Notice: Undefined variable: ub in /home/slavikz44/web/financevbezpeci.cz/public_html/application/classes/stalk.php on line 146

Notice: Undefined variable: ub in /home/slavikz44/web/financevbezpeci.cz/public_html/application/classes/stalk.php on line 153

Deprecated: strripos(): Non-string needles will be interpreted as strings in the future. Use an explicit chr() call to preserve the current behavior in /home/slavikz44/web/financevbezpeci.cz/public_html/application/classes/stalk.php on line 153
PRAHA | FinancevBezpečí.cz

Výsledky vyhledávání pro dotaz praha

Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva

 Právní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání. V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene. Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný.JUDr. Milan Vašíček, Dan Dvořáček, Brno, Praha*I. ÚvodemPrávní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání.V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene.1 Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný. Pokud je subjekt A vlastníkem pěti pomerančů a usmyslí si, že subjektu B převede tři a dva si chce ponechat, může to udělat buď složitě, tedy tak, že mu převede všech pět a pak si nechá dva vrátit, nebo jednoduše tak, že mu dá pouze tři. Nechceme tvrdit, že tato obrazná analogie je bezezbytku aplikovatelná na vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva v souvislosti s převodem nemovitosti. Chtěli bychom se však pokusit o prozkoumání této otázky a nalezení míry, v níž je takový postup eventuálně možný.Vlastnické právo je v klasickém pojetí civilního práva převáděno vždy jako určitý ideální celek blíže neurčených práv, jejichž nepřímým předmětem je věc v právním smyslu. V institutu spoluvlastnictví pak nacházíme promítnut fakt, že vlastnictví lze převádět nejen jako celek, ale též v ideálních jeho částech – podílech. Lze však převádět samostatně též určité konkrétní složky vlastnického práva, nikoli jen ideální podíl? A pokud ano, jaké jsou podmínky takového převodu a jaké jsou jeho důsledky? Na tyto otázky bychom rádi nalezli odpověď v tomto příspěvku.II. Pohled civilního právaVlastnické právo se skládá z velmi různorodé škály vlastnických oprávnění, která díky absolutní povaze tohoto práva zaručují vlastníkovi ochranu před zásahy třetích osob. Jedná se o klasické ius utendi, fruendi, disponendi et abutendi, tedy o právo věc užívat, těžit její plody, věcí majetkově disponovat a případně věc zničit. V praxi se užívají právní vztahy, kdy vlastník na bázi obligační umožní výkon některých těchto práv jiné osobě, např. nájemní smlouvou. V takovém uspořádání vztahu vlastníku zůstávají všechna jeho oprávnění a nájemce svá práva vykonává jen odvozeně od práv vlastníkových, nedochází zde tedy k dělení vlastnictví tak, že by určité složky vlastnického práva originárně náležely jinému subjektu nežli vlastníku. Jak ale hodnotit převodní, např. darovací, smlouvu na nemovitost, v níž je ujednáno, že „dárce převádí celé vlastnické právo k pozemku s výjimkou práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě práva na pozemku čerpat vodu, kteréžto si ponechává“. Takovou smlouvu lze zajisté na první pohled ohodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Můžeme tvrdit, že vlastnictví je celistvý právní institut, který nepřísluší štěpit jiným než zákonem předpokládaným způsobem, tedy na ideální podíly.Můžeme též smlouvě přiznat platnost i účinnost, nicméně interpretací dojít k závěru, že strany sjednaly přechod (celého) vlastnictví s tím, že je pak následně vytvořeno věcné břemeno ve prospěch dárce, protože, opět, vlastnické právo nelze štěpit, a proto si také nelze jeho specifickou část ponechat.Jsme toho názoru, že jakkoli jsou oba přístupy myslitelné, lze zaujmout i poněkud „odvážnější“ stanovisko, totiž že přejde „okleštěné vlastnické právo“ a jako vedlejší produkt se vytvoří právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch zcizitele. Pro přijetí takového závěru je však zapotřebí formulovat dvě základní podmínky.1. Právo, které si zcizitel ponechává, musí být bezpodmínečně obsaženo v právu vlastnickém, jehož zbytek převádí.Tato podmínka je poměrně jasným vyústěním faktu, že si jen těžko lze ponechat něco, co subjekt nemá. Předmětem ponechání si tak mohou být jen oprávnění absolutního charakteru, která ve vztahu k dané nemovitosti vlastník má. Předmětem ponechání si nemohou být povinnosti třetích subjektů k plnění, protože takové povinnosti nejsou typickou součástí vlastnického práva. I pokud by nabyvatel nemovitosti souhlasil s převzetím takových povinností v souladu s převodní smlouvou, nebude se jednat o „ponechání si“ práva, ale o jeho nový vznik. Pokud bychom měli situaci přiblížit klasickou civilistickou terminologií, tak si v obecné rovině lze ponechat právo odpovídající služebnosti,2 ale ne reálnému břemenu.3 To proto, že vlastníku zpravidla již z vlastnictví samého svědčí všechna práva k jeho nemovitosti, která by teoreticky mohla nabýt formy služebnosti, nesvědčí mu však práva svým obsahem odpovídající reálným břemenům. Přesněji řečeno, vlastník si zajisté může ponechat práva, která by po převodu vlastnictví rezultovala ve vytvoření služebnosti jistivé4 (faciendum). Taková služebnost tkví v právu oprávněného užívat určitým způsobem vlastníkovu věc, např. oprávněný smí chodit přes vlastníkův pozemek. Takové právo si převodce může ponechat, protože je jistě má – zajisté smí chodit po svém pozemku. Je dokonce představitelné, že by takovým „ponecháním si“ byla vytvořena služebnost záporná (non faciendum), která nespočívá v právu oprávněného nějakým způsobem cizí věc užívat, ale v povinnosti vlastníka nějakým způsobem svou věc neužívat. Vlastník např. nesmí na svém pozemku vysadit stromy. Taková služebnost může vzniknout „ponecháním si práva“ tak, že si převodce ponechá právo na