnému břemeni korespondují, není pravděpodobně sporu. Co však nabyl „nový vlastník“, pakliže si převodce takové právo ponechal? Převodce nabyl celé vlastnictví k nemovitosti s výjimkou tohoto práva, a je tedy vlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem. I takové uspořádání je v praxi časté a zjevně možné. Naopak není výše uvedený postup myslitelný u movitých věcí, protože tam by práva zúčastněných subjektů nabývala forem, které právo nezná. Jelikož současné občanské právo nezná věcná břemena váznoucí na movitých věcech, neexistuje institut občanského práva, který by vhodně korespondoval např. věcnému právu užívání cizí movité věci.Z výše uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že lze v rámci vlastnického práva k nemovitostem izolovat určitá vlastnická oprávnění, která si zcizitel při převodu vlastnictví ponechá, což povede ke vzniku věcného břemene na převáděné nemovitosti na straně jedné a vlastnictví k zatížené věci na straně druhé. Takový výsledek je podle našeho názoru nevyhnutným důsledkem vhod¬ ně konstruované smlouvy o převodu části vlastnického práva k nemovitosti.Je však takový převod možný? Je v moci vlastníka darovat nikoli celou věc nebo ideální podíl na vlastnictví věci, ale darovat nemovitou věc celou, mimo práva užívat její část? Jsme toho názoru, že ano.Zejména neexistuje právní norma, která by takový právní úkon vylučovala. Neexistuje právní norma, která by říkala, že vlastnictví lze dělit pouze na ideální podíly a že jeho jiné částečné převody jsou vyloučeny. Je výsostným oprávněním vlastníka disponovat se svou věcí majetkově, a tedy i rozhodovat o tom, zda a komu bude převedena. Je-li vlastník oprávněn převést věc celou, proč by neměl být oprávněn převést jen určitá práva k ní, tím spíše, že platné právo s těmito separovanými právy umí zacházet jako s definovatelnými instituty? Není tedy v moci vlastníka, aby převedl vlastnictví k součásti své věci. To proto, že součást věci není věcí samostatnou, a proto k ní ani nemůže existovat samostatné věcné právo. Samostatné věcné břemeno k nemovitosti a samostatné vlastnictví nemovitosti omezené věcným břemenem však existovat mohou, a proto není důvodu se domnívat, že s nimi též nelze samostatně disponovat.Pokud by vlastník nemovitosti tuto převáděl a tato nemovitost již byla zatížena věcným břemenem z dřívějška, zajisté nikdo nebude mít námitek k tomu, že převáděné vlastnické právo (nepochybně omezené věcným břemenem) je způsobilým předmětem smlouvy. Proč by tedy v případě, že je převáděno vlastnictví nezatížené, nemohl převodce učinit „výhradu služebnosti“ (deductio servitutis), čímž z obsahu převodu doslova „odečte“ práva odpovídající věcnému břemeni, a učiní tak předmětem převodu zcela shodný komplex práv, jaký je převáděn ve výše citovaném bezesporném příkladě? Není podle našeho názoru důvod k závěru, že první z naznačených převodů je možný, zatímco druhý nikoli, a to zejména proto, že předmětem obou převodů je zcela shodná množina práv. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě je tato množina definována obsahem vlastnictví a obsahem věcného břemene, zatímco v druhém případě obsahem vlastnictví a vůlí smluvních stran. Oba tyto způsoby se nám zdají rovnocenné, protože považujeme za právo vlastníka rozhodnout, jaká oddělitelná6 část jeho vlastnictví bude převedena.Jsme toho názoru, že takový výklad je plně v souladu jak s účelem a smyslem zákona, tak i se základní zásadou civilního práva, jíž je respektování autonomní vůle stran právního úkonu. Účelem civilního práva je, mimo jiné, vytvářet příznivý prostor pro volnou směnu hodnot. Respektování autonomie vůle jednotlivých subjektů je vyjádřením přesvědčení, že tyto subjekty nejlépe, zejména lépe nežli zákonodárce, vědí, jak naložit se svými hodnotami. Výklad zákona by tak měl vždy směřovat k zachování účelu, který strany sledovaly, pokud takový závěr není z nějakého závažného důvodu nepřijatelný. Za nepřijatelný je třeba jistě označit výklad, který je v rozporu s textem zákona (zde pak nejde ani o výklad), stejně tak jako i výklad, který jde k tíži právní jistotě třetích osob, apod. Jsme však toho názoru, že námi nastíněný výklad žádnou z těchto vad netrpí. Ostatně tento výklad vede k výsledku, který je zcela běžný a hospodářsky účelný – nemovitost vlastníka A je zatížena věcným břemenem ve prospěch osoby B. Pouze představujeme méně obvyklý nebo méně zřejmý způsob, jak tohoto výsledku dosáhnout. A je-li výsledek přípustný a námi navrženou cestu zákon nezakazuje, domníváme se, že není správné trpět „kultem absolutní neplatnosti“7 a směřovat interpretaci k důvodům neplatnosti z důvodu ochra¬ ny „virtuální zákonnosti“ namísto ochrany svobodné vůle účastníků právního úkonu.Též Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 546/03 konstatoval: „Je evidentní, že všemi citovanými ustanoveními prozařuje shora uvedený princip autonomie vůle, podle něhož je třeba dát prostor jednotlivcům k tomu, aby sami určovali rozsah svých práv a povinností, přičemž jejich projevu vůle je třeba dát přednost před kogentním8 zněním zákona...... Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.“Z citovaného judikátu podle našeho názoru vyplývá obecné vodítko pro interpretaci civilněprávních předpisů, podle nějž má být interpretátor veden snahou zachovat chtěné následky projevu vůle účastníků právního úkonu. Takový výklad je navíc výkladem ústavně konformním, protože je výrazem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je povinností všech orgánů z dostupných výkladů volit vždy ten, který nejlépe koresponduje s ústavním pořádkem České republiky.9 III. Právní povaha věcných břemenV nastíněných úvahách je dále zapotřebí se vypořádat s problémem právní povahy věcných břemen, zejména pak jejich „kompatibility“ s vlastnictvím. Pokud totiž tvrdíme, že ponecháním si vhodné části vlastnického práva vznikne věcné břemeno, je zapotřebí, aby tyto dva instituty byly vysoce příbuzné, aby bylo možno je v daném rozsahu patřičně zaměňovat.10Problematikou právní povahy věcných břemen se v naší teorii v posledním období zabýval zejména J. Fiala.11 S využitím implementace zájmové teorie do teorie právní12 dospívá k názoru, s nímž se plně ztotožňujeme, že věcná břemena nevykazují takový stupeň integrace společenských zájmů, jako práva obligační (typicky subjektivní práva relativní), ale ani tak nízký stupeň integrace společenských zájmů, jako právo vlastnické (typicky subjektivní právo absolutní).13 Z toho důvodu jsou věcná břemena svébytnou skupinou práv, která se nachází mezi krajními body absolutních práv na straně jedné a relativních práv na straně druhé.Je otázkou, zda je možné uvažovat o tom, že ponecháním si části práva absolutního (vlastnictví) může vzniknout právo, které je svou povahou bližší právům relativním (věcné břemeno). Pokud by takový postup možný byl, je třeba se dále ptát, kam se „ztratí“ ona absolutnost, co je příčinou zmiňované konverze a jak tuto příčinu odůvodnit zájmovou teorií.Domníváme se, že příslušný konverzní mechanismus je zapotřebí hledat v procesu kontraktace směřující k uzavření hlavní převodní smlouvy o nemovitosti. Hledání smluvního konsensu není ničím jiným než procesem integrace společenských zájmů, které jsou v úzkém měřítku vyjádřeny zájmy účastníků smlouvy, v širokém měřítku pak obecným působením tržních sil, které svedly tyto dva konkrétní účastníky k sobě a přiměly je jednat o uzavření smlouvy. Tím, že jeden z účastníků se za určitých podmínek zbavuje svého vlastnictví, zatímco druhý účastník souhlasí s tím, že nenabude vlastnictví perfektní, ale obtěžkané věcným břemenem, dochází k vyšší integraci společenských zájmů, než jaká zde byla před kontraktací, což má za následek i modifikaci právní povahy vlastnictví nového nabyvatele na straně jedné a „zbytkového vlastnictví“ zcizitele na straně druhé. Na straně nabyvatele se objevuje vlastnictví zatížené věcným břemenem, což je právo méně absolutní (protože více integrující) nežli „čisté“ vlastnictví, na straně zcizitele se pak objevuje věcné břemeno, jemuž je vyšší integrace společenských zájmů vlastní.Z hlediska právní povahy věcných břemen je tedy zřejmé, že navrhované uspořádání poskytuje logické prostředky pro dosažení konverze z čistého vlastnictví jako absolutního práva na vztah vlastnictví zatíženého věcným břemenem jako práva blíže právům relativním. Domníváme se tedy, že odlišná právní povaha věcných břemen a vlastnického práva není na překážku námi navrhovanému uspořádání, ale že je naopak podporuje.IV. Otázky evidence v katastru nemovitostíV souvislosti s pojednáním o věcných břemenech a jejich vzniku je vždy zapotřebí se zabývat i otázkou jejich evidence v katastru nemovitostí, protože věcná břemena jsou povinnou součástí této evidence [§ 2 odst. 4 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky] u nemovitostí zapisovaných do katastru. Významná je též otázka konstitutivnosti či deklarativnosti takového zápisu, resp. otázka formy, kterou takový zápis má mít. Ustanovení § 151o odst. 1 ObčZ stanoví, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Stejně tak § 2 odst. 2 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, stanoví, že „práva uvedená v § 1 odst. 1 (mj. právo odpovídající věcnému břemeni – pozn. aut.) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak“.Z uvedeného by se zdálo, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni způsobem, který navrhujeme, je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí. Tato forma zápisu by pak měla konstitutivní povahu a právo odpovídající věcnému břemeni by vzniklo zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Domníváme se, že tomu tak není.Výše citovaná právní úprava se týká situací, kdy právo odpovídající věcnému břemeni vzniká nebo se převádí, jinými slovy, případů, kdy osoba, které doposud takové právo nesvědčilo, má takového práva nabýt (arg. „k nabytí“, „práva vznikají“). V našem případě však zcizitel, který si část vlastnického práva ponechal, nepotřebuje nic „nabýt“, tím méně je nutné, aby mu nějaká práva „vznikala“. Dotyčná osoba je vlastníkem nemovitosti a všechna tato práva z titulu svého vlastnictví již má. Částečným převodem vlastnictví na jinou osobu tato práva nepozbývá (vždyť si je výslovně ponechala!), a je tudíž protismyslné požadovat, aby jí tato práva vznikla, či aby je nabyla. Z toho důvodu se domníváme, že není namístě takto vzniknuvší právo odpovídající věcnému břemeni zanášet do katastru nemovitostí vkladem.Domníváme se, že namístě je provést zápis tohoto věcného břemene záznamem, protože věcné břemeno není „zřízeno“ právním úkonem účastníků. Předmětem právního úkonu účastníků je dispozice s vlastnictvím movité věci. Pouze jako vedlejší produkt toho, že tato dispozice je jen částečná, se množina práv, které si zcizitel ponechal, přemění ve věcné břemeno. Stane se tak imanentně a automaticky okamžikem, kdy nabyvatel nabude zbytkové vlastnictví nemovitosti. Do tohoto okamžiku je zcizitel plným