Výsledky vyhledávání pro dotaz prohlášení k dani

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Smlouva o smlouvě budoucí mezi fyzickými osobami

Když něco chci a ještě to nemohu mít. Nejsou peníze, musí se splnit nebo stát nějaká okolnost či uplynout určitá doba. Pokud je smlouva o smlouvě budoucí podrobná, obsahuje v podstatě smlouvy dvě. Smlouva mezi občany podléhá určitým podmínkám občanského práva, které je mírně odlišné od práva obchodního.Webové aplikaceVelmi častým příkladem smlouvy o smlouvě budoucí by mohl být například software na zakázku. Místo poměrně obecné objednávky, která může být zpochybňována jednou ze stran by smlouva o budoucí koupi softwaru mohla obsahovat jednoznačné závazky. Doba internetových aplikací, rychlého rozvoje a obnovy podmínek programového vybavení často znamená neochotu zabývat se nějakou předběžnou smlouvou. To může přinést mnoho problémů.Podmínky smlouvyTento typ smlouvy musí mít písemnou formu. Povinnou náležitostí je určení doby pro uzavření následné smlouvy. Lhůta může být vázána na nějakou podmínku, aby však smlouva o smlouvě budoucí byla platná, nelze pouze určit, že po vypořádání dědictví se uzavře kupní smlouva na nemovitost nebo po schválení loga bude uzavřena licenční smlouva. Smlouva musí obsahovat dobu, tedy čtrnáct dní, rok, pět let. Ve smlouvě musí být uveden závazek v budoucnosti uzavřít konkrétní smlouvu. Bez těchto tří požadavků je smlouva neplatná.Specifikace závazkuČeské právo vyžaduje stanovení závazku tak, aby byl jednoznačný. Čím podrobněji je nějaká povinnost popsána, tím jednodušeji dojde později k uzavření například kupní smlouvy. A také k řešení případných sporů. Není neobvyklé, že smlouva o smlouvě budoucí je poměrně krátká a obsahuje například pouze povinnost do 30 dní uzavřít kupní smlouvu, která je v podstatě hotová jako příloha a je mnohem obsažnější.Proč nelze uzavřít rovnou smlouvuV některých případech by uzavření smlouvy místo smlouvy budoucí znamenalo absolutní neplatnost právního úkonu. Příkladem může být třeba nájemní smlouva. Dvě strany se dohodnou, že v určité nemovitosti, za určitou cenu si jedna strana chce pronajmout obchod. Druhá strana ale doposud není majitelem nemovitosti a zatím jen vyjednává o koupi domu. Protože mají obě strany zájem na nájmu, uzavřou budoucí nájemní smlouvu s tím, že jakmile se jedna strana stane majitelem nemovitosti, uzavře do 14 sní nájemní smlouvu. Může tak být v případě kdy původní majitel domu chce nadále bydlet v nemovitosti, kterou prodává. A nový majitel nemůže vykonávat vlastnická práva, protože není doposud vlastníkem.Oprávnění k uzavření smlouvyUzavřít smlouvu může být oprávněna pouze jedna ze stran a tedy nikoliv vždy obě. Strana, která chce smlouvu, specifikovanou ve smlouvě budoucí uzavřít, musí vyzvat druhou stranu ke splnění závazku. Tady může být jako příklad uveden třeba nájemní vztah s budoucím majitelem nemovitosti. Prodávající chce nadále v nemovitosti bydlet a vymíní si budoucí uzavření nájemní smlouvy. Naopak nový budoucí majitel na takovém závazku zájem nemá. Proto jde o jednostrannou záležitost, kdy právo uzavření nájemní smlouvy má jen jedna strana, která vyzve druhou stranu ke splnění povinnosti až po převodu domu.NeplatnostPokud ve smlouvě nejsou uvedeny obligatorní podmínky smlouvy, jak bylo uvedeno v odstavci Podmínky smlouvy nebo chybí obecné náležitosti jako je jméno, adresa a určení stran, datum, místo a podpisy, je také smlouva neplatná. Zákon ještě umožňuje při dodržení všech povinných náležitostí prohlášení neplatnosti pokud se okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku smlouvy vycházeli, změnily natolik, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. Tím je myšleno v případě domu a nájemní smlouvy třeba zničení nemovitosti katastrofou. Potom nelze naplnit obsah takové smlouvy o smlouvě budoucí.Smlouva o smlouvě budoucí je dobrou ochranou pro později vzniklé situace. Přísliby plnění, bydlení, plateb a jiných povinností mohou být těžce vymahatelné a protože důkazní břemeno leží na žalobci, a tak soudu musí žalující strana dokázat, že má pravdu. A předvolávat řadu svědků, aby doložili, že bylo něco slíbeno, přesně, jak a že se jednalo o závazný veřejný příslib, je těžké. Stejně tak je objednávka jednostranným aktem a pokud dojde k problémům, může být zpochybněn souhlas druhé strany. Proto by se neměla tato smlouva podceňovat, může zachránit od problémů a ztráty peněz.

Pokračovat na článek


Kolik odvedeme ze mzdy na daních ve srovnání s jinými státy?

Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Kdyby tyto peníze zaměstnavatel nemusel odvést na účet zdravotní pojišťovny a OSSZ, tak by mohl mít zaměstnanec o tuto částku vyšší hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by byly v tomto případě nadále stejné.DPH v konečném důsledku platí koneční spotřebitelé, při jakémkoliv nákupu zboží a služby platí všichni občané DPH. Při nákupu pohonných hmot, alkoholu či cigaret spotřební daň. Dále je třeba započítat všechny další daně (např. daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti…) nebo povinné poplatky (např. komulální odpad, kolky…).Kolik tedy platíme na daních v Česku?Nejdříve si u průměrné mzdy ve výši 23 951 Kč vypočítáme čistou mzdu a mzdové náklady zaměstnavatele.Výpočetčástkasociální pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 6,5 %)1 557 Kčsociální pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 25 %)5 988 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 4,5 %)1 078 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 9 %)2 156 Kčsuperhrubá mzda (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 100 Kčzáloha na dani z příjmu fyzických osob (32 100 Kč x 15 %) - 1 970 Kč2 845 Kččistá mzda (23 951 Kč - 1 557 Kč - 1 078 Kč - 2 845 Kč)18 471 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 KčČistá mzda je tedy 18 471 Kč a zdanění práce činí 13 624 Kč (32 095 Kč). Budeme však počítat dále, že celou svoji čistou mzdu v daném měsíci utratíme za nákup zboží a služeb.Při každém nákupu tedy odvedeme státu DPH a spotřební daň.Pro zjednodušení budeme počítat, že nakoupí benzín za 1 500 Kč (8,12 %). Zdanění benzínu tedy DPH a spotřební daň je cca 57 %. Daň u benzínu je 855 Kč.Zbylou část disponibilního příjmu 16 971 Kč (18 471 Kč - 1 500 Kč) utratíte za nákup zboží a služeb. Protože již nebudeme počítat žádnou spotřební daň a další daně, tak můžeme počítat pouze se základní 20% sazbou DPH. Nebudeme tedy rozlišovat sníženou a základní sazbu DPH. Na DPH tedy zaplatíte 2 828 Kč (16 971 Kč: 120 ∙ 20).Pokud tedy vyděláváte průměrnou mzdou odvedete na všech povinných odvodech 17 307 Kč (13 624 Kč + 855 Kč + 2 828 Kč). Volně disponovat můžete s částkou 14 788 Kč (18 471 Kč - 855 Kč - 2 828 Kč). V našem orientačním příkladě dosahuje celkové zdanění 53,9 %. A to jsme nezapočítali další odvody jako daň z nemovitosti, komunální odpad…Jak je to u našich sousedů?V Česku si tedy stát „vezme“ z výdělku zaměstnance více než polovinu. Podívejme se, jak je to u našich sousedů? V Německu a Rakousku je zdanění vyšší, na Slovensku a Polsku nižší.NěmeckoPrůměrná měsíční mzda v Německu za rok 2009 byla 3 411 €. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 50,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 675 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 736 €. Za benzín utratí 136 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Německu je 67 %, tj. 91 €.DPH v Německu je 19 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 267 € (1 675 € : 119 ∙ 19). Němec s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 2 094 € (1 736 € + 91 € + 267 €). Volně může disponovat s částkou 1 317 € (1 675 € - 91 € - 267 €). Celkové zdanění dosahuje 61,4 %. RakouskoPrůměrná měsíční mzda v Rakousku za rok 2009 byla 3 321 €. Celkové zdanění u průměrné mzdy dosahuje 47,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 730 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 591 €. Za benzín utratí 140 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Rakousku je pak 44 %, tj. 62 €. DPH v Rakousku je 20 %.Na DPH tedy Rakušan s průměrnou mzdou odvede 288 € (1 730 € : 120 ∙ 20). S průměrnou mzdou odvede obyvatel Rakouska na všech povinných odvodech 1 941 € (1 591 € + 62 € + 288 €). Volně má pak k dispozici částku 1 380 € (1 730 € - 62 € - 288 €). Celkové zdanění dosahuje 58,4 %.SlovenskoNa Slovensku byla v roce 2009 průměrná mzda za rok 746 €. Celkové zdanění práce u této mzdy dosahuje 37,6 %. Slovák si pak přijde na 465 € čistého. Zdanění u průměrné mzdy je 281 €. Za benzín utratí 38 €, 8,12 % z čisté mzdy.Zdanění benzínu na Slovensku je 52 %, tj. 20 €. DPH na Slovensku je 20 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 78 € (465 € : 120 ∙ 20). Slovák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 379 € (281 € + 20 € + 78 €). Volně může disponovat s 367 € (465 € - 20 € - 78 €).Celkové zdanění dosahuje 50,8 %.PolskoV Polsku si v roce 2009 průměrně vydělali 2 956 PLN. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 34 %. Průměrná čistá mzda je 1 951 PLN. Zdanění u průměrné mzdy je 1 005 PLN. Za benzín utratí Polák 158 PLN, také 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Polsku je 39 %, tj. 62 PLN. DPH v Polsku je 23 %.Na DPH tedy polský občan s průměrnou mzdou odvede 365 PLN (1 951 PLN : 123 ∙ 23). Polák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 1 432 PLN (1 005 PLN + 62 PLN + 365 PLN). Volně může disponovat s 1 524 PLN (1 951 PLN - 62 PLN - 365 PLN). Celkové zdanění dosahuje 48,4 %.Zdanění v mimoevropských zemích je výrazně nižšíNejnižší celkové zdanění je v mimoevropských zemích OECD, tedy v Mexiku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Novém Zélandu a USA. Ve všech zemích je podstatně nižší zdanění práce. Odvody zaměstnavatelů na pojistném jsou výrazně nižší než v Evropě. Nižší jsou i spotření daně, např. v USA je zdanění benzínu osminové oproti Česku a především DPH.Např. v Japonsku je 5% sazba DPH, v Austrálii a Koreji 10% sazba DPH. V USA není DPH vůbec zavedena. V USA je prodejní daň, která se v jednotlivých státech liší od 0 % až po 11 %, třeba v New Yorku je 8,875 %.

Pokračovat na článek


Půjčky jsou jako drogy

Jenom nejsou zakázané. Zatímco hrací automaty stát reguluje a vybírá slušné výpalné, půjčky nechává být a přehlíží svoje povinnosti. Drogy jsou tvrdě potírány a přesto nezpůsobují tolik neštěstí. Ani milion řidičů se ročně nenabourá. Ale milion dlužníků si nese svoji závislost celý život. Zaveďme daň z úrokové sazby.PůjčkománieKdo si zvykne žít z budoucnosti, nedokáže odvyknout. Stejně jako zajiskří oči věčně prohrávajícího hráče před automatem, stejně tak nedokáže dlužník jít kolem nabídnuté půjčky. Jen tu půjčku považujeme nějak za samozřejmost a necháváme ji před očima dětem i nedospělým jedincům. Nikdo půjčky nereguluje. Sázky tak mohou být mnohem horší a prohry těžší, než na automatech. Kromě toho je půjčka jako alkohol. Musí se přepít další půjčkou. Proto lichváři cílí na ty nejslabší. Na ty, co podlehnou automatům, drogám nebo půjčkám.   Progresivní daňKdyž už stát nedokáže půjčky regulovat a neumí trestat lichvu, protože neví kolik ta lichva je vlastně procent, proč nemůže regulovat progresivní daní? Na velké příjmy nakonec progresi uvalil a to se většina vydělávajících živí poctivě. Na úroky z půjček ale stát nemůže. Zřejmě nechce. Byl by takový problém roční RPSN nebo úrok třeba nad 20 % zdanit nikoliv běžnou sazbou, ale srážkovou daní 30 %? A vysoké úroky nad 40 – 50 % by se srážkově ihned snížily o 50 % až 90 %? A bylo by po problému.Platba daněStát by vybral obrovské peníze, které nyní ruinují sociálně slabé. Daň by měla mít podobu DPH. Tedy odvést zaplacený úrok nebo poplatek do měsíce. Na půjčených 1.000 Kč by se tak z 200 Kč poplatku odvedlo tolik, aby vyšel jako o trochu vyšší úrok v bance. Třeba by mírou bylo 25 % ročně. A lichváře by nikdo neměl nechat vydělat víc než třeba 28 – 30 %. Takže by se z 200 Kč stal daňový odvod cca 170 Kč.Změna zákonůSamozřejmě by se našli chytráci, kteří by půjčovali tak, že úrok by byl součástí půjčené částky. Tedy by dlužník podepsal, že dostal 1.200 Kč a vrací stejnou nebo mírně zvýšenou částku. Ale dostal by ve skutečnosti těch 1.000 Kč. To by se mělo zajistit trestním postihem a vyloučit občanským zákoníkem. Už dnes je povinnost uvést úrok a u částek nad 5.000 Kč také RPSN. Takže by to měli lichváři skutečně těžké. A k podvodům dochází vždy. To je u každé daně.Přirozená cestaPůjčka, která někoho jakoby zachraňuje za 1.000 % ročně není záchranou. Je to lumpárna. Stát není schopen říct, co je lichvářský úrok a trestat tak tuto společensky nebezpečnou činnost. Mohl by ji ale šikovně dostat do rozumných mezí. Je přece jasné, že 40 % od Kellnera pro studenty je jen nabrání budoucích obětí. A stejně tak půjčky bez registrů, bez ručení, bez příjmu a bez zajištění jsou něčím podivné. Tyto produkty divokého kapitalizmu prostě jen využívají tísně, způsobují závislost a ničí hodnoty, které člověk nerozumně ztrácí. Ať stát tedy sebere tyto zisky a má je pro ty, kteří potom chodí pro sociální dávky. Kruh se uzavře a bude je z čeho financovat. Tedy z jejich vlastních peněz. Místo zvyšování DPH nebo daně z finančních operací je to mnohem rozumnější krok.     

Pokračovat na článek


Hmotný a nehmotný majetek v daňové evidenci

V daňové evidenci je důležité si odepisovat majetek. Drobný majetek do hodnoty 40.000 Kč nebo 60.000 Kč se odepisuje ihned, respektive je okamžitým nákladem. Ostatní majetek je dlouhodobý a jeho odpisy se řídí různými pravidly. Odepisujte, protože jinak platíte zbytečně vysoké daně.Hmotný majetekMusí splňovat dva požadavky současně. Vstupní cena musí být vyšší než 40.000 Kč a zároveň potřeba použití musí trvat alespoň jeden rok. Za hmotný majetek se považují domy, byty a stavby, pěstitelské celky (ovocné stromy, zahrady) s dobou plodnosti přes 3 roky, zvířata s hodnotou přes 40.000 Kč, majetek, který je součástí budov, ale dá se ocenit jednotlivě a zařízení nebo stroje pro výrobu. Za hmotný majetek se v žádném případě nepovažují zásoby. Pokud tedy máte na skladu polotovary nebo jiné zásoby, které slouží k výrobě, držíte je přes rok a mají hodnotu přes 40.000 Kč, nelze je v žádném případě odepisovat.Nehmotný majetekU nehmotného majetku stanovuje zákon pořizovací hodnotu vyšší než 60.000 Kč. Jedná se o majetek, který byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo vlastní činností, darem nebo jiným způsobem. Jedná se o duševní vlastnictví, vývoj, výzkum, autorská práva, software a technické zhodnocení uměleckých děl, které zvyšuje jejich hodnoty. Pro daňovou evidenci platí, že nehmotný majetek je okamžitě daňově uznatelným výdajem. A tedy se ihned odepíše celý. Jediná povinnost pro účtování platí pro evidenci. Nehmotný majetek musí být evidován a tedy označen cenou, datem pořízení, způsobem využití a datem uvedení do provozu nebo využití. Tento majetek tedy dnem pořízení ihned putuje do nákladů.Odpisy hmotného majetkuPro daňovou evidenci se použije pouze účetní odpis a poplatník se tak nemusí zabývat ničím jiným, než rozlišením do odpisových skupin. Celkem existuje 6 odpisových skupin. Odepisování se počítá podle let.Odpisová skupina       Doba odepisování1                                  3 roky2                                  5 let3                                  10 let4                                  20 let5                                  30 let6                                  50 letDo první skupiny patří například hospodářská zvířata a také kancelářské a psací potřeby. Druhá odpisová skupina je poměrně obsáhlá a z hospodářských zvířat se do ní dostali koně. A to nejen jako zvířata, ale také ti pod kapotou. Obsahuje také sportovní potřeby, hudební nástroje, nábytek, autobusy, nákladní vozy a třeba vybavení pro kolotoče. Třetí skupina se týká především technických zařízení jako jsou pumpy, stavební konstrukce, kotle, lodě, lokomotivy a také skleníky. Do čtvrté skupiny se dostávají budovy, které jsou z méně trvanlivých materiálů, dále oplocení, telekomunikační, plynová a elektrická vedení a například otevřená koupaliště. Pátá skupina s účetní životností 30 let odepisuje především různé stavby a šestá skupina s délkou 50 let se týká pouze nemovitostí.Daňové náklady jsou důležitou součástí přiznání k dani, pokud podnikatel neuplatňuje paušální daň. Znamenají značné snížení daňového základu, ale mnozí drobní podnikatelé je nevyužívají. Jejich propočet je přitom jednoduchý. Pořizovací cena se dělí počtem let. Každý rok si z pořízeného auta za 500.000 Kč může podnikatel odečíst 100.000 Kč z daní. Odpisy nejsou složité a je třeba je využívat.