to, aby na pozemku nikdo stromy nesázel. I takové uspořádání je podle našeho názoru možné, protože i takové právo k pozemku vlastník před převodem zajisté má. 2. Převedené okleštěné vlastnické právo stejně tak jako ponechaná si jeho část musejí být schopny právního života v některé z forem, které platné právo zná.Jsme toho názoru, že autonomie vůle v soukromém právu nachází své místo v oblasti jednání subjektů a obsahu jejich vůle, nikoli však v tom, jaké právní následky budou s jejich jednáním spojeny. Pouze aprobace zaměřeného projevu vůle právem a jeho spojení s právními následky tvoří pojmové znaky právního úkonu, přičemž otázka aprobace právem a spojení projevu vůle s následkem není v moci subjektů práva, ale v moci zákonodárcově. Řečeno jinými slovy, subjekty práva mají zajisté volnost v tom, jaké právní následky svým jednáním zamýšlejí dosáhnout a jak tuto svou vůli projeví. Není již však v jejich moci rozhodnout, zda jimi zamýšlené následky skutečně nastanou. (Např. dvě osoby, které nejsou manžely, zajisté mohou pojmout úmysl, že „vloží“ věc jednoho z nich do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Tyto osoby zajisté mohou uzavřít i smlouvu s takovým obsahem. Tato smlouva však nikdy zamýšlený výsledek nevyvolá, protože neexistuje právní norma, která by s takovým právním úkonem takový právní následek spojovala.) V rozebíraném případě to znamená, že není možné, aby účastníci diskutované převodní smlouvy pomocí jejích ustanovení konstruovali nové, právu neznámé formy vlastnictví či spoluvlastnictví nebo věcných práv obecně5 a odvolávali se na autonomii své vůle a dožadovali se, aby třetí osoby a státní orgány jejich „výtvor“ akceptovaly. Proto je zapotřebí, aby účastníci případné převodní smlouvy nastavili převod jednotlivých práv takovým způsobem, aby se vlastnictví, které se původně celé nacházelo pouze u jednoho z nich, rozdělilo na dvě entity, které budou podřaditelné pod existující kategorie věcných práv známých platnému právnímu řádu. Pokud je převáděna ideální část vlastnictví – podíl, je situace jednoduchá. U obou nových spoluvlastníků zaujmou jimi nabytá (resp. ponechaná) práva formu spoluvlastnických podílů, což je uspořádání, se kterým právo počítá.Je otázkou, jestli je toto uspořádání jediné možné.Pokud je převáděna jiná část vlastnického práva než ideální podíl, tedy např. je převáděno celé vlastnictví mimo práva obývat určitou část nemovitosti, je otázkou, jakých forem toto rozdvojené uspořádání může nabýt. Pokud zcizujícímu vlastníku má zůstat právo obývat určitou místnost, jedná se o právo odpovídající věcnému břemeni. Ostatně právě takové věcné břemeno je velmi často v praxi zřizováno. O tom, že tato „ponechaná“ práva tedy svým obsahem věcnému břemeni korespondují, není pravděpodobně sporu. Co však nabyl „nový vlastník“, pakliže si převodce takové právo ponechal? Převodce nabyl celé vlastnictví k nemovitosti s výjimkou tohoto práva, a je tedy vlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem. I takové uspořádání je v praxi časté a zjevně možné. Naopak není výše uvedený postup myslitelný u movitých věcí, protože tam by práva zúčastněných subjektů nabývala forem, které právo nezná. Jelikož současné občanské právo nezná věcná břemena váznoucí na movitých věcech, neexistuje institut občanského práva, který by vhodně korespondoval např. věcnému právu užívání cizí movité věci.Z výše uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že lze v rámci vlastnického práva k nemovitostem izolovat určitá vlastnická oprávnění, která si zcizitel při převodu vlastnictví ponechá, což povede ke vzniku věcného břemene na převáděné nemovitosti na straně jedné a vlastnictví k zatížené věci na straně druhé. Takový výsledek je podle našeho názoru nevyhnutným důsledkem vhod¬ ně konstruované smlouvy o převodu části vlastnického práva k nemovitosti.Je však takový převod možný? Je v moci vlastníka darovat nikoli celou věc nebo ideální podíl na vlastnictví věci, ale darovat nemovitou věc celou, mimo práva užívat její část? Jsme toho názoru, že ano.Zejména neexistuje právní norma, která by takový právní úkon vylučovala. Neexistuje právní norma, která by říkala, že vlastnictví lze dělit pouze na ideální podíly a že jeho jiné částečné převody jsou vyloučeny. Je výsostným oprávněním vlastníka disponovat se svou věcí majetkově, a tedy i rozhodovat o tom, zda a komu bude převedena. Je-li vlastník oprávněn převést věc celou, proč by neměl být oprávněn převést jen určitá práva k ní, tím spíše, že platné právo s těmito separovanými právy umí zacházet jako s definovatelnými instituty? Není tedy v moci vlastníka, aby převedl vlastnictví k součásti své věci. To proto, že součást věci není věcí samostatnou, a proto k ní ani nemůže existovat samostatné věcné právo. Samostatné věcné břemeno k nemovitosti a samostatné vlastnictví nemovitosti omezené věcným břemenem však existovat mohou, a proto není důvodu se domnívat, že s nimi též nelze samostatně disponovat.Pokud by vlastník nemovitosti tuto převáděl a tato nemovitost již byla zatížena věcným břemenem z dřívějška, zajisté nikdo nebude mít námitek k tomu, že převáděné vlastnické právo (nepochybně omezené věcným břemenem) je způsobilým předmětem smlouvy. Proč by tedy v případě, že je převáděno vlastnictví nezatížené, nemohl převodce učinit „výhradu služebnosti“ (deductio servitutis), čímž z obsahu převodu doslova „odečte“ práva odpovídající věcnému břemeni, a učiní tak předmětem převodu zcela shodný komplex práv, jaký je převáděn ve výše citovaném bezesporném příkladě? Není podle našeho názoru důvod k závěru, že první z naznačených převodů je možný, zatímco druhý nikoli, a to zejména proto, že předmětem obou převodů je zcela shodná množina práv. