Výsledky vyhledávání pro dotaz práci

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Na dluhu je nejhorší jeho obsluha

 Problémy se mají řešit co nejdříve. Dluhy samy o sobě nejsou velkým problémem. Nejhorší jsou náklady, které raketové vzrůstají při nečinnosti dlužníka. Z vymáhání se tak stal velice zajímavý byznys. A dluhy se nejen vymáhají, ale odkupují. Za polovinu ceny a vymáhají za mnohem víc.Dlužník a věřitelPokud se tito dva nedokáží domluvit, následuje kolotoč, který obě strany připraví o peníze. Obchodník vydělává vždy víc než výrobce a spotřebitel. Obchod je zajímavý tím, že se do něj nevkládá mnoho prostředků. Ale přináší vysoká procenta. Nedomluvením se, nakonec vydělá jenom třetí strana. Věřitel odepíše část dluhu a dlužník je donucen zaplatit několikanásobek. Alespoň tak to chodí v našich krajích.Byznys nevědomosti a špatných zákonůNevědomost je démon. A platí to nejen u vzdělání, ale především u dluhů. Poslanci vytvořili mnoho nepřehledných zákonů a různých povinností. Ke znalosti práva nestačí mnohdy ani právní vzdělání. Toho využívají různé společnosti, které si k dluhu zaúčtují neskutečně vysoké poplatky. Právníci mají svůj tarif s minimální částkou. Mohou vymáhat třeba 10 Kč za 1.500 Kč za úkon. Stejně tak exekutoři mají minimální odměny. Částka do 1.000 Kč tak stojí dlužníka na nákladech 14.900 Kč, pokud dojde až k exekuci. Stokorunový dluh tak stojí 15.000 Kč.Advokátní tarifBýt zprostředkovatelem se tak nehorázně vyplácí. Může za to jednak advokátní kartel, který bezohledně účtuje podle tarifu. Nikdo si nedovolí zakročit proti advokátní mafii, která si udělala ze zákazníků oběť svých finančních představ. Každý platí za často špatné a přeceněné služby. Dlužník je jen jedním z mnoha příkladů. Advokáti si berou procenta z případů a není divu, že pracují za desítky milionů, když jejich práce zdaleka takovou hodnotu nemá.Princip právaÚdajně je ujednání s advokátem smluvní. Ale není to pravdou. Nikdo neudělá práci pod tarif. Právníci jsou vzájemně domluveni a dlužníci platí. Původ těchto vyděračských praktik vznikl v době komplikovaného a nepřehledného práva. První pak byli notáři. Bez ověřeného podpisu nebo notářského zápisu se neobejdou ani bagatelní úkony. Kdejaká hloupost se musí ověřovat. Valné hromady společností se pořizují notářským zápisem, ačkoliv se jich účastní desítky nebo stovky zřejmě „nesvéprávných“ lidí, kteří netuší, co se tam odehrává. A notář jde, pustí si nahrávání valné hromady, poté je nechá přepsat sekretářkou a orazítkuje. Podle jmění společnosti si potom za tuto „důležitou“ činnost vyúčtuje několik set tisíc. A podobně je to s dluhy.Exekutorská mafieO tom, že exekuce dávno nejsou nástrojem věřitelů, ale především prostředkem neoprávněného obohacení exekutorů, mají všichni jasno. Přesto si tato vyvolená část právníků drží svoje postavení. Dokonce mají zákonem zaručenou neskutečnou provizi 15 % z vymožené částky. Která je uspokojována přednostně. Dalším právním trikem a vlivem na zákony se obohacuje část podnikatelů. Proč je stanovena tak vysoká procentní částka?Dlužník si tedy musí dávat pozor především na otázky obsluhy svého závazku. Zaplatit peníze, třeba i se smluvním úrokem nebývá tak obtížné, jako nasytit různé parazity, kteří si z jeho neštěstí udělali zlatý důl. Exekutor si sedne a nechá napsat sekretářce dopisy do bank a finančních institucí. Tím získá prostředky z účtů. Poté zase sekretářka zablokuje nemovitosti a když se zabavuje hmotný majetek, pošle exekutor zástupce.  Advokát nechá vepsat pokyny do předem připraveného formuláře a nedej Bože, aby byl potřeba předražený notář. Tyto mafie pomocí zákonů, které si samy prosadily, pak vytahují z občanů nezaslouženě a bezpracně peníze. A to je nejhorší stránkou dluhu. Nikoliv dluh samotný. 

Pokračovat na článek


Internetové bankovnictví je pohodlné, ale nebezpečné

Stále se opakují případy napadení bankovních účtů přes internet. Bankovní převody z počítače jsou příjemné a pohodlné. Bankám šetří náklady na přijímání a zadávání písemných příkazů. Na klienty bank se zvyšuje nárok a znalosti zabezpečení převodu. Zloději, kteří vykrádají účty, se proto nejčastěji zaměřují na nevědomost uživatelů.Phishing a pharmingNejznámějším prostředkem získání přístupových údajů do internetového bankovnictví je rozesílání falešných emailů. Klient dostane fiktivní nebo podobně vypadající nabídku od banky na využití služeb nebo je například varován před zneužitím a email požaduje změnu přístupu a zaslání či změnu hesla. Většina bank sice umožňuje přístup k účtu takovým přihlášením, ale převody peněz vyžadují další identifikační údaje platby. Bránit se proti napadení je pro klienta poměrně jednoduché. Na nabídky je nejlepší nereagovat a do systému se přihlásit přímo – zadáním odkazu banky. Horším způsobem pro rozpoznání je pharming, který napadne přímo DNS server a doménová jména přesměruje na falešné adresy. Uživatel se tak domnívá, že se dostal na pravou stránku a zadá přihlašovací údaje. Pomoci může kontrola pravosti zabezpečovacího certifikátu.Jiné druhy napadeníPři práci v internetu se mohou do počítače dostávat různé škodlivé programy. Při prohlížení stránek, nahrávaní programů nebo špatnou ochranou počítače v internetu se instaluje program, který je vytvořen pro získání dat uživatelů. Doby, kdy hlavním nebezpečím bylo poškození dat, jsou dávno pryč. Útoky na uživatele jsou mnohem sofistikovanější a spíše nenápadně existují v softwaru počítače a odesílají potřebné údaje. Nabourat se lze také do internetového připojení. Někteří klienti bank jsou velmi neopatrní a ponechávají svoje hesla nebo listiny uložené v počítači nebo je dokonce zapisují do telefonů, posílají prostřednictvím sms či spolu s video soubory.Zabezpečení převodůHlavním problémem zabezpečení internetového bankovnictví není otázka přihlašovacích údajů. Je sice nepříjemné, když někdo zná stavy na účtu, ale ztráta peněz je mnohem horší. Všechny banky používají kromě přihlašovacího jména, hesla a zabezpečovacího certifikátu SSL další způsoby ochrany účtů. Jedním z nejbezpečnějších způsobů zajištění je takzvaný TAN kód. V České republice jej používá Oberbank a poměrně neznámá banka Volksbank Löbau-Zittau. Spočívá v zaslání 99 šestimístných čísel, která klient používá k potvrzení platby. Obchází tak elektronickou komunikaci, protože existuje v písemné formě. Po vyčerpání 70 kódů obdrží klient další číselné kombinace. Tato metoda byla nyní prolomena skupinou Eurograbber.Další zabezpečeníZpůsob odeslání sms a potvrzení do určitého časového limitu zadané platby zná asi každý. Banky byly nuceny přejít k dalším možnostem zabezpečení, protože napadení mobilního zařízení se stalo velice reálným a častým projevem kriminality. Proto se používá také zašifrovaná sms zpráva, na kterou je potřeba mít speciální kartu s takzvaným BPIN. Dalším prvkem zabezpečení jsou různé druhy a formy podpisových certifikátů. Jedná se o soubory, které bezpečně identifikují klienta. Jejich slabou stránkou je získání takového šifrovaného souboru. Uložení v počítači nebo na běžně používaných nosičích má svoje rizika. Proto byly vydány speciální čipové nebo optické karty, které mohou pouze podpis odesílat a nelze je z nich číst. Podobně funguje také zabezpečený speciální USB token, který také obsahuje elektronický podpis. Banky používají často autentizační kalkulátor. V nejjednodušším provedení se kód vygeneruje po otevření aplikace. Ten není příliš bezpečný, a proto se více používá kód vygenerovaný až po zadání PINu a případně i detailů platby. Může se také používat spolu s čipovou kartou a PINem.Zabezpečení internetových plateb je choulostivá problematika. Bankám a klientům šetří internet čas. Okamžitý přehled o platbách, rychlé ovládání a okamžitý stav účtu jsou přednosti, které ocení každý. Přes internet ale procházejí údaje, které jsou snadno zneužitelné. Ochraně svého účtu by měl každý věnovat dostatečnou pozornost. A samozřejmostí je kvalitní a rozsáhlý antivirový program. U internetového bankovnictví platí jako v životě – dvakrát měř a jednou řež. Raději se několikrát přesvědčit o bezpečnosti, než jednou litovat.

Pokračovat na článek


Uznání dluhu a jaký má smysl

 Co dělat s dlužníkem, který sice neplatí, ale tváří se tak příjemně a omluvně? A dokonce ukazuje svoji zbídačelou rodinu, které by člověk rád zaplatil snídani? Buď je možné dluh odpusit, tedy nedělat nic a nechat se přesvědčit sliby a doufat, že dlužníkova situace se zlepší, vyhraje v loterii nebo konečně sežene odpovídající práci, nebo že si v době svého finančního dostatku vzpomene na slušného věřitele.Nakládání s dluhemDluh je jistá fiktivní hodnota a znamená starost. Dluh může být promlčen a lhůta běží ode dne splatnosti. Mezi občany je tato lhůta 3 roky a mezi společnostmi 4 roky. Existují některé vyjímky, kdy například dluh na pojistném se promlčuje za 10 let. Tyto lhůty si musí věřitel hlídat a je na něm, jak bude postupovat. Dluh si musí hlídat sám včetně lhůt a rozhodnout se pro nějaké řešení.Vymahačská agenturaPoslat na dlužníka vymahače je určitý způsob, jak se domoci peněz, ale je nákladný a nejistý. Vymahači si jednat vezmou poměrně značnou část dluhu pro sebe a zkrátí tak výši dluhu. Částky za vymáhání začínají na 20 % a mohou dosahovat i vyšších částek. Existují agentury, které nabízejí vymáhání za částku, která je nad dluh, tedy náklady na vymožení požadují na dlužníkovi. Potom by vymáhání bylo docela finančně zajímavé. Otázkou vymáhání je také solidnost a doklady k dluhu. Vymahači se mohou snado s dlužníkem domluvit a dluh nevymáhat a stává se někdy, že si vymáhané částky ponechají. Slušní vymahači také požadují jednoznačné doklady o dluhu, což může být problém.Uznání dluhuMezi občany je uznání dluhu chápáno jako poměrně solidní počin dlužníka. Věřitel tak vidí dobrou vůli a na nějakou dobu se uspokojí s vymáháním. Uznání dluhu musí mít písemnou formu a dlužník musí kromě částky dluhu také prohlásit, že dluh uznává co do výše i co do druhu. Samozřejmě musí být dlužník jasně identifikován jménem, bydlištěm, případně OP nebo rodným číslem. Neškodí uznání dluhu notářsky ověřit. S takovým papírem se promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let, respektive dnem podpisu začíná tato lhůta běžet. Jiný význam takové uznání nemá, snad jen v případě žaloby je kvalitním důkazem u soudu. Rozhodně se s ním nedá provádět exekuce, jak se někteří domnívají.SměnkaPopularitu u věřitelů má také směnka. Ta je lepším instrumentem k vymáhání dluhu než samotný dlužní úpis. Pokud je správně vyplněna a obsahuje všechny zákonné náležitosti, může být rychle realizována žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu. Věčitel, který disponuje se směnkou pouze podá návrh k soudu, zaplatí 5% poplatek a dodá originál směnky. Soud nezkoumá žádné důkazy ani tvrzení žalovaného, ale pouze směnku, zda splňuje zákonné požadavky. Dlužník sice má právo se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu odvolat, ale pouze velice omezeně. Pokud má věřitel směnku, je dokazování dluhu velice prosté.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiMálo známým, ale daleko nejúčinnějším postupem, jak si skutečně zajistit plnění dluhu, je notářský zápis a svolení k vykonatelnosti. Dlužník se musí dostavit s věřitelem k notáři, který sepíše dluh notářským zápisem a zároveň dlužník svolí k exekuci, pokud dluh do určité doby nesplatí. Takový zápis může provést i exekutor po vzniku dluhu. Za správnost odpovídá notář a jediným zádrhelem je, že dlužníka musí poučit o následcích. Tedy o tom, že uplynutím lhůty na splacení dluhu může věřitel ihned začít s exekucí jakéhokoliv majetku dlužníka.Vymáhat pohledávky jde tedy různým způsobem. Většinou se musí podat žaloba, která stojí další peníze. Uznání dluhu jen prodlužuje promlčecí lhůtu a směnka také stojí další náklady, i když je soudní řízení mnohem jednodušší a rychlejší. Nejlepším nástrojem na dlužníky je notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. Věřitel může skutečně jít rovnou za exekutorem a začít obstavovat účty dlužníky, prodávat nemovitosti a zabavovat plat.

