Výsledky vyhledávání pro dotaz státy americké

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Kolik odvedeme ze mzdy na daních ve srovnání s jinými státy?

Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Kdyby tyto peníze zaměstnavatel nemusel odvést na účet zdravotní pojišťovny a OSSZ, tak by mohl mít zaměstnanec o tuto částku vyšší hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by byly v tomto případě nadále stejné.DPH v konečném důsledku platí koneční spotřebitelé, při jakémkoliv nákupu zboží a služby platí všichni občané DPH. Při nákupu pohonných hmot, alkoholu či cigaret spotřební daň. Dále je třeba započítat všechny další daně (např. daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti…) nebo povinné poplatky (např. komulální odpad, kolky…).Kolik tedy platíme na daních v Česku?Nejdříve si u průměrné mzdy ve výši 23 951 Kč vypočítáme čistou mzdu a mzdové náklady zaměstnavatele.Výpočetčástkasociální pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 6,5 %)1 557 Kčsociální pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 25 %)5 988 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 4,5 %)1 078 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 9 %)2 156 Kčsuperhrubá mzda (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 100 Kčzáloha na dani z příjmu fyzických osob (32 100 Kč x 15 %) - 1 970 Kč2 845 Kččistá mzda (23 951 Kč - 1 557 Kč - 1 078 Kč - 2 845 Kč)18 471 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 KčČistá mzda je tedy 18 471 Kč a zdanění práce činí 13 624 Kč (32 095 Kč). Budeme však počítat dále, že celou svoji čistou mzdu v daném měsíci utratíme za nákup zboží a služeb.Při každém nákupu tedy odvedeme státu DPH a spotřební daň.Pro zjednodušení budeme počítat, že nakoupí benzín za 1 500 Kč (8,12 %). Zdanění benzínu tedy DPH a spotřební daň je cca 57 %. Daň u benzínu je 855 Kč.Zbylou část disponibilního příjmu 16 971 Kč (18 471 Kč - 1 500 Kč) utratíte za nákup zboží a služeb. Protože již nebudeme počítat žádnou spotřební daň a další daně, tak můžeme počítat pouze se základní 20% sazbou DPH. Nebudeme tedy rozlišovat sníženou a základní sazbu DPH. Na DPH tedy zaplatíte 2 828 Kč (16 971 Kč: 120 ∙ 20).Pokud tedy vyděláváte průměrnou mzdou odvedete na všech povinných odvodech 17 307 Kč (13 624 Kč + 855 Kč + 2 828 Kč). Volně disponovat můžete s částkou 14 788 Kč (18 471 Kč - 855 Kč - 2 828 Kč). V našem orientačním příkladě dosahuje celkové zdanění 53,9 %. A to jsme nezapočítali další odvody jako daň z nemovitosti, komunální odpad…Jak je to u našich sousedů?V Česku si tedy stát „vezme“ z výdělku zaměstnance více než polovinu. Podívejme se, jak je to u našich sousedů? V Německu a Rakousku je zdanění vyšší, na Slovensku a Polsku nižší.NěmeckoPrůměrná měsíční mzda v Německu za rok 2009 byla 3 411 €. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 50,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 675 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 736 €. Za benzín utratí 136 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Německu je 67 %, tj. 91 €.DPH v Německu je 19 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 267 € (1 675 € : 119 ∙ 19). Němec s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 2 094 € (1 736 € + 91 € + 267 €). Volně může disponovat s částkou 1 317 € (1 675 € - 91 € - 267 €). Celkové zdanění dosahuje 61,4 %. RakouskoPrůměrná měsíční mzda v Rakousku za rok 2009 byla 3 321 €. Celkové zdanění u průměrné mzdy dosahuje 47,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 730 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 591 €. Za benzín utratí 140 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Rakousku je pak 44 %, tj. 62 €. DPH v Rakousku je 20 %.Na DPH tedy Rakušan s průměrnou mzdou odvede 288 € (1 730 € : 120 ∙ 20). S průměrnou mzdou odvede obyvatel Rakouska na všech povinných odvodech 1 941 € (1 591 € + 62 € + 288 €). Volně má pak k dispozici částku 1 380 € (1 730 € - 62 € - 288 €). Celkové zdanění dosahuje 58,4 %.SlovenskoNa Slovensku byla v roce 2009 průměrná mzda za rok 746 €. Celkové zdanění práce u této mzdy dosahuje 37,6 %. Slovák si pak přijde na 465 € čistého. Zdanění u průměrné mzdy je 281 €. Za benzín utratí 38 €, 8,12 % z čisté mzdy.Zdanění benzínu na Slovensku je 52 %, tj. 20 €. DPH na Slovensku je 20 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 78 € (465 € : 120 ∙ 20). Slovák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 379 € (281 € + 20 € + 78 €). Volně může disponovat s 367 € (465 € - 20 € - 78 €).Celkové zdanění dosahuje 50,8 %.PolskoV Polsku si v roce 2009 průměrně vydělali 2 956 PLN. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 34 %. Průměrná čistá mzda je 1 951 PLN. Zdanění u průměrné mzdy je 1 005 PLN. Za benzín utratí Polák 158 PLN, také 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Polsku je 39 %, tj. 62 PLN. DPH v Polsku je 23 %.Na DPH tedy polský občan s průměrnou mzdou odvede 365 PLN (1 951 PLN : 123 ∙ 23). Polák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 1 432 PLN (1 005 PLN + 62 PLN + 365 PLN). Volně může disponovat s 1 524 PLN (1 951 PLN - 62 PLN - 365 PLN). Celkové zdanění dosahuje 48,4 %.Zdanění v mimoevropských zemích je výrazně nižšíNejnižší celkové zdanění je v mimoevropských zemích OECD, tedy v Mexiku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Novém Zélandu a USA. Ve všech zemích je podstatně nižší zdanění práce. Odvody zaměstnavatelů na pojistném jsou výrazně nižší než v Evropě. Nižší jsou i spotření daně, např. v USA je zdanění benzínu osminové oproti Česku a především DPH.Např. v Japonsku je 5% sazba DPH, v Austrálii a Koreji 10% sazba DPH. V USA není DPH vůbec zavedena. V USA je prodejní daň, která se v jednotlivých státech liší od 0 % až po 11 %, třeba v New Yorku je 8,875 %.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Zahraniční společnosti - ochrana vlastnictví