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě je tato množina definována obsahem vlastnictví a obsahem věcného břemene, zatímco v druhém případě obsahem vlastnictví a vůlí smluvních stran. Oba tyto způsoby se nám zdají rovnocenné, protože považujeme za právo vlastníka rozhodnout, jaká oddělitelná6 část jeho vlastnictví bude převedena.Jsme toho názoru, že takový výklad je plně v souladu jak s účelem a smyslem zákona, tak i se základní zásadou civilního práva, jíž je respektování autonomní vůle stran právního úkonu. Účelem civilního práva je, mimo jiné, vytvářet příznivý prostor pro volnou směnu hodnot. Respektování autonomie vůle jednotlivých subjektů je vyjádřením přesvědčení, že tyto subjekty nejlépe, zejména lépe nežli zákonodárce, vědí, jak naložit se svými hodnotami. Výklad zákona by tak měl vždy směřovat k zachování účelu, který strany sledovaly, pokud takový závěr není z nějakého závažného důvodu nepřijatelný. Za nepřijatelný je třeba jistě označit výklad, který je v rozporu s textem zákona (zde pak nejde ani o výklad), stejně tak jako i výklad, který jde k tíži právní jistotě třetích osob, apod. Jsme však toho názoru, že námi nastíněný výklad žádnou z těchto vad netrpí. Ostatně tento výklad vede k výsledku, který je zcela běžný a hospodářsky účelný – nemovitost vlastníka A je zatížena věcným břemenem ve prospěch osoby B. Pouze představujeme méně obvyklý nebo méně zřejmý způsob, jak tohoto výsledku dosáhnout. A je-li výsledek přípustný a námi navrženou cestu zákon nezakazuje, domníváme se, že není správné trpět „kultem absolutní neplatnosti“7 a směřovat interpretaci k důvodům neplatnosti z důvodu ochra¬ ny „virtuální zákonnosti“ namísto ochrany svobodné vůle účastníků právního úkonu.Též Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 546/03 konstatoval: „Je evidentní, že všemi citovanými ustanoveními prozařuje shora uvedený princip autonomie vůle, podle něhož je třeba dát prostor jednotlivcům k tomu, aby sami určovali rozsah svých práv a povinností, přičemž jejich projevu vůle je třeba dát přednost před kogentním8 zněním zákona...... Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.“Z citovaného judikátu podle našeho názoru vyplývá obecné vodítko pro interpretaci civilněprávních předpisů, podle nějž má být interpretátor veden snahou zachovat chtěné následky projevu vůle účastníků právního úkonu. Takový výklad je navíc výkladem ústavně konformním, protože je výrazem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je povinností všech orgánů z dostupných výkladů volit vždy ten, který nejlépe koresponduje s ústavním pořádkem České republiky.9 III. Právní povaha věcných břemenV nastíněných úvahách je dále zapotřebí se vypořádat s problémem právní povahy věcných břemen, zejména pak jejich „kompatibility“ s vlastnictvím. Pokud totiž tvrdíme, že ponecháním si vhodné části vlastnického práva vznikne věcné břemeno, je zapotřebí, aby tyto dva instituty byly vysoce příbuzné, aby bylo možno je v daném rozsahu patřičně zaměňovat.10Problematikou právní povahy věcných břemen se v naší teorii v posledním období zabýval zejména J. Fiala.11 S využitím implementace zájmové teorie do teorie právní12 dospívá k názoru, s nímž se plně ztotožňujeme, že věcná břemena nevykazují takový stupeň integrace společenských zájmů, jako práva obligační (typicky subjektivní práva relativní), ale ani tak nízký stupeň integrace společenských zájmů, jako právo vlastnické (typicky subjektivní právo absolutní).13 Z toho důvodu jsou věcná břemena svébytnou skupinou práv, která se nachází mezi krajními body absolutních práv na straně jedné a relativních práv na straně druhé.Je otázkou, zda je možné uvažovat o tom, že ponecháním si části práva absolutního (vlastnictví) může vzniknout právo, které je svou povahou bližší právům relativním (věcné břemeno). Pokud by takový postup možný byl, je třeba se dále ptát, kam se „ztratí“ ona absolutnost, co je příčinou zmiňované konverze a jak tuto příčinu odůvodnit zájmovou teorií.Domníváme se, že příslušný konverzní mechanismus je zapotřebí hledat v procesu kontraktace směřující k uzavření hlavní převodní smlouvy o nemovitosti. Hledání smluvního konsensu není ničím jiným než procesem integrace společenských zájmů, které jsou v úzkém měřítku vyjádřeny zájmy účastníků smlouvy, v širokém měřítku pak obecným působením tržních sil, které svedly tyto dva konkrétní účastníky k sobě a přiměly je jednat o uzavření smlouvy. Tím, že jeden z účastníků se za určitých podmínek zbavuje svého vlastnictví, zatímco druhý účastník souhlasí s tím, že nenabude vlastnictví perfektní, ale obtěžkané věcným břemenem, dochází k vyšší integraci společenských zájmů, než jaká zde byla před kontraktací, což má za následek i modifikaci právní povahy vlastnictví nového nabyvatele na straně jedné a „zbytkového vlastnictví“ zcizitele na straně druhé. Na straně nabyvatele se objevuje vlastnictví zatížené věcným břemenem, což je právo méně absolutní (protože více integrující) nežli „čisté“ vlastnictví, na straně zcizitele se pak objevuje věcné břemeno, jemuž je vyšší integrace společenských zájmů vlastní.Z hlediska právní povahy věcných břemen je tedy zřejmé, že navrhované uspořádání poskytuje logické prostředky pro dosažení konverze z čistého vlastnictví jako absolutního práva na vztah vlastnictví zatíženého věcným břemenem jako práva blíže právům relativním. Domníváme se tedy, že odlišná právní povaha věcných břemen a vlastnického práva není na překážku námi navrhovanému uspořádání, ale že je naopak podporuje.IV. Otázky evidence v katastru nemovitostíV souvislosti s pojednáním o věcných břemenech a jejich vzniku je vždy zapotřebí se zabývat i otázkou jejich evidence v katastru nemovitostí, protože věcná břemena jsou povinnou součástí této evidence [§ 2 odst. 4 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky] u nemovitostí zapisovaných do katastru. Významná je též otázka konstitutivnosti či deklarativnosti takového zápisu, resp. otázka formy, kterou takový zápis má mít. Ustanovení § 151o odst. 1 ObčZ stanoví, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Stejně tak § 2 odst. 2 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, stanoví, že „práva uvedená v § 1 odst. 1 (mj. právo odpovídající věcnému břemeni – pozn. aut.) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak“.Z uvedeného by se zdálo, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni způsobem, který navrhujeme, je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí. Tato forma zápisu by pak měla konstitutivní povahu a právo odpovídající věcnému břemeni by vzniklo zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Domníváme se, že tomu tak není.Výše citovaná právní úprava se týká situací, kdy právo odpovídající věcnému břemeni vzniká nebo se převádí, jinými slovy, případů, kdy osoba, které doposud takové právo nesvědčilo, má takového práva nabýt (arg. „k nabytí“, „práva vznikají“). V našem případě však zcizitel, který si část vlastnického práva ponechal, nepotřebuje nic „nabýt“, tím méně je nutné, aby mu nějaká práva „vznikala“. Dotyčná osoba je vlastníkem nemovitosti a všechna tato práva z titulu svého vlastnictví již má. Částečným převodem vlastnictví na jinou osobu tato práva nepozbývá (vždyť si je výslovně ponechala!), a je tudíž protismyslné požadovat, aby jí tato práva vznikla, či aby je nabyla. Z toho důvodu se domníváme, že není namístě takto vzniknuvší právo odpovídající věcnému břemeni zanášet do katastru nemovitostí vkladem.Domníváme se, že namístě je provést zápis tohoto věcného břemene záznamem, protože věcné břemeno není „zřízeno“ právním úkonem účastníků. Předmětem právního úkonu účastníků je dispozice s vlastnictvím movité věci. Pouze jako vedlejší produkt toho, že tato dispozice je jen částečná, se množina práv, které si zcizitel ponechal, přemění ve věcné břemeno. Stane se tak imanentně a automaticky okamžikem, kdy nabyvatel nabude zbytkové vlastnictví nemovitosti. Do tohoto okamžiku je zcizitel plným vlastníkem nemovitosti, po tomto okamžiku mu vlastnictví v daném rozsahu zanikne a zbylá práva nabudou charakteru věcného břemene. Podle našeho názoru by zápis do katastru nemovitostí měl probíhat tak, že katastrální úřad zapíše na základě povolení vkladu vlastnické právo novému nabyvateli s účinností ke dni podání návrhu na povolení vkladu (což má konstitutivní účinek) a zároveň záznamem zapíše současně se utvořivší právo odpovídající věcnému břemeni, což má účinek ryze deklaratorní. Jiný postup (např. lpění na vkladu obou práv) by vedl k neřešitelným problémům. Zejména by nebylo lze povolit samostatný vklad vlastnického práva nového nabyvatele nemovitosti, protože takový jednoduchý vklad by musel pokrývat celé vlastnictví, což však nemá oporu v převodním titulu, který obsahuje jednoznačné deductio servitutis. Stejně tak, pokud bychom připustili, že se zcizitel práv, která si ponechal, ujme až povolením vkladu „jeho“ věcného břemene, jen těžko by se odpovídalo na otázku, co je titulem, na základě nějž tato práva na dané mezidobí pozbyl, když převodní smlouva je ze svého dosahu jasně vylučuje.Domníváme se, že jediným správným řešením je právě navrhovaný „dvojzápis“, tedy vklad vlastnictví pro nového vlastníka s tím, že touto právní skutečností automaticky zbylá práva na straně zcizitele konvertují ve věcné břemeno, což se zapíše pouze záznamem. V. Dopady daňovéNastíněný způsob vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni má nemalé dopady do oblasti práva daňového. Vraťme se k původnímu příkladu uvedenému v úvodu tohoto článku. Převodce chce převést vlastnictví k nemovitosti na jinou osobu, chce však, aby mu k této nemovitosti vzniklo právo doživotního bydlení v některých místnostech, a to ve formě věcného břemene. Bude-li postupovat „klasickou“ cestou, pak převede celou nemovitost na nabyvatele a následně mu nabyvatel na nemovitosti zřídí příslušné věcné břemeno. Předmětem daně z převodu nemovitostí pak bude jednak cena převáděné nemovitosti [buď sjednaná nebo zjištěná,14 podle toho, která bude vyšší – § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.] a dále i hodnota bezúplatně zřizovaného věcného břemena [§ 10 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb.]. Cena nemovitosti se pak bude počítat z nemovitosti nezatížené závadami, protože fakticky nemovitost v okamžiku převodu zatížena břemenem ještě není. Daň z převodu nemovitosti se proto bude platit z „plné ceny“ nemovitosti a navíc ještě z ceny věcného břemene.Při postupu, který navrhujeme, bude situace poněkud odlišná. Především bude jiná zjištěná (a ovšem také sjednaná) cena nemovitosti, protože není převáděno čisté, úplné vlastnické právo k dané nemovitosti, ale jen jeho, byť podstatná, část. Taková cena musí být zákonitě nižší, přičemž při jejím stanovení se bude podle našeho názoru postupovat analogicky s § 48 vyhlášky č. 540/2002 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, tedy jako by již nemovitost daným břemenem zatížena byla, protože fakticky je hodnota převáděného vlastnictví menší právě o hodnotu těchto práv. Vzniklé věcné břemeno pak podle našeho názoru vůbec předmětem daně nebude. Předmětem daně z převodu nemovitosti je dle § 9 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb. jen „bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním“. Zřízení podle našeho názoru znamená úkon, který spočívá v tom, že subjekt A určitá práva nemá a činností subjektu B mu taková práva vzniknou. To však není případ námi navrhovaného postupu. V námi navrhovaném postupu zciziteli žádné právo nevzniká a není mu ani zřizováno. Zcizitel si pouze ponechává práva, která již měl. Věcné břemeno mu tedy není zřízeno, a nedochází tedy k úkonu, který by byl předmětem daně.Oproti „klasickému“ postupu je tak vzniklá daňová povinnost znatelně nižší, protože bude nižší cenou oceněna převáděná nemovitost