Pokračovat na článek


Od dluhu k exekuci je cesta dlouhá, ale nezvratná

Slovo exekuce se stalo pojmem, který mnohým lidem nahání hrůzu a nenechává je dospat svůj sen. Kdo exekuci nezažil, má jen mlhavé podvědomí o právech, která exekutor získává momentem, kdy je exekuce nařízena. Doba skrývání a nepřebírání pošty skončila a dosáhnout na dlužníka a jakýkoliv jeho majetek je snadné a rychlé.Vznik dluhuNa začátku problému povinného (toho, kdo musí něco uhradit) je nějaký závazek, který nebyl splacen nebo vyrovnán. Typickým příkladem je půjčka, která nebyla splacena nebo účet za některou ze služeb. Závazky vznikají také v obchodních nebo občanských vztazích třeba nevrácením půjčené věci, nezaplacením výživného nebo nezaplacením pokuty. Možností, jak nedostát nějakému závazku, je mnoho. Přesto ale samotný dluh nepostačuje k zahájení exekuce.Dluh a jeho řešeníOd dluhu totiž ještě vede cesta k nápravě stavu nebo naopak sankcím. Někteří dlužníci mohou svoji situaci řešit, ale spoléhají se na souhru náhod nebo neochotu či neschopnost věřitele něco s dluhem dělat. Občas skutečně nastane situace, kdy věřitel dluh nevymáhá a dlužník se může radovat ze stoprocentního zisku. Často se tak děje mezi příbuznými, při malých částkách nebo opomenutí a promlčení. Spoléhání se na takovou možnost je ale velice ošemetné a může se hodně prodražit. Obvykle věřitel dlužníka zažaluje a domáhá se vrácení dluhu včetně dalších plateb.Další nákladyNeuhrazením dluhu nevzniká jen povinnost uhradit dluh samotný, ale také další platby. Podání k soudu je pro věřitele nákladné, ale pokud spor vyhraje, rozhodne většinou soud o nákladech řízení. Věřitel musel zaplatit procentuální částku soudu za řešení sporu, která činí v současnosti 5 % z hodnoty žalované částky a minimálně 1.000 Kč. Také se většinou nechává právně zastupovat a advokát si počítá podle výše žaloby částku za úkony, které dosahují 1.000 až několik tisíc korun. A násobí se každým podáním a jednáním u soudu. Podání žaloby na částku 100.000 Kč tak vyjde minimálně na 6.000 Kč. Dalším poplatkem je úrok z prodlení, který může být sjednán individuálně (ale přiměřeně – například 1 % denně soud nikdy neuzná) nebo nárok vyplývá ze zákona a činí 7 % na repo sazbu, nyní tedy 7,75 % ročně.Speciální nákladyVěřitel může mít s dlužníkem sjednány ještě další sankce a tou je smluvní pokuta. Jedná se o jednorázovou částku, kterou si obě strany dohodly a může být například 20.000 Kč při částce 100.000 Kč, vyšší částku by pravděpodobně soud neakceptoval. Věřitel totiž může utrpět určitou ztrátu prostředků v důsledku nezaplacení dluhu. Například si objedná materiál na práci, kterou mu dlužník nezaplatí nebo cestuje na místo, kde má být dluh zaplacen či sám musí splatit dluh nebo si chce něco pořídit a v důsledku nezplacení tak přijde o další finanční prostředky. Pokud je sjednána smluvní pokuta, většinou soud další náhrady neuznává. Přesto existuje možnost ze zákona vyžadovat ještě náhradu škody. Ta se týká právě vyjmenovaných případů.Prodražení dluhuDluh se tedy může pěkně prodražit řízením před soudem a odsuzujícím rozsudkem. Při modelovém případu 100.000 Kč nezaplaceného dluhu po dobu jednoho roku dojde k navýšení o 5.000 Kč za soudní poplatek, 6.000 Kč za advokáta, 7.750 Kč za zákonný úrok a 20.000 Kč smluvní pokuty nebo náhrady škody. Dlužník tak z dluhu 100.000 Kč musí platit dodatečných 38.750 Kč. K tomu je třeba počítat s tím, že částka se úročí do doby splacení celého dluhu a dále narůstá o 7,75 % každý rok.Vyhýbání se povinnosti zaplatitDlužník se dnes zaplacení dluhu pokud má nějaký majetek, nevyhne. Může utíkat před věřitelem, schovávat se a nebrat telefony. Může unikat i vymahačským firmám, i když má trochu těžší život. Ale soudu neunikne. Zavedením fikce doručení totiž odpadla nutnost například žalobu vždy doručit žalovanému. Věřitel tak podá žalobu a pokud si žalovaný (věřitel) obsílku nevyzvedne, poštovní doručovatelka vyznačí dobu, kdy učinila pokus o doručení a po uplynutí lhůty 3 dnů u běžné zásilky a 10 dnů u zásilky určené pouze do vlastních rukou, je písemnost doručena se všemi právními důsledky. A není podstané, zda se s jejím obsahem příjemce seznámil či nikoliv. Takovým způsobem tedy soud vyzve věřitele k vyjádření se k žalobě a pokud tento se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že se žalobou souhlasí. A soud vydá rozsudek ve prospěch žalobce.Exekuční titulTímto pojmem se rozumí doklad, na základě kterého začíná exekutor jednat. Takovým titulem je právě rozsudek, který nařizuje něco zaplatit nebo vykonat, zdržet se atd. V případě, že proběhne běžné řízení, proběhnou jednání soudu a případné odvolání. Až po projednání soudem prvního stupně a zamítnutím odvolání se rozsudek stává pravomocným a ihned je možné konat úkony k vymožení dluhu. Žalovaný může podávat například dovolání nebo ústavní stížnost, ale tyto úkony nic nemění na faktu, že ve věci vstupuje do hry exekutor. Ve chvíli, kdy má žalobce pravomocný rozsudek, podá návrh soudu k výkonu rozhodnutí, označí exekutora a soud rozhodne o exekuci. Pověří exekutora výkonem exekuce a toto rozhodnutí mu doručí před doručením žalovanému. Žalovaný se tak stane povinným a žalobce oprávněným. Exekutor v době, po kterou třeba povinný netuší nic o exekuci, vykoná některé základní úkony. Obešle banky, fondy, pojišťovny, zaměstnavatele, katastr nemovitostí a další instituce, kde by se mohl nacházet nebo nachází nějaký majetek povinného a vše pečlivě zablokuje. A později vše začne prodávat a převádět ve prospěch svůj a oprávněného.

Pokračovat na článek


Regulační poplatky na úřadech

 Proč proboha jenom naše zdraví? Proč regulujeme jen čekárny lékařů a místnosti nemocnic? Pojďme zregulovat ještě další státní, polostátní, obecní a městské prostory. Jak lépe nám bude v nepřeplněných místnostech při čekání na obsluhu.Soudy jsou zdarmaTedy pouze trestní, kde to platí zpočátku stát a posléze odsouzený. Jinak si procesy musíme zaplatit ze svého a někdy i několika miliony. My jsme hrdí účastníci. Zadarmo se však u soudů mohou hřát bezdomovci, koncipienti a veřejnost. Lekce z práva by neměly být zdarma. V soudních prostorách se musí topit, uklízet a dýchat. Kdo se chce poučit o správném výkladu práva, měl by zaplatit alespoň těch 30 Kč regulace, aby na rozsudky nebyla fronta. Tedy na ty mediálně propírané. Bývalý prezident Klaus sice šikovně ušetřil resortu spravedlnosti peníze propuštěním zločinců, ale stejně by se ušetřilo. Bylo by to třeba na přídavky zapisovatelkám nebo na kávu přísedícím.Kšeft s dluhyÚstavní soud pomalu zarazil kšeftování s dluhy, kdy se za bagatelní práci účtovala pěkně mastná odměna. Je zajímavé, jak peníze dokázaly z myslících lidí udělat naprosté bestie. Z těch, kteří nestačí splácet, mají obstavené majetky a platy, se vytahaly desetitisíce korun za třeba tisícikorunový dluh. A tady nepomůže ani výmluva, že si za to může každý sám. Přece míra práce, kterou někdo stráví sepsáním žaloby, musí být úměrná odměně. Advokátní poplatky jsou ale lumpárnou, která nezná hranic. Za smlouvu na desítky milionů si účtují právníci podle výše částky a nikoliv podle obtížnosti a času. Proto je tento poplatek nejhorším vydíráním, které v soukromém sektoru existuje.Úřední poplatekTaké se rádi v zimě ohřejete na úřadu? Tedy nikoliv jako bezdomovec, ale jako prostý člověk, který si zajde pro výpis z katastru nebo nechá ověřit doklad. Po mrazivém větru je příjemné se trochu osvěžit v klimatizované a zahřáté místnosti. Zatím je to zadarmo. Mělo by se ovšem toto zahřívání a lebedění regulovat. Ať si občan mrzne za svoje peníze. Na úřadech by měl platit regulační poplatek, protože sice platíme úřady z daní, ale místnosti určitě nikdo neplatí, natož topení, chlazení, mytí oken a dveří. Ať je na úřadech volno bez front a žádosti se kvalitně vyřizují při malém počtu regulovaných žadatelů.PoplatekZa všemi změnami k přímému placení bohužel není zlepšení péče a starostí o občana. Ten je státu ukradený.Stejně jako nenasytní vymahači dluhů, zdravotnická zařízení a jiné námi placené služby, požaduje stát další peníze. Poplatků je tolik, že se v tom nikdo nevyzná. Poplatek není závislý na příjmu a platí se tak vždy, ať jste chudý nebo bohatý. Je tou nejhorší daní, protože znamená, že stát zklamal při svém řízení. Představte si, že by někdo žádal poplatek za vstup do obchodu, za prohlížení výlohy nebo odpověď na poptávku. Ale občan je v jiné situaci, ten musí jen pracovat a platit…

