Výsledky vyhledávání pro dotaz právo odpovídající

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Česká a americká exekuce

 V České republice platí známá poučka. Nikdy se nezadlužujte jako člověk. Zadlužte se jako firma. Když chcete mít klidný spánek a nemít problémy s exekutory, musíte mít všechen majetek a podnikání převedené do firem. Tam na ně exekutor nemůže.Spící firmy čestných majitelůMáte v příbuzenstvu neschopného a neprůbojného bratránka, strýce, tetu nebo vnuka? Pokud na ně nadáváte, pak jiní si je nemohou vynachválit. Kdo nic nedělá a hlavně není podnikání schopen, je nejlepší ochranou vašich prostředků. Podívejme na odsouzeného Nováka. Jak je rád že nemá majetek a vše je napsáno na nějaké společnosti jeho příbuzných. Ten úplatek 40 milionů tak nikdy nebude vracet, protože nemá z čeho. Musel by to zaplatit jeho neschopný příbuzný, který naopak majetek kupodivu má. A vy to můžete udělat stejně. Stačí si převést všechno do firmy, která nic nedělá, tím nic nezkazí a rok co rok podává jen stejné daňové přiznání. A majetek je ušetřen navždy.Podnikající firmaA pokud podnikáte, tak ať skutečná firma nic nemá, jen obrat. Ta se může zadlužovat, vstupovat do rizik, žádat dotace, dávat úplatky a vesele žít a vydělávat. Když náhodou dluhy nepůjdou splatit, na scéně se objeví exekutor, který nemá co zablokovat kromě bankovního účtu. U firem totiž všemocný a bezohledný exekutor svoji sílu poněkud ztrácí. Hoďte společnost do bankrotu a vše se přerušuje. Přichází insolvenční správce, který přebije i exekuční zákony. A máte klid. Jiná firma může zase vesele podnikat a klidně se zadlužovat. Vás a vašeho majetku se to nikterak nedotkne.Ubohý občanProtože exekutorská lobby dobře věděla, že na firmy nemůže, vrhla se na občany. Běžný živnostník, zaměstnanec nebo úředník jsou na tom v případě dluhů velice špatně. Úplně jinak než společnosti. Občan ručí veškerým svým majetkem a v momentě exekuce je mu všechno včetně platu zablokováno. A také se všechno draží, prodává pod cenou a z člověka je štvanec bez místa odpočinku, bez jídla, bez ochrany (tedy té právní). A tady najednou stát nic nenamítá a nebere si ani příklad v tak vychvalovaném vzoru jako jsou USA.Osobní bankrotPokud jste se příliš zadlužili, tak s osobním bankrotem nepočítejte. Ten je pro jiné, malé dlužníky. Vás budou honit do konce života. V USA je tomu jinak. Firmy a občané jsou si rovni. Můžete úpadek vyhlásit jako člověk nebo je na vás vyhlášen bankrot, který není vůbec tak divoký jako česká exekuce. V moment bankrotu oznámíte veškerý majetek, příjmy a získáte právo na věci základní potřeby (třeba našimi exekutory zabavovanou televizi, počítač nebo hodinky) a k tomu nesmíte přijít o přiměřené bydlení. Jakmile se vše prodá, bankrot skončí a vy nic nedlužíte. Nikdo nekřičí, že do dluhů jste se dostali vlastní vinou a musíte celý život splácet. V rozhodný den splatíte, na co máte a je konec. Můžete začít znovu.Papežtější než jiné zeměV ČR jste na tom s dluhy nepoměrně hůř.Osobních dluhů, pokud je nestačíte splácet, se nikdy nezbavíte. Navždy budete mít zablokované veškeré účty v bankách a můžete se rozloučit s bezhotovostními platbami. Musíte žít systém Jekkyll a Hyde. Ve dne se poslušně dostavujete na exekuce a v noci řádíte s načerno vydělanými prostředky. A nejde o maličkost. Tento stát dohnal k exekucím už cca 800.000 lidí. Napakovala se naprosto nevýkonná sféra úředníků, která si říká exekutorští podnikatelé. Ve skutečnosti ale šlo jen o zbídačení těch bídných. Kdo chce, tak si totiž stejně cestu najde. Dlužníci v „cizích“ Mercedesech dál projíždějí kolem exekutorských úřadů a mávají z oken zlatými prsteny na rukou. Jim a jich hotovostním půjčkám jste jen nahnali klienty. 

Pokračovat na článek


Smlouva o smlouvě budoucí mezi fyzickými osobami

Když něco chci a ještě to nemohu mít. Nejsou peníze, musí se splnit nebo stát nějaká okolnost či uplynout určitá doba. Pokud je smlouva o smlouvě budoucí podrobná, obsahuje v podstatě smlouvy dvě. Smlouva mezi občany podléhá určitým podmínkám občanského práva, které je mírně odlišné od práva obchodního.Webové aplikaceVelmi častým příkladem smlouvy o smlouvě budoucí by mohl být například software na zakázku. Místo poměrně obecné objednávky, která může být zpochybňována jednou ze stran by smlouva o budoucí koupi softwaru mohla obsahovat jednoznačné závazky. Doba internetových aplikací, rychlého rozvoje a obnovy podmínek programového vybavení často znamená neochotu zabývat se nějakou předběžnou smlouvou. To může přinést mnoho problémů.Podmínky smlouvyTento typ smlouvy musí mít písemnou formu. Povinnou náležitostí je určení doby pro uzavření následné smlouvy. Lhůta může být vázána na nějakou podmínku, aby však smlouva o smlouvě budoucí byla platná, nelze pouze určit, že po vypořádání dědictví se uzavře kupní smlouva na nemovitost nebo po schválení loga bude uzavřena licenční smlouva. Smlouva musí obsahovat dobu, tedy čtrnáct dní, rok, pět let. Ve smlouvě musí být uveden závazek v budoucnosti uzavřít konkrétní smlouvu. Bez těchto tří požadavků je smlouva neplatná.Specifikace závazkuČeské právo vyžaduje stanovení závazku tak, aby byl jednoznačný. Čím podrobněji je nějaká povinnost popsána, tím jednodušeji dojde později k uzavření například kupní smlouvy. A také k řešení případných sporů. Není neobvyklé, že smlouva o smlouvě budoucí je poměrně krátká a obsahuje například pouze povinnost do 30 dní uzavřít kupní smlouvu, která je v podstatě hotová jako příloha a je mnohem obsažnější.Proč nelze uzavřít rovnou smlouvuV některých případech by uzavření smlouvy místo smlouvy budoucí znamenalo absolutní neplatnost právního úkonu. Příkladem může být třeba nájemní smlouva. Dvě strany se dohodnou, že v určité nemovitosti, za určitou cenu si jedna strana chce pronajmout obchod. Druhá strana ale doposud není majitelem nemovitosti a zatím jen vyjednává o koupi domu. Protože mají obě strany zájem na nájmu, uzavřou budoucí nájemní smlouvu s tím, že jakmile se jedna strana stane majitelem nemovitosti, uzavře do 14 sní nájemní smlouvu. Může tak být v případě kdy původní majitel domu chce nadále bydlet v nemovitosti, kterou prodává. A nový majitel nemůže vykonávat vlastnická práva, protože není doposud vlastníkem.Oprávnění k uzavření smlouvyUzavřít smlouvu může být oprávněna pouze jedna ze stran a tedy nikoliv vždy obě. Strana, která chce smlouvu, specifikovanou ve smlouvě budoucí uzavřít, musí vyzvat druhou stranu ke splnění závazku. Tady může být jako příklad uveden třeba nájemní vztah s budoucím majitelem nemovitosti. Prodávající chce nadále v nemovitosti bydlet a vymíní si budoucí uzavření nájemní smlouvy. Naopak nový budoucí majitel na takovém závazku zájem nemá. Proto jde o jednostrannou záležitost, kdy právo uzavření nájemní smlouvy má jen jedna strana, která vyzve druhou stranu ke splnění povinnosti až po převodu domu.NeplatnostPokud ve smlouvě nejsou uvedeny obligatorní podmínky smlouvy, jak bylo uvedeno v odstavci Podmínky smlouvy nebo chybí obecné náležitosti jako je jméno, adresa a určení stran, datum, místo a podpisy, je také smlouva neplatná. Zákon ještě umožňuje při dodržení všech povinných náležitostí prohlášení neplatnosti pokud se okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku smlouvy vycházeli, změnily natolik, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. Tím je myšleno v případě domu a nájemní smlouvy třeba zničení nemovitosti katastrofou. Potom nelze naplnit obsah takové smlouvy o smlouvě budoucí.Smlouva o smlouvě budoucí je dobrou ochranou pro později vzniklé situace. Přísliby plnění, bydlení, plateb a jiných povinností mohou být těžce vymahatelné a protože důkazní břemeno leží na žalobci, a tak soudu musí žalující strana dokázat, že má pravdu. A předvolávat řadu svědků, aby doložili, že bylo něco slíbeno, přesně, jak a že se jednalo o závazný veřejný příslib, je těžké. Stejně tak je objednávka jednostranným aktem a pokud dojde k problémům, může být zpochybněn souhlas druhé strany. Proto by se neměla tato smlouva podceňovat, může zachránit od problémů a ztráty peněz.

Pokračovat na článek


Jezdit načerno není výhodné, snad jen adrenalin…

Mnohého člověka při cestě dopravním prostředkem napadne, že by nemusel platit poměrně vysoké částky za nacpaný a páchnoucí dopravní prostředek při cestě do práce nebo z práce. Někteří se tak občas rozhodnou cestovat bez platného jízdního dokladu. Mohou se obávat pokuty nebo časté kontroly?Otázka přiměřenosti„Výhodnost“ jízdy načerno spočívá skutečně v otázce jak často vás chytne kontrola. A také jak často jezdíte dopravním prostředkem. Dopravní podnik v Praze si vymohl velice vysokou možnost pokuty. Možná až nezákonnou. Bez jízdenky zaplatíte 950 Kč a pokud se vyrovnáte s dopravním podnikem do 15 dnů nebo na místě, snižuje se pokuta na 700 Kč. Je otázkou, zda tato částka je podle zákona přiměřená, ale zřejmě se doposud nikdo s Dopravním podnikem nesoudil o tuto nepřiměřenou výši.Cena jízdnéhoJízdné i pokuty se liší podle města a dopravního podniku. V Praze stojí běžná jízdenka na 90 minut 32 korun a pro děti a důchodce 16 Kč. Na 24 hodin je to 110 Kč, na 3 dny 310 Kč. Nepřenosné kupony stojí na měsíc 550 Kč a přenosné 670 Kč. Jak je patrné z pokuty, jízda načerno se nevyplatí, pokud vás revizor alespoň jednou za měsíc přistihne. A ještě záleží na četnosti dopravy. Jezdit v Brně také není levné. Na dvě zóny stojí jízdenka 20 Kč, ale platí jen 15 minut a 45 minut, když se nevyužijí zóny v centru města. Běžná jízdenka za 25 Kč pak trvá 60 minut a na 90 minut je třeba zaplatit 27 Kč. Nepřenosné jízdenky v Brně jsou dost drahé. Pro centrum stojí 550 Kč, pro 3 zóny 830 Kč, 4 zóny 1.090 a 5 zón 1.370 Kč. Pokud do měsíce černý pasažér nezaplatí 1.000 Kč, nastanou značné sankce. Uvedená pokuta je ještě nepřiměřenější než v Praze. V Ostravě se platí jízdné – za 15 minut 16 Kč a za 60 minut 26 Kč. Jízdenka na 24 hodin stojí 75 Kč, měsíční přenosná stojí 453 Kč a nepřenosná 360 Kč. Pokuta opět dosahuje 1.000 Kč. Pokud je zaplacena do 7 dnů, tak se snižuje na 700 Kč.Chytání cestujícíchRevizor dostává za chycení cestujícího provizi. V Praze tato částka činí 140 Kč. Celkem je v Praze kolem 150 revizorů, kteří chytí měsíčně asi 18.000 lidí. Z jednoduchého výpočtu vychází, že jeden revizor chytne měsíčně nejméně 120 lidí a za měsíc si tak vydělá přibližně 16.800 Kč. Proto také mají zájem revizoři chytnout co nejvíce černých pasažérů. Pro cestující bez jízdenky nezaplacení pokuty znamená ještě další náklady, které jsou velice vysoké. Cestující musí zaplatit v Praze například jízdenku v hodnotě 32 Kč, k tomu pokutu 950 Kč, právní zastoupení cca 5.000 Kč, soudní poplatek 1.000 Kč a náklady exekuce v hodnotě cca 7.000 Kč. Nejméně tedy přijde exekuce pokuty na 13.000 Kč z nezaplacení jízdného ve výši 32 Kč.Jezdit načerno se tedy ekonomicky nevyplácí. Vydělat snad mohou jen bezdomovci, kterým není co vzít. Z pokutového byznysu se stala zajímavá činnost. Advokát je samozřejmě přeplacen a stejně tak exekutor. Je to dáno tím, že si tyto profese vymohly monopolní postavení a kartelové ceny za svoje služby, které jim soudy bohužel přiznávají. V Praze bylo zkontrolováno za rok kolem 7 milionů cestujících. Celkem cca 100.000 pokutu dobrovolně zaplatilo, ale kolem dalších 100.000 ji nechalo vymáhat. Těchto 100.000 by mělo uhradit za rok na vymáhání 1,3 miliardy. Přitom dopravní podnik dostane jen kolem 100 milionů. Jak je vidět, tak právo opět zaplakalo a peníze se vydělávají pomocí pochybných zákonů, klientelismem a zneužíváním monopolního postavení.

Pokračovat na článek


Insolvenční návrh – jak neudělat chybu se svojí pohledávkou

Každý podnikatel stál někdy před otázkou řešení své pohledávky. Pokud stačí několik upozornění a peníze putují na účet, je vše v pořádku. Mnohdy se musí zapojit do vymáhání tvrdším způsobem specializovaná agentura. Občas se podaří něco dostat z exekuce a když prostředky nemění majitele, stojí věřitel před rozhodnutím. Začne uvažovat o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení – hovorově řečeno návrhem na konkurz?Zacházení s dluhemPřed takovým podáním by si měl věřitel především uvědomit, jak si stojí z hlediska své pohledávky a majetku dlužníka. Velký rozdíl mezi věřiteli rozeznává zákonné ustanovení o takzvaném zajištěném věřiteli. Věřitel ani tak zajištěn není, ale mohl dluh nějakým způsobem ošetřovat a tím získává výhodu proti jiným nezajištěným věřitelům. Zákon upřednostnil na nátlak bank zástavy.Zástavní právoPokud nechce být věřitel jen tím, kdo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení, osvědčí, že mu není alespoň 2 měsíce placeno a doloží dokumenty, včetně případné platby právníkovi, měl by si zajistit institut zajištěného věřitele. Tito mají přednost před nezajištěnými věřiteli a dostávají majetek z prodeje podstaty a tedy ze zpeněženého jmění úpadce. Proto se také při přihlášení ke konkurzu uvádí onen případ zajištění. Zajištěním není směnka nebo uznání dluhu. Zajištěním se rozumí jednoznačné pojištění konkrétního hmotného nebo nehmotného majetku.Druhy zástavNejjednodušší zástavou je zástava na nemovitosti. Věřitel podepíše s dlužníkem zástavní smlouvu, která se vloží do katastru. Tím je toto právo nepochybné. Pozor na to, že v katastru již mohou být evidováni jiní zástavní věřitelé a pořadí rozhoduje. Podobný účinek má omezení práva převodu nemovitosti, které může být vázáno na splacení dluhu. Věřitel nemůže převést nemovitost bez souhlasu dlužníka a v konkurzním řízení je potom tento věřitel upřednostněn. I jakékoliv obdobné právo má svůj rozhodující význam při získání prostředků z konkurzu.Zadržovací právoPodobným právem je zadržovací právo k hmotnému majetku nebo zástava věci movité. Věřitel by si měl jakýmkoliv způsobem svoji pohledávku hmotně pojistit. Dlužník může mít třeba registrovanou ochrannou známku, může mít obchodní jméno, patent nebo projektovou dokumentaci. Věřitel se musí před podáním návrhu na prohlášení konkurzu snažit dostat tyto předměty co nejvíce na svoji stranu, tedy si je zajistit nějakým podobným právem, které jej při zpeněžení dostane na první místo.Náklady podání návrhu na konkurz mohou zálohově stát až 50.000 Kč. Proto by si měl každý věřitel nejprve rozmyslet, zda jeho pohledávka má reálnou šanci na uspokojení. Pokud nemá, musí s ní pracovat a nutit dlužníky k zajištění. Zajištěná nemovitost totiž může být velmi rychle prodána, náklady jsou podstatně nižší. Odměna exekutora činí neskutečných 15 % a insolvenčního správce 11 %, ale může být s ohledem na způsob realizace zpeněžení mnohem nižší a schvaluje ji soud, který ji může na návrh věřitele snížit. A podstatnou možností je také právo věřitele určit, zda bude nemovitost prodána dražbou, přímým prodejem a kdo prodej realizuje – dražebník nebo třeba realitní kancelář. Nevstupujte proto do konkurzu jako naivní a očekávající věřitelé. Snažte se udělat pro svůj dluh co nejvíce.

Pokračovat na článek


Uznání dluhu a jaký má smysl

 Co dělat s dlužníkem, který sice neplatí, ale tváří se tak příjemně a omluvně? A dokonce ukazuje svoji zbídačelou rodinu, které by člověk rád zaplatil snídani? Buď je možné dluh odpusit, tedy nedělat nic a nechat se přesvědčit sliby a doufat, že dlužníkova situace se zlepší, vyhraje v loterii nebo konečně sežene odpovídající práci, nebo že si v době svého finančního dostatku vzpomene na slušného věřitele.Nakládání s dluhemDluh je jistá fiktivní hodnota a znamená starost. Dluh může být promlčen a lhůta běží ode dne splatnosti. Mezi občany je tato lhůta 3 roky a mezi společnostmi 4 roky. Existují některé vyjímky, kdy například dluh na pojistném se promlčuje za 10 let. Tyto lhůty si musí věřitel hlídat a je na něm, jak bude postupovat. Dluh si musí hlídat sám včetně lhůt a rozhodnout se pro nějaké řešení.Vymahačská agenturaPoslat na dlužníka vymahače je určitý způsob, jak se domoci peněz, ale je nákladný a nejistý. Vymahači si jednat vezmou poměrně značnou část dluhu pro sebe a zkrátí tak výši dluhu. Částky za vymáhání začínají na 20 % a mohou dosahovat i vyšších částek. Existují agentury, které nabízejí vymáhání za částku, která je nad dluh, tedy náklady na vymožení požadují na dlužníkovi. Potom by vymáhání bylo docela finančně zajímavé. Otázkou vymáhání je také solidnost a doklady k dluhu. Vymahači se mohou snado s dlužníkem domluvit a dluh nevymáhat a stává se někdy, že si vymáhané částky ponechají. Slušní vymahači také požadují jednoznačné doklady o dluhu, což může být problém.Uznání dluhuMezi občany je uznání dluhu chápáno jako poměrně solidní počin dlužníka. Věřitel tak vidí dobrou vůli a na nějakou dobu se uspokojí s vymáháním. Uznání dluhu musí mít písemnou formu a dlužník musí kromě částky dluhu také prohlásit, že dluh uznává co do výše i co do druhu. Samozřejmě musí být dlužník jasně identifikován jménem, bydlištěm, případně OP nebo rodným číslem. Neškodí uznání dluhu notářsky ověřit. S takovým papírem se promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let, respektive dnem podpisu začíná tato lhůta běžet. Jiný význam takové uznání nemá, snad jen v případě žaloby je kvalitním důkazem u soudu. Rozhodně se s ním nedá provádět exekuce, jak se někteří domnívají.SměnkaPopularitu u věřitelů má také směnka. Ta je lepším instrumentem k vymáhání dluhu než samotný dlužní úpis. Pokud je správně vyplněna a obsahuje všechny zákonné náležitosti, může být rychle realizována žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu. Věčitel, který disponuje se směnkou pouze podá návrh k soudu, zaplatí 5% poplatek a dodá originál směnky. Soud nezkoumá žádné důkazy ani tvrzení žalovaného, ale pouze směnku, zda splňuje zákonné požadavky. Dlužník sice má právo se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu odvolat, ale pouze velice omezeně. Pokud má věřitel směnku, je dokazování dluhu velice prosté.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiMálo známým, ale daleko nejúčinnějším postupem, jak si skutečně zajistit plnění dluhu, je notářský zápis a svolení k vykonatelnosti. Dlužník se musí dostavit s věřitelem k notáři, který sepíše dluh notářským zápisem a zároveň dlužník svolí k exekuci, pokud dluh do určité doby nesplatí. Takový zápis může provést i exekutor po vzniku dluhu. Za správnost odpovídá notář a jediným zádrhelem je, že dlužníka musí poučit o následcích. Tedy o tom, že uplynutím lhůty na splacení dluhu může věřitel ihned začít s exekucí jakéhokoliv majetku dlužníka.Vymáhat pohledávky jde tedy různým způsobem. Většinou se musí podat žaloba, která stojí další peníze. Uznání dluhu jen prodlužuje promlčecí lhůtu a směnka také stojí další náklady, i když je soudní řízení mnohem jednodušší a rychlejší. Nejlepším nástrojem na dlužníky je notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. Věřitel může skutečně jít rovnou za exekutorem a začít obstavovat účty dlužníky, prodávat nemovitosti a zabavovat plat.