a věcné břemeno vůbec nebude předmětem daně. Lze pravděpodobně očekávat tuhý odpor finančních orgánů proti takovému postupu, protože pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů je znatelně výhodnější v úvo¬ du článku popisovaná „pomerančová“ metoda. Není však povinností daňových subjektů, aby si počínaly tak, aby jejich daňová povinnost byla co nejvyšší, ale je naopak jejich právem jednat tak, aby v rámci platných právních předpisů byla jejich daňová povinnost co nejnižší. Není tedy povinností daňových subjektů převádět nemovitosti daňově neefektivně, lze-li to dělat efektivně. Podle našeho názoru neuspěje případná námitka správce daně, že se ze strany účastníků převodu jedná o zastření skutečného stavu úkonu stavem formálně právním (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). O takovou situaci by se jednalo, pokud by účastníci ve skutečnosti provedli něco jiného, než co „na oko“ sjednali v právním úkonu. Tak tomu však není. Účastníci se dohodli, že převedou neúplné vlastnictví k nemovitosti na jednoho z nich a druhému z nich že zůstane část vlastnického práva odpovídající věcnému břemeni, a přesně to se také stalo a přesně v souladu s touto skutečností účastníci vypočtou a zaplatí daň. Pokud se skutečný stav přesně shoduje s obsahem právních úkonů, nelze hovořit o zastření ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.Správce daně se poukazem na § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. nemůže domáhat toho, aby si účastníci právního úkonu počínali jinak, tedy aby převedli něco jiného, než převést chtějí, prostě proto, aby si, zcela protismyslně, vytvořili vyšší daňovou povinnost. Naopak je povinností správce daně respektovat právní a faktický stav, který je v souladu s právními úkony, které účastníci provedli.VI. ZávěremNámi nastíněný způsob vzniku věcných břemen na nemovitostech jistě není bezproblémový. Jsme si vědomi toho, že se jedná v České republice o poměrně neobvyklou právní konstrukci, která je však např. v sousedním Rakousku bez problémů používána. Přesto jsme však přesvědčeni, že její ideologický základ, totiž že je nesmyslné převádět všechna práva jedním směrem a pak jejich část zase zpátky, je správný. Jsme toho názoru, že výklad civilního práva má podporovat úsporná, efektivní a logická řešení a nebránit jim přepjatým formalismem. Je zřejmé, že navrženým způsobem není možné vytvořit všechna myslitelná věcná břemena a že jej jistě nelze využívat zcela univerzálně. Jedná se však podle našeho názoru o vhodnou alternativu, která může v některých případech přesněji vystihovat vůli stran a zejména vůli dárce, než dosavadní zažitý způsob řešení této právní otázky, který mohou někteří dárci považovat za ponižující. Příspěvek byl též publikován v časopise Právní rozhledy č. 21/2004. ________________________________________* JUDr. Milan Vašíček je advokátem v AK VAŠÍČEK, FRIMMEL a HONĚK, Brno-Praha, Dan Dvořáček je studentem V. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.1 Taková smlouva může mít jak povahu věcnou – zřizuje se jí věcné břemeno, tak i povahu obligační – kupující se zavazuje zřídit věcné břemeno.2 Srov. např. § 472 obecného zákoníku občanského: „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.“; dále oddíl 2 pododdíl 1 návrhu osnovy nového občanského zákona: „Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo opomíjet.“ (zdroj: http://www.juristic.cz).3 Srov. pododdíl 7 návrhu osnovy nového občanského zákona a důvodovou zprávu k němu: „Reálná břemena jsou charakterizována dočasností a vykupitelností, zejména však tím, že zavazují vlastníka obtížené nemovitosti k nějakému konání (např. udržovat studnu pro jiného vlastníka, pravidelně dodávat jinému spotřebitelné věci jako potraviny nebo otop, ale i vzdát se náhrady, jež by jinak vlastníku zatížené nemovitosti náležela v přítomnosti nebo budoucnosti apod.). Tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání).“ (zdroj: http://www.juristic.cz).4 Blíže viz Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému zákoníku občanskému. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství Linhart, 1935, reprint Praha : Linde, 1998. Komentář k § 472.5 Neboť známe inominátní smlouvy coby právní úkony zakládající autonomií vůle formované relativní obligační vztahy, neznáme však „inominátní věcné právo“, tedy věcné právo, jehož formu by definoval jeho „zřizovatel“. 6 „Oddělitelná“ ve smyslu pozitivního práva, tedy taková, s níž pozitivní právo umí nakládat jako se samostatnou.7 Eliáš, K. Ideál abstrakce, klec kazuistiky a pasti pro právní praxi, in Sborník XIV. Karlovarské právnické dny. Praha : Linde, 2004, s. 61.8 Podle našeho názoru měl Ústavní soud na mysli doslovné, nikoli kogentní znění zákona. Vůle účastníků právního úkonu nemá, alespoň podle převládající teorie práva, přednost před kogentními normami zákona. Může však mít přednost před adekvátním gramatickým výkladem.9 K tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 86/99 a III ÚS 86/98 „v případě, že zákon připouští dvojí výklad, je v intencích uplatnění zásad spravedlivého procesu nezbytné dát při jeho aplikaci přednost tomu z nich, který je ve své interpretaci s ústavním pořádkem ČR co nejvíce v souladu“.10 Kupř. nelze podle našeho názoru konvertovat část vlastnického práva do obligace, protože obligace není věcným právem.11 Fiala, J. Charakteristika právní povahy věcných břemen. Časopis pro právní vědu a praxi, 1998, č. 3, s. 403.12 Macur, J. Občanské právo procesní v systému práva. Brno : 1975.13 Podle zájmové teorie jsou absolutními ta práva, která vykazují nejnižší stupeň integrace společenských zájmů, což je zejména vlastnictví, které maximalizuje zájmy vlastníka a pouze minimálně respektuje zájmy celku. Naopak práva obligační jsou zpravidla výsledkem působení tržních či obdobných sil, a proto vykazují nejvyšší stupeň