Pokračovat na článek


Notářský zápis jako rozsudek bez soudu

Notář má v českém zákonodárství výjimečné postavení. Řada byrokratických zákonů, nařízení a předpisů mu zajišťuje pohodlnou práci a život. Občanu nestačí dostavit se na úřad a předložit listinu. Většinou ji musí mít ověřenou. Notář si proškolí nějakého pracovníka, který vezme občanku a potvrdí, že tento člověk je totožný s tím, kdo dokument podepsal. Přitom by stačilo, aby si to ověřil úředník při samotném podání.Notářský zápisPokud některý zákon vyžaduje sepsání notářského zápisu, znamená to dostavení se k notáři, který sepíše nějaké skutečnosti a ze zápisu se stává veřejná listina. Stejně tak jsou stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů veřejnými listinami a mají stejnou právní sílu. Proč je třeba tolik byrokracie, netuší asi ani zákonodárci, ale shromažďování listin je takovým národním sportem. Je tím vykázána nějaké práce a stohy v archívech jakoby vypovídají o pracovním nasazení úředníka.Zajišťovací institutyExistuje však jeden opravdu zajímavý a užitečný notářský zápis. Zajistit si skutečné a bezpodmínečné splacení nějaké pohledávky, není jednoduché. A hlavně nemusí být jisté, rychlé ani levné. Zajištění směnkou znamená poplatek soudu a nějaký čas na soudní řízení. Realizace zástavy na nemovitosti také není jednoduchá a smlouvy nebo z nich neuhrazené závazky se musejí žalovat, dokazovat a platit. Ale jeden zajišťovací institut je v podstatě rozsudkem.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiPrávě vykonatelnost je tím kouzelným termínem. V podstatě se přestává jednat o zajišťovací instrument a začíná pro dlužníka skutečný problém. Pokud někdo chce mít exekuční titul, na který nemusí roky čekat, zvolí právě tuto možnost. Sepsání závazku a bezpodmínečný souhlas s exekucí jsou nevídaným nástrojem v rukou věřitele, který může být bez dalších problémů v případě nesplnění dluhu ihned realizován.Závazkový právní vztahVykonatelný notářský zápis není samospasitelný a použít se může jen u závazkových vztahů, tedy těch, kde vzniká nějaká povinnost na jedné straně a právo nebo povinnost na straně druhé. Tento zápis lze použít tedy u půjček, obchodních smluv, pronájmů, ale nelze se domáhat osobnostních, autorských nebo jiných práv, která znamenají nějaký vzájemný sporný nárok. Pokud tedy někdo nesplní svůj závazek, může se použít sepsání notářského zápisu, který musí (bez toho je absolutně neplatný) obsahovat:1. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (tzv. osoba povinná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,2. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (tzv. osoba oprávněná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,3. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,4. předmět plnění,5. dobu plnění,6. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.Notářský zápis může obsahovat také smluvně sjednaná další ustanovení, která se přímo váží k závazku. Tedy se závazkem může být spojován úrok, předání věci nebo vrácení jistiny. Pokud se uvede nějaká skutečnost, která se závazkem nesouvisí (třeba otázka jiných vzájemných vztahů, nájmů, pronájmů), pak toto nebude znamenat neplatnost zápisu, ale neplatnost jen takových ustanovení.Další náležitostiNotářský zápis musí především obsahovat přesnou formulaci, že věřitel souhlasí s vykonáním (tedy exekucí) na svůj majetek, že byl o této možnosti poučen a rozumí jí. To znamená, že může být po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu notářský zápis ihned předán exekutorovi a bez dalšího zkoumání zahájena exekuce. Notářský zápis má ale od soudního rozhodnutí přece jen jednu menší nevýhodu. Dlužník se může domáhat jeho zrušení a to proto, že oprávněná osoba nemá na plnění nárok. Věřitel je tak chráněn proti tomu, aby třeba i při splnění svého závazku věřitel stejně neuplatnil možnost exekuce a nevymáhal dluh znovu. Což se někdy stává například u směnek, kde si dlužník nevyžádá tento cenný papír zpět.Notářský zápis s doložkou vykonatelnosti je skvělým zajišťovacím instrumentem a může zbavit věřitele mnoha starostí. Výhodou sepsání je, že notář odpovídá za formální i věcnou stránku a jde tedy o velice obtížně zpochybnitelný doklad. Věřitel tak nemusí utrácet další prostředky, nervovat se u soudu nebo vyhazovat peníze a platit další náklady. Tento institut se málo využívá, ale měl by se dostat do popředí zájmu podnikatelů. Kdo myslí na důsledky, má potom daleko větší možnost domoci se svých peněz.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Podvodné nabídky práce

K vzhledem k dnešní nezaměstnanosti, mnoho lidí hledá nabídky práce na internetu. Existují i takový, kteří tohoto využívají a snaží se na tom vydělat. Proto se bohužel nejedná pouze o seriózní nabídky.Představme si například situaci, někdo si listuje nabídkami práce, jako možnost přivýdělku z domova ke svému hlavnímu pracovnímu poměru. Často to jsou práce manuální, jako například lepení obálek, vypisování adres, skládání sáčků apod. Jedná se o práce nezajímavé, ale také o zdánlivě jednoduchý způsob jak si přivydělat. Proto se někteří rozhodnout této příležitosti využít.Častou podmínkou je zaplacení nějakého vstupního poplatku. Právě zde by vám to mělo začít být podezřelé. Co jsou to za nabídky, pokud po vás chtějí peníze?Tyto peníze jsou požadovány na zaslání propozic. Po doručení a přečtení propozic se dozvíte, že je nutné zaplatit další vstupní poplatek a dále například uhradit obálky. Situace se může několikrát opakovat – poté se již jedná o značnou investici. Nakonec se dozvíte, že pokud chcete na těchto obálkách i vydělat, musíte najit někoho komu je prodat.Na takový lukrativní job si dejte velký pozor. Vybírejte svůj nový job jen na ověřených pracovních portálech.Je zřejmé, že se jedná o podvodný postup, kdy inzerenti využívají nabídek práce pro své vlastní obohacení. Počítají totiž s tím, že člověk, který sáhne po takto jednoduché práci, není zcela inteligentní a snadno naletí. Jelikož se nejedná o až tak vysokou škodu, většina poškozených nikoho nežaluje.Najít druhé zaměstnání se snaží poměrně velký počet lidi. A tak pokud se i vy zajímáte o tyto nabídky práce, dejte si vždy pozor, kterým směrem tečou peníze. Zda platíte vy zaměstnavateli nebo zaměstnavatel vám.Neměli byste věřit nikomu, kdo po vás chce na úvod pracovního poměru platit.

Pokračovat na článek


Rozvaha, bilance, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Peníze a likvidita Položka peníze, která kromě hotovosti obsahuje veškeré prostředky na bankovních účtech, ceniny atp. je v prezentovaném modelu reziduální veličinou. Její výši v každém roce určuje celkové cash flow z provozní, finanční a investiční činnosti, tzv. FCFE, které zvyšuje (je-li kladné) nebo snižuje (je-li záporné) hodnotu této položky z předchozího roku. Problematiky cash flow jsme se dotkli v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. Pro pochopení logiky výpočtu bude nejlepší, když si projdete zdrojový soubor v Excelu.Ačkoliv se jedná o reziduální hodnotu (tzn. její výše je výsledkem zpracovaných dat z výsledovky a bilance v rámci výpočtu celkového cash flow), nejprve jsem si její budoucí hodnoty ve vazbě na likviditu a tempo růstu tržeb zhruba nastínil. Důvodem bylo zabránění větších výkyvů v jejím vývoji a především první odhad budoucích potřeb dlouhodobých úvěrů. Jde totiž o to, že je potřeba doplnit chybějící střípek velikosti úvěrů tak, abychom dostali peníze, jakožto reziduální hodnotu celého modelu, právě v těchto přibližných intencích. Vyšel jsem tedy z 20 000 tis. Kč v aktuálním roce vzhledem k dosaženým tržbám a zjistil jsem tak jejich vzájemný poměr. Vycházím ze zjištění, že tento poměr likvidních prostředků na účtech, v pokladnách atd. je vzhledem k tržbám optimální a jeho přibližné hodnoty lze do budoucna aplikovat. Pokud tedy mám představu, v jakých intencích by se měly hodnoty této položky zhruba pohybovat (mám nastíněný požadovaný výsledek celkového cash flow), mám i určitý odrazový můstek pro stanovení potřebných zdrojů financování (dlouhodobé úvěry). Pokud jsem zanalyzoval, že vzhledem k velikosti plánovaných tržeb bude žádoucí a rozumné disponovat ke konci roku 1 likvidními prostředky ve výši 23 215 tis. Kč (ve vazbě na plánované tržby), bude při daném nastavení modelu potřeba financovat koncem roku 1 dlouhodobým úvěrem 125 342 tis. Kč. Jak budeme modelovat dlouhodobé úvěry, abychom prostřednictvím splátkových kalendářů dosáhli této částky koncem roku 1, to si ukážeme níže při diskuzi nad dlouhodobými úvěry a jejich reklasifikací na úvěry krátkodobé.Dosud jsme zmínili všechny položky aktiv, a když už jsme u peněz, podívejme se detailněji na acid test a běžnou likviditu. Jestliže by náš plán v této chvíli naznačoval, že z hlediska likvidity se zdá být jeho aktuální verze pro banku neakceptovatelná, museli bychom jej zrevidovat a přepracovat. Pochopitelně k výpočtu obou ukazatelů je potřeba pracovat i s položkami krátkodobých pasív, konkrétně se závazky z obchodního styku, krátkodobými úvěry a časovým rozlišením, kterých se dotkneme teprve následně. Nicméně již tato průběžná kontrola dostatečné likvidity naší firmy v plánovaném obdobínám poskytne užitečné informace, zda jsme na správné cestě při tvorbě celého plánu.Pokud jde o acid test, řekněme, že se nám s velkými problémy nakonec podařilo zjistit jeho obvyklé hodnoty z našeho segmentu trhu. Z naší analýzy plyne, že jeho současná úroveň (cca. 1,299) v aktuálním skončeném roce je uspokojivá, protože na našem trhu se pohybuje v rozmezí 0,9 až 1,4. V důsledku plánované reklamní kampaně a výrazného nárůstu zadlužení na její financování jeho hodnota v následujícím období poklesne pod obvyklou hodnotu na trhu, což je způsobeno vyššími reklasifikovanými krátkodobými dluhy z poskytnutých dlouhodobých úvěrů. Jde o to, že splatná část dlouhodobých dluhů v průběhu následujícího roku se reklasifikuje mezi úvěry krátkodobé, které vstupují ve jmenovateli do výpočtu tohoto ukazatele. Rostoucí jmenovatel je i důvodem toho, proč acid test v průběhu nejbližších let klesá. S postupem doby nicméně dochází k jeho zlepšení primárně v důsledku poklesu finanční páky (krátkodobých reklasifikovaných úvěrů). Ty totiž klesají tak, jak klesá i úroveň dlouhodobých dluhů v našem modelu. K položce reklasifikovaných dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé se vrátíme níže. Co do akcepceptovatelnosti takových hodnot bankou, těžko soudit. Banka může, ale také nemusí, tento pokles likvidity (a pro ní tak rostoucí riziko) akceptovat, to bude záviset případ od případu. Pokud by nastala situace, kdy by banka nebyla s tímto vývojem spokojena, lze argumentovat tak, že existuje onen zmiňovaný "bezpečnostní polštář" v podobě předpokladu výplatního poměru (payout) ve výši 40%. Pokud bychom totiž nevyplatili v roce 2 ze zisku nic (driver payout ratio by nebyl 40% ale 0%) a použili tak tento bezpečnostní polštář, úroveň acid testuby byla na spodní hranici průměru na trhu, (tj. 0,9). Navíc, riziko naší insolvence je dále sníženo tím, že jakožto prodejci zboží každodenní potřeby máme značnou část krátkodobých aktiv ve formě zásob, které by bylo v případě nutnosti možné s určitým diskontem prodat mnohem snáze, než podstatně hůře prodejné zásoby například výrobních podniků. Dostáváme se k ukazateli běžná likvidita, která právě položku zásob obsahuje.O běžné likviditě již víme, že oproti ukazateli acid test obsahuje v čitateli hodnotu zásob. Zjistili jsme že její úroveň se na našem trhu pohybuje někde mezi 2,2 až 1,7. Zmínili jsme při analýze doby obratu zásob, že jejich aktuální výše je ve srovnání s konkurencí zbytečně vysoká a bude rozumné výši zásob snížit (včetně doby obratu pohledávek). Proto i současná hodnota běžné likvidity (2,642) je značně nad úrovní horní hranice na trhu (2,2). Běžná likvidita tak může sloužit jako další určitý argument ke snížení obav banky z naší potenciální insolvence. Existuje totiž šance v případě neočekávaných okolností formou výprodejů části zásob poměrně snadno získat potřebnou likviditu na uspokojení veškerých krátkodobých závazků. Běžná likvidita nám říká, že hodnota našich krátkodobých aktiv je 2,6 krát vyšší než krátkodobých závazků a ve svém dně (v roce 2 na obr. 1) dosáhne úrovně 1,4, což je dle našeho názoru uspokojivá úroveň s ohledem na relativní snadnost prodejů našich zásob. Při analýze poměrových ukazatelů jsme zmínili tzv. finanční trojúhelník. Jde o to, že nelze současně dosahovat nadprůměrných výsledků v oblasti likvidity, jistoty (minimalizace rizika) a současně výnosnosti. Z pohledu vysoké hodnoty běžné likvidity zároveň dosahujeme značné jistoty. Tyto dva faktory jsou splněny. Od třetího vrcholu finančního trojúhelníku, kterým je vysoký výnos, jsme ale vzdáleni. Jde o to, že vysokou běžnou likviditou v krátkodobých aktivech vážeme vlastní nebo cizí kapitál, který nás něco stojí. Oproti firmám s nižší likviditou tak budeme za jinak stejných podmínekdosahovat nižšího výnosu a to proto, protože neseme vyšší náklady kapitálu na tato krátkodobá aktiva zajišťující vyšší likviditu.Závazky (krátkodobé) z obchodních vztahůStejně jako v případě pohledávek a zásob, i tato položka pasív je determinována v našem modelu finančního plánu příslušným driverem doby obratu závazků. Objasnění předpokladů a důvodů jeho vývoje zaznělo v kapitole o řídících proměnných (driverech). S ohledem k výše zmíněné diskuzi nad likviditou by neměl jejich plánovaný vývojznamenat problém.Krátkodobé úvěry (revolvingový účet)V předchozí kapitole věnované úrokům z krátkodobých úvěrů jsme předpokládali, že permanentní průměrná výše našeho čerpání revolvingového úvěru činí 80% poskytnutého limitu. Hodnoty v bilanci tak představují 80% limitu poskytnutého pro každý rok bankou.Krátkodobé úvěry (reklasifikace dlouhodobých úvěrů)Tato položka pasív reprezentuje tu část dlouhodobých úvěrů, které budou splatné podle splátkových kalendářů v průběhu následujícího jednoho roku. Účetně se tato část dlouhodobých dluhů reklasifikuje mezi dluhy krátkodobé, a jelikož jsme si dali práci s detailem všech splátkových kalendářů dlouhodobých dluhů, lze z tohoto modelu určit i reklasifikace částí dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé.Tím se nám podařilo zpřesnit i výše diskutované ukazatele likvidity (konkrétně krátkodobé úvěry). Časové rozlišení (včetně dohadných položek pasívních)Obrázek 4: Plán vývoje časového rozlišení v pasívech bilance Řada modelů pouze použije aktuální výši těchto účtů a do budoucna bez ohledu na růst tržeb i nákladů tuto hodnotu zafixuje na aktuální úrovni. Jde, pravda, v určitém ohledu o konzervativnější přístup, neboť je menší část budoucího růstu aktiv financována touto fixní položkou oproti situaci, kdy plánujeme její růst. Míním tím to, že pokud se aktiva v bilanci rovnají pasívům, potom s růstem aktiv v budoucnu bude při zafixované úrovni pasívní položky časového rozlišení potřeba více úvěrů nebo vlastního kapitálu (při konstantních zbylých položkách pasív) než v situaci, kdy tato položka bude také růst. Při nezměněných zdrojích financování (vlastních i cizích) bude varianta s konstantní úrovní této položky generovat nižší celkové cash flow v důsledku rychleji rostoucího pracovního kapitálu. Osobně si myslím, že zafixovaná úroveň časového rozlišení a dohadných položek je sice přístup opatrnější a zjednodušující, nicméně jeho zreálnění v podobě určité vazby např. na vývoj variabilních nákladů nebude při modelování žádným problémem. Je, myslím, zřejmé, že s růstem výstupu bude s vysokou pravděpodobností růst i výše časového rozlišení a dohadných účtů pasívních. Otázkou pochopitelně bude nalezení nějaké závislosti. Bude tedy na vás, jaký způsob zvolíte, zda konzervativní se zafixovanou úrovní položky časového rozlišení (pokud s ní ve svých modelech budete vůbec kalkulovat) nebo růst těchto účtů ve vazbě na výstup (náklady). V prezentovaném finančním plánu jsem odhadl meziroční nárůst této položky pasiv podle prvního driveru tempa růstu nákladů (vizte obr. 4).

