Výsledky vyhledávání pro dotaz spojené státy americké

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Kolik odvedeme ze mzdy na daních ve srovnání s jinými státy?

Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Kdyby tyto peníze zaměstnavatel nemusel odvést na účet zdravotní pojišťovny a OSSZ, tak by mohl mít zaměstnanec o tuto částku vyšší hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by byly v tomto případě nadále stejné.DPH v konečném důsledku platí koneční spotřebitelé, při jakémkoliv nákupu zboží a služby platí všichni občané DPH. Při nákupu pohonných hmot, alkoholu či cigaret spotřební daň. Dále je třeba započítat všechny další daně (např. daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti…) nebo povinné poplatky (např. komulální odpad, kolky…).Kolik tedy platíme na daních v Česku?Nejdříve si u průměrné mzdy ve výši 23 951 Kč vypočítáme čistou mzdu a mzdové náklady zaměstnavatele.Výpočetčástkasociální pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 6,5 %)1 557 Kčsociální pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 25 %)5 988 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 4,5 %)1 078 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 9 %)2 156 Kčsuperhrubá mzda (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 100 Kčzáloha na dani z příjmu fyzických osob (32 100 Kč x 15 %) - 1 970 Kč2 845 Kččistá mzda (23 951 Kč - 1 557 Kč - 1 078 Kč - 2 845 Kč)18 471 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 KčČistá mzda je tedy 18 471 Kč a zdanění práce činí 13 624 Kč (32 095 Kč). Budeme však počítat dále, že celou svoji čistou mzdu v daném měsíci utratíme za nákup zboží a služeb.Při každém nákupu tedy odvedeme státu DPH a spotřební daň.Pro zjednodušení budeme počítat, že nakoupí benzín za 1 500 Kč (8,12 %). Zdanění benzínu tedy DPH a spotřební daň je cca 57 %. Daň u benzínu je 855 Kč.Zbylou část disponibilního příjmu 16 971 Kč (18 471 Kč - 1 500 Kč) utratíte za nákup zboží a služeb. Protože již nebudeme počítat žádnou spotřební daň a další daně, tak můžeme počítat pouze se základní 20% sazbou DPH. Nebudeme tedy rozlišovat sníženou a základní sazbu DPH. Na DPH tedy zaplatíte 2 828 Kč (16 971 Kč: 120 ∙ 20).Pokud tedy vyděláváte průměrnou mzdou odvedete na všech povinných odvodech 17 307 Kč (13 624 Kč + 855 Kč + 2 828 Kč). Volně disponovat můžete s částkou 14 788 Kč (18 471 Kč - 855 Kč - 2 828 Kč). V našem orientačním příkladě dosahuje celkové zdanění 53,9 %. A to jsme nezapočítali další odvody jako daň z nemovitosti, komunální odpad…Jak je to u našich sousedů?V Česku si tedy stát „vezme“ z výdělku zaměstnance více než polovinu. Podívejme se, jak je to u našich sousedů? V Německu a Rakousku je zdanění vyšší, na Slovensku a Polsku nižší.NěmeckoPrůměrná měsíční mzda v Německu za rok 2009 byla 3 411 €. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 50,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 675 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 736 €. Za benzín utratí 136 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Německu je 67 %, tj. 91 €.DPH v Německu je 19 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 267 € (1 675 € : 119 ∙ 19). Němec s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 2 094 € (1 736 € + 91 € + 267 €). Volně může disponovat s částkou 1 317 € (1 675 € - 91 € - 267 €). Celkové zdanění dosahuje 61,4 %. RakouskoPrůměrná měsíční mzda v Rakousku za rok 2009 byla 3 321 €. Celkové zdanění u průměrné mzdy dosahuje 47,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 730 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 591 €. Za benzín utratí 140 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Rakousku je pak 44 %, tj. 62 €. DPH v Rakousku je 20 %.Na DPH tedy Rakušan s průměrnou mzdou odvede 288 € (1 730 € : 120 ∙ 20). S průměrnou mzdou odvede obyvatel Rakouska na všech povinných odvodech 1 941 € (1 591 € + 62 € + 288 €). Volně má pak k dispozici částku 1 380 € (1 730 € - 62 € - 288 €). Celkové zdanění dosahuje 58,4 %.SlovenskoNa Slovensku byla v roce 2009 průměrná mzda za rok 746 €. Celkové zdanění práce u této mzdy dosahuje 37,6 %. Slovák si pak přijde na 465 € čistého. Zdanění u průměrné mzdy je 281 €. Za benzín utratí 38 €, 8,12 % z čisté mzdy.Zdanění benzínu na Slovensku je 52 %, tj. 20 €. DPH na Slovensku je 20 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 78 € (465 € : 120 ∙ 20). Slovák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 379 € (281 € + 20 € + 78 €). Volně může disponovat s 367 € (465 € - 20 € - 78 €).Celkové zdanění dosahuje 50,8 %.PolskoV Polsku si v roce 2009 průměrně vydělali 2 956 PLN. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 34 %. Průměrná čistá mzda je 1 951 PLN. Zdanění u průměrné mzdy je 1 005 PLN. Za benzín utratí Polák 158 PLN, také 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Polsku je 39 %, tj. 62 PLN. DPH v Polsku je 23 %.Na DPH tedy polský občan s průměrnou mzdou odvede 365 PLN (1 951 PLN : 123 ∙ 23). Polák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 1 432 PLN (1 005 PLN + 62 PLN + 365 PLN). Volně může disponovat s 1 524 PLN (1 951 PLN - 62 PLN - 365 PLN). Celkové zdanění dosahuje 48,4 %.Zdanění v mimoevropských zemích je výrazně nižšíNejnižší celkové zdanění je v mimoevropských zemích OECD, tedy v Mexiku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Novém Zélandu a USA. Ve všech zemích je podstatně nižší zdanění práce. Odvody zaměstnavatelů na pojistném jsou výrazně nižší než v Evropě. Nižší jsou i spotření daně, např. v USA je zdanění benzínu osminové oproti Česku a především DPH.Např. v Japonsku je 5% sazba DPH, v Austrálii a Koreji 10% sazba DPH. V USA není DPH vůbec zavedena. V USA je prodejní daň, která se v jednotlivých státech liší od 0 % až po 11 %, třeba v New Yorku je 8,875 %.

Pokračovat na článek


Kolik stojí lidský život? Odškodnění zraněných při dopravní nehodě

Odškodnění zraněných při dopravních nehodách: Velmi málo lidí ví, jaké nároky z povinného ručení lze uplatňovat v případě, že se stali oběťmi dopravní nehody. Tyto nároky na náhradu škody na zdraví, často neznají ani příbuzní, kteří při dopravní nehodě přišli o své blízké.Bylo by naivní si myslet, že v případě škodné události vám samy od sebe pojišťovny nabídnou veškeré vaše nároky na odškodné, což vyplývá ze samotného principu fungování těchto podnikatelských subjektů, jejichž prioritou je vytvářet zisk. Pojišťovny budou snažit minimalizovat své výdaje.Jednorázově se odškodňují tyto škody na zdraví:bolestné poškozenéhoztížení jeho společenského uplatnění,ztráta na výdělku či důchoduúčelné náklady spojené s léčenímnáklady na výživu pozůstalýmpřiměřené náklady spojené s pohřbemZ každé dopravní nehody zůstává mnoho nešťastných lidí, ať už jde o viníka samotného, tak o poškozené.Za oběti dopravních nehod lze v případě smrti nebo vážného postižení považovat i nejbližší členy rodiny.Nárok na náhradu škody, nebo-li kompenzaci, má ten, komu byla újma způsobena.Všichni účastníci dopravní nehody, kteří utrpěli újmu na zdraví mají z povinného ručení viníka nárok na náhradu škody na zdraví. Nárok na náhradu škody na zdraví samozřejmě nemá viník nehody (mluvíme-li o náhradě škody z povinného ručení).Nárok na náhradu škody na zdraví mají: každý účastník dopravní nehody, pokud není viníkem nehody, účastníci hromadné dopravní nehody, chodec, cyklista, spolujezdci, ale i spolujezdci viníka nehody, pokud došlo k újmě na zdraví nebo smrti. V případě újmy na zdraví, která vám byla způsobena v tomto případě dopravním prostředkem, na nějž se vztahuje povinnost platit povinné ručení, máte nárok na odškodnění také za ztrátu na výdělku, ale i za vynaložené náklady spojené s léčením úrazu.Poškozenému náhradu škody hradí vždy pojišťovna viníka. Poškozeným Zákon č. 168/1999 Sb. umožňuje uplatnit své nároky přímo na pojišťovně.Právo na náhradu škody na zdraví, ztížené společenské uplatněníPři stanovení výše náhrady škody na zdraví, vychází pojišťovny z bodového ohodnocení zakotvených v příloze vyhlášky č. 440/2001 Sb., které stanovují míru újmy na zdraví.Jen pro představu – 1 bod je v přepočtu 120 Kč.Zlomenina palce u ruky bude mít menší bodové ohodnocení, než zlomenina stehenní kosti. Čím větší újma na zdraví byla úrazem způsobena, tím větší odkšodné poškozenému náleží.Znalec na základě znaleckého posudku nebo lékař na základě lékařského hodnocení může bodové ohodnocení zvýšit až o 50% s ohledem na újmu, kterou postiženému byla způsobena. Tuto náhradu může poškozený požadovat v mimosoudním jednání s pojišťovnou viníka.Další zvýšení odškodnění lze žádat za ztížené společenské uplatnění, na základě dle § 7 odst. 3 vyhl.č. 440/2001 Sb. O tomto však může rozhodnout pouze soud, proto je nutné podat žalobu a hlídat si promlčecí lhůty.Jsou-li nároky na náhradu škody na zdraví uplatňovány soudní cestou v rámci občanskoprávního řízení, je poškozený ze zákona osvobozen od zaplacení soudních poplatků.Kdo má nárok na jednorázové odškodné z povinného určení v případě dopravní nehody?Uveďme si jeden ilustrativní případ: Při dopravní nehodě se střetlo osobní vozidlo s minibusem. Řidič osobního vozidla byl viníkem dopravní nehody, nehodu nepřežil. V autě viníka na místě spolujezdce seděla manželka a na zadních sedačkách dvě jejich děti.V minibuse jeden člověk na místě nehody zemřel.Komu náleží jednorázové odškodné?Osobní vozidlo: manželka 240000 Kčdvě děti 2 x 240000 Kčrodiče: žijící pouze matka 240000Kčsourozence neměl, jiné osoby ve společné domácnosti nežily_________________________________Celkem: 960000 KčNenáleží viníkovi dopravní nehody!Rodina člověka, který přišel o život v minibuse dostane jednorázové odškodné ve výši:manželka: 240000 Kčtři děti: 3 x 240000Kčoba rodiče: 2x 240000Kč sourozenci: 2x 175000 Kč_________________________________Celkem:  1790000KčV tomto případě vzniknou i další nároky spojené například s pohřbem poškozeného.Pojišťovny mohou jednotlivé případy řešit individuálně.Posuzuje se také podíl spoluviny. Například, kdy poškozený nebyl připoután bezpečnostními pásy nebo byl pod vlivem alkoholu.Pokud cizí vinou ztratíte blízkého příbuzného, máte především právo na jednorázové odškodnění.§ 444 odst. 3 občanského zákoníku(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a toa) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,b) každému dítěti 240 000 Kč,c) každému rodiči 240 000 Kč,d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.Náhradu škody lze žádat i u vozidla, které z místa nehody ujelo.Pokud viník dopravní nehody z místa ujede, lze v těchto případech odškodnění za poškození zdraví žádat u České kanceláře pojistitelů, která odškodné vyplácí z garančního fondu České kanceláře pojistitelů.Pokud jste si stihli zaznamenat registrační značku vozidla, na internetových stránkách České kanceláře pojistitelů můžete dohledat pojišťovnu, u které je toto vozidlo pojištěno a nároky na náhradu škody můžete uplatnit u této konkrétní pojišťovny.Česká kancelář pojistitelů poskytuje plnění z garančního fondu :plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; při škodě na věci nebo ušlém zisku pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud věcná škoda nebo ušlý zisk přesáhl 10 000 Kčplnění za škodu způsobenou provozem vozidla bez pojištění odpovědnostiplnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla pojištěného u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu,plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla pojištěného hraničním pojištěním,plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění.náhradní plnění podle § 24a a 24b zákonaČtěte také: Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehodyPozor na promlčecí lhůty"Zákon přiznává poškozenému z dopravní nehody přímý nárok na výplatu pojistného plnění za způsobenou škodu vůči pojišťovně viníka nehody. Pokud se poškozený tohoto přímého nároku rozhodne využít, tak právo na výplatu pojistného plnění v případě vzniku škody z dopravní nehody se promlčuje za čtyři roky ode dne, kdy k nehodě došlo.Přímé nároky poškozeného z nehody vůči pojišťovně viníka mají z právního hlediska povahu nároků na výplatu pojistného plnění a podléhají tedy jiné promlčecí lhůtě, než nároky na náhradu škody.Je však třeba zdůraznit, že je tomu tak pouze v případě, kdy poškozený vzniklé nároky skutečně uplatňuje přímo po pojišťovně viníka nehody.Pojišťovna totiž platí za viníka nehody, proto platba pojišťovny není považována za náhradu škody, neboť za škodu je odpovědný viník nehody, ale za výplatu pojistného plnění pojišťovna.

Pokračovat na článek


Jak ne - přijít o peníze díky platební kartě

Při obchodování s platební kartou na nás čeká nejedna nástraha. Vše se dá rozdělit na dvě oblasti, kde může ke zcizení peněz dojít. První je přímo u obchodníka při placení kartou a druhý je při výběru z bankomatu.U obchodníka se musí vždy jednat o pochybení, buď přímo jeho, nebo vás samotných při neobezřetné manipulaci. Prvním případem je takzvaný skimming. Jde o překopírování magnetického proužku karty na jinou kartu bez vědomí oprávněného držitele. Zkrátka při placení je karta překopírována a její kopie již může fungovat jako originál, tudíž funguje jako běžná platební karta. K těmto nelegálním činům dochází nejčastěji v neseriózních barech, čerpacích stanicích a hotelech. Proto je důležité při placení kartou ji mít stále na očích a neztrácet z dohledu.Nesdělujte PINPři placení rozhodně nesdělujte obsluze PIN a při jeho zadávání buď te velmi opatrní, aby nebylo vaše zadávání snadno viditelné. A samozřejmě je třeba kontrolovat výpisy transakcí a následné výpisy z účtu, zda nedochází k neoprávněnému vybírání peněz.Další varianta nepatrně souvisí s předcházejícím způsobem.Platba zadaná vícekrátJde o neautorizované provedení platby, bez vědomí držitele karty. K tomu může dojít při placení kartou, kdy obslužný personál zadá platbu vícekrát, či na vyšší částku, než je oprávněn. Nebo při placení přes internet bez dostatečného zabezpečení, kdy obchodníkovi musíte sdělit údaje o kartě bez systému 3D secure, který právě toto eliminuje.Proti tomuto zneužití je možné se chránit důkladným sledováním karty při platbě, kontroly dokladů a částek na nich. U internetového placení je vhodné platit a nakupovat u ověřených a zavedených obchodníků s již zmíněným systémem 3D secure, který nedává obchodníkovi přístup k vaším údajům, ale pouze provede potřebnou platbu z vašeho účtu.Vysledování PINuPoslední častější možností zneužití karty u obchodníka je vysledování PINu. Znalost PINu k odcizení peněz z účtu samozřejmě nestačí, ale v kombinaci s následnou krádeží peněženky či jiným způsobem fyzického odcizení karty, to může způsobit nemalé škody.Proto je důležité při zadávání PINu při platbě se chovat diskrétně a nedávat tak možnost potenciálnímu zloději snadno odpozorovat Váš PIN.K dalšímu možnému zneužití vaší platební karty může dojít  při manipulaci u bankomatu.Prvním a celkem zásadním problémem je, nejen u bankomatu, uchovávání PINu u platební karty. Pro zloděje pak není nic jednoduššího než dojít s odcizenou peněženkou či kabelkou s platební kartou a PINem k nejbližšímu bankomatu a vykrást vám třeba i celý účet. Proto je důležité si PIN pamatovat, nebo alespoň uchovávat na jiném místě, než kartu samotnou. Nebo si změňte PIN dle svého, jelikož řada bank již tuto možnost nabízí a vy tak máte šanci si zvolit vlastní snadněji zapamatovatelný PIN dle vašeho uvážení.Další možností je již zmíněný Skimming, tentokrát u bankomatu.Obvykle se jedná o umístění kopírovacího zařízení na bankomat, kdy se fyzicky přilepí, či jinak připevní čtecí zařízení, které všechny údaje o kartě zaznamená a následně přehraje a umožní danou kartu překopírovat. Proto je nutné při každém vybírání prostředků z bankomatu prohlédnout místo, kam se karta zasouvá, zda není nějak poškozeno či upraveno. Pokud se vám cokoliv nezdá raději daný bankomat nepoužívejte a vyberte z jiného, jelikož se tím uchráníte od možného zneužití vaší karty. Samozřejmě, že i u bankomatu může dojít k odpozorování PINu a následné krádeži karty s peněženkou či kabelkou.Proto je důležité při zadávání PINu u bankomatu druhou volnou rukou a tělem zakrýt celou klávesnici a pak teprve zadávat váš tajný PIN kód. Vhodné je i před přístupem k bankomatu se rozhlédnout, zda se v okolí nepotulují nějaké podezřelé osoby či skupinky lidí. Nenechte se při transakcích vyrušovat a pokud je to nevyhnutelné okamžitě transakci ukončete a jděte k jinému bankomatu. Chráníte tím sebe i své peníze.A poslední šancí jak vás připravit o kartu je její zadržení v bankomatu.Opět je vše připraveno tak, aby se bankomat choval normálně, pouze po ukončení transakce vám nevyjede karta zpět kvůli umístěnému zařízení, které kartu zadrží. V tu chvíli se obvykle objeví podvodník, který Vám radí, abyste znovu zadali PIN, že to určitě půjde. Tento PIN si podvodník zapamatuje, a až vzdáte veškeré pokusy o získání své karty a odejdete od bankomatu, přistoupí k němu, kartu i s technickým zařízením vyjme a díky znalosti vašeho PIN kódu vybere peníze z vašeho účtu. Takže je důležité při jakémkoliv zadržení karty, neodcházet od bankomatu a kartu okamžitě zablokovat, nebo zavolat do příslušné banky, aby buď bankomat prohlédli, či podali informace o vaší kartě, zda nebyla zadržena právě bankou z nějakého jiného důvodu.To jsou základní a nejvíce rozšířené podvody spojené s platebními kartami. Samozřejmě existují další a speciálnější metody, které však nelze tak jednoduše odhalit, nebo jsou velmi amatérské a díky své podivnosti nejsou v praxi vůbec aplikované. Avšak vždy je důležité sledovat své okolí, dbát bezpečnosti, skrýt svou ruku při zadávání PINu a každou podezřelou událost konzultovat přímo se svou bankou. Tím zabráníte alespoň nejrozšířenějším podvodům, které na vás potenciální zloděj může nachystat.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Obchodní riziko