integrace společenských zájmů, a z toho důvodu je v rámci zájmové teorie řadíme k relativním (dle op. cit. sub 11, s. 407).14 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Nejčtenější 165/2007 Sb. - Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší168/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb166/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách167/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví169/2007 Sb. - Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce158/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů159/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů160/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele161/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku162/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna163/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce164/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 1, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 6, čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 13 odst. 1 písm. b) a c), čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 2, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 oddílu IX. obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích

Pokračovat na článek


Obchodování s akciemi online – snadno a efektivně

 Mnoho lidí se ptá na možnosti příjmů z domova. Většinou zkoušejí různé pracovní příležitosti, které jim přinesou nepříliš velký objem prostředků, občasné nezaplacení a starosti. Podnikání na internetu považují za složité a komplikované, s nutností naučit se alespoň základy programování. Kdo se nebojí trochu zariskovat a má určitý objem peněz, může zkusit RM-Systém.Likvidní akcieRM-Systém je otevřený burzovní trh, který obchoduje akcie s volnou směnitelností – tedy likvidními. Je protipólem Burzy cenných papírů Praha, která je spíše klubem licencovaných obchodníků s cennými papíry. Burzovní makléři využívají obou systémů, protože se snaží například využít rozdílů cen na těchto dvou trzích. RM-systém ve svých začátcích obchodoval prakticky s jakýmikoliv akciemi, ale nyní se soustřeďuje na likvidní tituly. Pokud se někomu zachce, může se spolehnout, že koupené akcie zase prodá. A pokud bude rozdíl plusový, tak vydělá.Obchod z domovaPomocí internetové aplikace, kterou si každý může bezplatně vyzkoušet, si může každý přilepšit do rodinného rozpočtu. Bez rizika a s daleko vyšším procentem, než při koupi státních dluhopisů nebo spořících účtů banky s výnosy do 3 % ročně. Akcie se mohou pohybovat také v desítkách procent a strategie začátečníka by měla být dlouhodobější. Nakoupit lze velice chytře například akcie s pravidelnou dividendou. Před výplatou dividendy totiž vždy ceny stoupají a po dividendě klesají. V době poklesu stačí nakoupit a před výplatou dividendy prodat. Nebo si naopak na dividendu počkat.E-brokerChytrost nejsou žádné čáry a burzovním makléřem nikdo nemusí být, aby mohl z vložených peněz ročně udělat svých jistých 10 % zisku. Aplikace e-Broker se může vyzkoušet zdarma, takže měsíc se dá obchodovat fiktivně a vyzkoušet si tak svoje možnosti. Účet pro reálné obchodování s akciemi je potřeba si zřídit v některé pobočce Fio banky. Platby za transakce se uskutečňují automaticky přímým propojením na účet. Zadání nákupu či prodeje akcií je zdarma. Platí se poplatek za uskutečněný obchod, který v systému EasyClick znamená 0,29 % z obchodu, maximálně však 3.400 Kč. Pokud obchodujete ve standardním režimu mimo aplikaci EasyClick, tak poplatek do 750.000 Kč činí 0,4 % s minimální platbou 40 Kč a nad 750.000 Kč zaplatíte 1.500 Kč + 0,2 %. U dluhopisů je poplatek pouze 0,1 % s minimální částkou 40 Kč.Podmínky obchodováníZískat možnost obchodování je jednoduché. Postačuje předložení OP, sdělení čísla účtu ve Středisku cenných papírů a účtu v RM-systému. Pokud tyto účty nemáte, na pobočce vám budou zřízeny. Účet v SCP má každý, kdo se účastnil kuponové privatizace nebo kdo někdy vlastnil nějaké dematerializované cenné papíry. Jedná se o centrální registr, který eviduje veškeré cenné papíry, které neexistují fyzicky a jsou jen číslem na účtu – něco jako peníze na bankovním účtu. Účet v RM-systému také nemusíte mít a bude vám na místě zřízen. Dále potřebujete bankovní účet, který si také můžete nově zřídit. V podstatě tedy musíte mít jen tu občanku.Objemy obchodůRM-systém obchoduje denně cenné papíry v objemech od 10 milionů do 50 milionů korun. Za poslední měsíc byly uskutečněny obchody v hodnotě přibližně 613 milionů korun. Cenných papírů se prodalo či nakoupilo kolem 2,5 milionu kusů. Zajímavými akciemi jsou například Erste Group, které z 288 Kč vzrostly na 534 Kč a přinesly svým majitelům 85 % zisku. Naopak největší pokles zaznamenaly akcie Nokie a New World Resources, které snížily svoji hodnotu o více než 40 %.Obchodovat s akciemi tedy není složité a přináší vzrušení do jinak poklidného sezení před počítačem. Pomocí demoverzí si můžete vytvořit vlastní investiční portfolio akcií a zkusit vydělávat. Akcie jsou dobrým uložením peněz a vyplácejí se především u bank, které jsou pojištěné proti rizikům, stát chrání vklady jejich klientů a prakticky stále vydělávají. Aplikace e-Click je výhodnější, protože se obchoduje s určitým počtem akcií, třeba 20 kusy, a proto jsou poplatky nižší. Obchodovat můžete nejen na domácím trhu, ale také v zahraničí na burzách v USA (NYSE,NASDAQ a další), v Polsku, Německu a Maďarsku. Obchodovat lze nejen s akciemi, ale s futures, certifikáty, komoditami nebo cizími měnami.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: IT a Mobil

PayMyway - Časté dotazy