Pokračovat na článek


Insolvenční návrh – jak neudělat chybu se svojí pohledávkou

Každý podnikatel stál někdy před otázkou řešení své pohledávky. Pokud stačí několik upozornění a peníze putují na účet, je vše v pořádku. Mnohdy se musí zapojit do vymáhání tvrdším způsobem specializovaná agentura. Občas se podaří něco dostat z exekuce a když prostředky nemění majitele, stojí věřitel před rozhodnutím. Začne uvažovat o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení – hovorově řečeno návrhem na konkurz?Zacházení s dluhemPřed takovým podáním by si měl věřitel především uvědomit, jak si stojí z hlediska své pohledávky a majetku dlužníka. Velký rozdíl mezi věřiteli rozeznává zákonné ustanovení o takzvaném zajištěném věřiteli. Věřitel ani tak zajištěn není, ale mohl dluh nějakým způsobem ošetřovat a tím získává výhodu proti jiným nezajištěným věřitelům. Zákon upřednostnil na nátlak bank zástavy.Zástavní právoPokud nechce být věřitel jen tím, kdo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení, osvědčí, že mu není alespoň 2 měsíce placeno a doloží dokumenty, včetně případné platby právníkovi, měl by si zajistit institut zajištěného věřitele. Tito mají přednost před nezajištěnými věřiteli a dostávají majetek z prodeje podstaty a tedy ze zpeněženého jmění úpadce. Proto se také při přihlášení ke konkurzu uvádí onen případ zajištění. Zajištěním není směnka nebo uznání dluhu. Zajištěním se rozumí jednoznačné pojištění konkrétního hmotného nebo nehmotného majetku.Druhy zástavNejjednodušší zástavou je zástava na nemovitosti. Věřitel podepíše s dlužníkem zástavní smlouvu, která se vloží do katastru. Tím je toto právo nepochybné. Pozor na to, že v katastru již mohou být evidováni jiní zástavní věřitelé a pořadí rozhoduje. Podobný účinek má omezení práva převodu nemovitosti, které může být vázáno na splacení dluhu. Věřitel nemůže převést nemovitost bez souhlasu dlužníka a v konkurzním řízení je potom tento věřitel upřednostněn. I jakékoliv obdobné právo má svůj rozhodující význam při získání prostředků z konkurzu.Zadržovací právoPodobným právem je zadržovací právo k hmotnému majetku nebo zástava věci movité. Věřitel by si měl jakýmkoliv způsobem svoji pohledávku hmotně pojistit. Dlužník může mít třeba registrovanou ochrannou známku, může mít obchodní jméno, patent nebo projektovou dokumentaci. Věřitel se musí před podáním návrhu na prohlášení konkurzu snažit dostat tyto předměty co nejvíce na svoji stranu, tedy si je zajistit nějakým podobným právem, které jej při zpeněžení dostane na první místo.Náklady podání návrhu na konkurz mohou zálohově stát až 50.000 Kč. Proto by si měl každý věřitel nejprve rozmyslet, zda jeho pohledávka má reálnou šanci na uspokojení. Pokud nemá, musí s ní pracovat a nutit dlužníky k zajištění. Zajištěná nemovitost totiž může být velmi rychle prodána, náklady jsou podstatně nižší. Odměna exekutora činí neskutečných 15 % a insolvenčního správce 11 %, ale může být s ohledem na způsob realizace zpeněžení mnohem nižší a schvaluje ji soud, který ji může na návrh věřitele snížit. A podstatnou možností je také právo věřitele určit, zda bude nemovitost prodána dražbou, přímým prodejem a kdo prodej realizuje – dražebník nebo třeba realitní kancelář. Nevstupujte proto do konkurzu jako naivní a očekávající věřitelé. Snažte se udělat pro svůj dluh co nejvíce.

Pokračovat na článek


Daň z příjmu fyzických osob – neopominutelná povinnost

 Daň je tak časté slovo, že jen vyhledávač Seznam eviduje kolem 5.000 dotazů denně. Množné číslo daně je na tom o něco lépe, hledáno je v polovičním množství. S daní se probouzíme a usínáme. Není nic na tomto světě, co by nemělo nějakou souvislost s daněmi. Daním se podařilo uplést mohutnou pavučinu kolem člověka. Někdo po ní leze a někdo se do ní zamotá.Blíží se daň z příjmuStátní daňový pavouk se kdysi zakousl do člověka jen několikrát za rok. Dnes visí na každém nákupu, na každém pohybu a dokonce se snaží ovládnout i naši mysl. V prodejně je celkem zřejmé, jak se projevuje, při jízdě také, ale daní se i myšlenka. Patent neprodáte bez zaplacení daně z příjmu. World wide tax (WWT) je opravdu všude. Myšlenky by tedy měly směřovat k co nejmenším daňovým obětem, pokud vůbec takové jsou možné.Poplatník a příjmyKaždá fyzická osoba platí daň, pokud má příjem na území České republiky nebo ze zahraničí a zde se zdržuje nebo bydlí. U cizinců je poplatníkem ten, kdo se zde zdržuje alespoň 183 dní. Zdaňují se příjmy ze závislé činnosti, což je především mzda. Tyto daně jsou vysoké a ze mzdy se platí ještě zdravotní a sociální pojištění. Příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů se zdaňují obdobně.Závislé příjmy ve vztahu k podnikáníZákon považuje za příjem všechny odměny a platby funkcionářům družstev, společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným, komandistům komanditních společností a statutárním orgánům nebo jiným orgánům právnických osob.Příjmy z podnikáníTady se zdaňují příjmy ze zemědělské, lesní a vodní činnosti, živnosti a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Dále jsou to příjmy z autorských práv, průmyslových vzorů včetně nakladatelské činnosti, příjmy ze svobodných povolání umělců, příjmy znalců, tlumočníků, insolvenčních správců a příjmy z pronájmu majetku v obchodním jmění. Daním neuteče tedy žádný příjem. Pro určení sazeb jsou příjmy rozděleny.Příjmy autorůPříjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně 15 % za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.Daňové přiznáníPovinnost podat daňové přiznání se vztahuje na všechny fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl ve zdaňovacím období 15.000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy vybírané srážkovou daní. Kdo však vykazuje daňovou ztrátu, musí podat daňové přiznání vždy. Daňové přiznání nemusí podat také ten, který podal prohlášení k dani u zaměstnavatele a přitom neměl ostatní příjmy vyšší než 6.000 Kč.Jak je patrné, příjmy jsou poměrně složitou oblastí, ve které se špatně orientuje. Pokud poplatník dlouhodobě vykonává konkrétní činnost, časem zjistí všechny možnosti, z čeho a jak je povinen podávat daň. Problémy nastávají u poplatníků, kteří začínají podnikat nebo mají nepravidelné nebo jednorázové příjmy. Stát se nevyplatí obcházet. Podnikatelé a jejich vzájemná činnost je propojena fakturací, smlouvami, Obchodním rejstříkem, Živnostenským listem a daně tak skutečně jsou zjistitelné a dohledatelné.

Pokračovat na článek


Regulační poplatky na úřadech

 Proč proboha jenom naše zdraví? Proč regulujeme jen čekárny lékařů a místnosti nemocnic? Pojďme zregulovat ještě další státní, polostátní, obecní a městské prostory. Jak lépe nám bude v nepřeplněných místnostech při čekání na obsluhu.Soudy jsou zdarmaTedy pouze trestní, kde to platí zpočátku stát a posléze odsouzený. Jinak si procesy musíme zaplatit ze svého a někdy i několika miliony. My jsme hrdí účastníci. Zadarmo se však u soudů mohou hřát bezdomovci, koncipienti a veřejnost. Lekce z práva by neměly být zdarma. V soudních prostorách se musí topit, uklízet a dýchat. Kdo se chce poučit o správném výkladu práva, měl by zaplatit alespoň těch 30 Kč regulace, aby na rozsudky nebyla fronta. Tedy na ty mediálně propírané. Bývalý prezident Klaus sice šikovně ušetřil resortu spravedlnosti peníze propuštěním zločinců, ale stejně by se ušetřilo. Bylo by to třeba na přídavky zapisovatelkám nebo na kávu přísedícím.Kšeft s dluhyÚstavní soud pomalu zarazil kšeftování s dluhy, kdy se za bagatelní práci účtovala pěkně mastná odměna. Je zajímavé, jak peníze dokázaly z myslících lidí udělat naprosté bestie. Z těch, kteří nestačí splácet, mají obstavené majetky a platy, se vytahaly desetitisíce korun za třeba tisícikorunový dluh. A tady nepomůže ani výmluva, že si za to může každý sám. Přece míra práce, kterou někdo stráví sepsáním žaloby, musí být úměrná odměně. Advokátní poplatky jsou ale lumpárnou, která nezná hranic. Za smlouvu na desítky milionů si účtují právníci podle výše částky a nikoliv podle obtížnosti a času. Proto je tento poplatek nejhorším vydíráním, které v soukromém sektoru existuje.Úřední poplatekTaké se rádi v zimě ohřejete na úřadu? Tedy nikoliv jako bezdomovec, ale jako prostý člověk, který si zajde pro výpis z katastru nebo nechá ověřit doklad. Po mrazivém větru je příjemné se trochu osvěžit v klimatizované a zahřáté místnosti. Zatím je to zadarmo. Mělo by se ovšem toto zahřívání a lebedění regulovat. Ať si občan mrzne za svoje peníze. Na úřadech by měl platit regulační poplatek, protože sice platíme úřady z daní, ale místnosti určitě nikdo neplatí, natož topení, chlazení, mytí oken a dveří. Ať je na úřadech volno bez front a žádosti se kvalitně vyřizují při malém počtu regulovaných žadatelů.PoplatekZa všemi změnami k přímému placení bohužel není zlepšení péče a starostí o občana. Ten je státu ukradený.Stejně jako nenasytní vymahači dluhů, zdravotnická zařízení a jiné námi placené služby, požaduje stát další peníze. Poplatků je tolik, že se v tom nikdo nevyzná. Poplatek není závislý na příjmu a platí se tak vždy, ať jste chudý nebo bohatý. Je tou nejhorší daní, protože znamená, že stát zklamal při svém řízení. Představte si, že by někdo žádal poplatek za vstup do obchodu, za prohlížení výlohy nebo odpověď na poptávku. Ale občan je v jiné situaci, ten musí jen pracovat a platit…

Pokračovat na článek


Notářský zápis jako rozsudek bez soudu

Notář má v českém zákonodárství výjimečné postavení. Řada byrokratických zákonů, nařízení a předpisů mu zajišťuje pohodlnou práci a život. Občanu nestačí dostavit se na úřad a předložit listinu. Většinou ji musí mít ověřenou. Notář si proškolí nějakého pracovníka, který vezme občanku a potvrdí, že tento člověk je totožný s tím, kdo dokument podepsal. Přitom by stačilo, aby si to ověřil úředník při samotném podání.Notářský zápisPokud některý zákon vyžaduje sepsání notářského zápisu, znamená to dostavení se k notáři, který sepíše nějaké skutečnosti a ze zápisu se stává veřejná listina. Stejně tak jsou stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů veřejnými listinami a mají stejnou právní sílu. Proč je třeba tolik byrokracie, netuší asi ani zákonodárci, ale shromažďování listin je takovým národním sportem. Je tím vykázána nějaké práce a stohy v archívech jakoby vypovídají o pracovním nasazení úředníka.Zajišťovací institutyExistuje však jeden opravdu zajímavý a užitečný notářský zápis. Zajistit si skutečné a bezpodmínečné splacení nějaké pohledávky, není jednoduché. A hlavně nemusí být jisté, rychlé ani levné. Zajištění směnkou znamená poplatek soudu a nějaký čas na soudní řízení. Realizace zástavy na nemovitosti také není jednoduchá a smlouvy nebo z nich neuhrazené závazky se musejí žalovat, dokazovat a platit. Ale jeden zajišťovací institut je v podstatě rozsudkem.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiPrávě vykonatelnost je tím kouzelným termínem. V podstatě se přestává jednat o zajišťovací instrument a začíná pro dlužníka skutečný problém. Pokud někdo chce mít exekuční titul, na který nemusí roky čekat, zvolí právě tuto možnost. Sepsání závazku a bezpodmínečný souhlas s exekucí jsou nevídaným nástrojem v rukou věřitele, který může být bez dalších problémů v případě nesplnění dluhu ihned realizován.Závazkový právní vztahVykonatelný notářský zápis není samospasitelný a použít se může jen u závazkových vztahů, tedy těch, kde vzniká nějaká povinnost na jedné straně a právo nebo povinnost na straně druhé. Tento zápis lze použít tedy u půjček, obchodních smluv, pronájmů, ale nelze se domáhat osobnostních, autorských nebo jiných práv, která znamenají nějaký vzájemný sporný nárok. Pokud tedy někdo nesplní svůj závazek, může se použít sepsání notářského zápisu, který musí (bez toho je absolutně neplatný) obsahovat:1. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (tzv. osoba povinná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,2. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (tzv. osoba oprávněná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,3. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,4. předmět plnění,5. dobu plnění,6. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.Notářský zápis může obsahovat také smluvně sjednaná další ustanovení, která se přímo váží k závazku. Tedy se závazkem může být spojován úrok, předání věci nebo vrácení jistiny. Pokud se uvede nějaká skutečnost, která se závazkem nesouvisí (třeba otázka jiných vzájemných vztahů, nájmů, pronájmů), pak toto nebude znamenat neplatnost zápisu, ale neplatnost jen takových ustanovení.Další náležitostiNotářský zápis musí především obsahovat přesnou formulaci, že věřitel souhlasí s vykonáním (tedy exekucí) na svůj majetek, že byl o této možnosti poučen a rozumí jí. To znamená, že může být po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu notářský zápis ihned předán exekutorovi a bez dalšího zkoumání zahájena exekuce. Notářský zápis má ale od soudního rozhodnutí přece jen jednu menší nevýhodu. Dlužník se může domáhat jeho zrušení a to proto, že oprávněná osoba nemá na plnění nárok. Věřitel je tak chráněn proti tomu, aby třeba i při splnění svého závazku věřitel stejně neuplatnil možnost exekuce a nevymáhal dluh znovu. Což se někdy stává například u směnek, kde si dlužník nevyžádá tento cenný papír zpět.Notářský zápis s doložkou vykonatelnosti je skvělým zajišťovacím instrumentem a může zbavit věřitele mnoha starostí. Výhodou sepsání je, že notář odpovídá za formální i věcnou stránku a jde tedy o velice obtížně zpochybnitelný doklad. Věřitel tak nemusí utrácet další prostředky, nervovat se u soudu nebo vyhazovat peníze a platit další náklady. Tento institut se málo využívá, ale měl by se dostat do popředí zájmu podnikatelů. Kdo myslí na důsledky, má potom daleko větší možnost domoci se svých peněz.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Peněžní toky, cash flow, náklad, výnos, odpis, pracovní kapitál, NOPAT, NOPLAT, FCFF