Ochrana vlastnictví je důležitou součástí offshore společností. Každý podnikatel chce vždy oddělit svůj vlastní majetek od majetku společnosti, aby nebyl napadnutelný dalšími osobami v oblasti pohledávek za firmou. Díky anonymitě vlastnictví prostřednictvím offshore společnosti v daňovém ráji má podnikatel jistotu, že jeho soukromý majetek zůstane vždy soukromým a firemní firemním.Správa majetku a ochrana vlastnictvíOchrana vlastnictví je důležitá z pohledu anonymity. Veřejně přístupné informace o vlastníkovi společnosti jasně definují, kdo za firmou stojí, kdo ji ovládá a obvykle také odhalí jaké s ní má dotyčný záměry. Proto se tato informace velmi promítá jak do profesního, tak i do osobního života každého podnikatele. Anonymita vlastnictví spojená s offshore společnostmi však tuto občas nepříjemnou informaci neposkytuje. Jde o legitimní způsob, jak se vyhnout těmto nepříjemnostem v soukromí a to zcela přirozeně a bez nějakého obcházení zákonů.V České republice nejsou zajištěny podmínky pro anonymitu vlastnictví. Stejně jako v celé Evropě, tak i v naší zemi je snaha o co nejtransparentnější vlastnické struktury a již ani státní zakázky není možné přidělovat společnostem, které mají akcie na majitele, tedy není zde jasné, kdo je aktuálně drží. Veřejný obchodní rejstřík jasně eviduje všechny podílníky společností a díky přístupnosti zdarma a online má každý a kdykoliv možnost nahlédnout do tohoto rejstříku a všechny informace si o dané společnosti zjistit. Společnosti s ručením omezením mají v tomto asi nejvíce transparentní strukturu. Avšak ani akciové společnosti nepředstavují dostatečnou anonymitu, kterou by si podnikatelé často přáli. Akcie na majitele také nejsou u nás tou správnou výhodou, jelikož v zápise z valné hromady jsou všichni akcionáři identifikování, takže majitel této akcie je také snadno dopátratelný. Podnikatelé občas pro udržení anonymity zkouší dosadit místo sebe jinou fyzickou osobu, avšak v tu chvíli prakticky podnikatel ztrácí přímý vliv a nemá reálnou šanci skutečně společnost plnohodnotně řídit.Offshore společnosti však nabízejí řešení. V řadě států, je totiž možné velmi snadno zakládat společnosti, které mají velmi zabezpečenou ochranu soukromí svých vlastníků. Jde především o takzvané daňové ráje – Seychely, Panenské ostrovy či Panama. V těchto ostrovních státech je však relativně složité prokázat obchodování. Pro lepší využití se tak hodí třeba i Nizozemsko či Velká Británie. Každý stát nabízí samozřejmě jinou ochranu pro jiné typy společností. A podle toho se logicky odvíjí i poplatky, které si místní úřady za tyto služby účtují. Fakticky pak jde o to, že exotické destinace nabízejí rámcově vyšší míru anonymity a za lepších podmínek. Čím více nabízejí takzvané „západní" země anonymitu, tím vyšší jsou i sazby a poplatky s tím spojené. Samozřejmě je možné na situaci nahlížet i z jiného pohledu. Společnost se sídlem na Seychelách rozhodně nebude u obchodních partnerů budit takovou důvěru, jako společnost z Velké Británie. Takže i tento aspekt je nutné vzít při zvažování offshore společnosti v úvahu.Princip zajištění anonymity vlastnictvíPrvní možností je nám dobře známá akcie na majitele. V dnešní době se u nás stále více mluví o zakázání těchto akcií a řada populistických stran chce tuto legitimní formu podnikání zakázat. Navíc se snaží úřady společnosti právě s akciemi na majitele vyřadit z výběrových řízení, jelikož zde není potřebná informace o původu zdrojů ve firmě. Zahraniční společnosti nabízejí tuto formu velmi snadno a při vydání emise se na akcie neuvádí jméno držitele. Kdo aktuálně akcii má, ten ji vlastní. Některé státy dokonce nevyžadují ani seznam aktuálních držitelů akcií akciové společnosti.Další variantou je takzvaný nominální servis, který představuje situaci, kdy vlastník společnosti jedná za společnost, která je jakýmsi nominálním akcionářem. Podnikatel si jmenuje ověřené osoby, které jednají svým jménem na účet podniku podle instrukcí majitele firmy. Jde o výběr statutárních orgánů, kteří budou opticky společnost řídit, avšak fakticky budou pouze dosazenými osobami bez většího vlastního rozhodovacího práva.Třetí variantou je samotné využití zahraniční společnosti v jejím základním principu.Celý systém zajištění anonymity vlastnictví je velmi složitý.Je nutné znát aktuální právnickou strukturu dané země a úředních postupů. Vybrat tu zemi, která nejvíce odpovídá požadavkům je někdy velmi složité, a proto je nutné velmi dobře uvažovat, kam se podnikatel chce posunout.Vůbec není neobvyklou situací následující příklad. Podnikatel si založí společnost na Seychelách. Jde o klasickou offshore společnost, která maximálně využívá výhod tohoto daňového ráje. Tato mateřská společnost si založí další firmu například ve Velké Británii. Tato společnost již bude mít spíše klasický charakter onshore společnosti, která bude mít ideální vlastnickou strukturu a vysokou míru anonymity. A tato společnost si založí další dceřinou firmu v České republice. Může jít o s. r. o. či akciovou společnost. Vše velmi snadno. Vlastnická struktura je tak solidně zajištěna a místní úřady prakticky nemají šanci získat informaci, kdo za danou společností skutečně stojí a to na prosto legální cestou, kterou se poslední dobou vydává stále více společností.S celou anonymitou vlastnictví navíc souvisí i ochrana majetku. Každou chvíli vidíme zkrachovalého podnikatele, kterému nakonec nezůstane vůbec nic. A to třeba i jen díky malé chybě či laxnímu přístupu úředníků při jeho informování o zprvu nezávažném omylu. Nebo při horším případě se může stát podnikatel sám obětí nějakého podvodu, za který musí následně zaplatit nehorázné sumy. Proto je velmi důležité zabezpečit svůj majetek nejrůznějšími formami ochranných struktur, které pomohou případným problémům předcházet. Je tedy nutné oddělit formální firemní majetek od jeho skutečných vlastníků. To lze velmi snadno díky anonymitě vlastnictví. V tu chvíli nemá šanci jakákoliv třetí strana vymáhat pohledávku přímo na soukromém majetku podnikatele, ale pouze na majetku firmy.