Pod pojmem obchodní riziko se zpravidla chápou dvě oblasti rizika. První je riziko spojené s výkyvy tržeb a druhá oblast souvisí s rizikem vyplývajícím z provozní páky.Prodejní rizikoProdejní riziko související s možností, že očekávané tržby nebudou dosaženy, ovlivňuje řada faktorů. Namátkou uvádím dle mého soudu nejvýznamnější, na které byste určitě přišli i bez mé pomoci:variabilita poptávky po našich výrobcích a službáchstabilita prodejních cencenová elasticita poptávky po naší produkci a službách, tj. v jakém procentním rozsahu se změní (zvýší) naše tržby pokud změníme (snížíme) cenu o určité procento diverzifikace portfolia produktů a služeb, které nabízíme a to i z geografického pohledu Všechny výše uvedené body mají společného jmenovatele a tím je jednoznačně stupeň konkurence ve sféře, kde každý z nás podniká.Pokud jde o měření rizika, lze použít směrodatnou odchylku k odhadnutému trendu vývoje tržeb tak, jak bylo prezentováno v kapitole měření rizika (ve financích). Obrázek 1: Historie a lineární trend čistých tržeb Z obr. 1 vidíme vypočtenou směrodatnou odchylku a trendovou rovnici v grafu. (Trendovou rovnici získáme v souladu s návodem v kapitole riziko ve financích). Abychom mohli srovnávat napříč firmami, podobně jako v případě variačního koeficientu by bylo vhodné tuto absolutní hodnotu směrodatné odchylkynějak vztáhnout relativně k trendové rovnici. Doporučil bych srovnávat její výši s hodnotami v rámci trendové rovnice a to asi nejlépe s počátkem a koncem, tj. s trendovou hodnotou v roce 1 a 8. Čím by byly obě hodnoty variačního koeficientu u příslušné společnosti v rámci stejného srovnávaného časového období vyšší, tím bude rizikovost vyšší.Provozní pákaProvozní hospodářský výsledek bude kromě rizika na straně výnosů také závislý na riziku v oblasti nákladů. Co do rizika variability provozních nákladů, bude rozdíl mezi firmou, jejíž podíl fixních nákladů bude vyšší oprotité, která má mnohem menší podíl fixních nákladů, i když co do tržeb a celkových nákladů jsou na tom úplně stejně. V případě velkého podílu fixních nákladů bude mít jakákoliv změna prodejů mnohem větší dopad na provozní zisk takové společnosti než v případě firmy s výrazným poměrem variabilních nákladů. Variabilní náklady jsou ty náklady, které závisí (rostou nebo klesají) podle velikosti výstupu. Typickým příkladem je spotřeba materiálu. Tento náklad bude "kopírovat" velice přesně výrobu a produkci. Naproti tomu jsou náklady,jejichž výši lze velice těžko vztáhnout k rozsahu výroby a prodeje. Jde například o nájemné, které hradíme vlastníkovi nemovitosti, jehož prostory využíváme k podnikání. Nájem bývá smluvně stanoven na určitou částku bez ohledu na to, jak se nám daří nebo nedaří prodávat. Mezi těmito extrémy je celá řada nákladů, které jsou "napůl" fixní a "napůl" variabilní.Čím je tedy proporce těchto fixních nákladů vyšší, tím vyšší neseme provozní riziko. Řečeno laicky, pokud jsou naše náklady vesměs variabilní, např. šijeme z látek oděvy, pokud nebude odbyt, jednoduše nebudeme nic nakupovat a nic spotřebovávat do nákladů. Pokud bude velký odbyt,budeme nakupovat potřebná množství látek. Naše tržby jsou celkem přesně kopírovány těmito variabilními náklady. Naproti tomu, pokud bychom podnikali v oblasti umění, pronajali si galerii a sbírku obrazů, podstupujeme značné riziko z toho titulu, že pokud k nám na výstavu nikdo nepřijde,naše tržby budou minimální a my utrpíme velkou ztrátu, neboť naše náklady jsou fixní a nekopírují téměř vůbec naše tržby. Pokud by naopak byla návštěvnost nečekaně vysoká a tržby by lámaly rekordy, fixní povaha těchto nákladů by zajistila velký zisk. Rozptyl možného provozního zisku je v tomto případě mnohem vyšší a tudíž je vyšší i riziko. Znovu připomeňme, že vyšší riziko neznamená nutně jen něco negativního jako je ztráta. Znamená i možnost vyššího zisku, než jsme očekávali.Pojem provozní páka má pak naznačovat totéž co páka ve fyzice, pomocí mnohem menší síly například zdvihnout těžký předmět. Pokud máme velký podíl fixních nákladů, s jejich nezměněnou výší tak můžeme hodně vydělat ale i hodně prodělat. Výše provozní páky je pak posuzována jako poměr fixních nákladů k celkovým (zpravidla provozním) nákladům. Je ale jasné, že pokud se zamyslíte nad nepřeberným množstvím nákladů, které vaše firma nese, velice často naleznete náklad, který je "něco mezi". Proto je v praxi značně obtížné firmy mezi sebou na této bázisrovnávat, nicméně jedná se o velice důležitý analytický nástroj při posuzování investic! Proto je nutné, abyste o něm měli základní povědomí a i proto si ukážeme jeho vazbu k tzv. bodu zvratu v rámci objasnění bodu zvratu. Shrneme-li tedy, co pod pojmem provozní páka chápat, pak velká provozní páka znamená, že za jinak stejných okolností dochází i při malé změně prodejů (tržeb) k velkým výkyvům provozního zisku. Bod zvratu (angl. break-even point)Bod zvratu je ekonomický pojem, který znamená situaci, kdy celkové výnosy přesně pokrývají fixní i variabilní náklady s nimi spojené. Vezměme příklad švadleny, jejíž náklady, jak jsme výše naznačili, budou převážně variabilní. Asi není třeba hlouběji rozpitvávat modelovou situaci,kdy vyjádříme její celkové tržby za košile, které šije a prodává, jako jejich prodejní cenu násobenou prodaným množstvím. Podobně, opět velmi zjednodušeně, asi není problém vyjádřit její celkové provozní variabilní náklady jako určitý objem látky na každou košili násobený jeho nákupní cenou. Pokud budeme předpokládat, že mezi její náklady patří i fixní porce nákladů spojená s odpisem šicího stroje (odepisuje nikoliv výkonově ale časově po dobu 5 let), pak by pro bod zvratu musela platit rovnice 1: Rovnice 1: Bod zvratu Rovnice 2: Bod zvratu po úpravě Příklad 1Řekněme, že na jednu košili švadlena spotřebuje 2 běžné metry půl metru široké látky, přičemž každý metr látky stojí 200 Kč. Potom lze přepočítat, kolik bude stát jedna košile co do nákupní ceny, resp. variabilního nákladu. V tomto případě by tedy variabilní náklad na jednu košili činil 2 metry (půl metru široké látky)násobené jejich cenou 200 Kč za metr. Variabilní náklad jedné košile by tedy byl 400 Kč. V souladu s tímto přepočtem lze upravit i rovnici 1 do rovnice 2. Dále předpokládejme, že švadlena ročně odepíše do nákladů částku 5 000 Kč z pořizovací ceny svého šicího stroje, který je ještě poháněn mechanicky, takže švadlena nemá žádné další náklady při spotřebě elektrické energie. Současně prodejní cena jedné košile činí 450 Kč.Pokud bychom měli stanovit množství košilí, při nichž bude dosaženo bodu zvratu, tj. kdy švadlena svými výnosy z prodaných košilí přesně pokryje všechny své náklady, dosadíme pouze všechny údaje do rovnice 2:Obrázek 2: Produkce pro bod zvratu - malá provozní páka Rovnice 3: Určení potřebné produkce pro bod zvratu Obrázek 3: Produkce pro bod zvratu - velká provozní páka 450 K = 400 K + 5000 K = 100Z výše uvedeného výpočtu lze dále odvodit potřebnou výši výnosů a nákladů, při nichž dochází k bodu zvratu. Tato úroveň zde činí 45 tis. Kč. Do úrovně 100 košil bude švadlena stále v provozní ztrátě, teprve od úrovně 100 prodaných košil se přehoupne přes bod zvratu do provozního zisku. Taktéž lze pouhou matematickou úpravou určit množství produkce, aby byl dosažen bod zvratu. Tento vztah ukazuje rovnice 3.Příklad 2Teď se podívejme na situaci, kdy by tatáž švadlena namísto šití košil koupila výkonný počítač vyvinutý na matematické modelování meteorologických modelů počasí. Na základě dat z různých měřících zařízení a satelitů by tento počítač na základě svých kalkulací poskytoval předpověď počasí a tyto výsledky by naše švadlena prodávala meteorologům. Řekněme, že pro názornost by jednu "předpověď" švadlena prodávala také za 450 Kč. Jejími variabilními náklady by nyníbyla pouze spotřeba elektrické energie, která by činila pro komplikovaný výpočet jedné předpovědi 150 Kč na předpověď, tj. průměrný variabilní náklad o 250 Kč méně, než v případě šití košil (a spotřeby látky). Na druhou stranu, odpisy tohoto počítače by zde byly 30 000 Kč ročně. Jak by se změnila celá situace?První, čeho bychom si měli všimnout, je vyšší míra odpisů, resp. fixních nákladů oproti předchozímu příkladu. Lze usuzovat na to, že v této situaci švadlena podstupuje vyšší provozní riziko v důsledku vyššího poměru fixních nákladů (vyšší provozní páka). V tomto případě bude požadovaný roční počet předpovědí k pokrytí veškerých nákladů v souladu s rovnicí 3 také 100, tj. 30 000/(450-150). Pokud si ale znázorníme i tento příklad graficky na obrázku 3, lze jeho srovnáním s obrázkem 2 dojít ke stejnému závěru,jaký jsme uvedli při shrnutí provozní páky, tedy že za jinak stejných okolností dochází i při malé změně prodejů (tržeb) k velkým výkyvům provozního zisku. Pokud totiž uvažujeme výchozí situaci v bodu zvratu, tj. při produkci sto košilí nebo předpovědí počasí, potom 10% pokles této produkce na 90 by v případě šití košilznamenalo provozní ztrátu jen v rozsahu 500 Kč (nižší provozní páka), naopak v případě vyšší provozní páky v příkladě 2 by se ztráta vyšplhala až na 3 000 Kč!Protože správné zařazení jednotlivých nákladů je velmi důležité pro tvorbu business cases, kterým se tyto stránky v jiné sekci také věnují, uveďme ještě jeden, tentokrát komplexnější příklad a jeho řešení v Excelu.Příklad 3Řekněme, že podnikáme v oblasti pekárenství a naše firma peče pečivo. Budeme uvažovat, že prodáme v průměru 30 tisíc kusů pečiva, jehož průměrná cena při daném portfoliu výrobků činí 12 Kč. Co se týká mouky a ostatních surovin, jejich spotřeba loni činila 90 tis. Kč. Na výrobu pečiva používáme elektrickou pec,která stála 100 tis. Kč, odepisujeme jí po dobu 10 let rovnoměrnými odpisy a na pec jsme si půjčili u banky 70 tis. Kč s ročním úrokem 8%. Splaceno máme zatím pouze 20 tis. Kč, takže náš dluh u banky činí k současnému dni 50 tis. Kč. Pec na výrobu stejného množství pečiva (30 tis. kusů) spotřebovala v loňském roce elektřinuza 20 tis. Kč (v této částce je započten i roční servis, u něhož předpokládáme podobné náklady i letos). Pronajímáme si prostory, za které podle smlouvy platíme fixní částku 5000 Kč měsíčně plus navíc 4% z tržeb. Dále máme jednoho zaměstnance na částečný úvazek, který obsluhuje pec a je hodnocen podle upečeného objemu pečiva. Loni, při prodeji 30 tis. kusů tvořily jeho mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění celkem za rok 180 tis. Kč. Daně a účetnictví nám vede externista, za 8 tis. Kč měsíčně. Korporátní daňovou sazbu (sazba daně z příjmů právnických osob) uvažujme 20%. Jakého objemuvýstupu (počtu prodaného pečiva v nezměněné struktuře) a výsledku hospodaření z běžné činnosti musíme dosáhnout k dosažení bodu zvratu? Z uvedeného linku si můžete stáhnout naznačené řešení s výsledkem v Excelu, nicméně nejpodstatnější je určení fixních a variabilních nákladů, které se mění s rozsahem produkce:

Pokračovat na článek


časová hodnota peněz, výnosová míra, míra výnosu, trh peněz

Výnosová míra, rovnováha na trhu peněz Výnosová míraVýnosová míra je opačná strana téže mince, pokud se bavíme o nákladech kapitálu. To už jsme v předchozí kapitole jasně naznačili. Pro formální komplexnost rovnice 1 udává její obecnou rovnici.V předchozí kapitole věnované nákladům kapitálu jsme mimo jiné řekli, že požadovaný výnos tím, kdo peníze (kapitál) půjčuje, v sobě vždy zahrnuje takovou část, která slouží k pokrytí jeho obavy z rizika, kromě ostatních zmiňovaných faktorů (očekávaná inflace, prémie za likviditu, preference dnešní spotřeby). Také v ekonomické a finanční teorii se dočtete o tom, že výnosová míra v sobě zahrnuje tu část, která znamená tzv. bezrizikovoumíru výnosu a nám již známou druhou část, nazývanou prémie za riziko. Rizikovou přirážku (prémii) jsme zmínili u nákladů na peníze (kapitál) a tudíž bude figurovat i u výnosové míry, protože pohled na výnosovou míru je pohledem na náklady kapitálu opačného subjektu transakce půjčení finančních zdrojů.Pro zvídavce na tomto místě ještě uvedu, že ona bezriziková výnosová míra je považována za relativně stálou a bývá ztotožňována s výnosem něčeho, kde existuje minimální riziko. Standardně uváděným příkladem bývají státní pokladniční poukázky(nejčastěji USA), jejichž výnosnost (v nominálním vyjádření včetně očekávané inflace) se dlouhodoběji v nedávné minulosti pohybovala kolem 5% (dlouhodobě mezi 4-8% vlivem výkyvů hospodářských cyklů a s nimi spojené inflační prémie). Pokud bychom z této bezrizikové míry očekávanou inflaci vyloučili, hovořili bychom o tzv. reálné bezrizikové míře výnosu, jak si ukážeme v kapitole reálná a nominální míra. Její odhadovaná hodnota se pak podle řady autorů pohybuje někde kolem 2,5%.Výše uvedené hodnoty však berte s odstupem, neboť různí autoři se ve svých stanoviscích různě liší.Jakákoliv vyšší výnosová míra je pak dosažena onou prémií za riziko a případně dalšími již zmiňovanými přirážkami. Mějte neustále na paměti, že jde o zrcadlový pohledna totéž, jako byly náklady peněz v minulé kapitole. Oba pohledy (z hlediska nákladů v minulé kapitole i výnosů peněz v této kapitole) na cenu peněz jdou jen z opačného úhlu. Nákladem bude pro toho, kdo si půjčuje, výnosem pro toho, kdo půjčuje. To, co stojí za určováním, jaká je rovnovážná cena na trhu peněz (a ta modelově působí i na rovnováhu trhu ostatních finančních aktiv jako jsou třeba burzy, trhy s dluhopisy či bankovní trh), projdeme v následujícím textu.Rovnováha na trhu peněz (kapitálu)V této části si v krátkosti povíme něco málo o tom, jak zmiňovaní velcí (mezinárodní) hráči, kteří ovlivňují rovnovážnou cenu peněz (kapitálu) svým chováním na její velikost působí. Současně z minulé kapitoly připomeňme, že trh peněz (respektive volných peněžních zůstatků, které můžeme nějakým způsobem investovat) je propojen s ostatními trhy finančních aktiv (kapitálu). Z hlediska kapitálových trhů znamená nabídka volných peněžních prostředků nutně poptávku po akciích, dluhopisech, bankovních vkladech a podobně. Když totiž kupuji (tedy "poptávám") akcii, dluhopis nebo vkládám peníze na termínovaný vklad, nabízím za to své volné peníze a naopak, pokud akcie prodávám (nabízím), poptávám za ně peníze. Použijeme k tomu graf nabídky a poptávky po tomto kapitálu (penězích), jak jej standardně používají ekonomové.Na obrázku 1 vidíme velice zjednodušeně, jak v tomto případě konkrétně na trhu s volnými peněžními prostředky k investování vzniká rovnovážná úroková míra. Jak jsme řekli v minulé kapitole, obyčejní smrtelníci jako vy a já těžko ovlivníme její výši. Od toho tu jsou mnohem mocnější hráči z řad silných nadnárodních subjektů, centrálních bank ale i vlád. Nicméněkaždý z nás její výši spoluutváří, ač naprosto neznatelným vlivem. Bod A představuje původní rovnovážnou úroveň při dané nabídce a poptávce po penězích všech, kdo na tento trh vstupují. Pokud budete své peníze někomu půjčovat, budete součástí nabídky, pokud je budete poptávat, budete součástí poptávky. Nabídka volných peněžních prostředkůZačněme nabídkou, která je hlavním ekonomickým proudem vnímána jako rostoucí funkcí množství peněz (tj. na obrázku je zjednodušeně zobrazena jako rostoucí přímka). Vysvětlit bychom to mohli tak, že pokud mají při nezměněných podmínkáchvšichni ti, co nabízejí peníze nabídnout ještě více ze svých zdrojů, musí být motivováni vyšším výnosem, tj. v tomto případě úrokovou sazbou. Nebo z pohledu implicitních nákladů držby peněz tak, že pokud rostou výnosové míry (tedy i úroky) v ekonomice, držba peněz se stává hodně "nákladná", protože přicházíme o tyto potenciální vyšší výnosy (v následující kapitole se seznámíme s pojmem náklady obětované příležitosti). Z tohoto důvodu budeme motivováni s rostoucí úrokovou mírou naše disponibilní (volné) peněžní prostředky ještě více investovat a nabízet je na některém z kapitálových trhů, které jsme dříve uvedli. Tzv. "volné" peníze držíme proto, abychom měli peníze k dispozici pro každodenní transakce. Čím ale budou v bankách vyšší úroky, tím více budeme motivováni takových peněz nabízet jako investici (např. je převedeme na termínované vklady u bank, do dluhopisů atp.), abychom vydělali. Toto je vysvětlení rostoucí přímky. Proti tomu pokud se na trhu s penězi objeví nenadále další silní hráči, kteří budou své peníze nabízet, povede to k růstu nabídky, která je znázorněna šipkou vpravo a vyšší nabídkaje znázorněna modrou rostoucí přímkou. Pokud roste nabídka, posouvá se křivka (přímka) nabídky vpravo.Ještě jednou, posunem po křivce nabídky nahoru dochází na spodní horizontální ose k růstu nabízeného množství peněz k půjčení, ale to jen za vyšší úrok (posouváme se totiž podél rostoucí přímky nabídky současně vzhůru a doprava). Jdeo růst nabízeného množství peněz, který je vysvětlován vyšším výnosem (úrokem), který když nabídneme peníze, které nám nic nevydělávají a zainvestujeme je třeba na termínovaný vklad, do firemních dluhopisů nebo do akcií, vyděláme. Čím vyšší je úrok, tím nás to láká držet méně těchto volných, "nevydělávajících" peněz. Pokud se ale na trhu objeví noví hráči, kteří nabízí peníze k půjčení, to znamená, že roste počet nabízejících své peníze k investování na kapitálových trzích a roste tedy i celková nabízená suma, posouvá se celá rostoucí křivka vpravo. Logicky, pokud bude na trhu více nabízejících peníze, bude možné získat více peněz k vypůjčení, aniž by museli příjemci těchto peněz platit vyšší úroky (posun podél horní šipky na obrázku). Při nezměněné klesající poptávce pak růstem nabídky dojde dokonce k poklesu úrokové sazby (posun z bodu A do B).Poptávka po volných peněžních zdrojíchPokud jde o poptávku, půjde prakticky o totéž, jen zrcadlově. Poptávka po penězích je klesající. Důvodem je fakt, že pokud budete poptávat peníze, za nižší úrokovou sazbu si jich půjčíte více, protože budou levnější a při daném firemním budgetu si tak můžete půjčit více. Naopak, pokud budou úroky vysoké, tolik si jich půjčit nebudete moci. Posouváme se po klesající křivce poptávky. I zde se posun pokřivce označuje jako růst nebo pokles poptávaného množství peněz.Růst poptávky pak znamená, že se vedle vás objeví na trhu řady dalších podnikatelů, kteří budou chtít půjčit peníze. Pak se celá křivka posune vpravo do červené přímky (posun z bodu A do bodu C). Výše v textu o nabídce jsme uvedli, že jejím růstem klesá úroková sazba a roste množství volných peněžních prostředků (nabízených i poptávaných v době M na horizontální ose) z bodu A do bodu B. Naopak, při růstu poptávkypo penězích sice také roste rovnovážné množství nabízených a poptávaných peněz (bod M na horizontální ose) na trhu, nicméně při vyšší úrokové míře.Vzájemným pohybem obou křivek je neustále na trhu určována rovnováha v jejich průsečíku. Růst nabídky peněz při nezměněné poptávce po penězích vede k poklesu úrokových sazeb, pokles nabídky peněz obráceně k jejich růstu (pokles nabídky znamená posun křivky nabídky doleva). Naopak růst poptávky po penězích při nezměněné nabídce způsobuje tlak na růst ceny peněz pro vypůjčení (úrokových sazeb). Opačně její pokles (posun doleva) tlačí na pokles úrokových sazeb. Pochopitelně v realitě dochází jakoby k posunům obou křivek současně tak, jak se mění situace na straně nabízejících i poptávajících finanční zdroje. Na závěrještě zmíním, že na stejném principu fungují trhy i s ostatními aktivy. Na základě naprosto stejné logiky nabídky a poptávky, jako jsme teď ukázali, lze odvodit i chování ceny a tedy i inflaci chleba v předchozí kapitole.Zde je vidět propojení mezi trhem peněz a ostatními finančními trhy (trhy ostatních finančních aktiv). Jde o spojené nádoby. Pokud někdo nabízí akcie k prodeji, tlačí na pokles jejich cen (zvyšuje nabídku a ta tlačí cenu akcií směrem dolů - logika je naprosto stejná jako na trhu peněz). Současně jejich prodejem zvyšuje poptávku po penězích a tím i jejich cenu, tedy úrokovou mírupodle výše uvedeného obrázku. Takto utržené peníze z prodeje pak může investovat jinak, například na termínovaný účet. Pak dotyčný stojí na straně nabídky volných peněžních prostředků a poptává bankovní úvěr. Naopak kupující, kteří skupují akcie nebo dluhopisy nabízí volné peněžní prostředky (tlačí na pokles úrokové míry) a kupují tato aktiva (akcie) s efektem tlaku na růst jejich cen (roste poptávka po akciích). Pakliže je dosaženo rovnováhy na trhu peněz, nabídka volných peněz a poptávka po nich jsou stabilní, budou v rovnováze i ostatní kapitálové trhy. To je ovšem pouze teorií, v realitě dochází k neustálým změnám, takže o nějaké dlouhodobější rovnováze nemůže být pochopitelně řeč.

Pokračovat na článek


Finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování, výplatní poměr, payout ratio, markup