Bohatneme penězi nikoliv účetní technikouKaždý z nás podniká proto, aby vydělal, aby zbohatl. Bohatství každého z nás, ať už je ve formě nemovitostí nebo věcí movitých poměřujeme penězi. I my jsme začali podnikat, abychom si přišli na zajímavé peníze za ty všechny starosti kolem.Investoři na burze také kupují akcie, aby vydělali peníze, ať už z dividend nebo z prodeje akcií v budoucnu za vyšší cenu. Podstatné pro zbohatnutí tedy je mít peníze k dispozici pro následnou investici, které věříme, že na ní zbohatneme. Pokud budeme se svou firmou v zisku, nicméně co do peněz k dispozici budeme na nule a nikdo nám nepůjčí, profitabilní investici zkrátka nezrealizujeme, nemáme zdroje, nemáme peníze, jediné co kromě zisku máme, je smůla a možná i víra, že nám naši dlužníci vydělané peníze snad zaplatí. Nebo další situace, letos jsme ve ztrátě, ale banka nám přesto poskytla provozní úvěr a díky tomu můžeme do této investice jít a vydělat peníze (ne primárně dosáhnout zisku)! Zisk nutně neznamená příliv peněz a ztráta nutně neznamená úbytek peněz, ačkolivzpravidla to tak bývá. "Zpravidla" však neznamená vždy!Ačkoliv věřím, že všichni chápete tento rozdíl mezi ziskem, náklady a výnosy v účetním pojetí a jejich vazbou na cash flow (česky peněžními toky), přesto jen pro jistotu naznačím pouze některé faktory, které způsobují odchylky mezi účetnictvím a peněžními toky. Detailněji ve formě tvorby business case a úprav účetních dat na reálné peněžní toky se k tomuto problému vrátíme v další sekci tvoříme business cases v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy.Účetnictví pracuje s okamžikem, kdy jsou výnosy generovány a náklady neseny. Tento okamžik nemusí být totožný s momentem získání nebo výdeje peněz. A jsou to právě tyto momenty, kdy peníze získáváme nebo hradíme,které nás budou při finančním posuzování našich záměrů zajímat. Druhým důležitým faktorem je specifikum dlouhodobých aktiv. Jejich náklady (oproti peněžnímu výdaji při koupi) se do účetnictví dostávají až zpětně po dobu "účetní životnosti" aktiva formou odpisů. I zde dochází k nekonzistenci mezi peněžními toky a účetním ziskem. Peněžní toky (peníze) jsou v účetnictví ovlivněny velkým množstvím faktorů.První velkou skupinou jsou tzv. nepeněžní náklady a nepeněžní výnosy, se kterými akruální účetnictví pracuje. Nejznámějším nepeněžním nákladem jsou dozajista odpisy. Odpis je umělé, fiktivní a s penězi nesouvisející rozložení celkového nákladu spojeného s pořízením aktiva v čase. V případě 100% úhrady dlouhodobého aktiva vydáme při jeho koupi peníze poprvé a naposled a to v plné výši jeho pořizovací ceny. Tím je příběh jeho pořízení z pohledu peněz u konce. Z hlediska nákladů nemá akt nákupu takového fixního aktiva v účetnictví žádný záznam. Teprve následně v průběhu jeho využívání se proti jeho příspěvku k tvorbě výnosů rozpouští postupně jeho pořizovací cena formou odpisů. Odpisy tedy vůbec nemají žádný vztah k peněžním tokům. Podobně je tomu například v souvislosti s tvorbou opravných položek k pohledávkám (vizte následující odstavec) nebo tvorbou rezerv do nákladů. Mezi příklady nepeněžních výnosů můžeme uvést například rozpouštění rezerv a opravných položek zpětně do výnosů. Jde o čistě účetní operacena základě základních principů, které se účetnictví snaží dodržovat. V našich analýzách ale rozhodně s rezervami a opravnými položkami pracovat nebudeme.Další velkou skupinou jsou pohledávky a závazky. Rozdíl pohledávek spolu s ostatními krátkodobými aktivy na straně jedné a závazky s ostatními krátkodobými pasivy na straně druhé se souhrnně označuje jako pracovní kapitál. Pokud prodáme své výrobky nebo služby a účetně realizujeme výnos, můžeme okamžitě získat peníze. V takovém případě nevzniká mezi účetními výnosy a peněžními příjmy rozdíl. V praxi je ale velká řada prodejů uskutečňována na obchodní úvěr s dobou splatnosti mnohem později, než nastal účetně moment realizace výnosu. V takových případech opět vzniká nesoulad mezi účetním výnosem a peněžním příjmem. Navíc, může se stát, že naše pohledávka nakonec vůbec naším dlužníkem z nějakého důvodu uhrazena nebude a my ji budeme muset nakonec odepsat do nákladů. To je již zmiňovaný nepeněžní nákladv předchozím odstavci, který s peněžními toky také nemá nic společného. Podobně v okamžiku nákupu můžeme zaplatit za materiál, zboží a služby hotově, ale účetně je okamžik vzniku nákladu spojený až s okamžikem jejich spotřeby. Pokud navíc nakoupíme na obchodní úvěr, opět se rozchází účetnictví s reálnými peněžními toky, které nás v případě finančního posuzování investic zajímají. V kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy věnované první ukázce tvorby nejčastějšího typu business case, si ukážeme, že růst pracovního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími odpovídá témuž snížení cash flow oproti zisku a opačně.Pochopitelně i v momentě, kdy si vybereme z firemních prostředků peníze pro vlastní použití nebo je naopak do firmy vložíme, ani v tomto případě není jednotnost mezi účetními náklady a výnosy a peněžními toky. Takovéto kroky se v účetnictví na straně nákladů a výnosů vůbec neobjeví, ačkoliv do firmy nebo z ní peníze reálně plynou! Stejně tak tomu bude v případě získání úvěru u banky a připsání peněz na účet nebo opačně splácení jistiny. Ani zde tato bilanční transakce nemá vazbu na náš hospodářský výsledek, ačkoliv peněžní toky ovlivňuje.Pochopitelně bychom nalezli další příklady, nicméně pro naše podmínky byly výše uvedené příklady asi nejdůležitější a dostatečné pro budoucí kapitoly. Později si ukážeme, že příklady v tomto odstavci jsou tzv. cash flow z finanční činnosti (finanční cash flow).Další oblastí, kterou chci zmínit, jsou úroky (náklady cizího kapitálu iCK), které vstupují do diskontní míry v souladu s rovnicí WACC. O diskontování, jehož úkolem je převod budoucích hodnot peněz na jednotnou (současnou) bázi, již víme, že eliminuje kromě úroků (explicitních nákladů cizího kapitálu) z budoucích částek rovněž i implicitní náklady obětované příležitosti. Tímto jejich vyloučením získáváme srovnatelnou výši budoucí částky s částkou dnešní. V případě použití WACC tedy peněžní toky snižujeme o celkový náklad kapitálu (z části vlastního a z části cizího). Cizí kapitál nese náklad ve formě úroků, vlastní kapitál je zpoplatněn prostřednictvím námi požadované míry výnosu vlastního kapitálu. Tato skutečnost je velmi důležitá při výpočtu peněžních toků. Diskontováním budoucích peněžních toků tedy explicitní úrok cizího kapitálu eliminujeme a spolu s ním při použití WACC i náklad vlastního kapitálu. To je i jedním z důvodů, proč nemůžeme vycházet z čistého zisku v účetnictví!Účetní čistý zisk je spodní řádek výsledovky, to znamená, že je už snížen i o úroky (ty jsou kromě platby též nákladem). Pokud bychom vycházeli při výpočtu peněžních toků z čistého zisku, aniž bychom k němu úroky zpětně nepřičetli (včetně zpětného zohlednění daňového štítu), diskontováním bychom je odečítali vlastně podruhé! Proto se při výpočtu peněžních toků vychází z čistého upraveného provozního zisku. V angličtině se můžete setkat se zkratkou NOPAT (net operating profit after tax) nebo NOPLAT (net operating profit less adjusted tax).Nelekejte se složitostí obou názvů. Pro naše účely výpočtu peněžních toků, které budeme diskontovat (označme je FCFF - free cash flow to firm), zkrátka vyjdeme z provozního zisku před odpočtem úroků a daní. Z této úrovně zisku dostaneme právě FCFF. FCFF nám vlastně udává výši peněžního příjmu v daném období (včetně zahrnutí veškerých investičních výdajů), které jsme podnikáním získali a kterými můžeme hradit náklady na oba druhy kapitálu. Můžeme těmito vydělanými penězi splatit úroky a část dlužné jistiny bance a pokud něco zbyde, můžeme si je převést na náš osobní účet a udělat si něčím radost.Pokud naopak výše FCFF bude záporná, v průběhu daného období byly naše peněžní výdaje (včetně započtení investic) vyšší než příjmy a naše firemní peněžní prostředky se na účtu ztenčily. Případné řešení nedostatku likvidity (peněz na účtech) může být v tomto případě naopak ve formě navýšení úvěru, čímž lze eliminovat schodek hotovosti z běžné podnikatelské a investiční činnosti. Touto problematikou se budeme detailněji zabývat v rámci našeho prvního business case v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit potřebu pracovat s peněžními toky po zdanění. I daň je peněžní tok (výdaj), který nás o peníze připravuje a je ho tedy třeba zohlednit! Nemějte obavy, jak s tímto požadavkem naložit. I to si později na vzorových business cases ukážeme.Pokud bych se měl pokusit o shrnutí dosud uvedeného, účetnictví je jistě neocenitelný pomocník především u obrovských firem s velkým množstvím vlastníků a věřitelů, kterým odhaluje finanční kondici takové firmy. V podmínkách drobných podnikatelů spolu s nepřehlednou legislativou v oblasti daní v ČR může být jeho přínos skutečně sporným (pokud pominu daňové zájmy státu, které by se bez účetnictví prosazovaly velmi obtížně). Podstatné je, že z hlediska posuzování investic hrají klíčovou roli peněžní toky.Pakliže budeme schopni posoudit a odhadnout veškeré peněžní toky, které náš posuzovaný záměr vyvolá, při aplikaci pravidla přepočtu těchto částek k jednotné časové bázi pro jejich srovnatelnost jsme připraveni danou investici posoudit.V následující kapitole se proto seznámíme se základním stavebním kamenem při finančním hodnocení našich záměrů a tím je koncept čisté současné hodnoty.

Pokračovat na článek


Podnikejte v zahraničí - daňové ráje

Offshore společností jsou řešením pro řadu podnikatelů. Přesunem podnikání do daňového ráje podnikatel získá řadu výhod a velkou flexibilitu. Daňový ráj představuje ideální možnost, jak ušetřit nemalé částky na platbě celého spektra daní.Přesunem společnosti do daňového ráje získá společnost i větší volnost. Anonymita majitelů offshore společnosti chrání firmu jako takovou, tak i její společníky.Zahraniční společnosti mají celou řadu výhod. Avšak Offshore společnosti k těmto výhodám přidává další, které výrazně ovlivňují rozhodování podnikatelských subjektů u nás i v celém světě. Každý člověk i každá společnost hledá nejrůznější možnosti jak se maximálně vyhnout daním, respektive jak si maximálně daně obvykle legální cestou snížit. Proto jsou vyhledávány nejoptimálnější možnosti, které nepředstavují takovou hrozbu pro zisk, jako mohou představovat daně v domácí státu podnikatele. Offshore společnosti jsou tak často zakládány ve státech, které právě výhodné daňové podmínky nabízejí, takovým oblastem se říká slangově „daňové ráje". Tyto země připravují zpravidla přímo pro účely zahraničních společností, přesněji offshore společností, speciální zákony a právní úpravy, aby právě dokázaly přilákat maximální počet těchto podnikatelů, kteří přinesou do rozpočtu dané země nemalé prostředky, i když samotná jediná firma na svých daních objektivně uspoří. Často je přímo pro offshore společnosti připraven speciální zákon, který jasně vymezuje práva a povinnosti zahraničních podnikatelů v zemi.Výpočet daně v daňovém rájiDaňový ráj je na příliv celé řady společností s majiteli z celého světa velmi dobře připraven. Offshore společnost se stává klasickým standardním právnickým subjektem v dané zemi. Musí mít v daňovém ráji své sídlo. Výpočet daně je pak dán buďto fixní částkou jako určitý paušál, který společnost platí bez ohledu na výši zisku a aktivity. To je výhodné pro velké společnosti, které aplikují tyto možnosti. Na druhé straně stojí daň pomocí procenta ze zisku, kdy je obvykle tato hodnota nastavena na velice nízké procento. Tento způsob je výhodnější pro menší společnosti, které tak přesně vědí, že jejich daňová zátěž bude odvislá od jejich výsledku hospodaření.Kde najít daňový ráj?Daňovým rájem lze nazvat prakticky každou zemi, která má výhodnější daňový režim, než má pro nás Česká republika. Takže i takové Nizozemsko, Malta či Kypr. Avšak klasickými daňovými ráji jsou pro offshore společnosti především Bahamy, Britské panenské ostrovy, Seychely či Nevis. Daňově výhodných je ještě celá řada dalších ostrovů a zemí, které se do výčtu nevešly. Jde totiž o to, že země, která je nazývána daňovým rájem, by měla splňovat i podmínku politické stability a stálého právního prostředí.Výhody offshore společnostiPrvní a zásadní výhodou při zakládání offshore společnosti je bezesporu daňový režim. Výhodný daňový režim, který od daně z příjmu přímo osvobozuje, či se platí místnímu státu pouze malé procento ze zisku. Někdy je aplikován daňový paušál. To je první a hlavní myšlenkou celého principu offshore společností.Další nezanedbatelnou výhodou je i osvobození od DPH. O této podstatné výhodě člověk často neslyší, ale v konečném důsledku může společnosti přinést nemalé prostředky. K osvobození od daní v daňových rájích dále patří osvobození od kapitálových zisků, od daně z dividend či od daně z příjmu fyzických osob. A zde již může jít opravdu o úsporu velkých částek.Nespornou výhodou je také anonymit vlastníka offshore společnosti, jelikož se tím chrání proti problémům ve svém vlastním státě a je prakticky nedosažitelný. V daňových rájích navíc není potřeba takové administrativní náročnosti u společností, jak jsme od naší samosprávy zvyklí. Prakticky není nutné předkládání účetních výkazů ani audit. Maximálně firma předá nějaké výkazy ve zjednodušeném formátu a tím bohatě uspokojí místní úřady.Nenáročnost z pohledu vlastního kapitálu, statutárních zástupců či společníků. Není ani vyžadován trvalý pobyt či občanství u akcionářů. To velmi usnadňuje fungování samotných offshore společností.

Pokračovat na článek


Nový automobil není z pohledu DPH úplně novým automobilem

Přestože vypadá nadpis tohoto článku velmi nelogicky, chyba v něm není.Novela zákona o dani z přidané hodnoty totiž vymezuje pro účely pravidel výběru DPH u dopravních prostředků poněkud jiné podmínky. „Nové“ motorové vozidlo musí splňovat dvě následující podmínky a to:Dopravní prostředek je dodán do šesti měsíců, ode dne prvního uvedení do provozuMá najeto méně než 6 000 kmMezi těmito podmínkami platí vztah, že alespoň jedna z nich stačí, aby bylo vozidlo pro účely DPH považováno za nové. Pokud si kupříkladu vyberete dva roky staré vozidlo, které má najeto pouze pět tisíc kilometrů, pak jde o nové vozidlo se všemi daňovými důsledky.Při dovozu nového auta ze země Evropské Unie se stáváme jednorázovými plátciPřestože si většina lidí myslí, že se daň z přidané hodnoty týká pouze obchodních společností nebo živnostníků, tak poslední novela do povinnosti odvádět DPH „zatáhla“ i běžné občany s příjmy ze závislé činnosti.U dovozů „nových“ vozidel ze zemí Evropské Unie se uplatňuje následující postup:Zahraniční plátce dodávající do jiné členské země nový automobil osobě, která není plátcem (zpravidla občan), uskutečňuje plnění osvobozené od daně z přidané hodnoty. Jinými slovy nezvyšuje našemu kupujícímu cenu o DPH.Obě smluvní strany musí místně příslušnému správci daně oznámit, že došlo k dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státu.Toto hlášení je doprovázeno daňovým dokladem, který kromě jiných náležitostí obsahuje kupní cenu rozhodnou pro vyměření daně z přidané hodnoty.Nyní se dostává ke slovu kupující a jeho administrativní kolečko. K přihlášení vozidla na dopravním inspektorátu je třeba mít zaplacenou daň. Bez potvrzení o zaplacení daně ve prospěch finančního úřadu vozidlo nebude zaregistrováno.Pro překlenutí této časové prodlevy (mezi dovezením auta a zaplacením daně) umožňuje zákon jednorázovému plátci podat okamžitě hlášení o pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu a zaplatit zálohu na vlastní daňovou povinnost. Potvrzení o zaplacení zálohy by mělo stačit k zaregistrování dopravního prostředku na dopravním inspektorátu. Následně podává občan daňové přiznání (včetně daňového dokladu) a správce daně mu vyměří daň. Pokud byla daň zálohově zaplacena, pak se jenom vzájemně vypořádá. Pokud nikoliv, je jednorázový plátce povinen daň z přidané hodnoty zaplatit do 25 dnů od vyměření daně.U dovozu ojetých aut se DPH platí a odvádí v členském státu pořízeníOjetým vozidlem je z pohledu aplikace daně z přidané hodnoty vozidlo uvedené do užívání před více než šesti měsíci a zároveň má najeto více než šest tisíc kilometrů. Při dovozu ojetého vozidla má občan jednodušší roli, neboť daň z přidané hodnoty je obsažená v ceně vozidla a kupující ji tedy zaplatí v pořizovací ceně zahraničnímu dodavateli. Administrativa spojená s DPH je potom výlučně v režii prodávajícího. Zrcadlový systém platí u vývozu osobních automobilů z České republiky do jiných členských zemí – platí zde určitá reciprocita.

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí

Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

Pokračovat na článek


Mzda a neúprosná daň

 Dnes zaměstnanci nepadají ani tak pod tíhou pracovních úkolů, ale spíše pod daňovým břemenem. Práce je dobře kontrolovatelný produkt zájmu berňáku, a tak se na něm daňoví odborníci docela vyřádili. Odvody zaměstnance i zaměstnavatele jsou mnohdy další placenou mzdou, která putuje pravidelně každý měsíc státnímu úřadu. A nejen státu, ale také zdravotní pojišťovně a sociálnímu zabezpečení.Dohoda o provedení práceVysokým zdaněním stát příliš nepomáhá snížení nezaměstnanosti, i když na politiku zaměstnanosti vybírá také daň. Nižší daně by ale pomohly mnohem razantněji, než pár procent ze mzdy, kterou stát přerozdělí a zajistí tak přechodný nedostatek financí nezaměstnaným osobám. Ale systémové řešení je něco zcela jiného. Proto někteří volí práci na „živnostňák“ a využívají známý „švarcsystém“. Stát si na systém objednávané práce posvítil a na stavbách se rozdává více pokut než mezd. Pro kratší práci se tedy nabízí Dohoda o provedení práce.Podmínky dohodyVelkou výhodou je, že se z dohody neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Ale jen do částky 10.000 Kč včetně. Jakmile v měsíci příjem z Dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosáhne 10.001 Kč a víc, je to stejné jako pracovní poměr. Dohoda má také důležité omezení počtem odpracovaných hodin, které nesmějí přesáhnout za rok 300 hodin. Potom se opět z Dohody o provedení práce stává Pracovní smlouva se všemi „výhodami“ daňových hlášení, odvodů a sociálních, zdravotních a dalších radostí.Uzavírání dohodMnoho podnikatelů si Dohody takříkajíc uzavírá do „kapsy“. Aby státu nebyla odváděna příliš vysoká daň, má zaměstnavatel pro případ kontroly Dohodu o provedení práce v kapse a jen ji vytáhne a zdaní ten měsíc, kdy se na dohodu přijde. A jinak vyplácí v hotovosti nebo na účet, ale bez jakýchkoliv dalších nákladů. Zaměstnanec je tak bez pojištění, což vadí v případě důchodu, ale nevadí při nemoci. Tam stejně první dny nic nedostane a potom ještě namíchne zuaměstnavatele, když mu musí 3 týdny platit za stát.Způsob zdaněníNěkteří podnikatelé také zapomínají, tentokrát z neznalosti, Dohodu o provedení práce zdanit. Každá dohoda se daní srážkovou daní ve výši 15 %. Do částky 5.000 Kč se taková srážka provede a odvede s výplatou peněz. Pokud je částka za měsíc vyšší, než 5.000 Kč, potom se musí dokonce platit měsíčně záloha na daň.Vyřešení problému se zaměstnáním?Dohoda o provedení práce je zajímavá možnost krátkodobého zaměstnání a vyhnutí se problému se „zaměstnáváním“ na živnosťák , což se tvrdě pokutuje a také odvody ze mzdy jsou minimální. Dohoda se nemusí nikde hlásit, takže ji skutečně může mít každý v kapse. A není problém uzavírat na skutečně krátkodobé úvazky jednoduchou smlouvu, odečítat 15 % a nemít problémy nebo starosti s případnými kontrolami a pokutami.