vlastníkem nemovitosti, po tomto okamžiku mu vlastnictví v daném rozsahu zanikne a zbylá práva nabudou charakteru věcného břemene. Podle našeho názoru by zápis do katastru nemovitostí měl probíhat tak, že katastrální úřad zapíše na základě povolení vkladu vlastnické právo novému nabyvateli s účinností ke dni podání návrhu na povolení vkladu (což má konstitutivní účinek) a zároveň záznamem zapíše současně se utvořivší právo odpovídající věcnému břemeni, což má účinek ryze deklaratorní. Jiný postup (např. lpění na vkladu obou práv) by vedl k neřešitelným problémům. Zejména by nebylo lze povolit samostatný vklad vlastnického práva nového nabyvatele nemovitosti, protože takový jednoduchý vklad by musel pokrývat celé vlastnictví, což však nemá oporu v převodním titulu, který obsahuje jednoznačné deductio servitutis. Stejně tak, pokud bychom připustili, že se zcizitel práv, která si ponechal, ujme až povolením vkladu „jeho“ věcného břemene, jen těžko by se odpovídalo na otázku, co je titulem, na základě nějž tato práva na dané mezidobí pozbyl, když převodní smlouva je ze svého dosahu jasně vylučuje.Domníváme se, že jediným správným řešením je právě navrhovaný „dvojzápis“, tedy vklad vlastnictví pro nového vlastníka s tím, že touto právní skutečností automaticky zbylá práva na straně zcizitele konvertují ve věcné břemeno, což se zapíše pouze záznamem. V. Dopady daňovéNastíněný způsob vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni má nemalé dopady do oblasti práva daňového. Vraťme se k původnímu příkladu uvedenému v úvodu tohoto článku. Převodce chce převést vlastnictví k nemovitosti na jinou osobu, chce však, aby mu k této nemovitosti vzniklo právo doživotního bydlení v některých místnostech, a to ve formě věcného břemene. Bude-li postupovat „klasickou“ cestou, pak převede celou nemovitost na nabyvatele a následně mu nabyvatel na nemovitosti zřídí příslušné věcné břemeno. Předmětem daně z převodu nemovitostí pak bude jednak cena převáděné nemovitosti [buď sjednaná nebo zjištěná,14 podle toho, která bude vyšší – § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.] a dále i hodnota bezúplatně zřizovaného věcného břemena [§ 10 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb.]. Cena nemovitosti se pak bude počítat z nemovitosti nezatížené závadami, protože fakticky nemovitost v okamžiku převodu zatížena břemenem ještě není. Daň z převodu nemovitosti se proto bude platit z „plné ceny“ nemovitosti a navíc ještě z ceny věcného břemene.Při postupu, který navrhujeme, bude situace poněkud odlišná. Především bude jiná zjištěná (a ovšem také sjednaná) cena nemovitosti, protože není převáděno čisté, úplné vlastnické právo k dané nemovitosti, ale jen jeho, byť podstatná, část. Taková cena musí být zákonitě nižší, přičemž při jejím stanovení se bude podle našeho názoru postupovat analogicky s § 48 vyhlášky č. 540/2002 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, tedy jako by již nemovitost daným břemenem zatížena byla, protože fakticky je hodnota převáděného vlastnictví menší právě o hodnotu těchto práv. Vzniklé věcné břemeno pak podle našeho názoru vůbec předmětem daně nebude. Předmětem daně z převodu nemovitosti je dle § 9 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb. jen „bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním“. Zřízení podle našeho názoru znamená úkon, který spočívá v tom, že subjekt A určitá práva nemá a činností subjektu B mu taková práva vzniknou. To však není případ námi navrhovaného postupu. V námi navrhovaném postupu zciziteli žádné právo nevzniká a není mu ani zřizováno. Zcizitel si pouze ponechává práva, která již měl. Věcné břemeno mu tedy není zřízeno, a nedochází tedy k úkonu, který by byl předmětem daně.Oproti „klasickému“ postupu je tak vzniklá daňová povinnost znatelně nižší, protože bude nižší cenou oceněna převáděná nemovitost a věcné břemeno vůbec nebude předmětem daně. Lze pravděpodobně očekávat tuhý odpor finančních orgánů proti takovému postupu, protože pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů je znatelně výhodnější v úvo¬ du článku popisovaná „pomerančová“ metoda. Není však povinností daňových subjektů, aby si počínaly tak, aby jejich daňová povinnost byla co nejvyšší, ale je naopak jejich právem jednat tak, aby v rámci platných právních předpisů byla jejich daňová povinnost co nejnižší. Není tedy povinností daňových subjektů převádět nemovitosti daňově neefektivně, lze-li to dělat efektivně. Podle našeho názoru neuspěje případná námitka správce daně, že se ze strany účastníků převodu jedná o zastření skutečného stavu úkonu stavem formálně právním (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). O takovou situaci by se jednalo, pokud by účastníci ve skutečnosti provedli něco jiného, než co „na oko“ sjednali v právním úkonu. Tak tomu však není. Účastníci se dohodli, že převedou neúplné vlastnictví k nemovitosti na jednoho z nich a druhému z nich že zůstane část vlastnického práva odpovídající věcnému břemeni, a přesně to se také stalo a přesně v souladu s touto skutečností účastníci vypočtou a zaplatí daň. Pokud se skutečný stav přesně shoduje s obsahem právních úkonů, nelze hovořit o zastření ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.Správce daně se poukazem na § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. nemůže domáhat toho, aby si účastníci právního úkonu počínali jinak, tedy aby převedli něco jiného, než převést chtějí, prostě proto, aby si, zcela protismyslně, vytvořili vyšší daňovou povinnost. Naopak je povinností správce daně respektovat právní a faktický stav, který je v souladu s právními úkony, které účastníci provedli.VI. ZávěremNámi nastíněný způsob vzniku věcných břemen na nemovitostech jistě není bezproblémový. Jsme si vědomi toho, že se jedná v České republice o poměrně neobvyklou právní konstrukci, která je však např. v sousedním Rakousku bez problémů používána. Přesto jsme však přesvědčeni, že její ideologický základ, totiž že je nesmyslné převádět všechna práva jedním směrem a pak jejich část zase zpátky, je správný. Jsme toho názoru, že výklad civilního práva má podporovat úsporná, efektivní a logická řešení a nebránit jim přepjatým formalismem. Je zřejmé, že navrženým způsobem není možné vytvořit všechna myslitelná věcná břemena a že jej jistě nelze využívat zcela univerzálně. Jedná se však podle našeho názoru o vhodnou alternativu, která může v některých případech přesněji vystihovat vůli stran a zejména vůli dárce, než dosavadní zažitý způsob řešení této právní otázky, který mohou někteří dárci považovat za ponižující. Příspěvek byl též publikován v časopise Právní rozhledy č. 21/2004. ________________________________________* JUDr. Milan Vašíček je advokátem v AK VAŠÍČEK, FRIMMEL a HONĚK, Brno-Praha, Dan Dvořáček je studentem V. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.1 Taková smlouva může mít jak povahu věcnou – zřizuje se jí věcné břemeno, tak i povahu obligační – kupující se zavazuje zřídit věcné břemeno.2 Srov. např. § 472 obecného zákoníku občanského: „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.“; dále oddíl 2 pododdíl 1 návrhu osnovy nového občanského zákona: „Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo opomíjet.“ (zdroj: http://www.juristic.cz).3 Srov. pododdíl 7 návrhu osnovy nového občanského zákona a důvodovou zprávu k němu: „Reálná břemena jsou charakterizována dočasností a vykupitelností, zejména však tím, že zavazují vlastníka obtížené nemovitosti k nějakému konání (např. udržovat studnu pro jiného vlastníka, pravidelně dodávat jinému spotřebitelné věci jako potraviny nebo otop, ale i vzdát se náhrady, jež by jinak vlastníku zatížené nemovitosti náležela v přítomnosti nebo budoucnosti apod.). Tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání).“ (zdroj: http://www.juristic.cz).4 Blíže viz Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému zákoníku občanskému. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství Linhart, 1935, reprint Praha : Linde, 1998. Komentář k § 472.5 Neboť známe inominátní smlouvy coby právní úkony zakládající autonomií vůle formované relativní obligační vztahy, neznáme však „inominátní věcné právo“, tedy věcné právo, jehož formu by definoval jeho „zřizovatel“. 6 „Oddělitelná“ ve smyslu pozitivního práva, tedy taková, s níž pozitivní právo umí nakládat jako se samostatnou.7 Eliáš, K. Ideál abstrakce, klec kazuistiky a pasti pro právní praxi, in Sborník XIV. Karlovarské právnické dny. Praha : Linde, 2004, s. 61.8 Podle našeho názoru měl Ústavní soud na mysli doslovné, nikoli kogentní znění zákona. Vůle účastníků právního úkonu nemá, alespoň podle převládající teorie práva, přednost před kogentními normami zákona. Může však mít přednost před adekvátním gramatickým výkladem.9 K tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 86/99 a III ÚS 86/98 „v případě, že zákon připouští dvojí výklad, je v intencích uplatnění zásad spravedlivého procesu nezbytné dát při jeho aplikaci přednost tomu z nich, který je ve své interpretaci s ústavním pořádkem ČR co nejvíce v souladu“.10 Kupř. nelze podle našeho názoru konvertovat část vlastnického práva do obligace, protože obligace není věcným právem.11 Fiala, J. Charakteristika právní povahy věcných břemen. Časopis pro právní vědu a praxi, 1998, č. 3, s. 403.12 Macur, J. Občanské právo procesní v systému práva. Brno : 1975.13 Podle zájmové teorie jsou absolutními ta práva, která vykazují nejnižší stupeň integrace společenských zájmů, což je zejména vlastnictví, které maximalizuje zájmy vlastníka a pouze minimálně respektuje zájmy celku. Naopak práva obligační jsou zpravidla výsledkem působení tržních či obdobných sil, a proto vykazují nejvyšší stupeň integrace společenských zájmů, a z toho důvodu je v rámci zájmové teorie řadíme k relativním (dle op. cit. sub 11, s. 407).14 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Nejčtenější 165/2007 Sb. - Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší168/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb166/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách167/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví169/2007 Sb. - Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce158/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů159/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů160/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele161/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku162/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna163/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce164/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 1, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 6, čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 13 odst. 1 písm. b) a c), čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 2, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 oddílu IX. obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích

Pokračovat na článek


Termínované vklady

Termínovaný vklad umožní krátkodobé až dlouhodobé uložení a zhodnocení peněz. Termínovaný účet není spořící účet, tedy nelze na něj vkládat další finanční prostředky.Obecně platí, čím déle své peníze na termínovaném účtu v bance ponecháte uloženy, tím větší úrok za ně dostanete.Kolik peněz ročně můžeme díky této bankovní metodě získat? Na všechny tyto a další otázky odhalíte odpověď o pár řádků níže.Termínovaný vklad – naše bankovní pokladničkaTermínovaný vklad můžeme definovat jako bankovní účet, díky kterému může banka hospodařit s našimi uloženými penězi. Termínovaný vklad však není obyčejným účtem, na který nám chodí výplata a ze kterého platíme nákupy, jednoduše řečeno – termínované vklady nejsou určeny pro běžný platební styk.K čemu slouží termínovaný vkladJak již bylo výše zmíněno, termínovaný vklad (chcete-li vkladový účet) slouží ke zhodnocení peněz, které na účet vložíme. Na rozdíl od spořících účtů je zde povinný minimální vklad, který se pohybuje většinou v řádech tisíci korun. Banky stanovují určitou pevnou nebo pohyblivou sazbu, kterou budou vaše peníze zhodnocovány. Pokud bychom měli definovat pevnou sazbu, můžeme o ní říct, že se jedná o stále stejnou úrokovou míru, která se nemění po celou dobu trvání vkladu. Oproti pevné sazbě existuje také sazba pohyblivá, která se v průběhu roku mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb mezibankovního trhu.Nejčastěji se banky opírají o úrokové sazby České národní banky, která je národní bankou státu. Banky stanovují jakou úrokovou míru budou používat. Nelze tedy jednoznačně říct, která míra je pro nás – zákazníky výhodnější. Fixní sazby jsou sice nižší, avšak stálé. Pohyblivé sazby mohou být někdy vyšší než klasické fixní sazby bank, ale v některých případech mohou klesnout hluboko pod jejich průměr. Je víceméně každého věc, pro jakou banku a úrokovou sazbu se rozhodne.Založení a vedení termínovaného vkladuZaložit si termínovaný účet může každá fyzická osoba, ale také podnikatelé či právnické osoby. Úrokové sazby však nejsou u všech skupin klientů stejné. Někde mohou být výhodnější pro podnikatele, někde třeba pro fyzické osoby. Termínovaný vklad je založen na dobu určitou. Existují tři typy termínovaných vkladů (dle časového rozlišení):a) krátkodobé vklady s dobou oběhu financí od 7 do 12 měsícůb) střednědobé vklady s trvání 2, 3 nebo 4 rokyc) dlouhodobý vklad, který je splatný nejdříve po pěti letechPo složení minimálního vkladu, který může být vložen také v cizí měně nám počíná běžet lhůta, během které jsou naše peníze postupně zhodnocovány. Banky vedou termínované vklady také v eurech, amerických dolarech či librách, je zde ale vysoké riziko ztrát, které souvisí s posilováním a oslabováním koruny. Pohyby kurzů je velmi těžké předvídat, proto se vklady v cizí měně příliš neodporučují.Banka stanovuje vlastní pravidla pro zhodnocení vkladu, někde můžou být finance zhodnoceny po roce nebo třech měsících, někde třeba v den splatnosti. Velkou nevýhodou termínovaného účtu je fakt, že peníze z něj nemohou být vybrány bez sankčních poplatků dřív, než po vypršení doby, na kterou je účet založen. Poplatky jsou skutečně vysoké a vybírání hotovosti se tedy u termínovaných účtů příliš nedoporučuje.Vedení termínovaného vkladu je většinou bez správních poplatků – tedy zdarma. Co se týče bezpečnosti a navrácení peněz, termínované vklady (stejně jako spořící účty) jsou ze zákona pojištěny a tak se vám nikdy nemůže stát, že byste své vložené peníze nedostali zpět.Výnosy u termínovaného vkladuA teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Kolik peněz můžete získat termínovaným vkladem? V současné době jsou úrokové sazby velmi nízké a pohybují se pouze v řádu procent. Nejčastěji využívaná je tříprocentní sazba. V praxi to tedy znamená následující: Pokud si na vkladový účet uložíte 100 000, váš vklad se zhodnotí na nějaké 3 000 Kč. A to není vše, z uvedených tří tisíc navíc zaplatíte 15 % daň. A pokud se k tomu všemu přidá ještě vysoká inflace, výnos je skutečně zanedbatelný. Proto se doporučuje využívat termínovaných vkladů pouze ke krátkodobému uložení peněz.Termínované vklady můžeme rozdělit také dle obnovení vkladu a to na:a) termínované vklady s jednorázovou splatností – kde je vklad úročen do dne splatnosti a pak je včetně úroků vybrán nebo převeden na jiný předem určený účet. Vklad zde není obnovitelný. Nejčastěji je tento způsob využíván u střednědobých a dlouhodobých účtů.b) revolvingové (s automatickým obnovením) – druhý typ termínovaných vkladů, kde se vklad po dni splatnosti automaticky obnoví na dobu původního termínu s úrokovou sazbou, která je platná v den obnovení vkladu. Tohoto způsobu se využívá především u krátkodobých vkladů. Banky však většinou vklad obnovují pouze po určitou dobu (například po dobu pěti let)Vyberte si konkrétní bankuCo se týče výběru banky, termínované vklady nabízejí snad všechny banky na našem trhu. Ovšem s různými úrokovými sazbami, minimálním vkladem a délkou trvání. Proto je důležité si zjistit co nejvíce informací o konkrétních bankách a následně se rozhodnout, která banka pro nás bude tou nejvýhodnější. Jedním ze základních pilířů je výběr banky v závislosti na její dostupnosti. Vybírejme si proto banky, které mají své pobočky v místě našeho bydliště nebo sídla firmy. Termínovaný vklad lze sjednat přes internet či telefonicky.Kritérium, které pro vás bude zřejmě nezajímavější a nejdůležitější je jistě úroková sazba. Pokud narazíte na banku nebo jiná finanční instituce, která nabízí nezvykle vysoké úrokové sazby, něco zřejmě v pořádku nebude a vy se nenechte nalákat. Mnohdy se stalo, že instituce sice klienty nalákali na potenciálně vysoké úrokové sazby, ale ve finále je odmítli zaplatit z různých závažných, či méně závažných důvodů. Proto se nenechejte nalákat reklamními akcemi, dárky či soutěžemi. Jak již bylo výše zmíněno, úrokové sazby se nejčastěji pohybují kolem 3 %.Je dobré si také shromáždit řadu informací i hospodaření banky, které můžete naleznout například ve výročních zprávách. Pokud banka v různém časovém rozmezí vykazuje zisk, je to dobré znamení. Pokud je tomu naopak, poohlédněte se po jiné. Velkou roli hraje také dobré jméno banky a reference klientů. Těm byste měli věnovat obzvláště velkou pozornost.

Pokračovat na článek


Jak spořit peníze

Spoření je velice specifická funkce peněz. Jde o odklad současné spotřeby, za účelem vyšší možnosti využití daných peněz v budoucnu. Každý chce na tom být díky spoření za nějaký čas lépe než je v současnosti.Díky nepřebernému množství spořících produktů má velice široké možnosti využití. Spoření je v současnosti opravdu v kurzu, jelikož se řada lidí obává o svou budoucnost, zaměstnání a rodinu, a tak raději neriskuje, tolik neutrácí a právě hledá možnosti, kde ušetřit či případně spořit svoje aktuálně nepotřebné peníze.Kam ale své prostředky nejvýhodněji uložit, to je otázka, s kterou si řada lidí láme často zbytečně hlavu.Na vše je možné jednoduše pohlížet z ohledem na riziko, čas a výnos, které člověk vyžaduje.Běžný bankovní účet se svými garantovanými 0,01 – 0,015 procenty opravdu není tím pravým ořechovým. Navíc pokud si ještě připočítáme poplatky, tak prakticky fungování běžného účtu je minusové. Avšak v dnešní době je prakticky nemožné se bez klasického bankovního účtu obejít.K dalším možnostem pak přicházejí nejrůznější spořící účty, ať už termínované (na předem dané datum) či netermínované, které však obvykle nemají garantovaný výnos a jsou relativně více rizikové.Jako první myšlenku by člověk měl zvážit, za jak dlouho bude peníze potřebovat. Právě podle toho se může následně rozhodnout zda využít například stavební spoření (doba spoření minimálně 6 let) či investice například do podílových fondů, kde je výpovědní lhůta a tedy i výplata prakticky okamžitá.Dále je třeba také zohlednit riziko. Riziko spojené jak s výnosností, tedy potenciálními možnými zisky, tak i riziko při případném krachu, respektive problémech dané společnosti. V České republice jsou bankovní vklady, vklady 5 stavebních spořitelen a 18 družstevních záložen ze zákona pojištěny do výše 50 000 eur. Od roku 2011 by pak tato suma měla být navýšena na 100 000 eur.Fond pojištění vkladů pak v případě platební neschopnosti dané instituce zakročí a vyplatí klientům jejich prostředky až do maximální výše 50 000 eur na jednoho klienta.Garantované a negarantované vklady Druhé riziko spočívá ve výnosnosti jako takové. Některé produkty bank jsou garantované (namátkou ING konto), jiné garanci třeba vůbec nemají (podílové listy u všech společností). U garance je vše jasné. Úroková míra je předem stanovena a společnost se zavazuje ji dodržet.U negarantovaných vkladů však je situace odlišná. Člověk, který chce zhodnocovat své prostředky je pak ve velice riskantní situaci. Pokud daný vybraný titul poroste, porostou i jeho zisky, avšak pokud se na kapitálových či jiných trzích nebude dařit, tak i jeho podílové listy ztratí na hodnotě a tím pádem místo spoření dojde ke ztrátě. To je vždy riziko investora. Pro konzervativně smýšlející jedince je však nejlepší alternativou garantovaný účet v některé z bankovních institucí. Vklad má pojištěn ze zákona, tudíž se nemusí bát případných problémů společnosti a navíc garance ze strany banky je stabilní.Samozřejmě, že tímto způsobem se dá jen těžko zbohatnout, ale při dobře zvoleném produktu se dá relativně elegantně vyhnout tomu, aby peníze ztrácely na hodnotě. Jelikož inflace je všudypřítomná a neustálá. Peníze tak ztrácí na hodnotě.Zajímavé je pak využít termínovaných vkladů u družstevních záložen. Úroky mají vyšší než banky a díky garanci ze strany Fondu pojištění vkladů se nemusí lidé o své úspory již bát, tak jak tomu bylo v devadesátých letech. Avšak také nejsou tak skvělé a přehnané úroky jako ve zmíněné době. Avšak s porovnání s bankou jde o relativně zajímavý produkt.

Pokračovat na článek


Penzijní fond České pojišťovny

Penzijní fond České pojišťovny v kostce49 mld. korun je částka, kterou Penzijní fond České pojišťovny spravuje pro zajištění lepší budoucnosti 1,17 milionům svých klientů.Z celkového počtu 4,4 milionů osob, které si uzavřely penzijní připojištění, svěřilo PFČP své prostředky a svou důvěru přes 27 % klientů.S touto důvěrou přichází také nemalá zodpovědnost.Proto PFČP volí spíše konzervativní investiční strategii. Tím se odlišuje od běžných fondů a udržuje si svou dlouhodobou ziskovost.Za předchozích pět let bylo průměrné zhodnocení na velmi slušné úrovni 3,2 % ročně.  Složení portfolia a investiční strategieEkonomická stabilita a ochrana nám svěřených finančních prostředků je základním kamenem strategie PFČP. Na činnost PFČP navíc bedlivě dohlíží ČNB a Ministerstvo financí ČR, které pravidelně prověřují hospodaření fondů a kvalitu jejich investic. Převážná většina (84 %) svěřených prostředků je investována do státních a korporátních dluhopisů. Zbylých 16 % prostředků je rozděleno do akcií, termínovaných vkladů a do ostatních investic. Hlavní strategií PFČP je, obzvláště v této těžké ekonomické situaci, chránit vklady klientů a přiměřeně je zhodnocovat. Tento přístup slavil úspěch, zejména v minulém roce, kdy se investice do stabilních státních dluhopisů ukázala jako velmi racionální. Pro koho je fond určen?Fond je určen pro všechny klienty, kteří chtějí bezpečně ukládat své peníze s cílem jejich dlouhodobého zhodnocení.PFČP nabízí čtyři druhy penzí, ze kterých si vybere sebenáročnější zákazník. Starobní penze - podmínkou výplaty této základní penze je dosažení věku 60 let a placení příspěvků po dobu pět let. Penzijní fond České pojišťovny klientům nabízí tři druhy výplatních penzijních schémat.Výsluhová penze - její sjednání doporučujeme především mladším klientům. Nárok na její výplatu totiž vzniká bez ohledu na dosažený věk již po 15 letech spoření.Pozůstalostní penze - je vyplácena fyzické osobě určené ve smlouvě o penzijním připojištění v případě úmrtí klienta, který alespoň tři roky platil příspěvky.Invalidní penze - nárok na penzi vzniká klientovi, který spořil alespoň tři roky, a byl mu přiznán plný invalidní důchod. VýnosnostPřestože situace na finančních trzích byla díky krizi celkově nepříznivá, PFČP dokázal neztratit vklady svých klientů. Na rozdíl od jiných investičních produktů (např. podílových fondů), kde šla hodnota vkladů do mínusů v řádech desítek procent, PFČP žádné ztráty nevytvořil. Naopak, klientům za rok 2008 připsal výnos 0,2 %.  Klienti navíc získávají státní příspěvek a daňové úlevy, což zvyšuje zhodnocení vkladů. Penzijní připojištění je dlouhodobé spoření, a proto je třeba posuzovat jeho výnos z dlouhodobého pohledu. Za předchozích pět let bylo průměrné zhodnocení na velmi slušné úrovni 3,2 % ročně.     Průměrné zhodnocení připsané zaPFZhodnocení 2008předchozí 3 rokypředchozích 5 letpředchozích 10 letod založeníPF České pojišťovny0,2 %3,2 %3,2 %4,4 %5,6 %Průměrné zhodnocení (šest největších fondů včetně PFČP)0,3 %3,2 %3,2 %4,4 %5,7 %S penzijním připojištěním můžete také ušetřit na daních - Spočítejte si, kolik ušetříte na daních jako klient. Naše kalkulačka Vám řekne jak.  Doplňkové služby zdarmaV zájmu vytěžení úplného maxima ze svého penzijního připojištění se klientovi vyplatí získávat každý měsíc státní příspěvky. Opomenutí měsíční platby může klienta stát zbytečné peníze, neboť státní příspěvky se připisují jen za měsíce, které jsou včas a řádně zaplaceny. Aby klienti o peníze tímto způsobem nepřicházeli, PFČP zavedl bezplatnou službu SMS Echo. Klient, který si tuto službu aktivuje, obdrží v případě, že nedorazí jeho platba na účet penzijního připojištění, informaci na svůj mobilní telefon. Díky tomu může předejít ztrátě státního příspěvku, která mu v případě výpadku platby hrozí. Další z portfolia bezplatných služeb je zaměřená na klienty, kteří využívají daňových výhod. Služba Daňový servis přináší klientům další možnost jak maximálně využít penzijní připojištění. Pokud nejdéle do konce daného roku bude na klientský účet připsán mimořádný vklad nebo je již evidováno předplatné, budou tyto peníze automaticky použity pro maximálně možnou daňovou optimalizaci. Klient s touto službou dostane od PFČP v závěru každého roku informaci, jakou částku je třeba doplatit, aby získal maximální daňovou úlevu. Smyslem služby je zákazníkům zjednodušit celý proces čerpání daňových úlev.  