Obrázek 1: Jak povolit iterace v Excelu Pozor! Pro správné fungování výše uvedeného excelovského souboru je nutné mít povoleny iterace! Ty se povolují v Office 2007 kliknutím v levém horním rohu na kolečko se znakem sady Office (malé 4 barevné čtverečky). V nabídce, která se objeví, klikneme na spodní liště na tlačítko možnosti aplikace Excel.Dialogové okno s možnostmi Excelu, které se objeví (vizte obrázek vlevo), obsahuje v levé části sloupek s dalšími nabídkami, ze kterých vybereme nabídku vzorce (na obrázku modrá elipsa) a zaškrtneme povolit iterativní přepočet (červená elipsa). Obrázek 2: Drivery a výsledovka finančního plánu Drivery a zdůvodnění jejich výše (logika, která stojí za nimi)Tempo růstu nákladů (tj. variabilních nákladů přímo souvisejících s prodejem zboží) na obrázku 2 jakožto první z řídících proměnných (driverů) jsme odvodili na základě analýzy dosavadního cca. 2,5% tempa jejich růstu.Na základě odhadů Ministerstva financí a ČNB jsme zjistili, že tempo růstu nominálního HDP se odhaduje v rozsahu 4-6% pro následující roky. Nyní věnujte pozornost na obr. 2 současně i nákladovému řádku reklama, mzdy, atp** ve výsledovce. V aktuálním roce činily náklady na reklamu 10 mil. Kč, ostatní fixní náklady 30 mil. Kč, tj. celkem 40 mil. Kč.V následujícím roce (rok 1) chceme zvýšit podíl výdajů na reklamu z 10 mil. Kč na přibližně 70 mil. Kč (spolu s nezměněnými 30 mil. Kč na mzdy atp. tedy celkem ve výsledovce uvedených 100 mil. Kč).Pokud jde o driver tempa růstu variabilních nákladů přímo závislých na spotřebě (1. řádek tabulky), konzervativně předpokládáme pouze minimální zvýšení tohoto ukazatele (tj. tempo růstu nákladů) na 3%. Jde o nárůst nominální, tj. jak z hlediska množství tak průměrné pořizovací ceny. K problematice nominální vs. reálné veličiny vizte kapitolu reálná a nominální míra v sekci základy financí. Vycházíme tak z určitého zpoždění mezi těmito variabilními náklady a spuštěním celé kampaně na trhu včetně určitého zpoždění při reakci zákazníků.Proto teprve s ročním zpožděním (tj. až v roce 2) dojde na ř. 1 k nárůstu variabilních nákladů na spotřebu zboží a to na 8%. Jelikož se jedná o náklady spojené se spotřebou zboží, tržby budou druhou stranou téže mince. Je to právě růst tržeb, který stimuluje růst těchto variabilních nákladů. Shrneme-li, vyšší tržby a s nimi spojené vyšší náklady na spotřebu nastanou s ročním zpožděním po spuštění celé reklamní kampaně v roce 1, kterou chceme novým úvěrem financovat. Současně si všimněte ve výsledovce na obr. 2, že pro tento 2. rok je výše nákladů v položce reklama, mzdy, atp** 50 mil., tj. výrazně nižší než v roce 1 se 100 mil. Kč. To je důsledkem ukončení reklamní kampaně ke konci roku 1. V roce 2 již tato kampaň dále neprobíhá, ačkoliv jsou zachovány vyšší výdaje na reklamu ve srovnání s aktuálním rokem (50 mil. Kč vs. 40 mil. Kč).V roce 3 proto opět s určitým zpožděním klesá driver výše nákladů na spotřebu zboží z 8% na 5%. To je opět zpožděný důsledek poklesu výdajů na reklamu v roce 2 oproti roku 1, kdy byla masívní reklamní kampaň. V dalších letech spolu s rostoucími fixními náklady (reklama, mzdy, atp**) o 2 mil. ročně se ustálí tento driver na ř. 1 na cca. 6%. Jeho výše vychází z odhadů růstu nominálního HDP Ministerstvem financí a ČNB (vizte výše).Doba obratu pohledávek je v současné chvíli 47,4 dní, což je podstatně více než silnější konkurenti. Existuje tedy prostor snížit vázanost našich zdrojů financování ve prospěch financování našich odběratelů, aniž bychom zhoršili své konkurenční postavení. Navíc, pokud bude reklamní kampaň účinná, vzroste náš podíl na trhu,vzroste i naše vyjednávací síla s odběrateli. Na základě naší analýzy jsme dospěli k názoru, že je proveditelné bez výraznějších negativních dopadů na naše odběratele ve světle obvyklých lhůt splatnosti na trhu snížit dobu obratu pohledávek na 40 dní. Pozor, jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu zásob je rovněž ve srovnání s trhem výrazně nadprůměrná. V důsledku vyšších plánovaných fyzických prodejů (díky reklamní kampani) bude ještě snazší současnou úroveň doby obratu zásob snížit bez rizika jejich nedostatečné výše. Analýzou historického vývoje výkyvů prodejů usuzujeme na to, že je realizovatelné a žádoucí jejich výši vzhledem k prodejům postupně snížit k dosažení doby obratu 85 dní k roku 7. A znovu tu jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu závazků v důsledku očekávaného nárůstu podílu na trhu stimulovaného mohutnou reklamní kampaní v roce 1 očekáváme zvýšení vyjednávací síly i směrem k dodavatelům. Tato skutečnost se promítne do prodloužení průměrné lhůty splatnosti a mírného nárůstu doby obratu závazků z obchodního styku ze současných 7,2 na 10 dní (i zde se jedná o smyšlenou hodnotu bez vazby k realitě k nějakému oboru). Tato skutečnost postupně s růstem doby obratu závazků uvolnínaší kapitálové náročnosti pro financování pořizovaného zboží a služeb. Jak již víme z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy, růst závazků, který snižuje pracovní kapitál, má pozitivní vliv na cash flow a tedy i uvolnění kapitálové náročnosti z hlediska financování.Okamžitá likvidita je driver, který určuje poměr požadované výše položky peníze v bilanci vůči krátkodobým závazkům. Předpokládejme opět, že její aktuální výše je kriticky nízká vzhledem k průměru v odvětví, a proto plánujeme její růst na úroveň obvyklou, kterou jsme s vypětím všech sil a ztrátou spousty času nakonec z řídkých zdrojů, které jsme nalezli, přibližně získali. K tomuto driveru se vrátíme později v kapitole věnované bilanci a to konkrétně při diskuzi nad položkou peníze.Úrokové míry (krátkodobých a dlouhodobých úvěrů) do budoucna jsme konzultovali s našimi bankéři. Ti naznačili, jakou inkrementální úrokovou míru můžeme v případě schválení našeho dlouhodobého úvěru na nově poskytnutou částku očekávat. Oproti stávajícímu úvěru, jehož úroková sazba činí 9,5%, bankéři stanovili novou úrokovou míru při dané výši úvěru pro reklamní kampaň z důvodu vyššího rizikapro banku na 15%. Ačkoliv, jak uvidíme, plánujeme postupně její splácení a snižování zadlužení, marginální úrokovou sazbu všech následných úvěrů konzervativně držíme na této úrovni 15%.Její výše společně s výší dlouhodobých úvěrů v bilanci, které zajišťují zdroje financování, budou samozřejmě ovlivňovat velikost úrokových nákladů ve výsledovce. Detailně se této problematice plánování potřebné výše úvěrů a z toho plynoucích úrokových nákladů budeme věnovat později při diskuzi nad tvorbou výsledovky a rozvahy.Pokud jde o krátkodobý (např. kontokorentní) úvěr i zde konzervativně kalkulujeme s růstem jeho úroku z hlediska našeho plánovaného rostoucího zadlužení a vyšší požadované rizikové prémii bankou. I s odhadem jeho výše by nám měli pomoci bankéři. Finanční model vychází u kontokorentního úvěru z předpokladu maximálního využívání, tj. jeho neustálého čerpání do limitu. I k této problematice se vrátíme v rámci výsledovky a rozvahy.Korporátní daňová sazba stanovená zákonem o daních z příjmů je ponechána nezměněna na úrovni 19%.Payout ratio (výplatní poměr) představuje plánované procento zisku, které z firmy plánujeme vybírat pro naše osobní potřeby. Jinými slovy, 60% zisku ponecháme ve firmě k další reinvestici a 40% zisku si ve formě peněz převedeme každoročně na náš soukromý účet. Čím bude výplatní poměr vyšší, tím vyšší úvěrování od bank budeme potřebovat, protože vybrané peníze budeme muset nahradit pomocí o to vyšších úvěrů. Vyšší výplatní poměr (payout ratio) na druhou stranu vytváří určitý polštář pro případ neočekávaných negativních událostí, kdy můžeme případné ztráty "financovat" z této potenciální plánované "rezervy",aniž bychom museli žádat o vyšší než plánované úvěry. Za takové nepříznivé situace bychom tedy oproti plánu nic nevybrali (nebo vybrali méně) a nemuseli bychom tak v budoucnu žádat banku o vyšší úvěry oproti našemu plánu.Markup (zisková přirážka nad náklady) je posledním použitým driverem pro tuto naši modelovou ukázku tvorby finančního plánu. Jeho výpočet jako poměr mezi výší tržeb a variabilních nákladů na prodej zboží po odečtení jedné je vidět z obrázku 2. Role této řídící proměnné bude v určování výše tržeb a to v závislosti na vývoji variabilních nákladů na prodané zboží, které ovlivňuje právě driver v prvním řádku.Čím tedy bude jeho hodnota vyšší, tím větší marži (resp. přirážku nad náklady) budeme uplatňovat a tím vyšší plánujeme tržby. Jeho očekávaný růst je způsoben právě reklamní kampaní, která umožní prodávat s vyšší přirážkou nad náklady. I zde si všimněte, že s ročním zpožděním po kampani, kdy je markup nejvyšší, následně dochází k jeho mírnému poklesu, jako důsledek postupného pominutí efektu kampaně.Jaké jsou kvantifikovatelné důvody, které nás vedou k předpokladu možnosti zvýšení markupu, bez negativního vlivu na pokles prodejů? Víme, že náš dosavadní tržní podíl co do velikosti tržeb činí 15% a co do objemu prodejů cca. 20%. Jelikož prodáváme produkty obdobné kvality a parametrů jako konkurence,existuje prostor pro zvýšení podílu na tržbách rovněž na 20% (ze současných 15%). Z této analýzy plyne, že konkurence má v průměru o 41,7% vyšší jednotkovou prodejní cenu než my. Rovnice 1 ukazuje matematické odvození. Rovnice 1: Potenciál pro růst ceny (markup) V rovnici 1 řádky 1) a 2) ukazují rovnice tržeb naší firmy a konkurence. Jelikož platí, že z hlediska tržního podílu dosahujeme na objemu prodaného zboží Q 20%, potom konkurence prodává 80% (modré yQ). Tuto skutečnost postihuje řádek 3). Logickým vyústěním je pak na řádku 7) hodnota 4, neboť tržní podíl konkurence je čtyřnásobný (80% vs. 20%).Analogicky řádek 8) ukazuje totéž, nicméně pro celkové tržby PQ. Náš tržní podíl činí 15% a zakomponováním výsledku z řádku 7) dojdeme k závěru, že konkurenční cena představuje 1,4167 násobek naší ceny, pokud je konkurenční podíl na tržbách 85%. Z tohoto pohledu existuje reálná šance (za výše uvedených skutečností o podobných nákladech na prodané zboží, jeho kvalitě a podobnosti s konkurencí) naší průměrnou cenu o toto procento zvýšit (tj. cca. 42%).Aktuální markup v uplynulém roce činil 35% (300 000 tis. Kč/221 600), vizte obr. 2 v prvních dvou řádcích výsledovky. V roce 1 zahájíme navíc reklamní akci, která tomuto růstu ceny má výrazně napomoci. Přesto jsme konzervativní a velikost tohoto driveru ponecháme pro rok 1 na aktuální úrovni (zmiňovaný efekt zpoždění). Teprve v roce 2 docházík růstu markupu z 35% na 45% a posléze dosahuje maxima 50% v roce 3. V dalším horizontu pak postupně klesá zpět k 46%. A právě nárůst na 50% v roce 3 z dnešních 35% činí 42,86%, což zhruba odpovídá v rovnici 1 současné vypočtené odchylce naší nižší průměrné ceny oproti konkurenci (41,67%). Pokud vezmeme v úvahu navíc rozsáhlou reklamní kampaň, nedochází podle nás v tomto směru k nikterak přehnaným očekáváním,spíše ke konzervativnímu odhadu. Současně odhadujeme cenovou elasticitu poptávky značně nízkou, neboť se vesměs jedná o prodej nezbytného zboží každodenní potřeby obtížně vyloučitelného ze spotřeby. Navýšením ceny P tak hrozí relativně nízké riziko poklesu prodejů Q s negativním dopadem na celkové tržby PQ. ShrnutíProsím každého čtenáře, aby si následující větu nejen přečetl, ale hlavně uvědomil. Otázka nastavení a odůvodnění předpokladů (řídících proměnných, resp. driverů), ze kterých každý finanční plán vychází, je klíčová! Není tak složité po určité době a praxi sestavit finanční plán, který je bez nedostatků z hlediska účetních vazeb mezi finančními výkazy. Ba co víc, je pak velice snadné nastavit jeho proměnné tak,aby vyšel opravdu "pěkně". Problém ale bude, že takový finanční plán vám při posuzování žádosti o úvěr asi příliš nepomůže a nepomůže vám ani v případě vašeho manažerského rozhodování do budoucna. Možná uděláte dojem, jak pěkně jste vše do detailu naplánovali, ale půjde maximálně o vaše zbožná přání. Finanční plán má být ostrý, říznout až k podstatě. A k podstatě se nedostanete bez toho, aniž byste vycházeli z reality a reálných možností.Je jasné, že nikdo nevidí do budoucnosti zcela jasně. Vždy jde o rozmazaný obrázek toho, co by se mohlo udát. Čím realističtější ale budou drivery, tím bude tento pohled ostřejší, pokud nedojde k žádným nečekaným událostem.Cílem této kapitoly bylo načrtnout, jak lze při určování řídících proměnných (driverů) postupovat. Pochopitelně že tato ukázka není univerzální způsob, jak celý finanční plán postavit. Bude záležet jen na vás, jaká data máte k dispozici, ze kterých lze udělat na základě daných skutečností určitou prognózu vývoje, a která pak zvolíte jako drivery ve vašem konkrétním finančním plánu. Mou snahou bylo v této kapitole naznačit, jak přistoupit k odhadu některých obvykle využívaných driverů a naznačit zdůvodnění jejich výše. Tempo růstu variabilních nákladů spojených s prodaným zbožím vychází z odhadů růstu HDP respektovaných autorit Ministerstva financí a ČNB. Průměrný očekávaný růst ekonomiky odrážíme do stejného růstu námi nakoupeného zboží k jeho následnému prodeji. Tyto hodnoty jsou přes markup pevně propojeny s tržbami (vizte níže).Doby obratů pohledávek, zásob a závazků jsou na základě provedené analýzy (podložené konkrétními údaji) aktuálně obecně horší než je obvyklé na trhu. Zamýšlenou reklamní kampaní očekáváme posílení naší pozice na trhu s pozitivním efektem na tyto drivery v intencích celého trhu.Okamžitá likvidita k tomuto driveru, který ovlivňuje výši potřebné likvidity (peněz na účtech apod.), se vrátíme v kapitole věnované bilanci (rozvaze). Zmíníme jej rovněž při analýze cash flow.Úrokové míry na nové úvěry jsme konzultovali s našimi bankéři.Korporátní daňová sazba ponecháváme její současnou zákonnou výši nezměněnu.Payout ratio může být konzultováno s bankou, jakou hodnotu v rámci určitého bezpečnostního polštáře by v našem plánu ráda viděla.Markup ovlivňuje výši tržeb nad velikostí plánovaných prodejů (variabilních nákladů na prodané zboží). Čím tedy bude vyšší očekávaný růst HDP a s ním i první driver variabilních nákladů a čím vyšší plánujeme markup, tím vyšší hodnota tržeb. Nárůst tohoto driveruodvozujeme od současné obecně nižší průměrné prodejní ceny, kterou prostřednictvím reklamní kampaně plánujeme zvýšit na průměrnou tržní úroveň.

Pokračovat na článek


Odhad velikosti průměrných vážených nákladů kapitálu, výpočet WACC

VK a její průměrné riziko.Možnost takové investice ale téměř určitě nikdy nenastane, takže teoreticky správné je WACC vyšší či nižší rizikovost oproti průměru firmy zohlednit. Rovněž odlišná struktura financování a jiné (inkrementální) náklady požadované investory (tj. bankou nebo námi) při úpravě "průměrného firemního" WACC je teoreticky žádoucí zohlednit.V předchozím textu jsme se problému stanovení v případě nákladů cizího kapitálu již dotkli. Řekli jsme, že pokud bychom si měli na určitý projekt půjčit, náklad tohoto projektu bude úroková sazba, za kterou nám banka peníze na tento projekt poskytne. Pokud vyhodnotí námi předložený záměr pozitivně, může nám peníze poskytnout za stejnýchpodmínek jako úvěry v minulosti. Pokud její oddělení credit-risk managementu shledá vyšší riziko (rizikovější obor, kde se chceme angažovat, vyšší provozní páka atp.) a peníze nám půjčí, bude požadovat vyšší úrokovou sazbu. Z hlediska struktury financování našeho projektu (tj. výše finanční páky), čím bude podíl našeho dluhu vyšší, tím vyšší riziko banka podstupuje a tím bude pro nás obtížnější za jinak nezměněných podmínek úvěr získat, resp. tím vyšší budou stanovené sazby. Stejným způsobem budeme celou situaci hodnotit i my. Vyšší podíl bankovního dluhu (vyšší finanční páka) pro nás představuje vyšší riziko spojené s povinností platit úroky bez ohledu na vývoj našeho hospodaření. Rovněž případná vyšší provozní páka nebo rizikovější sféra, kam investujeme, zvyšuje naše riziko podnikání. Takže i naše požadovaná výnosová míra (resp. náklad vlastního kapitálu) bude v případě takové investice vyšší oproti "firemním" hodnotám v rámci WACC.Tyto nové hodnoty nákladů obou složek kapitálu spolu s jejich vzájemným poměrem na financování investice zakomponujeme do "průměrného firemního" WACC a jeho upravenou hodnotu použijeme k jejímu diskontování.Stabilní cílová strukturaTeoreticky lze omezit riziko spojené s finanční pákou (strukturou financování) tak, že budeme zachovávat při financování našich investic stejnou strukturu, jako jsou financována naše firemní aktiva. K tomu ale bude třeba zajistit potřebnou výši zisku, který by byl v dané proporci s novými úvěry v rámci jednotlivých investic reinvestován nebo zvýšení vlastního kapitálu vkladem každého z nás. Pokud jsou naše zisky dostatečné, můžeme z nich stejnou proporcí k novým úvěrům hradit jednotlivé investiční projekty, takže poměr cizích zdrojů (úvěrů) bude sice růst, ale proporčně s našimi vlastními zdroji financování (vlastním kapitálem). To zajistí zachování stejného poměru financování jednotlivých investic a aktiv ve firmě. Jaký to může mít efekt? Banky uvidí, že se nemění stupeň našeho zadlužení a riziko tak pro ně v tomto ohledu neroste. To bude mít vliv na nulovou nebo případně jen malou změnu nové úrokové sazby. Rovněž pro nás stejná finanční páka neznamená nárůst rizika a tudíž ani my, vlastníci firem, nepromítáme zvýšené riziko spojené se změnou struktury financování do vyššího požadovaného výnosu. V celkovém efektu sledování takto stanovené neměnné cílové struktury financovánístabilizuje (přibližuje) diskontní míru dané investice (tj. upravený WACC) hodnotě "firemního" (učebnicového) WACC. Chtěl bych ale zdůraznit, že se bavíme pouze o riziku finanční páky, nikoliv o reálné rizikovosti odvětví, kam investice míří nebo o rizikovosti investice jako takové. Zmiňovaná stabilní cílová struktura financování je řadou teoretiků doporučována i z toho důvodu, že lze teoreticky odhadnout takovou strukturu financování, která bude pro firmy nejlevnější. Navíc, pokud používají jednotnou diskontní sazbu ve formě "firemního" WACC pro všechny typy investic, což je v praxi nejčastější případ, snižují tak potřebu "firemní" WACC přizpůsobit té které investici, jak teorie požaduje. Ve výsledku tak zmírňují nepřesnost hodnocení investice diskontováním neupravenou výší "firemního" WACC namísto požadovaným upraveným WACC. V podmínkách řady malých a začínajících firem je předpoklad udržování stabilní cílově struktury financování zpravidla hůře realizovatelný. Proto z pohledu téže investice při nedodržení stabilní cílové struktury financování (finanční páky) je z hlediska teorie ještě potřebnější přizpůsobit učebnicový "firemní" WACC k diskontování každé jednotlivéinvestice. Jak už bylo několikrát poznamenáno, toto přizpůsobení je subjektivním prvkem hodnoty WACC, nicméně každý vlastník a manažer by se ve svém zájmu o jeho úpravu měl pokusit (a to tím naléhavěji, o co větší investici se jedná). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že takové přizpůsobení podle konkrétní investice vyžaduje nezbytnou zkušenost, neboť výše diskontní sazby posuzování investice kriticky ovlivňuje. Takže nepřesnost při úpravě WACC v řádu i jen několika procent může nakonec zvrátit celé naše rozhodnutí. Příklad 1Dejme tomu, že naše firma je financována ve struktuře, kterou uvádí obrázek 1. My jako vlastníci v průměru od našich aktiv, která jsou touto strukturou pasiv financována, požadujeme 18% výnosovou míru (sloupek oček. výnos). Banky a leasingová společnost, které financují zbylých 40% našich aktiv, požadují úrokové sazby v témže sloupku. Celkový "firemní" učebnicový WACC tak při neuvažování daňové sazby činí 13,5%. Předpokládejme dále, že se objevilainvestiční příležitost obvyklé rizikovosti v našem odvětví, na kterou nemáme vlastní zdroje a musíme ji plně krýt novým úvěrem od banky ve výši 200 tis. Kč při 7% úroku. Jakou hodnotu diskontní sazby (upravený WACC) pro tento případ použít?Rovnice 1:Očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu Obrázek 1: "Firemní" učebnicový WACC Obrázek 2: Upravené WACC pro investici Obrázek 2 naznačuje, jak lze pro tento případ teoreticky postupovat při úpravě "firemního" WACC.V prvé řadě přijetím nového úvěru, kterým budeme investici financovat ve 100%, dochází ke změně struktury financování, tj. dojde k vyšší finanční páce. Není splněno doporučení udržovat konstantní cílovou strukturu financování, takže se mění finanční riziko. To se projeví vedle ostatních rizikových faktorů (provozní páka, riziko oboru atd.) v tlaku na vyšší požadovaný výnos jak u banky (nově 7% oproti předchozímu střednědobému úvěru za 6%) tak i u nás. Námi požadovaná výnosová míra tudíž také vzroste ze současných 18% v zadání. Odpověď na kolik vzroste, uvedeme níže.Pokud se ptáte, jak bylo 18% stanoveno, pokusím se to naznačit, neboť ve většině odkazů k ukázkám výpočtu WACC na internetu je její hodnota pouze uvedena. Tím se autoři takových stránek vyhýbají všem komplikacím spojeným s jejím určením. Vyjdeme z rovnice očekávané míry výnosu vlastního kapitálu. Řekněme, že bezriziková (nominální) míra výnosu činí 6% a požadovaná míra výnosu tržního portfolia (průměrné akcie) činí 15%, přičemž koeficient beta (ß) činí v našem odvětví 1,33. (Na internetu lze najít zdroje s průměrnými hodnotami ß pro různá odvětví). Dosazením těchto údajů v rovnici 1 dostaneme oněch 18%.O kolik očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu (implicitní náklad obětované příležitosti vlastního kapitálu) vlivem vyšší finanční páky vzroste, to je otázkou. Jeho změna bude vyvolána změnou koeficientu ß. Nikdo vám rigorózně neřekne, jak se její výše, i za předpokladu stejné rizikovosti investice jako je průměr za firmu, v důsledku vyššího zadlužení změní (vzroste). Zde právě figuruje subjektivníprvek, neboť těžko kdo kdy změří a nějak stanoví, o kolik v tomto případě vzroste do budoucna požadovaná míra výnosu vlastníků (v rovnici 1 reprezentovaná růstem ß). V následující kapitole si něco povíme o určitých záchytných bodech, jak diskontní míru (WACC) pro danou investici upravovat.V souladu se zadáním zůstává rizikovost investice v intencích průměrného rizika celé firmy (ostatních aktiv).Proto dochází k růstu pouze na straně finančního rizika a to v důsledku růstu zadlužení ze 40% na 50%. Náš požadovaný výnos tak může v této chvíli dosahovat 21% za předpokladu růstu ß z 1,33 na 1,67% a upravený WACC následně vzroste na 13,9% (obrázek 2). Znovu bych chtěl zdůraznit, že vyšší hodnota očekávaného výnosu vlastního kapitálu (21%) bude vždy zatížena subjektivním odhadem. Na příkladu 1 jsem se pokusil pouze velice zjednodušeně znázornit, k čemu při přizpůsobení "firemního" WACC teoreticky dochází a jak ve výsledku tyto procesy ovlivňují celkovou upravenou hodnotu WACC pro danou investici. V praxi, pokud vůbec někdo přizpůsobuje velikost WACC výrazně odlišným investicím co do míry rizika nebo jejich rozsahu, vychází ze své zkušenosti a citu.

Pokračovat na článek


Riziko, finance, odhad, výpočet rizika

Riziko - pár vět úvodemSe sekcí riziko, mám v rámci abecedy financí, velký problém. Tyto stránky by měly sloužit primárně podnikatelům, kteří potřebují získat maximum užitečných informací pro svou podnikatelskou praxi. Riziko nepochybně hraje velkou roli při jakémkoliv posuzování, zda do dané investice jít nebo ne. Na druhou stranu, jde ve značné míře, alespoň podle mého soudu, o oblast značně akademickou a "abstraktní". Rovnice, pomocí nichž riziko měříme, jeho dělení, diverzifikace rizika a podobně je siceužitečná teorie, z hlediska praxe vlastníků menších firem však nemá, alespoň podle mého názoru, důležitějšího významu. Problém vidím ve velice obtížném a málo exaktním principu jeho kvantifikace pro naše potřeby finančních analýz. Proto se budu snažit tuto sekci skutečně omezit na to, co považuji z hlediska praxe za užitečné. Nenajdete zde tedy řadu informací, na kterou mohou být někteří z vás z různé odborné literatury zvyklí. Pokud nabydete dojmu, že by zde měla určitá témata být, napište mi. Pokud se chcete riziku věnovat více do hloubky, neměl by to být z dostupné literatury problém. V každé učebnici financí se o riziku dozvíte. V některých srozumitelněji, v jiných méně. V některých více do hloubky v jiných více obecně. Nicméně riziko je z hlediska finanční teorie základním kamenem, proto jeho přítomnost ve veškeré finanční literatuře. Z hlediska běžné praxe běžných firem však tato teorie zůstává zpravidla nevyužitou a i těžko využitelnou co do jeho kvantifikace. Vymezení rizikaDříve jsem vám slíbil, že vás nebudu zahlcovat definicemi rizika a slib dodržím. Jen rychle uvedu, co si vlastně pod pojmem riziko představit. Riziko spojené s podnikáním lze chápat jako určitou nejednoznačnost výsledků podnikání. Můžeme si vést hůře, než doposud nebo i lépe (uvažujme pod tím zpravidla hospodářský výsledek našeho podnikání, pokud nebude uvedeno jinak). A právě z tohoto "doposud" (tj. z dosavadního vývoje) zpravidla odvozujeme naše očekávání do budoucna. Nic nového. Pochopitelně, čím větší byly doposud rozdíly našich výsledků, čím méně je bylo možno přiřadit třeba nějakému trendu, tím větší riziko neodhadnutelnosti našeho výsledku hospodaření do budoucna. Firmy, jejichž vývoj je v čase vcelku jasný (jejich tržby, zisk, atd.) se v grafu v průběhu času příliš neodchylují a lze vysledovat na první pohled opticky nějaký trend, u nich lze předpovědět lépe i jejich vývoj v nejbližší budoucnosti. Oproti tomu firmy, které jeden rok hodně vydělají a další rok spadnou do katastrofální ztráty, u nich věru nevíme, co nám nadělí například jako akcionářům nebo věřitelům příští rok. Pochopitelně, že nikdo nemůže přesně říct, zda příští rok zisk relativně stabilní firmy se také výrazně neodchýlí od očekávané úrovně dosavadního trendu. Pak by neexistovalo riziko! Ale faktem je, že např. hospodářský výsledek této "stabilnější" firmy s větší pravděpodobností a přesněji odhadneme (obr. 1), než hospodářský výsledek oné firmy s naprosto nepředvídatelným trendem (obr. 2). Takže čím je možnost odchylky budoucí reality od tohoto očekávání (založeného zpravidla na dosavadních historických datech) větší, tím vyšší riziko podstupujeme (a to i v případě pozitivnějšího vývoje než jsme čekali). Obrázek 1: Situace s nižším rozptylem výsledků Obrázek 2: Situace s vyšším rozptylem výsledků Už tady padla slova jako "(ne)odchylují" a "trend". Co nám tento trend naznačuje? Selským rozumem tušíme, že je to nějaký "průměr", kolem kterého se výsledky v historii pohybovaly. A jak jsme uvedli, většina z nás promítá svá očekávání podle tohoto trendu i do budoucna.Jde tedy o určitou očekávanou hodnotu hospodářského výsledku a z ní lze nějakým způsobem vypočítat očekávanou míru výnosu aktiv (investice, akcie atd.) s podobnou mírou přesnosti odhadu do nejbližší budoucnosti.Pomalu se dostáváme k základům statistiky, takže co nejjednodušeji. Pokud jde o trend, obvykle se v praxi vystačí s lineárním trendem. Pakliže máme údaje z historie,pomůže nám některý statistický program nebo i Excel a trend nám pomocí regresní analýzy nejmenších čtverců vypočte, respektive vypočte nám potřebné hodnoty pro určení regresní přímky, která tento trendudává.Abyste neřekli, že se s vámi nepodělím jak tuto rovnici získat, ukážu vám celkem jednoduchý způsob, (využití maticových vzorců u funkce "linregrese" je zbytečně zdlouhavé). Řekněme, že za posledních 5 let jsme v souladu s obrázkem 3 dosahovali následujících hospodářských výsledků nebo tržeb, to teď není podstatné:Obrázek 3: Historie posledních hospodářských výsledků Obrázek 4: Volba spojnicového grafu V Excelu z těchto hodnot vytvořte spojnicový graf. Najeďte kurzorem na libovolný bod modrého grafu těchto hodnot a klikněte na něj levým tlačítkem myši.Zvýrazní se jednotlivé hodnoty formou šedých čtverečků a znovu tamtéž klikněte tentokráte pravým tlačítkem. Objeví se nabídka a vy zvolte přidat spojnici trendu, jak ukazujeobr. 4. Ponechte lineární typ trendu v nabídce a klikněte na záložku možnosti. V této nabídce pouze zaškrtněte možnost zobrazit rovnici regrese. Náš finální graf by měl vypadat jako na obrázku 5.Obrázek 5: Volba spojnicového grafu Všimněte si elipsou zvýrazněné lineární regresní rovnice, kterou jsme uvedeným postupem vcelku rychle získali. Jejím protažením do budoucna získáváme určitý možný odhad hospodářského výsledku v následujícím období. Co nám tato rovnice říká? Hodnota 20,964 udává, v jaké hodnotě protne regresní přímka osu y. Pokud totiž dosadíme x=0, y bude přesně tato hodnota. Koeficient 1,619 pak představuje její sklon, tj. o kolik vzroste očekávaný zisk (hospodářský výsledek) v každém následujícím období, tj. roce (v rovnici x).A jak jsme zmínili, čím více kopírují historické výsledky tuto přímku, tím existuje větší pravděpodobnost, že se lépe "trefíme" nebo budeme blíže budoucí realitě s naší dnešní predikcí. Takže v další kapitole si povíme něco málo o této přesnosti našeho odhadu budoucích výsledků hospodaření. Povíme si, jak riziko určitým způsobem měřit, ačkoliv je jeho měření předmětem značných polemik a sporů.