Pokračovat na článek


Bankovní monopoly

 Banky s námi hrají pěknou hru. Kam jdou peníze z bank? Kam jdou peníze, které se vyberou na poplatcích, službách a na povinnosti mít v bance účet? Kdo je inkasuje? To se nesmíme dozvědět, protože existují dvě skupiny těch, kteří tuto hru hrají – politici a akcionáři. Občan je jen kulisou, která toto platí.Vlastnit bankuNa začátku byly karty rozdány jakoby spravedlivě. Ovšem oblíbená hra monopoly měla několik počátečních vad. Běžně dostane hráč stejný objem peněz jako jiný hráč a kostku, kterou hází. Náhoda tak často rozhodne o tom, zda majetek zhodnotí a přivede na mizinu jiného hráče. Bankovní monopoly začínají jinak. Občan je hrát musí a žádnou kostku nedostane. Ani to případné štěstí mu není dopřáno.Hra pokračujeZ bankovních monopolů nejde vystoupit. Hrát se musí stále a ani totální bankrot neznamená novou hru. Pokud hráč prohraje, nesází žádnou hotovost, ale svůj život. Vítěz si s ním může dělat, co chce. Může mu zabrat cokoliv, nenechat ho bydlet a může mu zablokovat jakoukoliv možnost normálního života. A tak je občan v bankovní hře vždy poraženým. Ale banka nikoliv.Špatné hospodaření bankKdyž banky špatně hospodaří, nedostanou se nikdy do situace nebožáka bez peněz. Pod dojmem, že s nimi padne také nevinný ubožák, požádají stát a tím zase občana o nevratnou pomoc. Banky tak nikdy neprohrávají. Když špatně hrají, dostanou vše zpět a s nimi údajně také občané. Ti si to však zaplatili sami ze svých daní. Banka se tak nezachraňuje, ale bere si peníze zase od občana, aby údajně nezkrachovala, ale ochránila vklady.Banka chrání jen sebeVe skutečnosti banky nechrání žádné vklady, ale pouze sebe. Jejich akcionáři a vedení jsou si jistí, že je nikdo nenechá padnout a případné špatné hospodaření jim proplatí, Tím je méně na důchody, méně na sociální a občanské služby. Přitom banky nic neprodukují, jen otáčejí kapitál, přepůjčují svěřené prostředky a postupně tak snižují zisky drobných střadatelů. Když špatně hospodaří, drobní střadatelé je zachrání pod dojmem toho, že zachraňují svoje vklady. Ve skutečnosti zachraňují jen monopolní kapitál akcionářů.   

Pokračovat na článek


Student a přivýdělek

Jako studující má každý možnost určitým způsobem si přivydělat. Vždy se nějaká ta koruna na hýřivý studentský život hodí a obzvláště pak na vysoké škole, kde není obvykle povinná docházka a student si může rozvrh navolit podle svého uvážení, se nabízí řada možností, jak si přivydělat či najít dlouhodobé zaměstnání.Díky souběžnému studování a práci má student od státu určitá zvýhodnění.Student obvykle hledá brigádu, či přivýdělek.Budeme brát v úvahu, že student nebude vázán klasickou smlouvou na plný úvazek, ale jiným smluvním způsobem. U nás je nejčastějším smluvním vztahem na „zkrácený" úvazek dohoda o provedení práce a dohoda o provedení pracovní činnosti. Další možností je příležitostná činnost a podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), kterou si probereme ve vlastním článku, zaměřeném na podnikání studentů. Ale zpět k dohodám.Dohoda o provedení práceje nejideálnějším řešením pro kratší brigádu, respektive brigádu, kdy naše činnost u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 150 hodin. To je právě limit, na který se může maximálně tento smluvní vztah uzavřít. Dohoda o provedení práce je samozřejmě definovaná v Zákoníku práce, kde se mimo jiné uvádí i minimální hodinová mzda 48,10 Kč. Zvláštností je možnost uzavření této dohody i ústně, avšak pro oboustrannou jistotu je samozřejmě vhodnější písemná forma. Proč ale dohodu o provedení práce uzavírat, když je maximálně na již zmíněných 150 hodin? Odpověď je jednoduchá. Nulové pojistné. Tedy zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí zdravotní ani sociální pojištění, i kdyby si za daných 150 hodin vydělal třeba i 100 000 Kč. Právě v tomto ohledu je dohoda o provedení práce velmi hojně využívána a pro letní brigádu snad ideální řešení. Zdanění u dohody o provedení práce probíhá standardním způsobem, jako z jakékoliv jiné „brigády" a to si uvedeme na konci celého článku.Dohoda o pracovní činnosti.Druhou velmi oblíbenou formou zvláště u dlouhodobých brigád je Dohoda o pracovní činnosti.Ta má své omezení v maximálně polovině stanovené týdenní pracovní doby v průměru za jeden rok. Tato dohoda o pracovní činnosti musí být podle Zákoníku práce písemná. Z tohoto smluvního vztahu již zaměstnavatel i zaměstnanec platí zdravotní i sociální pojištění jako při pracovním poměru. Pokud však příjem za měsíc nepřesáhl hranici 1 999 Kč, nemusí se zdravotní ani sociální pojištění platit vůbec. V tom tkví výhody v porovnání s klasickým pracovním poměrem.Příležitostná činnost osvobozená od daněTřetí možností je příležitostná činnost osvobozená od daně.Jde o situaci, kdy součet všech příjmů bez odečtení výdajů nepřesáhne v kalendářním roce 20 000 Kč, není nutné tyto příjmy zdanit. Takovou situaci představují však přesně vymezené činnosti. A to příležitostné činnosti (bez živnostenského listu), příležitostný pronájem movitých věcí a zemědělská výroba, kterou neprovozuje podnikatel. Podnikání studentů jako OSVČ si přiblížíme v nejbližších dnech v rozsáhlejším článku.Zdanění příjmů u studentů a brigádStěžejní hodnotou pro určování zdanění je 5 000 Kč za měsíc. Pokud si student za měsíc vydělá do 5 000 Kč má dvě možnosti. Buď podepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel odvede z odměny zálohu na daň sníženou o slevy na dani a na konci roku se provede zúčtování daně ze mzdy. A druhou možností je, že student nepodepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel tak okamžitě srazí z odměny 15% srážkovou daň pro finanční úřad. V tu chvíli již tuto odměnu nemusíme nikde dále uvádět a vše je z daňového hlediska správně vyřešeno.Druhou možností je výdělek větší než 5 000 Kč za měsíc. V tu chvíli má zaměstnavatel povinnost odvést zálohu na daň. Samozřejmě při podepsání Prohlášení poplatníka k dani na konkrétní měsíc brigády bude záloha nižší a logicky čistý zisk, respektive výplata brigádníka vyšší. Na konci roku pak následuje zúčtování daně ze mzdy.

Pokračovat na článek


Eurograbber se napakoval – vybral až 250.000 Eur z jednoho účtu

Nejslabším místem všech systémů je člověk. Alespoň tak uvažují kybernetičtí podvodníci. Ze soukromých účtů v Evropě vybrali 36 milionů Eur, protože dokázali nejen napadnout internet banking, ale také potvrzovací sms zprávy včetně kódů.Kdo je EurograbberSnad někdy budeme znát jména útočníků, ale nemusí to být brzy a důkazy se také budou těžce nacházet. Hackerské servery se neustále mění a zdokonalují. Jejich krytí přes cizí IP adresy je stále sofistikovanější. První útoky začaly tento rok v Itálii a v srpnu se objevily v Německu, Holandsku a Španělsku.Program, který napadá počítače a mobilní zařízeníV procesu internetových krádeží zloději použili složitou kombinaci škodlivého softwaru, který je schopen se dostat do operačních systémů Android a Blackberry. Program se přes počítač vloupal do mobilního zařízení a zjistil údaje pro dvojí identifikaci. Vykradením dat klientů tak získal přesný údaj o transakci – kód TAN. Tento kód rozesílá banka uživateli a jedná se zpravidla o šestimístné číslo. Potvrzení transakce pak bylo pro Eurograbber maličkostí.Až 30.000 účtůÚtok byl velice silný a předem připravený. Eurograbber nepochybně několik měsíců shromažďoval data uživatelů. Napadl přes 30.000 účtů a vybíral od 500 do 250.000 Eur. Peníze putovaly na falešné účty, které se zřejmě následně rušily. Výběr peněz nebo jejich použití je nejslabším článkem těchto útoků. Tady opět nastupuje lidský mamon a útočníci musejí peníze převádět, nakupovat a vybírat. V poslední fázi, kdy se chtějí skutečně obohatit, jsou nejzranitelnější.V ČR je v proudu daňová reformaO české účty naštěstí není takový zájem. Díky neustálému poklesu reálných mezd a úspor obyvatel spolu se zvyšováním daní, pochopil i Eurograbber, že na českém občanovi by příliš nevydělal. Zvýšená DPH a nejasný osud její výše odradil tyto „chmatáky“. Občané tak pocítili první pozitivní dopad daňové reformy. Doufejme, že nikoliv poslední.

Pokračovat na článek


Stali jste se plátci daně z příjmu?

Pokud si nevíte rady, co udělat se svými penězi, tak je přiznejte Daňovému úřadu. Ten se o vše postará a dohlédne, aby byla daň zaplacena. V České republice existuje systém vlastního určení a stanovení daní. Daně nevyměřuje úřad, ale vyměří si je sám poplatník. Pokud nenajde nějakou jinou cestu.Pozor na dohodyMnoho plátců daně chybuje v některých trochu nepřehledných příjmech. Stát se stará o to, aby zaměstnanec měl co nejmenší práci. Tak tedy z pracovního poměru mít strach nemusíte, daňové přiznání podává zaměstnavatel. Podepíšete jen růžovoučký papír. Měli byste zaměstnavatele donutit k vypracování, aby později nevznikaly problémy s uplatněním slev (třeba na úroky z hypotéky) a hlavně s důchodem. Co se nepřizná, jako by neexistovalo. Přiznat nemusíte ani příjem z dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Tam do 5.000 Kč strhne daň sám zaměstnavatel, který to obvykle ani netuší.Akcie, dluhopisy  a obligacePokud jste zabezpečení „výhodnými“ státními dluhopisy, které vám zajišťuje Ministerstvo financí a kde je procento nad inflaci, pak nemusíte mít starost. Tedy jen do doby, než získají na hodnotě. Pokud je se ziskem prodáte do 6 měsíců od nákupu, platíte běžnou daň z příjmu. Bohužel zřejmě dojde k prodloužení tohoto bezplatného období. Ministrovi Kalouskovi se nelíbí, že by občané mohli rychle vydělávat na akciích, a tak výdělky z kapitálových transakcí trochu omezí. Daň se nebude platit až po 2 letech od nákupu. Jedině lze doufat, že se na dluhopisech prodělá. Dalším úskalím jsou dividendy. Kdo má cenné papíry a dostane nějakou částku za jejich držení (třeba od ČEZu), měl by si pozorně zjistit, zda byly dvakrát zdaněny. První je daň z příjmu právnických osob a ta se poplatníka netýká. Druhá daň je ošemetná a rozdělovaný zisk v podobě dividend se musí ještě jednou zdanit 15% daní, než je skutečně váš. U velkých společností se daní automaticky a dostáváte čistou dividendu. U malých by mohlo dojít k maléru. Nezdaněná dividenda se prostě zdanit někde musí!Vyhráli jste a nedaníteNení vše tak jasné, jak se na první pohled zdá. Podle zákonů EU, které byly implementovány do našeho práva, nepodléhají dani výhry, které jste obdrželi v rámci EU (a kromě toho celého Evropského hospodářského prostoru). Pokud tedy přes internet rádi sázíte na Bahamách a shodou okolností jste nejen vyhráli, ale také svoji výhru dostali, musíte ji přiznat a zdanit jako každý příjem. To se týká i situace, kdy jste na Bahamách osobně. Jedinou výhodou této daně je fakt, že se na příjem většinou nepřijde. Tak daleko moc cifršpionů z MF ČR nesahá. Snad ani MF neuvolní prostředky, aby vás na dovolené pronásledovali sázející daňoví úředníci.Podání přiznáníV životě je málo jistot. Daně patří mezi nejisté záležitosti u sebepoctivějších občanů. Téměř každé peníze se daní a když nedaní, tak alespoň přiznávají. Je proto potřeba zapomenout na hrdost a jednoznačné příjmy přiznat. Kdo přizná i výhru v Casinu na Bahamách, bude obdivován, ale nemusí to být jen příjemné. Daňová správa si ráda prověřuje neobvyklé transakce. Je dobré na sebe neupozorňovat, ale jednoznačné daňové příjmy přiznat. A pokud něčemu nerozumíte, tak se raději obrátit na odborníka. A ještě jedna dobrá a špatná zpráva. Nadále nedaní nic ten, kdo má příjem do 15.000 Kč. A ta špatná – ztráta znamená povinnost podání daňového přiznání.

Pokračovat na článek


Daň dědická a daň darovací

Co má společného daň dědická a daň darovací? Prakticky vše. Jedná se o daně majetkové, které se vypočítávají vždy v závislosti na hodnotě předávaného či děděného majetku. Vždy je důležitá cena, kterou má movitý či nemovitý majetek.Obvykle je vždy plátcem nabyvatel daru či dědictví. U darování pak dárce ručí za to, že obdarovaný peníze zaplatí. Ani jedna z daní není daňově uznatelným výdajem na rozdíl například od daně z převodu nemovitostí.Důležité je si uvědomit, že první a druhá příbuzenská skupina daň nikdy neplatí. Takže při daru i při dědění odpadá starost s daňovým přiznáním a s platbou daně u manželů, rodičů, dětí, strýců, tet, neteří či synovců. Daň nemusí platit ani manželé dětí či děti a rodiče manžele. Zařazeni jsou do těchto skupin i druh a družka, kteří s dárcem při darování či se zůstavitelem při dědění žili alespoň po dobu jednoho roku ve společné domácnosti před právním úkonem.Ostatní skupiny, tedy třetí skupina, do které patří ostatní fyzické a právnické osoby musejí platit daň dle sazebníků.Stát zná tedy tři skupiny pro účely daně darovací a dědické:Skupina I. příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) a manželéSkupina II. příbuzní v řadě pobočné (tedy sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety) a manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela (nevlastní děti), rodiče manžela (tchán, tchýně), manželé rodičů (nevlastní rodiče) a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstaviteleSkupina III. ostatní fyzické osoby a právnické osobyV čem se liší dědická a darovací daň?Prakticky jediný významný rozdíl u dědické a darovací daně tkví ve výpočtu procent z darovaného respektive děděného majetku. Sazby jsou uvedeny v zákoně v jediné tabulce, kde se začíná u 7% za dary do 1 milionu Kč až po 40% u částek přesahující 50 milionu Kč daru. U dědické daně je tato sazba vydělena dvěma. Takže dědic zaplatí za své dědictví polovinu toho, co by musel platit v případě daru. Je důležité upozornit, že se jedná pouze o třetí obdarovanou skupinu, jelikož rodinní příslušníci jsou od daně osvobozeni.

Pokračovat na článek


EU zase vyhazuje naše peníze

Systém rozpočtu EU není ideální. Ať je již kdokoliv zastáncem nebo odpůrcem EU, je jasné, že způsob přispívání států a následné dotace jsou mrháním peněz daňových poplatníků. Pokud chce EU nějak hospodařit společně, musí vycházet z hospodářské situace a v podstatě vybírat daně. Takový postup má smysl. Nebo je nutné s výběrem peněz skončit.Nesmyslný systémEU je takovým dárcem peněz. Vytváří různé programy a přes ně dotuje projekty. Lze tak získat bohužel bezplatné prostředky, které  nemají oporu v ekonomickém pojetí kapitalizmu. Jedna soukromá firma si totiž může nechat něco proplatit a jiná nikoliv. Tím se značně pokřivuje trh. Systém dotací má bohužel i každý stát, ale ten vychází z jiného principu. A to z přímého výběru daní. Stát získává prostředky podle toho, jak jsou na tom podniky ekonomicky dobře a to také ovlivňuje hospodaření státu.EU je mimoEvropská unie však nemá vliv na hospodaření států a jen určitým způsobem inkasuje peníze. Státy jí přispívají a zpětně dostávají peníze na konkrétní prostředky. Chybí tedy základní motivace, jak s prostředky naložit. Tedy naplnit skutečný rozpočet, který je závislý na výběru daní. A protože takto EU nefunguje, chybí ekonomické opodstatnění výběru příspěvků a nesmyslného zpětného rozdávání. Pokud by měla EU skutečně hospodařit s rozpočtem, měla by její funkce být zcela jiná. Musí mít ministerstva, rozpočty a pokud nějaký podíl státu bere, pak se musí na rozpočtu podílet.8 miliardV EU dochází k degradaci vzdělání jeho dostupností a také u mladých lidí chybí praxe.  Proto je alarmující počet nezaměstnaných v této skupině obyvatel. EU ale vymyslela opět bezednou díru na peníze. Poskytne na vzdělání, praxi a garantovanou práci 8 miliard Eur. Tyto prostředky by sice mohly pomoci, ale jako vždy budou částečně promarněny a rozkradeny. Problémy s nezaměstnaností se musejí řešit návratem ke konkurenčním metodám. Evropa ztratila díky levné pracovní síle z Asie svoji konkurenceschopnost. Nezaměstnanost se nedá vyřešit dotací. Ale zřejmě jen ochranou trhu, ekonomickým růstem, který právě brzdí byrokracie a zákony.Uvolnění trhu práceMísto vyhozených peněz by bylo potřeba snížit daňovou zátěž zaměstnanců, snížit počty úředníků a DPH. Tím by nastal růst a mohli by být zaměstnáváni i mladí a perspektivní lidé. Samotnou dotací do vzdělání místa nevzniknou. EU tak dotuje vytlačení starších lidí z míst pro mladší. Tedy zaplácne jednu díru jinou  a v konečném důsledku jen přesune některé zaměstnance mezi nezaměstnané.  

Pokračovat na článek


Proč se platí víc než vydělá?