Pokračovat na článek


Anuita, vzorec anuity, vzorce anuity, výpočet anuity

Po otevření Excelu jste na listu SH anuity - první platba za rok, kde vidíte v druhém řádku pořadí jednotlivých období (např. let) od jedné do deseti, takže počítáme současnou hodnotu anuity po období 10 let.Ve třetím řádku jsou jednotlivé předpokládané platby v průběhu těchto 10 let. Tyto částky můžete pochopitelně libovolně měnit podle potřeby,neboť v tomto řádku nejsou žádné vzorce (detailněji o této problematice vizte základy finančních vzorců v Excelu). Ve čtvrtém řádku je uvedena diskontní sazba pro celé desetileté období. U tohoto řádku si všimněte žluté buňky B4! Tato buňka obsahuje hodnotu 10%. Vidíme, že i ostatní buňky tohoto řádku jsou ve stejné výši, tak, jak předpokládáme v souladu s rovnicí 3 v této kapitole. Když přejedeme šipkami na klávesnici nebo poklikem myši na buňku C4, vidíme, že zde již je vzorec (poznáme podle znaku rovnítka ve stavovém řádku vlevo na začátku, jak znázorňuje v následujícím obrázku červená elipsa). Pokud na buňce C4 dvakrát rychle poklikáme levým tlačítkem myši (nebo stiskneme klávesu F2), zobrazí se vzorec =B4 přímo v buňce a modře se zvýrazní právě buňka B4, na kterou buňka C4 tímto vzorcem odkazuje. Situaci ukazuje následující obrázek 2.Obrázek 2: výpočet současné hodnoty anuity v ExceluObrázek 3: rovnice současné hodnoty budoucí částky v ExceluObrázek 4: současná hodnota anuity v ExceluCo z výše vysledovaného plyne? Buňka C4 odkazuje na buňku B4. Jinými slovy, jakákoliv hodnota v buňce B4 se objeví rovněž v buňce C4. Můžete si zkusit změnit původních 10% v B4 a buňka C4 se změní na stejnou hodnotu. Ba co víc! Celý řádek se změní na tuto vaši novou hodnotu. Když si projdete obsah všech buněk čtvrtého řádku vpravo od B4, vidíte,že každá následující buňka více vpravo odkazuje na předcházející buňku hned vlevo od ní. To je důvod, proč při změně buňky B4 dojde k zobrazení téže hodnoty i ve všech následujících buňkách.Řádek 6 na obr. 3 již obsahuje výpočty v souladu s rovnicí 3. Pokud si opět v buňce B6 dvakrát rychle po sobě poklikáme levým tlačítkem myši, objeví se nám v buňce místo hodnoty vzorec jako nahoře ve stavovém řádku. Navíc, Excel barevně označí jednotlivé buňky v sešitu i ve vzorci pro snadnější orientaci. Ze vzorce pro buňku B4 vidíme, že hodnota budoucí platby v čitateliv příštím roce (n=1 v buňce B2) činí 100 a diskontní míra je stanovena na 10% (v tomto případě žlutá buňka B4). Analogicky vypadají vzorce na tomto řádku pro další roky, tj. v buňkách vpravo od buňky B6.Abyste neměli práci se vzorci v těchto dalších buňkách, lze použít vám jistě známou zkratku CTRL+C pro zkopírování vzorce a CTRL+V pro vložení vzorce do dalších buněk s tím, že Excel si automaticky v tomto případě posune vstupní hodnoty z těch sloupců, v jakém vzorec v řádku 6 právě kopírujete. Tím myslím, že např. v buňce C6, bude vzoreček počítat s hodnotami sloupce C, tj. druhého roku atd. Druhou, ještě rychlejší možností je zajet kurzorem myši k pravému dolnímu rohu aktivní buňky, v tomto případě B6, kde si můžete všimnout malého čtverečku, na který v obr. 3 ukazuje červená šipka. Pokud na tento roh (čtvereček) najedete kurzorem, změní se kurzor z tlustého bílého kříže na slabý černý křížek. V ten moment stiskněte levé tlačítko myši a táhněte obsah buňky vpravo do dalších buněk na řádku 6. To je velice rychlý způsob kopírování vzorců v Excelu.Konečně poslední buňka B7 obsahuje vzorec =SUMA(ab:xy). Místo, abyste museli postupně sčítat jednotlivé buňky v tomto řádku, můžete využít této zabudované funkce v Excelu a ona vám sečte souvislou oblast buněk dle libosti. Navíc, abyste nemuseli ani ručně psát rovnítko, slovo SUMA a obě závorky, v horní liště můžete kliknout na ikonkupředstavující značku sumy v matematice (na obr. 4 pro Excel verze 2003 označena opět červenou elipsou). Pokud jste tedy v buňce B7, kde chcete tento součet mít, klikněte na tuto ikonku a pak při stisknutém levém tlačítku myši vyznačte tu oblast buněk, jejichž součet chcete mít v buňce B7.Tím jsme prošli list SH anuity - první platba za rok, nicméně v sešitu je i druhý list nazvaný SH anuity - první platba dnes. Jde o úplně stejnou kalkulaci s tím rozdílem, že první období, kdy dochází k platbě je současný okamžik! První období je totiž nula, tj. dnešek! Všimněte si rozdílu mezi výslednou hodnotou na tomto listu (914, 8 Kč) a na listu předchozím (831,6 Kč). Důvodem je skutečnost, že současná hodnota okamžité platby (částky) je stejná, nesnižuje se o implicitní náklad obětované příležitosti. To je vidět v buňce B6, kde je hodnota 100 Kč oproti diskontované hodnotě 90,9 Kč v prvním listě, pokud tuto částku uvažujeme až za rok. Je jedno, zda jde o příjem nebo výdaj. Podstatné je, přepočítattuto hodnotu na společnou časovou bázi, zde na současnou hodnotu. A pak už můžeme příjmy přičítat nebo, pokud jde o výdaj, výdaje odčítat. I ostatní budoucí hodnoty jsou v listě SH anuity - první platba dnes vyšší než v listě SH anuity - první platba za rok! Proč? Protože jsou ovlivněny nižším diskontním faktorem. Jinak, jsou děleny nižším číslem, protože všechny nastávají o rok dříve a tudíž n-tá mocnina v jejich jmenovateli v rovnici 3 bude vždy nižší. Pro procvičení si můžete upravit tabulku na listě SH anuity - první platba za rok tak, aby obsahovala další dva roky, tj. období 11 a 12, v nichž budou částky 300 (pro období 11) a 400 (pro období 12) a diskontní míra bude stále 10%. Jaká bude hodnota v buňce B7? Pro kontrolu si můžete stáhnout následující sešit s výsledkem.

Pokračovat na článek


Různá životnost, finanční hodnocení aktiv s různou životností

Různá životnost V této kapitole se v krátkosti podíváme, jak naložit s projekty a investicemi, které mají odlišnou životnost. Nuže pro pochopení co mám na mysli rovnou k věci! Vyjděme znovu z příkladuz předchozí kapitoly optimalizace nákladů. Řekněme, že se objevila ještě jedna zajímavá nabídka konkurenčního stroje, kterou zvažujeme.Tento stroj stojí 1,2 mil. Kč, nicméně současně u něj očekáváme, že vydrží pouze 4 roky. Jeho roční výnosy/náklady odpovídající peněžním tokům (FCFF) jsme vypočetli ve výši +5 tis Kč v prvním roce, 0 Kč v druhém roce, -20 tis. Kč a -40 tis. Kč v třetím, resp. čtvrtém roce.Sumarizaci peněžních toků obou variant předkládám v obrázku 1.Obrázek 1: Anualizované peněžní toky Pokud jde o finanční zhodnocení obou strojů, nižší současná hodnota v případě stroje z předchozí kapitoly (-1 794 367 Kč) naznačuje, že je výhodnější volit konkurenční stroj za 1,2 mil. Kč. Stejnou odpověď nám dají anualizované peněžní toky v posledních dvou řádcích tabulky.Jejich výše je vypočtena podle rovnice anuity. Problém ale je, že délka trvání obou srovnávaných investic není stejná. Výstupní kontrola musí být zajištěna přece i v 5. a 6. roce bez ohledu na zvolenouvariantu stroje. Proto v případě různé životnosti je tento pohled nedostatečný a je potřeba srovnávat varianty vždy se stejnou délkou trvání. Jak s tímto problémem naložit?Naší snahou by mělo být odhadnout peněžní toky jednotlivých variant pro stejnou časovou periodu. První variantou převedení různé délky časových období uvažovaných alternativ je posouzení obou variant po dobu varianty s kratší životností, v tomto případě tedy stroje za 1,2 mil. Kč. Z hlediska srovnatelné časové báze a výše peněžních toků po tuto dobu lze totiž uvažovat tak, že dražší stroj s odhadovanou životností 6 let po 4 letech, kdy končí životnost levnějšího stroje, prodáme a peněžní příjem z takové akce vstoupí do srovnání obou variant. Tím bude zajištěna stejná časová perioda pro srovnání (4 roky). Pochopitelně u složitých projektůtento postup může být znemožněn komplexností jednotlivých variant, nicméně v tomto případě nejde o nikterak složitý problém. Podstatné zde bude odhadnout to, za kolik po 4 letech používání budeme schopni stroj za 1,8 mil. Kč prodat. Řekněme, že jsme kontaktovali soudního znalce v oblasti oceňování strojů a ten nám odhadl prodejní cenu po 4 letech ve výši 400 tis. Kč.Výsledek takové varianty ukazuje obrázek 2.Obrázek 2: Anualizované peněžní toky po dobu 4 let při prodeji stroje s delší životností Z provedené analýzy a srovnání čisté současné hodnoty (i anualizovaných peněžních toků) obou variant vyplývá jednoznačně výhodněji investice do konkurenčního stroje za 1,2 mil. Kč. Pokud si ale dáme práci s analýzou další varianty z pohledu delšího časového období, můžeme zjistit další možnosti jak do budoucna postupovat. Řekněme, žejedna z nich vychází z následujících dodatečných informací:Předpokládejme, že pro sjednocení časové báze pro srovnání jste kontaktovali distributory obou výrobců a zjistili jste, že pokud koupíte stroj za 1,8 mil. Kč, v případě nákupu dalšího stroje dostanete slevu 45% z budoucí ceny. Distributor stroje za 1,2 mil. Kč vám nabídl slevu za každý další nakoupený stroj ve výši 15%.Pokud jde o budoucí cenu, pro zjednodušení předpokládáte, že její výše bude i přes rostoucí inflaci shodná s dnešní cenou (vlivem konkurence, tlačící cenu dolů). Co do technologického vývoje, předpokládáte, že oba stroje budou srovnatelné.Nyní můžeme srovnat variantu obou strojů pro období trvající 12 let, tj. dva nákupy stroje za 1,8 mil. s životností 6 let nebo tři nákupy stroje za 1,2 mil. Kč s životností 4 roky. Tyto varianty pak můžeme finálně srovnat, aniž bychom se dopustili chyby související s odlišnou životností. Obrázek 3 naznačuje naší možnou analýzu pro stroj za 1,8 mil. z předchozí kapitoly pro období roku 7 - 12.Obrázek 3: Projekce vývoje výdajů u stroje za 1,8 mil. při 45% slevě (tj. za 990 tis. Kč) pro roky 7 až 12 (z předchozí kapitoly) Výpočet současné hodnoty FCFF v případě investice do stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. Kč (jehož druhý kus kupujeme při slevě 45% za 990 tis. Kč) ukazuje obrázek 4.Obrázek 4: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. po dobu 12 let Nyní uděláme stejnou analýzu i pro novou nabídku stroje za 1,2 mil. Kč na dobu 12 let. Řekněme, že jsme naprojektovali jeho finanční toky tak, jak ukazuje obrázek 5. Jednoduchým srovnáním výsledků na obrázku 4 a 5 dojdeme k závěru, že za stanovených předpokladů, podmínek a zadání se jeví výhodněji investice do původního strojez předchozí kapitoly za 1,8 mil. Kč.Obrázek 5: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje za 1,2 mil. po dobu 12 let ShrnutíSmyslem této kapitoly bylo ukázat, že při hodnocení investic je velice důležité srovnávat jednotlivé varianty vždy za stejné časové období. V praxi problém nutnosti převodu různých scénářů ke stejnému časovému období vyvolává řadu problémů. Ty souvisí předevšímve stanovení případné prodejní ceny zařízení s delší životností k datu předpokládaného vyřazení zařízení s kratší životností nebo "vyplnění" mezery "kratší" investice na úroveň "delší" investice. Je potřeba určit alternativu, odhadnout její peněžní toky po dobu nesouladu mezi delším a kratším projektem a sjednotit nějakým způsobem životnosti.Tím že jsme sladili konce životností obou variant, neošidili jsme žádnou z variant o žádný peněžní tok. Jsme tak u obou variant ve stejné výchozí pozici jako dnes.Realita může být pochopitelně mnohem složitější, neboť v průběhu času se mohou objevit nové stroje a nové varianty, takže naše současná analýza bude muset být přepočtena podle aktuálních informací. Přes tyto obtíže by ale každý z nás měl věnovat otázce posuzování a srovnávání optimálních investic na základě aktuálních informací potřebnou péči a to i při vědomí toho, že s postupem času a neustálým přílivem nových informací jde o nekončící proces přehodnocování. Jiná cesta k úspěšnému finančnímu řízení nevede.