Pokračovat na článek


Průměrné vážené náklady kapitálu, WACC, náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitáluV předchozích kapitolách jsme mimo jiné diskutovali o rozdílu mezi subjektivní hodnotou peněz pro nás v daném časovém okamžiku a jejich (z dnešního pohledu) nižší hodnotou v budoucnu. V této kapitole si řekneme, podle čeho ji přesně určíme. Otázku výpočtu necháme na další kapitoly, neboť půjde jen o dosazení správných čísel dosprávného vzorečku.Opakování a shrnutí předchozích kapitolVíme, že pokud posuzujeme jakékoliv budoucí částky k dnešnímu dni, jejich hodnota vztažená právě k dnešku bude pro nás dnes subjektivně nižší, protože dnešní peníze můžeme utratit hned nebo je investovat a něco vydělat. Navíc, vnitřně bychom raději třeba měli to či ono hned a ne až za rok. Odložení spotřeby do budoucna nás "vnitřně" zkrátka něco stojí. O co tedy bude námi subjektivně vnímaná hodnota dnešní tisícikoruny vyšší než hodnota tisícikoruny za rok? A analogicky, o kolik bude námi vnímaná hodnota tisícikoruny v budoucnu nižší oproti tisícovce v peněžence dnes? Na tuto otázku jsme v kapitole věnované časové hodnotě peněz a jejímu vztažení k jednotné bázi zmínili výnos, který můžeme investováním této částky získat. Shrnuli jsme, že jakákoliv budoucí částka tento výnos v sobě už z našeho pohledu implicitně obsahuje. Tedy ještě to upřesníme, je to jakýkoliv očekávaný výnos, který můžeme a jsme ochotni v současné situaci s našimi penězi dosáhnout při daném stupni rizika takové investice, očekávané inflaci (inflační prémie) a při daných nákladech na převod zpět na peníze (prémie za likviditu). Tyto faktory (přirážky) požadované úrokové míry jsme shrnuli v kapitole věnované nákladům peněz. Jinými slovy všechny tyto faktory vstupují do výše výnosu, který budeme jako investoři požadovat, abychom danou částku investovali a raději si za ní dnes třeba něco nekoupili. (Obráceně, pokud si peníze půjčíme, budou tyto faktory určovat výši našeho nákladu na vypůjčení peněz). Nemusí to být tudíž jen úrok, může to být výnos z růstu cen akcií, výnos z dluhopisů, atd. pokud jsou vyšší než úrok a pokud se nebojíme příliš velkého rizika neúspěchu naší investice (tedy pádu jejich cen a z toho plynoucí ztráty). V takovém případě, pakliže máme velkou averzi k podstupovanému riziku, budeme investovat do méně výnosných investic, které ale slibují mnohem větší pravděpodobnost takového výnosu. Zkrátka každý z nás je jiný. Někdo se bojí riskovat více někdo méně, podle toho takémůže někdo dosahovat vyšší výnos (nebo v opačném případě ztrátu) z akcií než někdo jiný ze svých peněz u banky. Každopádně každý máme svou investiční strategii, někomu vynáší jeho investice a podnikání více, jinému méně.Proto hodnota budoucí tisícikoruny bude oproti tisícovce dnes u každého z nás různě menší. Bude výrazněji nižší, o co lepší jsme investoři, tj. o co vyšší obecně dosahujeme ze svých investic výnos. Čím je totiž někdo schopnější investor, tím více vydělá a o to víc bude pro něj mít dnešních 1000 Kč vyšší subjektivní cenu, respektive budoucí tisícovka nižší cenu, než u jiného, kdo výnosy příliš neřeší a nechává všechny své peníze třeba jen na běžném účtu s minimálním úrokem. Důvodem je právě vyšší anticipovaný výnos v budoucí tisícovce u dobrého investora, po jehož vyloučení při převodu hodnoty peněz na současnou bázi bude její hodnota nižší než u průměrného investora. Pochopitelně že se ve financích předpokládá,že nejsme úplně hloupí, a když můžeme, tak (kromě určitého množství potřebných volných peněz ke každodenním transakcím z minulé kapitoly) přebytečné peníze máme nějakým způsobem zainvestovány podle naší averze k riziku, potřeby likvidity apod. Jinými slovy se předpokládá, že chceme zbohatnout v rámci naší povahy a strachu z rizika co nejvíce a investujeme tak peníze co nejvýnosněji v rámci vnitřních rizikových mantinelů každého z nás. Někdo investuje své úspory do banky, jiný do rizikovějších akcií. Takže rozdíl mezi nominální hodnotou peněz v budoucnu a jejich přepočtenou současnou hodnotou k dnešnímu dni není pouze úrok v bance, ale jakýkoliv případný vyšší výnos, kterého jsme schopni a ochotni dosahovat. U každého z nás tak půjde o specifickou a jinou hodnotu, navíc z různých typů investice (vklady v bankách, dluhopisy, akcie, komoditní trhy, kurzové investice, reality...).Při určení toho, jak nebo podle čeho stanovit konkrétně onen implicitní výnos v budoucích penězích a jeho vyloučením zjistit současnou hodnotu, bude v prvé řadě záviset na tom, zda jste běžný člověk, který má své úspory v bance, náruživý investor obchodující na burze, živnostník nebo vlastníte firmu. Dosahovaná výnosová míra v každém z těchto případů bude jiná a to primárně z důvodu různého podstupovaného rizika, takže velkou roli při hledání vhodné alternativy hraje váš postoj k riziku. V každém z uvedených příkladů intuitivně jakoukoliv investici srovnáváte s určitou alternativou, které co do výše výnosudosahujete. To znamená, že v případě "obyčejného člověka", který se všemožně vyhýbá riziku (na burze by kromě zisku mohl o část peněz snadno přijít) a má úspory v bance, srovnává alternativní varianty s dosahovaným výnosem (úrokem) v bance. Investoři na burze mají povědomí o své výnosové míře a srovnávají investice s ní. V případě živnostníka, který financuje svá aktiva pouze vlastními zdroji (tj. počátečním vkladem a reinvestovanými zisky), pokud sleduje a zná míru svého výnosu z podnikání, srovnává, zda mu nová investice pomůže tuto celkovou míru zvýšit. Pokud nebude dosahovat úrovně jeho průměrného výnosu z podnikání, pak tuto průměrnou míru bude taková investice tlačit dolů. Je-li moudrým manažerem, takovou investici zavrhne. Pokud svou míru výnosu nezná, posuzuje (nebo by alespoň měl posuzovat) očekávanou míru výnosu k jiným variantám investování svých peněz při obdobném riziku a zpravidla tak i obdobné míře výnosu. Zkrátka srovnáváme s tím, čeho dlouhodobě dosahujeme, s nějakou naší obvyklou výnosovou mírou. Pokud se domníváme, že daná investice při svém riziku vzhledem k naší povaze je lukrativní, tzn. její výnosnost (míra výnosu) je vyšší, než na jakou jsme obvykle "zvyklí", je šance, že do takového podniku půjdeme (alespoň z ekonomického hlediska). Mimo to pochopitelně balancujeme mezi výší výnosu a výší rizika a hledáme onen mezní bod, kam až jsme z hlediska očekávaného výnosu ochotni s výší rizika zajít. V případě firem s řadou aktiv financovaných částečně vlastním kapitálem (vlastními zdroji), částečně úvěry, je situace komplikovanější. Dosud jsme se totiž bavili výhradně o investování vlastních peněz, nikoli půjčených. U půjčených peněz je většinou jasné, jaký je jejich náklad. U půjček od bank, úvěrů, leasingu známe náklad každé vypůjčené koruny formou stanoveného úroku. Takže v případech, kdy máme aktiva financována jednak vlastními zdroji ale i cizími zdroji (přes úvěry, leasing, půjčky atp.) bude záležet na struktuře financování, tj. v jakém poměru jsou financována naše aktiva vlastními zdroji a jakým poměrem cizími zdroji. Současně je teoreticky správné posoudit, zda některá aktiva nejsou nezbytná pro naše podnikání a jak zacházet s těmi cizími pasivy, kterým jednoznačně nelze přiřadit explicitní náklad ve formě úroku (např. závazky z obchodních vztahů). S nimi je pak potřeba zacházet určitým specifickým způsobem podle jejich povahy. Jsme na tenkém ledě, pod kterým je hluboká voda s teorií stanovení diskontní míry. Pro naše praktické podnikatelské účely nemá smysl rozhodně tyto hloubky prozkoumávat. Přesto se některé základní informace dozvíte v sekci diskontní míra, neboť pro investiční posuzování bude nezbytné, abyste určitou základní znalost obdrželi.Pro tuto chvíli stačí, když budeme chápat, že cizí kapitál (cizí zdroje, tj. dluhy) mají explicitní náklad, který známe ze smluv. Jde nejčastěji o úroky. Pokud jde o vlastní zdroje, které vkládáme do podnikání nebo reinvestujeme ze zisků, budeme jejich budoucí hodnotu posuzovat přes výnos, který lze alternativně získat jinak (při podobné míře rizika). Jde sice o dosti zjednodušený přístup, ale jeho zjednodušení rozhodně neznevažuje jeho správnost! Připravili jsme si půdu pro představení nesmírně důležitého ukazatele a tím jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC).Nyní vám položím následující otázku. Řekněme, že jste investovali své úspory ve výši 200 tis. Kč do banky A, která nabízí čistý úrok (po zdanění) 2,1%. Kdybyste neinvestovali do této banky, investovali byste do jakékoliv jiné banky na trhu, které ale nabízí čistý úrok po zdanění pouze 2%. Do ničeho jiného investovat nechcete, protože víte, že při nedávné krizi přišlo spoustu lidí o velké peníze na rizikových akciových trzích. Na investici do realit máte příliš málo, než aby se vám administrativní náklady spojené s nákupem pozemku vrátily. Budete tedy posuzovat pouze současnou investici při výnosu 2,1% s analogickou investicí za 2%. Váš výnos budou ony 2,1%, nicméně mohli jste bývali uložit své peníze i za 2%. Naštěstí nejste hloupí a líní, zjistili jste si mezi bankami potřebné a našli jste si tu nejvýhodnější investici. Kolik jste vydělali, jaký je váš "zisk"? Cítíte, kam vás směřuji? Pokud srovnáme obě varianty, náš inkrementální (dodatečný) zisk, o který zbohatneme navíc oproti variantě, kdy bychom investovali do jakékoliv jiné banky s výnosem pouze 2%, je v tomto finančně-ekonomickém pojetí 0,1% (2,1% - 2,0%). Těch 0,1% je to, oč vyděláte více oprotisituaci, pokud byste se nepídili, která banka vám nabídne za vaše peníze nejvíce. Všimněte si, že na 2,0% (ač jde také o výnosovou míru výnosu, výnosový úrok) je pohlíženo jako na "náklad"! Odečítáte ho při srovnávání s vámi vybranou variantou vkladu v bance A při 2,1% výnosu. Takže i na alternativní (druhý) nejvyšší výnos se v ekonomii a financích při srovnávání variant díváme jako na určitý náklad. Za chvíli ho pojmenujeme nákladem obětované příležitosti. Ale nejprve hurá k průměrným váženým nákladům kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - první částPrůměrné vážené náklady kapitálu označované i v české praxi zkratkou WACC (weighted average cost of capital) představují, jak název napovídá, vážený průměr nákladů vašeho kapitálu. Co si pod tím představit? Řekli jsme, že peníze (jejich vypůjčení) má své náklady. Pokud si od banky půjčíte peníze, musíte zaplatit úrok. To je explicitní náklad peněz, je jasně stanoven v úvěrové smlouvě, je zřejmý. Pokud vložíte peníze do podnikání i vy sami, i vy ponesete určitý náklad, ač to vypadá na první pohled divně. V tomto případě nejde o explicitní, ale implicitní náklad, neboť jste se pustili do podnikání, abyste také vydělali! Abyste vydělali (mnohem) více, než například investicí vašich peněz v bance. Proto ani vaše vlastní investované peníze do podnikání nejsou z tohoto ekonomického pohledu zadarmo, bez nákladů! Cítíte analogii s předešlým případem investice do banky A při 2,1% úroku oproti 2% výnosům u ostatních bank? Tím, že investujete čas i peníze do podnikání, očekáváte určitě vyšší výnos než jinde. Podnikání je analogií vkladu do banky A (oproti nižším výnosům pokud byste nepodnikali a peníze třeba jen někam uložili).Vtip je v tom mít na paměti neustále jednu věc a tou je srovnávání. Též v podnikání máte možnost volby a co víc, většinou mnoho voleb jak dál, jak věci řešit atd. Pokud tedy investujete své peníze, auto nebo cokoliv jiného do podnikání, srovnáváte tento výnos s jinou nejlepší alternativou, kam jste peníze nebo jakékoliv jiné aktivum mohli investovat jinam (stejně jako jsme výše srovnávali výnos u banky A a ostatních bank). To je motorem vašeho úspěchu! Srovnávat a hledat nejlepší (nejvýnosnější) způsoby jak se svými penězi naložit. Nejvýnosnější nerealizovaná alternativa vaší investice, její výnos, je vaším nákladem, nákladem vašich vlastních investovaných peněz!Ekonomové tyto implicitní náklady nazývají náklady obětované příležitosti, anglicky opportunity cost. Na první pohled to vypadá dost nepochopitelně a šíleně akademicky, ale jde o naprosto klíčový prvek pro jakýkoliv investiční management. Náklady obětované příležitostiPokud má člověk někdy něco hodnotit, vždy tak může činit jen na základě srovnání. Bez srovnání neexistuje hodnocení a ani možnost něco zlepšovat. Když byste si půjčili peníze jen od banky při daném úroku, vaše firma by prosperovala, jen pokud by její výnos (míra čistého výnosu na jednu půjčenou korunu) přesahovala náklad na tuto jednu půjčenou korunu u banky (tj. úrok). (Zatím se neznepokojujte, jak se co přesně počítá, teď jde o pochopení logiky!)Srovnáváte. Srovnáváte a to vám ukazuje, jestli kráčíte při svém podnikání správným směrem nebo nikoliv. Stejným způsobem se díváte i na své peníze, auto atp. Auto můžete třeba někomu půjčit nebo prodat a utržené peníze investovat jinam než do vaší firmy. Totéž platí o penězích. Pokud byste nepředpokládali, že za všechny ty nervy kolem dostanete víc než třeba vkladem v bance nebo investováním do akcií, asi byste dávno nepodnikali. Srovnáváte! Srovnáváte váš výnos z vašich peněz proti nejlepší možné alternativě! Pokud jednáte racionálně,musí být výnosy z investice vašich aktiv do vaší firmy vyšší než jakákoliv obdobně riziková investice jinde. Opportunity cost (náklady obětované příležitosti) jsou tak totéž co explicitně stanovené náklady vašich věřitelů (např. bank), jen nejsou na první pohled vidět. Znovu zopakuji, důležité je srovnávat. Srovnávat alternativy! Hledat ke všemu alternativu a tu srovnávat s naší investicí. Pokud si zapamatujete, že vždy je třeba srovnávat, budete automaticky po určité době s rostoucí praxí tušit, jaké náklady obětované příležitosti v tom kterém případě kde použít a jaká bude zhruba jejich výše.A jak jsem uvedl v příkladě banky A a ostatních bank s různým výnosem, při hledání zisku v rámci tohoto srovnávání jde o rozdíl mezi naší (ideálně vyšší) výnosností a výnosností druhé nejlepší alternativy takové investice (jejíž výnos ale může být srovnatelný, díky konkurenci na trhu a tlaku k vyrovnávání výnosových měr u investic s obdobným rizikem). Investovali jsme v bance A při 2,1% výnosu s alternativou investovat v ostatních bankách při 2,0% výnosu. Fakticky jsme vydělali jen 0,1% při srovnání těchto dvou variant. Jistě, lze srovnávat i tyto 2,1% s variantou, že necháme peníze doma v matraci. Jenže toto rozhodně není vhodná srovnatelná varianta našeho investování! Pokud nebudeme dodržovat podmínku srovnání s nejvýnosnější alternativou podobného rizika, pak k sobě sice budeme hodní, naše analýzy budou vycházet hezky, ale po čase naše výsledky chodu firmy rozhodně tak hezky vypadat nebudou! Varuji předem! :-)V budoucích sekcích budete mít možnost si problematiku nákladů obětovaných příležitosti více "osahat". Seznámíme se s problémy jejich určení a budete mít možnost si sami vyzkoušet, jak moc ovlivňují výsledek našeho rozhodnutí prostřednictvím výše diskontní míry.Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - pokračováníAktiva firem ale i živnostníků a vlastně i řady domácností jsou financována nejen vlastními zdroji (vlastním kapitálem v účetním pojetí) ale i půjčkami od bank, které vám pomohly tato aktiva (tj. auta, stroje, nemovitosti, cokoliv co používáte při podnikání) získat. To co máte, co používáte při svém podnikání, jstezískali buď tak, že jste v počátcích nebo i později v průběhu své činnosti investovali vlastní peníze, nářadí, nemovitost atp., abyste mohli začít nebo jste později reinvestovali vaše zisky a z nich vaše firma a aktiva dále rostla. Takto je část vašich celkových aktiv financována vašimi vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Druhou formou financování vašich aktiv jsou například půjčky od bank, máte auto na leasing, získali jste peníze na směnku. Jde o cizí zdroje (cizí kapitál).V předchozím textu jsme se seznámili s náklady obětovanými příležitosti, což jsou implicitní náklady z druhé nejlepší alternativy k dané investici při podobném riziku. Víme také už, že cizí úročené zdroje (závazky) i vlastní zdroje (vlastní kapitál) nesou náklad. U závazků (půjček, úvěrů, leasingu atp.) jsme schopni tento náklad kvantifikovat podle úvěrových smluv, leasingových smluv atd. jako určitý úrok, u vlastních zdrojů pak výnosemnejlepší alternativy investice těchto aktiv při podobném riziku. Pakliže máme takové hodnoty nákladů obou zdrojů financování k dispozici, potom se dá odhadnout vážený průměr jednotlivých nákladů financování našich celkových aktiv, což je právě ukazatel WACC. Pro názornost si to demonstrujme na následujícím příkladu (znovu zdůrazňuji, jde o první ilustrativní seznámení s pojmem průměrné vážené náklady kapitálu s výrazným zjednodušením pro pochopení nefinančníkem!)Příklad 1Řekněme, že naše aktiva při podnikání jsou auto v tržní ceně 210 tis. Kč, bruska parket v tržní ceně 80 tis. Kč a počítač v aktuální ceně 10 tis. Kč. Tato aktiva v celkové výši 300 tis. Kč jsou financována vlastními zdroji ve výši 210 Kč a úvěrem u banky ve výši 90 tis. Kč. Jinými slovy,auto jsme vložili do podnikání vlastní, bylo naše a teď je součástí majetku naší firmy, na brusku a počítač jsme si půjčili u banky 90 tis. Kč při 5% úroku ročně. Jaký bude průměrný náklad kapitálu naší firmy?Z hlediska financování našich aktiv (pasiva v bilanci) činí vlastní zdroje 70% (210 tis. Kč /300 tis Kč), cizí zdroje 30% (90 tis. Kč /300 tis. Kč). Co se týká cizích zdrojů (úvěr od banky ve výši 90 tis. Kč), jeho explicitní náklad činí oněch 5% ročně. Víme už, že i naše auto investované do firmy nese náklad, ačkoli je naše a my za něj nikomu nic přímo neplatíme. Neplatíme, ale mohli bychom za něj něco získávat, pokud bychom ho třeba pronajali a nepodnikali s ním. Za 5% úvěr máme počítač a brusku a i s jejich pomocí dosahujeme zisku. Stejné je to i s autem. I ono nese svůj náklad (kromě účetních odpisů) z finančního pohledu rovněž ve formě ušlého výnosu z jeho pronájmu. Ekonomové se na tento ušlý výnos dívají jako na náklad obětované příležitosti. Měli bychom z pronájmu našeho auta rovněž nějaký výnos stejně tak, jako nám auto v současné chvíli pomáhá dosahovat výnos při podnikání. Proto proti aktuálnímu výnosu z podnikání postavíme alternativní výnos například z jeho pronájmu nějaké organizaci nebo z jeho prodeje a investici peněz do akcií nebo čehokoliv jiného, snadno realizovatelného s podobnou mírou rizika. Řekněme, že máme možnost auto pronajmout a jeho čistý výnos pro nás by tak činil 16 800 Kč ročně. To by znamenalo míru výnosu auta z této alternativy 8% (16,8 tis. Kč / 210 tis. Kč). Těchto 8% tedy bude náklad obětované příležitosti automobilu. Obětujeme výnos této varianty pronájmu tím, že auto využíváme jinak. Pojem jinak zde znamená naší současnou podnikatelskou činností. U počítače i brusky v celkové hodnotě 90 tis. Kč je to snadné. Tam víme přesně jejich náklad financování cizími zdroji (5%).Máme tedy podstatné informace pro odhad zatím zjednodušených průměrných vážených nákladů kapitálu (bez zakomponování daňového štítu). Zkuste selským rozumem spočítat jejich výši a odvodit vzorec.Rovnice 1: průměrné vážené náklady kapitálu - základní zjednodušená rovnice neobsahující daňový štítDosazením výše uvedených údajů dostáváme odhad průměrných vážených nákladů kapitálu ve výši 7,1% (0,7*8+0,3*5). V budoucím textu se k WACC vrátíme a prohloubíme naše povědomí o tomto ukazateli zahrnutím například daňového štítu, diskuzí o výpočtu vah obou složek kapitálu a hlubším objasněním jeho role. Můžete si být jisti, že role WACC při posuzování hospodaření naší firmy a u investičních analýz bude klíčová (spolu s implicitními náklady obětované příležitosti, jejichž prostřednictvím určujeme ony "skryté" náklady vlastního kapitálu, které do výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu vstupují).ShrnutíShrnu-li dosud uvedené, výše implicitně zahrnutého výnosu budoucích peněžních částek se bude značně lišit případ od případu. Pokud jste fyzická osoba, která nepodniká a má své úspory uložené v bance, jde pouze o implicitní náklady obětované příležitosti z druhé nejlepší alternativy investování těchto vašich peněz (při obdobném riziku). Vzorec WACC bude platit i pro vás, WACC bude roven přesně vašim nákladům obětované příležitosti (růžová bublina v rovnici 1). Pokud podnikáte a kromě vlastních zdrojů máte svá aktiva financována i cizími zdroji (úvěry, půjčky. leasing...), pak půjdev souladu s uvedenou rovnicí WACC o vážený průměr implicitních nákladů obětované příležitosti u vlastního kapitálu a explicitních nákladů cizího kapitálu (především úroky).Při srovnávání variant představují výnosy druhé nejlepší a obdobně rizikové investice náklad obětované příležitosti. Toho budeme využívat v souvislosti s WACC. Takový výnos tedy bude vstupovat do výpočtu WACC jako náklady vlastního kapitálu. V sekci diskontní míra si ukážeme v průběhu jednotlivých kapitol, jak problém s určením nákladů vlastního kapitálu řešit.