Pokračovat na článek


EU chce chránit občany v bankovnictví, investování, pojištění

Evropská unie chce chránit své občany v oblasti bankovnictví, investování i pojišťovnictví. Navýšení částek v systémech ochrany, usnadnění administrativy a urychlení výplaty odškodnění jsou prioritami, kterými se do roku 2013 budou řídit všechny státy EU. Ochrana spotřebitele a důvěra ve finanční systém je stěžejním cílem, který chce EU v následujícím období sledovat.Globální krize, především pak problémy bank byly do značné míry způsobené i nedůvěrou spotřebitelů.Prioritou Evopské unie by měla být ochrana spotřebitelePrávě ta pak způsobuje run na banky (hromadné vybírání vkladů), které nejsou schopny dostát svým závazkům a krachují. Právě proti tomu chce bojovat Evropská unie, která navrhla balíček opatření, který má právě zvýšit důvěru ve finanční služby a ochránit spotřebitele před neočekávanými událostmi. Jde především o ochranu spočívající ve zvýšení ochrany bankovních vkladů a „drobných“ investic.Na přetřes by mělo přijít řešení problému v oblasti záruk v pojišťovnictví ve všech státech EU.Evropská komise přijala opatření, která následně putují do Evropského parlamentu a Rady ministrů. Evropská komise se tímto návrhem snaží zlepšit transparentnost a odpovědnost evropského finančního systému jako celku. Navrhovaná opatření mají podle komisaře pro vnitřní služby a trh Michela Barniera zabránit budoucím krizím či je případně pomoci rychle a maximálně bezbolestně vyřešit. Lidé potřebují jistotu, že i v době krize jejich úspory a investice budou chráněny. V dalším kroku se bude snažit EU ochránit i pojistky všech občanů společenství.Bez důvěry finanční systém nefungujeLidé potřebují důvěru. Důvěra spotřebitelů je základním prvkem, který je nutné i v období krize udržet na požadované výši. Jak již bylo uvedeno výše, nedávná globální ekonomická krize prokázala, že banky jsou zranitelné právě při náhlém a hromadném vybírání vkladů, kdy se majitelé účtu bojí o své úspory a domnívají se, že jsou tyto peníze v nebezpečí. V rezervním systému bankovnictví, který v současné době všude na světě funguje, banky drží pouze určité procento vkladů na svých účtech (ostatní peníze půjčují firmám či fyzickým osobám), tudíž nemohou při hromadném výběru uspokojit všechny zájemce a dostávají se do problémů s likviditou. A to se například nemuselo vůbec nic stát. Pouze média mohla informovat o „fiktivní“ krizi a lidé ze strachu vlastně způsobí krach banky. Právě proto byl navržen záměr, který má těmto „zbytečným“ krachům předcházet.Ochrana bankovního systému – ochrana peněz vkladatelůNávrh počítá s navýšením minimálního pojištění vkladů v bankách na 100 000 €. Pokud tedy banka zkrachuje, majitelé svých účtů budou mít právo obdržet z Fondu pojištěných vkladů až 100 000 €. Tento limit je však úzce spjat pouze s bankovními vklady. U těchto peněz navíc bude nutné garantovat, že vyplacená částka bude majiteli bankovního účtu připsána do 7 dnů. Jde o významný krok, jelikož v současnosti je tato doba stanovena v některých státech i na měsíce po krachu banky.Dalším prvkem, který Evropská komise předložila je snížení byrokracie. V rámci EU by totiž bylo možné klientovi žijícímu v jednomu státě vyplatit prostředky, které měl uložené v bance v jiném státě, ve vlastní zemi prostřednictvím místního kontaktního centra. Plán počítá s tím, že tyto návrhy vstoupí v platnosti nejpozději v roce 2013 a to ve všech členských státech EU.

Pokračovat na článek


Spoření: Vkladní knížky vám bohatství nepřinesou

Vkladní knížky mají v naší zemi dlouhou tradici. Tato tradice však v dnešní době začíná mít značné trhliny. Stále existují vkladní knížky a dokonce v několika možných variantách, ale již je rozhodně neposkytují všechny banky a všechny družstevní záložny.Má ještě vkladní knížka své místo na trhu?Fakticky vkladní knížka v dnešní podobě nemá šanci existovat. Stále ještě některé instituce nabízejí vkladní knížku jako produkt, ale jde spíše o snahu vsugerovat pocit držby skutečného aktiva v ruce – vkladní knížky. Dnes už ale vždy budou peníze elektronicky evidované a vkladní knížky budou určitou formou cesty zpět.Vkladní knížky u nás mají tradici. Dříve představovaly prakticky jediný finanční produkt, který byl všem jasný a přehledný. Ukládaly jste peníze na účet své vkladní knížky, na které vám při každém vkladu připsal úředník částku, kterou jste na účet vložili. Tento sešit – vkladní knížka – pak fungoval jako dnešní internetové bankovnictví spořicích účtů. Proč tedy dnes vůbec zavádět vkladní knížky? Několik důvodů se ještě stále nachází a řada lidí na ně také slyší.První z nich je:Dlouhodobé spoření pro děti – dětská vkladní knížkaNěkteré naše banky stále vidí v tomto produktu smysl především proto, že rodiče dětí cítí, že jejich vkladní knížka byla zajímavá a dala jim pocit bohatství. Dětské vkladní knížky jsou zakládány třeba ihned po narození dítěte. Obvykle končí s dovršením osmnáctých narozenin, kdy s penězi může majitel vkladní knížky – tedy do té doby dítě – volně nakládat. Jde o jakousi formu spoření pro děti od jejich rodičů. Jelikož jsou tyto vkladní knížky na jméno, s penězi může od 18 let nakládat klidně a pouze daná osoba.... děti nakládají s úsporami podle vlastního uváženíPro rodiče tak může nastat výrazný problém, že původně spořili dítěti na vysokou školu, avšak to se rozhodne ve své plnoletosti k nákupu například auta a mnohaleté úspory svých rodičů na své vzdělání za týden promrhá a rodič na to nemá nejmenší šanci reagovat. Cítíte ten problém? Navíc s vkladní knížkou není vhodné manipulovat a vybírat peníze před 18. rokem, jinak se vystavujete sankcím. Takže vy můžete jako rodič založit dítěti vkladní knížku, 18 let na ni posílat peníze a nakonec se to celé může otočit proti vám.Kromě dětských vkladních knížek nabízí některé banky i vkladní knížky se slosovatelnou prémií.Každá vkladní knížka má své číslo. Toto číslo je v databázi a banka v předem daných intervalech (1x za měsíc, 1x za rok a podobně) losuje z těchto vkladních knížek výherce absolutní částky v řádu stokorun či tisícikorun, nebo procentní výhru v podobě mimořádného zúročení minimálního zůstatku vkladní knížky za období. Tato loterie dává lidem pocit možné výhry a někdy může i tato skutečnost být jazýčkem na vahách při rozhodování o produktu vkladní knížky.Druhy vkladních knížekPřestože již nejsou vkladní knížky tak rozšířené jako v minulosti, stále je možné najít v nich určité odlišnosti. Už jme si představili dětské vkladní knížky, které mohou být dobrým sluhou ale i zlým pánem pro rodiče dítěte. Dále jsme mluvili o výherních vkladních knížkách, které mohou přinést mimořádný výnos. Ve své podstatě i tyto dva zmíněné druhy vkladních knížek lze dělit jednoduchým hlavním kritériem – podle majitele. Zda je vkladní knížka na jméno či na doručitele. Je to stejné jako u akcií. Vkladní knížky na jméno jsou spjaty s daným jediným člověkem. Vkladní knížky na doručitele nejsou příliš v dnešní době registrovány a podporovány, jelikož nabízejí vysokou možnost praní špinavých peněz a nejrůznějších podvodů. Dalším zajímavým dělením je skutečnost, zda s sebou nese vkladní knížka výpovědní lhůtu či nikoliv.