Pokračovat na článek


Finanční nezávislost

Jak se stát finančně nezávislýmZa finančně nezávislého považuji člověka, který nastřádal jmění, které mu bez nutnosti pracovat přináší pasivní příjmy pokrývající jeho výdaje. Již jsem zmínil, že jsem 100% přesvědčený, že každý člověk bez ohledu na to, v jakém prostředí vyrůstal a jaké má předpoklady, se může stát finančně nezávislým. K tomuto cíli je však nezbytné radikálně změnit svůj přístup k penězům. Přestaňte uvažovat, co si za své peníze můžete koupit, ale kde Vám Vaše peníze mohou vydělat.Investování je jedním z prostředků. Nejprve musíme totiž mít co investovat a musíme se snažit investovat co nejvíce z našich příjmů. Uvědomme si, že samotný vysoký příjem z nás finančně nezávislé neudělá, pokud peníze pouze spotřebováváme a nezískáváme za ně skutečnou hodnotu, která se v čase neustále zvyšuje. Osoba s průměrným příjmem vedená k úspornosti, která ví, jak se svými financemi naložit, je schopna se stát finančně nezávislá mnohem dříve než například dobře vydělávající právník, který si žije „na vysoké noze“. Přináším zde své tipy, jak se stát co nejdříve finančně nezávislým:Neohlížejte se na to, co si o Vás myslí druzí. Nelpěte na drahém značkovém oblečení, luxusních autech, zlatých hodinkách ani velikých domech. Neutrácejte své peníze jen abyste vypadali důležití. O Češích se říká, že jsou velmi hrdí na svůj majetek – když si koupí značkové oblečení, chce aby logo výrobce bylo co nejvíce vidět, aby všichni okolo viděli, „že on na to má“. Ale lidé z Vašeho okolí Vám tyto věci budou závidět chvíli, ovšem to, že od 45let nemusíte pracovat Vám budou závidět do konce života. Nejste tím, čím jezdíte! Bulvár se nám snaží vnutit představu, že kdo je bohatý, musí své bohatství dávat najevo pomocí materiálních statků. Pokud se toužíte přiblížit životnímu stylu svých oblíbených celebrit, nikdy se nestanete finančně nezávislými. Snažte se nevnímat reklamu. Všechny zdánlivě výhodné marketingové akce jsou jen obchodním trikem, která Vás mají přimět k tomu, abyste své vydělané peníze utratili za něco, co možná ani nepotřebujete. Nenechejte se zlákat na dobře vypadající zboží. Za chvíli Vám stejně zevšední a jeho hodnota bude třetinová.Neinvestujte „až co zbude“. Stanovte si co nejvyšší konkrétní měsíční částku vzhledem k příjmům a nezbytným výdajům – ideálně 20% příjmů – a až poté zbylé peníze začněte spotřebovávat a utrácet za radosti života.Omezte dnešní spotřebu na minimum. Nemůžete investovat bez ničeho, nejprve musíte začít spořit. Veškeré spotřební zboží jako auta, elektronika, značkové oblečení či vybavení domácnosti ztratí 50% své hodnoty během několika let používání. To je hlavní důvod, proč se lidé s nadprůměrnými příjmy nestanou bohatými – hodnota jejich majetku jim v čase klesá místo, aby se zvyšovala. Tito lidé budou proto muset celý život pracovat, aby si udrželi svůj standard, bez kterého se, zdá se, neobejdou. Úspěšní střádalové a investoři budou však tou dobou díky své skromnosti na odpočinku. Čím dříve takto začnete a čím více se Vám dnes povede uspořit, o to dříve si budete moci svých peněz dosyta užít.Zboží, které Vám nevydělá, kupujte co nejlevnější. Všechny výše zmíněné statky pořizujte opotřebované, ale za velmi výhodnou cenu. Využijte internetové aukce (např. Aukro) nebo nakupujte majetek zabavený v exekucích. Zboží na jedno nebo na několik použití si pořiďte v půjčovně nebo si jej vypůjčete od svých přátel.Udělejte si pořádek ve svých výdajích. Neplaťte navíc, když nemusíte. Využívejte bankovních služeb bez poplatků (např. u mBank). Poraďte se, zda neplatíte zbytečně vysoké životní pojištění. Ušetřete na spotřebě energie a vody a dalších výdajích na bydlení. Kupte si úsporný automobil a nejezděte autem kvůli každé maličkosti. Nepořizujte si dům či byt větší než doopravdy potřebujete. Zrušte kabelovou televize s kanály, na které se stejně nedíváte. Zjistěte si, který tarif mobilního operátora je pro vás nejlevnější.Bydlete ve vlastním a naučte se využívat hypotéku. Přestaňte platit peníze za pronájem a pokud máte stabilní příjem, požádejte o hypotéku. Vyberte si nemovitost v rámci Vašich příjmů a využijte maximální doby, na kterou Vám banka hypotéční úvěr poskytne. Využijte levné úrokové sazby pod 6% a ze svého financujte nemovitost co nejnižší částkou. Vaše peníze Vám mohou přinést zhodnocení až 9% ročně, tak ty své nechejte pracovat. Primárním cílem hypotéky není přeplatit co nejméně, ani platit co nejkratší dobu, ale co nejnižší splátka. Částka, o kterou se Vám sníží měsíční platba, Vám přece vydělá více než platíte bance... Refinancujte se mnou svou hypotéku!Prodejte vše, co již nepotřebujete. Vyprázdněte svůj šatník od oblečení, které nenosíte. Prodejte knížky, které jste četli. Zbavte se svých zachovalých hraček. Můžete opět využít některé z internetových aukcí.Omezte na minimum alkohol a cigarety. Snižte svou spotřebu ze návykové látky, za které nejen utratíte peníze, ale navíc si ničíte vlastní zdraví. Neplaťte neustále se zvyšující spotřební daně. Ušetřené peníze za cigarety si proto můžete dovolit investovat obzvláště agresivně do rozvojových trhů s vysokým výnosem, dočasné ztráty 50% investice budou na dlouhém horizontu patrně kompenzovány nadprůměrným zhodnocením, kdežto peníze, které prokouříte budou navždy pryč.Ušetřete na daních. Víme dobře, jak český stát s našimi penězi hospodaří, jaká je v naší zemi korupce a jak jsou zneužívány sociální dávky. Minimalizujme proto své daňové platby! Při nákupu spotřebního zboží platíte 20% DPH, z úroku na spořícím účtu či termínovaném vkladu 15% srážkovou daň, daně z příjmu, odvody na pojistné, daně z nemovitosti, spotřební daně z pohonných hmot či cigaret. Téměř půl roku průměrný Čech pracuje, jen aby si „vydělal“ na daně. Nakupujte použité spotřební zboží, investujte své vklady do konzervativních investic (které jsou také vždy k dispozici, výnosnější a po 6 měsících osvobozeny od kapitálových zisků), začněte sami podnikat, zvolte si menší bydlení, pořiďte si úsporné auto a omezte kouření, využívejte služeb svých přátel a „plaťte“ jim protislužbou, ne svými penězi. Sami poznáte, kolik peněz, které by skončili v kapsách politiků za Vás mohou pracovat a nasměrovat Vás tak k předčasnému důchodu.Změňte způsob cestování. Obejděte celý turistický průmysl – na svých dovolených se ubytujte u místních (např. v komunitě Couchsurfing nebo Hospitality), dopravujte se low cost aerolinkami za akční nabídky. Jakou hodnotu má dnes loňská luxusní dovolená v Thajsku? Prožitky jsou nezapomenutelné, ale peníze jsou pryč. Sepište si proto seznam zemí, které chcete navštívit a začněte nejprve od těch nejbližších. Vzdálenější místa Vám nikam neutečou ani nezmizí. Ušetřené peníze opět nechejte pracovat. Budujte svou finanční nezávislost a poté si klidně dopřejte roční cestu kolem světa po jeho nejexotičtějších koutech. Peníze pro Vás již nebudou hrát roli.Nerozmazlujte své děti a také je veďte k šetrnosti. Malé děti stejně nemají rozum, aby pochopili, že mají nejlepší kočárek, nejdražší hračky nebo nejkrásnější oblečení. Čím dříve je začnete rozmazlovat, tím hůře je odnaučíte, že ne vše si mohou dovolit. Za ušetřené peníze zajistěte raději svým potomkům kvalitní vzdělání a finance pro osamostatnění se. Nedotujte své dospívající děti – peníze, které dostaly od rodičů snáze utratí za zbytečnosti a hlavně se nikdy nenaučí, že je třeba pro peníze tvrdě pracovat. Neříkejte a neukazujte svým dětem, že jste bohatí, celý život na to budou spoléhat.Vydělávejte na svých koníčcích. Říká se, že každý koníček něco stojí. Nemusí to však být pravda. Baví-li Vás sport, staňte se instruktorem spiningu. Cestujete-li rádi, pořádejte přednášky nebo pište články ze svých cest. Vyžíváte-li se v nakupování, pracujte jako fingovaný zákazník (mystery shopping). Milujete-li víno, dělejte degustátora... Téměř každý koníček lze částečně zpeněžit nebo na něm lze přímo vydělávat jako své podnikání.Udělejte si přátele mezi lidmi ze spousty profesí. Buďte společenští, nebojte se navazovat nové známosti a seznamte a spřátelte se s lékaři, právníky, obchodníky, daňovými poradci a dalšími odborníky. Vždy když budete potřebovat cokoli zajistit, dostanete to se slevou. Na oplátku samozřejmě v rámci svého povolání ušetřete těmto Vašim přátelům, kdykoliv budou potřebovat. Odborníci ve svých profesích Vám navíc mohou dát zajímavý investiční typ ze svého oboru podnikání.Ušetřené peníze investujte efektivně. Spořící účty, termínované vklady, penzijní připojištění, stavební spoření. Všechny tyto produkty vydělávají pouze finančním institucím a připravují Vás nebo náš stát o peníze! Vezmou Vaše peníze a sami si je zhodnotí efektivněji za dvojnásobný úrok. Obejděte je a investujte za ten dvojnásobný úrok sami! Vaše investice budou vždy patřit pouze Vám, budou je obhospodařovat odborní správci a nikdo jiný je nemůže zahrnout do svého majetku.Neustále se zdokonalujte. Zvolte si dobře placený obor, pro který máte vrozené předpoklady a staňte se co nejdříve odborníky ve své stávající nebo vysněné práci. Využijte svůj volný čas k sebezdokonalení – fyzickém i duševním. Odbornost a kvalifikace přináší větší příjem a tím i možnost investovat více peněz, které Vám přináší další pasivní příjmy bez práce. Budete-li v něčem opravdu dobří, nikdy se nebudete muset strachovat, že se neuplatníte a budete muset sáhnout do úspor, která Vám vydělávají na předčasnou penzi.Začněte podnikat. Hodnota stejné Vaší práce v zaměstnání bude vždy snížena o zisk Vašemu manažerovi a vlastníkům podniku. Abyste za svou práci dostali maximální příjem, osamostatněte se. Začněte podnikat při práci ve volném čase, pokud nemáte vstupní kapitál. Poté, co si vytvoříte kapitál díky Vámi investovaným penězům a získáte zkušenosti, vložte svou energii do podnikání. Samostatně výdělečné osoby navíc vždy odvedou méně peněz na daních a odvodech než zaměstnaná osoba. Toto platí dvojnásob v souvislosti s tím, jak stát s Vašimi penězi hospodaří (veřejný dluh 1,2 bilionu Kč).Plánujte svůj rodinný rozpočet a buďte disciplinovaní. Nezbytné výdaje snižte na minimum, poté stabilně odkládejte co největší částku, která Vám bude vydělávat, a zbytek příjmů můžete účelně spotřebovávat. Sepište si své výdaje ať víte, kolik peněz jste vynaložili zbytečně. Chovejte se stejně jako podnik, který má své oddělení účetnictví, aby mohl odstranit zbytečné náklady maximalizovat tak zhodnocení svého kapitálu. Buďte trpěliví. Cesta k finanční nezávislosti bude dlouhá a trnitá, ale na jejím konci nás čeká zasloužený a nekonečný odpočinek. Kdo přemůže období odříkání, je ochoten přijmout riziko a myslí dlouhodobě, do svého vysněného cíle dorazí. Čas je náš největší přítel, protože nám zhodnocuje náš majetek.ZAČNĚTE IHNED. S každým oddálením zahájení budování finanční nezávislosti se připravujete o budoucí výnosy. Dnešní peníze Vám vydělají nejvíce, protože budou pracovat nejdéle. Pokud nezměníte svůj přístup k penězům a nezačnete budovat svou finanční nezávislost ihned, nezačnete nikdy. Vždy si najdete důvod, proč ještě nemůžete investovat – nejprve máme příliš malý příjem, poté si chceme naopak peněz užít, nato se nám narodí dítě, vezmeme si hypotéku... Bude Vám 45 a nebudete mít vůli svůj životní styl změnit, budete zadlužení, zaneprázdnění a hlavně nebudete mít čas na to, aby Vám peníze vydělávaly. Budete odkázáni na nizoučký státní důchod a budete si zoufat, proč jsem tehdy nezačal při pohledu na lidi, kteří sdíleli tuto filozofii a již nemusí pracovat. 