Pokračovat na článek


Kolik stojí lidský život? Odškodnění zraněných při dopravní nehodě

Odškodnění zraněných při dopravních nehodách: Velmi málo lidí ví, jaké nároky z povinného ručení lze uplatňovat v případě, že se stali oběťmi dopravní nehody. Tyto nároky na náhradu škody na zdraví, často neznají ani příbuzní, kteří při dopravní nehodě přišli o své blízké.Bylo by naivní si myslet, že v případě škodné události vám samy od sebe pojišťovny nabídnou veškeré vaše nároky na odškodné, což vyplývá ze samotného principu fungování těchto podnikatelských subjektů, jejichž prioritou je vytvářet zisk. Pojišťovny budou snažit minimalizovat své výdaje.Jednorázově se odškodňují tyto škody na zdraví:bolestné poškozenéhoztížení jeho společenského uplatnění,ztráta na výdělku či důchoduúčelné náklady spojené s léčenímnáklady na výživu pozůstalýmpřiměřené náklady spojené s pohřbemZ každé dopravní nehody zůstává mnoho nešťastných lidí, ať už jde o viníka samotného, tak o poškozené.Za oběti dopravních nehod lze v případě smrti nebo vážného postižení považovat i nejbližší členy rodiny.Nárok na náhradu škody, nebo-li kompenzaci, má ten, komu byla újma způsobena.Všichni účastníci dopravní nehody, kteří utrpěli újmu na zdraví mají z povinného ručení viníka nárok na náhradu škody na zdraví. Nárok na náhradu škody na zdraví samozřejmě nemá viník nehody (mluvíme-li o náhradě škody z povinného ručení).Nárok na náhradu škody na zdraví mají: každý účastník dopravní nehody, pokud není viníkem nehody, účastníci hromadné dopravní nehody, chodec, cyklista, spolujezdci, ale i spolujezdci viníka nehody, pokud došlo k újmě na zdraví nebo smrti. V případě újmy na zdraví, která vám byla způsobena v tomto případě dopravním prostředkem, na nějž se vztahuje povinnost platit povinné ručení, máte nárok na odškodnění také za ztrátu na výdělku, ale i za vynaložené náklady spojené s léčením úrazu.Poškozenému náhradu škody hradí vždy pojišťovna viníka. Poškozeným Zákon č. 168/1999 Sb. umožňuje uplatnit své nároky přímo na pojišťovně.Právo na náhradu škody na zdraví, ztížené společenské uplatněníPři stanovení výše náhrady škody na zdraví, vychází pojišťovny z bodového ohodnocení zakotvených v příloze vyhlášky č. 440/2001 Sb., které stanovují míru újmy na zdraví.Jen pro představu – 1 bod je v přepočtu 120 Kč.Zlomenina palce u ruky bude mít menší bodové ohodnocení, než zlomenina stehenní kosti. Čím větší újma na zdraví byla úrazem způsobena, tím větší odkšodné poškozenému náleží.Znalec na základě znaleckého posudku nebo lékař na základě lékařského hodnocení může bodové ohodnocení zvýšit až o 50% s ohledem na újmu, kterou postiženému byla způsobena. Tuto náhradu může poškozený požadovat v mimosoudním jednání s pojišťovnou viníka.Další zvýšení odškodnění lze žádat za ztížené společenské uplatnění, na základě dle § 7 odst. 3 vyhl.č. 440/2001 Sb. O tomto však může rozhodnout pouze soud, proto je nutné podat žalobu a hlídat si promlčecí lhůty.Jsou-li nároky na náhradu škody na zdraví uplatňovány soudní cestou v rámci občanskoprávního řízení, je poškozený ze zákona osvobozen od zaplacení soudních poplatků.Kdo má nárok na jednorázové odškodné z povinného určení v případě dopravní nehody?Uveďme si jeden ilustrativní případ: Při dopravní nehodě se střetlo osobní vozidlo s minibusem. Řidič osobního vozidla byl viníkem dopravní nehody, nehodu nepřežil. V autě viníka na místě spolujezdce seděla manželka a na zadních sedačkách dvě jejich děti.V minibuse jeden člověk na místě nehody zemřel.Komu náleží jednorázové odškodné?Osobní vozidlo: manželka 240000 Kčdvě děti 2 x 240000 Kčrodiče: žijící pouze matka 240000Kčsourozence neměl, jiné osoby ve společné domácnosti nežily_________________________________Celkem: 960000 KčNenáleží viníkovi dopravní nehody!Rodina člověka, který přišel o život v minibuse dostane jednorázové odškodné ve výši:manželka: 240000 Kčtři děti: 3 x 240000Kčoba rodiče: 2x 240000Kč sourozenci: 2x 175000 Kč_________________________________Celkem:  1790000KčV tomto případě vzniknou i další nároky spojené například s pohřbem poškozeného.Pojišťovny mohou jednotlivé případy řešit individuálně.Posuzuje se také podíl spoluviny. Například, kdy poškozený nebyl připoután bezpečnostními pásy nebo byl pod vlivem alkoholu.Pokud cizí vinou ztratíte blízkého příbuzného, máte především právo na jednorázové odškodnění.§ 444 odst. 3 občanského zákoníku(3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a toa) manželovi nebo manželce 240 000 Kč,b) každému dítěti 240 000 Kč,c) každému rodiči 240 000 Kč,d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč,e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč,f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč.Náhradu škody lze žádat i u vozidla, které z místa nehody ujelo.Pokud viník dopravní nehody z místa ujede, lze v těchto případech odškodnění za poškození zdraví žádat u České kanceláře pojistitelů, která odškodné vyplácí z garančního fondu České kanceláře pojistitelů.Pokud jste si stihli zaznamenat registrační značku vozidla, na internetových stránkách České kanceláře pojistitelů můžete dohledat pojišťovnu, u které je toto vozidlo pojištěno a nároky na náhradu škody můžete uplatnit u této konkrétní pojišťovny.Česká kancelář pojistitelů poskytuje plnění z garančního fondu :plnění za škodu způsobenou provozem nezjištěného vozidla, za kterou odpovídá nezjištěná osoba; při škodě na věci nebo ušlém zisku pouze tehdy, pokud současně s touto škodou byla poškozenému způsobena i závažná škoda na zdraví a pokud věcná škoda nebo ušlý zisk přesáhl 10 000 Kčplnění za škodu způsobenou provozem vozidla bez pojištění odpovědnostiplnění za škodu způsobenou provozem tuzemského vozidla pojištěného u pojistitele, který z důvodu svého úpadku nemůže uhradit tuto škodu,plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla pojištěného hraničním pojištěním,plnění za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, jehož řidiči nevzniká při provozu tohoto vozidla na území České republiky povinnost uzavřít hraniční pojištění.náhradní plnění podle § 24a a 24b zákonaČtěte také: Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehodyPozor na promlčecí lhůty"Zákon přiznává poškozenému z dopravní nehody přímý nárok na výplatu pojistného plnění za způsobenou škodu vůči pojišťovně viníka nehody. Pokud se poškozený tohoto přímého nároku rozhodne využít, tak právo na výplatu pojistného plnění v případě vzniku škody z dopravní nehody se promlčuje za čtyři roky ode dne, kdy k nehodě došlo.Přímé nároky poškozeného z nehody vůči pojišťovně viníka mají z právního hlediska povahu nároků na výplatu pojistného plnění a podléhají tedy jiné promlčecí lhůtě, než nároky na náhradu škody.Je však třeba zdůraznit, že je tomu tak pouze v případě, kdy poškozený vzniklé nároky skutečně uplatňuje přímo po pojišťovně viníka nehody.Pojišťovna totiž platí za viníka nehody, proto platba pojišťovny není považována za náhradu škody, neboť za škodu je odpovědný viník nehody, ale za výplatu pojistného plnění pojišťovna.

Pokračovat na článek


Náhrada za poškození věcí

Nový občanský zákoník konečně zavádí zaplacení nejen samotné věci v její tržní hodnotě, ale především posiluje práva poškozeného. Často se totiž stává, že věci nejdou nahradit nebo pořízení nových je velice drahé. Doposud byl v problémech poškozený.Zloděj v bytěMožná nebude mít nové ustanovení velkou výchovnou roli. Ale je konečně průlomem do oprávněných požadavků toho, kdo nic nezavinil, a přece musí platit vysoké náklady ze svého. Zloděj, který se vloupá do bytu nepochybně poškodí dveře, okna, zámek a poničí nábytek. Někteří zloději dokonce úmyslně ničí různé předměty a mají zlomyslnou radost ze škody. Pokud totiž poškozený požaduje náhradu, je mu přisouzena jen do výše běžné ceny. Dveře po mnoha letech používání mají poloviční hodnotu, ale koupit si majitel musí nové. Zloděj mu však zaplatí jen cenu starých a zbytek si musí doplatit.Není to absolutníSamozřejmě, že například dveře lze někdy sehnat levnější. Poškozený se nebude moci obohacovat, ale dosáhne toho, že nebude muset doplácet, když podobná věc bude prostě za vyšší cenu a třeba nová. Podobně je tomu s předměty, které mají pro poškozeného zvláštní hodnotu. Soud nebude určovat jen fyzickou částku za věc. Talíř po babičce má třeba symbolickou hodnotu mnohem vyšší a pokud se rozbil nebo byl ukraden, nikdy už nepůjde vrátit.  Pokud se k takovému předmětu váží vzpomínky, má poškozený právo na citovou újmu. Může mu být přisouzena částka třeba několika desítek tisíc za talíř, který by jinak stál 30 Kč.Práva poškozenýchKonečně tedy dochází k citlivějšímu přístupu k poškozeným. Ten, kdo nic neudělal, byl často velice přísně posuzován z hlediska cen poškozených nebo zcizených předmětů a vlastně prodělal bez svého zavinění. Oprávněně tak cítil nespravedlnost, když zjistil,  že si na zničené věci ještě musí znovu připlácet.  A stejně tak se nyní dostane alespoň finančního zadostiučinění tomu, kdo přišel o věc nenahraditelné hodnoty, ke které se vázaly vzpomínky nebo jiná citová pouta. Dostáváme se tak do civilizované společnosti, kde ochrana patří poškozenému a škůdce by měl trpce litovat svých činů a nikoliv se vysmívat oběti.      

Pokračovat na článek


Zástavní právo bude výhodné pro věřitele

Zajistit si svoje pohledávky lze zástavou. Tato možnost však doposud narážela na problém realizace zástavy. Pro věřitele bylo velmi obtížné prodat zástavu pomocí dražby. Čekaly jej další výdaje a poměrně dlouhé čekání na obdržení svých peněz. To se však s novým Občanským zákoníkem změní.Smluvní ujednáníProdej zástavy v případě nesplacení dluhu se tedy rozšiřuje. Ve smlouvě o zástavě bude možné dohodnout nějaký spravedlivý způsob realizace, který bude ale objektivní. Zastavený dům bude sice moci zástavní věřitel prodat třeba přímo nějaké osobě, ale musí jít o cenu obvyklou. Toto bude samozřejmě zneužíváno, ale je správné, že věřitel má přednost a nemusí se složitě domáhat uhrazení své pohledávky. Naopak ten, kdo nebude spokojen s prodejem své zástavy, se musí obrátit k soudu.Zákonná omezeníU některých zástav Občanský zákoník určuje, že jednak musí být zástavní smlouva uzavřena písemně a podmiňuje vznik zástavy zápisem – například do katastru nemovitostí. I přes smluvní volnost však nebude možné sjednat některé podmínky. Například nemožnost vyplacení zástavy dlužníkem. Před splacením dluhu nebo i po splatnosti tak bude mít dlužník až do doby prodeje možnost zástavu vyplatit. Pokud by tedy někdo uvedl, že třeba po splatnosti už nelze uhradit dluh  a zástavu získat zpět, jde o absolutně neplatné ustanovení.  Nelze si ani dohodnout realizaci zástavy před splatností dluhu. Tedy to, že se zástava prodá, i když dlužník má ještě čas vrátit dluh. Někdy si totiž dávají věřitelé do smluv ustanovení, že pokud neprokáže dlužník, že má dostatek prostředků měsíc před splacením dluhu, zástava se realizuje.Ponechání a pojistkaZásadním způsobem se také mění možnost uspokojení ponecháním si zástavy. Opět musí jít o přiměřenou hodnotu vůči dluhu.  Oproti současné verzi zákona tedy půjde o značnou novinku. Kdo totiž dříve použil zástavu tak, že si ji ponechal, jednalo se o neplatný úkon. Ponechat si zástavu je ovšem možné pouze tehdy, pokud si takovou možnost strany písemně dojednají. A stejně tak v případě vyplacení pojistky, má věřitel nárok do výše svého dluhu. Této možnosti se však mohou strany výslovně vzdát. Pokud tak neučiní, má zástavní věřitel nárok na jakoukoliv pojistku ze zastavené věci. Zákon tak velice rozšířil možnosti zástav a je potřeba se s nimi řádně seznámit. Změní totiž zásadním způsobem vztah mezi dvěma smluvními stranami.   

Pokračovat na článek


ÚS ruší vyhlášky

Konečně se dozvídáme, že platí základní právní pravidlo – občan je odpovědný jen před zákonem. Vyhláška není žádným zákonným ustanovením a přestože si ji mnozí úředníci velice oblíbili, je v podstatě jen cárem papíru. Občan totiž může činit to, co není zákonem výslovně zakázáno.Vyhlašovací mánieVyhlášky jako podzákonné normy mohou existovat. Ale ne v dnešní podobě. Když někdo zvorá zákon, honem začne vydávat vyhlášky, aby věc napravil. Jenomže takový postup musí mít oporu v zákoně. Zákon musí stanovit pravidla jak, kdy a proč vyhlášku vydat. Například zákon dává vládě právo vyhlásit minimální mzdu. To je číselný údaj, který nemá přímý dopad na práva a povinnosti občanů Je to jen zprostředkování určitého postupu.Nezákonné vyhláškyMnoho měst a úřadů svými vyhláškami nejen rozšiřuje svoje zákonné pravomoci, ale mnohdy i zákony mění. Nejčastějším příkladem jsou omezení pohybu osob v určitých prostorách, změny nočního klidu a jeden zajímavý zákonný prohřešek. Vyhlášky obce se snaží uplatnit i na lidech, kteří v obci nežijí. Představte si, že byste museli před příjezdem do nějaké obce znát její vyhlášky. To by v podstatě znamenalo konec cestování. Jenom by se studovala pravidla. Vyhlášky obcí jsou tak velice na hraně zákona.Zdravotní nadstandardyZákonodárci umějí vymyslet řadu zmetků. Teď se jim povedlo zvýšit poplatky za pobyt v nemocnici, ale zapomněli určit, kdy jde o nucený nebo „nadstandardní pobyt“. Tím dali do rukou vedení nemocnic šikanózní pravidlo. Pokud chtějí někoho popohnat domů, tak mu zvýší „nadstandard“. Proto Ústavní soud vyhlášku zrušil. Musí mít zákonnou podobu  a přesně stanovovat, za jakých okolností je nemocný ve zdravotnickém zařízení  a kdy už je v hotelu. To by v rámci léčení opravdu nebylo špatné vědět. A doufejme, že zrušených vyhlášek přibude. Jsou totiž povětšinou nezákonné…

Pokračovat na článek


Notářský zápis jako rozsudek bez soudu

Notář má v českém zákonodárství výjimečné postavení. Řada byrokratických zákonů, nařízení a předpisů mu zajišťuje pohodlnou práci a život. Občanu nestačí dostavit se na úřad a předložit listinu. Většinou ji musí mít ověřenou. Notář si proškolí nějakého pracovníka, který vezme občanku a potvrdí, že tento člověk je totožný s tím, kdo dokument podepsal. Přitom by stačilo, aby si to ověřil úředník při samotném podání.Notářský zápisPokud některý zákon vyžaduje sepsání notářského zápisu, znamená to dostavení se k notáři, který sepíše nějaké skutečnosti a ze zápisu se stává veřejná listina. Stejně tak jsou stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů veřejnými listinami a mají stejnou právní sílu. Proč je třeba tolik byrokracie, netuší asi ani zákonodárci, ale shromažďování listin je takovým národním sportem. Je tím vykázána nějaké práce a stohy v archívech jakoby vypovídají o pracovním nasazení úředníka.Zajišťovací institutyExistuje však jeden opravdu zajímavý a užitečný notářský zápis. Zajistit si skutečné a bezpodmínečné splacení nějaké pohledávky, není jednoduché. A hlavně nemusí být jisté, rychlé ani levné. Zajištění směnkou znamená poplatek soudu a nějaký čas na soudní řízení. Realizace zástavy na nemovitosti také není jednoduchá a smlouvy nebo z nich neuhrazené závazky se musejí žalovat, dokazovat a platit. Ale jeden zajišťovací institut je v podstatě rozsudkem.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiPrávě vykonatelnost je tím kouzelným termínem. V podstatě se přestává jednat o zajišťovací instrument a začíná pro dlužníka skutečný problém. Pokud někdo chce mít exekuční titul, na který nemusí roky čekat, zvolí právě tuto možnost. Sepsání závazku a bezpodmínečný souhlas s exekucí jsou nevídaným nástrojem v rukou věřitele, který může být bez dalších problémů v případě nesplnění dluhu ihned realizován.Závazkový právní vztahVykonatelný notářský zápis není samospasitelný a použít se může jen u závazkových vztahů, tedy těch, kde vzniká nějaká povinnost na jedné straně a právo nebo povinnost na straně druhé. Tento zápis lze použít tedy u půjček, obchodních smluv, pronájmů, ale nelze se domáhat osobnostních, autorských nebo jiných práv, která znamenají nějaký vzájemný sporný nárok. Pokud tedy někdo nesplní svůj závazek, může se použít sepsání notářského zápisu, který musí (bez toho je absolutně neplatný) obsahovat:1. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (tzv. osoba povinná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,2. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (tzv. osoba oprávněná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,3. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,4. předmět plnění,5. dobu plnění,6. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.Notářský zápis může obsahovat také smluvně sjednaná další ustanovení, která se přímo váží k závazku. Tedy se závazkem může být spojován úrok, předání věci nebo vrácení jistiny. Pokud se uvede nějaká skutečnost, která se závazkem nesouvisí (třeba otázka jiných vzájemných vztahů, nájmů, pronájmů), pak toto nebude znamenat neplatnost zápisu, ale neplatnost jen takových ustanovení.Další náležitostiNotářský zápis musí především obsahovat přesnou formulaci, že věřitel souhlasí s vykonáním (tedy exekucí) na svůj majetek, že byl o této možnosti poučen a rozumí jí. To znamená, že může být po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu notářský zápis ihned předán exekutorovi a bez dalšího zkoumání zahájena exekuce. Notářský zápis má ale od soudního rozhodnutí přece jen jednu menší nevýhodu. Dlužník se může domáhat jeho zrušení a to proto, že oprávněná osoba nemá na plnění nárok. Věřitel je tak chráněn proti tomu, aby třeba i při splnění svého závazku věřitel stejně neuplatnil možnost exekuce a nevymáhal dluh znovu. Což se někdy stává například u směnek, kde si dlužník nevyžádá tento cenný papír zpět.Notářský zápis s doložkou vykonatelnosti je skvělým zajišťovacím instrumentem a může zbavit věřitele mnoha starostí. Výhodou sepsání je, že notář odpovídá za formální i věcnou stránku a jde tedy o velice obtížně zpochybnitelný doklad. Věřitel tak nemusí utrácet další prostředky, nervovat se u soudu nebo vyhazovat peníze a platit další náklady. Tento institut se málo využívá, ale měl by se dostat do popředí zájmu podnikatelů. Kdo myslí na důsledky, má potom daleko větší možnost domoci se svých peněz.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Výpočet WACC firem, výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu

Efektivní diskontní míraV předešlých kapitolách jsem několikrát slíbil naznačit, jak se s problémem určení konkrétnějšího postupu při odhadu WACC naší firmy poprat i jinak. V této kapitole tedy zmíním některé záchytné body, kolem kterých se ve finanční praxi velikosti diskontních měr pro investice pohybují.Shrneme nejprve problémové oblasti, které jsme doposud identifikovali, neboť je třeba mít tato úskalí na paměti: 1) Problematika odhadu očekávané (požadované) míry výnosu vlastního kapitálu. V této souvislosti bylo řečeno, že je potřeba co do našich požadavků na výnosnost reflektovat míry obvyklé na našem trhu. To je velmi obtížný úkol v podmínkách České republiky,kde není k dispozici dobrá datová základna z kapitálových trhů pro referenci jako např. v případě trhu v USA. Navíc, i pokud by se nám podařilo nalézt ideální kopii obchodovanou na burze, objevuje se problém s diverzifikací rizika. Pokud se plně soustředíme na chod naší firmy, investujeme veškeré naše peníze do ní, jakožto podnikatelé nemáme diverzifikovanéportfolio našich investic (oproti investorům na kapitálových trzích). Za takové situace poneseme vyšší riziko a budeme požadovat vyšší prémii za tu část rizika, kterou lze diverzifikovat, jak jsme probrali v kapitole diverzifikace rizika .2) Problematika odhadu vah, kterými vážíme náklady vlastního kapitálu a kapitálu cizího. V této souvislosti jsme zmínili požadavek jejich stanovení na základě tržních hodnot kapitálu. V kapitole určení vah kapitálu pro WACC jsme si ukázali, že v případě vyšší tržní hodnoty naší firmy oproti účetní hodnotě podhodnocujeme výši "firemního" (učebnicového) WACC. Bohužel tržní hodnotu našich firem zpravidla nevíme (pokud jsme si nezaplatili odhadce) a tak nám nezbyde jiná možnost, než se spolehnout na účetní hodnotya případně diskontní míru patřičně upravit.Obrázek 1: Stanovení diskontní míry podle typu investice Několik "záchytných" bodů - jak WACC pro konkrétní investice odhadují některé firmyNěkteré velké firmy, které se aktivně snaží promítnout různé riziko různých investic do výše diskontní míry, využívají konkrétní hodnoty podle kategorie investice. Tyto hodnoty ukazujeobrázek 1. Je však třeba mít na paměti, že tyto diskontní míry nebudou obsahovat část rizika specifického (diverzifikovatelného). Z tohoto důvodu bude naše diskontní sazba vyšší, nicméně její velikostlze velmi těžko na tomto místě generalizovat. Druhou možností je promítnout vyšší riziko do peněžních toků (budoucích očekávaných částek), které do budoucna projektujeme. Odhad "firemního" učebnicového WACC pro diskontování investicPokud jde o mou vlastní zkušenost, několik významných firem v ČR (jedna z nich obchodovaná na pražské burze) používá WACC ve výši pohybující se kolem 15% a to paušálně pro všechny typy investic. Nesnaží se tedy upravit tento "firemní" průměrovaný ukazatelpodmínkám jednotlivých investic. Už jsme dříve uvedli, že u velkých firem, pokud nedochází k výrazné investiční expanzi do nových oblastí podnikání, nové investice jsou z hlediska firmy průměrně rizikové a nemění se tak ani struktura financování a provozní páka, lze tyto učebnicové průměrné vážené náklady kapitálu považovat za přiměřenýukazatel diskontní míry takových investic. Většina posuzovaných investic zpravidla u velkých firem bývá co do celkového investičního rozpočtu nepatrnou kapkou v moři a z tohoto důvodu je tento přístup odůvodnitelný. Pakliže by tyto podmínky byly splněny i v případě naší firmy a daná investice by byla obvykle riziková a nebyla z ranku významných investičních akcí co do výše financování, změny struktury financování a výše odchylky nákladů obou druhů kapitálu od "firemního průměrného" WACC, bude jeho nezměněná výše vyhovovat jako diskontní míra i pro nás. S ohledem na zvýšené riziko doprovázející podnikání malých firem, jak jsem uvedl výše, lze velice zhruba a indikativně uvažovat s hodnotami "firemního" WACC kolem 20% (případně o několik procent výše). Z toho vyplývá, že naše požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu bude nad 20% (předpokládáme nižší náklady vlastního kapitálu navíc snížené o daňový štít).ShrnutíUrčit odpovídající výši diskontní míry pro tu či onu investici a generalizovat nějaké postupy, podle kterých postupovat, je bohužel nemožné. Každý z nás podniká za specifických podmínek a bylo by z mé strany velminezodpovědné prezentovat jakákoliv generalizovaná doporučení. Vždy bude záviset na hloubce dané analýzy společnosti, zda a jakou metodou bude odhadnuta její tržní hodnota a z ní přepočítány váhy nákladů kapitálu v tržních hodnotách,zda budeme kalkulovat s reálnou nebo nominální diskontní mírou (vizte následující kapitola), jak citlivě posoudíme očekávané náklady vlastního kapitálu (vzhledem ke všem faktorům rizika a fázi hospodářského cyklu) a na celé řadě dalších faktorů. Výše uvedené mělo za cíl pouze ukotvit možné rozsahy diskontních sazeb pro jednotlivé investice k hodnotám, které se v praxi objevují.