Co je to PayMyway?PayMyway je jednoduchá a bezpečná platební metoda, která umožňuje on-line platby za zboží a služby pomocí internetového bankovnictví. Systémy na podobném principu jako je PayMyway fungují úspěšně v řadě evropských zemí. Jak funguje on-line platba PayMyway?Využití on-line plateby PayMyway je velmi jednoduché a pokud máte ke svému bankovnímu účtu zřízeno internetové bankovnictví, do kterého se umíte přihlásit a zadávat v něm pokyny, můžete začít platební metodu PayMyway okamžitě využívat (v současnosti platbu PayMyway umožňuje pouze GE Money Bank). Pokud eshop, na kterém nakupujete, umožňuje on-line platbu PayMyway, v rámci dokončení svého nákupu vyberte PayMyway a zvolte banku, u které máte veden svůj bankovní účet a k němu zřízeno internetové bankovnictví (v současnosti on-line platbu PayMyway umožňuje GE Money Bank). Po potvrzení nákupu na stránce eshopu budete přesměrováni do svého internetového bankovnictví, do kterého se přihlásíte pomocí svých stávajících přihlašovacích údajů (jméno a heslo, případně mobilní klíč, SMS, certifikát, token, apod.). Po přihlášení do internetového bankovnictví se vám zobrazí předvyplněný platební příkaz, který obsahuje údaje z nákupního košíku, který jste si vytvořil(a) na eshopu. Po kontrole těchto údajů platební příkaz potvrdíte a jste přesměrováni zpět do eshopu. Musím se někde zaregistrovat, abych mohl(a) pomocí PayMyway platit?Nemusíte – to je jedna z výhod této platební metody. Pokud máte ke svému bankovnímu účtu zřízeno internetové bankovnictví, můžete začít platební metodu PayMyway začít okamžitě využívat. Pokud ke svému bankovnímu účtu nemáte internetové bankovnictví zřízeno, je nutné kontaktovat vaší banku a nejlépe navštívit obchodní místo banky, kde vám rádi internetové bankovnictví k vašemu bankovnímu účtu zřídí. Pokud si nepamatujete své přihlašovací údaje či si nejste jisti jak internetové bankovnictví ovládat, navštivte rovněž obchodní místo vaší banky, kde vám váš osobní bankéř se zprovozněním internetového bankovnictví rád poradí.Jaké má pro mě PayMyway výhody?Základní výhodou je jednoduchost a pohodlnost - abyste mohli on-line platbu PayMyway využívat, nemusíte se registrovat a převádět si na nějaký zvláštní účet vaše peněžní prostředky, zřizovat si a učit se nějaká nová uživatelská hesla a bezpečnostní prvky. Stačí vám pouze váš stávající bankovní účet a internetové bankovnictví, které znáte.Další výhodou je bezpečnost této platby – vaše osobní údaje ani jakékoli další informace včetně způsobu přihlášení nesdílíte s třetími stranami. Platební metoda PayMyway je tedy stejně bezpečná jako vaše internetové bankovnictví.V neposlední řadě je to pak také garance on-line platby PayMyway ze strany banky a cena. Garance platby znamená, že platba je po potvrzení bankou garantována a eshop tak má jistotu, že platbu obdrží a může vám zboží či službu okamžitě vydat.  Cena této platby je pro klienta stejná jako v případě běžného domácího platebního příkazu zadaného přes internetové bankovnictví.Jak bezpečná je on-line platba PayMyway v porovnání s jinými platebními metodami?Bezpečnost platební metody PayMyway je jednou z jejích hlavních výhod. On-line platba PayMyway je stejně bezpečná jako vaše internetové bankovnictví. Například oproti platbě pomocí platební karty, v případě PayMyway nezadáváte citlivé údaje do prostředí třetích stran, ale využíváte internetové bankovnictví své banky. Nemůže tedy dojít k tomu, že by vaše číslo karty či jiný osobní údaj byl odcizen a následně zneužit.Mohu zrušit jednou zadanou a potvrzenou on-line platbu PayMyway?Vzhledem k tomu, že on-line platba PayMyway je garantovaná, nelze jednou zadanou platbu zrušit. eshop, u kterého si totiž zboží či službu kupujete, dostává v průběhu pracovního dne po vašem zadání požadavku na on-line platbu PayMyway ve vašem internetovém bankovnictví potvrzení o garanci této platby. Pokud se ovšem rozhodnete svůj nákup zboží či služby zrušit, eshop, respektive obchodník provozující daný eshop, vám peníze vrátí, musíte ho nicméně kontaktovat, jelikož jde o vztah mezi vámi jako zákazníkem, který nakupuje, a eshopem, respektive obchodníkem, který vám zboží či službu prodává. Co potřebuji, abychom mohl pomocí PayMyway platit?Musíte mít zřízen bankovní účet a k němu internetové bankovnictví (v současnosti on-line platbu PayMyway umožňuje GE Money Bank). Samozřejmě je potřeba, abyste se dovedl(a) do svého internetového bankovnictví přihlásit a zadávat v něm pokyny, respektive měl/a na svém účtu dostatečné peněžní prostředky pro realizaci nákupu.Kde mohu pomocí PayMyway platit?Seznam eshopů, které umožňují on-line platby PayMyway, je k dispozici na webových stránkách www.paymyway.cz, případně na webových stránkách bank, které jsou do systému PayMyway zapojeny.Bude mě platba prostřednictvím PayMyway něco stát?Platba PayMyway vás stojí stejně jako zadání běžného domácího platebního příkazu přes internetové bankovnictví.Kdo je provozovatelem PayMyway?Provozovatelem PayMyway je společnost BSC PRAHA, spol. s r.o., IČ: 00549533, která poskytuje platební bránu obchodníkům/eshopům a bankám. Jde o technické řešení pro realizaci garantovaných plateb, které propojuje obchodníky (eshopy) na jedné straně a banky (internetová bankovnictví) na straně druhé.Jaké informace o mně shromažďuje PayMyway?Samotná platební brána PayMyway je pouze technickým prostředkem mezi eshopem a internetovým bankovnictvím banky a nezískává a neshromažďuje žádné osobní či citlivé údaje o klientech. Jediné informace, které platební brána PayMyway, respektive provozovatel platební brány shromažďuje, jsou požadavky na PayMyway platby a jejich statusy.Co se stane, když odešlu platbu, ale zboží mi eshop nedodá?Je potřeba kontaktovat obchodníka – eshop – a reklamovat u něj dodávku zboží či služby. V rámci rekapitulace objednávky zboží či služby obchodníci zpravidla uvádějí termín dodání. Pokud vám daný obchodník – eshop – přesto zboží, které jste zaplatil(a) nedodal, využijte právních prostředků pro domožení se vašeho práva ze zákona. Vzhledem k tomu, že banka i provozovatel platební brány PayMyway mají zájem