Pokračovat na článek


Daňové podmínky u zahraničních účtů

Mohlo by se zdát, že v zahraničí se člověk vyhne nutným platbám jako je zdanění úroků na běžném účtu, avšak české úřady mají velmi dobré informace o tom, jak si čeští občané stojí s bankovními úroky či úroky z dluhopisů.Pokud pak člověk tyto výnosy nepřizná v daňovém přiznání, finanční úřad často velmi rázně zakročí. Málokdo se touto problematikou zabývá a leckdo jí dokonce opovrhuje. Avšak zdanění úroků, které jsou českému občanovi připsány v zahraniční bance je stejně povinné, jako kdekoliv jinde. Finanční úřady mají totiž velmi dobré informace o pohybu českých peněz a jak velkou povinnost tedy český rezident musí do státní pokladny odevzdat, i když má účet v zahraničí.Obvyklá praxe je totiž taková, že zahraniční banky v evropských státech nedaní úroky, které jsou vypláceny cizincům.Místo zdanění posílají informace na domácí finanční úřady o tom, kolik cizinci vyplatily, aby ten si to následně převedl do svého daňového přiznání. Finanční úřad tak má přehled a to mnohdy dříve než samotný klient. Stejný princip je uplatňován i při zdanění výnosů ze zahraničních dluhopisů či podílových fondů, tedy pokud je jejich majetek ze minimálně ze 40% charakterizován jako dluhopis. Všechny tyto přijaté úroky musí každý občan naší země zdanit sazbou 15%, jinak se vystavuje riziku a problémům ze strany finančního úřadu.Existují však výjimky, které nezveřejňují jednotlivce ve svých bankách.Sem patří především Belgie, Lucembursko a Rakousko. Úroky jsou přímo zdaněny a tři čtvrtiny výnosu jsou odeslány jako soubor za všechny klienty do příslušného státu, odkud klienti pocházejí. Tato srážková daň v současnosti činí 20%, takže klient za toto tajemství ukryté před českým finančním úřadem již nyní prodělává 5% z výnosu. Rok 2011 pak přinese sazbu 35%, takže každý Čech, který bude chtít ukrýt své příjmy tak, aby o nich místní finanční úřady vůbec nevěděli prodělá 20% (u nás je sazba 15%) z výnosu. Vše je odvislé od Evropského práva, kterého se banky na území EU musejí řídit.Všechna tato opatření jsou typická pro fyzické účty, respektive pro bankovní účty fyzických osob v zahraničí. Prosazování těchto směrnic je však velmi složité, jelikož státy obvykle na takovém výpočtu tratí, jelikož často je domácí sazba vyšší než domluvená Evropská. Rok 2011 a sazba 35% by měla vše relativně vyrovnat a státům by měly být úniky vynahrazeny.

Pokračovat na článek


Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí

Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

Pokračovat na článek


EU chce chránit občany v bankovnictví, investování, pojištění

Evropská unie chce chránit své občany v oblasti bankovnictví, investování i pojišťovnictví. Navýšení částek v systémech ochrany, usnadnění administrativy a urychlení výplaty odškodnění jsou prioritami, kterými se do roku 2013 budou řídit všechny státy EU. Ochrana spotřebitele a důvěra ve finanční systém je stěžejním cílem, který chce EU v následujícím období sledovat.Globální krize, především pak problémy bank byly do značné míry způsobené i nedůvěrou spotřebitelů.Prioritou Evopské unie by měla být ochrana spotřebitelePrávě ta pak způsobuje run na banky (hromadné vybírání vkladů), které nejsou schopny dostát svým závazkům a krachují. Právě proti tomu chce bojovat Evropská unie, která navrhla balíček opatření, který má právě zvýšit důvěru ve finanční služby a ochránit spotřebitele před neočekávanými událostmi. Jde především o ochranu spočívající ve zvýšení ochrany bankovních vkladů a „drobných“ investic.Na přetřes by mělo přijít řešení problému v oblasti záruk v pojišťovnictví ve všech státech EU.Evropská komise přijala opatření, která následně putují do Evropského parlamentu a Rady ministrů. Evropská komise se tímto návrhem snaží zlepšit transparentnost a odpovědnost evropského finančního systému jako celku. Navrhovaná opatření mají podle komisaře pro vnitřní služby a trh Michela Barniera zabránit budoucím krizím či je případně pomoci rychle a maximálně bezbolestně vyřešit. Lidé potřebují jistotu, že i v době krize jejich úspory a investice budou chráněny. V dalším kroku se bude snažit EU ochránit i pojistky všech občanů společenství.Bez důvěry finanční systém nefungujeLidé potřebují důvěru. Důvěra spotřebitelů je základním prvkem, který je nutné i v období krize udržet na požadované výši. Jak již bylo uvedeno výše, nedávná globální ekonomická krize prokázala, že banky jsou zranitelné právě při náhlém a hromadném vybírání vkladů, kdy se majitelé účtu bojí o své úspory a domnívají se, že jsou tyto peníze v nebezpečí. V rezervním systému bankovnictví, který v současné době všude na světě funguje, banky drží pouze určité procento vkladů na svých účtech (ostatní peníze půjčují firmám či fyzickým osobám), tudíž nemohou při hromadném výběru uspokojit všechny zájemce a dostávají se do problémů s likviditou. A to se například nemuselo vůbec nic stát. Pouze média mohla informovat o „fiktivní“ krizi a lidé ze strachu vlastně způsobí krach banky. Právě proto byl navržen záměr, který má těmto „zbytečným“ krachům předcházet.Ochrana bankovního systému – ochrana peněz vkladatelůNávrh počítá s navýšením minimálního pojištění vkladů v bankách na 100 000 €. Pokud tedy banka zkrachuje, majitelé svých účtů budou mít právo obdržet z Fondu pojištěných vkladů až 100 000 €. Tento limit je však úzce spjat pouze s bankovními vklady. U těchto peněz navíc bude nutné garantovat, že vyplacená částka bude majiteli bankovního účtu připsána do 7 dnů. Jde o významný krok, jelikož v současnosti je tato doba stanovena v některých státech i na měsíce po krachu banky.Dalším prvkem, který Evropská komise předložila je snížení byrokracie. V rámci EU by totiž bylo možné klientovi žijícímu v jednomu státě vyplatit prostředky, které měl uložené v bance v jiném státě, ve vlastní zemi prostřednictvím místního kontaktního centra. Plán počítá s tím, že tyto návrhy vstoupí v platnosti nejpozději v roce 2013 a to ve všech členských státech EU.