Pokračovat na článek


Různá životnost, finanční hodnocení aktiv s různou životností

Různá životnost V této kapitole se v krátkosti podíváme, jak naložit s projekty a investicemi, které mají odlišnou životnost. Nuže pro pochopení co mám na mysli rovnou k věci! Vyjděme znovu z příkladuz předchozí kapitoly optimalizace nákladů. Řekněme, že se objevila ještě jedna zajímavá nabídka konkurenčního stroje, kterou zvažujeme.Tento stroj stojí 1,2 mil. Kč, nicméně současně u něj očekáváme, že vydrží pouze 4 roky. Jeho roční výnosy/náklady odpovídající peněžním tokům (FCFF) jsme vypočetli ve výši +5 tis Kč v prvním roce, 0 Kč v druhém roce, -20 tis. Kč a -40 tis. Kč v třetím, resp. čtvrtém roce.Sumarizaci peněžních toků obou variant předkládám v obrázku 1.Obrázek 1: Anualizované peněžní toky Pokud jde o finanční zhodnocení obou strojů, nižší současná hodnota v případě stroje z předchozí kapitoly (-1 794 367 Kč) naznačuje, že je výhodnější volit konkurenční stroj za 1,2 mil. Kč. Stejnou odpověď nám dají anualizované peněžní toky v posledních dvou řádcích tabulky.Jejich výše je vypočtena podle rovnice anuity. Problém ale je, že délka trvání obou srovnávaných investic není stejná. Výstupní kontrola musí být zajištěna přece i v 5. a 6. roce bez ohledu na zvolenouvariantu stroje. Proto v případě různé životnosti je tento pohled nedostatečný a je potřeba srovnávat varianty vždy se stejnou délkou trvání. Jak s tímto problémem naložit?Naší snahou by mělo být odhadnout peněžní toky jednotlivých variant pro stejnou časovou periodu. První variantou převedení různé délky časových období uvažovaných alternativ je posouzení obou variant po dobu varianty s kratší životností, v tomto případě tedy stroje za 1,2 mil. Kč. Z hlediska srovnatelné časové báze a výše peněžních toků po tuto dobu lze totiž uvažovat tak, že dražší stroj s odhadovanou životností 6 let po 4 letech, kdy končí životnost levnějšího stroje, prodáme a peněžní příjem z takové akce vstoupí do srovnání obou variant. Tím bude zajištěna stejná časová perioda pro srovnání (4 roky). Pochopitelně u složitých projektůtento postup může být znemožněn komplexností jednotlivých variant, nicméně v tomto případě nejde o nikterak složitý problém. Podstatné zde bude odhadnout to, za kolik po 4 letech používání budeme schopni stroj za 1,8 mil. Kč prodat. Řekněme, že jsme kontaktovali soudního znalce v oblasti oceňování strojů a ten nám odhadl prodejní cenu po 4 letech ve výši 400 tis. Kč.Výsledek takové varianty ukazuje obrázek 2.Obrázek 2: Anualizované peněžní toky po dobu 4 let při prodeji stroje s delší životností Z provedené analýzy a srovnání čisté současné hodnoty (i anualizovaných peněžních toků) obou variant vyplývá jednoznačně výhodněji investice do konkurenčního stroje za 1,2 mil. Kč. Pokud si ale dáme práci s analýzou další varianty z pohledu delšího časového období, můžeme zjistit další možnosti jak do budoucna postupovat. Řekněme, žejedna z nich vychází z následujících dodatečných informací:Předpokládejme, že pro sjednocení časové báze pro srovnání jste kontaktovali distributory obou výrobců a zjistili jste, že pokud koupíte stroj za 1,8 mil. Kč, v případě nákupu dalšího stroje dostanete slevu 45% z budoucí ceny. Distributor stroje za 1,2 mil. Kč vám nabídl slevu za každý další nakoupený stroj ve výši 15%.Pokud jde o budoucí cenu, pro zjednodušení předpokládáte, že její výše bude i přes rostoucí inflaci shodná s dnešní cenou (vlivem konkurence, tlačící cenu dolů). Co do technologického vývoje, předpokládáte, že oba stroje budou srovnatelné.Nyní můžeme srovnat variantu obou strojů pro období trvající 12 let, tj. dva nákupy stroje za 1,8 mil. s životností 6 let nebo tři nákupy stroje za 1,2 mil. Kč s životností 4 roky. Tyto varianty pak můžeme finálně srovnat, aniž bychom se dopustili chyby související s odlišnou životností. Obrázek 3 naznačuje naší možnou analýzu pro stroj za 1,8 mil. z předchozí kapitoly pro období roku 7 - 12.Obrázek 3: Projekce vývoje výdajů u stroje za 1,8 mil. při 45% slevě (tj. za 990 tis. Kč) pro roky 7 až 12 (z předchozí kapitoly) Výpočet současné hodnoty FCFF v případě investice do stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. Kč (jehož druhý kus kupujeme při slevě 45% za 990 tis. Kč) ukazuje obrázek 4.Obrázek 4: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. po dobu 12 let Nyní uděláme stejnou analýzu i pro novou nabídku stroje za 1,2 mil. Kč na dobu 12 let. Řekněme, že jsme naprojektovali jeho finanční toky tak, jak ukazuje obrázek 5. Jednoduchým srovnáním výsledků na obrázku 4 a 5 dojdeme k závěru, že za stanovených předpokladů, podmínek a zadání se jeví výhodněji investice do původního strojez předchozí kapitoly za 1,8 mil. Kč.Obrázek 5: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje za 1,2 mil. po dobu 12 let ShrnutíSmyslem této kapitoly bylo ukázat, že při hodnocení investic je velice důležité srovnávat jednotlivé varianty vždy za stejné časové období. V praxi problém nutnosti převodu různých scénářů ke stejnému časovému období vyvolává řadu problémů. Ty souvisí předevšímve stanovení případné prodejní ceny zařízení s delší životností k datu předpokládaného vyřazení zařízení s kratší životností nebo "vyplnění" mezery "kratší" investice na úroveň "delší" investice. Je potřeba určit alternativu, odhadnout její peněžní toky po dobu nesouladu mezi delším a kratším projektem a sjednotit nějakým způsobem životnosti.Tím že jsme sladili konce životností obou variant, neošidili jsme žádnou z variant o žádný peněžní tok. Jsme tak u obou variant ve stejné výchozí pozici jako dnes.Realita může být pochopitelně mnohem složitější, neboť v průběhu času se mohou objevit nové stroje a nové varianty, takže naše současná analýza bude muset být přepočtena podle aktuálních informací. Přes tyto obtíže by ale každý z nás měl věnovat otázce posuzování a srovnávání optimálních investic na základě aktuálních informací potřebnou péči a to i při vědomí toho, že s postupem času a neustálým přílivem nových informací jde o nekončící proces přehodnocování. Jiná cesta k úspěšnému finančnímu řízení nevede.

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Svět se mění, směnky zůstávají

Směnky jsou běžnou součástí dnešního života. Směnka vlastní je ideální zajištění pro menší půjčky. Cizí směnka pak může pomoci při získání vyšší důvěryhodnosti. Směnky jsou stálé a nepodléhají změnám v zákonech ani politické garnituře. I tak by se dala popsat situace, jak v současnosti fungují směnky.Směnky jsou běžnou součástí dnešního života. Směnka vlastní je ideální zajištění pro menší půjčky. Cizí směnka pak může pomoci při získání vyšší důvěryhodnosti. Směnky jsou stálé a nepodléhají změnám v zákonech ani politické garnituře. I tak by se dala popsat situace, jak v současnosti fungují směnky.Ty totiž vycházejí z šekového směnečného zákona, který vešel v platnost již v roce 1950. Samozřejmě byl několikrát novelizován a upravován, avšak hlavní aspekty a podmínky směnky jsou stále stejné. Možnou novinkou by se dalo označit to, že směnky jsou řazeny k cenným papírům, avšak to je tak jediné, co je v zákoně o cenných papírech o směnkách uvedeno.Směnka – nejjednodušší forma půjčkySměnka je opravdu jednou z nejsnazších forem půjčování peněz. Obvykle v době recese a krize se právě směnky dostávají do popředí pro jejich faktickou jednoduchost, ale také díky jasné vymahatelnosti. Právě díky své jednoduchosti nabízejí směnky ideální zajišťovací nástroj, protože stačí splnit základní kritéria a prvky, které směnka musí obsahovat, a právní vztah je uzavřen. Žádné právní kličky, žádné doplňkové informace psané malým písmem. Nic takového na směnce není. Směnkou je totiž vše, co splňuje určité náležitosti.Náležitosti směnkyV praxi se používají dva druhy směnek. Směnky vlastní a cizí. Základní rozdíl je patrný již v názvu obou zajišťovacích produktů.Na směnce vlastní se musí vyskytovat text „za tuto směnku zaplatím“Naopak na směnce cizí je obvykle napsáno „za tuto směnku zaplaťte“.Z jednoduché logiky věci je pak jasné, že:Směnku vlastní vystavil sám dlužník ve prospěch věřiteleTo by byla první náležitost směnky. Dále jde o prvky, které jasně určí práva a povinnosti, které ze směnky vyplývají.Jde především o:přesné označení, že jde o směnkubezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžní částku (viz předchozí odstavec)údaj o splatnosti a místa, kde bude zaplacenojméno toho, komu bude zaplacenodatum a místo vystavení směnkyspecifikace výstavce a jeho podpis (u směnky vlastní)Pokud jsou na směnce uvedeny tyto náležitosti, stává se platnou. Nezáleží na velikosti papíru, druhu papíru ani faktickém vyhotovení směnky. Jde o obsah. Pokud je obsah právně v pořádku, může být směnka vyhotovena, sepsána i na balícím papíru od salámu.Druhou možností je využití směnky cizíJedná se o nepatrně složitější finanční vztah, ale vyhotovení je skoro identické. V praxi je využití směnek cizích více preferováno. U směnky cizí vstupují do právního vztahu tři osoby – výstavce (dlužník), směnečník a věřitel. Věřitel je stejně jako u směnky cizí ta osoba, která dostane zaplaceno. Fakticky jde pak o stanovení na směnce cizí od výstavce směrem ke směnečníkovi, aby v daný okamžik zaplatil věřiteli. Povinné náležitosti jsou shodné pouze s tím rozdílem, že je nutné specifikovat osobu směnečníka a výstavce.Důvod používání směnky cizíSměnečníkem může být stanoven kdokoliv a ani se o tom nemusí dozvědět. V době výplaty pak přijde věřitel za směnečníkem a požaduje zaplacení. Směnečník má v tu chvíli právo směnku odmítnout, nebo zaplatit. Pokud zaplatí, směnka je předána a může být zničena. Pokud se rozhodne nezaplatit, věřitel jde za výstavcem směnky a ten se stává dlužníkem. Proč tedy vůbec směnečník ve vztahu vystupuje? Může to mít několik důvodů. Prvním důvodem může být určitá důvěryhodnost směnečníka, který na rozdíl od výstavce může mít vysoký společenský kredit a je s výstavcem v dobrém vztahu, takže věřitel je ochoten přistoupit na takový závazek.Kdy používat směnky?Používání směnek může být účinné a výhodné pro obě strany, ovšem pouze tehdy, pokud se obě strany chtějí chovat podle zákona. Pro věřitele představuje směnka jasný právní vztah, bez kliček a ukrytých problémů. U soudu představuje směnka neoddiskutovatelnou pravdu, takže je velice snadno vymahatelná. Proto slouží směnky k zajišťování nejrůznějších menších půjček třeba i mezi rodinnými příslušníky či přáteli. Zkrátka taková zadní vrátka.O směnkách příště:Ne vždy jsou však obě strany jednat podle zákona, v ten okamžik vzniká zásadní problém směnek jako takových. V příštích dílech se budeme tedy věnovat vašim dotazům, které vás ohledně směnek zajímaly:Směnky, ověřování jejich pravosti, prokazování pravosti podpisu, předložení směnky k placení a právo postihu.Související zákony:358/1992 Sb. Notářský řád591/1992 Sb. Zákon o cenných papírech191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový---------------------------------------------------Upozornění: Tento text je informační, v praxi je třeba se řídit veškerými zákony, které pro směnky platí.