Pokračovat na článek


Máte dobře nastavenou sazbu elektřiny? Pokud, přicházíte o peníze

Tisíce zákazníků z řad domácností a firem platí za elektřinu více, než musejí. Důvodem je špatně nastavená distribuční sazba. Zákazníci, kteří elektřinu využívají k ohřevu vody nebo k vytápění, přitom mohou snadno získat 8 až 22 hodin levnějšího proudu.Distribuční sazba odráží, jakým způsobem je v odběrném místě elektřina využívána. Asi 65 procent domácností má sjednanou sazbu D02d. Ta je výhodná v případě, kdy zákazník elektřinou svítí a používá ji k napájení běžných spotřebičů, jako je třeba lednička, televize, pračka a podobně. Ve chvíli, kdy se však domácnost rozhodne ohřívat vodu v elektrickém bojleru nebo vytápět přímotopy, se tato distribuční sazba stává nevýhodnou. To samé platí i naopak.Asi 20 % domácností nemá správnou sazbuKdyž se domácnost nebo podnik rozhodne optimalizovat své účty za elektřinu, má několik možností. Změnit dodavatele, začít využívat úsporné spotřebiče nebo zkontrolovat, zda má nastavenou správnou distribuční sazbu. „Díky osvětě se situace mění k lepšímu. Přesto lze říci, že špatně nastavenou sazbu může mít až 20 % zákazníků,“ upozornil Michal Eisner, nezávislý konzultant a odborník na energetiku.Jeho slova potvrzuje i energetická poradkyně Jana Poncarová z projektu EnergetickaPoradna.cz. „Běžně se setkáváme s tím, že spotřebitelé nevedou v patrnosti, jakou distribuční sazbu využívají. Například mají stále sazbu určenou pro přímotopy, ale elektřinou jen svítí. V takovém případě platí zbytečně vysoký poplatek za rezervovaný příkon.“Například v distribučním regionu E.ON je u sazby D45d určené pro přímotopy poplatek za rezervovaný příkon v případě jističe 3 x 25 A stanoven na 248 korun měsíčně. U distribuční sazby D02d zaplatí domácnost 63 korun.Ušetříte až několik tisíc korun ročněVětší finanční ztrátu zaznamenají domácnosti nebo podniky, které mají sjednanou distribuční sazbu určenou pro běžnou spotřebu, ale elektřinu začnou využívat i k ohřevu vody nebo vytápění. Typickým příkladem je domácnost, která začne občasně používat přímotopy. Místo toho, aby přešla na sazbu D45d, která umožňuje odebírat po dobu 20 hodin denně levnější elektřinu, nadále zůstává u běžné sazby. „Předpokládejme, že taková domácnost spotřebuje zhruba 8 MWh elektřiny za rok. V případě distribuční sazby D02d zaplatí ročně kolem 35 000 korun. Kdyby přešla do výhodnější sazby určené pro přímotopy, zaplatí asi 24 000 korun,“ vypočetl Petr Woff, analytik serveru CenyEnergie.cz.Volba správné distribuční sazby tak může pro zákazníka znamenat zbytečnou ztrátu nebo naopak úsporu v řádu desítek procent. Netýká se to ale jen změny způsobu využívání elektřiny. Zásadní rozdíly lze pozorovat i u nejběžnějších typů sazeb D01d a D02d. Tyto sazby jsou určené pro domácnosti, které elektřinou jen svítí a nepoužívají ji k vytápění nebo ohřevu vody.Cenový rozdíl mezi dvěma typy takzvaných jednotarifních sazeb potvrzují také sami dodavatelé. „Rodinný dům se spotřebou zhruba 5 MWh zaplatí za elektřinu v distribučním regionu E.ON v rámci sazby D01d asi 24 485 korun. Pokud by změnil distribuční sazbu na D02d, roční náklady klesnou na 22 872 korun a domácnost ušetří 1 613 korun,“ uvedl Vladimír Vácha, tiskový mluvčí skupiny E.ON Czech. Rozdíly v platbách jsou tím významnější, čím vyšší je spotřeba v odběrném místě.Co obnáší změna distribuční sazby?Volba správné distribuční sazby může být pro domácnosti i podniky náročná. Pokud si s výběrem nevědí rady, mohou se obrátit přímo na svého dodavatele elektřiny nebo na nezávislého odborníka. „Zákazníkům pomáháme zvolit optimální distribuční sazbu zcela zdarma. Mohou nás kontaktovat například prostřednictvím naší bezplatné zákaznické linky či vyplněním jednoduchého webového formuláře na stránkách www.eon.cz,“ dodal Vladimír Vácha.Změna distribuční sazby v rámci jednotarifu (tedy z D01d na D02d nebo naopak) je v podstatě pouze formalitou, kterou vyřídí dodavatel energie. V případě, kdy domácnost začíná elektřinou ohřívat vodu nebo vytápět a požádá o dvoutarifní sazbu (například D45d), je nutná součinnost příslušného provozovatele distribuční soustavy (PDS). Zákazník musí též předložit takzvanou revizní zprávu, která mimo jiné potvrzuje, že v místě je instalován požadovaný příkon spotřebičů.Šetří ten, kdo využívá levnější proudV případě, kdy si domácnost vyjedná dvoutarif a po část dne jí do zásuvek proudí levnější elektřina, je důležité ji správně využívat. To znamená zapínat spotřebiče, jako je pračka nebo myčka, ve chvíli, kdy jde levnější proud. Jeho spínání se řídí prostřednictvím HDO (hromadného dálkového ovládání) a podle odborníků se opravdu vyplatí sledovat, kdy nízký tarif běží.„Úspory mohou být poměrně výrazné. Jako příklad uvedu pračku v energetické třídě A+++. Elektřina pro jeden prací cyklus bude stát ve vysokém tarifu 3,301 Kč a v nízkém 1,389 Kč. Podobné úspory lze dosáhnout i v případě starších spotřebičů,“ uvedl Vladimír Vácha. Ročně tak může domácnost využíváním nízkého tarifu, který byl dříve znám jako „noční proud“, ušetřit několik stokorun.

Pokračovat na článek


Jakým způsobem šetřit peníze?

Mnoho lidí má obrovský problém efektivně hospodařit s penězi. Pokud se i vaše konto dostává do minusu, začněte s tím něco dělat. Možná vám pomůže i několik následujících rad.Spočítejte si všechny výdělkyDokázali byste efektivně zhubnout, kdybyste nevěděli, na jaké hodnotě tělesné váhy začínáte? Přesně totéž platí při šetření peněz. Dejte si do pořádku výdělky a výdaje a spočítejte si, kolik vám každý měsíc zůstane na běžný život po odečtení všech položek jako nájem, hypotéka, účty za telefony a cestování a jiné nezbytné poplatky.Vždy si dejte něco stranouAsi víte, kolik měsíčně utratíte v barech a na různých akcích. Zkuste proto přemýšlet, kolik vás váš životní standard vyjde. Zároveň si spočítejte, kolik dokážete měsíčně při vší námaze ušetřit. Tuto částku si odložte stranou, ideálně mimo váš běžný balík peněz a v případě, že ho občas vyčerpáte, tyto peníze jako byste našli.Budoucnost je důležitáŠetření není jen otázka měsíčního příjmu a výdajů. Chcete-li opravdu efektivně využívat své finance, myslete ve velkém i na vaši budoucnost. Spočítejte, zda se vám stále vyplatí žít v podnájmu, nebo je čas koupit si vlastní byt. Totéž platí při dopravě a koupi auta či o jiných věcech, které z dlouhodobého hlediska spotřebují větší část vašich financí.Dělejte si seznamTak, jako při dietě, i při šetření platí, že je nejhorší začít. První měsíc pravděpodobně nenaspoříte skoro nic, i proto toto období využijte na nastavení šetření. Bude ideální, pokud si začnete zapisovat i ty nejdrobnější výdaje a zpětně pak vyhodnotíte, zda jste danou věc opravdu potřebovali. Budete překvapeni, že mnohé věci se vám budou s odstupem času zdát jako vyhozené peníze.Držte se při zemiPokud máte rádi svůj životní standard, vzdát se některých věcí bude pro vás těžké. Jednou z největších chyb mladých lidí je, že jakmile začnou více vydělávat, začnou automaticky i více utrácet v touze po vyšším životním standardu. Držte se proto při zemi a zkuste si při tom vzpomenout na vaše studentské časyVyužijte rady odborníkaSlovo finanční poradce je v Česku bráno jako hanlivé označení člověka, protože tuto práci dělá již téměř kdokoliv s cílem vydělat na vás. Faktem však je, že správný finanční poradce vám může ve vlastním hospodaření pomoci udělat pořádek. Nebojte se proto využít jejich služeb. Někdy postačí jen jedno sezení a možná sami zjistíte, že se není čeho obávat.