Pokračovat na článek


Zahraniční společnosti - ochrana vlastnictví

Ochrana vlastnictví je důležitou součástí offshore společností. Každý podnikatel chce vždy oddělit svůj vlastní majetek od majetku společnosti, aby nebyl napadnutelný dalšími osobami v oblasti pohledávek za firmou. Díky anonymitě vlastnictví prostřednictvím offshore společnosti v daňovém ráji má podnikatel jistotu, že jeho soukromý majetek zůstane vždy soukromým a firemní firemním.Správa majetku a ochrana vlastnictvíOchrana vlastnictví je důležitá z pohledu anonymity. Veřejně přístupné informace o vlastníkovi společnosti jasně definují, kdo za firmou stojí, kdo ji ovládá a obvykle také odhalí jaké s ní má dotyčný záměry. Proto se tato informace velmi promítá jak do profesního, tak i do osobního života každého podnikatele. Anonymita vlastnictví spojená s offshore společnostmi však tuto občas nepříjemnou informaci neposkytuje. Jde o legitimní způsob, jak se vyhnout těmto nepříjemnostem v soukromí a to zcela přirozeně a bez nějakého obcházení zákonů.V České republice nejsou zajištěny podmínky pro anonymitu vlastnictví. Stejně jako v celé Evropě, tak i v naší zemi je snaha o co nejtransparentnější vlastnické struktury a již ani státní zakázky není možné přidělovat společnostem, které mají akcie na majitele, tedy není zde jasné, kdo je aktuálně drží. Veřejný obchodní rejstřík jasně eviduje všechny podílníky společností a díky přístupnosti zdarma a online má každý a kdykoliv možnost nahlédnout do tohoto rejstříku a všechny informace si o dané společnosti zjistit. Společnosti s ručením omezením mají v tomto asi nejvíce transparentní strukturu. Avšak ani akciové společnosti nepředstavují dostatečnou anonymitu, kterou by si podnikatelé často přáli. Akcie na majitele také nejsou u nás tou správnou výhodou, jelikož v zápise z valné hromady jsou všichni akcionáři identifikování, takže majitel této akcie je také snadno dopátratelný. Podnikatelé občas pro udržení anonymity zkouší dosadit místo sebe jinou fyzickou osobu, avšak v tu chvíli prakticky podnikatel ztrácí přímý vliv a nemá reálnou šanci skutečně společnost plnohodnotně řídit.Offshore společnosti však nabízejí řešení. V řadě států, je totiž možné velmi snadno zakládat společnosti, které mají velmi zabezpečenou ochranu soukromí svých vlastníků. Jde především o takzvané daňové ráje – Seychely, Panenské ostrovy či Panama. V těchto ostrovních státech je však relativně složité prokázat obchodování. Pro lepší využití se tak hodí třeba i Nizozemsko či Velká Británie. Každý stát nabízí samozřejmě jinou ochranu pro jiné typy společností. A podle toho se logicky odvíjí i poplatky, které si místní úřady za tyto služby účtují. Fakticky pak jde o to, že exotické destinace nabízejí rámcově vyšší míru anonymity a za lepších podmínek. Čím více nabízejí takzvané „západní" země anonymitu, tím vyšší jsou i sazby a poplatky s tím spojené. Samozřejmě je možné na situaci nahlížet i z jiného pohledu. Společnost se sídlem na Seychelách rozhodně nebude u obchodních partnerů budit takovou důvěru, jako společnost z Velké Británie. Takže i tento aspekt je nutné vzít při zvažování offshore společnosti v úvahu.Princip zajištění anonymity vlastnictvíPrvní možností je nám dobře známá akcie na majitele. V dnešní době se u nás stále více mluví o zakázání těchto akcií a řada populistických stran chce tuto legitimní formu podnikání zakázat. Navíc se snaží úřady společnosti právě s akciemi na majitele vyřadit z výběrových řízení, jelikož zde není potřebná informace o původu zdrojů ve firmě. Zahraniční společnosti nabízejí tuto formu velmi snadno a při vydání emise se na akcie neuvádí jméno držitele. Kdo aktuálně akcii má, ten ji vlastní. Některé státy dokonce nevyžadují ani seznam aktuálních držitelů akcií akciové společnosti.Další variantou je takzvaný nominální servis, který představuje situaci, kdy vlastník společnosti jedná za společnost, která je jakýmsi nominálním akcionářem. Podnikatel si jmenuje ověřené osoby, které jednají svým jménem na účet podniku podle instrukcí majitele firmy. Jde o výběr statutárních orgánů, kteří budou opticky společnost řídit, avšak fakticky budou pouze dosazenými osobami bez většího vlastního rozhodovacího práva.Třetí variantou je samotné využití zahraniční společnosti v jejím základním principu.Celý systém zajištění anonymity vlastnictví je velmi složitý.Je nutné znát aktuální právnickou strukturu dané země a úředních postupů. Vybrat tu zemi, která nejvíce odpovídá požadavkům je někdy velmi složité, a proto je nutné velmi dobře uvažovat, kam se podnikatel chce posunout.Vůbec není neobvyklou situací následující příklad. Podnikatel si založí společnost na Seychelách. Jde o klasickou offshore společnost, která maximálně využívá výhod tohoto daňového ráje. Tato mateřská společnost si založí další firmu například ve Velké Británii. Tato společnost již bude mít spíše klasický charakter onshore společnosti, která bude mít ideální vlastnickou strukturu a vysokou míru anonymity. A tato společnost si založí další dceřinou firmu v České republice. Může jít o s. r. o. či akciovou společnost. Vše velmi snadno. Vlastnická struktura je tak solidně zajištěna a místní úřady prakticky nemají šanci získat informaci, kdo za danou společností skutečně stojí a to na prosto legální cestou, kterou se poslední dobou vydává stále více společností.S celou anonymitou vlastnictví navíc souvisí i ochrana majetku. Každou chvíli vidíme zkrachovalého podnikatele, kterému nakonec nezůstane vůbec nic. A to třeba i jen díky malé chybě či laxnímu přístupu úředníků při jeho informování o zprvu nezávažném omylu. Nebo při horším případě se může stát podnikatel sám obětí nějakého podvodu, za který musí následně zaplatit nehorázné sumy. Proto je velmi důležité zabezpečit svůj majetek nejrůznějšími formami ochranných struktur, které pomohou případným problémům předcházet. Je tedy nutné oddělit formální firemní majetek od jeho skutečných vlastníků. To lze velmi snadno díky anonymitě vlastnictví. V tu chvíli nemá šanci jakákoliv třetí strana vymáhat pohledávku přímo na soukromém majetku podnikatele, ale pouze na majetku firmy.

Pokračovat na článek


Daňové podmínky u zahraničních účtů

Mohlo by se zdát, že v zahraničí se člověk vyhne nutným platbám jako je zdanění úroků na běžném účtu, avšak české úřady mají velmi dobré informace o tom, jak si čeští občané stojí s bankovními úroky či úroky z dluhopisů.Pokud pak člověk tyto výnosy nepřizná v daňovém přiznání, finanční úřad často velmi rázně zakročí. Málokdo se touto problematikou zabývá a leckdo jí dokonce opovrhuje. Avšak zdanění úroků, které jsou českému občanovi připsány v zahraniční bance je stejně povinné, jako kdekoliv jinde. Finanční úřady mají totiž velmi dobré informace o pohybu českých peněz a jak velkou povinnost tedy český rezident musí do státní pokladny odevzdat, i když má účet v zahraničí.Obvyklá praxe je totiž taková, že zahraniční banky v evropských státech nedaní úroky, které jsou vypláceny cizincům.Místo zdanění posílají informace na domácí finanční úřady o tom, kolik cizinci vyplatily, aby ten si to následně převedl do svého daňového přiznání. Finanční úřad tak má přehled a to mnohdy dříve než samotný klient. Stejný princip je uplatňován i při zdanění výnosů ze zahraničních dluhopisů či podílových fondů, tedy pokud je jejich majetek ze minimálně ze 40% charakterizován jako dluhopis. Všechny tyto přijaté úroky musí každý občan naší země zdanit sazbou 15%, jinak se vystavuje riziku a problémům ze strany finančního úřadu.Existují však výjimky, které nezveřejňují jednotlivce ve svých bankách.Sem patří především Belgie, Lucembursko a Rakousko. Úroky jsou přímo zdaněny a tři čtvrtiny výnosu jsou odeslány jako soubor za všechny klienty do příslušného státu, odkud klienti pocházejí. Tato srážková daň v současnosti činí 20%, takže klient za toto tajemství ukryté před českým finančním úřadem již nyní prodělává 5% z výnosu. Rok 2011 pak přinese sazbu 35%, takže každý Čech, který bude chtít ukrýt své příjmy tak, aby o nich místní finanční úřady vůbec nevěděli prodělá 20% (u nás je sazba 15%) z výnosu. Vše je odvislé od Evropského práva, kterého se banky na území EU musejí řídit.Všechna tato opatření jsou typická pro fyzické účty, respektive pro bankovní účty fyzických osob v zahraničí. Prosazování těchto směrnic je však velmi složité, jelikož státy obvykle na takovém výpočtu tratí, jelikož často je domácí sazba vyšší než domluvená Evropská. Rok 2011 a sazba 35% by měla vše relativně vyrovnat a státům by měly být úniky vynahrazeny.

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Jak spořit peníze

Spoření je velice specifická funkce peněz. Jde o odklad současné spotřeby, za účelem vyšší možnosti využití daných peněz v budoucnu. Každý chce na tom být díky spoření za nějaký čas lépe než je v současnosti.Díky nepřebernému množství spořících produktů má velice široké možnosti využití. Spoření je v současnosti opravdu v kurzu, jelikož se řada lidí obává o svou budoucnost, zaměstnání a rodinu, a tak raději neriskuje, tolik neutrácí a právě hledá možnosti, kde ušetřit či případně spořit svoje aktuálně nepotřebné peníze.Kam ale své prostředky nejvýhodněji uložit, to je otázka, s kterou si řada lidí láme často zbytečně hlavu.Na vše je možné jednoduše pohlížet z ohledem na riziko, čas a výnos, které člověk vyžaduje.Běžný bankovní účet se svými garantovanými 0,01 – 0,015 procenty opravdu není tím pravým ořechovým. Navíc pokud si ještě připočítáme poplatky, tak prakticky fungování běžného účtu je minusové. Avšak v dnešní době je prakticky nemožné se bez klasického bankovního účtu obejít.K dalším možnostem pak přicházejí nejrůznější spořící účty, ať už termínované (na předem dané datum) či netermínované, které však obvykle nemají garantovaný výnos a jsou relativně více rizikové.Jako první myšlenku by člověk měl zvážit, za jak dlouho bude peníze potřebovat. Právě podle toho se může následně rozhodnout zda využít například stavební spoření (doba spoření minimálně 6 let) či investice například do podílových fondů, kde je výpovědní lhůta a tedy i výplata prakticky okamžitá.Dále je třeba také zohlednit riziko. Riziko spojené jak s výnosností, tedy potenciálními možnými zisky, tak i riziko při případném krachu, respektive problémech dané společnosti. V České republice jsou bankovní vklady, vklady 5 stavebních spořitelen a 18 družstevních záložen ze zákona pojištěny do výše 50 000 eur. Od roku 2011 by pak tato suma měla být navýšena na 100 000 eur.Fond pojištění vkladů pak v případě platební neschopnosti dané instituce zakročí a vyplatí klientům jejich prostředky až do maximální výše 50 000 eur na jednoho klienta.Garantované a negarantované vklady Druhé riziko spočívá ve výnosnosti jako takové. Některé produkty bank jsou garantované (namátkou ING konto), jiné garanci třeba vůbec nemají (podílové listy u všech společností). U garance je vše jasné. Úroková míra je předem stanovena a společnost se zavazuje ji dodržet.U negarantovaných vkladů však je situace odlišná. Člověk, který chce zhodnocovat své prostředky je pak ve velice riskantní situaci. Pokud daný vybraný titul poroste, porostou i jeho zisky, avšak pokud se na kapitálových či jiných trzích nebude dařit, tak i jeho podílové listy ztratí na hodnotě a tím pádem místo spoření dojde ke ztrátě. To je vždy riziko investora. Pro konzervativně smýšlející jedince je však nejlepší alternativou garantovaný účet v některé z bankovních institucí. Vklad má pojištěn ze zákona, tudíž se nemusí bát případných problémů společnosti a navíc garance ze strany banky je stabilní.Samozřejmě, že tímto způsobem se dá jen těžko zbohatnout, ale při dobře zvoleném produktu se dá relativně elegantně vyhnout tomu, aby peníze ztrácely na hodnotě. Jelikož inflace je všudypřítomná a neustálá. Peníze tak ztrácí na hodnotě.Zajímavé je pak využít termínovaných vkladů u družstevních záložen. Úroky mají vyšší než banky a díky garanci ze strany Fondu pojištění vkladů se nemusí lidé o své úspory již bát, tak jak tomu bylo v devadesátých letech. Avšak také nejsou tak skvělé a přehnané úroky jako ve zmíněné době. Avšak s porovnání s bankou jde o relativně zajímavý produkt.

Pokračovat na článek


Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí

Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

Pokračovat na článek


EU chce chránit občany v bankovnictví, investování, pojištění

Evropská unie chce chránit své občany v oblasti bankovnictví, investování i pojišťovnictví. Navýšení částek v systémech ochrany, usnadnění administrativy a urychlení výplaty odškodnění jsou prioritami, kterými se do roku 2013 budou řídit všechny státy EU. Ochrana spotřebitele a důvěra ve finanční systém je stěžejním cílem, který chce EU v následujícím období sledovat.Globální krize, především pak problémy bank byly do značné míry způsobené i nedůvěrou spotřebitelů.Prioritou Evopské unie by měla být ochrana spotřebitelePrávě ta pak způsobuje run na banky (hromadné vybírání vkladů), které nejsou schopny dostát svým závazkům a krachují. Právě proti tomu chce bojovat Evropská unie, která navrhla balíček opatření, který má právě zvýšit důvěru ve finanční služby a ochránit spotřebitele před neočekávanými událostmi. Jde především o ochranu spočívající ve zvýšení ochrany bankovních vkladů a „drobných“ investic.Na přetřes by mělo přijít řešení problému v oblasti záruk v pojišťovnictví ve všech státech EU.Evropská komise přijala opatření, která následně putují do Evropského parlamentu a Rady ministrů. Evropská komise se tímto návrhem snaží zlepšit transparentnost a odpovědnost evropského finančního systému jako celku. Navrhovaná opatření mají podle komisaře pro vnitřní služby a trh Michela Barniera zabránit budoucím krizím či je případně pomoci rychle a maximálně bezbolestně vyřešit. Lidé potřebují jistotu, že i v době krize jejich úspory a investice budou chráněny. V dalším kroku se bude snažit EU ochránit i pojistky všech občanů společenství.Bez důvěry finanční systém nefungujeLidé potřebují důvěru. Důvěra spotřebitelů je základním prvkem, který je nutné i v období krize udržet na požadované výši. Jak již bylo uvedeno výše, nedávná globální ekonomická krize prokázala, že banky jsou zranitelné právě při náhlém a hromadném vybírání vkladů, kdy se majitelé účtu bojí o své úspory a domnívají se, že jsou tyto peníze v nebezpečí. V rezervním systému bankovnictví, který v současné době všude na světě funguje, banky drží pouze určité procento vkladů na svých účtech (ostatní peníze půjčují firmám či fyzickým osobám), tudíž nemohou při hromadném výběru uspokojit všechny zájemce a dostávají se do problémů s likviditou. A to se například nemuselo vůbec nic stát. Pouze média mohla informovat o „fiktivní“ krizi a lidé ze strachu vlastně způsobí krach banky. Právě proto byl navržen záměr, který má těmto „zbytečným“ krachům předcházet.Ochrana bankovního systému – ochrana peněz vkladatelůNávrh počítá s navýšením minimálního pojištění vkladů v bankách na 100 000 €. Pokud tedy banka zkrachuje, majitelé svých účtů budou mít právo obdržet z Fondu pojištěných vkladů až 100 000 €. Tento limit je však úzce spjat pouze s bankovními vklady. U těchto peněz navíc bude nutné garantovat, že vyplacená částka bude majiteli bankovního účtu připsána do 7 dnů. Jde o významný krok, jelikož v současnosti je tato doba stanovena v některých státech i na měsíce po krachu banky.Dalším prvkem, který Evropská komise předložila je snížení byrokracie. V rámci EU by totiž bylo možné klientovi žijícímu v jednomu státě vyplatit prostředky, které měl uložené v bance v jiném státě, ve vlastní zemi prostřednictvím místního kontaktního centra. Plán počítá s tím, že tyto návrhy vstoupí v platnosti nejpozději v roce 2013 a to ve všech členských státech EU.

Pokračovat na článek


EU zase vyhazuje naše peníze

Systém rozpočtu EU není ideální. Ať je již kdokoliv zastáncem nebo odpůrcem EU, je jasné, že způsob přispívání států a následné dotace jsou mrháním peněz daňových poplatníků. Pokud chce EU nějak hospodařit společně, musí vycházet z hospodářské situace a v podstatě vybírat daně. Takový postup má smysl. Nebo je nutné s výběrem peněz skončit.Nesmyslný systémEU je takovým dárcem peněz. Vytváří různé programy a přes ně dotuje projekty. Lze tak získat bohužel bezplatné prostředky, které  nemají oporu v ekonomickém pojetí kapitalizmu. Jedna soukromá firma si totiž může nechat něco proplatit a jiná nikoliv. Tím se značně pokřivuje trh. Systém dotací má bohužel i každý stát, ale ten vychází z jiného principu. A to z přímého výběru daní. Stát získává prostředky podle toho, jak jsou na tom podniky ekonomicky dobře a to také ovlivňuje hospodaření státu.EU je mimoEvropská unie však nemá vliv na hospodaření států a jen určitým způsobem inkasuje peníze. Státy jí přispívají a zpětně dostávají peníze na konkrétní prostředky. Chybí tedy základní motivace, jak s prostředky naložit. Tedy naplnit skutečný rozpočet, který je závislý na výběru daní. A protože takto EU nefunguje, chybí ekonomické opodstatnění výběru příspěvků a nesmyslného zpětného rozdávání. Pokud by měla EU skutečně hospodařit s rozpočtem, měla by její funkce být zcela jiná. Musí mít ministerstva, rozpočty a pokud nějaký podíl státu bere, pak se musí na rozpočtu podílet.8 miliardV EU dochází k degradaci vzdělání jeho dostupností a také u mladých lidí chybí praxe.  Proto je alarmující počet nezaměstnaných v této skupině obyvatel. EU ale vymyslela opět bezednou díru na peníze. Poskytne na vzdělání, praxi a garantovanou práci 8 miliard Eur. Tyto prostředky by sice mohly pomoci, ale jako vždy budou částečně promarněny a rozkradeny. Problémy s nezaměstnaností se musejí řešit návratem ke konkurenčním metodám. Evropa ztratila díky levné pracovní síle z Asie svoji konkurenceschopnost. Nezaměstnanost se nedá vyřešit dotací. Ale zřejmě jen ochranou trhu, ekonomickým růstem, který právě brzdí byrokracie a zákony.Uvolnění trhu práceMísto vyhozených peněz by bylo potřeba snížit daňovou zátěž zaměstnanců, snížit počty úředníků a DPH. Tím by nastal růst a mohli by být zaměstnáváni i mladí a perspektivní lidé. Samotnou dotací do vzdělání místa nevzniknou. EU tak dotuje vytlačení starších lidí z míst pro mladší. Tedy zaplácne jednu díru jinou  a v konečném důsledku jen přesune některé zaměstnance mezi nezaměstnané.  

Pokračovat na článek


Vyrovnaný rozpočet – chiméra nebo realita

Často se diskutuje o tom, že za socializmu byl vyrovnaný rozpočet bez dluhů. Pojem vyrovnaného rozpočtu je ale ekonomickým oříškem, který záleží na mnoha kritériích. Především na tom, jak jsou účtovány položky státního rozpočtu.Jde o pohledávkyZa socializmu se vyrábělo hlavně na kvantitu a v tom jsme byli skutečně velmi dobří. Když se řeklo, že má být vyrobeno 17.000 nákladních aut pro Rusko, tak jsme je ochotně vyrobili. Každý nákladní vůz se ocenil převoditelným rublem, což byla fixní jednotka. Ta znamenala jednotný kurz pro všechny státy RVHP – tedy socialistické země. Za nákladní vůz jsme tedy měli dostat třeba 100.000 rublů, ale nikdy jsme je nedostali. Dostali jsme zase zboží. Rusko (tehdy SSSR) ale nebylo schopno plnit protidodávky zbožím a plnilo tedy surovinami. Kdyby tomu tak bylo dnes…tedy ten druh barteru.Vzájemné propočtyRočně jsme dostávali třeba 20 milionů tun ropy (jako ještě celé Československo) a plynu kolik jsme zachtěli. Vzájemně se potom porovnaly dodávky a zjistilo se, že jsme dodali mnohem víc. SSSR tak ponechalo tyto dlužné prostředky někde na zúčtovacím účtu a my jsme peníze nedostali. Dodávali jsme samozřejmě i jinam, ale SSSR byl náš největší odběratel. Pohledávka za SSSR nebyla nikdy vymahatelná. Prostě byla jen v našich aktivech a vylepšovala státní rozpočet. Měli jsme kladný přebytek zahraničního obchodu.Nikdy jsme ty peníze nedostaliDíky těmto dluhům hospodařilo ČSSR s vyrovnaným rozpočtem. Každý rok se zvyšovaly zahraniční pohledávky, ale v rozpočtu byly vedeny jako příjmy. Na ty peníze jsme si pořádně ani nesáhli. Sice jsme dostávali suroviny, ale cenou bylo neplacení a zaostávání výroby, protože SSSR především budovalo a nehledělo na vlastní výrobu. Mělo to zajištěné od spřátelených zemí. Problém nastal až s koncem RVHP.Díra v rozpočtuVe chvíli, kdy jsme přešli na tržní hospodaření, začaly problémy s vyrovnáním schodku. Různé komise se nemohly na dluzích dohodnout. Nakonec Rusko a některé další nástupnické země (Kazachstán, Uzbekistán atd.) uznaly svoje závazky. Rusko tak najednou začalo dlužit Česku přes 3 miliardy dolarů, což byly v 90.letech obrovské peníze z hlediska státního rozpočtu. Tento dluh se tedy nikdy v socialistickém rozpočtu neobjevil, kdyby tam byl, pak bychom byli ve velkém deficitu. Proto byl socialistický rozpočet „vyrovnaný“, protože dluhy socialistických zemí vytvářely kladnou bilanci. Ve skutečnosti ale znamenaly řádně vysoký schodek. 

Pokračovat na článek


Žebříček nejbohatších lidí světa, najdete mezi nimi i Čechy

Na jaře letošního roku americký časopis Forbes zveřejnil seznam 1011 nejbohatších lidí na světě. Na top listu miliardářů najdete i tři Čechy. Petr Kellner, který se v seznamu nejbohatších lidí světa objevil již v předchozích letech a dva české nováčky – Zdeňka Bakalu a Andreje Babiše.Bakala se svým odhadovaným majetkem 1,2 miliardy dolarů je podle hodnocení časopisu Forbes na 828. místě, Babiš s majetkem v hodnotě 1 miliarda dolarů na 937. místě.Nejbohatší lidé světaNejbohatším člověkem na světě je mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helu. Jeho majetek je odhadován na 53,5 miliard dolarů. Po čtrnácti letech Carlos Slim Helu předběhl Billa Gates zakladatele firmy Microsoft, jehož majetek má mít o půl miliardy dolarů menší hodnotu. Carlos Slim Helu vlastní akcie společnosti America Movil v hodnotě 23000000000 dolarů, ovládá telekomunikační gigant Telmex. Patří mu hotely, restaurace se stovkami provozoven, sítě obchodů, cigaretový kolos Cigatam, podniká ve stavebnictví, vyrábí ropné plošiny.Nejvíce bohatých lidí je v AmericePrůměrné čisté jmění na jednoho miliardáře se odhaduje na 3.5 miliardy dolarů. Přičemž v Evropě žije 248 miliardářů, jejichž majetek je odhadován na bilion dolarů. Jsou mezi nimi lidé, kteří figurují ve firmách známých značek  a obchodů, jako je Louis Vuitton, Ikea, H & M, Nutella.Z loňského miliardářského klubu vypadlo třicet členů, ale přibylo 97 nových členů, největší zastoupení nováčků je z Asie. Zemí, která má nejvíce boháčů jsou Spojené státy. Následuje Čína a Rusko, které má 62 miliardářů.Časopis pro vyhodnocení nejbohatších lidí světa sčítal a porovnával například podíly ve veřejně obchodovaných a soukromě vlastněných společnostech, hodnoty nemovitostí, obrazů, šperků, jachty a letadla, tedy celkový majetek plus finanční prostředky.PořadíJméno miliardářeObčanstvíVěk1.Carlos Slim Helu a rodinaMexiko702.William Gates IIISpojené státy americké543.Warren BuffettSpojené státy americké794.Mukesh AmbaniIndie525.Lakshmi MittalIndie596.Lawrence EllisonSpojené státy americké657.Bernard ArnaultFrancie618.Eike BatistaBrazílie539.Amancio OrtegaŠpanělsko7410.Karl AlbrechtNěmecko9011.Ingvar Kamprad a rodinaŠvédsko8312.Christy Walton a rodinaSpojené státy americké5513.Stefan PerssonŠvédsko6214.Li Ka-ShingHongkong8115.Jim WaltonSpojené státy americké6216.Alice WaltonSpojené státy americké6017.Liliane BettencourtováFrancie8718.S. Robson WaltonSpojené státy americké6619.Princ Alwaleed Bin Talal AlsaudSaúdská Arábie5520.David Thomson a rodinaKanada5221.Michael Otto a rodinaNěmecko6622.Lee Shau KeeHongkong8223.Michael BloombergSpojené státy americké6824.Sergey BrinSpojené státy americké3625.Charles KochSpojené státy americké7426.David KochUnited States6927.Larry PageUnited States3728.Michele Ferrero & familyItaly8329.Kwok familyHong Kongneuvedeno30.Azim PremjiIndia6431.Theo AlbrechtGermany8832.Vladimir LisinRussia5333.Steven BallmerUnited States5434.Robert KuokMalaysia8635.George SorosUnited States7936.Anil AmbaniIndia5037.Paul AllenUnited States5738.Michael DellUnited States4539.Mikhail ProkhorovRussia4440.Birgit Rausing & familySweden8641.Shashi & Ravi RuiaIndia6642.Mikhail FridmanRussia4543.Jeffrey BezosUnited States4644.Savitri JindalIndia6045.Donald BrenUnited States7746.Gerald Cavendish Grosvenor & familyUnited Kingdom5847.John PaulsonUnited States5448.Abigail JohnsonUnited States4849.Jorge Paulo LemannBrazil7050.Roman AbramovichRussia43Zdroj: časopis Forbes

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Zlato zlevňuje, ale vyplatí se investovat?