Pokračovat na článek


Vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva

 Právní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání. V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene. Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný.JUDr. Milan Vašíček, Dan Dvořáček, Brno, Praha*I. ÚvodemPrávní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání.V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene.1 Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný. Pokud je subjekt A vlastníkem pěti pomerančů a usmyslí si, že subjektu B převede tři a dva si chce ponechat, může to udělat buď složitě, tedy tak, že mu převede všech pět a pak si nechá dva vrátit, nebo jednoduše tak, že mu dá pouze tři. Nechceme tvrdit, že tato obrazná analogie je bezezbytku aplikovatelná na vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva v souvislosti s převodem nemovitosti. Chtěli bychom se však pokusit o prozkoumání této otázky a nalezení míry, v níž je takový postup eventuálně možný.Vlastnické právo je v klasickém pojetí civilního práva převáděno vždy jako určitý ideální celek blíže neurčených práv, jejichž nepřímým předmětem je věc v právním smyslu. V institutu spoluvlastnictví pak nacházíme promítnut fakt, že vlastnictví lze převádět nejen jako celek, ale též v ideálních jeho částech – podílech. Lze však převádět samostatně též určité konkrétní složky vlastnického práva, nikoli jen ideální podíl? A pokud ano, jaké jsou podmínky takového převodu a jaké jsou jeho důsledky? Na tyto otázky bychom rádi nalezli odpověď v tomto příspěvku.II. Pohled civilního právaVlastnické právo se skládá z velmi různorodé škály vlastnických oprávnění, která díky absolutní povaze tohoto práva zaručují vlastníkovi ochranu před zásahy třetích osob. Jedná se o klasické ius utendi, fruendi, disponendi et abutendi, tedy o právo věc užívat, těžit její plody, věcí majetkově disponovat a případně věc zničit. V praxi se užívají právní vztahy, kdy vlastník na bázi obligační umožní výkon některých těchto práv jiné osobě, např. nájemní smlouvou. V takovém uspořádání vztahu vlastníku zůstávají všechna jeho oprávnění a nájemce svá práva vykonává jen odvozeně od práv vlastníkových, nedochází zde tedy k dělení vlastnictví tak, že by určité složky vlastnického práva originárně náležely jinému subjektu nežli vlastníku. Jak ale hodnotit převodní, např. darovací, smlouvu na nemovitost, v níž je ujednáno, že „dárce převádí celé vlastnické právo k pozemku s výjimkou práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě práva na pozemku čerpat vodu, kteréžto si ponechává“. Takovou smlouvu lze zajisté na první pohled ohodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Můžeme tvrdit, že vlastnictví je celistvý právní institut, který nepřísluší štěpit jiným než zákonem předpokládaným způsobem, tedy na ideální podíly.Můžeme též smlouvě přiznat platnost i účinnost, nicméně interpretací dojít k závěru, že strany sjednaly přechod (celého) vlastnictví s tím, že je pak následně vytvořeno věcné břemeno ve prospěch dárce, protože, opět, vlastnické právo nelze štěpit, a proto si také nelze jeho specifickou část ponechat.Jsme toho názoru, že jakkoli jsou oba přístupy myslitelné, lze zaujmout i poněkud „odvážnější“ stanovisko, totiž že přejde „okleštěné vlastnické právo“ a jako vedlejší produkt se vytvoří právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch zcizitele. Pro přijetí takového závěru je však zapotřebí formulovat dvě základní podmínky.1. Právo, které si zcizitel ponechává, musí být bezpodmínečně obsaženo v právu vlastnickém, jehož zbytek převádí.Tato podmínka je poměrně jasným vyústěním faktu, že si jen těžko lze ponechat něco, co subjekt nemá. Předmětem ponechání si tak mohou být jen oprávnění absolutního charakteru, která ve vztahu k dané nemovitosti vlastník má. Předmětem ponechání si nemohou být povinnosti třetích subjektů k plnění, protože takové povinnosti nejsou typickou součástí vlastnického práva. I pokud by nabyvatel nemovitosti souhlasil s převzetím takových povinností v souladu s převodní smlouvou, nebude se jednat o „ponechání si“ práva, ale o jeho nový vznik. Pokud bychom měli situaci přiblížit klasickou civilistickou terminologií, tak si v obecné rovině lze ponechat právo odpovídající služebnosti,2 ale ne reálnému břemenu.3 To proto, že vlastníku zpravidla již z vlastnictví samého svědčí všechna práva k jeho nemovitosti, která by teoreticky mohla nabýt formy služebnosti, nesvědčí mu však práva svým obsahem odpovídající reálným břemenům. Přesněji řečeno, vlastník si zajisté může ponechat práva, která by po převodu vlastnictví rezultovala ve vytvoření služebnosti jistivé4 (faciendum). Taková služebnost tkví v právu oprávněného užívat určitým způsobem vlastníkovu věc, např. oprávněný smí chodit přes vlastníkův pozemek. Takové právo si převodce může ponechat, protože je jistě má – zajisté smí chodit po svém pozemku. Je dokonce představitelné, že by takovým „ponecháním si“ byla vytvořena služebnost záporná (non faciendum), která nespočívá v právu oprávněného nějakým způsobem cizí věc užívat, ale v povinnosti vlastníka nějakým způsobem svou věc neužívat. Vlastník např. nesmí na svém pozemku vysadit stromy. Taková služebnost může vzniknout „ponecháním si práva“ tak, že si převodce ponechá právo na to, aby na pozemku nikdo stromy nesázel. I takové uspořádání je podle našeho názoru možné, protože i takové právo k pozemku vlastník před převodem zajisté má. 2. Převedené okleštěné vlastnické právo stejně tak jako ponechaná si jeho část musejí být schopny právního života v některé z forem, které platné právo zná.Jsme toho názoru, že autonomie vůle v soukromém právu nachází své místo v oblasti jednání subjektů a obsahu jejich vůle, nikoli však v tom, jaké právní následky budou s jejich jednáním spojeny. Pouze aprobace zaměřeného projevu vůle právem a jeho spojení s právními následky tvoří pojmové znaky právního úkonu, přičemž otázka aprobace právem a spojení projevu vůle s následkem není v moci subjektů práva, ale v moci zákonodárcově. Řečeno jinými slovy, subjekty práva mají zajisté volnost v tom, jaké právní následky svým jednáním zamýšlejí dosáhnout a jak tuto svou vůli projeví. Není již však v jejich moci rozhodnout, zda jimi zamýšlené následky skutečně nastanou. (Např. dvě osoby, které nejsou manžely, zajisté mohou pojmout úmysl, že „vloží“ věc jednoho z nich do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Tyto osoby zajisté mohou uzavřít i smlouvu s takovým obsahem. Tato smlouva však nikdy zamýšlený výsledek nevyvolá, protože neexistuje právní norma, která by s takovým právním úkonem takový právní následek spojovala.) V rozebíraném případě to znamená, že není možné, aby účastníci diskutované převodní smlouvy pomocí jejích ustanovení konstruovali nové, právu neznámé formy vlastnictví či spoluvlastnictví nebo věcných práv obecně5 a odvolávali se na autonomii své vůle a dožadovali se, aby třetí osoby a státní orgány jejich „výtvor“ akceptovaly. Proto je zapotřebí, aby účastníci případné převodní smlouvy nastavili převod jednotlivých práv takovým způsobem, aby se vlastnictví, které se původně celé nacházelo pouze u jednoho z nich, rozdělilo na dvě entity, které budou podřaditelné pod existující kategorie věcných práv známých platnému právnímu řádu. Pokud je převáděna ideální část vlastnictví – podíl, je situace jednoduchá. U obou nových spoluvlastníků zaujmou jimi nabytá (resp. ponechaná) práva formu spoluvlastnických podílů, což je uspořádání, se kterým právo počítá.Je otázkou, jestli je toto uspořádání jediné možné.Pokud je převáděna jiná část vlastnického práva než ideální podíl, tedy např. je převáděno celé vlastnictví mimo práva obývat určitou část nemovitosti, je otázkou, jakých forem toto rozdvojené uspořádání může nabýt. Pokud zcizujícímu vlastníku má zůstat právo obývat určitou místnost, jedná se o právo odpovídající věcnému břemeni. Ostatně právě takové věcné břemeno je velmi často v praxi zřizováno. O tom, že tato „ponechaná“ práva tedy svým obsahem věcnému břemeni korespondují, není pravděpodobně sporu. Co však nabyl „nový vlastník“, pakliže si převodce takové právo ponechal? Převodce nabyl celé vlastnictví k nemovitosti s výjimkou tohoto práva, a je tedy vlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem. I takové uspořádání je v praxi časté a zjevně možné. Naopak není výše uvedený postup myslitelný u movitých věcí, protože tam by práva zúčastněných subjektů nabývala forem, které právo nezná. Jelikož současné občanské právo nezná věcná břemena váznoucí na movitých věcech, neexistuje institut občanského práva, který by vhodně korespondoval např. věcnému právu užívání cizí movité věci.Z výše uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že lze v rámci vlastnického práva k nemovitostem izolovat určitá vlastnická oprávnění, která si zcizitel při převodu vlastnictví ponechá, což povede ke vzniku věcného břemene na převáděné nemovitosti na straně jedné a vlastnictví k zatížené věci na straně druhé. Takový výsledek je podle našeho názoru nevyhnutným důsledkem vhod¬ ně konstruované smlouvy o převodu části vlastnického práva k nemovitosti.Je však takový převod možný? Je v moci vlastníka darovat nikoli celou věc nebo ideální podíl na vlastnictví věci, ale darovat nemovitou věc celou, mimo práva užívat její část? Jsme toho názoru, že ano.Zejména neexistuje právní norma, která by takový právní úkon vylučovala. Neexistuje právní norma, která by říkala, že vlastnictví lze dělit pouze na ideální podíly a že jeho jiné částečné převody jsou vyloučeny. Je výsostným oprávněním vlastníka disponovat se svou věcí majetkově, a tedy i rozhodovat o tom, zda a komu bude převedena. Je-li vlastník oprávněn převést věc celou, proč by neměl být oprávněn převést jen určitá práva k ní, tím spíše, že platné právo s těmito separovanými právy umí zacházet jako s definovatelnými instituty? Není tedy v moci vlastníka, aby převedl vlastnictví k součásti své věci. To proto, že součást věci není věcí samostatnou, a proto k ní ani nemůže existovat samostatné věcné právo. Samostatné věcné břemeno k nemovitosti a samostatné vlastnictví nemovitosti omezené věcným břemenem však existovat mohou, a proto není důvodu se domnívat, že s nimi též nelze samostatně disponovat.Pokud by vlastník nemovitosti tuto převáděl a tato nemovitost již byla zatížena věcným břemenem z dřívějška, zajisté nikdo nebude mít námitek k tomu, že převáděné vlastnické právo (nepochybně omezené věcným břemenem) je způsobilým předmětem smlouvy. Proč by tedy v případě, že je převáděno vlastnictví nezatížené, nemohl převodce učinit „výhradu služebnosti“ (deductio servitutis), čímž z obsahu převodu doslova „odečte“ práva odpovídající věcnému břemeni, a učiní tak předmětem převodu zcela shodný komplex práv, jaký je převáděn ve výše citovaném bezesporném příkladě? Není podle našeho názoru důvod k závěru, že první z naznačených převodů je možný, zatímco druhý nikoli, a to zejména proto, že předmětem obou převodů je zcela shodná množina práv. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě je tato množina definována obsahem vlastnictví a obsahem věcného břemene, zatímco v druhém případě obsahem vlastnictví a vůlí smluvních stran. Oba tyto způsoby se nám zdají rovnocenné, protože považujeme za právo vlastníka rozhodnout, jaká oddělitelná6 část jeho vlastnictví bude převedena.Jsme toho názoru, že takový výklad je plně v souladu jak s účelem a smyslem zákona, tak i se základní zásadou civilního práva, jíž je respektování autonomní vůle stran právního úkonu. Účelem civilního práva je, mimo jiné, vytvářet příznivý prostor pro volnou směnu hodnot. Respektování autonomie vůle jednotlivých subjektů je vyjádřením přesvědčení, že tyto subjekty nejlépe, zejména lépe nežli zákonodárce, vědí, jak naložit se svými hodnotami. Výklad zákona by tak měl vždy směřovat k zachování účelu, který strany sledovaly, pokud takový závěr není z nějakého závažného důvodu nepřijatelný. Za nepřijatelný je třeba jistě označit výklad, který je v rozporu s textem zákona (zde pak nejde ani o výklad), stejně tak jako i výklad, který jde k tíži právní jistotě třetích osob, apod. Jsme však toho názoru, že námi nastíněný výklad žádnou z těchto vad netrpí. Ostatně tento výklad vede k výsledku, který je zcela běžný a hospodářsky účelný – nemovitost vlastníka A je zatížena věcným břemenem ve prospěch osoby B. Pouze představujeme méně obvyklý nebo méně zřejmý způsob, jak tohoto výsledku dosáhnout. A je-li výsledek přípustný a námi navrženou cestu zákon nezakazuje, domníváme se, že není správné trpět „kultem absolutní neplatnosti“7 a směřovat interpretaci k důvodům neplatnosti z důvodu ochra¬ ny „virtuální zákonnosti“ namísto ochrany svobodné vůle účastníků právního úkonu.Též Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 546/03 konstatoval: „Je evidentní, že všemi citovanými ustanoveními prozařuje shora uvedený princip autonomie vůle, podle něhož je třeba dát prostor jednotlivcům k tomu, aby sami určovali rozsah svých práv a povinností, přičemž jejich projevu vůle je třeba dát přednost před kogentním8 zněním zákona...... Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.“Z citovaného judikátu podle našeho názoru vyplývá obecné vodítko pro interpretaci civilněprávních předpisů, podle nějž má být interpretátor veden snahou zachovat chtěné následky projevu vůle účastníků právního úkonu. Takový výklad je navíc výkladem ústavně konformním, protože je výrazem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je povinností všech orgánů z dostupných výkladů volit vždy ten, který nejlépe koresponduje s ústavním pořádkem České republiky.9 III. Právní povaha věcných břemenV nastíněných úvahách je dále zapotřebí se vypořádat s problémem právní povahy věcných břemen, zejména pak jejich „kompatibility“ s vlastnictvím. Pokud totiž tvrdíme, že ponecháním si vhodné části vlastnického práva vznikne věcné břemeno, je zapotřebí, aby tyto dva instituty byly vysoce příbuzné, aby bylo možno je v daném rozsahu patřičně zaměňovat.10Problematikou právní povahy věcných břemen se v naší teorii v posledním období zabýval zejména J. Fiala.11 S využitím implementace zájmové teorie do teorie právní12 dospívá k názoru, s nímž se plně ztotožňujeme, že věcná břemena nevykazují takový stupeň integrace společenských zájmů, jako práva obligační (typicky subjektivní práva relativní), ale ani tak nízký stupeň integrace společenských zájmů, jako právo vlastnické (typicky subjektivní právo absolutní).13 Z toho důvodu jsou věcná břemena svébytnou skupinou práv, která se nachází mezi krajními body absolutních práv na straně jedné a relativních práv na straně druhé.Je otázkou, zda je možné uvažovat o tom, že ponecháním si části práva absolutního (vlastnictví) může vzniknout právo, které je svou povahou bližší právům relativním (věcné břemeno). Pokud by takový postup možný byl, je třeba se dále ptát, kam se „ztratí“ ona absolutnost, co je příčinou zmiňované konverze a jak tuto příčinu odůvodnit zájmovou teorií.Domníváme se, že příslušný konverzní mechanismus je zapotřebí hledat v procesu kontraktace směřující k uzavření hlavní převodní smlouvy o nemovitosti. Hledání smluvního konsensu není ničím jiným než procesem integrace společenských zájmů, které jsou v úzkém měřítku vyjádřeny zájmy účastníků smlouvy, v širokém měřítku pak obecným působením tržních sil, které svedly tyto dva konkrétní účastníky k sobě a přiměly je jednat o uzavření smlouvy. Tím, že jeden z účastníků se za určitých podmínek zbavuje svého vlastnictví, zatímco druhý účastník souhlasí s tím, že nenabude vlastnictví perfektní, ale obtěžkané věcným břemenem, dochází k vyšší integraci společenských zájmů, než jaká zde byla před kontraktací, což má za následek i modifikaci právní povahy vlastnictví nového nabyvatele na straně jedné a „zbytkového vlastnictví“ zcizitele na straně druhé. Na straně nabyvatele se objevuje vlastnictví zatížené věcným břemenem, což je právo méně absolutní (protože více integrující) nežli „čisté“ vlastnictví, na straně zcizitele se pak objevuje věcné břemeno, jemuž je vyšší integrace společenských zájmů vlastní.Z hlediska právní povahy věcných břemen je tedy zřejmé, že navrhované uspořádání poskytuje logické prostředky pro dosažení konverze z čistého vlastnictví jako absolutního práva na vztah vlastnictví zatíženého věcným břemenem jako práva blíže právům relativním. Domníváme se tedy, že odlišná právní povaha věcných břemen a vlastnického práva není na překážku námi navrhovanému uspořádání, ale že je naopak podporuje.IV. Otázky evidence v katastru nemovitostíV souvislosti s pojednáním o věcných břemenech a jejich vzniku je vždy zapotřebí se zabývat i otázkou jejich evidence v katastru nemovitostí, protože věcná břemena jsou povinnou součástí této evidence [§ 2 odst. 4 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky] u nemovitostí zapisovaných do katastru. Významná je též otázka konstitutivnosti či deklarativnosti takového zápisu, resp. otázka formy, kterou takový zápis má mít. Ustanovení § 151o odst. 1 ObčZ stanoví, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Stejně tak § 2 odst. 2 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, stanoví, že „práva uvedená v § 1 odst. 1 (mj. právo odpovídající věcnému břemeni – pozn. aut.) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak“.Z uvedeného by se zdálo, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni způsobem, který navrhujeme, je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí. Tato forma zápisu by pak měla konstitutivní povahu a právo odpovídající věcnému břemeni by vzniklo zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Domníváme se, že tomu tak není.Výše citovaná právní úprava se týká situací, kdy právo odpovídající věcnému břemeni vzniká nebo se převádí, jinými slovy, případů, kdy osoba, které doposud takové právo nesvědčilo, má takového práva nabýt (arg. „k nabytí“, „práva vznikají“). V našem případě však zcizitel, který si část vlastnického práva ponechal, nepotřebuje nic „nabýt“, tím méně je nutné, aby mu nějaká práva „vznikala“. Dotyčná osoba je vlastníkem nemovitosti a všechna tato práva z titulu svého vlastnictví již má. Částečným převodem vlastnictví na jinou osobu tato práva nepozbývá (vždyť si je výslovně ponechala!), a je tudíž protismyslné požadovat, aby jí tato práva vznikla, či aby je nabyla. Z toho důvodu se domníváme, že není namístě takto vzniknuvší právo odpovídající věcnému břemeni zanášet do katastru nemovitostí vkladem.Domníváme se, že namístě je provést zápis tohoto věcného břemene záznamem, protože věcné břemeno není „zřízeno“ právním úkonem účastníků. Předmětem právního úkonu účastníků je dispozice s vlastnictvím movité věci. Pouze jako vedlejší produkt toho, že tato dispozice je jen částečná, se množina práv, které si zcizitel ponechal, přemění ve věcné břemeno. Stane se tak imanentně a automaticky okamžikem, kdy nabyvatel nabude zbytkové vlastnictví nemovitosti. Do tohoto okamžiku je zcizitel plným vlastníkem nemovitosti, po tomto okamžiku mu vlastnictví v daném rozsahu zanikne a zbylá práva nabudou charakteru věcného břemene. Podle našeho názoru by zápis do katastru nemovitostí měl probíhat tak, že katastrální úřad zapíše na základě povolení vkladu vlastnické právo novému nabyvateli s účinností ke dni podání návrhu na povolení vkladu (což má konstitutivní účinek) a zároveň záznamem zapíše současně se utvořivší právo odpovídající věcnému břemeni, což má účinek ryze deklaratorní. Jiný postup (např. lpění na vkladu obou práv) by vedl k neřešitelným problémům. Zejména by nebylo lze povolit samostatný vklad vlastnického práva nového nabyvatele nemovitosti, protože takový jednoduchý vklad by musel pokrývat celé vlastnictví, což však nemá oporu v převodním titulu, který obsahuje jednoznačné deductio servitutis. Stejně tak, pokud bychom připustili, že se zcizitel práv, která si ponechal, ujme až povolením vkladu „jeho“ věcného břemene, jen těžko by se odpovídalo na otázku, co je titulem, na základě nějž tato práva na dané mezidobí pozbyl, když převodní smlouva je ze svého dosahu jasně vylučuje.Domníváme se, že jediným správným řešením je právě navrhovaný „dvojzápis“, tedy vklad vlastnictví pro nového vlastníka s tím, že touto právní skutečností automaticky zbylá práva na straně zcizitele konvertují ve věcné břemeno, což se zapíše pouze záznamem. V. Dopady daňovéNastíněný způsob vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni má nemalé dopady do oblasti práva daňového. Vraťme se k původnímu příkladu uvedenému v úvodu tohoto článku. Převodce chce převést vlastnictví k nemovitosti na jinou osobu, chce však, aby mu k této nemovitosti vzniklo právo doživotního bydlení v některých místnostech, a to ve formě věcného břemene. Bude-li postupovat „klasickou“ cestou, pak převede celou nemovitost na nabyvatele a následně mu nabyvatel na nemovitosti zřídí příslušné věcné břemeno. Předmětem daně z převodu nemovitostí pak bude jednak cena převáděné nemovitosti [buď sjednaná nebo zjištěná,14 podle toho, která bude vyšší – § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.] a dále i hodnota bezúplatně zřizovaného věcného břemena [§ 10 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb.]. Cena nemovitosti se pak bude počítat z nemovitosti nezatížené závadami, protože fakticky nemovitost v okamžiku převodu zatížena břemenem ještě není. Daň z převodu nemovitosti se proto bude platit z „plné ceny“ nemovitosti a navíc ještě z ceny věcného břemene.Při postupu, který navrhujeme, bude situace poněkud odlišná. Především bude jiná zjištěná (a ovšem také sjednaná) cena nemovitosti, protože není převáděno čisté, úplné vlastnické právo k dané nemovitosti, ale jen jeho, byť podstatná, část. Taková cena musí být zákonitě nižší, přičemž při jejím stanovení se bude podle našeho názoru postupovat analogicky s § 48 vyhlášky č. 540/2002 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, tedy jako by již nemovitost daným břemenem zatížena byla, protože fakticky je hodnota převáděného vlastnictví menší právě o hodnotu těchto práv. Vzniklé věcné břemeno pak podle našeho názoru vůbec předmětem daně nebude. Předmětem daně z převodu nemovitosti je dle § 9 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb. jen „bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním“. Zřízení podle našeho názoru znamená úkon, který spočívá v tom, že subjekt A určitá práva nemá a činností subjektu B mu taková práva vzniknou. To však není případ námi navrhovaného postupu. V námi navrhovaném postupu zciziteli žádné právo nevzniká a není mu ani zřizováno. Zcizitel si pouze ponechává práva, která již měl. Věcné břemeno mu tedy není zřízeno, a nedochází tedy k úkonu, který by byl předmětem daně.Oproti „klasickému“ postupu je tak vzniklá daňová povinnost znatelně nižší, protože bude nižší cenou oceněna převáděná nemovitost a věcné břemeno vůbec nebude předmětem daně. Lze pravděpodobně očekávat tuhý odpor finančních orgánů proti takovému postupu, protože pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů je znatelně výhodnější v úvo¬ du článku popisovaná „pomerančová“ metoda. Není však povinností daňových subjektů, aby si počínaly tak, aby jejich daňová povinnost byla co nejvyšší, ale je naopak jejich právem jednat tak, aby v rámci platných právních předpisů byla jejich daňová povinnost co nejnižší. Není tedy povinností daňových subjektů převádět nemovitosti daňově neefektivně, lze-li to dělat efektivně. Podle našeho názoru neuspěje případná námitka správce daně, že se ze strany účastníků převodu jedná o zastření skutečného stavu úkonu stavem formálně právním (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). O takovou situaci by se jednalo, pokud by účastníci ve skutečnosti provedli něco jiného, než co „na oko“ sjednali v právním úkonu. Tak tomu však není. Účastníci se dohodli, že převedou neúplné vlastnictví k nemovitosti na jednoho z nich a druhému z nich že zůstane část vlastnického práva odpovídající věcnému břemeni, a přesně to se také stalo a přesně v souladu s touto skutečností účastníci vypočtou a zaplatí daň. Pokud se skutečný stav přesně shoduje s obsahem právních úkonů, nelze hovořit o zastření ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.Správce daně se poukazem na § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. nemůže domáhat toho, aby si účastníci právního úkonu počínali jinak, tedy aby převedli něco jiného, než převést chtějí, prostě proto, aby si, zcela protismyslně, vytvořili vyšší daňovou povinnost. Naopak je povinností správce daně respektovat právní a faktický stav, který je v souladu s právními úkony, které účastníci provedli.VI. ZávěremNámi nastíněný způsob vzniku věcných břemen na nemovitostech jistě není bezproblémový. Jsme si vědomi toho, že se jedná v České republice o poměrně neobvyklou právní konstrukci, která je však např. v sousedním Rakousku bez problémů používána. Přesto jsme však přesvědčeni, že její ideologický základ, totiž že je nesmyslné převádět všechna práva jedním směrem a pak jejich část zase zpátky, je správný. Jsme toho názoru, že výklad civilního práva má podporovat úsporná, efektivní a logická řešení a nebránit jim přepjatým formalismem. Je zřejmé, že navrženým způsobem není možné vytvořit všechna myslitelná věcná břemena a že jej jistě nelze využívat zcela univerzálně. Jedná se však podle našeho názoru o vhodnou alternativu, která může v některých případech přesněji vystihovat vůli stran a zejména vůli dárce, než dosavadní zažitý způsob řešení této právní otázky, který mohou někteří dárci považovat za ponižující. Příspěvek byl též publikován v časopise Právní rozhledy č. 21/2004. ________________________________________* JUDr. Milan Vašíček je advokátem v AK VAŠÍČEK, FRIMMEL a HONĚK, Brno-Praha, Dan Dvořáček je studentem V. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.1 Taková smlouva může mít jak povahu věcnou – zřizuje se jí věcné břemeno, tak i povahu obligační – kupující se zavazuje zřídit věcné břemeno.2 Srov. např. § 472 obecného zákoníku občanského: „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.“; dále oddíl 2 pododdíl 1 návrhu osnovy nového občanského zákona: „Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo opomíjet.“ (zdroj: http://www.juristic.cz).3 Srov. pododdíl 7 návrhu osnovy nového občanského zákona a důvodovou zprávu k němu: „Reálná břemena jsou charakterizována dočasností a vykupitelností, zejména však tím, že zavazují vlastníka obtížené nemovitosti k nějakému konání (např. udržovat studnu pro jiného vlastníka, pravidelně dodávat jinému spotřebitelné věci jako potraviny nebo otop, ale i vzdát se náhrady, jež by jinak vlastníku zatížené nemovitosti náležela v přítomnosti nebo budoucnosti apod.). Tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání).“ (zdroj: http://www.juristic.cz).4 Blíže viz Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému zákoníku občanskému. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství Linhart, 1935, reprint Praha : Linde, 1998. Komentář k § 472.5 Neboť známe inominátní smlouvy coby právní úkony zakládající autonomií vůle formované relativní obligační vztahy, neznáme však „inominátní věcné právo“, tedy věcné právo, jehož formu by definoval jeho „zřizovatel“. 6 „Oddělitelná“ ve smyslu pozitivního práva, tedy taková, s níž pozitivní právo umí nakládat jako se samostatnou.7 Eliáš, K. Ideál abstrakce, klec kazuistiky a pasti pro právní praxi, in Sborník XIV. Karlovarské právnické dny. Praha : Linde, 2004, s. 61.8 Podle našeho názoru měl Ústavní soud na mysli doslovné, nikoli kogentní znění zákona. Vůle účastníků právního úkonu nemá, alespoň podle převládající teorie práva, přednost před kogentními normami zákona. Může však mít přednost před adekvátním gramatickým výkladem.9 K tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 86/99 a III ÚS 86/98 „v případě, že zákon připouští dvojí výklad, je v intencích uplatnění zásad spravedlivého procesu nezbytné dát při jeho aplikaci přednost tomu z nich, který je ve své interpretaci s ústavním pořádkem ČR co nejvíce v souladu“.10 Kupř. nelze podle našeho názoru konvertovat část vlastnického práva do obligace, protože obligace není věcným právem.11 Fiala, J. Charakteristika právní povahy věcných břemen. Časopis pro právní vědu a praxi, 1998, č. 3, s. 403.12 Macur, J. Občanské právo procesní v systému práva. Brno : 1975.13 Podle zájmové teorie jsou absolutními ta práva, která vykazují nejnižší stupeň integrace společenských zájmů, což je zejména vlastnictví, které maximalizuje zájmy vlastníka a pouze minimálně respektuje zájmy celku. Naopak práva obligační jsou zpravidla výsledkem působení tržních či obdobných sil, a proto vykazují nejvyšší stupeň integrace společenských zájmů, a z toho důvodu je v rámci zájmové teorie řadíme k relativním (dle op. cit. sub 11, s. 407).14 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Nejčtenější 165/2007 Sb. - Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší168/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb166/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách167/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví169/2007 Sb. - Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce158/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů159/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů160/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele161/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku162/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna163/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce164/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 1, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 6, čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 13 odst. 1 písm. b) a c), čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 2, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 oddílu IX. obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Dá se na služební cestě vydělat?

Samozřejmě otázka vydělání by neměla být zaměňována s případem vydělávání na neoprávněných výdajích. Na služební cestě si zaměstnanec může přivydělat psaním článků, programováním nebo brouzdáním po internetu, pokud mu to nebrání v plnění pracovních povinností. Ale jak na tom bude s odměnou a náhradami?Pracovní cestaSlužební cesta je zavedený pojem, protože se jedná o jistou službu zaměstnavateli. Ve skutečnosti se jedná o pracovní cestu, protože je vykonávána v pracovním poměru a vztahují se na ní všechna práva a omezení z pracovního poměru vyplývající. Poskytování náhrad výdajů popisuje Zákon č. 262/2006 Sb. o cestovních náhradách. A není špatné si občas služební cestou trochu legálně přivydělat, i když s trochou nepohodlí a změně zvyků.Druhy náhradZaměstnanci na služební cestě náleží několik různých náhrad. Má právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů, náhradu prokázaných výdajů na ubytování, stravné, náhradu prokázaných vedlejších výdajů a náhradu prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny, trvá-li pracovní cesta delší dobu. Zaměstnanci mohou být vysíláni na služební cesty třeba k jinému zaměstnavateli v rámci ušetření nákladů, a proto se počítá i s dlouhodobým pobytem mimo svůj domov a rodinu.Náhrada jízdních výdajůPokud zaměstnanec použije k dopravě letadlo, vlak, loď, autobus nebo jiný dohodnutý dopravní prostředek,  zaměstnavatel hradí tyto náklady v plné výši. Jiná je situace s použitím vlastního vozu. Ta platí jen v případě svolení a schválení zaměstnavatelem, který je odpovědný za škodu na vozidle, pokud ji způsobil někdo jiný. Toto ustanovení je poměrně důležité, protože zajišťuje zaměstnanci hrazení výdajů na opravy. Škody ale nesmí být způsobena samotným zaměstnancem nebo nějakou náhodou jako je píchnutí kola. Za použití auta obdrží za každý kilometr zaměstnanec 3,80 a proplacen mu bude účet za benzin podle spotřeby v technickém průkazu. Pokud nedodá paragon o tankování patří mu náhrada stejně, jen se vypočítá podle spotřeby uvedené v techničáku a vynásobí průměrnou cenou za benzín.StravnéNa služební cestě bývá hlad a někdy také chuť na něco ostřejšího. Alkoholu je sice lepší se vyhnout, ale zaměstnavatel nekontroluje, jak bylo stravné využito. Zaměstnanec tedy nemusí předkládat účtenky z restaurací a dokládat co a jak jedl či pil. Minimální výši stravného určuje zákon pro cesty v délce 5 – 12 hodin na částku 73 Kč, 12 – 18 hodin 112 Kč a při vícedenních cestách je částka 174 Kč. Nižší stravné mohou dostávat zaměstnanci pokud běžně cestují, ale takové ujednání musí obsahovat pracovní smlouva. Pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci bezplatné stravování, nemusí stravné platit. Pokud zaměstnanec cestuje do zahraničí, obdrží stravné stanovené vyhláškou Ministerstva financí v zahraniční měně. Na Slovensko obdrží například 30 Eur, do Velké Británie 40 liber a do USA 50 dolarůVedlejší výdaje a náklady na cestu za rodinouPři cestě může zaměstnanec platit různé účelně vynaložené náklady. Při cestě autem do zahraničí to mohou být dálniční poplatky, známky, parkování, ale není mezi nimi pokuta. Může také používat svůj telefon a naúčtovat zaměstnavateli český předražený roaming. Je ale třeba být opatrný a vše si zajistit papírově. Zaměstnavatel nemá povinnost tyto náklady hradit. Proto je potřeba se předem se zaměstnavatelem dohodnout, zda proplatí další případné výdaje. Zaměstnanci náleží také výdaje na cestu za rodinou, pokud služební cesta trvá více než 7 po sobě jdoucích kalendářních dní a to každý týden. Zaměstnavatel může dohodnout v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě lhůtu k návštěvě delší, nesmí však překročit měsíc.Služební cesta není špatná z hlediska určitých bonusů v podobě příspěvku na stravu a snížení domácích nákladů z důvodu pobytu mimo domov. Zaměstatnec by měl ale vždy dbát na vyplnění cestovního příkazu nebo obdobného dokladu, kterým jej zaměstnavatel vyšle na služební cestu. Tento doklad musí obsahovat souhlas s použitím vozidla zaměstnance (jinak nemusí být škoda proplacena), výši stravného, povolení vedlejších nákladů a další potřebné údaje, aby nedocházelo k pozdějším problémům. Zaměstnanec je také povinen služební cestu do 10 dní zaměstnavateli vyúčtovat a zaměstnavatel do 10 dnů od vyúčtování cestu a náhrady vyplatit.