Pokračovat na článek


Mzda a neúprosná daň

 Dnes zaměstnanci nepadají ani tak pod tíhou pracovních úkolů, ale spíše pod daňovým břemenem. Práce je dobře kontrolovatelný produkt zájmu berňáku, a tak se na něm daňoví odborníci docela vyřádili. Odvody zaměstnance i zaměstnavatele jsou mnohdy další placenou mzdou, která putuje pravidelně každý měsíc státnímu úřadu. A nejen státu, ale také zdravotní pojišťovně a sociálnímu zabezpečení.Dohoda o provedení práceVysokým zdaněním stát příliš nepomáhá snížení nezaměstnanosti, i když na politiku zaměstnanosti vybírá také daň. Nižší daně by ale pomohly mnohem razantněji, než pár procent ze mzdy, kterou stát přerozdělí a zajistí tak přechodný nedostatek financí nezaměstnaným osobám. Ale systémové řešení je něco zcela jiného. Proto někteří volí práci na „živnostňák“ a využívají známý „švarcsystém“. Stát si na systém objednávané práce posvítil a na stavbách se rozdává více pokut než mezd. Pro kratší práci se tedy nabízí Dohoda o provedení práce.Podmínky dohodyVelkou výhodou je, že se z dohody neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Ale jen do částky 10.000 Kč včetně. Jakmile v měsíci příjem z Dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosáhne 10.001 Kč a víc, je to stejné jako pracovní poměr. Dohoda má také důležité omezení počtem odpracovaných hodin, které nesmějí přesáhnout za rok 300 hodin. Potom se opět z Dohody o provedení práce stává Pracovní smlouva se všemi „výhodami“ daňových hlášení, odvodů a sociálních, zdravotních a dalších radostí.Uzavírání dohodMnoho podnikatelů si Dohody takříkajíc uzavírá do „kapsy“. Aby státu nebyla odváděna příliš vysoká daň, má zaměstnavatel pro případ kontroly Dohodu o provedení práce v kapse a jen ji vytáhne a zdaní ten měsíc, kdy se na dohodu přijde. A jinak vyplácí v hotovosti nebo na účet, ale bez jakýchkoliv dalších nákladů. Zaměstnanec je tak bez pojištění, což vadí v případě důchodu, ale nevadí při nemoci. Tam stejně první dny nic nedostane a potom ještě namíchne zuaměstnavatele, když mu musí 3 týdny platit za stát.Způsob zdaněníNěkteří podnikatelé také zapomínají, tentokrát z neznalosti, Dohodu o provedení práce zdanit. Každá dohoda se daní srážkovou daní ve výši 15 %. Do částky 5.000 Kč se taková srážka provede a odvede s výplatou peněz. Pokud je částka za měsíc vyšší, než 5.000 Kč, potom se musí dokonce platit měsíčně záloha na daň.Vyřešení problému se zaměstnáním?Dohoda o provedení práce je zajímavá možnost krátkodobého zaměstnání a vyhnutí se problému se „zaměstnáváním“ na živnosťák , což se tvrdě pokutuje a také odvody ze mzdy jsou minimální. Dohoda se nemusí nikde hlásit, takže ji skutečně může mít každý v kapse. A není problém uzavírat na skutečně krátkodobé úvazky jednoduchou smlouvu, odečítat 15 % a nemít problémy nebo starosti s případnými kontrolami a pokutami.

Pokračovat na článek


Kdo má mít vyšší důchod?

Občas se objevují různé náznaky výplaty důchodů podle jiných, než matematických kritérií. Je pravdou, že i v důchodech existuje nerovnost, ale málo se o ní mluví. Armáda a policie si svoje důchody tají a nechává proplácet vlastními ministerstvy.Rovnost v časeV důchodech už nikdy nebude nastolena rovnost. Nerovnováhu přinesly různé zákonné změny. Po období, kdy se chodilo do penze v 60-ti letech, se jen zaprášilo. Stát není schopen vybrat tolik prostředků v solidárním mezigeneračním systému, a tak s poukazem na prodlužující se věk a lepší zdraví, hranici posunuje. Dnes už dosahuje věk odchodu do důchodu neuvěřitelných cca 72 let. K tomu musí být 40 let odpracováno, což znamená většinu života v práci.Výpočet důchoduNavenek by se zdálo, že důchod se vypočítává všem stejně. Ale služební platy policistů nebo vojáků mají vlastní způsob nabírání prostředků v důchodech. Mají vždy různé výslužné a jejich průměrný důchod je vysoce nad běžný průměr, který činí cca 11.000 Kč. Proplácejí se však podle ministerských tabulek a nikoliv z veřejných zdrojů. Takže jejich výše a podstata výpočtu není přesně známa.Vyšší důchody sportovcůmObčas se objeví další iniciativa, která požaduje vyšší důchod pro jinou skupinu důchodců – slavné sportovce. Na jednu stranu jde o city, protože jsme byli nadšeni z výsledků a výher a porovnávali s nimi svoje osobní úspěchy. Úspěšní sportovci zvedali národní sebevědomí a protože sport je taková válka v míru, tak ukazovali, jak jsme dobří válečníci. Nemluvě o adrenalinu, zábavě a příjemně strávenému času. Dnes jsou tito sportovci mnohdy špatně placenými důchodci.Nejde o důchodPřesto není řešení v důchodech. Je zajímavé, jak nízké platy měli třeba socialističtí sportovci, když jsou z nich dnes vypočteny tak nízké důchody. Vždy jsme si mysleli, že se mají dobře, dostanou se do světa, mají odměny a ještě jsou zabezpečeni do budoucna. Tehdy si však nemohli přispívat na důchod dobrovolně. Na druhou stranu je zajímavé, jak dobře se mají bývalí funkcionáři. Ale ti se měli dobře za každého režimu. Přesto důchod nelze postavit na osobních zásluhách.Dva principyDůchod by měl být vyplácen skutečně z příjmu. Protože bychom se potom dostali do situace, že najednou bude mnoho privilegovaných skupin a nikdo nebude vědět proč. Principem ocenění bývalých sportovců by měly být mimodůchodové prostředky. Dnešní úspěšní sportovci by měli pomoci svým bývalým kolegům. Nějaký fond by jistě mohl vzniknout. Také ocenění vyznamenáním by měla provázet doživotní renta.Jak dálPro sportovce musí platit stejný metr jako pro ostatní. Tedy rovný důchod, i když ten také není v ČR absolutně dodržen. Vždyť dovolávat se lepšího důchodu by skutečně mohli vědci, kterým nikdo neproplatil jejich vynálezy, lékaři nebo ženy, které dřely v práci a potom doma vychovávaly děti. Nedostatek peněz pro sportovce spíš napovídá o tom, že nejsme ještě občanská společnost. Že se stále obracíme na stát s nastavenou rukou. Státe, starej se.  Stačilo by, aby dnešní úspěšní sportovci a miliardáři třeba dobrovolně přispívali do sportovního fondu. Není na tom přece nic špatného,že se postarají o svoje kolegy, kteří neměli ty možnosti nebo štěstí. A stát by jedině mohl takový fond zastřešit a dát mu právní rámec.             

Pokračovat na článek


Překvapující zjištění – studenti během studia pracují

Pro mnohé politiky, kteří si zvykli na stotisícové platy a nákupy bytů za desítky milionů, je velkým překvapením, že student pracuje a nevěnuje se škole. Pro studenta je to také nemilá záležitost, že rodiče tolik nemají a nemůže pařit a studovat zároveň. Že musí do pracovního procesu. Ale nic jiného mu nezbývá.BrigádyJe zajímavé, že ani s prací a sociálními jistotami překypujícím komunizmem nebylo studium tak úplně bezplatné. Platy moc vysoké nebyly, k tomu nájmy a spotřeba a taková matka samoživitelka se musela pěkně ohánět.  Student si proto našel brigádu a některé věci si hradil sám. Skripta nikdy zadarmo nebyla, tramvajenka měla slevu, ale také něco stála a oblečení či menza nebyly jen sociálním přístavem bezdomovců. Soboty, neděle a někdy i noční směny čekaly tak i na rozmazlené děti v komunistické „prosperitě“.Práce je poznaná nutnostStudent by se jistě velmi rád ponořil do učení. Vnořil by se rád také do studentského života, který oplývá zábavami a mejdany. Ale kapitalizmus je neúprosný. Plať nebo vypadni ze školy. To si ale někteří politici neuvědomují. Žijí si na vysoké noze a svoje potomstvo nechávají za naše daně studovat léta a pokud na studium nemají, koupí jim absolutorium nějaké soukromé vejšky. Titul je v politice potřeba a na vědomosti jsou tady jiní. Tedy ti studenti, kteří se učili a ještě pracovali.Podstata problémuV některých zemích jako třeba Anglie také přišli na to, že školy trvají neúměrně dlouho. Aby se studenti příliš neflákali nebo nehrnuli do výrobního procesu, tak mají 3 semestry za rok. Bakalář se vystuduje za 3 roky, což čítá 8 semestrů a závěrečná práce. Ovšem na studium poskytují podle sociálních poměrů úvěry. A světe div se, dokonce se ty úvěry nemusejí splácet ani ihned po ukončení studia. Jsou podmíněny výší platu. Jakmile absolvent dosáhne určité platové úrovně, pak teprve vrací bezúročnou půjčku.Máme tvrdší systémPráce studentů v Čechách tedy není jakýmsi milionářským rozmarem. Je daná tvrdou životní realitou. Ono to vypadá, že škola je zadarmo, ale platí se zápisné, učebnice, další zkoušky a jíst, bydlet a oblékat se také něco stojí. Takže práce studenta je daná systémem. Ten je tvrdý a se školným má být ještě tvrdší. A práce není na škodu, ještě nikomu neublížila. Až bude možnost stejných podmínek jako v Anglii, je jasné, že mnoho studentů se bude rádo pouze učit. A nějaký ten mejdan snad také dokáží profinancovat… 

Pokračovat na článek


Nepodmíněný základní příjem bez příkras

Světem se v poslední době rozmáhá myšlenka nepodmíněného základního příjmu, který má každému člověku zaručit částku peněz bez ohledu na zásluhy, pracovní činnost či zdravotní dispozice, s níž nebude moci propadnout na finanční dno. Zní to úžasně – nebo ne? Krása pospolitostiMyšlenka základního příjmu je v zásadě rozkošná. Lidé nebudou nuceni si hledat zaměstnání pod tlakem finančního úpadku, budou mít dostatek času na vlastní realizaci, budou moci dělat to, co je baví. Což je, dle vyjádření odborníků, prostě báječné. Tento systém by spoléhal na všelidskou pospolitost a solidaritu a po dvou tisících letech by konečně došla Kristova slova k úrodné planině. Lidé by žili ve smíru, ubylo by radikálně nemocí vznikajících ze stresu, nikdo by nemusel dělat, co nechce, ba právě naopak, každý by se mohl prosadit s vlastní osobností, s vlastním talentem. Zastánci základního příjmu argumentují tím, že v lidském životě je nesmírné množství činností, které člověk dělá, aniž by za ně byl ohodnocen. Tím je myšlena péče o vlastní děti, péče o stárnoucí rodiče a podobné.Filozofie, která se snaží fušovat do ekonomikyMyšlenka nepodmíněného základního příjmu bohužel spadá do filozofie. Pojednává o stavech, které se odehrávají ve sférách slova kdyby. Pokládá otázky, ale její odpovědi jsou mlhavé a pro skutečný život spíše nepoužitelné. Jedná se jen o akademický problém, kterým se baví intelektuální humanisté.První zásadní nedostatekFinancování celého cirkusu nepodmíněného příjmu je neproveditelné. Pokud by (dejme hypotetickým možnostem chvilku života) Česká republika zavedla nepodmíněný základní příjem a jeho výše by byla stanovena na rovných deset tisíc korun českých, došli bychom k tomu, že jen na výplatu této dávky by padlo více peněz, než jaká je nynější výše státního rozpočtu. Samozřejmě, stát by mohl zeštíhlet, mohlo by se přestat krást a korumpovat, výdělečné podniky by mohly být zestátněny, aby vydělaly na vyplácení nepodmíněného základního příjmu, nerostné bohatství by mohlo padnout do rukou státu, aby každý dostal svůj díl peněz. Přesto by s největší pravděpodobností nebylo dost peněz. A pokud by stát prakticky všechno zestátnil, nebyla by tu dosti vážná hrozba návratu nějaké pěkné diktatury? Možná by měla v začátcích na štítku slova lásky a pospolitosti, ale mohla by končit v komínech koncentračních táborů.Druhý zásadní nedostatekPokud by nikdo nemusel dělat, dělal by vůbec někdo něco? Když odhlédneme od skutečnosti, že 10 000,- je částka, která by základní potřeby člověka nepokryla, zbude nám problematika práce. Každý by získal možnost být tím, o čem v dětství snil. Vyrojila by se tu velká množina zpěváků a herců, klávesnice by se zavařovaly pod nápory tisíců nových spisovatelů, naprostá většina lidí by se oddala činnostem, které v zásadě neprodukují obrat, ale pouze krásu. Ano, ke kráse bychom měli všichni spět, ale bez obratu, na kterém je celý systém postavený, by se začalo umírat hlady. A na nemoci. Každý by si chtěl poslechnout potlesk za svou činnost, ale nikdo by nechtěl vyvážet septiky, každý by se chtěl pokochat nad vlastním umem psát ve slově kyj tvrdé y, ale nikdo by nechtěl vykonávat ve fabrice jednu monotónní činnost.Jak by vypadal svět po zavedení základního příjmu?Nynější systém je založen na skrytém otroctví. Zaměstnanec dostává zaplaceno jen tolik, aby nezemřel. Odhlédněme pro tentokrát od vysokých platů určitých profesí. Většina zaměstnaneckých smluv neslibuje ani průměrný plat v ČR a lidé, kteří jsou pod touto smlouvou podepsáni, nejeví jistě známky přílišného nadšení. V okamžiku zavedení základního příjmu by se rozpadla celá infrastruktura výroby, zásobování, distribuce a další. A přesně na této infrastruktuře visí celý svět. Kdo by se odhodlal k tomu, sednout si k pokladně supermarketu a dvanáct hodin pípat? Jistě, velké množství prací, jako právě například prodavačka u kasy, by se dalo automatizovat. Člověk by byl zcela nahrazen strojem, ale na takovouto změnu nejsme technicky připraveni.Co by, kdybyKdyby přesto došlo k zavedení základního příjmu, peníze se nějak sesbíraly, infrastruktura by byla automatizována, nic by v podstatě už nestálo v cestě. V tom okamžiku by pár hloubavých hlav došlo ke zjištění, že jsou zcela závislí na státní libovůli. Což je stav vhodný k nastolení diktatury, nesvobody a následného utrpení.ZávěremSystém je třeba změnit. Je příliš bezcitným. Lidi využívá, dělá z nich jen statistická čísla, zbytečnost, lehce nahraditelnou a tolik všední položku. Nynější systém straní lidem dravým a bezcitným, obhroublým a duševně vulgárním. Ale ponecháním takových lidí ve vedení světa či státu se nedosáhne toho, že se svět či stát změní. Lidská pospolitost je krásná, sepětí a přátelství, ale nacpat tyto pojmy do politiky státu je věc téměř nemožná. Slovo téměř lze brát jako zbožné přání či určitou naději do daleké, předaleké budoucnosti.