Ve Francii nyní bohatí se jměním kolem 35  milionů platí daňovou přirážku z majetku. O nesmyslnosti daně se vedou různé diskuze. Přitom tato daň existuje v podstatě dávno. Milionářská daň je prostě jedna z nepřímých daní.Stát má nepřímé daně rádPrávě zdanění bez ohledu na příjmy je pro stát důležité a mnoho zemí na tento systém postupně přechází. Vždyť například DPH byla zpočátku jen podpůrná součást rozpočtu a dnes je jeho základem. Kde jsou časy, kdy DPH bylo jen několik procent nebo se vztahovalo jen na některé zboží. V ČR máme nejvyšší v EU sníženou sazbu DPH – 15 % a velice vysokou základní sazbu – 21 %. Pětina každého zboží putuje do státní pokladny. K tomu stát zavedl DPH také na služby. Téměř jakákoliv lidská činnost znamená díky DPH odvod do státního rozpočtu.Majetkové daněNejčastějšími nepřímými daněmi jsou majetkové daně. Například daň z nemovitosti také nezávisí na příjmu. Za svůj byt musíte platit, i když jej sami užíváte. Stejně tak je to s chatou nebo chalupou. Tato daň je pravidelná a vychází z ceny majetku a je tedy obdobou milionářské daně. Není ničím jiným, než postihem za majetek. Aby vypadala lépe, tak jde do rozpočtu obcí, které se starají o údržbu silnic, kanalizací a další služby.Silniční daňDalší daní, které nezávisí na příjmu, je silniční daň. Tady stát udělal rozdíl mezi podnikatelem a běžným občanem. Kdo používá silnice za účelem podnikání a uplatňuje si náklady na auto v účetnictví, ten musí zaplatit. U nákladních aut je to možná pochopitelné. Ty skutečně využívají silnice k podnikatelským účelům. U osobních aut, kterými jezdí lidé do práce, je to trochu s podivem a nespravedlivé.Přechod k nepřímým danímFrancouzi nyní díky milionářské dani platí víc, než vydělají. To je však podstata těchto daní. Stát chce mít jistotu, že dostane peníze do rozpočtu. Firma při svojí činnosti může prodělat, a tak by takovou daň nedostal. Ale prodělávající firma stejně platí daně. Díky nepřímým daním odvede DPH, zaplatí za majetek a auta. Stejně tak odvádí sociální a zdravotní daň, pokud zaměstnává pracovníky. Jakmile tedy něco vlastníte nebo jste společnost, vždy daně platíte. Bez ohledu na zisk či prosperitu. Takže není nic divného na tom, že kdo nemá příjem nebo mu nestačí, stejně odvádí státu jeho desátek. Můžeme se nad tím podivovat, ale o je tak všechno. Ať se daně jmenují jak chtějí, těmto platbám státu se nejde nikdy vyhnout. Nezaplacení by totiž znamenalo blokace a prodej vlastních majetkových aktiv. 

Pokračovat na článek


Zákeřná silniční daň

Silniční daň vypadá na první pohled a možná i na několik dalších pohledů velmi nevinně. Prostě podnikáme, platíme silniční daň a za auto, které máme pro sebe, daň neplatíme. Jenomže daňová situace se může vyvinout velice nepříznivě. Stačí jeden den autem odvézt okurky pro svoje zelinářství. Auta a předmět daněPokud nechcete platit daň, musíte mít třeba elektromobil, hybridní auto a dokonce i auta na CNG a LPG nebo benzín E85 jsou od daně osvobozena. Osvobození podléhá také městská doprava, záchranná služba a třeba hasiči. Poplatníkem daně je ten, kdo je zapsán jako provozovatel vozidla. Ale ne vždy.     Plátce daněDaňové přiznání se podává zpětně do 31. ledna každého roku. Jako vždy se musí platit čtvrtletní zálohy na daň a v lednu se pouze vše zúčtuje a doplatí. Přebytky se použijí na další období a pokud je poplatník žádá zpět, musí si počkat. Problém s autem je jiný. Zákon stanovuje, že i použití auta pro podnikatelskou činnost znamená povinnost platit daň. Daň se počítá za měsíc a jen jeden den vyúčtování nákladů za osobní auto v podnikání zakládá povinnost zaplatit měsíční daň – tedy 1/12  roční daně nebo denní daň 25 Kč.Zaměstnanci a půjčení autaPodobně je na tom zaměstnavatel, který proplácí zaměstnanci náhrady za používání vlastního vozidla. Daň musí nejen přiznat, ale sám odvést. To by ještě šlo zvládnout. Dalším problémem je půjčení auta. Za auto, které někdo použije pro podnikání, platí daň opět provozovatel. Když se stane, že někomu přenecháme vůz a ten si uplatní náklady, opět jako majitelé platíme daň a podáváme přiznání. Tady může dojít ke značným problémům, protože se o použití pro podnikání ani nemusíme dozvědět.Sazby silniční daněSazby daně nejsou vysoké, ale při více vozidlech se načítají:do 800 cm3  – 1.200 Kčnad 800 cm3 do 1250 cm3  – 1.800 Kčnad 1250 cm3 do 1500 cm3  – 2 .400 Kčnad 1500 cm3 do 2000 cm3 – 3.000 Kčnad 2000 cm3 do 3000 cm3 – 3.600 Kčnad 3000 cm3 – 4.200 KčPokud podnikáte v nákladní dopravě, jsou částky ještě podstatě vyšší. Například vozidlo o 2 nápravách nad 27 t vyjde na 46.200 Kč ročně.Silniční daň je tedy jednoduchou daní, pokud od počátku počítáte s podnikáním. Běda, když ale použijete auto občas nebo jej někomu půjčíte. Potom vznikne řádný účetní zmatek.          

Pokračovat na článek


Mezinárodní platby

V průběhu předběžného pohovoru jsou potenciální zákazníci pro faktoring služby. Pre-screening se provádí na základě společných informace o činnosti klienta, a to: oblast činnosti, postup pro provedení platby (možnost platby předem, platby v rozsahu realizace zboží). Zase potenciální zákazníci na fázi pohovoru seznámí s požadavky faktoring oddělení banky, podmínkami a podmínkami faktoring služby.Potenciální zákazník předloží všechny potřebné dokumenty pro posouzení otázky o možnosti faktoring služby jeho pohledávky. Při tomto oddělení zaměstnanci faktoring operací kontrolují dodržování následujících požadavků: balíček dokumentů musí být kompletní, všechny dokumenty jsou zařízené řádně, tj. v souladu s požadavky právních předpisů ČESKO federace a banky.Po pohovoru se provádí analýza finanční situace klientů, dlužníků a kvality plnění závazků vůči sobě navzájem. Informační základny pro analýzu slouží dotazník klienta, obsahující v sobě různé předměty, včetně dostupnost reklamací a jejich příčiny. Součástí přihlášky musí být oddíl, informace jehož charakterizuje dlužníků klienta. Povinné účastníky procesu hledání informací o klientovi a jeho debitor, kromě zaměstnanců v oddělení faktoring operací, jsou zaměstnanci právní služby a bezpečnostní služby, jejichž úkolem je ověřit pravdivost poskytnutých údajů a právní čistoty jejich smluvních vztahů.V konečné fázi je analyzován stupeň rizika na faktoring operace a rozhoduje na základě výsledků předchozí práce banky. Hlavním rizikem, charakteristickou pro faktoring, je riziko nezaplacení ze strany dlužníků. Proto by měla být zvláštní pozornost věnována schopnosti dlužníků včas a v plném rozsahu splácet své závazky vyplývající ze smluv dodávky. Hlavní – moci tohoto rizika — opoždění platby. V tomto případě se banka musí zjistit její příčiny.Rozhodnutí o faktoring služby je přijat na základě výsledků pečlivém studiu a analýze všech předložených dokumentů a dalších získaných informací.Druhá fáze — práce na tvorbu dokumentů —výsledkem přijetí kladného rozhodnutí o faktoring údržbu. Základním dokumentem, v jehož rámci se konají faktoring operace s konkrétním klientem, je dohoda faktoring. Účetnictví v něm všech právních aspektů do určité míry přispívá k účinnému provádění faktoring operací z právního hlediska. Praxe ukazuje, že je vhodné uzavřít smlouvu o faktoring služeb zákazníka, v souladu s kterým se banka zavazuje sloužit konkrétní nebo všechny své dluhy. V této smlouvě jsou zaznamenány body, které jsou společné pro všechny transakce, a to takto: předmět smlouvy, podmínky a postupy pro financování a převodu finančních požadavků, práva a povinnosti stran, odpovědnost smluvních stran, zásahu vyšší moci okolnosti, cena factoringové služby a platební podmínky, dobu platnosti a další podmínky. Kromě toho, všechny znaky, které určují předmět koncese, a to: jméno dlužníka, dokumenty, potvrzující platnost požadavků na hotovost, částka požadavky, termín platby-on-demand — naleznete ve speciální dodatky ke smlouvě faktoring služby.Třetí fáze — monitorování factoringové obchody — představuje součet akce, zaměřené na kontrolu plnění klienty a dlužníky svých závazků vůči bance. Je to důležitá fáze organizace faktoring operací, který musí nutně doprovázet celý proces faktoring služby zákazníkům. Monitoring faktoring operací zahrnuje:průběžné hodnocení shody aktiv umístěných v rámci smluv faktoring, požadavky a podmínky banky, která jsou uvedena ve vnitřním prohlášení o faktoring operací, jakož i platných norem, vypracovaných orgány, jimiž se řídí faktoring činnost bank;posouzení aktuální finanční situace zákazníků a také finanční situace a platební morálky dlužníků;kontrolu nad transakcemi, zákazníky či dlužníky, které jsou problémové odvětví ekonomiky. 

Pokračovat na článek


Různé země - různé ceny aneb Kolik utratíme v Evropě?

Stále více a častěji cestujeme. S tím je spojeno i nakupování - a kdo by nechtěl nakupovat co nejvýhodněji? V malém přehledu vybraného zboží můžete porovnat ceny v různých evropských zemích:1,5 litrová lahev Coca-ColyVe Francii, zemi minerálek, je Coca-Cola relativně levná - průměrná cena je 1,40 €. Ještě levnější je však ve Španělsku - 1,13 € a v Holandsku -1,26 €. Zato v Londýně se prodává za 1,69 € a v Irsku dokonce za 2,12 €. Renault Scenic DynamicOficiální cena tohoto modelu je ve Francii 26 440 €. Ale pokud narazíte na výhodnou akci, můžete ho mít o 10% levněji, tj. za 23 796 €. Ještě lépe pořídíte v Belgii - stejný model stojí 21 650 € nebo ve Španělsku - 21 407€. A jestli vám nevadí trochu si zacestovat, vypravte se do Slovinska. Renault tam pořídíte o 23% levněji, za 20 358 €. Balení 5 prázdných přepisovatelných DVDVe Francii a Lucembursku ho „díky“ speciální dani koupíte dvakrát dráž než v ostatních zemích. Balení pěti DVD - RW Verbatim se ve zde prodává za 16 €, zatímco v Německu za 7 € a v Británii za 6 €. Balíček cigaret Marlboro lightKuřáky nejvíce potěší ceny ve Španělsku -1,72 €. Ve Francii nakoupíte cigarety za 5 €, v Británii za 7,46 €. Nejdražší cigarety se prodávají v Norsku - 8,96 €. Krabička s 10 pilulkami paracetamoluBolest hlavy vás vyjde nejlevněji na jihu Evropy - ve Španělsku na 68 centimů a v Portugalsku na 54,5 centimů. Francouzi zaplatí 0,91 centimů, zhruba stejně jako Němci - 0,97 centimů. Stejný lék koupíte ve Švýcarsku za 1,15 € a ve Finsku až za 1,97 €. Pokoj pro jednu osobu v dvouhvězdičkovém hoteluTarif se mění podle místa pobytu a sezóny. Pro srovnání byl vybrán hotel Ibis v centru města, 1 noc během týdne /nikoli víkend/. Nejvyšší cenu zaplatite v Londýně - 109 € za noc! Následuje Amsterodam se 105 €, Madrid s 89 € a Paříž s „pouhými“ 77 €. Jsou-li vaše finance omezené, vydejte se na východ - ve Vídni přenocujete za 66 € a ve Varšavě za 54 €. Kniha Da Vinci code /Šifra mistra Leonarda/ - kapesní vydáníEvropští čtenáři zaplatí různou cenu: Angličané si mohou Brownovu knihu koupit za 6 €, Němci za 7,95 €. Ještě více zaplatí Belgičané - 8,15 €. Francouzi si čtenářský zážitek dopřejí za 9,9 € a Dánové dokonce za 13,40 €.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek


Proč Češi téměř neinvestují

Ve svém okolí a při práci na své diplomové práci jsem zjistil, že investování, není v české populaci, zejména oproti vyspělým zemím jako USA, Velká Británie, Japonsko, Německo či Švýcarsko, příliš rozšířené. Za hlavní důvody považuji zejména tyto:Chybí výukaFinanční gramotnost se nevyučuje na školách  a dnešní mladá generace se nemá od koho dozvědět principy investování – chybí odborníci na tuto problematiku na středních školách a u rodičů nevidí příklad v praxi. Naopak jsou utvrzování v tom, že investování je rizikové a nebezpečné (zkušenost z vlastní rodiny). Z médií slyšíme o finanční krizi a akcie pro nás tímto již navždy zůstanou jako něco obrovsky riskantního, protože nechápeme souvislosti. Finanční instituce tomu přizpůsobují svou nabídku a ani se nesnaží poučit své klienty o principech investování a dále propagují hlavně konzervativní produkty jako jsou stavební spoření, kapitálové životní pojištění, penzijní připojištění, termínované vklady či spořící účty. Když už nabídne podílový fond, bude se jednat nejspíš o málo výnosné peněžní či zajištěné fondy. Za RČinvestments proto chystám vzdělávací semináře pro širokou veřejnost a výuku finanční gramotnosti pro studenty středních škol.Socialistická minulostJde o pozůstatek minulého režimu, kdy obchodování na kapitálových trzích bylo nepřístupné stejně jako celý princip kapitalismu. Lidé měli jednu banku, jednu pojišťovnu a vkladní knížku a neměli přístup ani informace o možnostech investování. Dnes však žijeme v tržní ekonomice a hlavní zásadou kapitalismu je fakt, že peníze vydělávají peníze. Bohužel nepříjemné zkušenosti z kuponové privatizace přinesly investování vizitku nebezpečné aktivity. Věřte, že jde o mýtus a Vaše peníze již budou v bezpečí."Nemám peníze abych mohl investovat."Investování má také vizitku aktivity pouze pro bohaté. Střední třída obyvatel, právě pro kterou má investování dle mého názoru největší smysl, o této možnosti nemá téměř ponětí. Někteří investoři ji proto nazývají "chudí, kteří o tom ještě neví". Investovat však lze i 100 Kč. Proto si myslím, že není nikdo, kdo nemůže investovat. Jsou pouze lidé, kteří nechtějí investovat, bojí se nebo investování nerozumí. Posláním RČinvestments je tento postoj změnit.Konzumní společnostŽijeme v době konzumní společnosti, podporované masivní reklamou výrobců spotřebního zboží. Jsme ze všech stran zavaleni jejich nabídkou a někdy naprosto nesmyslně utrácíme za věci zbytečné, nebo takové, které si vzhledem ke svým příjmům nemůžeme dovolit – jen proto, abychom dobře vypadali před svými známými nebo proto, že se nám najednou nahromadily na účtu. Naše pýcha nás připravuje o peníze, které za nás mohou pracovat. Máme strach, že vložíme peníze někam, kde časem o část z nich můžeme přijít, a tak je místo toho utrácíme za něco, co ztratí hodnotu téměř okamžitě (například automobily, elektronika, luxusní dovolené).Dostupnost půjčekKam se podíváme, všude reklama na spotřebitelské úvěry, rychlé půjčky či kreditní karty. Je pro nás proto snadné si peníze vypůjčit, místo abychom si na své spotřební zboží našetřili, případně místo abychom trvale udržovali určitou finanční rezervu. Zadlužit se na Vánoce se stává čím dál běžnější a zisky splátkových společností rok od roku rostou. Naše peníze z bankovních vkladů, místo aby pomáhaly financovat české podnikatele a rozvíjet naši ekonomiku a tím i zaměstnanost, jsou často použity na půjčky pro nešťastníky, kteří neumí zvládat své finance a mohou se takto dostat do nepříjemné dluhové spirály.Krátkodobá orientaceVelmi málo z nás uvažuje dlouhodobě – často slýchám od přátel, že neřeší, co bude za 20let nebo, že „důchodu se nedožiji.“ Statistika uvádí, že 92% dnešní populace se důchodu dožije, my si ale chceme co nejvíce užívat, dokud jsme mladí. Tvrdě pracujeme, tak si za své peníze chceme dopřát příjemné prožitky, a to ihned. Právě pro mladé slušně vydělávající lidi je však dlouhodobé investování životní příležitostí, jak docílit finanční nezávislosti. Socialismus udělal z našich dnešních seniorů velmi chudé osoby, a tak se ho někteří mladší až štítí. Začneme-li však co nejdříve budovat svou finanční nezávislost, můžeme jít na penzi předčasně a plnými doušky si užít podzim života.Pomoc od státuSpousta lidí spoléhá na stát, že se o nich v případě nouze postará, místo aby si budovali své vlastní bohatství. To je však obrovskou chybou. Zvláště při dnešním stavu veřejného rozpočtu je pro mě nepochopitelné, že někdo věří slibům politiků, kteří jednají pouze ve vlastním zájmu, činí populistické sliby a nevidí dále než do příštích voleb. Sociální dávky v budoucnu rozhodně nemusí být samozřejmostí. Češi přeceňují také význam státních podpor ke stavebnímu spoření a penzijnímu připojištění a o jiné možnosti se ani nezajímají. Tyto peníze jsou ale peníze z našich daní - co získáme na příspěvku nám stát někde jinde musí vzít!Lákavý jackpot v loteriiDoufáme v paní Štěstěnu a snažíme se snadno vydělat velké peníze ve Sportce či hazardních hrách. V obou případech jsme však matematicky v nevýhodě a naše peníze pravděpodobně skončí v rukou kasina či Sazky.Především důsledkem výše zmíněného mohou senioři z vyspělých zemí trávit svůj důchod cestováním po světě, zatímco ti čeští budou po zbytek života odkázáni na minimální penzi od státu.