Pokračovat na článek


Šek – cenný papír, který se málo využívá

Zákon směnečný a šekový je znám především svojí něžnější polovinou. Směnka je využívaná mnoha lidmi, ale šek je obestřen stále velkou finanční mlhou. Říct někomu, že mu vystavíte šek, znamená údiv a prověřování, zda jste solventní. Mnohý takto překvapený zákazník volá do banky a zjišťuje, co vlastně s tím šekem má dělat.Jednoduchý formulářŠeky můžeme v podstatě rozdělit na dva rozdílné platební nástroje. Bankovní šek vystaví banka a také jej kryje. To znamená, že zajistila prostředky, které mají být proplaceny. Naopak běžný šek vystavený fyzickou nebo právnickou osobou nemusí být kryt finančně. Vystavení šeku nějakou osobou je jednoduché a méně náročné než u směnky, znamená právo na výplatu peněz a podobně jako u směnky nemusí znamenat jistotu zaplacení. Pro šek platí několik formálních pravidel. Listina musí být jako šek označena, musí obsahovat bezpodmínečnou povinnost zaplatit a potom již jen klasické náležitosti – jméno, místo vystavení, datum, podpis a případně místo zaplacení, jinak platí, že šek bude proplacen v místu vystavení.Šeková knížkaBanky kromě vystavení vlastních šeků, poskytují také šekové knížky, které slouží k platbám z účtu. Poplatky za vydání těchto knížek jsou poměrně nízké a také zúčtování šeku je docela nepatrné. Výhodou těchto šeků je, že můžete provádět platby přímo přes svůj účet. Stačí jen na někoho šek vypsat a dotyčný může dojít do banky a peníze vybrat nebo si nechat šek proplatit ve svojí bance. Tady je potřeba si dávat pozor na jeden detail. Pokud šek označíte formulací – Jen k zúčtování – pak nebude šek proplacen v hotovosti, ale připsán na účet. U právnických osob se šeky vždy pouze připisují.Systém v USAŠeky jsou oblíbeným platebním prostředkem v USA, Francii a několika dalších zemích. V České republice se příliš neujaly, zřejmě z důvodu neznalosti. Také příchod kreditních karet znamenal velký ústup ze slávy i v USA a šeky se staly tak trochu bankovní záležitostí. Oproti platbě v hotovosti má šek jednu velkou výhodu. Při ztrátě, podvodu nebo zneužití jej lze zablokovat. To v případě předání peněz nejde. A další výhodou je, že šek může být vystaven na konkrétní osobu, takže jej nemůže vyinkasovat nikdo jiný. Ztráta kreditní karty je tak mnohem horší, než ztráta šeku.Využití šekůNejčastěji se šeky používají v mezinárodním obchodu třeba jako možnost vyhnout se akreditivu a provést jen dokumentární inkaso. V ČR se hodně používají cestovní šeky. Ty jsou vystaveny bankou na konkrétní osobu, kterou je žadatel o šek. Takto můžete bezpečně převézt hotovost a nechat si ji proplatit kdekoliv na světě. U šeků je potřeba si hlídat jen poplatky. V České republice jsou šeky poměrně levné a základní poplatek se pohybuje kolem 3 Kč. V zahraničí ale mohou dosahovat částek od 10 Eur a ještě procenta, takže menší částky se nevyplácejí. Kdo se ale někdy setkal s problémy při platbách, určitě ocení poměrně slušnou bezpečnost, rychlost získání hotovosti a jednoduché vyplnění včetně použití. Na cesty se tedy můžete kromě kreditky vybavit také šeky a mít jistotu finanční hotovosti. 

Pokračovat na článek


EU chce chránit občany v bankovnictví, investování, pojištění

Evropská unie chce chránit své občany v oblasti bankovnictví, investování i pojišťovnictví. Navýšení částek v systémech ochrany, usnadnění administrativy a urychlení výplaty odškodnění jsou prioritami, kterými se do roku 2013 budou řídit všechny státy EU. Ochrana spotřebitele a důvěra ve finanční systém je stěžejním cílem, který chce EU v následujícím období sledovat.Globální krize, především pak problémy bank byly do značné míry způsobené i nedůvěrou spotřebitelů.Prioritou Evopské unie by měla být ochrana spotřebitelePrávě ta pak způsobuje run na banky (hromadné vybírání vkladů), které nejsou schopny dostát svým závazkům a krachují. Právě proti tomu chce bojovat Evropská unie, která navrhla balíček opatření, který má právě zvýšit důvěru ve finanční služby a ochránit spotřebitele před neočekávanými událostmi. Jde především o ochranu spočívající ve zvýšení ochrany bankovních vkladů a „drobných“ investic.Na přetřes by mělo přijít řešení problému v oblasti záruk v pojišťovnictví ve všech státech EU.Evropská komise přijala opatření, která následně putují do Evropského parlamentu a Rady ministrů. Evropská komise se tímto návrhem snaží zlepšit transparentnost a odpovědnost evropského finančního systému jako celku. Navrhovaná opatření mají podle komisaře pro vnitřní služby a trh Michela Barniera zabránit budoucím krizím či je případně pomoci rychle a maximálně bezbolestně vyřešit. Lidé potřebují jistotu, že i v době krize jejich úspory a investice budou chráněny. V dalším kroku se bude snažit EU ochránit i pojistky všech občanů společenství.Bez důvěry finanční systém nefungujeLidé potřebují důvěru. Důvěra spotřebitelů je základním prvkem, který je nutné i v období krize udržet na požadované výši. Jak již bylo uvedeno výše, nedávná globální ekonomická krize prokázala, že banky jsou zranitelné právě při náhlém a hromadném vybírání vkladů, kdy se majitelé účtu bojí o své úspory a domnívají se, že jsou tyto peníze v nebezpečí. V rezervním systému bankovnictví, který v současné době všude na světě funguje, banky drží pouze určité procento vkladů na svých účtech (ostatní peníze půjčují firmám či fyzickým osobám), tudíž nemohou při hromadném výběru uspokojit všechny zájemce a dostávají se do problémů s likviditou. A to se například nemuselo vůbec nic stát. Pouze média mohla informovat o „fiktivní“ krizi a lidé ze strachu vlastně způsobí krach banky. Právě proto byl navržen záměr, který má těmto „zbytečným“ krachům předcházet.Ochrana bankovního systému – ochrana peněz vkladatelůNávrh počítá s navýšením minimálního pojištění vkladů v bankách na 100 000 €. Pokud tedy banka zkrachuje, majitelé svých účtů budou mít právo obdržet z Fondu pojištěných vkladů až 100 000 €. Tento limit je však úzce spjat pouze s bankovními vklady. U těchto peněz navíc bude nutné garantovat, že vyplacená částka bude majiteli bankovního účtu připsána do 7 dnů. Jde o významný krok, jelikož v současnosti je tato doba stanovena v některých státech i na měsíce po krachu banky.Dalším prvkem, který Evropská komise předložila je snížení byrokracie. V rámci EU by totiž bylo možné klientovi žijícímu v jednomu státě vyplatit prostředky, které měl uložené v bance v jiném státě, ve vlastní zemi prostřednictvím místního kontaktního centra. Plán počítá s tím, že tyto návrhy vstoupí v platnosti nejpozději v roce 2013 a to ve všech členských státech EU.

Pokračovat na článek


Poplatky obcí nejsou špatným zdrojem příjmu, ale ohrožují poplatníka

Často se mluví o poplatcích bank. Ty užírají peníze přímo, a tak jsou častým terčem oprávněné kritiky. Poplatek za odchozí platbu, za vysoký zůstatek na účtu nebo vedení úvěru se dostaly do podvědomí občanů jako finanční absurdity. Poplatky ale neplatíme jen finančním institucím. Mnoho poplatků skýtá také každodenní život.Obce a jejich právaNení to tak dávno, co zmizela povinnost udržovat obecní chodník před vlastním domem. Tedy nutnost pracovat na čištění a hlavně odklízení sněhu. Obce tak jen vysílaly v 6.00 ráno za hustého sněžení svoje pracovníky s právem pokutovat. A majitel musel vyběhnout a čistit. Když přešla tato agenda pod obce, najednou jsou chodníky velice často neuklizené a nikdo tento neřád nepokutuje. Obce ale mají možnost vybírat další poplatky. A ty jsou jejich rozpočtem pro údajné zvelebování obce a náklady na obecní majetek. Daň z nemovitosti, která se stále zvyšuje, tak zřejmě nestačí.Poplatek ze psůAčkoliv se dnes mnozí vychloubají svými cizokrajinými miláčky typu anakondy (občas je nutné po ní vyhlásit pátrání), lva (toho se vyplatí ze svých dokrmovat) nebo koček, které se promenádují na vodítku, platí se poplatek jen ze psů. A ten sice má svoji horní hranici 1.500 Kč za jednu čtyřnohou potvoru, ale hranice je zcela zbytečná. Vždy se platí maximum. Přitom obec ještě vydává vyhlášku k zacházení s exkrementy, pobíhání psů, k vyhrazeným místům a podobně. K pořízení psa je potřeba se do 15 dnů přihlásit a vždy do 31.3. a 31.8. zaplatit. Je pozoruhodné, že obec třeba vůbec nerozlišuje psa, který má výběh na zahradě a hlídá majetek, od psa, který je bez výběhu a nepochybně víc zatěžuje rozpočet obce třeba odpadkovými nádobami. A pokud máte psů víc, tak za každého dalšího můžete zaplatit až o 50 % víc. Dva psi (aby jednomu nebylo smutno) tak běžně stojí za rok 3.750 Kč.Poplatek z ubytovací kapacityLázeňský a rekreační poplatek a tedy daň ze vzduchu je známým poplatkem, který zatím stojí 15 Kč na člověka a den. Má být zvýšen na 30 Kč. Kromě toho existuje daň z ložního prádla, která je poplatkem za využité lůžko a den. Při přechodném ubytování například v domácnosti za úplatu nebo v hotelu, musí fyzická nebo právnická osoba opět zaplatit poplatek. Cena se drží na úrovni 4 – 6 Kč za den a využité lůžko. Kdo se rozhodne poskytovat tyto služby, musí počítat s určitou administrativou. Jednak je povinen do 15 dnů od prvního ubytování nahlásit tuto činnost Místnímu úřadu (hotely v Praze to činí přímo Magistrátu hl.m. Prahy). A hlavně musí vést 6 let evidenci každého ubytovaného hosta s jeho jménem, adresou a číslem OP nebo pasem. V Praze jsou poplatky splatné například za každé čtvrtletí, v některých obcích jednou za rok. Od poplatku jsou osvobozena ubytování studentů, zdravotnická zařízení, charita a sociální služby. K čemu tento poplatek slouží je opět záhadou. S hostem má náklady pouze majitel ubytovacího zařízení, který si platí odvozy odpadu, vodu, stočné a energie.Poplatek za užívání veřejného prostranstvíTento poplatek má svoje opodstatnění v hierarchii vlastnických práv. Obec je majitelem nějakých pozemků a ty může pronajmout za předem stanovených podmínek. Často se jedná o lukrativní místa pro stánkový prodej, zábor stavební, příjezd cirkusu, umístění skládky, parkování a další akce jako třeba natáčení filmu. Cena za užívání může ale pěkně hluboko zasáhnout rozpočet poplatníka. Cena je totiž až 10 Kč za m2  za každý započatý den. A jsou místa, kde je skutečně plně využívána. A pozor – na reklamní, prodejní a jiné akce, kde může obec jít až na desetinásobek! Když si tedy na Václaváku umístíte s povolením vrchnosti stáneček o ploše 10 m2, měli byste být milionáři. Nebo si raději kupte kamennou prodejnu za 50.000 Kč za m2. Dlouhodobě to určitě bude přijatelnější. Za 10 m2 za rok při ceně 100 Kč a tedy 1.000 Kč za den zaplatíte 365.000 Kč. Za pouhý rok a půl můžete takovou prodejnu vlastnit jen z poplatku za zábor – o nájmu ani nemluvě.Poplatek ze vstupnéhoObec má další možnosti, jak vybrat poplatek z akcí, které mají třeba zábavný charakter. Poplatek platí ten, kdo akci pořádá a nikoliv vlastník nebo pronajímatel objektu (tím může být například opět obec). Poplatek se vypočítává bez DPH (naštěstí není jako spotřební daň), ale má procentní charakter, který není zrovna nízký. Akce se musí ohlásit 7 dní před konáním a zaplatit do 15 dní po skončení. Pokud se akce opakuje, platí se poplatek čtvrtletně do 15 dní po skončení čtvrtletí. Přijde pořadatele na 20 % z vybraného vstupného. Menší procento a to 10 % se platí za sportovní akce dospělých s celostátním nebo mezinárodním významem a 5 % zaplatí ten, kdo pořádá akci pro více než 3.000 osob v nějakých prostorách – například autogramiádu, herecké vystoupení, literární večer atd. Poplatky se neplatí za charitu a výhodu mají také středoškoláci. Za maturitní plesy škol, kurzy tanečních a akce pořádané se spoluúčastí obcí se poplatek neplatí žádný. Z hlediska obtěžování okolí hlukem, zvýšeným provozem a tedy náklady obce má tento poplatek svoje opodstatnění. Na druhou stranu 20 % není málo a prodražuje se tak třeba i běžná a kulturní zábava.Poplatek za povolení vjezduObce mají právo si u určitých komunikací stanovit také poplatky. Nemohou tak ale činit libovolně. Zákon určuje, že pozemní komunikace smí každý používat bezplatně. Proto nelze zavést poplatek například na cestě, která spojuje obce. Na druhou stranu se poplatek může týkat výjimečných míst, která jsou cenná historicky nebo třeba rekreační místa. Tak se například předem musí požádat o povolení do zákazu vjezdu, na pěší zónu nebo do lázeňské oblasti. Většinou stojí povolení 20 Kč na den a z toho se odvozují poplatky na rok, čtvrtletí nebo měsíc. Zásobování si tak třeba zaplatí 7.200 Kč do vybraných oblastí. Naopak bez poplatku mohou do vybraných oblastí jezdit občané, kteří tam bydlí, jejich přímí příbuzní a samozřejmě lékařské služby, komunální, pohřební a další. Tento poplatek je regulační a má svůj význam. Obce často pečují o určité historické oblasti a také se snaží udržet klid a pořádek na pěších zónách.Poplatek za herní zařízeníObce mají právo využívat možnosti zpoplatnění herních automatů a jiných zařízení. Poplatník musí nejprve zařízení nechat schválit Ministerstvem financí a po umístění do prostor jej ohlásit Místnímu úřadu. Platí se 5.000 Kč za každé zařízení na 3 měsíce a tedy 20.000 Kč na rok. Pokud poplatek včas nezaplatí, může mu být zvýšen až třikrát. Zároveň je uživatel povinen zavést například hrací řád, herní zařízení vhodně umístit a také sdělit údaje o svých bankovních účtech a další skutečnosti. Hrací zařízení tedy něco stojí, ale výhry by měly přinést přece jen trochu větší objem peněz. Vždyť nastavení šance na výhru je tak 1:20.Poplatek za zhodnocení stavebního pozemkuObce samozřejmě vybírají poplatky také za umístění a nakládání s odpadem, což je pochopitelné. Méně pochopitelný je ale zhodnocující poplatek. Pokud svůj pozemek zhodnotíte tím, že jej připojíte k obecnímu vodovodu nebo kanalizaci, zaplatíte docela slušnou částku. Pozemek bez přípojek totiž má jinou hodnotu. Podle zákona může obec chtít, abyste vyrovnali rozdíl mezi připojeným a nepřipojeným pozemkem. Výše takového poplatku může dosahovat desítek i stovek korun za m2. Je pravda, že obec musela sítě vybudovat vlastním nákladem. A že je musí udržovat. Na druhou stranu je tak trochu záhadou, proč má občan zaplatit za jakési zhodnocení. Měl by platit za náklady. Takto vlastně obec participuje na občanské výhodě, kterou by měl mít každý z hlediska svého vlastnického práva.Od poplatků nikam neutečete. Je pravda, že obec má svoje náklady, ale patří jí také různé daně a podíly ze státního rozpočtu. Některé obce podnikají ve výběru pokut za rychlou jízdu a jiné zakazují vjezd aut. Obec nějak musí hospodařit. Na druhou stranu jste neustálým plátcem různých prostředků, které by bylo možné využít lépe, třeba k rozvoji podnikání. A nejhorší je na poplatcích jejich podnikatelské riziko. Pokud například na pořádání zábavy proděláte, stejně vás poplatek ze vstupného nemine. Proto jsou poplatky tak rozšířené. Stát, banky a obce je prostě vyberou bezohledně vždy. Ať jste v mínusu nebo plusu. Jsou tak stálou hrozbou a finanční nejistotou občana.

Pokračovat na článek


Společné jmění manželů - komu patří majetek?

Společné jmění manželů (SJM) představuje institut, který řeší případné spory po zániku manželství. Vše, co manželé při trvání manželství společně či jednotlivě získají spadá do společného jmění manželů (bez některých výjimek týkajících se výlučného vlastnictví).Společné jmění manželů představuje právní termín, který zakládá jakési spoluvlastnictví obou z manželů na společně získaném majetku.Správněji společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželství.Informace o společném jmění manželů a jeho zákonné úpravy jsou součástí občanského zákoníku. Společné jmění manželů je výlučně spojenou pouze s klasickým manželstvím. Ostatní partnerské vztahy (druh a družka, registrovaní partneři a pod.) nemají možnost institut společného jmění manželů používat. Ukončení manželství pak ukončuje společné jmění manželů.Společné jmění manželů zahrnuje nejen majetek, ale i dluhyDo společného jmění manželů patří veškerá aktiva (tedy především majetek), tak i pasiva (především závazky a dluhy). V oblasti majetku patří do společného jmění manželů vše, co získali (nabyli) manželé společně či jednotlivě po svatbě. Jde o všechny movité i nemovité věci, které za dobu trvání manželství „rodina“ získala s výjimkou majetku, který patří do výlučného majetku jednoho z manželů (bude uvedeno dále). Velice zajímavou součástí společného jmění manželů jsou peníze na bankovních účtech. Přístup k takovým prostředkům má pouze ta osoba, která má přístupové právo k bankovnímu účtu. Zde může mít každý z manželů svůj vlastní účet, ale peníze, které na tento účet získal kterýkoliv z manželů po uzavření sňatku patří do společného jmění a druhý z manželů na ně má právní nárok (samozřejmě na poměrnou část).Společné jmění manželů zakládají i pasiva, tedy dluhy. Jde o všechny závazky, které oběma manželům či jednomu z nich vznikly v době trvání manželství. Výjimku zde tvoří dluhy, které náleží výhradně jednomu z manželů a dluhy, jejichž rozsah přesahuje míru, která je přiměřená majetkovým poměrům manželů převzatou jedním z manželů bez souhlasu druhého. Míru této přiměřenosti pak zkoumá při vypořádání soud.Výlučný majetek jednoho z manželůVýlučný majetek jednoho z manželů nepatří do společného jmění manželů. Jde především o:majetek získaný dědictvímmajetek ve vlastnictví jen jednoho z manželů a to ještě před vznikem manželstvímajetek získaný dědictvím ze zákona, ale i ze závětimajetek sloužící výhradně osobní potřebě jednoho z manželůmajetek, která nemůže fyzická osoba nabýtmajetek vydaný jednomu z manželů v rámci restitucemajetek nabytý jedním z manželů za prodaný majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho manželaČtěte také: Rozvod, vymáhání pohledávky se prodraží o soudní poplatkyMajetek získaný dědictvím a darem výlučně jednoho z manželů je samozřejmě jasný. Dar nebo dědictví, které přechází pouze na jednoho z manželů, představuje majetek, který patří jenom a pouze danému manželovi či manželce. Stejně tak tomu je u majetku vydaného v restituci jednomu z manželů. Je dokonce jedno, zda k restituci došlo před či až za doby trvání manželství.Pokud je majetek nabyt ještě před uzavřením manželství také se nejedná o společné jmění.S čím každý do manželství přišel, to je jeho. Majetek, který nemůže fyzická osoba nabýt mohou být věci abstraktní, které nelze uchopit – dojde-li však k jejich prodeji, už se stávají společným jměním manželů. Velice zajímavou složkou majetku je majetek nabytý jedním z manželů za majetek, který mu výlučně předtím náležel. Pokud tedy prodáte auto, které jste vlastnili před svatbou a za tyto peníze si koupíte auto nové, jde stále o majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Následují věci, které jsou osobní povahy a slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů. Do této kategorie spadají finančně nezajímavé hygienické potřeby, kartáček, holící strojek, kulma, ale i podstatně finančně důležitější věcí jako oblečení, osobní počítač, mobil, lyže, kolo a podobně. Tyto věci tedy nemusejí spadat do společného jmění, pokud slouží k výlučné osobní potřebě jednoho z manželů.