Pokračovat na článek


EU zase vyhazuje naše peníze

Systém rozpočtu EU není ideální. Ať je již kdokoliv zastáncem nebo odpůrcem EU, je jasné, že způsob přispívání států a následné dotace jsou mrháním peněz daňových poplatníků. Pokud chce EU nějak hospodařit společně, musí vycházet z hospodářské situace a v podstatě vybírat daně. Takový postup má smysl. Nebo je nutné s výběrem peněz skončit.Nesmyslný systémEU je takovým dárcem peněz. Vytváří různé programy a přes ně dotuje projekty. Lze tak získat bohužel bezplatné prostředky, které  nemají oporu v ekonomickém pojetí kapitalizmu. Jedna soukromá firma si totiž může nechat něco proplatit a jiná nikoliv. Tím se značně pokřivuje trh. Systém dotací má bohužel i každý stát, ale ten vychází z jiného principu. A to z přímého výběru daní. Stát získává prostředky podle toho, jak jsou na tom podniky ekonomicky dobře a to také ovlivňuje hospodaření státu.EU je mimoEvropská unie však nemá vliv na hospodaření států a jen určitým způsobem inkasuje peníze. Státy jí přispívají a zpětně dostávají peníze na konkrétní prostředky. Chybí tedy základní motivace, jak s prostředky naložit. Tedy naplnit skutečný rozpočet, který je závislý na výběru daní. A protože takto EU nefunguje, chybí ekonomické opodstatnění výběru příspěvků a nesmyslného zpětného rozdávání. Pokud by měla EU skutečně hospodařit s rozpočtem, měla by její funkce být zcela jiná. Musí mít ministerstva, rozpočty a pokud nějaký podíl státu bere, pak se musí na rozpočtu podílet.8 miliardV EU dochází k degradaci vzdělání jeho dostupností a také u mladých lidí chybí praxe.  Proto je alarmující počet nezaměstnaných v této skupině obyvatel. EU ale vymyslela opět bezednou díru na peníze. Poskytne na vzdělání, praxi a garantovanou práci 8 miliard Eur. Tyto prostředky by sice mohly pomoci, ale jako vždy budou částečně promarněny a rozkradeny. Problémy s nezaměstnaností se musejí řešit návratem ke konkurenčním metodám. Evropa ztratila díky levné pracovní síle z Asie svoji konkurenceschopnost. Nezaměstnanost se nedá vyřešit dotací. Ale zřejmě jen ochranou trhu, ekonomickým růstem, který právě brzdí byrokracie a zákony.Uvolnění trhu práceMísto vyhozených peněz by bylo potřeba snížit daňovou zátěž zaměstnanců, snížit počty úředníků a DPH. Tím by nastal růst a mohli by být zaměstnáváni i mladí a perspektivní lidé. Samotnou dotací do vzdělání místa nevzniknou. EU tak dotuje vytlačení starších lidí z míst pro mladší. Tedy zaplácne jednu díru jinou  a v konečném důsledku jen přesune některé zaměstnance mezi nezaměstnané.  

Pokračovat na článek


Vyrovnaný rozpočet – chiméra nebo realita

Často se diskutuje o tom, že za socializmu byl vyrovnaný rozpočet bez dluhů. Pojem vyrovnaného rozpočtu je ale ekonomickým oříškem, který záleží na mnoha kritériích. Především na tom, jak jsou účtovány položky státního rozpočtu.Jde o pohledávkyZa socializmu se vyrábělo hlavně na kvantitu a v tom jsme byli skutečně velmi dobří. Když se řeklo, že má být vyrobeno 17.000 nákladních aut pro Rusko, tak jsme je ochotně vyrobili. Každý nákladní vůz se ocenil převoditelným rublem, což byla fixní jednotka. Ta znamenala jednotný kurz pro všechny státy RVHP – tedy socialistické země. Za nákladní vůz jsme tedy měli dostat třeba 100.000 rublů, ale nikdy jsme je nedostali. Dostali jsme zase zboží. Rusko (tehdy SSSR) ale nebylo schopno plnit protidodávky zbožím a plnilo tedy surovinami. Kdyby tomu tak bylo dnes…tedy ten druh barteru.Vzájemné propočtyRočně jsme dostávali třeba 20 milionů tun ropy (jako ještě celé Československo) a plynu kolik jsme zachtěli. Vzájemně se potom porovnaly dodávky a zjistilo se, že jsme dodali mnohem víc. SSSR tak ponechalo tyto dlužné prostředky někde na zúčtovacím účtu a my jsme peníze nedostali. Dodávali jsme samozřejmě i jinam, ale SSSR byl náš největší odběratel. Pohledávka za SSSR nebyla nikdy vymahatelná. Prostě byla jen v našich aktivech a vylepšovala státní rozpočet. Měli jsme kladný přebytek zahraničního obchodu.Nikdy jsme ty peníze nedostaliDíky těmto dluhům hospodařilo ČSSR s vyrovnaným rozpočtem. Každý rok se zvyšovaly zahraniční pohledávky, ale v rozpočtu byly vedeny jako příjmy. Na ty peníze jsme si pořádně ani nesáhli. Sice jsme dostávali suroviny, ale cenou bylo neplacení a zaostávání výroby, protože SSSR především budovalo a nehledělo na vlastní výrobu. Mělo to zajištěné od spřátelených zemí. Problém nastal až s koncem RVHP.Díra v rozpočtuVe chvíli, kdy jsme přešli na tržní hospodaření, začaly problémy s vyrovnáním schodku. Různé komise se nemohly na dluzích dohodnout. Nakonec Rusko a některé další nástupnické země (Kazachstán, Uzbekistán atd.) uznaly svoje závazky. Rusko tak najednou začalo dlužit Česku přes 3 miliardy dolarů, což byly v 90.letech obrovské peníze z hlediska státního rozpočtu. Tento dluh se tedy nikdy v socialistickém rozpočtu neobjevil, kdyby tam byl, pak bychom byli ve velkém deficitu. Proto byl socialistický rozpočet „vyrovnaný“, protože dluhy socialistických zemí vytvářely kladnou bilanci. Ve skutečnosti ale znamenaly řádně vysoký schodek. 