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Příjmy z pronájmu- kam s nimi

Na první pohled se zdá, že příjmy z pronájmu jsou jednoduché a zařadit je do účetnictví nebo uvést v daňovém přiznání nebude žádný problém. Ale duše odborníka, který zákony vytvořil, nebyla nakloněna jednoduchosti. Proto se může stát, že tyto příjmy jsou jinde, než mají být.Příjmy z pronájmu nemovitého majetkuPříjmy, které plynou z pronájmu bytu nebo domu, jsou vcelku jednoznačné. Jsou vyjádřeny nájemní smlouvou a obsahují cenové ujednání o výši pronájmu. Pozornost by každý měl věnovat ujednáním, která označují doprovodné služby. A to hned ze dvou hledisek. Prvním je otázka odpočtu nákladů. Služby jako elektřina, voda, plyn a další přímo souvisejí s potřebou bydlení a patří do § 9 Zákona o daních z příjmů (ZDP) a znamenají, že se může uplatnit příjem z pronájmu. Abyste se nepřipravili o náklady nebo o peníze využitím paušální daně ve výši 30 % měly by být zvlášť odděleny od samotného pronájmu. Buď je platí rovnou nájemce, nebo Vy, ale nesmíte napsat, že služby jsou součástí nájemného. Potom při uplatnění paušálu, musíte odečíst 30 % z celé takové částky. A druhým problémem jsou další služby. Když k pronájmu poskytnete úklid, snídani, praní nebo cokoliv jiného, musíte si opatřit živnostenské oprávnění a náhle se příjmy z pronájmu přesunují do příjmů z podnikání (§ 7 ZDP). A to je velký rozdíl.Způsob daněníPříjmy z pronájmu tedy nesmíte provozovat na živnostenské oprávnění a dokonce ani nemovitost nebo movitá věc nesmí být součást obchodního majetku podnikatele nebo společnosti. Pokud je tedy dům či byt psán na fyzickou osobu, je všechno v pořádku. Pokud jste ovšem nemovitost koupili nebo převedli do firmy, opět nejde o příjmy z pronájmu (§ 9), ale řadí se do běžných podnikatelských příjmů. A proč je v tom tak velký rozdíl? Jednak se z nich stanou příjmy, které se kumulují s dalšími příjmy. A také vstoupí náhle do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Tedy nejen, že jej zvýší, ale také založí povinnost platit sociální a zdravotní pojištění! Proto je dobré příjmy z pronájmu oddělit od dalších služeb (kromě energií, vody atd.), aby si poplatník nemusel opatřit živnostenské oprávnění a platit sociální a zdravotní daně.  Stejně tak se nesmí dostat nemovitost do společnosti nebo do jmění podnikatele.Příjmy z pronájmu movitých věcíDo příjmu z pronájmu patří také jakýkoliv pronájem třeba auta nebo motorové pily. Tyto pronájmy, pokud nejsou příležitostné, opět spadají do kategorie příjmů z pronájmu a platí pro ně také Příloha č. 2 Daňového přiznání. A dokonce na ně nemusíte mít ani živnostenské oprávnění. Naopak, pokud si živnostenské oprávnění pořídíte, spadnou opět do příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Tím jsou jinak daněny a stávají se součástí vyměřovacího základu pro stanovení sociálních a zdravotních daní. Pokud tedy nechcete zbytečnou administrativu a platby, musíte i movité věci pronajímat bez živnosti a neposkytovat další služby. K pronájmu auta tak nemůžete nabízet mytí, odtah nebo řízení vozidla.Jak na výdaje a daňV Příloze 2 daňového přiznání pak při vyplňování musíte nejprve uvést, zda příjmy pocházejí ze společného jmění manželů. To je proto, že příjmy může  danit jen jeden z manželů a nelze je například rozdělit. A poté si musíte vybrat, zda uplatníte paušál 30 % nebo skutečné náklady. Procento skutečně není vysoké. Pokud je uplatníte například při příjmu 10.000 Kč měsíčně a 120.000 Kč ročně, odečtete 36.000 Kč a zbyde ke zdanění 84.000 Kč (pokud jste neuplatnili například slevy na úroky z hypotéky nebo životního pojištění atd.) Čistá daň by tedy byla 12.600 Kč. Z té si minimálně odečtete 28.400 Kč jako slevu na poplatníka a nemusíte platit nic. Naopak pokud například živíte 2 děti, Daňová správa Vám poukáže přes 20.000 Kč na účet. Pokud později budete chtít uplatnit ztrátu, máte možnost ji odečíst oproti budoucímu zisku. Můžete také uplatnit skutečné náklady, například rekonstrukci nemovitosti, služby a odpisy nemovitosti. Nemovitost se odepisuje 30 let a auto 5 let. Dům za 5.000.000 Kč bude odepisován 3,3 % ročně a tedy 165.000 Kč. Auto za 500.000 Kč odepíšete 20 % ročně a je to 100.000 Kč. Výrazně si tedy snížíte daňový základ.Pozor na chybyPři danění pronájmu movitých nebo nemovitých věcí je tedy hlavně nutné se vyvarovat chyb s dalšími poskytnutými službami, aby se nestaly běžnými příjmy podnikatele a neplatily se z nich odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nesmíte mít živnostenské oprávnění a poskytovat další služby. Pokud je to nezbytné, raději sami pronajímejte a třeba manželka může mít živnost na služby a danit zvlášť. Takové řešení neodporuje zákonu. A také se musíte rozhodnout pro paušál, který není vysoký nebo pro skutečné náklady a vést daňovou evidenci. Záleží na nákladech, které s nemovitostí nebo třeba autem máte, na odpisech a na tom, zda budete v budoucnu potřebovat uplatnit ztrátu. Proto je potřeba pečlivě zvážit výhodnost svého rozhodnutí. Chyby by mohly vést nejen ke ztrátám, ty jsou většinou v oblasti minimálních plateb daně z příjmu, ale hlavně ve značných problémech se sociálními a zdravotními odvody. A s těmi už legrace není. Mohly by vám pronájmy pěkně znechutit.

Pokračovat na článek


Dividenda- snadný příjem a zajimavá investice

Být rentiér není vůbec špatná životní situace. Rentiérství bohužel nespočívá pouze ve výběru peněz na soukromý blahobyt. K zajištění života pravidelným a bezpracným příjmem je potřeba kapitál. Teprve peníze dělají peníze a palmáre z akcií je příjemným zpestřením rozpočtu. Existují společnosti, které pravidelně a bezpečně poskytují rentu.Co je dividendaV podstatě výplatou nějaké částky dostává akcionář do rukou podíl na zisku společnosti, jejíž akcie drží. Dividenda je tedy rozdělení peněz mezi akcionáře, kteří jsou v rozhodný den držiteli akcií takto štědré společnosti. Jedná se tedy skutečně o peníze, které nestojí žádnou námahu a je „pouze“ potřeba kapitál k pořízení akcií. O výplatě zisku rozhoduje valná hromada na schůzi akcionářů. Navrhnout výplatu a její výši je oprávněno vedení společnosti nebo jakýkoliv akcionář. Kromě částky, která se vyplatí, propočtu peněz, které připadnou na akcii, musí také valná hromada schválit datum, kdy se budou dividendy vyplácet.Dividenda a kurz akcieNa pouhém držení akcie přes rozhodný den se krátkodobě nedá vydělat. Akcie totiž následný den poklesne o čistou dividendu. V České republice je ještě dividenda daněna 15% daní. Jestliže tedy společnost vyplácí dividendu 100 Kč, pak akcionář dostane pouze 85 Kč. Proto se užívají pojmy hrubá a čistá dividenda.Česká spořitelnaPříkladem výplaty dividend jsou většinou banky, které mají stabilní pozici na akciovém trhu a pravidelně generují slušný zisk. V minulém roce řádná valná hromada České spořitelny, a.s. dne 20.4.2012 rozhodla o rozdělení zisku společnosti za rok 2011 a nerozděleného zisku předchozích let a jeho použití na výplatu dividend ve výši 4.560.000.000 Kč, což je 30 Kč na jednu akcii, akcionářům zapsaným ve výpisu z registru emitenta ke dni 20.4.2012, 24.00 hod. Dividenda byla splatná dnem 1.6.2012. Z hlediska nákupu akcií je důležitý poměr nákupní ceny k vyplácené dividendě z hlediska kapitálových příjmů. Akcionář České spořitelny dostane za investici do akcie České spořitelny ve výši 803 Kč 26 Kč čistého příjmu. Procentuelně vychází taková investice na 3,23 %, což odpovídá některým spořícím účtům. Ovšem akcionář může akcii kdykoliv prodat a může také dlouhodobě vyčkávat na růst ceny.Dividendový výnosPokud se mluví o tomto pojmu, tak se jedná o propočet výnosu z dividendy. Stanovuje se poměrem hrubé dividendy k tržní ceně akcie a násobí stem. V případě České spořitelny by tedy poměr byl 30 : 803 = 0,037 * 100 = 3,7 %. V angličtině se vžil pro dividendový výnos termín „dividend yield“.Nákup akcií tedy může probíhat různým způsobem a dividenda je takovou třešničkou na dortu. Akcie bank nebo velkých energetických společností představují zajímavou investici, která z dlouhodobého hlediska přináší růst vlastního kapitálu, ochranu před inflací a také doplňující peněžní prostředky, které nestojí žádnou námahu. Je lepším zdrojem příjmů v důchodu a jistotou stáří, než vkládání peněz do penzijního systému, jak jej nyní připravila vláda. A třeba taková Telefónica O2 vyplácela za rok 2011 dividendu 27 Kč na akcii o nominální hodnotě 100 Kč. Čistý výnos byl tedy ve výši 23 Kč na akcii v hodnotě  330 Kč a v procentech 6,95 %. Dividend yield pak dosáhl 8,18 %. To je zajímavá a bezpečná kapitálová investice.

Pokračovat na článek


Holding – ovládejte, ale neplaťte vysoké daně

Holdingová společnost se stala populárním způsobem řízení dceřinných společností. Vytvořením mateřské společnosti nedojde pouze k přesunu kapitálu, ale také k různým formám optimalizace daní a anonymitě vlastníků.Holding se nezakládá v ČRPodstatou holdingové struktury je vlastnění podílů nebo akcií ve společnostech. Holdingová společnost na sebe bere pouze řídící rizika, ale vyhýbá se jiným problematickým oblastem. Většinou se zakládá mimo území států, kde sídlí ovládané společnosti. Proto také KKCG Karla Komárka  se sídlem na Kypru pouze drží a tím také řídí přes akcie ostatní společnosti v ČR.Výhody holdinguDržením akcií nevstupuje mateřská společnost do žádných rizik a přesunem kapitálu či daněním optimalizuje svoje příjmy. Může operativně a rychle přesunovat majetkové podíly podle změn v legislativě a zároveň nemusí odhalovat vlastnickou strukturu. Akcie v držení holdingu jsou buď na majitele a tedy anonymní nebo na jméno, ale tím je u dceřinných společností opět sám holding a nikoliv konkrétní fyzická osoba.Ochrana majetkuTím, že holding spravuje pouze majetkové účasti a sám se na podnikání přímo nepodílí, nehrozí finanční problémy a ztráty. Holding je odděleným vlastníkem, který za dceřinnou společnost nenese žádnou odpovědnost. V případě konkurzu nebo exekuce se jej tak nedotknou žádné majetkové sankce. A je také chráněn cizí jurisdikcí. Česká republika má podepsánu řadu dohod o ochraně investic. Pokud dojde k nějakému zásahu do majetkových práv, může holding vést spor se státem na zahraniční půdě. Není tak závislý na rozhodnutích českých loajálních úředníků.Daňová optimalizaceHolding si pro svoje působení vybírá takové země, kde příjmy z akcií nebo daně z příjmů jsou co nejnižší. Může tedy na jednu stranu vykazovat vysoký obrat a zisk a na stranu druhou nedanit zbytečně velkými procenty. Stejně tak může přijímat dividendy nebo obchodovat nedaňově mimo území státu, kde vykazuje hospodářskou činnost.Srážková daňProblémem převodu kapitálu je takzvaná srážková daň. Česká republika pro kapitálové převody do daňových rájů zvedla tuto daň z 15 % na 35 %. Holdingová společnost by tak obdržela dividendu z akcií po sražení těchto 35 %. Holdingovou společnost ale není třeba zakládat v daňovém ráji. Naopak existují země, kde není nutné další daně z dividend nebo kapitálových převodů zdanit.Výběr zeměNejoblíbenějšími destinacemi pro holdingové společnosti jsou Nizozemsko, Anglie a Kypr. V Nizozemsku musí mateřská společnost vlastnit alespoň 5% podíl na dceřinné společnosti, musí mít akciovou strukturu a dceřinná společnost musí podléhat procentnímu zdanění. Potom je možné bez dalších daní převést dividendu nebo kapitál a nic dalšího neplatit. V Anglii musí holding držet nejméně 10 % dceřinné společnosti a musí být obchodní společností jak holding tak také dceřinná společnost. A pokud jsou dividendy zdaněny více, než je tomu v Anglii, žádná další daň se neplatí. Nejjednodušší situace je na Kypru. Holding musí držet alespoň 1 % dceřinné společnosti a zdanění nesmí být výrazně nižší než na Kypru. Dividendy a kapitálové převody jsou za splnění těchto jednoduchých podmínek zcela osvobozeny od daní.Čeští podnikatelé tedy nezakládají holdingy proto, aby lépe vypadali. Založení mateřských společností mimo ČR znamená odliv a zajištění kapitálu. Přitom se použijí daňové a legislativní výhody zemí v EU jako je Kypr, Nizozemsko nebo třeba Lucembursko, Švýcarsko či Belgie. Struktura takových společností nemusí být známá ani vlastník nemusí sdělovat svoje nacionále. Holding je tedy ukázkou optimalizace kapitálu a zárukou, že nedojde k majetkovým a právním problémům majitelů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Hypotéka – nekonečný úvěr s možností přejít jinam

Na hypotéce je nejhorší propočet let. Samozřejmě hrají úroky, fixace, zajištění a různé druhy splácení důležitou roli. Ale pohled na mladé manžele, kteří si před podpisem úvěru pohlédnou do očí a uvědomí si, že tomu druhému bude o 30 let víc, vyvolává mrazení v zádech. Za svých 30 let od podpisu budou společně pracovat, žít, plodit děti, obstarávat si nábytek a vybavení. Vychovají děti, jejich děti budou již mít děti a oni pomalu začnou přemýšlet o důchodu. Tehdy teprve zaplatí poslední splátku…Podmínky hypotékyVzpomínáš, jak jsme tehdy podepisovali hypotéku? Zeptají se mnozí svého protějšku, pokud se mezitím nerozvedli, nerozešli nebo neodregistrovali svoje partnerství. A může se stát, že si ani nevzpomenou kde, kdy a za jakých okolností podepisovali tento nekonečný závazek, protože mohou prostřídat banky jako svoje boty, mohou kroužit mezi podmínkami, výší úroků a vybírat si. Za 30 let je možností opravdu mnoho.Změna bankyMěnit partnery nemusí být v případě hypotéky žádná legrace. Vypořádání vzájemných závazků se může nevyplatit, protože velkou část spolykají lační právníci a další banky. S koncem fixace vzniká právo na změnu banky, ale není to zrovna levná záležitost. Částky se vyjadřují v procentech a znamenají často desetitisícové hodnoty. Dosahují tak třeba několika splátek. Proto je fixace problém nejen z hlediska změny banky, ale také podmínek změny a otázkou, zda se několik desetin v úročení skutečně vyplatí.Běhání po úřadechSe změnou hypoteční banky platí také povinnost předložení dokladů A není to jen tak malá starost. Nové bance se musejí předložit výpisy z katastru, účty, smlouvy a potvrzení. Čas tedy hraje důležitou roli a pokud chcete licitovat s bankami o úroku, je nejlepší zkusit sice hypotéku udat v jiné bance, ale také sdělit svojí úvěrující instituci, že máte lepší nabídku. Když ji banka dorovná, nevyplatí se přejít jinam.Výše poplatkůPoplatek není tedy zanedbatelná část nákladů na hypotéku. Dosahuje běžně téměř jednoho procenta a splácí se hned při schválení. Běžně mají banky stanovených 0,8 až 0,9 % a minimální částku od 5.000 do 10.000 Kč za jednotlivý hypoteční úvěr. Úvěr na 2 miliony korun, který pomalu ani nezajistí slušné bydlení, vyjde na poplatku na 16.000 až 18.000 Kč. O ty definitivně přijdete a k tomu požaduje většina bank alespoň 10 % financování nákupu nemovitosti z vlastních zdrojů. Na začátek tady finanční náklady jen letí.Poplatky za vedení úvěruAčkoliv banka nemá při včasném splácení problémy, účtují si hypoteční instituce poměrně slušný poplatek. Většinou jde o sto až dvě stě korun. Při 30 letech splácení a stokorunové bankovní dani tak zaplatíte 36.000 a 200 korun znamená logicky dvojnásobek. Hypoteční banky tak získávají mnoho dalších prostředků mírným, ale zajištěným příjmem, který je nestojí mnoho námahy.Při změně banky jde tedy o dobrý propočet také skrytých výhod a nevýhod. K vlastní bance bychom neměli přistupovat nepřátelsky a jednat. Banky jsou sice takové monumenty předpisů a rozhodnutí, ale jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Hypotéka je pro banku krásným a dlouhodobým zdrojem příjmů, na který se může spolehnout. Hypoteční úvěry zajišťují dobrou likviditu a nezatěžují banku žádnými riziky a problémy. Proto o hypotéku stojí. Nejlepší je tedy starý trik o lepší nabídce. Ušetříte si nervy, čas  a nakonec i peníze.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Náhrada škody za úraz na chodníku. Na čí straně je zákon?