Pokračovat na článek


Inflace nás neustále připravuje o úspory

Inflace je peněžní jev. Neustále ukrajuje reálný výnos vašich peněz a finančních investic. Jak se inflaci bránit? Jak správně využít inflaci ve svůj prospěch? Možná si řeknete, že inflace je pouze číslo, které nám pravidelně statistický úřad sděluje, abychom věděli, jak se vyvíjí ekonomika a jak se zdražují jednotlivá zboží.Inflace má daleko významnější dopad na peněženku každého z nás.Inflace znehodnocuje peníze. Každá vaše koruna ztrácí díky inflaci svou hodnotu. Jde o to, že za stejnou sumu peněz, si prostě v budoucnu koupíte méně (pokud samozřejmě za dané období dojde k inflaci). Vaše úspory se znehodnocují. Samozřejmě je úplně jedno, zda jde o peníze skutečně držené, či peníze investované. Inflace ovlivňuje všechny peněžní složky a jejich ekvivalenty. Každý investor tak musí s inflací počítat. Vždy budete mít nižší výnos, než vám garantuje úroková sazba vašeho spoření. Je totiž nutné zohlednit za dané období nastřádanou inflaci. Každá investice se v dnešní době posuzuje z hlediska výnosu (úrok), likvidity (to, jak rychle je možné danou investici přeměnit na peníze) a rizika. Inflace zde do rozhodování nevstupuje. Proč? Protože inflace mění hodnotu téměř všech investic plošně. Proto je nutné s ní při kalkulaci výnosu počítat, ale pro rozhodování o investici často není potřeba brát v úvahu (i když i tuto skutečnost na konci článku vyvrátíme při doporučeních, jak inflaci při investování obejít).Každou investici posuzujeme tedy z hlediska výnosu, likvidity a rizika.My si prohlédneme detailněji výnosovou složku investice. Výnos je nominálně vyjádřená veličina. To znamená jmenovitou hodnotu úroku či jiného výnosu, který vám bude skutečně připsán na váš investiční (například spořicí) účet. Kolik ale skutečně vyděláte si musíte zjistit sami – a ono spíše než zjistit, to můžete pouze odhadnout. Musíte totiž vždy řešit reálnou výnosnost investice. Tu představuje nominální výnos veřejně oznamovaný snížený o inflaci. Inflace totiž rozhoduje o síle peněz. Čím vyšší bude inflace, tím nižší bude v porovnání s nominálním výnosem reálný výnos vaší investice. A jelikož inflaci nejde se stoprocentní jistotou predikovat, můžete pouze odhadovat, o kolik bude vaše investice v budoucnu reálně snížena a podle toho se rozhodnout, zda vám spoření vůbec stojí za to. Některé investiční produkty pochybných společností s vysokými poplatky za vedení, nízkým výnosem a třeba i vysokým rizikem vám v konečném důsledku nemusejí vůbec nic reálně vydělat, i když se v letáčku tváří jako investice mimořádně výhodná. Vždy je potřeba detailně zjišťovat parametry investice, ale to je na jiný článek.Kde vás inflace neohrozí?Inflace je vždy a za každých okolností peněžní jev. To znamená, že pro ochranu před inflací je vhodné investovat jinam než do:spořicích produktů, termínovaných vkladů či stavebních spoření. Zde všude bude inflace každoročně ukrajovat vaše naspořené peníze. Pokud se chcete před inflací ochránit, je potřeba investovat do takových aktiv, které naopak při růstu inflace také rostou (naopak od peněz, které reálně při inflaci klesají). K takovým aktivům patří především majetek. Ať už jde o formu hmotnou v podobě nemovitostí, nebo o podobu spíše virtuální (ale přesto majetkovou) v oblasti akcií či komodit. Tato majetková aktiva totiž s růstem inflace spíše přidávají na svých hodnotách.Investice do akcií, podílových fondůV naší zemi není tradice investování do akcií či přímo komodit příliš zakořeněná, ale čím dál více lidí se začíná účastnit takzvaných, kde můžete investovat již od několika set korun měsíčně. To už určitě stojí za zvážení, zda se vám vyplatí investice termínovaného vkladu, který vám v nejlepším případě pokryje maximálně původní investici (po očištění o inflaci) nebo do podílového fondu, který může (ale také nemusí) přinést daleko zajímavější výnos. Vždy a za každých okolností je ale potřeba přistupovat k investicím rozumně. Nejrozumnější cesta je diverzifikovat. Není možné poslat všechny své úspory do jediného podílového fondu u jediné instituce. Nebo naopak, určitě není nejvhodnější mít všechny své úspory na běžném účtu u své jediné banky. Ani nákup akcií jediné společnosti na jediné burze není tou správou cestou. Můžete se trefit do černého, ale pravděpodobnost je velice malá. Daleko výhodnější je jít cestou diverzifikace, mít ve svém investičním (spořicím) portfoliu zastoupeny jak peněžní investice tak investice ryze majetkové. Nastane-li problém na jedné straně trhu, druhá vás podrží. A inflace už vás nebude strašit ze snu.

Pokračovat na článek


Kam ukrýt naspořené peníze? Na vkladní knížky

Přestože již nejsou vkladní knížky tak rozšířené jako v minulosti, stále je možné najít v nich určité odlišnosti. Už jme si představili dětské vkladní knížky, které mohou být dobrým sluhou ale i zlým pánem pro rodiče dítěte.Výherní vkladní knížkymohou přinést mimořádný výnos. Ve své podstatě i tyto dva zmíněné druhy vkladních knížek lze dělit jednoduchým hlavním kritériem – podle majitele. Zda je vkladní knížka na jméno či na doručitele. Je to stejné jako u akcií.Vkladní knížky na jméno a na doručiteleVkladní knížky na jméno jsou spjaty s daným jediným člověkem. Vkladní knížky na doručitele - anonymní vkladní knížky, umožňují vysokou možnost praní špinavých peněz a nejrůznějších podvodů. V celé Evropské unii jsou zakázány, v České republice již není možné tento typ vkladních knížek založit. Platnost stávajících vkladních knížek na doručitele končí v roce 2012.Co se stane s penězi, které zůstávají na anonymních vkladních knížkách:Česká spořitelna: "Novela zákona o bankách zrušila platnost anonymních vkladních knížek k 31.12 2002 (po tomto datu banka vklady nesmí dále úročit). Klienti si však mohou prostředky vyzvednout až do konce roku 2012, do kdy trvá tzv. promlčecí lhůta. Podle zákona propadají promlčené vklady bance, banka je tedy nemusí vyplácet. My však budeme vklady dále vyplácet, pokud nám to legislativa umožní."Dalším zajímavým dělením je skutečnost, zda s sebou nese vkladní knížka výpovědní lhůtu či nikoliv.Vkladní knížka bez výpovědní lhůty - jednoduchý bankovní vkladObvykle má pevný (velice nízký) úrok a majitel má k dispozici doklad o daném „spoření“ – tedy vkladní knížku. Peníze je možné kdykoliv vybrat a to je také důvod, proč je úročení velice malé a dá se téměř přirovnat k úročení na běžných bankovních účtech. Pokud narazíte na vkladní knížku bez výpovědní lhůty a úročení je v řádu několika procent, dobře si přečtěte další podmínky. Není totiž v dnešní době velice nízkých vyhlašovaných sazeb ČNB nabízet vysoké úroky z produktu, který prakticky odpovídá bankovnímu účtu.U spořících účtů se setkáte s termínem pásmové úročeníVelmi častým problémem (a nejen u těchto vkladních knížek, ale i u dalších spořicích produktů) je pásmové úročení. Pásmové úročení v tom smyslu, že pouze určitá část vkladu je úročena vyšší sazbou.Uvedeme si jeden příklad:Částka do 100 000 Kč je úročena 1%, částka od 100 000 do 200 000 Kč je úročena 2% a částka nad 200 000 Kč je úročena opět 1%. Co to v praxi znamená? Jaký je efektivní úrok při spoření 200 000 Kč? 2% ? Rozhodně nikoliv. Efektivní úroková míra je 1,5%.Proto se rozhodně nenechte nachytat reklamou, kde vám bude poskytující instituce (a to nejen u vkladní knížky) nabízet velice solidní úrok 2% na částku 200 000 Kč. Je tomu v praxi nepatrně jinak a je potřeba si vše dobře propočítat. Zároveň 1,5% je v našem případě maximálně dosažitelný úrok, pokud budete spořit jakoukoliv jinou částku než 200 000 Kč, bude váš výnos ještě daleko menší a bude se blížit 1%, které nabízí ostatní pásma úročení. Navíc je potřeba brát příklad jako ilustrativní. Vkladní knížky bez výpovědní lhůty mají výnos v řádu desetin procent.Druhou formou jsou pak vkladní knížky s výpovědní lhůtouTy už se dají považovat za spořicí produkt, jelikož nesou výnos v řádu procent. Vždy však záleží na tom, jak dlouhá výpovědní lhůta je a jak je nutné o dané výpovědi poskytovatele informovat. Samozřejmě čím delší výpovědní lhůta, tím vyšší je ochotna instituce poskytnou výnos. Je to logické, společnosti potřebují vědět, na jak dlouho mohou s vašimi prostředky disponovat a podle toho také kalkulují výnosnost. Vkladní knížky s výpovědní lhůtou rok či dva pak mohou nést výnos dvě či tři procenta. Vždy to bude odvislé od aktuálních sazeb ČNB, konkurencí na trhu a především ochotě bank a lidí vůbec vkladní knížky používat. Jde totiž skutečně o přežitý produkt, který v plošné míře nemá šanci uplatnění.Stejně tak totiž fungují spořicí účty a termínované vklady– spořicí účet je vkladní knížka bez výpovědní lhůty a termínovaný vklady je vkladní knížka s výpovědní lhůtou. Všechny vklady jsou pojištěny u bank do ekvivalentu 100 000 eur, takže i garance je stejného ražení. Navíc pro spořicí účty a termínované vklady hraje skutečnost, že je mezi bankami výrazná konkurence. Každá z bank nabízí nějaké druhy a typy. To se však u vkladních knížek říci nedá. Nabízí je pouze malé množství bank a některé soukromé instituce. Jednoznačně tak postupně odcházejí z centra dění a nahrazují je moderní formu spoření s internet bankingem a správou přes moderní zařízení. Vkladní knížky, sešity a podobně nepatří mezi finanční produkty tohoto století.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek


Životní pojištění

Programy investování V rámci produktů investičního životního pojištění Commercial Union (Osobní životní plán, Spořící životní plán a Talisman) je část Vašich peněžních prostředků investována do Vámi zvolených programů investování, které se od sebe liší rozdílnou investiční strategií. Commercial Union pro Vás připravila atraktivní nabídku programů investování, která pokrývá široké investiční spektrum. Máte tak možnost umísťovat své prostředky do jednotlivých programů investování v libovolném poměru a navolit si takovou skladbu, která nejvíce vystihuje Vaše očekávaní při riziku, které jste ochotni podstoupit. Výnosy z takto investovaných prostředků významně ovlivní kapitálovou hodnotu Vašeho pojištění. Programy investování investičního životního pojištění Commercial Union jsou ustanoveny výhradně pro účely tohoto investičního životního pojištění a jsou koncipovány na podkladových referenčních instrumentech představovaných finančními umístěními pojišťovny. Níže uvedené představení jednotlivých programů investování Vám poradí, který z programů je určen právě pro Vás. Garantovaný program investováníVětšina investic do Garantovaného programu investování je uchovávána ve formě termínovaných bankovních vkladů. Navíc Vám zaručíme, že cena podílové jednotky se nikdy nesníží, čímž odstraníme následky jakéhokoli poklesu na investičních trzích. Do tohto programu investování lze alokovat prostředky pouze v rámci Osobního životního plánu s garantovaným programem investování. Tento program investování lze pokládat za program s velmi nízkou mírou rizika.