Pokračovat na článek


Žebříček nejbohatších lidí světa, najdete mezi nimi i Čechy

Na jaře letošního roku americký časopis Forbes zveřejnil seznam 1011 nejbohatších lidí na světě. Na top listu miliardářů najdete i tři Čechy. Petr Kellner, který se v seznamu nejbohatších lidí světa objevil již v předchozích letech a dva české nováčky – Zdeňka Bakalu a Andreje Babiše.Bakala se svým odhadovaným majetkem 1,2 miliardy dolarů je podle hodnocení časopisu Forbes na 828. místě, Babiš s majetkem v hodnotě 1 miliarda dolarů na 937. místě.Nejbohatší lidé světaNejbohatším člověkem na světě je mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helu. Jeho majetek je odhadován na 53,5 miliard dolarů. Po čtrnácti letech Carlos Slim Helu předběhl Billa Gates zakladatele firmy Microsoft, jehož majetek má mít o půl miliardy dolarů menší hodnotu. Carlos Slim Helu vlastní akcie společnosti America Movil v hodnotě 23000000000 dolarů, ovládá telekomunikační gigant Telmex. Patří mu hotely, restaurace se stovkami provozoven, sítě obchodů, cigaretový kolos Cigatam, podniká ve stavebnictví, vyrábí ropné plošiny.Nejvíce bohatých lidí je v AmericePrůměrné čisté jmění na jednoho miliardáře se odhaduje na 3.5 miliardy dolarů. Přičemž v Evropě žije 248 miliardářů, jejichž majetek je odhadován na bilion dolarů. Jsou mezi nimi lidé, kteří figurují ve firmách známých značek  a obchodů, jako je Louis Vuitton, Ikea, H & M, Nutella.Z loňského miliardářského klubu vypadlo třicet členů, ale přibylo 97 nových členů, největší zastoupení nováčků je z Asie. Zemí, která má nejvíce boháčů jsou Spojené státy. Následuje Čína a Rusko, které má 62 miliardářů.Časopis pro vyhodnocení nejbohatších lidí světa sčítal a porovnával například podíly ve veřejně obchodovaných a soukromě vlastněných společnostech, hodnoty nemovitostí, obrazů, šperků, jachty a letadla, tedy celkový majetek plus finanční prostředky.PořadíJméno miliardářeObčanstvíVěk1.Carlos Slim Helu a rodinaMexiko702.William Gates IIISpojené státy americké543.Warren BuffettSpojené státy americké794.Mukesh AmbaniIndie525.Lakshmi MittalIndie596.Lawrence EllisonSpojené státy americké657.Bernard ArnaultFrancie618.Eike BatistaBrazílie539.Amancio OrtegaŠpanělsko7410.Karl AlbrechtNěmecko9011.Ingvar Kamprad a rodinaŠvédsko8312.Christy Walton a rodinaSpojené státy americké5513.Stefan PerssonŠvédsko6214.Li Ka-ShingHongkong8115.Jim WaltonSpojené státy americké6216.Alice WaltonSpojené státy americké6017.Liliane BettencourtováFrancie8718.S. Robson WaltonSpojené státy americké6619.Princ Alwaleed Bin Talal AlsaudSaúdská Arábie5520.David Thomson a rodinaKanada5221.Michael Otto a rodinaNěmecko6622.Lee Shau KeeHongkong8223.Michael BloombergSpojené státy americké6824.Sergey BrinSpojené státy americké3625.Charles KochSpojené státy americké7426.David KochUnited States6927.Larry PageUnited States3728.Michele Ferrero & familyItaly8329.Kwok familyHong Kongneuvedeno30.Azim PremjiIndia6431.Theo AlbrechtGermany8832.Vladimir LisinRussia5333.Steven BallmerUnited States5434.Robert KuokMalaysia8635.George SorosUnited States7936.Anil AmbaniIndia5037.Paul AllenUnited States5738.Michael DellUnited States4539.Mikhail ProkhorovRussia4440.Birgit Rausing & familySweden8641.Shashi & Ravi RuiaIndia6642.Mikhail FridmanRussia4543.Jeffrey BezosUnited States4644.Savitri JindalIndia6045.Donald BrenUnited States7746.Gerald Cavendish Grosvenor & familyUnited Kingdom5847.John PaulsonUnited States5448.Abigail JohnsonUnited States4849.Jorge Paulo LemannBrazil7050.Roman AbramovichRussia43Zdroj: časopis Forbes

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Zlato zlevňuje, ale vyplatí se investovat?

Zlato je dlouhodobě bráno jako způsob finanční pojištění před finanční katastrofou, zmírňující dopady hospodářské či finanční krize. I v případě astronomické inflace, ochromující deflace či dokonce rozpadu finančního trhu, je zlato komoditou, která poskytuje jistotu a hodnotové bezpečí. Ke zlatu se lidé v případě velkých krizí uchylují tradičně a instinktivně - příkladem je současná situace a dosahovaná historická maxima ceny zlata na trzích. Je ale skutečně zárukou stabilní hodnoty?A vyplatí se do něj vůbec aktuálně investovat?Zlato jako symbol hodnotyZlato je odedávna uznáváno jako chemicky velmi stabilní, vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké - má dvakrát vyšší hustotu než olovo. Mnoho z jeho vlastností zlato předurčilo k roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel, později se přidalo i široké uplatnění v průmyslu a medicíně. Stále si ale zachovalo svou nejdůležitější roli – uchování hodnoty. Díky vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a snadnému ověření pravosti a ceny než třeba u drahých kamenů umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu - i proto státy v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.Investiční zlatoInvestoři i u nás objevují v posledních letech kouzlo ukládání peněz do investičního zlata - malých zlatých mincí i slitků (cihliček), které dosahují váhy až jednoho kilogramu. Na rozdíl od šperků či pamětních mincí je vhodné i pro investice větších částek a v celé Evropské unii je osvobozeno od DPH. Investiční zlato se zpravidla prodává ve vysoké ryzosti (999,9/1000 tj. 24 karátů), tu pak svou značkou garantuje právě rafinér, tedy výrobce, kterých je celosvětově jen cca stovka. Část pak přikládá ke slitkům i certifikáty, které potvrzují čistotu a původ slitku. Jen ty je dobré z ověřených zdrojů bez obav kupovat laiky - v případě potřeby půjdou stejně lehce zase prodat. U větších slitků a investičních mincí nejsou certifikáty obvyklé, protože se dá předpokládat jejich nákup u specializovaného prodejce, schopného i zpětného výkupu.Jak investovat do zlata?Podle expertů by měla míra zastoupení zlata v portfoliu investora činit zhruba mezi 5 a 15%. Nákup investiční zlaté mince o váze 1 trojské unce (asi 31gramů) je cenově o několik jednotek procent dražší než cena u "virtuální" unce zlata na burze - na rozdíl od virtuálního zlata (investice prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů), ale investor minci či slitek přímo vlastní. Odpadá tedy riziko případného krachu společnosti, která investici na burze zprostředkovává. Výše přirážky se obecně pohybuje od 5% u velkých slitků až do několika desítek procent u malých slitků a drobných mincí. Tím, že investiční zlato je bráno spíše jako finanční zabezpečení pro nepříznivé situace než investice pro krátkodobý zisk, neměl by tento cenový rozdíl hrát v úvaze o pořízení zvláštní roli. Navíc je doporučováno pro optimalizaci snížení dopadů výkyvů v ceně zlato nakupovat spíše v menších množstvích a pravidelně, ideálně kombinaci mincí různých velikostí pro větší flexibilitu pro případný prodej. Hodnota investičního zlata je vždy dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem (u nás zpravidla v Londýně). Do ceny v korunách se pak promítá samozřejmě také kurz dolaru (USD) k domácí měně.Investiční mince vydávají mincovny vlastně v neomezeném množství - jen dle zájmu investorů. Mají svá označení titulů - zdařilé výtvarné zpracování pak zvyšuje popularitu jednotlivých sérií. U investičních zlatých mincí se můžete navíc setkat i u známých titulů i s 22-tikarátovým zlatem (jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle) - vyšší tvrdost umožňuje mincím lépe odolávat opotřebení. Jistotou jsou též zlaté slitky v tradiční podobě plochých cihel, přesněji cihliček. Největší běžně obchodovaná zlatá cihla váží 1kg a s přehledem se vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1g pak svými rozměry 9×15×0,4 mm odpovídá SIM kartě do mobilu. Rozměry i tvar zlatých cihel se u různých výrobců liší, každý investiční zlatý slitek ale nese své identifikační číslo, údaj o hmotnosti a ryzosti slitku i označení výrobce.Má význam investice i přes aktuálně vysokou cenu?Aktuální cena jen před několika dny atakovala historická maxima, hranici 1300 USD nebo 1000 EUR za unci. Má tedy smysl investovat právě do zlata, které je cenou stále blízko svému historickému maximu? Kupodivu nejspíš ano. Cena zlata se pohybuje historicky v pravidelně se střídajících dlouhodobých cyklech. Ty trvají zhruba 15-17 let a v rámci jejich růstového trendu se ještě vyskytují jednotlivé fáze růstu. První z nich je spíše o vazbě mezi cenou zlata a hodnotou dolaru - klesající dolar cenu zlata tlačí nahoru a naopak. Ve druhé fázi pak vlivem nákupů ze strany velkých investorů tato vazba ztrácí. Poslední fází je pak euforie, strmý nárůst ceny a tedy i nejrychlejší růst zisků. A toto nás  teprve čeká. A nevýhody investice do zlata jsou v podstatě jen dvě - v klidné době na investici do zlata příliš nezbohatnete a reálná investice do zlata je  také spojena s rizikem krádeže. Jenže současnost není příliš klidná a nejen nákup, ale i pozdější zabezpečení zlata je přeci jen jednodušší než např.u starožitností příp.hrozícími vyššími daněmi zatížených nemovitostí. Není tedy čas navštívit specializovaného obchodníka?