na tom, aby eshopy, které platební metodu PayMyway využívají, byly seriózní, informujte vaši banku, případně sdělte vaše zkušenosti s nákupy u vybraných eshopů na stránkách www.paymyway.cz. V rámci obchodních podmínek pro využívání platební metody PayMyway se obchodník – eshop – zavazuje dodržovat předepsaný a zákonem daný reklamační řád, a v případě porušení svých povinností může být ze systému PayMyway vyloučen. Jak se dozvím, že on-line platba PayMyway v pořádku proběhla?Ve vašem internetovém bankovnictví se vám zobrazí realizovaná platba v přehledu transakcí. eshopy zpravidla také informují své zákazníky prostřednictvím E-Mailu či SMS zprávy o přijetí potvrzení o platbě, respektive statusu objednávky. Co mám dělat, když se v průběhu potvrzení on-line platby PayMyway rozhodnu pro jinou platební metodu?Pokud se tak rozhodnete ještě před potvrzením platebního příkazu PayMyway ve vašem internetovém bankovnictví, jednoduše se vraťte kliknutím na tlačítko „Návrat do eshopu“ na webové stránky eshopu a jako způsob platby za váš nákup vyberte jinou platební metodu (např. platbu kartou nebo hotově). Pokud už jste on-line platebu PayMyway ve vašem internetovém bankovnictví potvrdili, nelze tuto platbu již stornovat. Nicméně můžete kontaktovat eshop a svou objednávku stornovat na eshopu – eshop má pak povinnost vám peníze vrátit.Jak mám postupovat v případě, že mi v průběhu realizace on-line platby PayMyway selhalo internetové spojení nebo se mi stala jiná porucha s mým počítačem a platba se přerušila?Na stránkách eshopu zpravidla naleznete svůj nákupní košík s odkazem pro zaplacení pomocí PayMyway, řada eshopů výzvu k zaplacení společně s odkazem zasílá také emailem. Požadavek na platbu tak můžete opakovat. Pokud se stane, že odkaz na platbu PayMyway není již platný, je to z bezpečnostních důvodů. Kontaktujte tedy eshop, aby vám pro vaši objednávku vystavil nový požadavek – odkaz – na platbu PayMyway.Pokud si nejste jisti, zda se platba PayMyway úspěšně provedla, ve vašem internetovém bankovnictví naleznete v přehledu transakcí informaci, zda platba byla bankou přijata a zrealizována.Jak se PayMyway liší od tzv. platebních tlačítek?Jde v principu o podobnou platební metodu – pro platbu za nákup zboží či služby je rovněž využito internetové bankovnictví. Základním rozdílem PayMyway je to, že jde o univerzální platební bránu, která umožňuje využít internetové bankovnictví více bank, ne pouze jedné konkrétní banky, jako je to v případě platebních tlačítek (v současnosti je on-line platba PayMyway dostupná pouze klientům GE Money Bank, nicméně provozovatel PayMyway jedná s dalšími bankami o jejich zapojení). Dalším rozdílem je pak to, že jde o garantovanou platbu, což znamená, že v případě akceptace požadavku na platbu ze strany banky, může eshop okamžitě uvolnit zboží či službu, nemusí tedy čekat až mu peníze přijdou na účet – banka garantuje, že peníze obchodníkovi/eshopu odešle. Neméně důležitým rozdílem je bezpečnostní standard, který díky aplikaci přísných bezpečnostních norem dělá tuto metodu, respektive veškerou komunikaci která probíhá mezi eshopem a bankou v souvislosti s on-line platbami PayMyway, maximálně bezpečnou. Na eshopu jsem si pro zaplacení vybral on-line platbu PayMyway, ale po potvrzení objednávky mi eshop nedal žádné instrukce jak mám postupovat. Co mám dělat?Kontaktujte prosím eshop, jde pravděpodobně o chybu na straně eshopu, kterou lze snadno odstranit. Nicméně pouze eshop může vytvořit požadavek na on-line platbu PayMyway. Platební brána PayMyway akceptuje požadavky na platby pouze od eshopů, se kterými má uzavřenou smlouvu a které splňují bezpečnostní požadavky pro realizaci garantovaných plateb.Po potvrzení objednávky – nákupu na eshopu – jsem kliknul(a) na odkaz pro provedení on-line platby PayMyway, ale nikam jsem se nedostal. Co mám dělat?Kontaktujte prosím eshop, jde pravděpodobně o chybu na straně eshopu, kterou lze snadno odstranit. Nicméně pouze eshop může vytvořit požadavek na on-line platbu PayMyway. Platební brána PayMyway akceptuje požadavky na platby pouze od eshopů, se kterými má uzavřenou smlouvu a které splňují bezpečnostní požadavky pro realizaci garantovaných plateb.Po potvrzení objednávky – nákupu na eshopu – jsem kliknul(a) na odkaz pro provedení on-line platby PayMyway, ale banka mi hlásí, že můj požadavek na platbu je odmítnut. Co mám dělat?Důvodem pro odmítnutí požadavku na platbu je zpravidla vypršení platnosti požadavku na on-line platbu PayMyway. Kontaktujte prosím eshop, aby pro vás vygeneroval nový požadavek na on-line platbu PayMyway. Pokud banka odmítne i tento nový požadavek na on-line platbu PayMyway, kontaktujte banku, která prověří, zda eshop používá správný způsob komunikace a správně aplikuje pravidla pro sestavování požadavků na on-line platby PayMyway.Po potvrzení objednávky – nákupu na eshopu – jsem kliknul(a) na odkaz pro provedení on-line platby PayMyway, dostal jsem se na přihlašovací stránku internetového bankovnictví, ale banka mě odmítla přihlásit. Co mám dělat?Kontaktujte prosím vaší banku, příčinou bude pravděpodobně nastavení vašeho internetového bankovnictví, které s vámi banka vyřeší.Jak si můžu ověřit údaje na platebním příkazu PayMyway, že souhlasí s těmi od eshopu?Údaje si můžete ověřit tak, že je porovnáte s objednávkou na eshopu a fakturačními údaji, které eshopy uvádějí na svých stránkách – na stránkách eshopu, kde jste objednávku provedli. Většina eshopů také zasílá rekapitulaci nákupu – rekapitulaci vaší objednávky – emailem, kde je uvedeno identifikační číslo nákupu (jde pak zpravidla o variabilní symbol platby), číslo účtu eshopu (obchodníka), název obchodní společnosti, která provozuje daný eshop, a samotnou částku nákupu. Údaje o obchodnících – eshopech – lze dohledat také na stránkách www.paymyway.cz případně na stránkách banky.

Pokračovat na článek