Zlato je dlouhodobě bráno jako způsob finanční pojištění před finanční katastrofou, zmírňující dopady hospodářské či finanční krize. I v případě astronomické inflace, ochromující deflace či dokonce rozpadu finančního trhu, je zlato komoditou, která poskytuje jistotu a hodnotové bezpečí. Ke zlatu se lidé v případě velkých krizí uchylují tradičně a instinktivně - příkladem je současná situace a dosahovaná historická maxima ceny zlata na trzích. Je ale skutečně zárukou stabilní hodnoty?A vyplatí se do něj vůbec aktuálně investovat?Zlato jako symbol hodnotyZlato je odedávna uznáváno jako chemicky velmi stabilní, vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké - má dvakrát vyšší hustotu než olovo. Mnoho z jeho vlastností zlato předurčilo k roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel, později se přidalo i široké uplatnění v průmyslu a medicíně. Stále si ale zachovalo svou nejdůležitější roli – uchování hodnoty. Díky vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a snadnému ověření pravosti a ceny než třeba u drahých kamenů umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu - i proto státy v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.Investiční zlatoInvestoři i u nás objevují v posledních letech kouzlo ukládání peněz do investičního zlata - malých zlatých mincí i slitků (cihliček), které dosahují váhy až jednoho kilogramu. Na rozdíl od šperků či pamětních mincí je vhodné i pro investice větších částek a v celé Evropské unii je osvobozeno od DPH. Investiční zlato se zpravidla prodává ve vysoké ryzosti (999,9/1000 tj. 24 karátů), tu pak svou značkou garantuje právě rafinér, tedy výrobce, kterých je celosvětově jen cca stovka. Část pak přikládá ke slitkům i certifikáty, které potvrzují čistotu a původ slitku. Jen ty je dobré z ověřených zdrojů bez obav kupovat laiky - v případě potřeby půjdou stejně lehce zase prodat. U větších slitků a investičních mincí nejsou certifikáty obvyklé, protože se dá předpokládat jejich nákup u specializovaného prodejce, schopného i zpětného výkupu.Jak investovat do zlata?Podle expertů by měla míra zastoupení zlata v portfoliu investora činit zhruba mezi 5 a 15%. Nákup investiční zlaté mince o váze 1 trojské unce (asi 31gramů) je cenově o několik jednotek procent dražší než cena u "virtuální" unce zlata na burze - na rozdíl od virtuálního zlata (investice prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů), ale investor minci či slitek přímo vlastní. Odpadá tedy riziko případného krachu společnosti, která investici na burze zprostředkovává. Výše přirážky se obecně pohybuje od 5% u velkých slitků až do několika desítek procent u malých slitků a drobných mincí. Tím, že investiční zlato je bráno spíše jako finanční zabezpečení pro nepříznivé situace než investice pro krátkodobý zisk, neměl by tento cenový rozdíl hrát v úvaze o pořízení zvláštní roli. Navíc je doporučováno pro optimalizaci snížení dopadů výkyvů v ceně zlato nakupovat spíše v menších množstvích a pravidelně, ideálně kombinaci mincí různých velikostí pro větší flexibilitu pro případný prodej. Hodnota investičního zlata je vždy dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem (u nás zpravidla v Londýně). Do ceny v korunách se pak promítá samozřejmě také kurz dolaru (USD) k domácí měně.Investiční mince vydávají mincovny vlastně v neomezeném množství - jen dle zájmu investorů. Mají svá označení titulů - zdařilé výtvarné zpracování pak zvyšuje popularitu jednotlivých sérií. U investičních zlatých mincí se můžete navíc setkat i u známých titulů i s 22-tikarátovým zlatem (jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle) - vyšší tvrdost umožňuje mincím lépe odolávat opotřebení. Jistotou jsou též zlaté slitky v tradiční podobě plochých cihel, přesněji cihliček. Největší běžně obchodovaná zlatá cihla váží 1kg a s přehledem se vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1g pak svými rozměry 9×15×0,4 mm odpovídá SIM kartě do mobilu. Rozměry i tvar zlatých cihel se u různých výrobců liší, každý investiční zlatý slitek ale nese své identifikační číslo, údaj o hmotnosti a ryzosti slitku i označení výrobce.Má význam investice i přes aktuálně vysokou cenu?Aktuální cena jen před několika dny atakovala historická maxima, hranici 1300 USD nebo 1000 EUR za unci. Má tedy smysl investovat právě do zlata, které je cenou stále blízko svému historickému maximu? Kupodivu nejspíš ano. Cena zlata se pohybuje historicky v pravidelně se střídajících dlouhodobých cyklech. Ty trvají zhruba 15-17 let a v rámci jejich růstového trendu se ještě vyskytují jednotlivé fáze růstu. První z nich je spíše o vazbě mezi cenou zlata a hodnotou dolaru - klesající dolar cenu zlata tlačí nahoru a naopak. Ve druhé fázi pak vlivem nákupů ze strany velkých investorů tato vazba ztrácí. Poslední fází je pak euforie, strmý nárůst ceny a tedy i nejrychlejší růst zisků. A toto nás  teprve čeká. A nevýhody investice do zlata jsou v podstatě jen dvě - v klidné době na investici do zlata příliš nezbohatnete a reálná investice do zlata je  také spojena s rizikem krádeže. Jenže současnost není příliš klidná a nejen nákup, ale i pozdější zabezpečení zlata je přeci jen jednodušší než např.u starožitností příp.hrozícími vyššími daněmi zatížených nemovitostí. Není tedy čas navštívit specializovaného obchodníka?

Pokračovat na článek


Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Hypoteční úvěr jako vhodné řešení vlastního bydlení

Pořízení kvalitního vlastního bydlení je dobrá investice. Výběru bytu či domu je potřeba věnovat dostatečnou pozornost, stejně tak však výběru úvěru. Kvůli vlastnímu bydlení se zadlužujeme zpravidla na desítky let a splácení úvěru nás provází značnou část našeho života. Nabídku hypoték je dobré velmi dobře prostudovat.Hypotéka, hypoteční úvěrZ finančního hlediska je výběr financování našeho bydlení jedním z našich nejdůležitějších finančních rozhodnutí. Vždy bychom tedy měli věnovat dostatek času a pozornosti nabídce úvěrů na trhu. Při pořízení vlastního bydlení se jedná o vysoké částky a dobrým řešením financování bydlení je hypotéční úvěr. Hypotéční úvěr je účelovou hypotékou na pořízení bydlení. Banky však nabízejí i americké hypotéky, které jsou určeny na cokoliv. Úvěrové parametry americké hypotéky jsou samozřejmě méně výhodné. Pro každou rodinu je lepší život bez dluhu, úvěry na bydlení však patří mezi dobré úvěry. Vlastní bydlení je velmi rozumnou investicí.Nemovitost i hypotéku si dobře vybermeInvestice do nemovitosti se zpravidla v čase zhodnocuje. Obzvlášť pokud se jedná o atraktivní adresu. Současně se neradi stěhujeme a často v koupené nemovitosti žijeme celý život. Stěhování patří mezi nejvíce stresové situace v našem životě, i z tohoto pohledu je vhodné výběru nemovitosti věnovat velké úsilí. Nemovitost vybíráme pečlivě, máme své nároky na dostupnost do centra města, klid, vybavenost, parkování, vybavení nemovitosti… Stejně důkladně je však potřeba vybírat i hypotéku. Hypotéční úvěry poskytují všechny renomované banky na našem trhu. Nabídka je tedy pestrá. Možnosti získání hypotéky se pro rodinu u jednotlivých bank liší (maximální výše hypotéky, úroková sazba, možnost předčasného splacení, podmínky fixace hypotéky…).U hypotéky musíme doložit příjmyAby nám banka poskytla hypotéční úvěr, tak bude po nás požadovat několik dokladů. Samozřejmě doložíme doklady totožnosti. Dále však budeme muset doložit naše příjmy (např. potvrzením od zaměstnavatele nebo daňovým přiznáním), kupní smlouvu na nemovitost, výpis z katastru nemovitosti na danou nemovitost, ocenění zastavované nemovitosti či vinkulaci životního pojištění ve prospěch banky. To jsou jenom základní doklady, které vyžaduje každá banka. Další doklady se mohou lišit dle zvyklostí jednotlivých bank. Nejdůležitější je však pro banku prokázání naší schopnosti splácet hypotéční úvěr.Od našich příjmů se odvíjí i výše hypotéky.Většina bank má na svých internetových stránkách uvedenu kalkulačku, kde si žadatelé o hypotéční úvěr mohou orientačně spočítat, jak velký čistý měsíční příjem musí mít, aby na požadovanou hypotéku dosáhli. Částku, kterou můžeme splácet, orientačně spočítáme, když od čistých rodinných příjmů odečteme všechny povinné splátky a bankou stanovenou částku životních nákladů na domácnost (u jednotlivých bank se liší). Tato částka se může pohybovat od 1,2násobku životního minima do 1,5násobku životního minima.Oslovili jsme mluvčí tuzemských bank, abychom pro vás zjistili výhodné akce a nabídky hypoték, které svým klientům banky v současnosti poskytují.

Pokračovat na článek


Nemovitosti jsou dobrou investicí

Ty kvalitní a v dobrých lokalitách se budou v průměru zhodnocovat šesti procenty ročně.Na začátku by se měl investor rozhodnout, jakou výši prostředků použije při investování. Tak aby všechny prostředky nedal do nákupu nemovitosti a na rozložení rizika mu pak už nezbylo nic. Vždy bychom se měli snažit rozložit své prostředky mezi různé druhy investic.Specifika i rizikaInvestice do nemovitostí má svá specifika i rizika. Je třeba si uvědomit, že tato investice bude vyžadovat čas, starost a dobrý odhad.Kolísání cen bytů ovlivňuje celá řada faktorů, jako například umístění bytu, kvalita řešení, možnost parkování či dopravní dostupnost. Dále potom situace na trhu, tedy převaha poptávky nad nabídkou. V posledních letech v České republice na nemovitostech určených k bydlení jen málokdo prodělal.Ceny bytů rostouCeny nových bytů průběžně rostou už od roku 1989. Z tehdejších sedmnácti tisíc korun za čtvereční metr se dostaly na cenu kolem šestatřicet tisíc. Ceny nových bytů se v uplynulém roce nejčastěji pohybovaly v závislosti na lokalitě a jejich kvalitě od 25 tisíc do 45 tisíc korun za metr čtvereční. Výjimkou mezi novými byty by mohlo být luxusní bydlení, o které mají zájem převážně cizinci. A to jak v novostavbách, tak i například v půdních vestavbách v centru měst, jejichž ceny často začínají na 70 tisících za čtvereční metr.V ceně nemovitostí se odráží i sílící poptávka právě zahraničních investorů. V Praze jsou byty stále levnější než v západoevropských městech, přitom míra výnosu této investice je vyšší, pohybuje se mezi sedmi až osmi procenty.Zájem hlavně o malé bytyCizinci mají zájem hlavně o malé a středně velké byty do velikosti 70 m2 v centru velkých měst. Tyto byty po té pronajímají od 10 do 45 tisíc korun dle velikosti, lokality, kvality bytu a možnosti parkování. Obvyklý tržní nájem bytu o velikosti 50 m2 se pohybuje v Praze mezi 10 000 až 30 000 korunami za měsíc a v případě krátkodobého pronájmu může dojít k navýšení až o 30 %. V minulém roce začal poptávkový boom nejen po starších panelových bytech, ale i po nových bytech.Vliv DPHHlavní hnací silou pro developerské firmy, které začaly a letos dokončí rekordní počet bytů, byla hrozba přesunu stavebních prací spojených s bydlením do vyšší kategorie DPH. Odhaduje se, že v tomto roce by mohlo být zkolaudováno až padesát tisíc bytů oproti loňským třiceti tisícům.Hodně dokončených projektůDíky enormnímu množství dokončených projektů by se ceny nových bytů neměly zvyšovat, a tedy by měly zůstat na stejné úrovni jako v loňském roce. Ceny nemovitostí rostly v loňském roce v průměru o 6 %, ale ani skok o 20 % v určitých lokalitách nebyl vzácností.Žádná stagnace nebo poklesNa druhou stranu hlavní faktory, které měly vliv na zvyšující se ceny bytů, už pominuly. Jednalo se převážně o pokles výstavby nových bytů v devadesátých letech spojené s možností dostupných hypoték pro lidi s průměrnými platy a v neposlední řadě dospívání silných ročníků ze sedmdesátých let. Také si musíme uvědomit, že u nás neproběhla za posledních 17 let žádná stagnace nebo pokles, jak je tomu běžné na vyspělých trzích.Šest procent ročněJestliže posoudíme veškeré faktory, pořád jsou nemovitosti z dlouhodobého hlediska dobrou investicí. Ty kvalitní a v dobrých lokalitách se budou v průměru zhodnocovat šesti procenty ročně.Možnosti investorůPro drobné investory do nemovitostí se otevírají možnosti v podobě nemovitostních fondů, certifikátů na nemovitostní sektor, sektorové otevřené podílové fondy a v neposlední řadě přímo nákup akcií firem podnikajících v nemovitostním sektoru. Například na pražské burze v tuto chvíli zatím můžeme koupit akcie dvou firem: ORCO a ECM Real Estate Investments A.G., které za poslední tři měsíce posílily o 17 a 27 %.Vstup na burzuU firem podnikajících v nemovitostním sektoru nezáleží, na jaké burze jsou kotovány, ale na konkrétních projektech, které tvoří jejich ekonomickou činnost. Je pravda, že investor si může vybrat z akcií několika desítek nemovitostních firem podle toho, na kterou burzu má přístup jeho burzovní makléř.Investice do nemovitostí i do nemovitostních fondů jsou dlouhodobé investice, které slouží jako stabilizující část investičního portfolia.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Cestovní pojištění

Cestovní pojištění představuje prakticky nepostradatelnou věc, které rozhodně každý z nás ať už na soukromé či služební cestě rozhodně využije. V dnešní době existuje celé spektrum možností cestovního pojištění, které jsou šity přímo na míru jednotlivým zákazníkům pojišťoven.Cestovní pojištění představuje ve svém základu pojištění na úhradu léčebných výloh, které se uskutečňují v zahraničí. Jde o následky úrazu či onemocnění. Pojišťovna prostřednictvím cestovního pojištění platí svým pojistníkům náklady spojené s místním ošetřením, léčením, hospitalizací, placením léků či převozů sanitkou či dokonce vrtulníkem. Velmi hojně využívanou pojistnou ochranou je i platba nákladů na přivolání a následný pobyt blízké osoby v místě ošetření zraněného pacienta. To je základní paleta cestovního pojištění, které samozřejmě v důsledku individuálního přístupu pojišťoven může být dále a výrazně rozšířeno a doplňkové služby, které přímo korespondují s požadavky jednotlivých klientů.Pojištěn v zahraničí a nepojištěn domaTak stručně by se dala charakterizovat situace, kdy člověk vyjíždí na delší pracovní či studijní pobyt do zahraničí. Tím, že si sjedná zahraniční cestovní pojištění po dobu řekněme několika měsíců, se na tuto dobu může z tuzemského zdravotního pojištění odhlásit a tím ušetřit za jinak povinné zdravotní pojištění. Jde především o osoby samostatně výdělečně činné, které musejí pravidelně odvádět zálohy. Tímto způsobem se dají ušetřit nemalé prostředky, jelikož povinné zdravotní pojištění představuje vždy určité minimální zálohy, které je nutné za každých okolností platit bez rozdílu.Druhy cestovního pojištěníPrincip cestovního pojištění se odvíjí od typu dané cesty, míry rizika s ní spojené a činnosti, kterou bude osoba v zahraničí vykonávat. Jinou částku samozřejmě platí pasivní turista a jinou aktivní sportovec, který plánuje v zahraničí provozovat adrenalinové sporty. Důležité je si také uvědomit rozdíl mezi turistickým pojištěním a pracovním pojištěním. Proto se může stát, že vám pojišťovna na základně turistického pojištění odmítne proplatit náklady spojené se standardním pracovním úrazem. Vždy je třeba přesně specifikovat činnost, kterou bude člověk v zahraničí vykonávat a pojišťovna podle toho vybere druh pojištění, tarif a samozřejmě cenovou úroveň.Pojištění spojené s platební kartouKaždému z nás jistě bylo při sjednávání bankovního účtu nabízeno cestovní pojištění, které je spojené s fungováním a vlastnictvím bankovní karty. Jde o relativně levnější pojištění, než kdybychom na srovnatelnou dobu pojišťovali osobu samostatně, avšak vždy je nutné si pečlivě přečíst všechny související podmínky. Hlavně pojistné limity plnění, tedy částky do jejich maximální výše pojišťovna bude vyplácet náhradu, mohou být podstatně nižší než je obvyklé. Proto je vždy nutné poctivě si přečíst všechny náležitosti a až na tomto základě se rozhodnout, zda využívat cestovní pojištění spojené s platební kartou.Evropská zdravotní karta není samospasitelnáV dnešní době české pojišťovny vydávají svým klientům Evropský zdravotní průkaz, který poskytuje v zahraničí (v Evropské unii a několika dalších státech) služby zahraničním osobám ve stejném duchu jako osobám místním. V tom by zatím žádný problém nebyl. Avšak důležité je si uvědomit, že na takové ošetření se vztahuje spoluúčast pacienta. Všichni víme, že za každé ošetření se u nás platí 30 Kč poplatek. Na pohotovosti pak korun 90. Podobný princip pak používají v řadě dalších evropských státech a spoluúčast zde může být podstatně vyšší. Jelikož klasické spoluúčasti se platí u státních lékařů. Pokud narazíte na soukromého doktora, kteří jsou v řadě letoviscích častější, může se vaše spoluúčast vyšplhat až na několik tisíc korun. Není neobvyklá spoluúčast 10% za hospitalizaci, 40% z ceny léků a podobně. Uvádíme, že jde pouze o základní ošetření a základní pomoc. Asistenční služby například s Evropskou zdravotní kartou vůbec nejsou spojeny, takže zařízení cestovního pojištění může mít význam i právě z tohoto pohledu asistenční pomoci.Princip asistenční službyPrávě asistenční služba, která je se standardním komerčním cestovním pojištěním spojena, často velmi pomáhá v krizových situacích. Jde o to, že na daném telefonním čísle vám pomohou s rychlým vyhledáním kvalitní lékařské pomoci v daném místě a také s převozem do zdravotnického zařízení. Ve službách asistence se dále promítají poskytnutí platební garance léčby, zajištění předepsaných léků, vyslání blízké osoby či zaslání potřebné finanční částky. Asistenční služba u cestovního pojištění také zohledňuje situace při okradení a výrazně pomáhá a zprostředkovává vyřízení náhradních cestovních dokladů, bez kterých se člověk v zahraničí v případě krádeže rozhodně neobejde.

Pokračovat na článek


Vyberte si správné životní pojištění

Životní pojištění představuje takový druh krytí pojišťovnou, který se vztahuje na výplatu peněžních prostředků osobě za dobu léčení, trvalé následky úrazu, hospitalizaci následkem úrazu či vyplacení dané částky oprávněné osobě v případě úmrtí pojištěné osoby. Jedná se velice důležitý finanční produkt, který je však nutné dostatečně zvážit a promyslet.Rizikové pojištěníRizikové životní pojištění představuje pojištění na smrt. Jde o stanovení určité částky, která bude v případě neočekávané události vyplacena pozůstalým. V tomto finanční produktu není žádná položka vyhrazená na spoření. Jedná se o čistý pojistný produkt. Takže i v případě dožití daného věku stanoveného ve smlouvě klientovi nejsou žádné peníze vyplaceny. Vše je spotřebováno na pojistné krytí a poplatky pojišťovny. Jde fakticky pouze o zabezpečení svých blízkých pro případ té nejhorší události, která se může člověku přihodit. Často se k tomuto produktu rozhodují lidé, kteří chtějí zajistit úvěr či hypotéku. Zkrátka nechtějí, aby toto břemeno zůstalo v případě smrti na jejich pozůstalých, tak jednoduše zabezpečí úvěr životním pojištění vinkulovaným ve prospěch instituce poskytující peněžní prostředky. Jasnou výhodou je výše pojistné částky. Stanoví se cílová částka na krytí, která má být v případě smrti vyplacena a podle věku klienta, rizikovosti a doby trvání se dopočte výše plateb. Následně tedy vznikne smlouva s garantovanou částkou životního pojištění bez spořící složky. Jedná se o řádově nižší částky než u životních pojištění se spořící složkou. Důležité je si však u rizikového pojištění uvědomit, že na rozdíl od pojištění se spořící složkou, se na něj nevztahují podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů. Takže nedochází k daňovému odpočtu.Kapitálové životní pojištěníKapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt. Jedná se o klasické pojištění pro případ smrti, avšak zahrnuje i pojištění pro případ dožití, takže funguje jako spořící produkt. Jednoduše si tak může pojistník vytvořit rezervu na stáří s případným krytím a zajištění blízkých v případě úmrtí. Částka na dožití a smrt může být stejná nebo se lišit dle individuálních požadavků klientů. Avšak vždy je daná částka garantované, takže v případě dožití pojistník obdrží minimálně částku, kterou mu pojišťovna předem slíbila. U kapitálového pojištění je garantovaný výnos. To znamená, že pojišťovny investují vaše prostředky pouze do málo rizikových otevřených podílových fondů, kde je zhodnocení zhruba někde přes dvě procenta. Z této garantované míry je však nutné odečíst ještě poplatky pojišťovny. Takže reálné zúročení je ještě o tento poplatek sníženo. Kapitálové pojištění je produktem, který má jasně nastavená pravidla a jasně garantovaný výnos. Jedná se prakticky o nerizikový (lépe řečeno málo rizikový) finanční produkt, který svému majiteli jasně garantuje částky, které obdrží v případech uvedených ve smlouvě. Obvykle se doporučuje toto pojištění uzavírat na delší období. Minimálně by rozhodně mělo jít o dobu deseti let, jinak tento produkt ztrácí svůj smysl a rozhodně nesplní svou prvotní roli. Důležitým faktorem u tohoto pojištění je rozhodně daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Avšak je důležité splnit následující parametry: doba trvání životního pojištění přesáhne pět let, bude trvat minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let a musí být u pojištění sjednané riziko pro případ smrti a dožití. Kapitálové pojištění však již není tím pravým tahákem a lidé často využívají investičního životního pojištění. Investiční životní pojištěníInvestiční životní pojištění je velmi oblíbený produkt s ohledem na svou spořící složku. Samozřejmě, že prvotním úkolem každého životního pojištění je pojistná ochrana proti smrti, avšak investiční životní pojištění přináší ještě určitý bonus ve formě zhodnocování prostředků. Jde o relativně výnosnější, ale samozřejmě rizikovější zhodnocování financí než u kapitálového pojištění, jelikož narozdíl od něho není investiční pojištění garantované, takže není stanovena garantovaná úroková míra, kterou musí vaše investované prostředky dosáhnout. Do hry vstupuje faktor rizika. Pojišťovny tak nabízejí několik druhů investičních pojištění podle ochoty podstupovat riziko, což je samozřejmě spojené s možností potenciálních zisků. Čím větší podstoupené riziko, tím větší šance vyšších výnosů, ale samozřejmě i ztrát. Důležité je zvolit investiční strategii, která přesně odpovídá profilu pojištěného. Podle toho se vybere, kam budou dané prostředky investovány. Opravdu záleží pouze na klientovi, jakou částku bude chtít spořit a jakou nechá jako krytí pro případ pojistné události, kterou je v tomto případě smrt. Investiční pojištění je velmi flexibilní, takže i v průběhu je velmi snadné měnit poměry mezi spořením a jištěním, volit investiční strategie, měnit riziko a od něj odvislé případné výnosy. Avšak vždy je důležité brát na zřetel, že životní pojištění je především pro zabezpečení blízkých v případě smrti. K výhodám tedy nesporně patří flexibilita a míra variability investičního pojištění. Výborná je také možnost vkládat a čerpat finanční prostředky i v průběhu trvání pojištění. A samozřejmě důležitým plusem je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného po splnění zákonných podmínek. Určitým rizikem u investičního životního pojištění je ovšem to, že není garantována velikost zhodnocení prostředků. Takže v nepříznivé době se může lehce stát, že nebude vůbec kladná. Avšak záleží na délce trvání pojištění. V dlouhodobém horizontu jsou akciové trhy vždy v plusových hodnotách.  Důchodové pojištěníDůchodové pojištění je jednou z variant kapitálového životního pojištění. Prvotním a hlavním cílem důchodového pojištění je zabezpečení klienta v seniorském věku. Zkrátka určitá příprava na stáří, aby klient důchodového pojištění ve stáří nemusel snižovat svůj životní standard kvůli nižšímu důchodu. Tento druh životního pojištění funguje tak, že v případě dosažení určité věkové hranice, je oprávněné osobě vyplacena částka, která je na důchodovém spoření uložena. Forma výplaty závisí čistě na volbě klienta. Možnosti jsou dvě. Jednorázová výplata částky, nebo pravidelné vyplácení formou určité renty až do vyčerpání celé sumy naspořených prostředků. Možnost při pravidelném vyplácení je na daný počet let, či určitou pevně danou částku. Vždy samozřejmě pouze do velikosti částky, která na spořícím účtu je k dispozici. Důležitým faktorem je u důchodového pojištění garance. Jde o garantovanou výplatu sjednané částky, takže klient podstupuje minimální riziko. Navíc je zde možnost dodatečných zisků, pokud bude pojišťovna hospodařit s mimořádným ziskem. Rozhodně nezanedbatelným faktorem je i daňová uznatelnost vkládaných prostředků, která může velmi snížit celkový daňový základ klienta. Určitými nevýhodami pak následně jsou nižší možnost flexibility pojištění a jeho změny v průběhu trvání a pasivní formu v ovlivňování tvorby kapitálové hodnoty. Zkrátka není možné si zvolit investiční strategii podle míry rizika, ale pojišťovna sama rozhoduje, kam prostředky vloží. A na závěr jedna důležitá rada. Důchodové pojištění je jedna z forem životního pojištění, takže jde o čistě soukromý produkt podle parametrů klienta. Něco jiného je penzijní připojištění. Penzijní připojištění je naprosto odlišný finanční produkt, na který se vztahují státní příspěvky. Jde sice také o spoření na stáří, ale s naprosto odlišnými podmínkami a již zmíněnou státní dotací. V praxi se tyto pojmy často zaměňují, takže je důležité je znát a dokázat odlišit.