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Hypoteční úvěr jako vhodné řešení vlastního bydlení

Pořízení kvalitního vlastního bydlení je dobrá investice. Výběru bytu či domu je potřeba věnovat dostatečnou pozornost, stejně tak však výběru úvěru. Kvůli vlastnímu bydlení se zadlužujeme zpravidla na desítky let a splácení úvěru nás provází značnou část našeho života. Nabídku hypoték je dobré velmi dobře prostudovat.Hypotéka, hypoteční úvěrZ finančního hlediska je výběr financování našeho bydlení jedním z našich nejdůležitějších finančních rozhodnutí. Vždy bychom tedy měli věnovat dostatek času a pozornosti nabídce úvěrů na trhu. Při pořízení vlastního bydlení se jedná o vysoké částky a dobrým řešením financování bydlení je hypotéční úvěr. Hypotéční úvěr je účelovou hypotékou na pořízení bydlení. Banky však nabízejí i americké hypotéky, které jsou určeny na cokoliv. Úvěrové parametry americké hypotéky jsou samozřejmě méně výhodné. Pro každou rodinu je lepší život bez dluhu, úvěry na bydlení však patří mezi dobré úvěry. Vlastní bydlení je velmi rozumnou investicí.Nemovitost i hypotéku si dobře vybermeInvestice do nemovitosti se zpravidla v čase zhodnocuje. Obzvlášť pokud se jedná o atraktivní adresu. Současně se neradi stěhujeme a často v koupené nemovitosti žijeme celý život. Stěhování patří mezi nejvíce stresové situace v našem životě, i z tohoto pohledu je vhodné výběru nemovitosti věnovat velké úsilí. Nemovitost vybíráme pečlivě, máme své nároky na dostupnost do centra města, klid, vybavenost, parkování, vybavení nemovitosti… Stejně důkladně je však potřeba vybírat i hypotéku. Hypotéční úvěry poskytují všechny renomované banky na našem trhu. Nabídka je tedy pestrá. Možnosti získání hypotéky se pro rodinu u jednotlivých bank liší (maximální výše hypotéky, úroková sazba, možnost předčasného splacení, podmínky fixace hypotéky…).U hypotéky musíme doložit příjmyAby nám banka poskytla hypotéční úvěr, tak bude po nás požadovat několik dokladů. Samozřejmě doložíme doklady totožnosti. Dále však budeme muset doložit naše příjmy (např. potvrzením od zaměstnavatele nebo daňovým přiznáním), kupní smlouvu na nemovitost, výpis z katastru nemovitosti na danou nemovitost, ocenění zastavované nemovitosti či vinkulaci životního pojištění ve prospěch banky. To jsou jenom základní doklady, které vyžaduje každá banka. Další doklady se mohou lišit dle zvyklostí jednotlivých bank. Nejdůležitější je však pro banku prokázání naší schopnosti splácet hypotéční úvěr.Od našich příjmů se odvíjí i výše hypotéky.Většina bank má na svých internetových stránkách uvedenu kalkulačku, kde si žadatelé o hypotéční úvěr mohou orientačně spočítat, jak velký čistý měsíční příjem musí mít, aby na požadovanou hypotéku dosáhli. Částku, kterou můžeme splácet, orientačně spočítáme, když od čistých rodinných příjmů odečteme všechny povinné splátky a bankou stanovenou částku životních nákladů na domácnost (u jednotlivých bank se liší). Tato částka se může pohybovat od 1,2násobku životního minima do 1,5násobku životního minima.Oslovili jsme mluvčí tuzemských bank, abychom pro vás zjistili výhodné akce a nabídky hypoték, které svým klientům banky v současnosti poskytují.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Ušetřete na splátkách hypotéky – srovnejte si nabídky

Hypotéka je úvěr zajištěný nemovitostí. Na trhu najdete více druhů hypoték. Původním cílem hypotečního úvěru je financování bydlení, tedy hypotéka byla využívána na stavbu, rekonstrukci a koupi nemovitosti – takovou hypotéku můžeme považovat za účelovou. Existuje také hypotéka neúčelová, u níž můžete získané peníze využít podle vlastního uvážení. Tato hypotéka se nazývá americká hypotéka a je to vlastně forma neúčelového úvěru zajištěného nemovitostí. Dalším hypotečním produktem je refinancování hypotéky, které vám umožní získat výhodnější úrokovou sazbu a podmínky pro svou stávající hypotéku. Refinancovat můžete jak účelovou tak neúčelovou hypotéku.Najděte nejvýhodnější hypotékuVybrat si správnou hypotéku a vyřídit ji je náročnější záležitost, a proto je pro zájemce výhodnější srovnat si více nabídek a vybrat si takovou hypotéku, která vás vyjde na splátkách nejlevněji a její parametry vám budou vyhovovat.Jakou hypotéku můžeme zaříditHypotéka online Vám zajistí nabídky od stabilních českých bank, ze kterých si vyberete tu nejvýhodnější. Vybranou hypotéku Vám pomůžete vyřídit a celým procesem Vás provede hypoteční specialista dané banky. Stačí vyplnit, krátký online formulář na hlavní stránce tohoto webu. Po vyplnění formuláře se s vámi spojí hypoteční specialisté pro dohodnutí schůzky, na které vám představí nabídku hypotéky. Bude na Vás, kterou hypotéku si vyberete.Můžeme Vám zajistit hypotéku účelovou – koupě, stavba, rekonstrukce nemovitosti, ale také neúčelovou hypotéku zvanou také americká hypotéka nebo refinancování hypotéky (účelové nebo americké). Úrokové sazby začínají již na 2,0 % p. a. Hypotéka může být již od 200 000 Kč až do 15 000 000 Kč, ve vztahu k ceně nemovitosti může být až do 100% ceny nemovitosti (vyjímečně i 120%). Do nabídky patří i hypotéka bez dokládání faktur, bez dokládání příjmů. Hypotéku může získat občas ČR nebo cizinec s trvalým pobytem na území České republiky. Požádejte nezávazně o nabídky hypotéky na hlavní stránce webu hypotéka online.