Zmíněný zákon o pozemních komunikacích neukládá přímo majitelům chodníků, aby je uklízeli. Přenáší na ně pouze odpovědnost z případné škody, ale jen v případě, …„pokud se neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“Zákon namísto toho, aby chránil chodce, jako by už předem dával obcím možnost, aby si našly alibi a vyhnuly se odpovědnosti. Možná je to tím, že sám navrhovatel „chodníkové novely“ senátor Jaroslav Kubera nejednou řekl, že jejím účelem je především zbavit odpovědnosti za chodníky majitele přilehlých nemovitostí.Převážná většina obcí si alibi hledá velmi úspěšně. Oznámily, že na úklid chodníků nemají dost peněz a proto to není „v mezích jejich možností“. Některé vydaly seznam ulic, kde se prostě uklízet nebude, a tím „upozornily“ občany. Další vztyčily výstražné cedule nebo natáhly pruhované pásky, aby „zmírnily závady“.Jen málokde se pokusili hledat alternativní řešení, přesto že se jich nabízí hned celá řada. Obec může prostě slušně požádat majitele přilehlých nemovitostí, aby chodník uklízeli jako dosud, a jako kompenzaci jim poskytnou posypové prostředky, nářadí, přispět nějakou finanční náhradou. Dalším řešením, které doporučilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, je využít k úklidu chodníků nezaměstnaných, případně zapojit i práceschopné příjemce jiných sociálních dávek.Krajním řešením může být zvýšení daní z nemovitostí, aby byly na úklid peníze, což paradoxně doporučil sám ochránce vlastníků nemovitostí senátor Kubera. Vstřícnější by však možná bylo naopak snížit daň z nemovitosti těm vlastníkům, kteří se zaváží v zimě chodníky uklízet.Nepodléhejte sentimentuChodníková novela se obrátila především proti chodcům. Chodníky jsou v mnohem horším stavu, než když je na své náklady udržovali majitelé přilehlých nemovitostí. Pokud se chodec na chodníku zraní, musí obec uznat, že bylo v jejích silách chodník udržovat, ale že to přesto neudělala. Když to radní neuznají, poškozenému nezbude než se soudit.Jenže to některým lidem připadá nevhodné a problém bývá i v tom, že nevědí, kolik by měli požadovat. Například Česká pojišťovna vyplácí za průměrnou škodu při úrazu vzniklém pádem na neupraveném chodníku 9 000 Kč, Kooperativa 16 000 Kč, ale to nemusí kompenzovat zdaleka všechno.Poškozený může požadovat kompenzaci na dobu, kdy jste museli být kvůli zranění v pracovní neschopnosti, a to ve výši průměrné mzdy za dny, kdy nebudete pobírat žádnou nemocenskou a pak ve výši rozdílu mezi nemocenskou a průměrnou mzdou v ostatních dnech. Podnikatel může požadovat ušlý zisk za dobu, kdy nemohl podnikat, případně kompenzaci nákladů, které mu tím vznikly.Dále je možné požadovat náhradu nákladů léčení, například dojíždění na rehabilitaci, náklady na pořízení zdravotních pomůcek, také kompenzaci bolestného, případně ztíženého společenského uplatnění. Lze uplatnit nárok i za majetkovou škodu, pokud jste si při pádu poškodili oděv, rozbili hodinky, mobil, notebook nebo brýle.Ale připravte se na to, že budete-li chtít uplatit nárok na odškodění za úraz na neuklizeném chodníku, zákon nebude zrovna na vaší straně a budete muset svůj nárok prokázat. Dočtete se, že nejlepší je pořídit okamžitě fotodokumentaci chodníku, na kterém jste upadli, a sehnat si svědky, kteří by vám případně svědčili u soudu.Jenže to se dobře říká. Když pak dojde k vážnější nehodě, většinou jste ochromeni bolestí a staráte se, jak si co nejdříve zajistit lékařské ošetření. Vůbec vás nenapadne fotit chodník a shánět svědky, takže pak ani nemáte čím svůj nárok prokázat. Nezbývá než se spolehnout, že radnice váš nárok uzná.

Pokračovat na článek


Splatnost daně z nemovitosti

 Daňové přiznání k platbě daně z nemovitosti je povinností každého vlastníka automaticky, tedy bez výzvy finančního úřadu. Pokud v předešlém roce vlastník nabyl nemovitost, je nutné během ledna daňové přiznání na finančním úřade podat.Speciální situaci pak představuje stav, kdy na konci roku podá žadatel návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, avšak ten není do 31.12. vyřízen, tudíž k rozhodnému datu 1. 1. není současný majitel uveden v katastru nemovitostí. V takovém případě se nepodává daňové přiznání v lednu, ale do tří měsíců po měsíci, kdy toto vlastnické právo do katastru nemovitostí je zapsáno. Stejný postup je i u dědického řízení, které se nestihne vyřídit v daném roce a zasahuje tak do roku následujícího. Teď už tedy k samotnému podání a splacení daňového přiznání. To se musí podat do konce ledna roku 2010. Splatnost takto exaktně určena není. Můžou nastat dvě situace.Pokud je daň do 5 000 Kč , pak je jí nutné zaplatit do konce května roku 2010.Ve druhém případě, pokud je částka daně větší než 5 000 Kč je možné jí rozdělit na dvě stejné části.První je pak nutné zaplatit do konce května a druhou do konce listopadu 2010. Minimum pro platbu daně je stanoveno na 30 Kč. Speciální případy pak představují zemědělci a chovatelé ryb. Ti mají také možnost platbu rozpůlit a navíc první část mohou zaplatit v prodloužené lhůtě a to až do konce srpna. Druhou platbu pak hradí stejně jako klasický plátce do konce listopadu 2010. ProdleníPokud není daň zaplacena v termínu, je účtováno za každý den prodlení úroky. Jedná se o výpočet za každý den po splatnosti z částky, která měla být zaplacena (pokud je částka rozdělena na dvě stejně velké, tak se úroky z prodlení počítají pouze za danou poměrnou část).  Výpočet daně z nemovitostiVýpočet daně je vždy popsán v pokynech, které jsou přikládány k formuláři k daňovému přiznání k dani z nemovitosti. Je možné je navíc získat na stránkách ministerstva financí. Do hry vstupují dva parametry. Sazba daně a koeficient. Koeficientem se násobí příslušné výměry pozemků a zastavěných ploch. Na základě tohoto výpočtu pak jednoduše stanovíte daň, kterou je nutné finančnímu úřadu odvést. Zvýšení sazby pro rok 2010 u všech pozemků, kde se vypočítává výměra v metrech čtverečních značně zamíchá daňovým přiznáním. U ostatních výpočtů, tedy zemědělských pozemků sazba zůstává stejná. Jde o ornou půdu, chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady. Daň ze staveb se také zvyšuje na dvojnásobek, kromě staveb sloužící k podnikatelské činnosti, kde je nastavena stálá sazba 10 Kč za metr čtvereční. Koeficienty pro výpočty jsou však složitější.V roce 2008 byl zaveden místní koeficient a vybrané peníze z daní tak končili v obecních kasách. Obce si tak mohli kontrolovat a hodnotit vybrané peníze. Takže každá radnice si mohla místní koeficient vyhlásit a libovolně s ním manipulovat (v daných mezích). Radnice se tedy zachovala dle svého nejlepšího mínění a svědomí. Souhrnné informace, jaké jednotlivé obce zvolily koeficienty, nejsou k dispozici. Avšak na místně příslušném finančním úřadě je možnost tento koeficient jednoduše zjistit. Často tuto informaci ví i na příslušné radnici. V budoucnu by tento údaj měl být k dispozici i na stránkách ministerstva financí. Dále je nutné zohlednit i koeficient původní, který je určený zákonem v rozmezí 2 – 5. Ten je odvislý od počtu obyvatel v obci, kde se příslušná nemovitost nachází. Obce si i tento koeficient mohou upravovat vyhláškou u obytných domů, bytů a stavebních pozemků.   

Pokračovat na článek


Zaručí placené studium na vysoké škole vyšší úroveň vzdělání?

Vysoké školství v České republice potřebuje nový impuls. Školné by jím bezesporu mohlo být, ale rozhodně je nutné danou problematiku detailně zpracovat. Výše školného na vysoké škole a jeho forma jsou tím nejsnazším. Důležité je nastavit parametry, stipendia a další možnosti, aby bylo vysokoškolské vzdělání stále dobře přístupné, avšak pouze těm, kteří o něj mají skutečný zájem.Dnešní doba je velice nakloněna vysokoškolskému studiu.Dnešní maturitní ročníky mají prakticky neomezené možnosti ve výběru vysokoškolského studia dle svých nejsilnějších stránek. Avšak často je situace i opačná, že volí studenti cestu nejmenšího odporu a po maturitě zamíří na takovou vysokou školu, kde budou moci dále trávit studentská léta, avšak v budoucnu s využitím studovaného oboru spíše nepočítají. To je problém řady dnešních vysokoškoláků. Již nyní vědí, že znalosti, které na vysoké škole získají nebudou uplatňovat v praxi, ale pouze díky získanému titulu budou mít větší vstupní pracovní „renomé“. Na druhou stranu vysokoškolské vzdělaní nikdy není na škodu. Situace v podobě podpory vysokého školství je bezesporu velmi chvályhodná, avšak důležité je nezapomínat na kvalitativní stránku věci. Kvantita nesmí předbíhat před kvalitou. A to je nejspíše problém dnešního školství. Je tento přístup pro zemi jako takovou prospěšný? Navíc celkové výhody ze studentského života často rozhodují ve prospěch studia i bez zjevného zájmu skutečně školu dokončit. Výhody studentů jsou z pohledu daňových slev, ubytovacích stipendií a sociálních výhod více než lákavé a bohatě nahradí platbu 500 Kč za přihlášku na vysokou školu, kterou si student může předkládat třeba i několik let po sobě. Navíc v případě nějaké „lehčí“ školy může velice snadno uspět i studiem a tento status si držet řadu let bez velikých problémů. Jsou pak takový studenti pro společnost prospěšní?Jak by celý systém vypadal v případě placeného studia a ne jako nyní v systému dotování studentů? Nacházeli by studenti větší uplatnění? Vážili by si vysokoškolského studia a poctivě pracovali na svém vzdělání? Zlepšil by se přístup univerzit a úroveň vzdělání? Prvotní myšlenka a odpověď je bezesporu ano. Avšak je nutné celý systém dokonale promyslet a dostatečně nastavit parametry. Jenom stanovení samotné výše školného by byla velmi hrubým nástřelem a teprve čas by asi ukázal, jaká výše platby je nejoptimálnější.Přínosy placené vysoké školyPrvním přínosem by určitě bylo to, že na vysokou školu by se nehlásil každý „maturant“, ale opravdu pouze ti, kteří mají zájem o další vzdělání, které jim pomůže v budoucím zaměstnání. Rozhodně by se zkvalitnil i přístup škol, které by konečně mohly fungovat na tolik omílaném zákaznickém přístupu a mohly by studentům nabízet lepší práci v hodinách, interaktivní výuku, menší počet žáků ve třídě a od toho odvislé větší nasazení každého z nich při daném předmětu. Přínos školného by tedy rázem byl v relativně nižším počtu zájemců o vysokoškolské studium, ale rozhodně by se navýšil procentní podíl úspěšných uchazečů ku počtu přijatých. Každý vysokoškolák by chtěl školu zdárně a v termínu dokončit. Samozřejmě je nutné placené školné doplnit stipendijními programy pro zájemce, kteří by si placení školného nemohli dovolit, avšak díky svým mimořádným znalostem a výsledkům by jim školné bylo propláceno univerzitou či přímo státem. Tato stipendia by pak byla motivací i pro běžné studenty, jak si „snadno“ přivydělat a kvalita znalostí by rozhodně stoupala. Samozřejmě kvalita znalostí je odvislá od náročnosti požadavků, které jsou ze strany univerzity předkládány. V současnosti je situace na řadě škol taková, že se snaží zbytečně své studenty nevyhazovat, jelikož každý jeden student přináší škole dané tabulkové peníze, tudíž by byla sama proti sobě. Takový přístup je krajně nevyhovující a doufejme, že není tím hlavním, o co na vysokých školách u nás jde. Při zavedení školného by tedy měla rámcově stoupnout kvalita výuky. Vysokoškolští absolventi by pak již skutečně vždy představovali elitu národa a kvalitně edukované pracovníky připravené se zařadit do pracovního procesu právě v oboru, který 3 či 5 let studovali. Stávali by se z nich odborníci a vysoké školy by tak plnily svůj hlavní úkol.Jiný pohled na placení školnéhoV současnosti se tedy přetřásá myšlenka zavedení školného, které budou platit studenti vysokých škol. Avšak již v současnosti je vysoká škola zpoplatněna. Pomineme-li samozřejmě náklady obětované příležitosti a další náklady spojené se studiem (ubytovaní, skripta, stravování, doprava). Avšak na druhé straně se platí vysoké školství u nás z daní. Takže již nyní je zpoplatněno, avšak plošně, ode všech daňových poplatníků, kteří odvádějí do státní poklady peníze. Jde o neefektivní způsob a také samozřejmě způsobe velmi nepřehledný. Studium na vysoké škola tak platí každý místo těch, které ho skutečně využívají. Zavedením školného by se tak toto netransparentní dotování škol přesunulo do roviny velice jasné a přehledné. Efektivita by samozřejmě vzrostla s ohledem na přímou vazbu peněz od studenta ke škole bez dalších úředníků a úřadů, které musí samozřejmě také někdo financovat, takže i zde se zbytečně ztrácí peníze na vzdělání.Růst konkurence na straně škol i studentůZavedení školného by rozhodně přispělo ke vzrůstu konkurence. Každý student by velmi dobře vybíral, kam půjde studovat. Kvalita školy, výuky a vybavení by určitě hrála významnou roli. První myšlenky by se neupínaly na snadnost přijímacích zkoušek či studia, ale na adekvátnosti protihodnoty vzhledem k platbě školného. I školy by samozřejmě bojovaly o studenty a snažily by se jim vytvořit nejlepší možné podmínky a zajímavé studijní plány. Zodpovědné studium ze strany studentů je pak samozřejmostí, jelikož motivace opřená o platbu a nutnost platby, by rozhodně přinesla více efektivity a zájmu z obou stran.Snížení dostupnosti zavedením školnéhoŘada lidí argumentuje tím, že zavedení školného znepřístupní vzdělání celé řadě lidí. Avšak v konečném důsledku tento argument je naprosto mylný. Už jen samotné stipendijní programy pro studenty, kteří mají o téma zájem, dokáží se mu více věnovat a díky tomu mít dobré výsledky, tedy i stipendium, pomůže prakticky každému. Prospěchová stipendia by zkrátka pomohla i tento problém řešit. Určitá forma sociálních stipendií by také určitě pomohla. Navíc se koketuje i s myšlenkou odložení platby pomocí studentských půjček. Jasná pravidla a jasné splácení by umožnily studentům vzít si půjčku na financování svého studia a s jejím splácením začít až po absolvování a nalezení zaměstnání. Stát by navíc takovou půjčku mohl určitým způsobem zvýhodnit, aby nebyla krajně nevhodná a vyřešit tím tolik zdůrazňovaný problém snížení dostupnosti vzdělání. Každý by měl jednoduše na výběr.

Pokračovat na článek


Pohonné hmoty – čím větší daně, tím větší daňové úniky

Pohonné hmoty jsou rájem pro podvodníky. V benzínu činí daně kolem 60 % ceny, a tak se najdou různí „podnikatelé“, kteří si tuto částku rádi ponechají. Zákony jsou děravé a problém s pohonem aut bude vždy jedním ze základních pilířů hospodářské politiky státu.Proč zrovna benzínKaždý ekonom chápe, proč stát tolik tlačí na výběr drobných daní. Je to lukrativní příjem. Každý řidič, který natankuje odvede z 1.000 Kč celých 600 Kč státu. Komu by se nelíbilo mít takto zajištěný příjem. Jenomže některý občan odvede tyto peníze „šikovnému“ soukromníkovi. A tak stát ročně přichází o 6 – 10 miliard příjmů ze spotřební daně a z DPH.Auta, silnice a pohonné hmotyS autem souvisejí některé nároky a podmínky využití. Velice nákladné jsou pro stát stavby silnic, které si jako špatný hospodář ponechal. Tyto stavby stojí ročně miliardy, ale jsou potřeba pro rozvoj infrastruktury země. Bez fyzického oběhu zboží a služeb se zatím žádná země neobejde. Částečně si stát kompenzuje výdaje na stavby, opravy a údržbu silnic a cest mýtným a dálniční známkou. Peníze ale nestačí a kolony aut dále trčí v zácpách. Vina není ve špatných propočtech, ale v regulaci trhu s auty.Daně z autProti benzínu a silnicím jsou auta velice zvýhodněná. Jako země s rozhodujícím dopadem na hospodářství automobilovým průmyslem, si nemůžeme dovolit sáhnout výrobcům na jejich ceny. Tato nerovnost ale produkuje značnou daňovou nerovnováhu na trhu. Je poměrně levné a jednoduché si pořídit auto a daně jsou velice nízké. Platí se pouze DPH a to u osobních vozů, zatímco u užitkových vozidel nebo pro podnikatelské použití se DPH odečítá. Oproti pohonným hmotám tvoří daň jen 20 % z DPH. Třetinu oproti výběru z nafty a benzínu. Stát tak v podstatě říká – kupujte si auta a utrácejte co nejvíce za jejich provoz. Silnice vám postavíme zdarma. Tedy z jiných daní.Rovnováha trhuPokud by mělo dojít k ekonomickému a nikoliv tradičnímu řešení problému daní, musela by se spotřební daň vybírat již u aut. Není to v žádném případě populární krok a znamenal by propad rozpočtu. Hospodaření státu ale hodně závisí na výdajích na dopravní infrastrukturu. Měly by se tedy zpoplatnit i silnice? Pravděpodobně ano. Jejich bezplatné používání je v podstatě ekonomickým nesmyslem. Copak stát zdarma nebo za směšný poplatek pronajímá byty nebo poskytuje zdarma obchodní nebo výrobní prostory, půdu, lesy jen tak na užívání?Dopad vyrovnání daňové zátěžePochopitelně by spotřební daň na auta a zpoplatnění silnic vedlo k útlumu ekonomiky. Snížení daní na benzín a naftu by vedlo k vyšší spotřebě a zároveň k většímu využití silnic a dopravy. Snížily by se daňové úniky a došlo by ke spravedlivému rozdělení daní. Není totiž odůvodnitelné proč výrobci aut mají tak nízkou daň a prodejci, distributoři nebo výrobci pohonných hmot tak vysokou. Stát ale myslí jinak.Podvody s PHMVýrobci aut dál chrlí tisíce vozů za co nejmenší ceny. Vůz si lze koupit včetně DPH za 100 tankování po 2.000 Kč. To je značná neúměra. Naopak daňové úniky neplacením DPH a spotřební daně budou lákavé tak dlouho, dokud tak vysoká daň bude existovat. Nedávno byl odhalen podvod v dovozu benzínu z Rakouska ve výši 1,25 miliardy korun. Firmy používají bílé koně, které nasazují do společností a daně se neodvádějí vůbec. Ovšem s daní se prodávají. Podobně se deklarují pohonné hmoty jako maziva nebo známé lehké topné oleje, ale nakonec se dostávají do distribuce. S tak vysokou daní si vždy někdo cestu najde.Opatření státuStát chce zpřísnit kontroly. Nejlepší daň je přitom taková, kterou daňový poplatník zaplatí, protože by mu neplacení přineslo víc problémů než zaplacení. Takovou ovšem spotřební daň a DPH u PHM není. Je tak lukrativní, vysoká a lehce získatelná, že vždy bude lákat podvodníky. Vždyť stačí přivézt cisternu k pumpě a nechat tankovat řidiče. A potom 30.000 litrů s 20 Kč zisku dělá 600.000 třeba za den. Stát chce tedy zpřísnit registraci distributorů, protože na 3.500 čerpacích stanic připadá 1.500 distributorů. To je neskutečný počet, ale z hlediska předešlého příkladu pochopitelný. Dojde k centrálnímu zaznamenávání oběhu PHM od skladů po distribuci a čerpací stanice. Čerpání PHM má být u pump dokonce prováděno registračními pokladnami. Stát se tedy vydává touto cestou, ale úspěch bude zase mizivý. Podvodníci si u takto lukrativní transakce cestu vždy najdou. A systémové opatření se stát udělat nechystá. Bylo by bolestivé a těžce vysvětlitelné lobbystickým skupinám výrobců vozidel a stavitelům silnic.