Pokračovat na článek


Škody hrazené z povinného ručení a havarijního pojištění

Povinné ručení je zákonný produkt, který musí povinně využívat každý řidič. Postup vyřízení povinného ručení je velice jednoduchý, a aby se člověk vyhnul problémům s pojišťovnou, stačí respektovat několik základních pravidel.Ochrana při povinném ručeníPovinné ručení, jak jistě všichni dobře víme, funguje na majetek osob, které byly při nehodě poškozeny. Výplata probíhá z povinného ručení viníka. To jen na úvod. Řada lidí ale kombinuje povinné ručení s havarijním pojištěním. V tu chvíli pak dochází k celé řadě možných nesrovnalostí, díky kterým nemusí být vždy majitel vozidla spokojen.Škody na straně poškozených mohou mít charakter škody na zdraví či usmrcení, škody na majetku či ztrátě věci a škody v podobě ušlého zisku, účelně vynaložených nákladů například na právní služby spojené s uplatňováním škodových nároků.Postupy pojišťovny a likvidátorPři vyřizování kterékoliv z těchto škod je potřeba postupovat přesně podle podmínek pojišťovny, jinak se můžete dočkat velice nemilého překvapení. Tedy situace, že pojišťovna vyplatí jen poměrnou část škody, nebo dokonce škodu vůbec neuzná. Důležité je zkontaktovat pojišťovnu a domluvit se na dalších následujících krocích. Při škodě na majetku je jednoznačně nutné buď přítomnost likvidátora pojišťovny, nebo důsledná dokumentace daných problémů. Rozhodně nedoporučujeme opravovat vozidlo před tím, než si ho likvidátor prohlédne či vám nedá souhlas k tomu, že mu stačí informace nafocené a sepsané.Po informování a shlédnutí vozidla likvidátorem (a samozřejmě jeho sepsáním dané skutečnosti) vám už nic nebrání v opravě vozidla a následné uplatnění škody vůči pojišťovně viníka.Kdo uhradí faktury ze servisu?V praxi pak jde obvykle o následující posloupnost. Vy jako majitel vozidla si necháte vozidlo opravit, zaplatíte fakturu servisu a až následně předáte fakturu pojišťovně, která vám ji uhradí v zákonné lhůtě. U některých servisů je možné využít úhrady přímo přes pojišťovnu, ale je nutná domluva předem a pojišťovny si tyto servisy samy vybírají. Takže je nutné se v pojišťovně informovat, se kterými servisy případně spolupráci mají, aby se člověk vyhnul případným sporům ohledně výše ceny opravy. Při likvidaci škody pojišťovnou je ale potřeba uvědomit si několik důležitých časových prodlev.Do jaké doby musí pojišťovna škodu uhradit?Pojišťovna má na šetření celé pojistné události 3 měsíce od data, kdy byla škoda způsobena. Po tomto šetření musí do 15 dnů vyplatit poškozenému pojistné plnění. Zajímavý pro řidiče může být i fakt, že pokud pojišťovna tyto zákonné lhůty nedodrží, může řidič požadovat diskontní sazbu ČNB zvýšenou o 4 procentní body jako úrok z prodlení, kterým je navyšována částka pojistného plnění.Uhradit fakturu však není jedinou možností, jak si nechat škodu na vozidle proplatit z viníkova povinného ručení. Další alternativou jsou likvidace pomocí rozpočtu. Jde o jednoduchou situaci, kdy pojišťovna nehradí škodu podle obdržené faktury, ale vypočte cenu opravy podle tabulky. Tyto tabulkové ceny za díly a práci jsou pak poškozenému vyplaceny. Pojišťovna dále nezkoumá, zda a jakým způsobem člověk vozidlo opravil, a jak s penězi naložil. Zkrátka mu pojišťovna zaplatí obvyklou cenu za dané poškození a více se nestará. Pro celou řadu lidí, je tento způsob úhrady škody neznámý a přesto ho může prakticky každý velice efektivně využívat. Především pro škody na starších vozech po tomto použití přímo volají. Jde totiž o to, že škody na těchto automobilech jsou relativně kráceny.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Ušetřete na splátkách hypotéky – srovnejte si nabídky

Hypotéka je úvěr zajištěný nemovitostí. Na trhu najdete více druhů hypoték. Původním cílem hypotečního úvěru je financování bydlení, tedy hypotéka byla využívána na stavbu, rekonstrukci a koupi nemovitosti – takovou hypotéku můžeme považovat za účelovou. Existuje také hypotéka neúčelová, u níž můžete získané peníze využít podle vlastního uvážení. Tato hypotéka se nazývá americká hypotéka a je to vlastně forma neúčelového úvěru zajištěného nemovitostí. Dalším hypotečním produktem je refinancování hypotéky, které vám umožní získat výhodnější úrokovou sazbu a podmínky pro svou stávající hypotéku. Refinancovat můžete jak účelovou tak neúčelovou hypotéku.Najděte nejvýhodnější hypotékuVybrat si správnou hypotéku a vyřídit ji je náročnější záležitost, a proto je pro zájemce výhodnější srovnat si více nabídek a vybrat si takovou hypotéku, která vás vyjde na splátkách nejlevněji a její parametry vám budou vyhovovat.Jakou hypotéku můžeme zaříditHypotéka online Vám zajistí nabídky od stabilních českých bank, ze kterých si vyberete tu nejvýhodnější. Vybranou hypotéku Vám pomůžete vyřídit a celým procesem Vás provede hypoteční specialista dané banky. Stačí vyplnit, krátký online formulář na hlavní stránce tohoto webu. Po vyplnění formuláře se s vámi spojí hypoteční specialisté pro dohodnutí schůzky, na které vám představí nabídku hypotéky. Bude na Vás, kterou hypotéku si vyberete.Můžeme Vám zajistit hypotéku účelovou – koupě, stavba, rekonstrukce nemovitosti, ale také neúčelovou hypotéku zvanou také americká hypotéka nebo refinancování hypotéky (účelové nebo americké). Úrokové sazby začínají již na 2,0 % p. a. Hypotéka může být již od 200 000 Kč až do 15 000 000 Kč, ve vztahu k ceně nemovitosti může být až do 100% ceny nemovitosti (vyjímečně i 120%). Do nabídky patří i hypotéka bez dokládání faktur, bez dokládání příjmů. Hypotéku může získat občas ČR nebo cizinec s trvalým pobytem na území České republiky. Požádejte nezávazně o nabídky hypotéky na hlavní stránce webu hypotéka online.

Pokračovat na článek


Proč muži vydělávají více než ženy?

Ve státech Evropské unie jsou stále trestána pracoviště, kde dochází k nerovnoměrnému výdělku žen a mužů na stejné pracovní pozici a za stejnou provedenou práci. Svým způsobem lze tuto situaci nazvat diskriminací žen. Zaměstnancům v Evropské unii totiž musí být zabezpečeny rovné podmínky, a to na základě Charty základních práv.Přesto stále dostávají více peněz muži a platová nerovnost existuje nadále. V současné době rozdíl v platech v tuzemsku činí kolem 24 %. Průměrný hodinový plat muže činí 180 Kč, ženy ovšem získávají za odpracovanou hodinu v průměru 128 Kč. S tímto údajem je ale třeba pracovat opatrně. Nedá se všeobecně říci, že žena automaticky vydělává o 24 % méně než mužské pohlaví. Faktorů, které ovlivňují platové hodnocení, je totiž více. Liší se v závislosti na oboru činnosti, na pracovní pozici, úrovni vzdělání a také věkové kategorii.Ženská povaha a priorityOdborníci si stojí za názorem, že hlavní důvod k platové diskriminaci žen není jenom v tom, že práce žen stále není hodnocena shodně, jako práce odvedená muži. Hlavním důvodem prý také je, že ženy preferují stálost v zaměstnání. Nemají potřebu střídat zaměstnání jako muži, dávají přednost především rodině před prací, a tím pádem osmihodinové pracovní době s horší prací a nižším výdělkem, kdy se po odvedené práci utíkají domů věnovat rodině. Srovnáte-li například počet přesčasů u mužů a u žen, zjistíte, že daleko více přesčasů si berou muži, kteří se spoléhají na své manželky, že chod domácnosti povedou ony. Dalším rysem žen je jejich zbytečné finanční podceňování. Ženy často tvoří svému nadřízenému podmínky, aby mohl prokázat svou dravost a úspěšnost. Ustupují mu a nedostatečně se brání. I tento důvod přispívá ke stálé nerovnoměrnosti platů žen a mužů. Na druhou stranu mají ženy plno vlastností, které odpovídají kvalitám úspěšného postu. Mají totiž ten dar, že si mnohdy práci daleko lépe zorganizují než muži a umí si stanovit priority, což také souvisí s řízením domácnosti. Proto pokud má žena odrostlé děti, respektujícího manžela a hlavně možnost se věnovat kvalitnější práci vyššího postavení, neměla by se zde projevit její vlastnost podceňování se a dané práce by se měla chopit. Pokud však nadále bude pokračovat trend koncentrace mužů na dobře placených místech a ženy budou převážně vykonávat méně ohodnocené povolání, anebo odpracují méně hodin než muži, předpokládá se, že se za těchto podmínek rozdíly v platech zmenšovat nebudou ani v budoucnu.Kde jsou upřednostňovány ženy?Je více než známo, že o muže je mezi zaměstnavateli obecně větší zájem. Na druhou stranu existují také povolání, která jsou doménou žen. Mezi taková patří povolání učitele. Poměr mužů a žen ve školách je zhruba 32 % ku 68 %. Podobná situace je i v soudnictví, kde působí více než dvě třetiny žen. Dle statistiky a reakcí zaměstnavatelů vyplývá, že vyšší plat pro muže je následkem jejich tradičního upřednostňování v zaměstnání. Neopodstatněné předsudky o pracovním výkonu žen zde také hrají svou roli.Také dosažené vzdělání rozhoduje o výši vašeho příjmuJe všeobecně známo, že rozdíly v odměňování se zvyšují se vzděláním. Snad od začátku školní docházky nám rodiče vtloukali do hlavy, že čím vyššího vzdělání dosáhneme, o to víc se budeme mít v budoucnu lépe. Je dokázáno, že čeští vysokoškoláci vydělávají v průměru až o 93 % více než muži s maturitou či výučním listem. U žen je tento podíl však o něco málo nižší. Ženy s ukončeným vysokoškolským vzděláním mají v průměru o 64 % vyšší výplatu než ženy se středoškolským vzděláním. Vezmeme-li ale v potaz vysokoškolačky, zjistíme, že v porovnání se stejně vzdělanými muži stále vydělávají méně, než ve skupinách se základní či střední školou. Například učitelka, střední a vyšší manažerka, lékařka a další profese tak mají výplatu o tisíce korun nižší, než jejich stejně postavení kolegové.Veřejný sektor versus soukromý sektorJak jsme již zmínili, muži dosahují vyššího příjmu než ženy, a to ať se jedná o veřejný nebo soukromý sektor. Příjmy žen ve veřejném sektoru se však příjmům mužů přibližují, zatímco v soukromém sektoru je tomu naopak – rozdíly se zde ještě více prohlubují. Zároveň musíme podotknout, že ženy častěji než muži volí práci právě ve veřejném sektoru a přibližně 75 % všech žen pracuje v nepodnikatelské sféře, kde jsou samozřejmě příjmy nižší. Zde tedy vidíme další vysvětlení, proč jsou vlastně příjmy žen obecně nižší.Srovnání ČR s ostatními státyRozdíly ve výši příjmů žen a mužů jsou v jednotlivých státech EU pochopitelně různé. Zemí, kde jsou nejmenší rozdíly v příjmu muže a ženy, je Malta. Ženy zde vydělávají v průměru o pouhé 4 % méně než muži. Slovinsko a Belgie udává 8% rozdíl. Podíváme-li se na tuto problematiku z druhé strany, čili na země, kde jsou nejvyšší rozdíly v příjmech mužů a žen, budeme muset uvést Estonsko a Kypr, kde je 25% rozdíl.

Pokračovat na článek


Proč bývá ustanovení o rozhodčí doložce uvedeno malým písmem?

Pokud se rozhodnete podepsat smlouvu, ve které se nachází ustanovení o rozhodčí doložce, měli byste vědět, k čemu se upisujete, jaké budou možnosti domoci se svého práva v případech sporů s poskytovatelem úvěru, hypotéky a jiných spotřebitelských služeb.Pokud se rozhodnete podepsat smlouvu, ve které se nachází ustanovení o rozhodčí doložce, měli byste vědět, k čemu se upisujete, jaké budou možnosti domoci se svého práva v případech sporů s poskytovatelem úvěru, hypotéky a jiných spotřebitelských služeb.Rozhodčí doložka je doložka ke smlouvě o úvěruPřináší do případných sporů, vyplývajících z neplnění smlouvy jasná pravidla, ale i velké riziko.Obě strany musí písemně stvrdit, že případný spor nebude řešit soud a soudce, ale bude řešen v rozhodčím řízení rozhodcem. Na tomto rozhodci se obě strany dohodnou. Může jich být i více, což se ve složitějších případech důrazně doporučuje. Jména osob rozhodců musí být v rozhodčí doložce přesně určena a tím pádem je dané, kdo bude při sporu rozhodovat. Rozhodčí řízení je upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.Důležité je také  vědět, že rozhodce může rozhodovat nezávisle na právních předpisech.Tudíž jeho rozhodnutí nemusí mít žádnou právní podporu či opodstatněnost. Právě v tom jsou rozhodčí doložky velmi zrádné a nevyzpytatelné, jelikož rozhodce může rozhodovat podle svého uvážení. Rozhodčí řízení nemá žádná stanovená pravidla, kromě těch, která jsou uvedená právě v rozhodčí doložce, proto by si každý, kdo chce mít rozhodčí doložku ve smlouvě, měl řádně prostudovat vše, co s danou rozhodčí doložkou ve smlouvě souvisí.Proč tedy lidé  uzavírají rozhodčí doložky?Je to jednoduché. Soudy jsou u nás velice přetížené a nemají prostor pro řešení velké řady sporů.Táhnou se, nemají konečná řešení a jsou velmi nákladné, bez jistoty domoci se svého práva. Zato rozhodčí řízení je podstatně rychlejší než soud. Během měsíců, nebo dokonce i týdnů bývá vše zdárně uzavřeno a vyřešeno. Právě díky rychlosti získává rozhodčí doložka v naší zemi značnou oblibu. Další nespornou výhodou rozhodčího řízení jsou nižší náklady. V řadě případů jsou dokonce náklady spojené s rozhodčím řízením skoro nulové, jelikož jsou fakta jasně daná a rozhodce pouze na základě poskytnutých informací vydá své konečné rozhodnutí. Ano konečné.Jednoinstanční rozhodčí řízeníDůležité je si navíc uvědomit, že rozhodnutí v rozhodčím řízení je jednoinstanční, to znamená, že ani jedna strana nemá proti rozhodnutí možnost odvolání.Ihned po rozhodnutí je daný rozsudek platný a vymahatelný. To v praxi znamená obstavení účtu, srážku ze mzdy či obstavení majetku. Pro poskytovatele úvěru je rozhodčí řízení nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak se dostat zpět ke svým poskytnutým prostředkům.To je opět znatelný  rozdíl oproti soudům, se kterými je často spjaté několikanásobné odvolání a přezkoumávání rozhodnutí. To vše u rozhodčího řízení odpadá. Z toho vyplývá, že rozhodce má velice silnou moc, se kterou je spojeno závažné riziko. Jelikož rozhodce není vázán právními předpisy, ale má pouze rozhodovat v souladu s jeho viděním spravedlnosti, není zde žádná garance, že rozhodne podle selského rozumu či podle právních úprav.Zde tak vzniká velké riziko, když spotřebitelé a žadatelé o úvěr nejsou zdaleka tak dobře informovaní jako firmy a banky, které jim dané úvěry poskytují. Jsou proti žadatelům ve značné výhodě a při dojednává rozhodčích doložek v silnější pozici. A právě proto je volba rozhodce nejdůležitější věc při dojednávání rozhodčí doložky. Nevýhodou však je, že banky mají své předem vybrané rozhodce, které při poskytování úvěrů nabízejí. Tudíž žadatel o úvěr nemá žádnou jistotu, že daný rozhodce, kterého mu banka jako jedinou alternativu nabízí, nebude více nakloněn právě bance, která mu dlouhodobě poskytuje klientelu.Rozhodčí doložka však není jedinou pastí, která vás při podpisu úvěrové smlouvy může potkat. Série článků věnovaných  nástrahám v úvěrových a hypotečních smlouvách najdete v  článcích, které jsme pro vás připravili.

Pokračovat na článek


Hypotéka – krok za krokem, co byste o ní měli vědět?

Hypotéka, přesněji hypoteční úvěr, je takový úvěr, jehož splácení je zajišťováno zástavním právem k nemovitosti. Zákon přesně stanovuje pravidla, za kterých může být hypoteční úvěr poskytnut a na co mohou být prostředky využity.Novela z roku 2004 zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. přinesla bankám a klientům možnost vedle klasických hypoték i hypotéku neúčelovou tzv. americkou hypotéku, která však stejně jako klasická hypotéka musí být kryta zástavním právem k nemovitosti, která se nachází na území České republiky (nebo členského státu EU). Na rozdíl od hypotečního úvěru, vám banka v případě americké hypotéky zasílá peníze přímo na účet. Americkou hypotéku můžete použít na cokoliv. V případě klasické hypotéky je nutné bance přesně doložit účel, na který byly či budou dané prostředky vynakládány, a které musí bezpodmínečně souviset s bydlením.To neznamená pouze nákup nového či vylepšení úrovně stávajícího bydlení. Dřívější praxí bylo poskytnutí hypotéky pouze na nákup nemovitosti, která sloužila k trvalému bydlení. V současnosti však již toto neplatí a hypotéky jsou poskytovány i na rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion.Hypotékou můžete také financovat:Nákup pozemku, resp. stavební parcely. To znamená pozemek, pro který bylo vydáno stavební povolení, či byl určen pro výstavbu územním rozhodnutím. Byty, domy, rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion. Hypotéky slouží pro poskytování finančních prostředků pro stavbu nových domů, bytů, nemovitostí. Výstavbou se rozumí také přestavba, vestavba, nástavba, dostavba nemovitostiDále lze hypotéku používat při vypořádání dědictví. K takové situaci dochází v době, kdy jeden z dědiců chce v nemovitosti zůstat a druhý se chce nechat vyplatit. V tom případě banka poskytne hypotéku na danou nemovitost za účelem vyplacení druhého dědice. Dalším použitím hypotéky je situace při vypořádání společného jmění manželů. Pokud se manželé rozvádějí a jeden z manželů v nemovitosti chce zůstat, tak banka poskytne hypotéku na vyplacení druhého. Podmínkou je úředně ukončené vypořádání společného jmění manželů. Samozřejmostí využívání hypotéky je na rekonstrukce a modernizace, kdy jde o stavební úpravy dané nemovitosti. Obvykle jde o omítku, střechu, schodiště či rekonstrukce vnitřního zařízení.Hypotéka se dá navíc používat pomocí refundace.Jedná se o zpětné proplacení investovaných prostředků bankou. Po předložení dokladů o účelovém vynaložení peněz, banka zpětně proplatí částky na základě dokladů o předešlém zaplacení klientem. Při vyřizování žádosti o hypoteční úvěr se přihlíží na aktuální schopnost klienta danou hypotéku splatit.Tedy na bonitu. Bonita klienta je prokázání dostačujících příjmů nejen na splátku úvěru, ale i na obživu. Jedná se o určitou pojistku banky pro případ, že klientovi bude snížen plat, či přijde o zaměstnání. Proto se banka vždy snaží, aby splátka hypotéky bylo pro klienta co možná nejvhodnější. a aby dané splátky dokázal včas a v plné výši uhradit. 

Pokračovat na článek


Hypotéka Komerční banky

Hypotéka Komerční banky je určena občanům ČR, cizincům s trvalým pobytem v ČR a cizozemcům, tedy občanům členských zemí EU s průkazem k povolení k pobytu. Žádost o hypotéku Komerční banky mohou podat až čtyři osoby společně z maximálně dvou domácností. Manželé při každém žádání o hypotéku u Komerční banky vystupují jako spolužadatelé. Charakteristika hypotéky Komerční bankyJedná se o úvěr poskytovaný na investice do nemovitostí. Především jde o koupi nemovitosti do vlastnictví, vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků, koupi družstevního bytu, předplacení nájemného, výstavbu nemovitosti, rekonstrukci a opravy, konsolidaci a refundaci. Z hypotéky Komerční banky je možné hradit i částky, které jsou spojené s investicí do nemovitosti, jako je projektová dokumentace, zaměření stavby, dozor či služby realitní či právní kanceláře, avšak pouze do výše poloviny hypotečního úvěru. Výše hypotéky Komerční bankyBanky poskytuje hypoteční úvěry od hodnoty 200 000 Kč. Horní limit pro hypotéky stanoven není. Jedná se obvykle o poskytnutí částky v rozmezí od 85 do 100 % hodnoty zastavené nemovitosti, kterou stanoví banka. Samozřejmě je do výše hypotéky i započtena schopnost daného klienta hypotéku splácet. Čerpání hypotékyKomerční banka nabízí čerpání hypotečního úvěru několika způsoby. Buď jednorázově či postupně po dobu dvou let od data podpisu smlouvy. Vždy je nutné zahájit čerpání peněžních prostředků do devíti měsíců od podpisu. Banka nabízí čerpání účelové nebo zálohové. Účelově znamená, že klient dokládá konkrétní dokumenty a účtenky dokazující čerpání prostředků. Zálohově značí výplatu prostředků bez doložení účetního dokladu, avšak takový postup je přijatelný pouze u rekonstrukce. Splácení hypotékyKomerční banka požaduje splácení hypotéky měsíčně formou pravidelných plateb k 25. v měsíci. Doba splatnosti je od 5 do 30 let. Fixace hypotečních úvěrů Komerční banky je od 1 roku do 10 let a 15 let. Nutné je mít u Komerční banky zřízen korunový běžný účet pro fyzické osoby.