Pokračovat na článek


Proč Češi téměř neinvestují

Ve svém okolí a při práci na své diplomové práci jsem zjistil, že investování, není v české populaci, zejména oproti vyspělým zemím jako USA, Velká Británie, Japonsko, Německo či Švýcarsko, příliš rozšířené. Za hlavní důvody považuji zejména tyto:Chybí výukaFinanční gramotnost se nevyučuje na školách  a dnešní mladá generace se nemá od koho dozvědět principy investování – chybí odborníci na tuto problematiku na středních školách a u rodičů nevidí příklad v praxi. Naopak jsou utvrzování v tom, že investování je rizikové a nebezpečné (zkušenost z vlastní rodiny). Z médií slyšíme o finanční krizi a akcie pro nás tímto již navždy zůstanou jako něco obrovsky riskantního, protože nechápeme souvislosti. Finanční instituce tomu přizpůsobují svou nabídku a ani se nesnaží poučit své klienty o principech investování a dále propagují hlavně konzervativní produkty jako jsou stavební spoření, kapitálové životní pojištění, penzijní připojištění, termínované vklady či spořící účty. Když už nabídne podílový fond, bude se jednat nejspíš o málo výnosné peněžní či zajištěné fondy. Za RČinvestments proto chystám vzdělávací semináře pro širokou veřejnost a výuku finanční gramotnosti pro studenty středních škol.Socialistická minulostJde o pozůstatek minulého režimu, kdy obchodování na kapitálových trzích bylo nepřístupné stejně jako celý princip kapitalismu. Lidé měli jednu banku, jednu pojišťovnu a vkladní knížku a neměli přístup ani informace o možnostech investování. Dnes však žijeme v tržní ekonomice a hlavní zásadou kapitalismu je fakt, že peníze vydělávají peníze. Bohužel nepříjemné zkušenosti z kuponové privatizace přinesly investování vizitku nebezpečné aktivity. Věřte, že jde o mýtus a Vaše peníze již budou v bezpečí."Nemám peníze abych mohl investovat."Investování má také vizitku aktivity pouze pro bohaté. Střední třída obyvatel, právě pro kterou má investování dle mého názoru největší smysl, o této možnosti nemá téměř ponětí. Někteří investoři ji proto nazývají "chudí, kteří o tom ještě neví". Investovat však lze i 100 Kč. Proto si myslím, že není nikdo, kdo nemůže investovat. Jsou pouze lidé, kteří nechtějí investovat, bojí se nebo investování nerozumí. Posláním RČinvestments je tento postoj změnit.Konzumní společnostŽijeme v době konzumní společnosti, podporované masivní reklamou výrobců spotřebního zboží. Jsme ze všech stran zavaleni jejich nabídkou a někdy naprosto nesmyslně utrácíme za věci zbytečné, nebo takové, které si vzhledem ke svým příjmům nemůžeme dovolit – jen proto, abychom dobře vypadali před svými známými nebo proto, že se nám najednou nahromadily na účtu. Naše pýcha nás připravuje o peníze, které za nás mohou pracovat. Máme strach, že vložíme peníze někam, kde časem o část z nich můžeme přijít, a tak je místo toho utrácíme za něco, co ztratí hodnotu téměř okamžitě (například automobily, elektronika, luxusní dovolené).Dostupnost půjčekKam se podíváme, všude reklama na spotřebitelské úvěry, rychlé půjčky či kreditní karty. Je pro nás proto snadné si peníze vypůjčit, místo abychom si na své spotřební zboží našetřili, případně místo abychom trvale udržovali určitou finanční rezervu. Zadlužit se na Vánoce se stává čím dál běžnější a zisky splátkových společností rok od roku rostou. Naše peníze z bankovních vkladů, místo aby pomáhaly financovat české podnikatele a rozvíjet naši ekonomiku a tím i zaměstnanost, jsou často použity na půjčky pro nešťastníky, kteří neumí zvládat své finance a mohou se takto dostat do nepříjemné dluhové spirály.Krátkodobá orientaceVelmi málo z nás uvažuje dlouhodobě – často slýchám od přátel, že neřeší, co bude za 20let nebo, že „důchodu se nedožiji.“ Statistika uvádí, že 92% dnešní populace se důchodu dožije, my si ale chceme co nejvíce užívat, dokud jsme mladí. Tvrdě pracujeme, tak si za své peníze chceme dopřát příjemné prožitky, a to ihned. Právě pro mladé slušně vydělávající lidi je však dlouhodobé investování životní příležitostí, jak docílit finanční nezávislosti. Socialismus udělal z našich dnešních seniorů velmi chudé osoby, a tak se ho někteří mladší až štítí. Začneme-li však co nejdříve budovat svou finanční nezávislost, můžeme jít na penzi předčasně a plnými doušky si užít podzim života.Pomoc od státuSpousta lidí spoléhá na stát, že se o nich v případě nouze postará, místo aby si budovali své vlastní bohatství. To je však obrovskou chybou. Zvláště při dnešním stavu veřejného rozpočtu je pro mě nepochopitelné, že někdo věří slibům politiků, kteří jednají pouze ve vlastním zájmu, činí populistické sliby a nevidí dále než do příštích voleb. Sociální dávky v budoucnu rozhodně nemusí být samozřejmostí. Češi přeceňují také význam státních podpor ke stavebnímu spoření a penzijnímu připojištění a o jiné možnosti se ani nezajímají. Tyto peníze jsou ale peníze z našich daní - co získáme na příspěvku nám stát někde jinde musí vzít!Lákavý jackpot v loteriiDoufáme v paní Štěstěnu a snažíme se snadno vydělat velké peníze ve Sportce či hazardních hrách. V obou případech jsme však matematicky v nevýhodě a naše peníze pravděpodobně skončí v rukou kasina či Sazky.Především důsledkem výše zmíněného mohou senioři z vyspělých zemí trávit svůj důchod cestováním po světě, zatímco ti čeští budou po zbytek života odkázáni na minimální penzi od státu.

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Kam investovat milion korun?

Kam investovat je jednou z nejčastějších otázek prakticky každého z nás. Někdo používá raději pojem, spořit peníze. Ale fakticky jde o investici. Peníze si někam uložíme, ať už z důvodu ochrany před krádeží, garancí ze strany státu či jen proto, aby nám neztrácely tak rychle hodnotu. Spoří zkrátka každý, kdo má přebytečné prostředky. Spoří, tedy investuje.Jak ale spořit, investovat „nejlépe"?Tato jednoduchá otázka prakticky nemá odpověď. Vždy je nutné vzít do úvah minimálně dva faktory – čas a riziko. Vždy při investici (spoření) je třeba si uvědomit, za jak dlouho budu peníze potřebovat a jak rychle po svém rozhodnutí je chci mít k dispozici. U řady produktů jsou totiž přesně dané lhůty, data či výpovědní doby. Proto je vždy před každou investicí nutný rozbor vlastní situace a otázky časové potřeby investovaných prostředků. Druhým aspektem je samozřejmě riziko. Riziko představuje faktor, který není možné dopředu přesně odhadnout.Čím větší podstupuje investor riziko, tím větší MŮŽE mít potenciální zisk. Naopak čím nižší riziko člověk podstupuje, tím větší má garanci, sice nepatrného, ale přesto růstu. Na finančním trhu se nabízí velké množství variant.Tou nejsnazší je spořící účetMá vyšší úročení než klasický bankovní účet. Jedná se o hodnoty okolo 2-3%. Vždy je ale tato míra odvislá od řady faktorů a od aktuální situace na celém finančním trhu. Jde o snadno ovladatelné a přístupné účty. Jednotlivé instituce různě nastavují pravidla a parametry pro výpočet výpovědní lhůty a velikosti úroku, takže je vždy velmi silně individualisticky celý účet nastaven. Další možností je termínovaný vkladTermínovaný vklad představuje uložení peněz na přesně danou dobu. Je přesně stanoveno datum, kdy budou peníze vyplaceny. Po tuto dobu není možné s termínovaným vkladem nikterak manipulovat. Je někdy úročen pevně danou konečnou sazbou, ale častěji je stanovena určitá stanovaná minimální sazba, která je garantována a ke které se připočítává aktuální výnos, podle data výplaty. Jde tedy o aktuální stav na finančních trzích v době ukončení termínovaného vkladu. Úroková sazba u těchto druhů investic je lepší než u klasických spořících účtů. Některé instituce se dostávají k hodnotám kolem 5% v závislosti na délce a objemu prostředků. Pro milion korun se sazba na několik let kolem 4-5% rozhodně pohybovat bude. U těchto dvou investic je prakticky 100% jistota. I v případě krachu společnosti, která peníze spravuje, je vaše investice kryta do výše 100 000 EUR, což investici 1 000 000 Kč pokrývá více než dostatečně. Další možnost je nákup dluhopisůU dluhopisů je často garantovaná výše úroku a datum, kdy bude tento úrok vyplacen. Vzhledem k tomu, že dluhopis je klasickým cenným papírem, je možné s ním obchodovat a tedy v případě nutnosti a potřeby peněžních prostředků je ho možné odprodat i před datem jeho splatnosti. Nejstabilnější formou dluhopisů jsou státní dluhopisy, u kterých je prakticky jistota, že stát svým závazkům dostojí. Další investice může směřovat do akcií, do akcií nějaké společnostiZde je ale velmi ošidná situace. Den ode dne se na burze hodnoty a kurzy akcií mění, takže je velmi složité odhadnout vývoj do budoucna. Navíc v dnešní době je velmi malá ochota obchodovat na těchto trzích, jelikož to byly právě akciové trhy, které nejvíce utrpěly doznívající globální hospodářskou krizí. Avšak právě to může řadu investorů motivovat pro investici právě v tomto čase. Na druhou stranu pro řadu investorů je právě tento čas obdobím, na které čekali. Průměrný úrok u akcií je velmi složité odečíst, ale z delšího pohledu jsou schopny akcie reálně svému majiteli vynášet i 20%. Dalšími možnostmi opět s vyšším rizikem jsou obchody s podílovými listyJde o zakoupení určitého objemu podílových listů s předem zvoleným rizikem a očekávaným výnosem. Zde je velmi důležité jak a co zvolit. Podílové listy jsou chráněny proti vytunelování jejich vlastníky, avšak neúspěch jejich vývoje ochráněn není. Podílové listy často nemají žádnou garanci, tudíž je dokonce možné při výběru svých prostředků zchudnout. Proto je vždy velmi důležité se správně rozhodovat a volit vhodnou strategii vzhledem k podstupovanému riziku. Investice do podílových fondů je spíše na delší období, protože jak statistiky dokazují, tak právě v dlouhém období, tedy v horizontu několika více (desítek) let, jsou podílové listy plusové. Avšak nejde zde o garanci, takže není nic přesně exaktně dané. Dluhopisové podílové fondy jsou prakticky bezrizikovou investicí s výnosem maximálně 5% u akciových podílových fondů je riziko vyšší a výnos se může dostat třeba na 15%. Další možností investice je obchod na měnových trzích – Forexové obchodyJde o obchodování s cizími měnami. Jde o velmi specifické činnosti a opět je nutná znalost prostředí či šťastná ruka. Výnosnost závisí opravdu na umění daného investora, štěstí a intuici. Obchoduje se na základě změny kurzů jednotlivých měn. Jde o spekulace a očekávání. Jednou z dalších možností investování je investiční zlatoJde o investici ne do zlata jako takového na komoditní burze, ale o investici do slitků či zlatých mincí. Tento způsob investice není nikterak závratně výnosný, avšak v konečném hledisku dokáže finance stabilně a bezpečně ochránit před inflací. Tím je právě tento druh investice vhodný pro velmi konzervativní jedince, kteří chtějí mít jistotu a přehled o svých financích. Existuje další celá řada možností investování, avšak je velmi důležité si uvědomit efekty z investice, její časovost a načasovanost. Nejde obecně říci na základě několika málo faktorů, která investice je nejvhodnější. Každý musí volit právě tu investici, která nejvíce odpovídá jeho vztahu k riziku a výnosnosti. Nikdy nebude vymyšlen ani univerzální recept. V tu chvíli by ho využívali všichni lidé a tím pádem by přestal být výnosným. Je důležité reagovat na aktuální dění na trhu a dokázat se včas a adekvátně rozhodnout. Rozhodně by ale peníze neměly ležet doma pod polštářem. Jelikož o ně dříve nebo později přijdete. Ať už díky zlodějům, nebo v lepším případě se vám rozplynou pod rukama díky inflaci. Finanční trh alespoň částečně tyto dvě rizika zmenšuje.

Pokračovat na článek


Podvody s akciemi podle UK

 Podvodníci s akciemi většinou mají sídlo v zahraničí. Jedná se o zločince, kteří se maskují jako oficiální makléři. Po koupi akcií zjistíte, že tyto akcie jsou bezcenné, falešné a stojíte před strašnou ztrátou peněz. V Anglii lidé ztratí akciovými podvody v průměru přes 20.000 liber.Sídlo v CityV Londýně je nejprestižnější burzovní adresou City. Proto také tito podvodníci mají kanceláře a maskují se jako etablované makléřské firmy. Většinou hledají investory pomocí telefonátů z veřejných seznamů podle určitých kritérií. Na dobrých adresách nebo ve větších nemovitostech bydlí movití lidé. Na začátku tyou „firmy“ předkládají bezplatné analýzy a nechávají „investory“ vydechnout. Později začne známý kolotoč skvělých možností, které bez okamžité investice navždy pominou. V Anglii se takovému jednání říká „boiling room“. Podvodníci se snaží oběť uvařit různými neodolatelnými nabídkami.Oběti nejsou hlupáciOběťmi podvodníků se nestávají běžní lidé. Mezi oklamané investory se dostal třeba soudce Nejvyššího soudu, kriminalista, dražebník a účetní. Právě na tyto lidi umějí zapůsobit praktiky podvodníků s akciemi, protože nepředpokládají takovou drzost. Mohou si snadno ověřit tyto firmy a předpokládají, že druhá strana to chápe a nikdy by s podvodným úmyslem nešla do takového rizika.České podvodyV České republice docházelo v 90.letech k řadě podvodů, ale ty se týkaly většinou kolektivního investování. V sázce totiž byly peníze drobných střadatelů nebo účastníků privatizace. Velké částky se kumulovaly právě prostřednictvím malých vkladů. Pokud milion lidí vloží tisíc korun, objem naroste do miliardy. Peníze se potom vyváděly prostřednictvím nevýhodných smluv, špatných investic a bílých koní. Většina investičních fondů kuponové privatizace byla rozkradena, ale potrestán nebyl téměř nikdo. A stejně dopadla situace krachujících bank, které poskytovaly nevratné úvěry spřízněným firmám.Akcie jsou jen papír a musejí být podloženy hodnotou. Proto by jejich koupě měla probíhat maximálně transparentně přes známé makléřské firmy. Obchodovat lze také na RM-Systému, kam se může připojit po registraci každý. Hlavním problémem podvodů s akciemi je nenasytnost obou stran. Podvodník slibuje a oklamaný zákazník přes vidinu neuvěřitelného zisku ztratí soudnost. A proto platí pravidlo. Nepřiměřený zisk znamená také nepřiměřené riziko.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Pojištění vkladů