Pokračovat na článek


Dohoda o pracovní činnosti – brigáda s volným výkladem práce

Pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce mají značná omezení. Vyhnout se obvyklému pracovnímu poměru a přitom překročit počet odpracovaných hodin přes 300 ročně umožňuje stálá brigáda. Nazývá se pracovní činností.Počet hodin a daněDohoda o pracovní činnosti (DPČ) je výhodná pro zaměstnavatele. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí do výše 2.499 Kč měsíčně. Přitom rozsah pracovní doby může být až polovina běžné pracovní doby zaměstnavatele. Když zaměstnavatel má s jinými zaměstnanci sjednánu týdenní pracovní dobu 40 hodin, může sjednat maximálně 20 hodin na DPČ. A ještě jedna výhoda platí pro DPČ, kterou málokdo zná. Když příležitostné příjmy z této dohody nedosáhnou 20.000 Kč ročně, neplatí se žádná daň. Musí se jednat o součet všech příležitostných činností. Takže kdo uzavře například DPČ na 6 měsíců po 2.400 Kč měsíčně, dosáhne tak 16.400 Kč příjmu a neplatí žádné daně.Minimální mzda a pracovní dobaZaměstnavatel si u DPČ musí uvědomit, že má také určité povinnosti. Musí dodržet minimální mzdu, která činí v roce 2012 částku 8.000 Kč měsíčně nebo 48,10 hodinově. Zajímavostí DPČ je volná možnost stanovení pracovní doby a místa práce. V běžném pracovním poměru musí být v pracovní smlouvě jasně stanovená pracovní doba a místo práce. U DPČ tato povinnost odpadá. Jedná se o příležitostnou práci na příležitostném místě. Zaměstnanec dokonce může odpracovat za týden více hodin, než polovinu běžné pracovní doby. Tato polovina se totiž posuzuje za celou dobu trvání DPČ. Pokud tedy sjednáme DPČ na 10 týdnů a běžná pracovní doba je 40 hodin týdně, zaměstnanec může odpracovat celkově 200 hodin bez ohledu na to, kolik odpracoval týdně. Jeden týden tedy odpracuje 5 hodin a druhý týden 40 hodin. Celkově však nesmí překročit z dobu trvání DPČ uvedených 200 hodin.Rozdíl s dohodou o provedení práce (DPP) a pracovním poměremDPČ se může uzavřít na více než 300 hodin ročně a může být vykonávána kdykoliv a jakkoliv. Je to příležitostná práce a pokud nedosáhne 2.500 Kč měsíčně a 20.000 Kč ročně, tak se nedaní. Zároveň může mít jeden zaměstnavatel a jeden zaměstnanec sjednáno několik DPČ, což u DPP nejde. DPČ je tak mnohdy výhodnější, než sjednání DPP, která je značně omezující. Zaměstnavatel dokonce může mít u jednoho zaměstnance 2 DPČ a tím vlastně nahrazuje pracovní poměr. Přitom DPČ může být sjednána na dobu určitou bez jakéhokoliv omezení.Zdanění DPČPokud pracovník na DPČ podepíše Prohlášení k dani, odvádí se záloha na daň ve výši 15 % měsíčního příjmu a pokud nepodepíše, prostě se odvede 15% daň. Rozdíl je pouze v tom, že při podepsaném prohlášení k dani musí zaměstnanec uvést příjem spolu s dalšími příjmy do celkového daňového přiznání. Při nepodepsaném prohlášení k dani prostě daň odvede a dál se již nemusí zabývat dalšími daňovými hlášeními a odvody.Dohoda o pracovní činnosti je v podstatě nepravidelnou brigádou. Dá se s ní obcházet běžná pracovní smlouva, protože může být sjednáno několik takových dohod s jedním zaměstnavatelem současně. Zároveň nedokáže žádný Inspektorát práce kontrolovat tyto dohody z hlediska pracovní doby, protože lze pracovat jakkoliv a kdykoliv. Pokud není dohodnuto, jak se DPČ vypovídá, podle zákona je možné ji zrušit s 15 denní výpovědní lhůtou od doručení nebo okamžitě v případě hrubého porušení pracovních povinností zaměstnance nebo zaměstnavatele. DPČ tak lze využívat jako zastírání běžného pracovního poměru a vyhnout se pracovní smlouvě a omezením, které má dohoda o provedení práce.

Pokračovat na článek


Nebourané ojetiny po havárce

Prakticky každý prodejce bude tvrdit, že daný vůz nebyl nikdy bouraný. Obzvláště u dovezených vozidel z Německa je však velká pravděpodobnost, že daný automobil právě před svým transportem do České republiky nějaký šrám utržil. Jak ale poznat bourané vozidlo?Začít je třeba u porovnání barevných odstínů u jednotlivých dílů karoserie, což pozná prakticky kdokoliv. Zkušený odborník ví přesně, kam se podívat a kde jsou rozdíly nejznatelnější. Následně musí automechanik zkontrolovat fakticky stav jednotlivých dílů a celé karoserie. Opět je třeba se spolehnout na odborníka, který přesně ví, jak vypadá opravený a jak původní díl karoserie.Kupte opravdu to správné vozidloČíslo karoserie, tedy VIN kód – výrobní číslo vozidla, je prakticky zásadním údajem, který musí korespondovat s technickým průkazem. Obvykle bývá umístěno pod čelním sklem a vyraženo na karoserii na předním podběhu či na podlaze vozidla. Prodejce bude vědět, kde toto číslo je, pokud ne, nechte automechanika toto číslo vyhledat a porovnejte ho s technickým průkazem. Bezpodmínečně musí sedět. Pokud ne, nekupujte vozidlo. Důležité je také, aby mechanik vyhodnotil, zda číslo není přeražené či s ním nebylo nijak manipulováno.Nákup vozu nepředstavuje pouze automobilPři nákupu vozidla je důležité získat i potřebnou dokumentaci k vozu. V dnešní době a zvláště pak u vozidel dovezených, je zcela běžné vedení servisní knížky k vozidlu. Jde o deklarovaný údaj, na který se dá relativně dobře spolehnout. Důležité pak je, aby servisní knížka byla vyplněna a měla tak vypovídající hodnotu. Další dokumenty představují nejrůznější návody, uživatelské příručky a postupy. Navíc by kupující měl k vozidlu dostat všechny klíče. Obvykle jde o dva kusy a nikoliv jeden jediný, jak je často prodejci předkládáno.Koupě po podepsání smlouvyPokud jste vy i váš automechanik spokojeni s faktickým i dokumentárním stavem vozidla, již nic nebrání uskutečnit nákup. Dohadování o ceně necháme na vás, jelikož nejde o radu jak nakoupit, ale spíše o metodiku psychologie nákupu a jednání. S čím vám ale pomůžeme, je smlouva o koupi vozu. Předně je nutné si ji detailně přečíst a porozumět každé části, která se v ní vyskytuje. U odkazů na zákony je nutné si tento zákon vyhledat a seznámit se s ním. Popřípadě využít služeb právníka, který může případnou složitou smlouvu zkontrolovat a vyhodnotit, zda se nejedná o jednostranně nevýhodnou koupi. Navíc smlouva o nákupu vozidla musí pro ochranu obou stran obsahovat následující údaje:Specifikaci prodávajícího pomocí jména, adresy a nejlépe rodného čísla. Stejně tak u kupujícího je nutné tyto údaje uvést. Pokud je prodávajícím subjektem firma, je třeba zadat obchodní jméno, adresu a minimálně IČ. Tím bude subjekt jasně identifikován.Následně je nutné uvést předmět smlouvy, tedy vozidlo – detailní specifikace SPZ, rok výroby, číslo technického průkazu. VIN, barva, obsah motoru a technická kontrola. Následně je nutné prohlášení prodávajícího, že je vlastníkem vozidla a že nezamlčel žádné závady na vozidle. S prodejem je nutné spojit předání technického průkazu a plné moci k provedení převodu vozidla v registru na nového majitele.Kupující se musí ve smlouvě zavázat, že vozidlo od prodávajícího převezme do svého vlastnictví a zaplatí za to dohodnutou sumu. Je vhodné do smlouvy uvést, že kupující si je vědom toho, že změnou majitele zaniká povinné ručení a je nutné uzavřít nové.Dále je součástí smlouvy jasná specifikace ceny a to včetně daně z přidané hodnoty. Pokud je vystavována faktura, je nutné uvést splatnost faktury a účet, na který má být finanční obnos zaslán. Případně variabilní symbol platby.Obvykle je pak součástí smlouvy o koupi vozu odkaz na obchodní zákoník, který upravuje všechny ostatní náležitosti, které nejsou součástí smlouvy. Jde o běžnou praxi, jelikož je zbytečné psát vše do smlouvy. Obchodní zákoník je pro obě strany závazný a nezvýhodňuje ani jeden subjekt. Smlouvu je samozřejmě nutné vyhotovit dvakrát a každá strana obdrží jeden podepsaný výtisk. Hodí se ještě vložit prohlášení, že obě strany smlouvu četly, rozumí jí a s obsahem souhlasí. Svobodně pak smlouvu podepíší s údajem o místě a datu podpisu.Pokud smlouva vše potřebné obsahuje, je vám srozumitelná a souhlasíte s ní. Kupte vozidlo. Pokud není nic podezřelé, vozidlo je podle vašich představ a smlouva je bez skrytých klauzulí, kupte si vozidlo podle vašeho přání a užijte si ho do sytosti. Může vás navíc hřát u srdce, že jste nic nepodcenili a nákup si řádně připravili. Pokud vám informace zde uvedené pomohly s nákupem vozidla, podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskuzi pod článkem. 

Pokračovat na článek


Služby do zahraničí – peklo předpisů

Prý jsme exportní země. V oblasti strojů a zařízení určitě. Tam platí nějaká pravidla a podmínky, které se vyvíjely mnoho desítek let. S internetem a službami do zahraničí je ale stále nejasno a stát jim evidentně nerozumí. Komplikuje tak českým podnikatelům export svých schopností. Vždyť služba mnohdy nestojí žádné náklady a dá se vyvézt bez jakékoliv podpory. To naše skvělé stroje, stavby a výrobky mnohdy neumějí.Sedím doma a dělám službyAle vůbec netuším, zda platit DPH nebo jak a co danit. V tomto je skutečně problém a zákon je nejednoznačný. Pokud je místem plnění třetí země, platí, že tyto služby se v ČR nedaní a tím se ani nezapočítávají do obratu. To je dost důležité pro výpočet a získání statutu plátce DPH. Když máte obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přes milion, stáváte se plátcem. Když máte obrat v zahraničí, tak se plátcem nestanete při jakémkoliv obratu. Rozdíl je ovšem v místě plnění.Identifikovaná osobaPokud ale služby poskytnete v EU, pak se musíte identifikovat jako osoba, která musí podat souhrnné hlášení, které se týká jen přeshraničních plateb. V tuzemsku tedy plátcem nejste, ale v podstatě hlásíte svoje příjmy a výdaje ze zahraničí. Tím udáváte příjemce tohoto plnění, který podle toho, zda je nebo není plátcem DPH, musí zase na druhé straně plnit povinnosti DPH. Stát tak zavedl tento polotovar, protože takto je složitá administrativa a zákony v EU. Pokud by se v EU vybírala DPH podle místa plnění bez ohledu na přeshraniční obchod nebo službu, bylo by vše jednodušší. To by ovšem státy musely DPH a způsob výpočtu včetně výběru sjednotit.Placení daně z příjmuPřestože je služba složitou záležitostí, danit svůj příjem musíte. Otázka ale není tak jednoznačná. Například s USA existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění. Pokud plníte do USA, bude otázkou, zda nedanit v USA. A toto je poměrně diskutabilní. Službu, kterou uděláte doma, odešlete do USA a přijmete za ni platbu tak zdaníte jednoznačně v ČR. Pokud si peníze necháte poslat na konto v USA a máte jejich registraci, musíte podle zákonů USA danit u nich. Tedy zaplatíte daň tam. To se ale nemusí líbit ČR. Vždyť jste službu dělal v podstatě zde. A tady skutečně může jít o problém. Daňová správa může rozhodnout, že daň zaplatíte bez ohledu na dohodu s USA.Jak se vyhnout problémům?Je jasné, že když daň ze služby nepřiznáte, těžko se  někdo doví, že jste vůbec službu provedli. Přesto mohou vniknout problémy. USA mohou informovat o vedení účtu v USA a příjmech na něm. Pokud se do USA nechystáte, tak ani nevyužijete výhod placení daní v USA. A daně jsou v USA vyšší než v ČR. U nás z příjmu milion korun po odečtení třeba paušální daně 40 % je základem daně pouze 600.000 Kč. Z tohoto základu si můžete odečíst třeba daňovou ztrátu, spoření  a další položky (nikoliv náklady na podnikání). I kdyby tedy nebyl žádný odečet, máte základ daně 90.000 Kč. A ještě si odečtete minimálně 24.840 Kč jako slevu na poplatníka (bez slevy na manželku nebo dítě) a platíte jen 65.160 Kč. To z milionu skutečně není mnoho.Problémem tak není placení daní, ale chamtivost jednotlivých států. Problém v místě plnění podle služby je skutečně často specifický. Když někomu tvoříte stránky přímo na jeho hostingu, asi jde vyloženě o službu v zahraničí. Pokud mu stránky vytvoříte doma v ČR a nahrajete na hosting, pak platíte v ČR. Ale jisté to není, protože stejně tak je místem plnění zahraničí. Se službami je to těžké a představa, že dostanete na účet milion a nemusíte jej zdanit, může mrazit v zádech. A daňová správa se bude zajímat o takový příjem, protože nad 100.000 Kč nebo v případě podezřelé transakce banka vše hlásí analytickému útvrau při MF ČR. Takže poplatník má zase problém. Nic není jednoznačné a nikdo závazně neporadí.

Pokračovat na článek


Finanční superspráva

Po zavedení jednotného inkasního místa plánuje Ministerstvo financí převedení dalších plateb pod Finanční správu. Samozřejmě odůvodňuje toto opatření pohodlností daňového poplatníka. Je však jasné, že vznikne kontrolní orgán, který bude mít mnoho dat o občanech.Platby za pojistnéDoposud si tyto daně inkasovaly samostatně různé instituce včetně ČSSZ. Nyní bude kromě daně z příjmů ještě Finanční správa kontrolovat a vybírat pojistné na důchod, zdravotní pojištění a dokonce i daň, která se platí za zaměstnance. Systém tak obestře pavučinou veškeré odvody státu a uzavře kontrolu nad občanem. Pokud nějakou daň občan nezaplatí, hned bude možné jeho prohřešek dohledat.Daňový řádTaké další opatření znamená výhodu i nevýhodu. Daňový řád je procesní prostředek, který stanovuje způsob placení daní, lhůty a sankce. Je dost přísný a nekompromisní. Zavedení tohoto předpisu znamená sice sjednocení lhůt – konečně zmizí občas 8 dní, občas 15 na podání a odvedení daní. Pro občana je ale dost komplikovaný a hlavně dává Finanční správě velké pravomoce.Výběr daníPod výhodou pro občana se tak skrývá kolos, který bude státu podávat ucelené a citlivé informace. Bude mnohem těžší se vyhnout placení nějaké daně a daňový prohřešek bude hned patrný. Zmizí tak stav, kdy některý podnikatel nebo podnik odváděl třeba jen některou daň a navenek vypadal jako platící subjekt. Zda se vybere víc daní je ale otázkou. Mnohé daňové subjekty již dávno pracují v režimu hotovostí, což se týká hlavně práce (načerno), která je tak hluboce zatížena daní, že se nevyplácí pracovní poměr. Bič na občana v podobě příjemné služby tak brzy dopadne opět na záda pracujícího a podnikatele.     

Pokračovat na článek