Pokračovat na článek


Rizika spotřebitelského úvěru

Pokud se rozhodneme svoji finanční situaci řešit právě spotřebitelským úvěrem, podívejte se s námi, na jaké nástrahy si dát pozorNáležitosti smlouvySmlouva o spotřebitelském úvěru má několik náležitostí, které jsou dány zákonem č.321/2001 Sb. Smlouva musí být uzavřená písemně a musí obsahovat: výši úvěru, údaje o velikosti a době splatnosti jednotlivých splátek, případné další platby, hodnotu RPSN, podmínek, za kterých se RPSN může měnit, které však nesmějí být závislé pouze na vůli věřitele, způsob placení, možnosti předčasného splacení a informace o sankcích pro případ nesplnění povinností sjednaných ve smlouvě.Na co si dát pozorDůležité je pečlivě číst a dostatečně porozumět celé smlouvě o spotřebitelském úvěru. Zvláště pak u nebankovních spotřebitelských úvěrů je obezřetnost na místě. Potenciální klient musí být seznámen se všemi dokumenty, obchodními podmínkami a nedílnými součástmi celé transakce. Není možné odkazovat na dokument, který žadatel nemá k dispozici k přečtení. Vše je nutné v písemné formě. Po pečlivém prostudování a porozumění smlouvy je teprve možné ji podepsat. Jelikož tím se stává jednoznačně platnou a není možné se proti jejímu znění dále odvolávat. Důležité je, si na všechny vyhradit dostatek času a nepodléhat nátlaku ze strany poskytovatele o nutnosti uzavřít smlouvu okamžitě. Již to samo o sobě působí dosti nevěrohodně. Každá solidní instituce vám ráda poskytne dostatek času a prostoru pro prozkoumání a případné prokonzultování celé smlouvy s jinou osobu. Jde přeci jenom o významný vztah mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, a proto by rozhodně nemělo být toto rozhodnutí uspěcháno.RPSN x úrokRPSN tedy roční procentuální sazba nákladů představuje skutečné celkové vynaložené náklady na spotřebitelský úvěr. Ze zákona je ho již nutné uvádět na každém reklamním či propagačním předmětu, kde se o spotřebitelském úvěru poskytovatel zmiňuje. Jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník věřitelovi navíc zaplatí. Naproti tomu stojí úrok, tedy úroková sazba, nejčastěji jde o roční úrokovou míru, která představuje sazbu daného spotřebitelského úvěru a nic víc. Do RPSN naopak patří právě úrok plus nejrůznější poplatky a nutné platby, které jsou se spotřebitelským úvěrem spojené.Výhody spotřebitelského úvěruSpotřebitelský úvěr má řadu výhod. Mezi ty očividné patří velmi rychlé a operativní řešení pro financování prakticky čehokoliv. Nákupy jsou se spotřebitelským úvěrem velmi snadné a rychlé. Usnadní se tak nákup, jelikož jde o rozložení jedné velké platby do řady menších, které je možné splácet postupně. Důležité je také, že za tento druh úvěru instituce obvykle nepožadují žádnou formu ručení. Jde o financování drobného majetku (televize, mobil, počítač) či služeb (dovolená, kurzy, vzdělání) a proto se nejedná o obrovské částky, takže poskytovatelé spotřebních úvěrů obvykle ručitele nevyžadují. Postačuje obsah smlouvy, kde obvykle je zaveden institut jejich právní ochrany v případě nesplácení úvěru.Nevýhody spotřebitelského úvěruPrvní a asi nejvýznamnější nevýhodou je splácení úvěru. Jde o velmi rychle sjednaný produkt bez zajištění, takže je pro banky a nebankovní instituce podstatně rizikovější. To se promítá i do ceny. Úrok a celkově RPSN ze spotřebitelského úvěru je podstatně výše, než úvěry standardní či ve srovnání například s hypotékou. Spotřebitelské úvěry jsou zkrátka nejdražší formou financování majetku. Půjčená částka se u nebankovních institucí může dostat do závratných výšin. U bankovních spotřebitelských úvěrů je navíc nevýhodná doba sjednání a dokumentace. Banky jsou v poskytování úvěrů velmi obezřetné, a proto také jejich vyřizování trvá déle.Rizika spotřebitelského úvěruDůležitá je samotná smlouva. Právě ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je důležité vše přečíst a dostatečně se informovat. V budoucnu by měly vejít v platnost nová nařízení, která zpřísní podmínky a formu poskytování úvěrů pro instituce. Jelikož bude nutné vše uvádět stejně velkým písmem, RPSN bude do určité maximální hranice, předčasné splacení bude zpoplatněno pouze do výše 1% z půjčené částky. To vše zatím možné není a společnosti díky tomu značně zákazníka vysávají a vydělávají na něm. Smlouvy jsou často velmi nevýhodné a to by mělo nové nařízení změnit. Zvláště pak nebankovní sektor je velmi „tvárný" a řada soukromých investorů používá praktiky, které se s dobrým obchodníkem rozhodně neslučují. Proto je vždy velmi důležité pečlivě číst smlouvu, porozumět jí a až následně ji podepsat. Jinak se dlužník vystavuje řadě nečekaných problémů, které mohou vzniknout pouze kvůli jeho špatné či nedostatečné informovanosti.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: IT a Mobil

Platební karty pro začátečníky i pokročilé

Ještě jedno dělení platetebních karet nám náš trh nabízí, a to podle způsobu jejich provedení na embosované a elektronické. Embosované platební karty jsou plastické karty s reliéfem. Tyto karty umožňují nakupovat i v obchodech, kde není elektronický terminál, ale pouze mechanická čtečka (imprinter), avšak těch je již v současnosti opravdu jen minimum. Naproti tomu elektronické platební karty tento reliéf nemají.Často jsou k účtům vydávány úplně zdarma a plní funkci naprosto totožnou, vyjma již zmíněné možnosti mechanického čtení imprinterem.Jaké výhody přináší platební karta obecně?Použití platebních karet je rychlé a naprosto jednoduché. Stačí si zapamatovat čtyřmístný PIN a jednoduše nakupujete bez strachu ze ztráty či krádeže peněžních prostředků. Další nespornou výhodou je okamžitá dostupnost financí. Platební karty přijímají dnes prakticky v každém větším obchodě a vy tak máte možnost kdykoliv a kdekoliv nakoupit vše, co potřebujete bez nutnosti s tím předem počítat ve své peněžence. Jednoznačným plusem platebních karet je samozřejmě bezpečnost. Ochrana peněžních prostředků na účtu je poskytována díky již zmíněnému PINu a také podpisovým vzorem na zadní straně karty. Odpadá tak nutnost nosit s sebou velké množství peněz. Celosvětové využití karet je v dnešní době samozřejmostí, takže i v zahraničí pohodlně nakoupíte pomocí plastikové kartičky zvané platební karta. A rozhodně nezanedbatelnou výhodou platebních karet je jejich možnost jít do mínusu (u kreditních karet). Tedy mít okamžitě k dispozici peněžní prostředky, kterými nedisponuji.Co nás platební karta stojí?Prvotním a obecným poplatkem je roční poplatek za kartu či za vydání karty. Jedná se o jednorázový poplatek, který musí každý uhradit, aby vůbec mohl s danou platební kartou operovat. Tento poplatek je odvislý od druhu karty, výši kontokorentního úvěru, druhu účtu, ke kterému je karta poskytována a dalších vnitřních podmínek banky. Následují poplatky za výběr peněz z bankomatu. Obvykle je situace nastavena na zvýhodnění na výběr z bankomatů banky, která kartu k účtu poskytla. Navíc některé banky účtují další poplatky spojené s blokací odcizené karty, vydání náhradní karty a podobně. Česká republika je na řadu poplatků vyložený expert. Poplatky účtované u nás nemají v řadě evropských států totiž vůbec obdoby. Situace se však rozhodně bude měnit. Už se objevují první vlaštovky, tedy banky, které účtují ke svým bankovním účtům pouze některé nebo dokonce neúčtují žádné poplatky. Než se ale tato situace stane standardem, budeme si muset rozhodně ještě počkat.Elektronické bankovnictvíElektronické, internetové či online bankovnictví. To vše představuje název pro přímé bankovní spojení s bankou přes internet. Prakticky stačí mít počítač připojený k internetu a zřízená služba internet banking u příslušné banky. Vše probíhá jednoduše přes internetový prohlížeč, kde zadáte www adresu banky a příslušné přihlašovací údaje.Pak vám již nic nebrání ve sledování aktuálního zůstatku, zadávání příkazů k úhradě, stanovení trvalých příkazů a dalších činností souvisejících s operacemi na kontě a to vše 24 hodin denně. Neustále tak máte možnost sledovat svůj účet a pohyby na něm. Během minuty víte, kdy, kam a jak vaše prostředky plynou. Navíc pomocí výpisů máze možnost vysledovat i minulá období, když potřebujete doložit či objasnit nějakou spornou situaci v otázce plateb.Důležité je však dbát zvýšené pozornosti na zabezpečení. Data, která posíláte a sdílíte se svou bankou o účtu jsou šifrována, avšak opatrnost by měla být vždy zachována. Proto často banky nedoporučují se k internetovému bankovnictví přihlašovat z veřejně přístupných počítačů (kavárny, obchodní centra a podobně). Obvykle nemáte totiž přehled o bezpečnosti daného počítače, tudíž nemůžete mít přehled ani o bezpečnosti spojení s vaším účtem. Určitě je také důležité ověřovat pravost certifikátu, který je Vám nabízen k odsouhlasení. Vždy je vhodné před automatickým odklepnutím varovného okna prohlížeče pečlivě přečíst, co je v něm napsáno a vše si v klidu rozmyslet, než něco potvrdíte. Stěžejní je samozřejmě kvalitní heslo a jeho adekvátní uložení či zapamatování. Vždy je třeba heslo uchovávat na bezpečném místě, nebo nejlépe pouze ve své hlavě.O zabezpečení se samozřejmě také starají samotné banky. U řady z nich je vyžadován před odesláním transakce sms klíč, který přijde pouze na mobilní telefon, který je u dané banky k příslušnému účtu registrován. To pomáhá při zneužití přihlašovacích údajů třetí stranou, jelikož není možné toto telefonní číslo nikde jinde než na kamenné pobočce změnit. Tím se snaží banky dále chránit své klienty, usnadňovat jim jejich práci s internetovým bankovnictvím a zvyšovat bezpečnost a následnou důvěru jejich klientů. Jelikož právě díky internetovému bankovnictví šetří banky své prostředky a často i účty s internetovým bankovnictvím zvýhodňují před jinou formou komunikace s bankou.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Zaručí placené studium na vysoké škole vyšší úroveň vzdělání?

Vysoké školství v České republice potřebuje nový impuls. Školné by jím bezesporu mohlo být, ale rozhodně je nutné danou problematiku detailně zpracovat. Výše školného na vysoké škole a jeho forma jsou tím nejsnazším. Důležité je nastavit parametry, stipendia a další možnosti, aby bylo vysokoškolské vzdělání stále dobře přístupné, avšak pouze těm, kteří o něj mají skutečný zájem.Dnešní doba je velice nakloněna vysokoškolskému studiu.Dnešní maturitní ročníky mají prakticky neomezené možnosti ve výběru vysokoškolského studia dle svých nejsilnějších stránek. Avšak často je situace i opačná, že volí studenti cestu nejmenšího odporu a po maturitě zamíří na takovou vysokou školu, kde budou moci dále trávit studentská léta, avšak v budoucnu s využitím studovaného oboru spíše nepočítají. To je problém řady dnešních vysokoškoláků. Již nyní vědí, že znalosti, které na vysoké škole získají nebudou uplatňovat v praxi, ale pouze díky získanému titulu budou mít větší vstupní pracovní „renomé“. Na druhou stranu vysokoškolské vzdělaní nikdy není na škodu. Situace v podobě podpory vysokého školství je bezesporu velmi chvályhodná, avšak důležité je nezapomínat na kvalitativní stránku věci. Kvantita nesmí předbíhat před kvalitou. A to je nejspíše problém dnešního školství. Je tento přístup pro zemi jako takovou prospěšný? Navíc celkové výhody ze studentského života často rozhodují ve prospěch studia i bez zjevného zájmu skutečně školu dokončit. Výhody studentů jsou z pohledu daňových slev, ubytovacích stipendií a sociálních výhod více než lákavé a bohatě nahradí platbu 500 Kč za přihlášku na vysokou školu, kterou si student může předkládat třeba i několik let po sobě. Navíc v případě nějaké „lehčí“ školy může velice snadno uspět i studiem a tento status si držet řadu let bez velikých problémů. Jsou pak takový studenti pro společnost prospěšní?Jak by celý systém vypadal v případě placeného studia a ne jako nyní v systému dotování studentů? Nacházeli by studenti větší uplatnění? Vážili by si vysokoškolského studia a poctivě pracovali na svém vzdělání? Zlepšil by se přístup univerzit a úroveň vzdělání? Prvotní myšlenka a odpověď je bezesporu ano. Avšak je nutné celý systém dokonale promyslet a dostatečně nastavit parametry. Jenom stanovení samotné výše školného by byla velmi hrubým nástřelem a teprve čas by asi ukázal, jaká výše platby je nejoptimálnější.Přínosy placené vysoké školyPrvním přínosem by určitě bylo to, že na vysokou školu by se nehlásil každý „maturant“, ale opravdu pouze ti, kteří mají zájem o další vzdělání, které jim pomůže v budoucím zaměstnání. Rozhodně by se zkvalitnil i přístup škol, které by konečně mohly fungovat na tolik omílaném zákaznickém přístupu a mohly by studentům nabízet lepší práci v hodinách, interaktivní výuku, menší počet žáků ve třídě a od toho odvislé větší nasazení každého z nich při daném předmětu. Přínos školného by tedy rázem byl v relativně nižším počtu zájemců o vysokoškolské studium, ale rozhodně by se navýšil procentní podíl úspěšných uchazečů ku počtu přijatých. Každý vysokoškolák by chtěl školu zdárně a v termínu dokončit. Samozřejmě je nutné placené školné doplnit stipendijními programy pro zájemce, kteří by si placení školného nemohli dovolit, avšak díky svým mimořádným znalostem a výsledkům by jim školné bylo propláceno univerzitou či přímo státem. Tato stipendia by pak byla motivací i pro běžné studenty, jak si „snadno“ přivydělat a kvalita znalostí by rozhodně stoupala. Samozřejmě kvalita znalostí je odvislá od náročnosti požadavků, které jsou ze strany univerzity předkládány. V současnosti je situace na řadě škol taková, že se snaží zbytečně své studenty nevyhazovat, jelikož každý jeden student přináší škole dané tabulkové peníze, tudíž by byla sama proti sobě. Takový přístup je krajně nevyhovující a doufejme, že není tím hlavním, o co na vysokých školách u nás jde. Při zavedení školného by tedy měla rámcově stoupnout kvalita výuky. Vysokoškolští absolventi by pak již skutečně vždy představovali elitu národa a kvalitně edukované pracovníky připravené se zařadit do pracovního procesu právě v oboru, který 3 či 5 let studovali. Stávali by se z nich odborníci a vysoké školy by tak plnily svůj hlavní úkol.Jiný pohled na placení školnéhoV současnosti se tedy přetřásá myšlenka zavedení školného, které budou platit studenti vysokých škol. Avšak již v současnosti je vysoká škola zpoplatněna. Pomineme-li samozřejmě náklady obětované příležitosti a další náklady spojené se studiem (ubytovaní, skripta, stravování, doprava). Avšak na druhé straně se platí vysoké školství u nás z daní. Takže již nyní je zpoplatněno, avšak plošně, ode všech daňových poplatníků, kteří odvádějí do státní poklady peníze. Jde o neefektivní způsob a také samozřejmě způsobe velmi nepřehledný. Studium na vysoké škola tak platí každý místo těch, které ho skutečně využívají. Zavedením školného by se tak toto netransparentní dotování škol přesunulo do roviny velice jasné a přehledné. Efektivita by samozřejmě vzrostla s ohledem na přímou vazbu peněz od studenta ke škole bez dalších úředníků a úřadů, které musí samozřejmě také někdo financovat, takže i zde se zbytečně ztrácí peníze na vzdělání.Růst konkurence na straně škol i studentůZavedení školného by rozhodně přispělo ke vzrůstu konkurence. Každý student by velmi dobře vybíral, kam půjde studovat. Kvalita školy, výuky a vybavení by určitě hrála významnou roli. První myšlenky by se neupínaly na snadnost přijímacích zkoušek či studia, ale na adekvátnosti protihodnoty vzhledem k platbě školného. I školy by samozřejmě bojovaly o studenty a snažily by se jim vytvořit nejlepší možné podmínky a zajímavé studijní plány. Zodpovědné studium ze strany studentů je pak samozřejmostí, jelikož motivace opřená o platbu a nutnost platby, by rozhodně přinesla více efektivity a zájmu z obou stran.Snížení dostupnosti zavedením školnéhoŘada lidí argumentuje tím, že zavedení školného znepřístupní vzdělání celé řadě lidí. Avšak v konečném důsledku tento argument je naprosto mylný. Už jen samotné stipendijní programy pro studenty, kteří mají o téma zájem, dokáží se mu více věnovat a díky tomu mít dobré výsledky, tedy i stipendium, pomůže prakticky každému. Prospěchová stipendia by zkrátka pomohla i tento problém řešit. Určitá forma sociálních stipendií by také určitě pomohla. Navíc se koketuje i s myšlenkou odložení platby pomocí studentských půjček. Jasná pravidla a jasné splácení by umožnily studentům vzít si půjčku na financování svého studia a s jejím splácením začít až po absolvování a nalezení zaměstnání. Stát by navíc takovou půjčku mohl určitým způsobem zvýhodnit, aby nebyla krajně nevhodná a vyřešit tím tolik zdůrazňovaný problém snížení dostupnosti vzdělání. Každý by měl jednoduše na výběr.

Pokračovat na článek


Služby do zahraničí – peklo předpisů

Prý jsme exportní země. V oblasti strojů a zařízení určitě. Tam platí nějaká pravidla a podmínky, které se vyvíjely mnoho desítek let. S internetem a službami do zahraničí je ale stále nejasno a stát jim evidentně nerozumí. Komplikuje tak českým podnikatelům export svých schopností. Vždyť služba mnohdy nestojí žádné náklady a dá se vyvézt bez jakékoliv podpory. To naše skvělé stroje, stavby a výrobky mnohdy neumějí.Sedím doma a dělám službyAle vůbec netuším, zda platit DPH nebo jak a co danit. V tomto je skutečně problém a zákon je nejednoznačný. Pokud je místem plnění třetí země, platí, že tyto služby se v ČR nedaní a tím se ani nezapočítávají do obratu. To je dost důležité pro výpočet a získání statutu plátce DPH. Když máte obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přes milion, stáváte se plátcem. Když máte obrat v zahraničí, tak se plátcem nestanete při jakémkoliv obratu. Rozdíl je ovšem v místě plnění.Identifikovaná osobaPokud ale služby poskytnete v EU, pak se musíte identifikovat jako osoba, která musí podat souhrnné hlášení, které se týká jen přeshraničních plateb. V tuzemsku tedy plátcem nejste, ale v podstatě hlásíte svoje příjmy a výdaje ze zahraničí. Tím udáváte příjemce tohoto plnění, který podle toho, zda je nebo není plátcem DPH, musí zase na druhé straně plnit povinnosti DPH. Stát tak zavedl tento polotovar, protože takto je složitá administrativa a zákony v EU. Pokud by se v EU vybírala DPH podle místa plnění bez ohledu na přeshraniční obchod nebo službu, bylo by vše jednodušší. To by ovšem státy musely DPH a způsob výpočtu včetně výběru sjednotit.Placení daně z příjmuPřestože je služba složitou záležitostí, danit svůj příjem musíte. Otázka ale není tak jednoznačná. Například s USA existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pokud plníte do USA, bude otázkou, zda nedanit v USA. A toto je poměrně diskutabilní. Službu, kterou uděláte doma, odešlete do USA a přijmete za ni platbu tak zdaníte jednoznačně v ČR. Pokud si peníze necháte poslat na konto v USA a máte jejich registraci, musíte podle zákonů USA danit u nich. Tedy zaplatíte daň tam. To se ale nemusí líbit ČR. Vždyť jste službu dělal v podstatě zde. A tady skutečně může jít o problém. Daňová správa může rozhodnout, že daň zaplatíte bez ohledu na dohodu s USA.Jak se vyhnout problémům?Je jasné, že když daň ze služby nepřiznáte, těžko se  někdo doví, že jste vůbec službu provedli. Přesto mohou vniknout problémy. USA mohou informovat o vedení účtu v USA a příjmech na něm. Pokud se do USA nechystáte, tak ani nevyužijete výhod placení daní v USA. A daně jsou v USA vyšší než v ČR. U nás z příjmu milion korun po odečtení třeba paušální daně 40 % je základem daně pouze 600.000 Kč. Z tohoto základu si můžete odečíst třeba daňovou ztrátu, spoření  a další položky (nikoliv náklady na podnikání). I kdyby tedy nebyl žádný odečet, máte základ daně 90.000 Kč. A ještě si odečtete minimálně 24.840 Kč jako slevu na poplatníka (bez slevy na manželku nebo dítě) a platíte jen 65.160 Kč. To z milionu skutečně není mnoho.Problémem tak není placení daní, ale chamtivost jednotlivých států. Problém v místě plnění podle služby je skutečně často specifický. Když někomu tvoříte stránky přímo na jeho hostingu, asi jde vyloženě o službu v zahraničí. Pokud mu stránky vytvoříte doma v ČR a nahrajete na hosting, pak platíte v ČR. Ale jisté to není, protože stejně tak je místem plnění zahraničí. Se službami je to těžké a představa, že dostanete na účet milion a nemusíte jej zdanit, může mrazit v zádech. A daňová správa se bude zajímat o takový příjem, protože nad 100.000 Kč nebo v případě podezřelé transakce banka vše hlásí analytickému útvrau při MF ČR. Takže poplatník má zase problém. Nic není jednoznačné a nikdo závazně neporadí.

Pokračovat na článek


Eurozóna vykazuje dosud největší nezaměstnanost

V zemích eurozóny byla v říjnu 2010 zaznamenána dosud největší nezaměstnanost od července 1998. Podle odhadu Eurostatu je průměrná míra nezaměstnanosti 10,1% v eurozóně. Počet lidí bez práce se v říjnu zvýšil o 80000 na 15,917 milionu lidí v zemích eurozóny a 84.000 lidí 23,109 milionu nezaměstnaných v celé 27 členné Evropské unii.Ekonomicky silné země vykazují nižší míru nezaměstnanosti. Z evropských zemí si nejlépe vede ekonomicky silné Německo. Za posledních osmnáct let se mu podařilo míru nezaměstnanosti snížit.Celkový průměr nezaměstnanosti v zemích Evropské unie je negativně ovlivněn slabým ekonomickým růstem zemí s vysokou nezaměstnaností. Tyto země, především Španělsko, Řecko, Lotyšsko nestačí na vytváření nových pracovních míst. V těchto zemích ani pro příští rok nelze očekávat zlepšení situace a pokles nezaměstnanosti.Ve Španělsku je bez práce každý pátý Španěl.Průměr nezaměstnanosti v EU překračuje také sousední Slovensko, které dosahuje 14,7% nezaměstnanosti.Podle měření Eurostatu v České republice je bez práce 6,9% lidí, což v měřítku zemí EU odpovídá šesté příčce.Nejvyšší míra nezaměstnanosti eurozónyŠpanělsko: 20,7%Lotyšsko (19,4% ve druhém čtvrtletí 2010)Litvě (18,4% ve třetím čtvrtletí roku 2010)Slovensko: 14,7%Irsko: 14,1%Zdroj: EurostatNejnižší míra nezaměstnanosti eurozónyNizozemsko: 4,4%Rakousko: 4,8%Lucembursko: 5%Zdroj: EurostatZemě eurozóny (EA16):Belgie, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr,Lucembursko, Malta,Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko FinskoEvropská unie EU27:Belgii (BE),Bulharsko (BG), Česká republika (CZ), Dánsko (DK), Německo (DE),Estonsko (EE), Irsko (IE), Řecko (EL), Španělsko (ES),Francie (FR), Itálie (IT), Kypr (CY), Lotyšsko (LV),Litva (LT),Lucembursko (LU), Maďarsko (HU), Malta (MT), Nizozemsko (NL),Rakousko (AT), Polsko (PL), Portugalsko (PT),Rumunsko (RO), Slovinsko (SI), Slovensko (SK),Finsko (FI), Švédsko (SE),Spojené království (UK)Zdroj informací: Eurostat 

Pokračovat na článek