V České republice jsou pojištěny všechny vklady fyzických i právnických osob, ale pouze na takových účtech, které jsou vedeny pojištěnými institucemi.Pojištění vkladů má hned několik zásadních významů.Prvním je bezpochyby jeho faktická pomoc klientům banky, na níž byla Českou národní bankou vyhlášena platební neschopnost. Zde má pojištění vkladů nezastupitelnou úlohu. Avšak možná ještě významnější funkci plní pojištění vkladů v době nejistoty.Obzvlášť v době krize, v době bankovní krize, lidé nevěří bankovním institucím a nejraději by všechny své prostředky vybrali. A právě to by mohlo způsobit krach banky, jelikož na výplatu všech vkladů nemá a ani nemůže mít připraveny prostředky. Bankovní rezervy jsou stanoveny na úroveň 3% vkladů, takže pouze těmto třem procentům vkladatelů by banka byla schopna peníze vrátit. Ostatní by přišli zkrátka, jelikož peníze, jež banka spravuje, jsou v oběhu, rozpůjčované a vydělávají další peníze. Lidé by tak při nepojištěných vkladech nevěřili institucím a podnikali by takzvané runy na banky, čímž by je fakticky likvidovali. S pojištěním vkladů takový strach nemají, protože vědí, že i v případě problémů banky se nemusejí o své peníze bát, jelikož jsou dostatečně pojištěné v plné výši. U pojištění vkladů nezáleží, zda je účet veden v české nebo cizí měně a toto pojištění vkladů se vztahuje i na úroky z nich vyplývající.Nejčastěji jde o pojištění kladných zůstatků na bankovním účtu. Je fakticky jedno zda se jedná o běžný, termínovaný či vkladový účet, či dobře známou vkladní knížku či vklady potvrzené vkladovým certifikátem. Na všechny tyto peníze se vztahuje zákonné pojištění. Na druhé straně stojí vklady bank, finančních institucí, pojišťoven či státních fondů, na které se pojištění nevztahuje. Další nepojištěnou formou peněz jsou také směnky, akcie či dluhopisy. Takže pokud dojde k problémům u dané instituce, která dluhopisy či akcie vydala, neexistuje ze zákona právní nárok na jejich zpětné vyplacení a nikdo za jejich návratnost neručí.V návaznosti na vstup naší země do Evropské unie je pojištění vkladů nadnárodních poboček bank zajišťováno v zemi, kde má mateřská společnost sídlo. Zahraniční banka pak musí domácímu klientovi poskytnout informace o systému pojištění vkladů, kde je obsažena výše a rozsah krytí při potenciálních problémech.  Faktická výše pojištění vkladů je v současnosti v hodnotě 100% do maximální výše 50 000 eur, což při směnném kurzu 25 Kč/eur vychází na zhruba na milion a čtvrt. Takže všechny vklady do této výše jsou pojištěny v celé výši. Důležité je si navíc uvědomit, že vklady a pojištění vkladů se vztahují na jednoho klienta jedné banky. Tím pádem se vklady u jednotlivých bank nesčítají a klient má nárok na plnění z každého svého vkladu u každé pojištěné instituce až do maximální výše svého vkladu v hodnotě 50 000 eur.U jedné banky se však vklady sčítají.Takže běžný účet klienta, jeho termínovaný či další spořicí účty u jedné banky se souhrnně podílejí na maximální hodnotě 50 000 eur. Od roku 2011 by pak těmto limit měl následovat Evropské směrnice a být navýšen na hodnotu 100 000 eur, tedy zhruba dva a půl milionu korun. Zákon zatím prošel pouze vládou, avšak nepředpokládá se, že by s ním měly být potíže, jelikož se jedná spíše o formální stránku věci. Navíc toto nařízení je z dílny Evropské unie, takže ani není vůle poslanců se takovým požadavkům příčit. Novela zákona dále přináší i zkrácení lhůt pro výplatu náhrad za pojištěné vklady. Aktuálně je termín výplaty stanoven do tří měsíců od doby, kdy Česká národní banka oznámí platební neschopnost ústavu. Nově by mělo jít o maximálně 20 dní. 

Pokračovat na článek


Jak a kdy uzavřít životní pojištění

Vhodné je uzavřít pojištění v dřívější věku.V mladém věku je pojištění značně levnější. Pojistné je odvislé právě od rizikovosti klienta, která logicky s věkem roste. Pokud tedy již cítíte nutnost a reálnou šanci, že na vás bude vaše rodina závislá, je vhodné si životní pojištění co nejdříve uzavřít. Pojištění je navíc důležité uzavírat alespoň na dobu do důchodového věku. Pokud například uzavřete pojištění jen do 50 let, budete mít v případě nutnosti tuto životní pojistku prodloužit velké potíže, jelikož již nebudete ten mladý perspektivní klient, ale starší člověk, jež může mít již určité zdravotní potíže, které dané pojištění prodraží. A samozřejmě vyšší věk, jak bylo zmíněno výše, pojištění také navýší. Při uzavírání krátkodobých pojištění na krytí půjčky či úvěru je vhodné se rozmyslet, zda se nevyplatí klasická dlouhodobá životní pojistka, jelikož krátkodobé pojištění je vždy značně dražší než pojištění na srovnatelnou cílovou částku. A když potřebujte zajistit rodinu či blízké na krátké období, proč jí nezajistit na dlouhý horizont. Důležitá je i adekvátní výše plnění z pojištění. Cílová částka, která má být vyplacena v případě nenadálé události, by měla být ve výši dvouletého příjmu pojištěné osoby. Jde o to, aby blízcí pojištěné osoby měli dostatečné dlouhou dobu se se situací vyrovnat a adekvátně na ní stihli zareagovat. Dalším aspektem, na který je nutné při uzavírání pojištění myslet je pojištění invalidity. Jde prakticky o v uvozovkách horší situaci než smrt, co se rodinných financí týče, jelikož nejen, že pojištění rodině nepřináší obvyklý příjem, ale naopak více z rodinného rozpočtu odebírá na svou léčbu, léky a podobně. Proto je velmi důležité pojištění invalidity vždy do životní pojistky zakomponovat. Druhy životního pojištění Životní pojištění má samozřejmě detailní členění podle způsobu a formy pojištění.Jedná se především o dělení na rizikové, kapitálové, flexibilní, investiční a důchodové.Každý z těchto druhů má své specifické náležitosti, pravidla a samozřejmě výhody a nevýhody. Rizikové životní pojištěníJedná se o zajištění blízkých osob v případě úmrtí pojištěného. Nejběžnější situaci představuje živitel rodiny, který má za rodinu zodpovědnost a v případě nějaké nešťastné události je tak o jeho blízké alespoň po finanční stránce na čas postaráno. U tohoto pojištění se nevyskytuje žádná protihodnota či návratnost. Když k žádné nešťastné události nedojde pojišťovně zůstanou všechny prostředky, které na pojistném daný klient zaplatil. Kapitálové pojištěníStručně řečeno představuje kapitálové životní pojištění takovou formu ochrany, která je navíc spojená s výhodným spořením, které se, v případě neuskutečnění plnění pojišťovnou, vrací klientovi ve formě výnosu jako z kapitálových vkladů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Banky nutí lidem úvěry

Nějak v tomto duchu se diskutuje v novinách. Názory se různí s tím, že hlavně odborníci se vyjadřují zdrženlivěji. Já bych to viděl ještě jinak. Berte následující slova jen jako příspěvek do diskuse.Domnívám se, že banky jen konají svou práci. Práci, kvůli které byly založeny. Práci, kterou její klienti potřebují. Banky přece mají, mimo jiné, umožňovat spoření a investice a také poskytovat půjčky. Jsou to podnikatelé, kteří pro svoji práci potřebují reklamu. Vždyť musí alespoň vzbudit dojem, že právě oni jsou nejlepší. A nabízet půjčku bez věcného obsahu není tak efektivní.Zcela stejně, ale již s tou věcnou cíleností a tudíž agresivněji, se chovají např. prodejci aut, cestovní kanceláře, prodejci vybavení domácností a mnoho dalších. Právě oni mimo svůj hlavní artikl nabízejí ještě všemožné způsoby financování na dluh. Z hlediska obecného pohledu jsou právě oni těmi našeptávači. Právě oni lákají zákazníky na možnost okamžitého nákupu. Mohou je nechat oslnit leskem nabízeného zboží a ztížit jim úvahy nad splácením dluhu. Nad jejich chováním se přitom nikdo nepozastavuje.Vypadá to, jako by za všechny úvěrové problémy klientů mohly jen banky. Klient si jen vezme úvěr a zřejmě netuší, že jej musí splácet. Ono se to hodí do současného vidění finančního světa. Svět je, bohužel asi oprávněně, viní ze spuštění krizového stavu a za všemi jeho aktivitami vidí nebezpečí.Banky mohou ovlivnit mnoho. Jsou na počátku schvalování úvěru a měly by mít proto kvalitně nastavené hodnocení rizik. Jejich eliminace předložením potvrzení o příjmu, o nákladech domácnosti, o splátkové historii atp. je ovšem slušně řečeno na kočku. Všechny tyto doklady vyžadované bankami hodnotí pouze historii. Nemohou ovlivnit to, že za měsíc někdo přijde o práci nebo onemocní. Že se třeba rozvede nebo ve svém životě přijme jiné priority.Je to jen a jen alibi, které ale nemá žádnou hodnotu. Jako zajištění jsou tyto papíry zcela bezcenné. Nabízet úvěr bez těchto oficialit je rizikové, jen pokud přitahuje zájem klientů, kteří by dveře bonity a spolehlivosti jinde neotevřeli. V tom je činnost podobných společností rizikovější a proto jsou podobné úvěry dražší. Je třeba eliminovat potenciální ztráty.Snažím se banky trochu obhájit. Co jim však zásadně neodpustím, je jejich úvěrová politika ve světle porovnání sazeb u spoření a investic. Vždyť v úrokových sazbách u spořících účtů nebo termínových vkladů a v sazbách úvěru, je řádový rozdíl. Pokud má být RPSN u úvěru 15 – 20 %, pak by měl být spořící úrok maximálně na úrovni 1/5. Někde u 4 – 5 %. Tak tomu bohužel není. Banky tak vydělávají dvakrát. Na vysokých úrocích za úvěry a za nízké úroky za vklady. V tomto úhlu pohledu jsou pro mě ty špatné.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Práce šlechtí člověka, ale bez praxe ji nelze získat