Pokračovat na článek


Proč muži vydělávají více než ženy?

Ve státech Evropské unie jsou stále trestána pracoviště, kde dochází k nerovnoměrnému výdělku žen a mužů na stejné pracovní pozici a za stejnou provedenou práci. Svým způsobem lze tuto situaci nazvat diskriminací žen. Zaměstnancům v Evropské unii totiž musí být zabezpečeny rovné podmínky, a to na základě Charty základních práv.Přesto stále dostávají více peněz muži a platová nerovnost existuje nadále. V současné době rozdíl v platech v tuzemsku činí kolem 24 %. Průměrný hodinový plat muže činí 180 Kč, ženy ovšem získávají za odpracovanou hodinu v průměru 128 Kč. S tímto údajem je ale třeba pracovat opatrně. Nedá se všeobecně říci, že žena automaticky vydělává o 24 % méně než mužské pohlaví. Faktorů, které ovlivňují platové hodnocení, je totiž více. Liší se v závislosti na oboru činnosti, na pracovní pozici, úrovni vzdělání a také věkové kategorii.Ženská povaha a priorityOdborníci si stojí za názorem, že hlavní důvod k platové diskriminaci žen není jenom v tom, že práce žen stále není hodnocena shodně, jako práce odvedená muži. Hlavním důvodem prý také je, že ženy preferují stálost v zaměstnání. Nemají potřebu střídat zaměstnání jako muži, dávají přednost především rodině před prací, a tím pádem osmihodinové pracovní době s horší prací a nižším výdělkem, kdy se po odvedené práci utíkají domů věnovat rodině. Srovnáte-li například počet přesčasů u mužů a u žen, zjistíte, že daleko více přesčasů si berou muži, kteří se spoléhají na své manželky, že chod domácnosti povedou ony. Dalším rysem žen je jejich zbytečné finanční podceňování. Ženy často tvoří svému nadřízenému podmínky, aby mohl prokázat svou dravost a úspěšnost. Ustupují mu a nedostatečně se brání. I tento důvod přispívá ke stálé nerovnoměrnosti platů žen a mužů. Na druhou stranu mají ženy plno vlastností, které odpovídají kvalitám úspěšného postu. Mají totiž ten dar, že si mnohdy práci daleko lépe zorganizují než muži a umí si stanovit priority, což také souvisí s řízením domácnosti. Proto pokud má žena odrostlé děti, respektujícího manžela a hlavně možnost se věnovat kvalitnější práci vyššího postavení, neměla by se zde projevit její vlastnost podceňování se a dané práce by se měla chopit. Pokud však nadále bude pokračovat trend koncentrace mužů na dobře placených místech a ženy budou převážně vykonávat méně ohodnocené povolání, anebo odpracují méně hodin než muži, předpokládá se, že se za těchto podmínek rozdíly v platech zmenšovat nebudou ani v budoucnu.Kde jsou upřednostňovány ženy?Je více než známo, že o muže je mezi zaměstnavateli obecně větší zájem. Na druhou stranu existují také povolání, která jsou doménou žen. Mezi taková patří povolání učitele. Poměr mužů a žen ve školách je zhruba 32 % ku 68 %. Podobná situace je i v soudnictví, kde působí více než dvě třetiny žen. Dle statistiky a reakcí zaměstnavatelů vyplývá, že vyšší plat pro muže je následkem jejich tradičního upřednostňování v zaměstnání. Neopodstatněné předsudky o pracovním výkonu žen zde také hrají svou roli.Také dosažené vzdělání rozhoduje o výši vašeho příjmuJe všeobecně známo, že rozdíly v odměňování se zvyšují se vzděláním. Snad od začátku školní docházky nám rodiče vtloukali do hlavy, že čím vyššího vzdělání dosáhneme, o to víc se budeme mít v budoucnu lépe. Je dokázáno, že čeští vysokoškoláci vydělávají v průměru až o 93 % více než muži s maturitou či výučním listem. U žen je tento podíl však o něco málo nižší. Ženy s ukončeným vysokoškolským vzděláním mají v průměru o 64 % vyšší výplatu než ženy se středoškolským vzděláním. Vezmeme-li ale v potaz vysokoškolačky, zjistíme, že v porovnání se stejně vzdělanými muži stále vydělávají méně, než ve skupinách se základní či střední školou. Například učitelka, střední a vyšší manažerka, lékařka a další profese tak mají výplatu o tisíce korun nižší, než jejich stejně postavení kolegové.Veřejný sektor versus soukromý sektorJak jsme již zmínili, muži dosahují vyššího příjmu než ženy, a to ať se jedná o veřejný nebo soukromý sektor. Příjmy žen ve veřejném sektoru se však příjmům mužů přibližují, zatímco v soukromém sektoru je tomu naopak – rozdíly se zde ještě více prohlubují. Zároveň musíme podotknout, že ženy častěji než muži volí práci právě ve veřejném sektoru a přibližně 75 % všech žen pracuje v nepodnikatelské sféře, kde jsou samozřejmě příjmy nižší. Zde tedy vidíme další vysvětlení, proč jsou vlastně příjmy žen obecně nižší.Srovnání ČR s ostatními státyRozdíly ve výši příjmů žen a mužů jsou v jednotlivých státech EU pochopitelně různé. Zemí, kde jsou nejmenší rozdíly v příjmu muže a ženy, je Malta. Ženy zde vydělávají v průměru o pouhé 4 % méně než muži. Slovinsko a Belgie udává 8% rozdíl. Podíváme-li se na tuto problematiku z druhé strany, čili na země, kde jsou nejvyšší rozdíly v příjmech mužů a žen, budeme muset uvést Estonsko a Kypr, kde je 25% rozdíl.

Pokračovat na článek


Hypotéka – krok za krokem, co byste o ní měli vědět?