Pokračovat na článek


Věcná práva – nový zákon dbá na jistoty majitele

Nový Občanský zákoník rozšiřuje řadu věcných práv. Oproti závazkům jsou věcná práva přesně specifikována a nelze je rozšiřovat. Není si možné tedy sjednat nějaké věcné právo, které zákon přímo nevyjmenoval. K tomu je potřeba se řídit přesně zákonnými ustanoveními.Věcná práva jsou složitáNa jednu stranu si každý umí představit právo k vozu nebo nemovitosti. Tady platí, že vlastník movité či nemovité věci se za určitých okolností stává jejím vlastníkem, k tomu jsou vedeny registry a takový vlastník může s věcí nakládat. Nikdo nemůže věc zcizit bez souhlasu vlastníka, omezit, ztížit její používání nebo s ní nakládat proti vůli vlastníka. Změnu věcných práv může nařídit soud. Jen někdy musí vlastník strpět  některé zásahy, které zákon vyjmenovává – třeba domovní prohlídku policie, kterou schválí soud.  Přesto existují věcná práva, která se věcí netýkají.Třeba patent K myšlence, technologickému postupu nebo literárnímu dílu také existují věcná práva. Tyto nehmotné statky může někdo vlastnit a za zákonných podmínek si registrovat. U literárních děl je takovou registrací v podstatě zveřejnění, i když samotné vlastnictví vzniká již vytvořením díla. Jenomže u nápadů a postupů by bylo obtížné dokázat, že někdo měl nápad první. Proto existují patentové úřady a tam platí, že kdo se zaregistruje první, ten má věcné právo třeba k patentu. Může tedy patent prodávat, pronajímat nebo sám využívat.Různé druhy věcných právVěcných práv je velké množství. Není jím jen samotné vlastnictví. Ale také odvozená práva a třeba omezení. Vlastnictví k nemovitosti nebo movité věci může mít podobu spoluvlastnictví, bytového podílu nebo přidatného spoluvlastnictví. Vlastnit lze také práva k cizím věcem. Tím jsou třeba věcná břemena. Právo projet přes sousedův pozemek na svůj je velice důležitým právem. Některá věcná břemena mají dokonce hmotnou povahu. Majitel musí strpět třeba část domu na jeho pozemku nebo rozvodnou desku dodavatele elektřiny.Zvláštní právaJak je patrné, věcných práv je mnoho. Při nakládání s věcí se tak může mnohý dopustit řady chyb. Příkladem je zadržovací právo. Pokud někdo například nevátí dluh, máte právo zadržet jeho věc, kterou máte u sebe. Nesmíte ale věc dostat do své moci lstí nebo fintou. Stejně tak musí být zadržení věci adekvátní pohledávce. Mimochodem i pohledávka je věcné právo, které lze prodávat a je majetkem. V lednu 2014 vstoupil v platnost nový Občanský zákoník. Změní pojetí některých věcných práv a zavede nové termíny.  Věcná práva je potřeba si hlídat. Neznalost zákona neomlouvá a přesto, že třeba nehrozí zrovna trestní stíhání, o věci se může snadno přijít nebo způsobit neznalostí velká škoda.     

Pokračovat na článek


Splácení a výplata výnosu dluhopisu

Každý dluhopis musí mít stanovenou a jasně specifikovanou dobu splatnosti. Tedy termín, kdy bude dluhopis splacen a pozbude tedy platnosti. Existuje několik možností splácení dluhopisu a výplaty výnosů z nich. Především jde o splatnost dluhopisu k jasně stanovenému datu.Buď jednorázově či splátkami, jejichž výše je stanovena v emisních podmínkách. Další možností je splacení dluhopisu emitentem včetně poměrného výnosu před datem splatnosti. Avšak tato situace musí být v emisních podmínkách jasně uvedena a vymezena. Na druhou stranu i věřitel, tedy vlastník dluhopisu může požadovat splacení dluhopisu včetně poměrného výnosu před datem splatnosti, ale také pouze v tom případě, že to emisní podmínky daného dluhopisu dovolují. Pokud taková situace nastane, tedy že dluhopis byl splacen před datem splatnosti, je nutné spolu s dluhopisem vrátit i všechny kupóny, které nejsou ještě splatné. Předčasné splacení dluhopisu představuje určitou formu spekulace na budoucí hodnotu. Jedna strana zkrátka předpokládá, že se jí vyplatí splatit (nechat si proplatit) dluhopis dříve než v době splatnosti.  Druhy dluhopisůV poslední době se často v mediích hovoří o vydávání dluhopisů. Jde především o státní dluhopisy, které mají jasně specifikované podmínky a jsou přesně vymezeny. Státní dluhopisyStátní dluhopis je dluhopis vydaný Českou republikou na základě zvláštního zákona o dluhopisovém programu či zákona, který pověřuje či umožňuje ministerstvu vydat státní dluhopisy. Vždy tento zákon stanovuje účel emise dluhopisů, maximální rozsah a maximální dobu splatnosti dluhopisů. Speciální variantou státních dluhopisů jsou dluhopisy s dobou splatnosti do jednoho roku, jež se označují jako pokladniční poukázky. Druhou blíže specifikovanou formou jsou dluhopisy vydané přímo Českou národní bankou (ČNB), které se nazývají poukázky České národní banky. Všechny ostatní dluhopisy vydávané státem jsou souhrnně označovány tradičně státní dluhopisy. Prodej státních dluhopisůV naší zemi se státní dluhopisy prodávají prostřednictvím České národní banky, ať už se jedná o jakýkoliv druh. V zahraničí je tento systém nepatrně odlišný, jelikož tam jsou dluhopisy na trh umisťovány prostřednictvím obchodníků s cennými papíry, který je k tomu státem určený. Komunální dluhopisyDalší formou speciálních dluhopisů jsou komunální. Ty představují dluhopisy, které jsou vydávány územním samosprávným celkem. Důležité je jejich označení, kde musí být výslovně uvedeno slovo komunální. K vydání těchto dluhopisů musí vydat souhlas ministerstvo na základě žádosti samosprávného celku, který musí uvést odůvodnění záměru vydání dluhopisů, emisní podmínky, ekonomický rozbor důvodů vydání a jeho dopady na hospodářskou situaci v daném územním samosprávném celku. Hypoteční zástavní listyPoslední formou určitých dluhopisů jsou hypoteční zástavní listy. Jde o dluhopisy jejichž jmenovitá hodnota a výnos jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. Nutné je opět označení slovem hypoteční zástavní list. Vydávají je banky podle zvláštních předpisů ČNB. Podstatou jsou tedy hypoteční úvěry. Výhodou těchto úvěrů je jejich krytí zastavenou nemovitostí, která musí splňovat zákonem stanovené podmínky pro vznik celého smluvního vztahu. Důležité je pro banky, které emitují hypoteční zástavní listy, aby zajistili dostatečné krytí závazků z těchto listů. Tedy udržet součet pohledávek z hypotečních úvěrů pod celkovou výší závazků ze všem vydaných hypotečních listů v oběhu. (To se bohužel nepodařilo na americkém trhu nemovitostí, kde docházelo k nadhodnocováním nemovitostí, které neměli reálnou hodnotu na takové úrovni, takže v konečném důsledku byly hypoteční zástavní listy nedostatečně kryty). A na závěr dva speciální druhy dluhopisů a to prioritní a vyměnitelné.Jde o jejich schopnost nabídnout majiteli dluhopisu podíl ve vlastnictví emitenta. Jde o výměnu dluhopisů z akcie. Vyměnitelné x prioritní dluhopisyJedná se o dvě skupiny dluhopisů. Vyměnitelné dluhopisy představují právo na jejich výměnu za dluhopis jiný či právo na jejich výměnu za akcie téhož emitenta. Toto právo tak může být uplatněno místo splatnosti dluhopisu. Druhou formou jsou prioritní dluhopisy, které představují právo na jeho splacení a vyplacení výnosu, ale hlavně právo na přednostní upisování akcií, které emitent vydá. Tím se stává majitel dluhopisu vlastníkem (spoluvlastníkem) společnosti, která dluhopisy původně vydala a v případě vlastnictví majoritního počtu akcií dostává samozřejmě i rozhodovací pravomoci.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Investování do komodit

Komodity představují zboží obchodované na trzích, které pochází od různých dodavatelů, které je však navzájem zastupitelné. Vždy se jasně specifikují vlastnosti a kvalita dané komodity, aby byla přijata k obchodování. Především se jedná o suroviny a zemědělské produkty.To by byl úvod pro naprosté laiky, teď už ale k samotnému investování do komodit.V současnosti u nás není investování na komoditních trzích nikterak rozšířenou záležitostí.Avšak postupně se do povědomí v naší zemi právě komodity dostávají a proto je důležité být informován o tom, co se na daných trzích děje a jak celý systém fungujeKaždý zná investování do akcií a dluhopisů, kde jsou ceny výrazně ovlivněny vývojem daných podniků a ekonomiky jako celku. U cen a vývoji komodit je to nepatrně jinak. Cena se často mění společně s inflací, respektive jí částečně sama vyvolává. Navíc je vývoj této ceny relativně nezávislý na změnách na akciovém či dluhopisovém trhu. Díky tomu mohou komodity sloužit jako nástroj diverzifikace portfolia investora, čímž se snižuje případné riziko. Avšak i na komoditním trhu dochází k neočekávaným skokům, akcelerující změně cen či jiným nepředvídatelným změnám. Ceny tak mohou být velmi kolísavé, což pro obchodníky a podniky, které komodity dlouhodobě využívají, může být velmi riskantní. Proto se místo obchodu přímo s danými komoditami v reálném čase obchoduje s termínovanými kontrakty na komodity.Hlavním takovým termínovaným obchodem jsou futures. Futures kontraktyJde o kontrakt, kdy je smluvně předem zafixována cena komodity na určitou dobu do budoucna. Jedná se o standardizovaný kontrakt, který má jasně daná specifika a pravidla. Jde o smlouvu, ze které vyplývá jasná povinnost pro obě strany. Pro prodávajícího prodat a pro kupujícího koupit určité množství komodity k danému okamžiku a za předem stanovenou a dohodnutou cenu. Jelikož jsou zároveň futures finančími deriváty, takže je jejich hodnota je odvozena od podkladového aktiva. Jde o bázi, na jejímž nákupu (prodeji) se obě strany uzavřením kontraktu dohodly. Odvození ceny futures je pak odvislé od spotové ceny, tedy ceny na spotovém trhu, což je klasický trh, kde okamžik uzavření smlouvy a jejího vypořádání je v identický moment. S furures kontrakty se obchoduje peněžně, nikoliv fyzicky, takže se pouze virtuálně přesouvají tuny obilovin či unce zlata. Jde totiž o situaci, kdy fakticky nedojde k prodeji a uskutečnění transakce s komoditou, ale držitel daného futures kontraktu ho před termínem prodá na burze tomu, kdo skutečně pšenici potřebuje a je ochoten daný kontrakt zaplatit. Futures kontrakty se používají k zajištění proti riziku kolísání ceny, ale i jako spekulace. A tady právě přichází ke slovu investování do komodit jako takové. InvesticeJde o jasně dané podmínky a futures kontrakt. Ten se dá využít na spekulaci na pokles či vzestup ceny, takže rozdíl nákupní a prodejní ceny buď představuje zisk nebo případně ztrátu. Jelikož prodejní cena futures se logicky v čase mění podle aktuálního vývoje cen na komoditním trhu, nikdy není s jistotou předem stanovena. Obchod v dolarechDůležité je si však uvědomit, že celé obchodování s komoditami probíhá v amerických dolarech. Takže se dá spekulovat nejen na pohyb ceny komodity a futures kontraktu, ale i na vývoji kurzu amerického dolaru vůči české koruně. Takže do hry vstupuje i faktor kurzovního rizika. To dává obchodování na komoditních burzách další rozměr a možnosti spekulací.Opce, forwards a dalšíDalší možností obchodu s komoditami jsou například opce, ze kterých vyplývá závazek pouze jedné straně. Kupující opce má právo si totiž zvolit, zda danou opci bude uplatňovat či nikoliv. Protistrana, tedy prodávající, je závislý na rozhodnutí kupujícího a v případě koupě je povinen prodat a daný obchod uskutečnit. Dále se používají forwards, což představuje obdobu futures, avšak forwardy nejsou standardizovány a obchodují se na over-the counter (OTC) trzích, tedy mimo burzu. Forwards jsou velmi specifické a obě strany si je mohou prakticky libovolně doplňovat a upravovat k obrazu svému.  

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Pojištění právní ochrany zaměstnance

Při porušování pracovněprávních vztahů a domáhání se svých práv, je zaměstnanec ve většině případů v nevýhodě. Zaměstnavatelé často spoléhají na to, že zaměstnanec nebude mít dostatek finančních prostředků na právníka, na soud, na soudního znalce. Rizikům při sporech se zaměstnavatelem lze však předejít sjednáním Pojištění právní ochrany zaměstnance.Výhodou takového pojištění je především minimalizace skutečných nákladů, které je hrazeno z pojistky a v neposlední řadě jistota, že vás bude hájit tým právníků.Pojištění právní ochrany zaměstnance má jedno zásadní specifikum. Zaměstnavatel o pojištění nemusí vůbec vědět a vy máte - tedy jako zaměstnanec – určité eso v rukávu, které můžete v případě potřeby použít. Pojištění se vztahuje na všechny pojistné události, které podléhají výlučné pravomoci soudů České republiky. Pojištění je tedy vhodné pro pojištěné, kteří jsou zaměstnanci firmy se sídlem v České republice.Podle informací České asociace pojišťoven v současné době:Pojištění právní ochrany poskytují tyto pojišťovny:Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group - www.cpp.czČeská pojišťovna a.s. - www.ceskapojistovna.czD.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. - www.das.czGenerali Pojišťovna a.s. - www.generali.czHDI Versicherung AG, organizační složka - www.hdiczech.czKomerční pojišťovna, a.s. - www.komercpoj.czKooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group - www.koop.czUNIQA pojišťovna, a.s. - www.uniqa.czD.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.Lidský život bohužel přináší situace, které někdy nedokážeme řešit vlastními silami, případně nám někdo může klást značné překážky při získání našich oprávněných nároků. A právě proto je zde pojištění právní ochrany, které prosazuje právní zájmy jak jednotlivého občana, tak i ty, které souvisejí s podnikatelskou činností.Do situace, kdy budeme potřebovat právní pomoc, se může dostat opravdu každý. A tak je vždy lepší být na vše připraven – ne nadarmo se říká, že i štěstí přeje těm připraveným.Právní ochrana v pracovněprávním vztahu - příkladyPracovněprávní nároky na náhradu škodyPříklad: Klient D.A.S. utrpěl v zaměstnání vážný pracovní úraz. Zaměstnavatel však přes opakované urgence odmítal zaměstnance odškodnit. Vinu svaloval na zaměstnance. D.A.S. po marných mimosoudních výzvách pověřila právního zástupce, který poškozenému soudní cestou vymohl veškeré nároky.Další příklady: odcizení osobních věci z kanceláře.Trestní a přestupkové právoPříklad: Lékař- zaměstnanec zdravotnického zařízení při vyšetření údajně přehlédl důležité příznaky onemocnění a stanovil nesprávnou diagnózu. Následně byl obviněn z ublížení na zdraví z nedbalosti. D.A.S. svému klientu zajistila obhájce v trestním řízení, kterému se podařilo zproštění obžaloby klienta pro nedostatek důkazů.Další příklady: kadeřnice je obviněna z ublížení na zdraví, které způsobila při střihání vlasů zákaznici (použitý šampon způsobil těžký exém), barman je obviněn z podání alkoholu nezletilé osobě.Pojistné právoPříklad: Klient D.A.S., který utrpěl na pracovní cestě úraz, uplatnil nárok na pojistné plnění ze svého úrazového pojištění. Vzhledem k průtahům při likvidaci pojistné události se tento klient obrátil na D.A.S., která na základě pouhé výzvy přinutila pojišťovnu ke splnění svých závazků.Další příklady: spor s odpovědnostní pojišťovnou (tzv. pojistka na „blbost“).Pracovněprávní sporyPříklad: Zaměstnavatel nevyplatil svému zaměstnanci zcela bezdůvodně mzdu za 3 měsíce. Zaměstnanec (klient D.A.S.) se na nás obrátil s žádostí o pomoc. V tomto případě rovněž postačila z naší strany pouhá opakovaná výzva, kde jsme zaměstnavatele upozornili na porušování pracovněprávních předpisů s tím, že pokud nedojde k nápravě, budeme nuceni se jménem klienta obrátit na soud.Další příklady: neplatné skončení pracovního poměru, nevyplacení tzv. diet, překračování pracovní doby, neproplácení přesčasů, neproplacení odstupného.Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance GroupMgr. Renata Svobodová - Tisková mluvčí, Odbor PR a interní komunikaceČPP nabízí svým klientům pojištění právní ochrany od června 2010, rozšířila tak portfolio produktů o další velmi praktickou a cennou službu.Předmětem pojištění je ochrana oprávněných právních zájmů klienta a je poskytována v základním a rozšířeném rozsahu. V první variantě zahrnuje pojištění občanskoprávní nárok na náhradu škody, vlastnictví movitých věcí, trestní a přestupkové právo a pojistné právo. Při sjednání rozšířeného rozsahu pojišťovna poskytuje právní služby navíc také v oblasti pracovněprávních sporů, pracovněprávních nároků na náhradu škody, vlastnictví nemovitostí a nájemní právo. Obě varianty se sjednávají s limitem pojistného plnění ve výši 300 tisíc korun a se spoluúčastí 3 000 korun.Při zajištění právních asistenčních služeb spolupracuje ČPP se společností Globall Assistance, která přijímá žádosti klientů o právní poradenství prostřednictvím call centra Global Assistance na telefonní lince 1220, nepřetržitě 24 hodin denně po všechny dny v roce.Pojištění právní ochrany lze sjednat na všech pracovištích ČPP po celé ČR.UNIQA pojišťovnaEva Svobodová - UNIQA pojišťovna"Naše společnost poskytuje právní ochranu pro motoristy a právní ochranu pro rodiny. "Česká pojišťovnaJan Marek - odbor komunikace "V současné době má klient u České pojišťovny právní ochranu u povinného ručení a také u majetkového pojištění KOSTKA (připojištění právní ochrany v rámci asistenčních služeb). V rámci odpovědnostního pojištění v tuto chvíli právní ochranu není možné ani připojistit."

Pokračovat na článek


Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehody

Každoročně přibývá registrovaných aut, čím dál více občanů má řidičské oprávnění, více aut na silnicích znamená i více dopravních nehod. Na jakou náhradu škody při dopravní nehodě máte jako poškozený nárok?Náhrada škody při dopravní nehodě je upravena zákonem č. 168/1999.Poškozený má právo na náhradu:škody na zdraví nebo usmrcenímškody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věciškody, která má povahu ušlého ziskuúčelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nárokůKdyž je pouze škoda na autě?V případě dopravní nehody, je pouhá škoda na autě jednoznačně nejmenším problémem. Přesto samozřejmě všichni poškození oprávněně chtějí, aby bylo jejich auto uvedeno do původního stavu.   Aby byla škoda na auto zlikvidována z povinného ručení, tak je nutné, aby poškozené auto prohlédl likvidátor pojišťovny. Ze zákona musí poškozený poskytnout součinnost, a proto je nutné se co nejdříve po nehodě, spojit s pojišťovnou občana, který dopravní nehodu způsobil. Oprava vozidla tedy následuje až po prohlídce a sepsání zápisu od likvidátora příšlušné pojišťovny. Při určení výše škody se přitom vychází dle § 443 občanského zákoníku z ceny v době poškození. Náhrada škody je tedy proplacena do výše hodnoty poškozených dílů, která je u starších aut nižší, než u následně opravených nových dílů. Čím je auto starší a má více najetých kilometrů, tím je tento rozdíl vyšší. Jestliže nepojištěné vozidlo způsobí škodu, poškozenému ji uhradí ČKP z garančního fondu. Pak ji ovšem vymáhá po nepojištěné osobě. Celá záležitost může skončit soudem, případně i exekucí.Kdo určí viníka nehody?V případě, kdy škoda na autech nepřesáhne 100 tisíc Kč a nebyla způsobena škoda na zdraví či majetku třetí osoby nebo zničení komunikace, tak mohou rozhodnout o viníkovi nehody sami účastníci dopravní nehody, kteří sepíší protokol o dopravní nehodě, kde pokud možno co nejpřesněji určí, kdo dopravní nehodu zavinil, případně uvedou i svědky a doplní fotografie z místa nehody.Pojišťovny se často setkávají s rozdílným posouzením a uvedením viníka nehody. Není povinností řidičů se na viníkovi nehody dohodnout. Povinností je pravdivě vyplnit formulář o dopravní nehodě a popsat situaci, jak k dopravní nehodě došlo. Pojišťovna určí podíl viny a určí viníka dopravní nehody.Náhrada škody se řídí občanským zákoníkemLegislativní úprava v občanském zákoníku je pro náhradu škody (na majetku, zdraví či ušlém zisku) rozhodující. Nový občanský zákoník, který v případě, že úspěšně projde celým legislativním procesem, výrazně posiluje práva občana, který utrpěl škodu.Kolik stojí lidský život určený pojišťovnou podle jejich tabulek?Současná právní úprava v případě újmy na zdraví nebo smrti účastníka dopravní nehody určuje výši náhrady škody dle tabulek.Právě podle těchto tabulek lidský život má v současnosti hodnotu 240 tisíc korun. V případě rozhodování dle nového občanského zákoníku (v případě schválení bude platit od 1. ledna 2013) budou moci soudci určovat náhradu škody individuálně. Náhrada škody bude tedy více zohledňovat konkrétní případy dle životních okolností postiženého (jeho vykonávané práci, příjmu, rodinným okolnostem…).Pojišťovna a poškozený mají rozdílné zájmyPři proplácení náhrady škody z povinného ručení mají samozřejmě pojišťovny a poškozený rozdílné zájmy. Pojištovny chtějí co nejnižší finanční plnění a poškozený co nejvyšší finanční plnění. Přestože většina pojišťoven zkvalitňuje své služby, vyřizuje proplácení škody z povinného ručení rychleji a pracovníci jsou zkušenější, tak vždy budou mít logicky opačný zájem než poškozený.Poškození často vůbec netuší na co všechno v rámci povinného ručení mají nárok a často jim tyto skutečnosti pojišťovna sama nesdělí.Kdo z účastníků dopravní nehody může žádat odškodné?Zákon o pojištění odpovědnosti v otázce rozsahu a výše náhrady odkazuje na občanský zákoník a to konkrétně na ustanovení § 442 a násl. občanského zákoníku.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Nové spotřebitelské úvěry – lichva stále aktuální

Od prvního ledna začíná platit velice prospěšný zákon o spotřebitelských úvěrech. Je relativně zásadní a v celé řadě problémů dává oběma stranám (především pak klientům) celou plejádu pravomocí. Vše musí být dostatečně vysvětleno a s klientem prodiskutováno.Avšak stále zde visí určitý otazník v podobě velikosti úroků. Ty jsou stále možné v jakékoliv výši. A má vůbec být velikost úroku zákonem stanovena? Na jaké úrovni? To jsou všechno otázky, na které zatím vláda a stát odpovídají otevřenou horní hranicí.Informace pro spotřebitele na prvním místěS novým zákonem přichází pro poskytovatele úvěrů jasné povinnosti v oblasti informací pro klienty. Navíc úvěrové společnosti musejí posoudit, zda daná nabídka půjčky pro klienta je pro něj únosná a splňuje jeho požadavky. Reklamy již nesmějí být zavádějící a výpočet RPSN musí být kompletní. Posouzení společnosti ohledně klientovi schopnosti splácet jistě také „zabrání“ celé řadě natěšených potenciálních dlužníků nesmyslně si půjčovat a získávat prakticky nesplatitelné dluhy. Pokud by se úvěrové společnosti podle zákona nechovaly, hrozí jim trest až 5 000 000 Kč za špatné či nedostatečné informování, nebo 2 000 000 Kč za porušení povinnosti odborně žadatele o úvěr posoudit z hlediska jeho schopnosti splácet.Ochrana spotřebiteleZákon dále umožňuje každému spotřebiteli odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podepsání a to bez udání důvodu. Za toto odstoupení mu nesmí být účtovány žádné poplatky. Zaplatí pouze úroky za dobu, kdy peníze měl. Tolik probírané rozhodčí doložky jsou stále velice otevřené a dá se s nimi doslova kouzlit (čehož také řada méně solidních společností využívá).Lichvářské úroky zůstávajíČasto se mluvilo (a v některých zemích se také uzákonilo) nastavení maximální hranice pro velikost úroku u půjček obecně. Slovensko, Polsko, Francie či Itálie tyto stropy pro velikost úroků přijali za svou a nastavily si tuto hranice na pro ně odpovídající úrovni. U nás zatím k tomuto kroku přistoupeno nebylo. Sociální demokraté se snažili návrh prosadit, avšak měl příliš mnoho nedokonalostí. Návrh byl stanoven tak, že by se maximální výše úrokové sazby stanovila podle základních sazeb ČNB. Šlo by o přičtení určité sumy k této základně. I podle Lidovců by bylo vhodné využít k výpočtu maximálního úroku sazbu ČNB, ale vycházeli z jiných podkladů a jiných položek k přičtení. I z těchto důvodů se nakonec od tohoto návrhu upustilo a vládní strany předložily zákon úplně bez horních limitů.