Na Úřadech práce se hromadí nezaměstnaní. Někteří se rádi nechávají utěšovat příspěvkem, ale jiní by rádi pracovali. Absolventi škol často nemají potřebnou praxi a zaměstnavatelé si raději vyberou zkušeného zaměstnance. Kdo chce najít uplatnění a možná také zaměstnavatele, může zkusit bezplatnou stáž.Zajímavý projektBěžně musí firma podepsat pracovní smlouvu a nového zaměstnance přijmout, zaškolit a testovat. Firmu stojí taková pracovní síla peníze, čas a nejistotu, že po zaškolení a vkladu prostředků, se nový zaměstnanec nerozhodne pro jiného zaměstnavatele. Proto je tady projekt Stáže ve firmách, který přináší zapracování bez nutnosti dalších nákladů. Stáž totiž platí stát.Stáže ve firmáchNa stránkách Stáže ve firmách si mohou nezaměstnaní nebo uchazeči o určitý druh práce vybrat svoji profesi a nechat se zaškolit. Nabídek je poměrně mnoho, i když uchazečů ještě více. Protože firma neplatí náklady takového školení, je zájem oboustranný. Není špatné pro začátečníka vyzkoušet si svoji profesi v průběhu 4 – 6 měsíců a nebýt na obtíž. Firma si může otestovat dobrého pracovníka a začátečnické chyby nebo nedostatek praxe není důvodem pro nespokojenost.Uzavření smlouvyStáž je hrazena z 85 % fondy EU a 15 % hradí stát. Na uvedených stránkách si nezaměstnaný může vybrat z katalogu stáží. Firmy zadávají svoje poptávky a pokud se strany domluví, dojde k uzavření smlouvy mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí, zájemcem a firmou. Firma musí mít jako jeden z předmětů činnosti a tedy živnostenské oprávnění na obor číslo 72 – mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Jedná se o živnost volnou a její opatření není složité. Po uzavření smlouvy čerpá společnost dotaci a uchazeč nemá sice proplacenou pracovní dobu, ale může si požádat o zaplacení stravného, cestovních náhrad a ubytování.ŠablonyFirmy mohou zadávat svoje poptávky podle takzvaných šablon. V těchto prospektech se přesně popisuje způsob a možnost získání kvalifikace. Například daňový specialista absolvuje 640 hodin školení ve lhůtě 4 – 6 měsíců. Firma dostane zaplaceno 142.295 Kč, což činí přibližně 220 Kč/hodinu. Požadováno je pouze střední ekonomické vzdělání ukončené maturitou nebo prostě střední škola s maturitou. Pokud uchazeč nemá dostatečné vzdělání, je třeba, aby doložil alespoň 2 roky praxe nebo certifikát či jiný rekvalifikační kurz. U každé stáže je zřízen státem placený mentor, který může být z firmy. Ten se podílí asi polovinou času na výuce a je placen z uvedených prostředků.Na jednu stranu tedy zájemce pracuje zdarma, ale zároveň získává kvalifikaci a praxi. Firmy, které stáže organizují, většinou chtějí pokračovat ve spolupráci a nic tak nebrání uzavření pracovní smlouvy. Lidé, kteří nemají praxi nebo potřebují doplnit vzdělání a jsou odmítáni přes různé pohovory, dostávají šanci skutečně nalézt zaměstnavatele. Výhodou je, že o stáž se může přihlásit kdokoliv a nemusí být hlášen na Úřadu práce jako nezaměstnaný. A pokud nezaměstnaným je, v průběhu stáže dál dostává příspěvek v nezaměstnanosti. 

Pokračovat na článek


Družstvo – forma společnosti pro bytové subjekty

Volně se stávat členem družstva a zase z družstva vystupovat činí tuto právní formu společnosti zajímavou pro bytové jednotky. Mnohem jednodušší je oceňování majetku a především nemusí docházet k neustálému zápisu a vymazání členů v Obchodním rejstříku. Založení družstvaDružstvo nemusí mít společenskou smlouvu jako u obchodních společností. Ta je nahrazena stanovami, které určují základní principy fungování a řízení družstva. K založení je potřeba alespoň 5 fyzických osob nebo 2 právnické. Družstvo musí mít základní jmění alespoň 50.000 Kč. Tyto prostředky mohou složit všichni členové družstva dohromady.Ocenění majetkuVětšinou se družstva zabývají správou nemovitosti, a proto ve svém majetku mají různé nemovitosti. Družstvo nemusí svůj majetek, který je vkladem, oceňovat znaleckým posudkem. Tím se zjednodušuje vstup člena bytového družstva. Majiteli tak stačí koupit byt, který je v majetku družstva a zapsat do katastru svůj členský podíl. Tím se družstvo může jednoduše starat o nemovitosti a zároveň není ztížena možnost změny vlastnictví.Ustavující schůzeRozhodnutí o založení družstva je v podstatě organizační otázkou. Je potřeba vyřešit výši počátečního jmění, která se obvykle stanovuje podle kupní nebo tržní ceny nemovitosti. Na ustavující schůzi musí dojít ke schválení stanov a vytvoření orgánů družstva. Družstvo řídí představenstvo, které je zodpovědné kontrolní komisi.Stanovy družstvaJako u každé společnosti musí stanovy obsahovat jméno a sídlo družstva a předmět podnikání. Pokud družstvo bude podnikat v oblasti, ke které je potřeba živnostenské oprávnění, musejí si je opatřit a pokud podniká v oblasti, která patří do výkonu podnikatelské činnosti fyzických osob, musí prokázat oprávnění těchto osob podnikat. Podstatnou záležitostí, která je vlastně podstatou vzniku družstva je způsob vzniku a zániku členství ve družstvu a tím i práva a povinnosti členů a to ve vztahu k družstvu a naopak.Výše vkladuStanovy musejí určit nejen základní vklad a jeho splacení, ale pozdější nakládání s vkladem, především v oblasti zániku nebo vzniku členství. Aby člen družstva, který si například koupí byt, věděl, jak získá majetková práva a jak jich pozbude. Pro bytová družstva je tato podmínka zásadní a každý, kdo si družstevní byt kupuje, by se měl seznámit se stanovami.Činnost družstvaProtože družstvo řídí představenstvo, musí být ve stanovách určen způsob volby, druh orgánů, počet členů a jejich funkční období. V tomto směru je zákon benevolentní a umožňuje různé možnosti a to jak s délkou funkčního období, tak také s počty hlasů na zvolení a způsobu činnosti. Stanovy družstva jsou na druhou stranu mnohem obsažnější než společenské smlouvy, protože řeší prakticky všechny otázky fungování společnosti.Hospodaření družstvaJako každá společnost, družstvo musí ve stanovách určit, jak rozdělí zisk nebo uhradí ztrátu. Může tak být třeba prodejem majetku nebo snížením jmění, což by měl družstevník znát. Pokud družstvo zkrachuje, může být také prodán jeho majetek, tedy byty družstevníků. Družstvo má povinnost z 10 % ročního zisku vytvářet rezervní fond až do splacení poloviny základního jmění.Družstvo je skutečným sdružením občanů, které si může určit vlastní pravidla. Hodí se pro bytové záležitosti, protože spravuje majetek, tedy udržuje a opravuje nemovitosti, účtuje energie a navrhuje, jak nakládat s majetkem. Každý družstevník může mít jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak.

Pokračovat na článek


Nechcete být chudý důchodce? Investujte do zlatých mincí

Hlavní parametry u investice do zlatých mincí jsou ryzost a hmotnost. Oblíbenost si zlaté mince získaly díky konkrétnímu fyzickému vlastnění. Každou minci její majitel (investor) opravdu vlastní.Zlaté mince a s nimi spjaté lukrativní investiceDůležité je si u investičních mincí uvědomit, že se obchoduje s jejich faktickou hodnotou. Zde se již nejedná o sběratelskou vášeň či kompletace sbírek.Zlaté mince, sběratelské mince, příležitost pro investiceU zlatých mincí nejde o formu uchování, či rok vydání tak, jako je tomu u sběratelských mincí. Jde o regulérní investiční nástroj, o jakousi alternativní investici, jelikož principem výnosu je skutečný nákup této komodity a její následný prodej.Je jejím právoplatným majitelem a může si ji uchovávat doma ve vlastním trezoru (i když se to rozhodně z důvodu možné krádeže nedoporučuje). Díky tomu, že zlaté mince představují trvalou hodnotu v podobě ryzosti a hmotnosti daného zlata, drží tyto komodity krok s inflací a jsou velice odolné proti změnám cen v období krize či nerovnováhy. I jedna jediná zlatá mince tak může finance investora ochránit lépe, než celá řada zajišťovacích nástrojů a pojištěných vkladů.Důležité je si však uvědomit, že investiční zlato je opravdu spíše pouze zajišťovací nástroj. Tedy nástroj, který nepřinese rizikový vysoký výnos v podobě desítek procent ročně, ale dlouhodobě ochrání prostředky před inflací a nejistotou na trzích.Porovnání investic do klasických a zlatých mincíZlaté mince jsou součástí portfolia zodpovědného investoraPrávě díky této schopnosti investičních zlatých mincí ochránit hodnotu, by neměly zlaté mince chybět ve vyrovnaném portfoliu zodpovědného investora. V jaké míře, to si již musí každý rozhodnout sám. Zlaté mince mohou představovat až 15 % celého investičního rámce. Navíc je třeba rozložit nákup mincí na delší období, aby se eliminovalo tržní riziko v podobě různých spekulačních krátkodobých a výrazně nadhodnocených cen. Taková doba by rozhodně neměla být obdobím nákupu, ale spíše prodeje.Investiční zlatoHodnota zlatých mincí je ve své ryzosti a hmotnostiV krizi lidé totiž vidí investici do zlata jako nejméně rizikovou. A to je přesně ta událost, na kterou mohou spekulanti se zlatem čekat. Nakoupí v relativním klidu za obvyklou cenu, která dlouhodobě stoupá společně s inflací. A v době krize, zmatků a nejistoty prodávají na trzích s několikanásobným ziskem, jelikož si často nezkušený investor do zlatých mincí neuvědomí, že zlaté mince mají svou hodnotu ve své ryzosti a hmotnosti. To představuje naprostý základ obchodu se zlatými mincemi. Vždy je ocenění mince pouze podle její ryzosti a hmotnosti. Nikdy podle vzhledu a formy.Zlaté mince jako komoditaDívejte se tedy na zlaté mince jako na komoditu. Provedení a vzhled mince nehrají roli. Nákup mincí musí být ale vždy proveden pouze u ověřených a stabilních obchodníků. Nesnažte se na zlatých mincích vydělat okamžitě. Jde opravdu spíše o dlouhodobou ochranu prostředků před jejich znehodnocením. Proč tedy nakupovat zlaté mince již víme. Jde o jakousi jistotu. Trvalá hodnota mince spolu s jejím kontinuálním nárůstem ceny je ideální variantou zajištění. Navíc díky širokému okruhu obchodníků je možné zlaté mince nakupovat a prodávat prakticky 24 hodin denně. Jedná se o relativně likvidní komoditu, kterou je možné velice snadno zpeněžit. Velmi často je pak investice do zlatých mincí charakterizována slovy jako jistota, nezávislost a stabilita.Investice do zlatých mincíZlaté mince u nás vydává Česká národní banka.Do současné doby vydala celou škálu nejrůznějších zlatých, ale i stříbrných mincí. Jde prakticky o totéž. Zlaté mince byly vydávány na nejrůznější motivy v nominální hodnotě 2 500 Kč a to v letech 2006 - 2010.Posledním kouskem byl v říjnu 2010 motiv Národní kulturní památky dolu Michal v Ostravě. V průměru měly tyto mince 22 mm a vážily 7,77 g.Na období let 2011 - 2015 jsou připraveny další emise zlatých mincí se zaměřením na mosty České republiky v nákladu 25 000 ks.Prvním bude v květnu 2011 Gotický most v Písku a desátým, posledním v říjnu 2015, Mariánský most v Ústí nad Labem. Nominální hodnota bude navýšena na 5 000 Kč a hmotnost se také zdvojnásobí na 15,5 g. Průměr mincí bude 28 mm. Cena těchto mincí se již nyní odhaduje na zhruba 13 000 Kč.Mimořádně pak bude Národní banka razit v letech 2012 a 2015 mince s nominální hodnotou 10 000 Kč, hmotností 31,1 g a s průměrem 34 mm.Půjde o Zlatou bulu sicilskou v roce 2012 a na rok 2015 je připravena mince Jan Hus. Tržní cena je odhadována na 25 000 Kč. Vedle těchto velice hodnotných zlatých mincí bude navíc ČNB razit i mince stříbrné v nominálních hodnotách od 100 do 700 Kč, které budou oslavovat památku a výročí nejrůznějších slavných osobností či významných událostí dějin naší země.

Pokračovat na článek