Hypotéka, přesněji hypoteční úvěr, je takový úvěr, jehož splácení je zajišťováno zástavním právem k nemovitosti. Zákon přesně stanovuje pravidla, za kterých může být hypoteční úvěr poskytnut a na co mohou být prostředky využity.Novela z roku 2004 zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. přinesla bankám a klientům možnost vedle klasických hypoték i hypotéku neúčelovou tzv. americkou hypotéku, která však stejně jako klasická hypotéka musí být kryta zástavním právem k nemovitosti, která se nachází na území České republiky (nebo členského státu EU). Na rozdíl od hypotečního úvěru, vám banka v případě americké hypotéky zasílá peníze přímo na účet. Americkou hypotéku můžete použít na cokoliv. V případě klasické hypotéky je nutné bance přesně doložit účel, na který byly či budou dané prostředky vynakládány, a které musí bezpodmínečně souviset s bydlením.To neznamená pouze nákup nového či vylepšení úrovně stávajícího bydlení. Dřívější praxí bylo poskytnutí hypotéky pouze na nákup nemovitosti, která sloužila k trvalému bydlení. V současnosti však již toto neplatí a hypotéky jsou poskytovány i na rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion.Hypotékou můžete také financovat:Nákup pozemku, resp. stavební parcely. To znamená pozemek, pro který bylo vydáno stavební povolení, či byl určen pro výstavbu územním rozhodnutím. Byty, domy, rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion. Hypotéky slouží pro poskytování finančních prostředků pro stavbu nových domů, bytů, nemovitostí. Výstavbou se rozumí také přestavba, vestavba, nástavba, dostavba nemovitostiDále lze hypotéku používat při vypořádání dědictví. K takové situaci dochází v době, kdy jeden z dědiců chce v nemovitosti zůstat a druhý se chce nechat vyplatit. V tom případě banka poskytne hypotéku na danou nemovitost za účelem vyplacení druhého dědice. Dalším použitím hypotéky je situace při vypořádání společného jmění manželů. Pokud se manželé rozvádějí a jeden z manželů v nemovitosti chce zůstat, tak banka poskytne hypotéku na vyplacení druhého. Podmínkou je úředně ukončené vypořádání společného jmění manželů. Samozřejmostí využívání hypotéky je na rekonstrukce a modernizace, kdy jde o stavební úpravy dané nemovitosti. Obvykle jde o omítku, střechu, schodiště či rekonstrukce vnitřního zařízení.Hypotéka se dá navíc používat pomocí refundace.Jedná se o zpětné proplacení investovaných prostředků bankou. Po předložení dokladů o účelovém vynaložení peněz, banka zpětně proplatí částky na základě dokladů o předešlém zaplacení klientem. Při vyřizování žádosti o hypoteční úvěr se přihlíží na aktuální schopnost klienta danou hypotéku splatit.Tedy na bonitu. Bonita klienta je prokázání dostačujících příjmů nejen na splátku úvěru, ale i na obživu. Jedná se o určitou pojistku banky pro případ, že klientovi bude snížen plat, či přijde o zaměstnání. Proto se banka vždy snaží, aby splátka hypotéky bylo pro klienta co možná nejvhodnější. a aby dané splátky dokázal včas a v plné výši uhradit. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Služby do zahraničí – peklo předpisů

Prý jsme exportní země. V oblasti strojů a zařízení určitě. Tam platí nějaká pravidla a podmínky, které se vyvíjely mnoho desítek let. S internetem a službami do zahraničí je ale stále nejasno a stát jim evidentně nerozumí. Komplikuje tak českým podnikatelům export svých schopností. Vždyť služba mnohdy nestojí žádné náklady a dá se vyvézt bez jakékoliv podpory. To naše skvělé stroje, stavby a výrobky mnohdy neumějí.Sedím doma a dělám službyAle vůbec netuším, zda platit DPH nebo jak a co danit. V tomto je skutečně problém a zákon je nejednoznačný. Pokud je místem plnění třetí země, platí, že tyto služby se v ČR nedaní a tím se ani nezapočítávají do obratu. To je dost důležité pro výpočet a získání statutu plátce DPH. Když máte obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přes milion, stáváte se plátcem. Když máte obrat v zahraničí, tak se plátcem nestanete při jakémkoliv obratu. Rozdíl je ovšem v místě plnění.Identifikovaná osobaPokud ale služby poskytnete v EU, pak se musíte identifikovat jako osoba, která musí podat souhrnné hlášení, které se týká jen přeshraničních plateb. V tuzemsku tedy plátcem nejste, ale v podstatě hlásíte svoje příjmy a výdaje ze zahraničí. Tím udáváte příjemce tohoto plnění, který podle toho, zda je nebo není plátcem DPH, musí zase na druhé straně plnit povinnosti DPH. Stát tak zavedl tento polotovar, protože takto je složitá administrativa a zákony v EU. Pokud by se v EU vybírala DPH podle místa plnění bez ohledu na přeshraniční obchod nebo službu, bylo by vše jednodušší. To by ovšem státy musely DPH a způsob výpočtu včetně výběru sjednotit.Placení daně z příjmuPřestože je služba složitou záležitostí, danit svůj příjem musíte. Otázka ale není tak jednoznačná. Například s USA existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pokud plníte do USA, bude otázkou, zda nedanit v USA. A toto je poměrně diskutabilní. Službu, kterou uděláte doma, odešlete do USA a přijmete za ni platbu tak zdaníte jednoznačně v ČR. Pokud si peníze necháte poslat na konto v USA a máte jejich registraci, musíte podle zákonů USA danit u nich. Tedy zaplatíte daň tam. To se ale nemusí líbit ČR. Vždyť jste službu dělal v podstatě zde. A tady skutečně může jít o problém. Daňová správa může rozhodnout, že daň zaplatíte bez ohledu na dohodu s USA.Jak se vyhnout problémům?Je jasné, že když daň ze služby nepřiznáte, těžko se  někdo doví, že jste vůbec službu provedli. Přesto mohou vniknout problémy. USA mohou informovat o vedení účtu v USA a příjmech na něm. Pokud se do USA nechystáte, tak ani nevyužijete výhod placení daní v USA. A daně jsou v USA vyšší než v ČR. U nás z příjmu milion korun po odečtení třeba paušální daně 40 % je základem daně pouze 600.000 Kč. Z tohoto základu si můžete odečíst třeba daňovou ztrátu, spoření  a další položky (nikoliv náklady na podnikání). I kdyby tedy nebyl žádný odečet, máte základ daně 90.000 Kč. A ještě si odečtete minimálně 24.840 Kč jako slevu na poplatníka (bez slevy na manželku nebo dítě) a platíte jen 65.160 Kč. To z milionu skutečně není mnoho.Problémem tak není placení daní, ale chamtivost jednotlivých států. Problém v místě plnění podle služby je skutečně často specifický. Když někomu tvoříte stránky přímo na jeho hostingu, asi jde vyloženě o službu v zahraničí. Pokud mu stránky vytvoříte doma v ČR a nahrajete na hosting, pak platíte v ČR. Ale jisté to není, protože stejně tak je místem plnění zahraničí. Se službami je to těžké a představa, že dostanete na účet milion a nemusíte jej zdanit, může mrazit v zádech. A daňová správa se bude zajímat o takový příjem, protože nad 100.000 Kč nebo v případě podezřelé transakce banka vše hlásí analytickému útvrau při MF ČR. Takže poplatník má zase problém. Nic není jednoznačné a nikdo závazně neporadí.

Pokračovat na článek