Pokračovat na článek


Hypotéka – nekonečný úvěr s možností přejít jinam

Na hypotéce je nejhorší propočet let. Samozřejmě hrají úroky, fixace, zajištění a různé druhy splácení důležitou roli. Ale pohled na mladé manžele, kteří si před podpisem úvěru pohlédnou do očí a uvědomí si, že tomu druhému bude o 30 let víc, vyvolává mrazení v zádech. Za svých 30 let od podpisu budou společně pracovat, žít, plodit děti, obstarávat si nábytek a vybavení. Vychovají děti, jejich děti budou již mít děti a oni pomalu začnou přemýšlet o důchodu. Tehdy teprve zaplatí poslední splátku…Podmínky hypotékyVzpomínáš, jak jsme tehdy podepisovali hypotéku? Zeptají se mnozí svého protějšku, pokud se mezitím nerozvedli, nerozešli nebo neodregistrovali svoje partnerství. A může se stát, že si ani nevzpomenou kde, kdy a za jakých okolností podepisovali tento nekonečný závazek, protože mohou prostřídat banky jako svoje boty, mohou kroužit mezi podmínkami, výší úroků a vybírat si. Za 30 let je možností opravdu mnoho.Změna bankyMěnit partnery nemusí být v případě hypotéky žádná legrace. Vypořádání vzájemných závazků se může nevyplatit, protože velkou část spolykají lační právníci a další banky. S koncem fixace vzniká právo na změnu banky, ale není to zrovna levná záležitost. Částky se vyjadřují v procentech a znamenají často desetitisícové hodnoty. Dosahují tak třeba několika splátek. Proto je fixace problém nejen z hlediska změny banky, ale také podmínek změny a otázkou, zda se několik desetin v úročení skutečně vyplatí.Běhání po úřadechSe změnou hypoteční banky platí také povinnost předložení dokladů A není to jen tak malá starost. Nové bance se musejí předložit výpisy z katastru, účty, smlouvy a potvrzení. Čas tedy hraje důležitou roli a pokud chcete licitovat s bankami o úroku, je nejlepší zkusit sice hypotéku udat v jiné bance, ale také sdělit svojí úvěrující instituci, že máte lepší nabídku. Když ji banka dorovná, nevyplatí se přejít jinam.Výše poplatkůPoplatek není tedy zanedbatelná část nákladů na hypotéku. Dosahuje běžně téměř jednoho procenta a splácí se hned při schválení. Běžně mají banky stanovených 0,8 až 0,9 % a minimální částku od 5.000 do 10.000 Kč za jednotlivý hypoteční úvěr. Úvěr na 2 miliony korun, který pomalu ani nezajistí slušné bydlení, vyjde na poplatku na 16.000 až 18.000 Kč. O ty definitivně přijdete a k tomu požaduje většina bank alespoň 10 % financování nákupu nemovitosti z vlastních zdrojů. Na začátek tady finanční náklady jen letí.Poplatky za vedení úvěruAčkoliv banka nemá při včasném splácení problémy, účtují si hypoteční instituce poměrně slušný poplatek. Většinou jde o sto až dvě stě korun. Při 30 letech splácení a stokorunové bankovní dani tak zaplatíte 36.000 a 200 korun znamená logicky dvojnásobek. Hypoteční banky tak získávají mnoho dalších prostředků mírným, ale zajištěným příjmem, který je nestojí mnoho námahy.Při změně banky jde tedy o dobrý propočet také skrytých výhod a nevýhod. K vlastní bance bychom neměli přistupovat nepřátelsky a jednat. Banky jsou sice takové monumenty předpisů a rozhodnutí, ale jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Hypotéka je pro banku krásným a dlouhodobým zdrojem příjmů, na který se může spolehnout. Hypoteční úvěry zajišťují dobrou likviditu a nezatěžují banku žádnými riziky a problémy. Proto o hypotéku stojí. Nejlepší je tedy starý trik o lepší nabídce. Ušetříte si nervy, čas  a nakonec i peníze.

Pokračovat na článek


Hypotéka – dlouhé čekání na výmaz zástavního práva

Hypotéky jsou pro banky nejjistějším úvěrem, jaký mohou poskytnout. Zajištěny jsou nemovitostí, která pomalu přechází do vlastnictví dlužníka. Vlastně je ve vlastnictví stále, ale zátěž v podobě částky na financování se postupně snižuje. A banka blokuje svoje zájmy zástavou.Úvěrový životStejně jako v případě běžného účtu zasahuje do života každého člověka v podobě hypotéky další bankovní produkt. Prostě bez bank a bez peněz, které obhospodařují, nedokáže téměř nikdo existovat, pokud si představíme běžný konzumní život, který spočívá v chození do práce, živení rodiny a bydlení. A bydlení je zrovna jistotou, kterou člověk považuje za zásadní ochranu svého života. Kresby na stěnách jeskyní jsou toho důkazem. Proto si bydlení pořizuje dřív, než na něj vydělá.Za jistotu se platíHypotéky znamenají malé procentní úročení, ale z velké částky a po dlouhou dobu. Jsou nejlépe splácenými úvěry a člověk je ochoten různým způsobem řešit svoji situaci jen aby splácel hypotéku. Ostatně se dostává často do problémů, když si na splátky hypotéky půjčí nějakým horším úvěrem. A hypotéka je dost velký úvěr. I malé procento znamená velký náklad. Taková 3 % ze dvou milionů dělají ročně 60.000 Kč. Tyto peníze zaplatí zájemce o vlastní bydlení navíc. Za 5.000 Kč by možná bydlel v nájmu a mohl si šetřit na bydlení.Druhy splátekČasto se mluví o anuitním, degresivním nebo progresivním splácení. Anuita znamená pevně spočtenou částku, kterou se hypotéka splácí pravidelně a ve stále stejné výši. Naopak degresivní nebo progresivní znamená zpočátku vyšší nebo nižší splátky. Metodu splácení lze během hypotéky měnit a závisí na situaci dlužníka. Anuita je pro stálý a pravidelný příjem. Degresivní splátky zvolí asi starší lidé, kteří jsou v produktivním věku a progresivní mladší generace, která předpokládá růst vlastních příjmů.FixaceBanku prakticky nelze ošidit. Fixace je jistotou přesných úroků a tedy pravidelné a neměnné splátky. Banky ji nabízejí na kratší období, protože taková předpověď je pro ně bezpečná. Existují také fixace na celou dobu hypotéky, ale tam si dlužník značně připlatí. Tak dlouhá fixace v podstatě nemá význam. Výhodné jsou fixace do 5 let. Pokud totiž banka po fixaci nepřiměřeně zvedne úrok, je možné přejít do jiné banky. Často v takovém případě původní banka také reaguje snížením, protože nechce přijít o platícího klienta ze zajištěného závazku.Sankce za předčasné splaceníVe smlouvě o hypotečním úvěru je dobré si sjednat možnost předčasného splacení. Výhra v loterii, dědictví po bohatém strýci nebo náhlý úspěch v podnikání mohou potkat každého. Potom není problém splácet, ale dlužník se třeba rozhodne ze závazku vyplatit. Po skončení fixace to není problém. Stejně tak by měly být podmínky sjednány přímo ve smlouvě. Banka ve svých podmínkách, na které pouze odkazuje ve smlouvě, často stanovuje určitou sankci za předčasné splacení. Což vypadá z pohledu dlužníka podivně, ale má to svoji logiku. Banka na hypotéky vydává hypoteční zástavní listy, což jsou cenné papíry. V podstatě tak financuje hypotéky z půjčených peněz. Hypoteční listy jsou u investorů velice oblíbené, protože jsou prakticky bez rizika. Pokud splatíte hypotéku, banka musí učinit nějakou operaci se zástavními listy a přichází o příjem. Tuto ztrátu nechá zaplatit dlužníka.Možnosti hypotékExistují různé druhy hypoték. Dokonce některé hypotéky ani nepožadují dokládání příjmů (opět se ale prodraží). Vždy jsou ale kryty zástavou na nemovitosti a v případě dluhů mají přednostní právo splacení. Naopak dům bez zástavy má celkově vyšší hodnotu. Hypotéku není nutné brát vždy na pořízení bydlení, ale je možné také financovat již zakoupenou nemovitost nebo ji zpětně profinancovat – tedy obdržet již vložené prostředky.  Většina hypoték pokrývá pouze 70 % ceny nemovitosti. U refinancování tedy nedostaneme celou částku za nemovitost a u běžné hypotéky musíme mít nějakou hotovost k dispozici.Počet zájemců o hypotéky stále roste. Budoucí dlužníci by si měli pečlivě rozmyslet možnosti financování, fixace a schopnosti splácet. Toto rozhodnutí je velice důležité. Přijít o dům a ztratit velké splacené prostředky je velice snadné. Pokud se totiž hypotéka nesplácí, naskakuje sankční úrok. Do toho přibývá záznam do registru dlužníků a nemožnost získání jiných úvěrů. Hypotéka se tak prodražuje a dlužník hodně tratí. Další náklady vzniknou s prodejem zastavené nemovitosti, který může znamenat ztrátu třeba 30 % skutečné ceny. Přesto jsou hypotéky výhodné svojí výší. Proto také v roce 2012 bylo vyřízeno 74.745 hypoték ve výši 145,5 miliardy. Nových hypoték bylo 73.595 za 122 miliard.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Cestování do zahraničí. Víza a cestovní doklady

Pro vyřízení víza stačí respektovat určité náležitosti, připravit si všechny dokumenty a mluvit pravdu. Biometrický pas vám s vízem může výrazně pomoci. Ať už se chystáte kamkoliv, kde je potřeba vízová povinnost, nikdy si nemůžete být skutečně jisti, zda vám bude vízum uděleno a jestli to bude včas.VízumProto je vždy zcela zásadní začít řešit vízovou problematiku v předstihu. Vyhnete se jak frontám na velvyslanectví, tak stresu před jízdou.Vyřízení víza není nikterak složitou záležitostí. Je však nutné si uvědomit a ujasnit, jaký druh víza potřebujete. Víza existují diplomatická a vládní, zaměstnanecká, na služební cesty, pro studenty, vědce a akademiky, na dovolenou či léčebný pobyt, pro členy posádek letadel a lodí, investorská víza, pro zaměstnance mezinárodních organizací, pro vnitrofiremní přesuny, novinářská, pro výměnné programy a au-pair pobyty, pro stážisty, vojáky, pracovníky církví či sportovce. Určitě jste se v některé z těchto skupin našli. Teď už jen stačí vyřídit odpovídající formality.Pracovní vízumVše si uvedeme na příkladu vyřízení pracovního víza do USA. Pracovní vízum je asi jednou z nejsložitějších forem povolení, jelikož je potřeba součinnost s druhou stranou – vaším zaměstnavatelem. Turistická víza jsou asi nejjednodušší. Tam stačí pouze zajít na ambasádu, popřípadě jde celou věc vyřešit i poštou v závislosti na požadavcích daného konzulátu.Vyřízení víza do USAPři vyřizování víza do USA je první část řešena elektronickou formou. Takzvaná žádost DS160 funguje jako podklad pro komunikaci s velvyslanectvím. K formuláři se přikládá digitální fotografie, která prochází jakýmsi testem na kvalitu fotky. Pokud se vám nepodaří fotku nahrát, nic se neděje. Je možné ji dodat až při samotné registraci na velvyslanectví.Ve formuláři se vyplní veškeré údaje podle daného typu víza, o které žádáte. Důležité je vyplnit všechny vyžadované kolonky, jinak vás ani formulář nepustí dál. Pokud vás formulář i přes nevyplnění kolonek pustí dál, vyhráno rozhodně nemáte. Vystavujete se riziku, že vaše žádost o vízum nebude přijata. Proto poctivě vyplňte celý formulář. Zabere vám to nějaký čas, ale uděláte maximum pro úspěch své žádosti.Po vyplnění formuláře následuje výběr místa a času pohovoru na ambasádě. Kam si musíte přinést důležité dokumenty a poslední stránku, kterou vám formulář DS160 vygeneruje.Ambasáda a nutné dokladyPro pohovor na ambasádě je obvykle nutné přinést pas nebo cestovní dokument, který má platnost alespoň 6 měsíců a navíc musí mít delší platnost, než je očekávaná doba návratu. Důležité je si uvědomit, že vízum bude do pasu vlepeno na ambasádě, takže je potřeba mít alespoň jednu volnou stránku v pase. Dále je pak potřeba pro jistotu donést fotografii pasového formátu, kdyby se úředníkům nezdála ta, kterou jste vložili do formuláře při online vyplnění. K tomu všemu ještě originál či kopii nejrůznějších formulářů, které se vztahují k dané cestě do země.Na ambasádě proběhne kontrola dokumentů a rozhovor obvykle v angličtině. Pracovník se vás zeptá, jaký máte plán cesty a na další formální otázky. Některé si poznamená do počítače, jiné ne. Po rozhovoru vám vydá nějaké dokumenty. Pas je vám zaslán následně poštou. Za vyřízení víza se platí poplatek v závislosti na druhu. Jde zhruba o stovky dolarů. Platit tuto částku je možné v dolarech či korunách, avšak vždy je pevně stanoveno, kolik dolarů či korun máte na příslušný účet předem zaplatit.Pořiďte si biometrický pasBiometrický pas, který se vydává od roku 2009, někdy též nazývaný E-pas, nabízí jedinečnou možnost, jak se vyhnout třeba i vízové povinnosti při cestování po světě. Strojově čitelné údaje a nosič biometrických údajů dokážou otevřít cestu do lecjaké země bez nutnosti vyřizovat si vízum. Například do USA je možné díky biometrickému pasu cestovat bezvízově. A nejen tam. Navíc tento druh pasu výrazně urychluje odbavení, dává cestujícímu vyšší kredit, takže se můžete i díky biometrickému pasu vyhnout namátkové kontrole.

Pokračovat na článek


Splatnost daně z nemovitosti

 Daňové přiznání k platbě daně z nemovitosti je povinností každého vlastníka automaticky, tedy bez výzvy finančního úřadu. Pokud v předešlém roce vlastník nabyl nemovitost, je nutné během ledna daňové přiznání na finančním úřade podat.Speciální situaci pak představuje stav, kdy na konci roku podá žadatel návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, avšak ten není do 31.12. vyřízen, tudíž k rozhodnému datu 1. 1. není současný majitel uveden v katastru nemovitostí. V takovém případě se nepodává daňové přiznání v lednu, ale do tří měsíců po měsíci, kdy toto vlastnické právo do katastru nemovitostí je zapsáno. Stejný postup je i u dědického řízení, které se nestihne vyřídit v daném roce a zasahuje tak do roku následujícího. Teď už tedy k samotnému podání a splacení daňového přiznání. To se musí podat do konce ledna roku 2010. Splatnost takto exaktně určena není. Můžou nastat dvě situace.Pokud je daň do 5 000 Kč , pak je jí nutné zaplatit do konce května roku 2010.Ve druhém případě, pokud je částka daně větší než 5 000 Kč je možné jí rozdělit na dvě stejné části.První je pak nutné zaplatit do konce května a druhou do konce listopadu 2010. Minimum pro platbu daně je stanoveno na 30 Kč. Speciální případy pak představují zemědělci a chovatelé ryb. Ti mají také možnost platbu rozpůlit a navíc první část mohou zaplatit v prodloužené lhůtě a to až do konce srpna. Druhou platbu pak hradí stejně jako klasický plátce do konce listopadu 2010. ProdleníPokud není daň zaplacena v termínu, je účtováno za každý den prodlení úroky. Jedná se o výpočet za každý den po splatnosti z částky, která měla být zaplacena (pokud je částka rozdělena na dvě stejně velké, tak se úroky z prodlení počítají pouze za danou poměrnou část).  Výpočet daně z nemovitostiVýpočet daně je vždy popsán v pokynech, které jsou přikládány k formuláři k daňovému přiznání k dani z nemovitosti. Je možné je navíc získat na stránkách ministerstva financí. Do hry vstupují dva parametry. Sazba daně a koeficient. Koeficientem se násobí příslušné výměry pozemků a zastavěných ploch. Na základě tohoto výpočtu pak jednoduše stanovíte daň, kterou je nutné finančnímu úřadu odvést. Zvýšení sazby pro rok 2010 u všech pozemků, kde se vypočítává výměra v metrech čtverečních značně zamíchá daňovým přiznáním. U ostatních výpočtů, tedy zemědělských pozemků sazba zůstává stejná. Jde o ornou půdu, chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady. Daň ze staveb se také zvyšuje na dvojnásobek, kromě staveb sloužící k podnikatelské činnosti, kde je nastavena stálá sazba 10 Kč za metr čtvereční. Koeficienty pro výpočty jsou však složitější.V roce 2008 byl zaveden místní koeficient a vybrané peníze z daní tak končili v obecních kasách. Obce si tak mohli kontrolovat a hodnotit vybrané peníze. Takže každá radnice si mohla místní koeficient vyhlásit a libovolně s ním manipulovat (v daných mezích). Radnice se tedy zachovala dle svého nejlepšího mínění a svědomí. Souhrnné informace, jaké jednotlivé obce zvolily koeficienty, nejsou k dispozici. Avšak na místně příslušném finančním úřadě je možnost tento koeficient jednoduše zjistit. Často tuto informaci ví i na příslušné radnici. V budoucnu by tento údaj měl být k dispozici i na stránkách ministerstva financí. Dále je nutné zohlednit i koeficient původní, který je určený zákonem v rozmezí 2 – 5. Ten je odvislý od počtu obyvatel v obci, kde se příslušná nemovitost nachází. Obce si i tento koeficient mohou upravovat vyhláškou u obytných domů, bytů a stavebních pozemků.   

Pokračovat na článek


Co je to církevní majetek

Ústavní soud rozhoduje o stížnosti na vypsání bianco šeku církvím. Celý postup s navrácením majetku je podivný a má řadu nejasností. Je jasné, že na získání církevních majetků bude participovat mnoho příživníků a že dojde k převodům, které vyvolají oprávněné pochybnosti. Ale tak to možná někdo chtěl..Malá privatizaceNavrácení majetku církvím se dá srovnat s privatizací v 90.letech. Zase nikdo neví, co se vrací, jaký je k tomu nárok a kolik to stojí. Stát si zvykl, že v nepořádku se dokáží různí lidé dobře orientovat  a vytěžit z minima maximum. Neexistuje žádný soupis majetku, který se má vracet a nic nebude možné ověřit. To je podstata každého jednání se státním majetkem. Nikdy nezjistit o co jde a jak k tomu nakonec dotyčný přišel.Smlouvy jsou podepsányAby Ústavní soud neměl o čem rozhodovat, tak vláda již smlouvy s církvemi podepsala. I pokud by byl zákon zrušen, smlouvy platí nadále a prostě by se jen takový zákon upravil. Stát sice neměl právo smlouvy podepsat, protože věděl o žalobě. Ale podivně spěchal, aby přibližně 130 – 200 miliard majetku rozdal. Je tak plně jedno, jak Ústavní soud rozhodne, protože kdyby i takový zákon zrušil, tak se schválí jiný. Je to jako koupit mrtvému zimník.Občas se něco dozvímeNajednou se tak začnou objevovat různé zprávy o převodu pozemků, polí a domů. Již nyní si církve nárokují miliony hektarů půdy, která k žádné církevní činnosti není třeba. Církve nabývaly majetek v historii velmi podivným způsobem. Ale přes majetek nebožáků, kterým byl zkonfiskován, se dostaly k obrovskému vlivu. Jenomže politická strana,  jakou církev dnes je, má vliv i nadále. Popraveným šlechticům po Bílé Hoře se tak nic vracet nebude. A byly by to také miliardy.Politický vlivNa jednu stranu tedy vrácení majetku vypadá jako prosazení práva. Ovšem způsob, jakým byl učiněn, je výsměchem. Církev si nyní může žádat jakýkoliv majetek a rozhodovat o tom budou pouze úřady. Občan zase přijde o další díl své účasti na majetkovém podílu státu. Z církví se stanou obchodní společnosti, jejichž zástěrkou bude víra v Boha. Ve skutečnosti jde jen o vliv, moc a peníze. Nic jiného od církví nelze očekávat, tak to činily mnoho staletí. Jen to rozdání majetku mělo být jednoznačné a průhledné. Jenomže na vydání majetku církví se přece potřebuje přiživit ještě mnohý politik a úředník. A to je podstata a důvod neprůhledného systému vracení.       

Pokračovat na článek


Sliby cestovní kanceláře. Reklamace dovolené či zájezdu

Nevydařený zájezd – co s tím? Určitě jde o velice nepříjemnou událost. Pokažený zájezd a jeho reklamace. Víte, na co máte právo? Kolik můžete získat peněz zpět? Nebojte se u cestovní kanceláře reklamovat zájezd a domáhat se svých práv.Blíží se čas letních dovolených a odpočinku. Prázdniny dětí jsou obvykle jasným signálem k tomu, vyjet někam na dovolenou. Nejlépe bez starostí a k moři. To splňují především zájezdy cestovních kanceláří do nejrůznějších destinací ať už letecky či autobusem. Kouzlo těchto zájezdů tkví v jednoduchosti jejich koupě, bezstarostnosti celého pobytu a zajištění veškerých detailů zájezdu prostřednictvím cestovní kanceláře. Na vás je pouze nastoupit v určený den do letadla či autobusu a nechat starosti na poskytovateli zájezdu. Jak se ale bránit, když není vše, tak jak má. Co když zájezd vůbec neproběhne? Co když se podstatně liší poskytované informace a skutečnost? Nenechte se odradit a domáhejte se svých práv.Na podání reklamace máte tři měsíce od skončení zájezdu. Vždy se ale snažte řešit situaci co možná nejdříve. Je tak možné lépe argumentovat a lépe nepravdivé skutečnosti doložit.Na dovolenéNejčastěji dochází k řešení problémů přímo na dovolené. V katalogu jste viděli naprosto odlišné ubytování, zaplatili jste za výhled na moře a dostupný bazén. Není tomu ve skutečnosti tak?Obraťte se na vašeho delegáta v místě pobytu. Sepište jednoduchou reklamaci, do které uvedete vaše jméno, kontaktní údaje, předmět reklamace, požadavek na vyřízení dané skutečnosti, údaje o delegátovi, datum sepsání a podpis váš a delegáta. Je vhodné podložit takovou reklamaci ještě informacemi svědků s kontaktem na ně či pořízení fotografií skutečností, které jsou v rozporu s podepsanou smlouvou. Někdy se stává, že delegát nechce situaci řešit a dokonce ani podepsat reklamační protokol. Zde je pochybení jasně na jeho straně. Dožadujte se podepsání daných skutečností. Pokud přesto delegát není ochoten reklamační protokol podepsat, kontaktujte přímo cestovní kancelář, či po příjezdu zpět domů informujte cestovní kancelář o daných skutečnostech a oficiálně si na delegáta stěžujte. Jeho povinností by totiž mělo být, neprodleně nedostatky odstranit. Cestovní kancelář má za povinnost, respektive vy máte právo na náhradní řešení. Jde o to, že pokud není možné uskutečnit zájezd podle předem dohodnutých podmínek a dojde tím ke snížení kvality poskytovaných služeb oproti předem sjednaným, je klient cestovní kanceláře oprávněn získat rozdíl v ceně mezi skutečností a „slíbeným“ standardem, který klient původně zaplatil. Pokud se nechcete smířit s nižší kvalitou zájezdu, můžete náhradní řešení odmítnout. Cestovní kancelář pak musí zajistit návrat zpět domů včetně zajištění základních služeb. Následně můžete žádat zpět částku, kterou jste zaplatili sníženou o náklady, které byly cestovní kanceláří prokazatelně vynaloženy na zajištění základních služeb. Tato cesta obvykle nepřináší příliš úspor a vrácená částka může být podstatně nižší, než původní cena zájezdu, jelikož cesta domů a jídlo může být aktuálně hodnocena vzhledem k akutnosti problému podstatně na vyšší úrovni.

Pokračovat na článek


Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku je poslední instancí, kterou mohou čeští občané využít. Je však nutné splnit určité podmínky a předpoklady, aby mohl být případ u Evropského soudu řešen. Potřebné informace získáte v následujícím článku o soudu ve Štrasburku.Často slyšíme, že Soud ve Štrasburku rozhodl o významném případu, který bude stát Českou republiku milióny korun. Avšak je třeba si uvědomit, že soud ve Štrasburku není pouze o finančních kompenzacích za ušlé zisky velkých firem, ale je možné ho využívat v celé řadě dalších případů.Soud ve Štrasburku, přesněji Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku funguje od roku 1959. Fakticky jde o celou plejádu soudců a mezinárodně asi největší soudní orgán. Každý smluvní stát soudu má zastoupení jedním soudcem. Nejedná se však o povinnost. Soudci jsou pak jmenováni Parlamentním shromážděním Evropské rady na funkční období 6 let. Soudce pak může svůj post vykonávat do věku 70 let.Kdo se může na soud obrátit?Na Evropský soud se může obrátit jednotlivec, skupina jednotlivců, nevládní organizace či některý ze smluvních států. Všechny tyto subjekty mají právo „odvolat“ se k soudu pro lidská práva, avšak před tím je nutné splnit některé podmínky.Vymahatelnost práva v nedohlednu. Rozhodují soudy pomalu?Kdy se může člověk na soud obrátit?Podání stížnosti, tedy v praxi „odvolání se“ na soud ve Štrasburku je možné pouze po vyčerpání všech možností odvolání (opravných prostředků) v daném státě. Takže český občan musí nejprve svou škodu vyčíslit a obrátit se na ministerstvo spravedlnosti. V případě negativní reakce je třeba využít obecných soudů, následují vyšší instance, Nejvyšší a Ústavní soud. Pokud i tam člověk se svými požadavky neuspěje, je možné se obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Při takovémto postupu předejde člověk možnosti zamítnutí stížnosti již v zárodku.Jak probíhá řešení případu?Nejprve je stížnost předána Výboru. Ten se skládá ze tří osob, které rozhodnout, zda bude stížnost přijata či okamžitě zamítnuta. V případě přijetí je stížnost předána Senátu, který je složen ze sedmi členů. Senát Evropského soudu rozhoduje o meritu věci. Jde o jakousi přiměřenost stížnosti. V případě stížnosti velkého rozsahu je případ postoupen Velkému senátu, který se skládá ze sedmnácti členů (soudců). Pokud Velký senát vynese rozsudek, stává se tímto rozhodnutí konečným. Pokud o stížnosti rozhodne „pouze“ Senát (sedmičlenný) je možné ve výjimečném případě do tří měsíců využít odvolání k Velkému senátu. Jde však spíše o sporné a nejasné případy.Náležitosti stížnosti k Evropskému souduKaždá stížnost, kterou občan (či další subjekt), k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku podává, musí splňovat určité podmínky. První z nich je již zmíněné vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků, tedy všech možností odvolání, které české soudy nabízejí. Dále musí být daná stížnost podána k Evropskému soudu nejpozději do šesti měsíců od konečného rozhodnutí na vnitrostátní úrovni. Samozřejmostí je, že stížnost nesmí být podána anonymně a stížnost nesměla být již dříve před soudem projednávána.V současnosti čeká na rozhodnutí u Evropského soudu ve Štrasburku zhruba 2 000 Čechů.Naprostá většina z nich však nejspíše skončí neúspěšně. Přes devadesát procent žádostí se k soudu vůbec nedostane a je zamítnuto již Výborem. Zbytek je velice podrobně zkoumán a do roku 2008 uspělo a dostalo kladné vyřízení pouze něco přes 100 lidí. Takže úspěšnost je velice nízká. Za poslední období se navíc nevedou přesné statistiky počtu osob, které stížnost k soudu podaly, ale pouze počty stížností, které se před soud skutečně dostaly.Češi jsou v tomto ohledu „přeborníky“V porovnání třeba s justičně vyspělou Velkou Británií podáváme čtyřikrát více stížností. Na vině jsou pak především problémové a dlouho trvající soudy, které jsou v naší zemi hlavním problémem. V posledních letech však i zde dochází k určité nápravě a poklesu stížností, jelikož za zdlouhavé řízení je možné dostat odškodnění přímo v naší zemi a není nutné tedy připravovat stížnost pro Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Pokračovat na článek


Úřad pro zastupování státu – majetek se musí chránit

Po divokých 90. létech zjistil stát, že se sice zbavil nepotřebného balastu v podobě lukrativních podniků a nemovitostí, ale že mu přece jen něco zůstalo. Kromě toho stát potřebuje orgán, který se vypořádá s majetkem v trestním řízení a také neznámý majetek.Neznámý majitelVlastnictví k nemovitostem je pro někoho velice citlivá a důležitá životní situace. Přesto existují tisíce nemovitostí, které  majitele nemají. Důvodem jsou jednak politické změny za posledních desetiletí a také různá opatření státu. Za komunizmu se nevedla tak přísná a podrobná evidence vlastnictví. Majetek byl takzvaně všech a měl minimální hodnotu. Družstva neměla zapsané pozemky, budovy, podniky neevidovaly nemovitosti a lidé emigrovali a umírali. Nikdo neřešil majetkové otázky.Propadnutí státuStát má jedno výsadní právo. To je mu dané zákonem i přirozeným během věcí. Na stát přechází majetek tam, kde nejsou nebo se nepřihlásili dědicové. Lačných dědiců známe mnoho, ale jsou i takoví, kteří o majetku nevědí, nezajímají se o něj nebo prostě vůbec neexistují. Při emigraci nechali lidé svoje nemovitosti zapsané na sebe a dodnes v záznamech figurují. Stejně tak válka a privatizace přinesly velké změny, které nestačil byrokratický katastr zvládnout. A mnozí ani žádné změny neprovedli.Neznámý majitelPokud Úřad zjistí neznámý majetek, má možnost jej vyvlastnit. Zjištění ale není snadné. Přes všechny elektronické systémy a hlášení finančním úřadům, se majetek těžce dohledává. Jedná se totiž o stovky tisíc případů. Hlavně u pozemků, které lidé opustili a již se k nim nikdy nevrátili. Pozemky mohou být součástí podniků, které  netuší problém. Pokud nevznikne potřeba nějak s majetkem naložit, nic se neděje. Úřad tak dohledal v letech 2006 – 2012 kolem 9.000 nemovitostí.Trestní řízeníÚZSVM sídlí v budovách krajských soudů. Má tak blízko k zajištěnému majetku v trestním řízení. Po blokaci třeba nábytku, počítačů nebo aut se musí Úřad postarat o jejich udržování. Jinak by mohly být vymáhány škody. Proto je často zástupce Úřadu účastníkem trestního řízení. A pokud majetek propadne, musí jej fakticky převést. Úřad je tak správcem státu a vyřizuje majetkové záležitosti. Propadnutý majetek prodává formou dražby a každý se může dražebního jednání zúčastnit. Ale pořádek v nemovitostech nastolí Úřad až za mnoho let. Vznikl v roce 2002 a to je příliš krátká doba na nápravu předchozích pochybení.   

Pokračovat na článek


Právo pláče, ale možná jen do příštího soudu

Policisté a výběrčí pokut z různých úřadů se radují. Nyní se prohřešky platí vysokým tempem a v pokladnách přibývají peníze. Určitě brzy padnou na různé projekty  a soutěže. Jenomže nemusí být všem dnům konec.Čekám až odejdešPolicie má teď krásné období, kdy může vybírat pokuty od nic netušícího provozovatele vozidla. Dřívější výmluva na osobu blízkou padla a osoba vzdálená se prý také zatím neujala. Zatím si notoričtí narušovači dopravních předpisů nenašli nebo nesehnali jména nějakých existujících hříšníků třeba z internetu. Nemohou tak Policii nabídnout fiktivního viníka. Místo toho se nabízí jenom jeden chudák – provozovatel. Policie si tak ráda počká, až řidič odejde a zkasíruje majitele vozidla zapsaného v techničáku.Co zákon?Zákony a lidská práva v poslední době pláčí nad zlovůlí poslanců. Ne, že by výmluva na osobu blízkou byla nějak etickým projevem řidiče. Ale mít za viníka nevinného, je trochu silná káva. Jenomže Policie a místní úřady nakoupily za miliony měřiče rychlostí a místo pořádku na ulicích se zabývají vybíráním pokut. To je jednoduché a triviální. Leč přináší to pěkné peníze. Máme tady ale jeden problém. Jak odůvodnit, že viník přestupku zůstane nepotrestán a viníkem je auto a následně jeho majitel? Je pochopitelné, že majitel odpovídá za technický stav vozidla. Ale jak může odpovídat za cizí přestupek?Všechno pro penízePeníze státu prostě nesmrdí ani v případě porušování základních lidských práv. Už dávno nemusí nikdo nic dokazovat. Proč by se také někdo trápil s nějakou vinou? Nevadí,že jsou na ulicích desítky kamer a šmírují ve dne v noci. S tím se nikdo nebude přece obtěžovat. Viník špatného parkování dojde k autu, prohlásí před strážci pořádku, že přestupek nespáchal a nechá věc zaplatit provozovateli. Někdy je tím provozovatelem on sám. Ale proč by se přiznával, když jde státu hlavně o peníze. Provozovatel prostě jen zaplatí a žádné body neubývají, nic se nikam nezaznamenává.První soudBohužel nemusí vše proběhnout tak hladce. Dnes i banky vracejí poplatky a to je měly smluvně zajištěny. Aby jednou nenastal čas, že se budou vracet také peníze provozovatelům vozidel. Trestat nevinného je totiž poněkud nezákonné a zakazuje to Listina základních práv a svobod. Až si jednou někdo postaví hlavu a vzepře se, můžeme se opět dočkat zrušení zákona. Potom bude z výběru peněz známá komedie, kdy budou úřady lkát, že nic nevěděly a peníze utratily. A nikdo nebude za nic odpovědný. Ani provozovatel Parlamentu ČR nic ze svého platit nebude.

Pokračovat na článek


Reklama jako novinářské sdělení

Také se s tím setkáváte? Rozpoznat skutečnou zprávu od nalákání na koupi výrobku nebo služby je někdy velmi těžké. Když je někde reklama, většina z nás se odvrací. Mají tedy reklamy mít právo na nenápadnost a ukrytí mezi seriozní novinařinou nebo nemají? Není to podvod na čtenářích nebo divácích?Občas každý cukneProdáváme si vzájemně články na webech a chceme, aby je někdo četl. Proto se napíší podobně jako obsažný článek, ale jejich smysl je jiný. Mají propagovat, lákat zákazníky a nakonec přinést nějaký finanční zisk. Proti tomu má článek nebo televizní zpravodajství jinou funkci. Má něco sdělit a jeho účelem je vyjádření názoru, seznámení se stavem a nakonec i hlídání demokracie (s trochou nadsázky). Je tedy zahalení reklamy pod roušku seriozní zprávy opravdu podvodem na čtenáře? Vždyť z něčeho se musí žít.Problém otravné reklamyReklama si za svoji pověst, která si nezavdá s prostitutkou na frekventované silnici, vybudovala svojí otravností. Za každou cenu vnutit nějaký prodej nebo službu se stalotak zoufale trapným, že se podvědomě reklamě vyhýbáme. Ale jaké reklamě? Té, která se prosazuje jinde, než očekáváme. Inzerci si normálně každý přečte, vyhledá co potřebuje a nakonec ani nevadí, že je některá zdůrazněná, přehání nebo se vychloubá. Prostě má inzerent víc peněz, což je spíš známka kvality. Z tohoto hlediska je reklama, která nás oslovuje ve filmech, v rámečcích kolem stránek nebo v textu opravdu otravná. A spíš odpuzuje. A z hlediska předstírání článku jako sdělení a přitom jde o umístění reklamy, je tento podvod méně okatý, ale tím více nechutný.Článek jako reklama – ano nebo nePopravdě se nikomu nechce platit za zbytečnou reklamu. Pokud je něco označeno jako reklama, většina to ani nečte. Čtenáře zblbne tím, že je přilákán obsahem, ale účel je jiný. Článek ale může mít svůj svébytný obsah. A přitom být reklamou. Vždyť sdělil svoje a přitom neuškodil. Když se pochlubím novou aplikací a popíšu její výhody, k tomu přidám proklik na prodejce, jsem za hranou? Míra věcí je opravdu složitá. Hra s návštěvníkem bude vždy záviset na odhadu a kvalitě textu. Úměrně přimíchaná reklama neodláká zákazníka nebo čtenáře. Jeho znechucení by pak znamenalo třeba trvalý odchod. Zcela utajený smysl článku sdobrým obsahem je tak paradoxně nejlepší reklamou. Neměl by být nevyvážený a hlavně průhledný a hloupě podbízivý. Jenom takový koktejl, který osvěží a vzbudí žízeň.Jde o penízeReklamu lze s trochu silnějším žaludkem umístit jako běžný článek. Je to finanční daň, na kterou nikdo není hrdý. To už je lepší dát oficiálně „nažrat“ vyhledávačům, i když bohužel také vyhledávače znají pojem vtíravosti. Doba ale zná jen diktát peněz. Proto si při vší nechuti musí každý rozmyslet, jak na reklamu. Potřebuje ji k provozu a životu. Pokud ji umí dobře zabalit a ví, jaká je skladba jeho čtenářů, pak neurazí. Pokud se ale vetře s naivním článkem, má smůlu. Přijde o víc, než dostal za článek. A proto zřejmě také u reklamy v článcích, která se tváří jako úplně jiné sdělení patří – míra věcí a konečný efekt je nejdůležitější. Ostatně každé podnikání je o vizi, odhadu a realizaci. Pokud nikdo nic nepozná, je to OK. Pokud to čtenář pochopí a zasměje se nad vtipností, je to také OK. A pokud odejde, je to jen a jen vaše chyba a riziko. Ale vyhnout se skryté reklamě stejně nejde. Takže se s ní prostě vypořádejte buď podle svědomí, nebo peněz, nebo vlastního umu či prohry.

Pokračovat na článek


Za pokladem se nemusí jen do cizích zemí

Nalézt nějakou věc a odevzdat ji patří k povinnostem slušného člověka. Mnoho z nás zažilo případ, kdy se ztratila peněženka s doklady a běhání po úřadech zabralo řadu dní a stálo nemalé prostředky. Proto je každý nálezce vítán. Pokud tedy svůj nález odevzdá.Hliněný hrnecV zemi je určitě ukryto mnoho pokladů a hledači používají různé techniky na jejich získání a objevení. Proto se občas stane, že se najde vzácná památka vysoké hodnoty. Tentokrát se našel hrnec mincí v hodnotě nejméně milion korun. Říká se, že peníze jsou anonymní, ale týká se to jen současných peněz. Tolary, groše, krejcary a denáry jsou tak málo v oběhu, že se jimi jen tak nedá platit. A nejsou už vůbec anonymní. Doplatili na to i hledači, kteří 90 % státu dát nechtěli.Zákon na straně zapomnětlivýchPokud někdo najde nějakou věc, musí ji odevzdat. Podle současného práva všechno někomu patří, a proto si nemůžete jen tak ležící věci přisvojovat. Bohužel někteří nepřizpůsobiví občané považují ležící věci za kořist, která jim po právu připadla. Někteří dokonce takové „zapomenuté“ věci přímo vyhledávají. Jaké mají právo na nález, ale netuší (někteří tuší, ale nedávají to najevo). Již námahu se zvednutím cizí peněženky považují za tak důležitou a obtížnou, že chtějí celý nález a provolávají se za vlastníky. Správně ovšem musejí na úřad, kde nález nahlásí a čeká je jisté zdržení.Zákon nespěcháNa vydání věci má její původní vlastník dobu jednoho roku. Takže rok si musí nálezce počkat na případnou odměnu. Pokud nález neohlásí a přijde se na to, má nárok jen na trestní řízení. Když se rok nic neděje, musí nějaký úřad prohlásit, že se vlastník nepřihlásil. Ani potom se nestává nálezce majitelem věcí nebo peněz. Nalezený předmět propadne komu jinému než státu. Dalo by se očekávat, že za toto čekání a dobrotu bude nálezce odměněn. Stát přišel zdarma k majetku, ale nemíní ho vydat. Stejně jako osoba, která předmět ztratila, dá po roce čekání nálezné ve výši 10 %.Kde vzít poctivceJak je vidět, tak nikdo příliš poctivé občany nestimuluje. Stát si zachovává svoji pozici všeberoucího úředníka a klidně si nechá 90 %. A to ještě může dojít k problémům se samotným zaplacením. Na těch 10 % má nálezce nárok jen 3 roky. Když nic nedostane, musí se soudit. Nalezený předmět se odevzdává obci, kde byl předmět nalezen. Pokud se vydáte na policii, může s vámi sepsat protokol, věc převzít a poté ji stejně postoupí obecnímu úřadu. Takže je lepší se vydat případně na úřad sám.Zjištění hodnotyU peněz je většinou hodnota jasná. Ale ty se nikde neválejí samotné. A historické mince už vůbec ne. Proto je dobré se jich zbavit. Buď je znovu zakopat, nebo raději opravdu odnést na úřad. Kromě nálezného máte nárok také na úhradu nákladů, což je třeba cestovné. Pokud nalezenou věc odevzdáte přímo majiteli, měl by vám vyplatit 10 % sám. Někomu se nebude chtít dávat 10 %, a tak s tím může být dost problémů. Jinak si můžete přiměřenou část nalezených peněz ponechat v podstatě sami, protože zákon umožňuje vzít do zástavy věc odpovídající dluhu. Jedině je otázkou, jak naložit s hodnotou majetkovou. Jakou má cenu?  To není tak jednoduché, ale právo je na straně nálezce. Cena musí být vyčíslena třeba i s historickou hodnotou.Pozor na trestyNálezce si musí dát pozor na různé trestně právní souvislosti. Nevrácení nalezené věci se trestá jako krádež. Pokud najdete 5 milionů korun v jakékoliv podobě (zlato, šperky atd.) může vás potkat až 8 let kriminálu. Při představě, že najdete nabitou peněženku nebo nabitý kufřík s milionem dolarů, nemusíte vůbec jásat. Tedy pokud vám stačí 10 %, tak máte alespoň útěchu. Jenom si dejte pozor, aby při nelezení a nesení předmětu někdo vaši snahu o vrácení nepochopil zcela jinak. To by mohl být docela malér.

Pokračovat na článek