Pokračovat na článek


Student a přivýdělek

Jako studující má každý možnost určitým způsobem si přivydělat. Vždy se nějaká ta koruna na hýřivý studentský život hodí a obzvláště pak na vysoké škole, kde není obvykle povinná docházka a student si může rozvrh navolit podle svého uvážení, se nabízí řada možností, jak si přivydělat či najít dlouhodobé zaměstnání.Díky souběžnému studování a práci má student od státu určitá zvýhodnění.Student obvykle hledá brigádu, či přivýdělek.Budeme brát v úvahu, že student nebude vázán klasickou smlouvou na plný úvazek, ale jiným smluvním způsobem. U nás je nejčastějším smluvním vztahem na „zkrácený" úvazek dohoda o provedení práce a dohoda o provedení pracovní činnosti. Další možností je příležitostná činnost a podnikání jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), kterou si probereme ve vlastním článku, zaměřeném na podnikání studentů. Ale zpět k dohodám.Dohoda o provedení práceje nejideálnějším řešením pro kratší brigádu, respektive brigádu, kdy naše činnost u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 150 hodin. To je právě limit, na který se může maximálně tento smluvní vztah uzavřít. Dohoda o provedení práce je samozřejmě definovaná v Zákoníku práce, kde se mimo jiné uvádí i minimální hodinová mzda 48,10 Kč. Zvláštností je možnost uzavření této dohody i ústně, avšak pro oboustrannou jistotu je samozřejmě vhodnější písemná forma. Proč ale dohodu o provedení práce uzavírat, když je maximálně na již zmíněných 150 hodin? Odpověď je jednoduchá. Nulové pojistné. Tedy zaměstnavatel ani zaměstnanec neplatí zdravotní ani sociální pojištění, i kdyby si za daných 150 hodin vydělal třeba i 100 000 Kč. Právě v tomto ohledu je dohoda o provedení práce velmi hojně využívána a pro letní brigádu snad ideální řešení. Zdanění u dohody o provedení práce probíhá standardním způsobem, jako z jakékoliv jiné „brigády" a to si uvedeme na konci celého článku.Dohoda o pracovní činnosti.Druhou velmi oblíbenou formou zvláště u dlouhodobých brigád je Dohoda o pracovní činnosti.Ta má své omezení v maximálně polovině stanovené týdenní pracovní doby v průměru za jeden rok. Tato dohoda o pracovní činnosti musí být podle Zákoníku práce písemná. Z tohoto smluvního vztahu již zaměstnavatel i zaměstnanec platí zdravotní i sociální pojištění jako při pracovním poměru. Pokud však příjem za měsíc nepřesáhl hranici 1 999 Kč, nemusí se zdravotní ani sociální pojištění platit vůbec. V tom tkví výhody v porovnání s klasickým pracovním poměrem.Příležitostná činnost osvobozená od daněTřetí možností je příležitostná činnost osvobozená od daně.Jde o situaci, kdy součet všech příjmů bez odečtení výdajů nepřesáhne v kalendářním roce 20 000 Kč, není nutné tyto příjmy zdanit. Takovou situaci představují však přesně vymezené činnosti. A to příležitostné činnosti (bez živnostenského listu), příležitostný pronájem movitých věcí a zemědělská výroba, kterou neprovozuje podnikatel. Podnikání studentů jako OSVČ si přiblížíme v nejbližších dnech v rozsáhlejším článku.Zdanění příjmů u studentů a brigádStěžejní hodnotou pro určování zdanění je 5 000 Kč za měsíc. Pokud si student za měsíc vydělá do 5 000 Kč má dvě možnosti. Buď podepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel odvede z odměny zálohu na daň sníženou o slevy na dani a na konci roku se provede zúčtování daně ze mzdy. A druhou možností je, že student nepodepíše Prohlášení poplatníka k dani a zaměstnavatel tak okamžitě srazí z odměny 15% srážkovou daň pro finanční úřad. V tu chvíli již tuto odměnu nemusíme nikde dále uvádět a vše je z daňového hlediska správně vyřešeno.Druhou možností je výdělek větší než 5 000 Kč za měsíc. V tu chvíli má zaměstnavatel povinnost odvést zálohu na daň. Samozřejmě při podepsání Prohlášení poplatníka k dani na konkrétní měsíc brigády bude záloha nižší a logicky čistý zisk, respektive výplata brigádníka vyšší. Na konci roku pak následuje zúčtování daně ze mzdy.

Pokračovat na článek


Důchody a penze - Jak fungují důchodové systémy ve světě?

Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi. Jak se mění důchodové systémy ve světě?Zavedení důchodové reformy v Česku se blíží. Z původně plánovaného povinného fondového systému, bude pravděpodobně v Česku zaveden dobrovolný fondový systém, což je lepším řešením. Důchodová reforma v Česku by měla hlavně přinést posílení vlastní odpovědnosti všech občanů za svoji životní úroveň v penzi.Jak se mění důchodové systémy ve světě?V členských zemích OECD se penzijní systémy výrazně liší. Všechny členské země OECD však mají společné, že určitým způsobem ve všech zemích zavedena státní penze.Proč je státní penze důležitá?Státní přináší určitou garanci, že občané za celoživotní práci nezůstanou v důchodovém věku bez prostředků. Státní penze totiž na rozdíl od penzijních úspor ve fondech může pružně reagovat na současnou ekonomickou situaci a legislativními změnami (valorizací) se udržovat na stanovené relaci k průměrné mzdě.Jak vysoká má být státní penze?Rozdíl mezi jednotlivými členskými zeměmi OECD je však výše státního důchodu. Velmi vysoký náhradový poměr státní penze oproti předchozím výdělkům je v Řecku, Lucembursku, Španělsku nebo Rakousku. V těchto zemích má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 80 % předchozího výdělku. Naproti tomu ve Velké Británii, USA, Švédsku, Dánsku nebo Nizozemí má občan pobírající průměrnou mzdu státní penzi ve výši 40 % a méně předchozího výdělku.Mezi zeměmi s nízkou státní penzí jsou však rozdíly v dalším financování důchodu.Jaké?V Nizozemí, Švédsku, Austrálii či Dánsku hraje důležitou roli povinné zaměstnanecké penzijní pojištění. V těchto zemcíh jsou tedy do systému povinně zapojeni zaměstnavatelé. Např. v Nizozemí má více než 90 % zaměstnanců soukromých penzijních plánů, majetek v soukromých povinných důchodových systémech dosahuje v Nizozemí více než 150 % k HDP.Ve Velké Británii či USA je nízká státní penze. Občané s touto skutečností počítají a sami si v produktivním věku výrazně šetří na penzi. Vlastní úspory občanů jsou v těchto zemích nejvyšší na světě. Např. Britové si začínají v průměru spořit na penzi do vlastních vybraných finančních produktů již ve 28 letech. Američané a Kanaďané ve 30 letech. Na vlastní penzi si v Británii, Kanadě či USA spoří více než 80 % všech občanů. Není jistě bez zajímavosti, že důchodci z těchto zemí patří mezi nejoptimističtější. Velká Británie, USA a Irsko jsou země, kde příjem z vlastního spoření je v průměru v důchodovém věku vyšší než státní penze. V Kanadě, Novém Zélandu nebo Belgii jsou soukromé úspory sice nižší, ale pořád velmi důležitým finančním zdrojem. Ve věkové skupině do 75 let je ve Velké Británii na státní penzi závislých pouze třetina důchodců. Čím mladší penzisté, tím více druhů příjmů v penzi ve Velké Británii mají (např. individuální pojištění a příjmy ze soukromého dobrovolného pojištění). Státní penze je však v Británii nízká a občané s tím počítají. Dokonce 90 % Britů je přesvědčeno, že jsou sami zodpovědní za svoji budoucí penzi.Proč je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření?Přestože v Nizozemí, Švédsku nebo Dánsku velmi dobře funguje systém s povinným fondovým spořením občanů v produktivním věku, je pro Česko lepším řešením dobrovolné spoření na penzi. Nizozemí, Švédsko či Dánsko mají zcela jiné ekonomické základy, jinou kulturu, dlouhodobě stabilní makroekonomická data, propracovanější finanční systém, a proto nelze tento systém převést do Česka.Implementace povinného fondového spoření na penzi selhala např. v Maďarsku, které je nám ekonomicky bližší. Maďaři tak přišli o své povinné úspory ve fondech. Maďarsko totiž v důsledku nedostatku financí přesunulo povinné soukromé úspory na penzi do státní kasy.Důchody jsou byznysDůchody vždy budou představovat ohromný balík a byznys, vždy bude existovat riziko, že nahromaděné peníze se využijí jinak, a to především ve východoevropských zemích. Navíc posílení vlastní zodpovědnosti za penzi přináší řadu výhod.Na penzi není nutné pouze spořit, možná lepším řešením je vlastní investování (např. do nemovitostí, do firmy).Např. pořízení další nemovitostí na úvěr, který se uhradí v produktivním životu, je možností, jak mít v penzi pravidelný příjem z pronájmu nebo jednorázový příjem z prodeje nemovitosti. Fungující firma se dá prodat.Současně povinné spoření do fondů nezaručuje vyšší zhodnocení, než dobrovolné spoření.Např. v Austrálii, kde je státní penze jedna z nejnižších státních penzí, tvoří povinné úspory občanů v penzijních fondech hlavní finanční zdroj v penzi. Finanční krize však penzijní fondy v Austrálii citelně zasáhla a jenom za rok 2008 činily ztráty 27 %. Při posílení vlastní zodpovědnosti za penzi je nutné, aby občané věděli, že státní penze bude klesat a důchod pouze zaručí nízkou životní úroveň v penzi.Dobrovolné spoření na penzi je nutné podporovatJestliže však bude v Česku docházet k dalšímu snižování státní penze v porovnání s průměrnou mzdou, tak je zapotřebí motivovat k vlatnímu dobrovolnému spoření. Jak?Občané musí vědět, že bez vlastních úspor to v penzi nepůjde. Je zapotřebí v této oblasti vzdělávat a informovat již středoškoláky. Zvyšování finanční gramotnosti a informovatnosti je důležité.Snižování zdanění práce, aby občané mohli více spořit a investovat. Bohužel v současné době ekonomická situace Česka tuto variantu neumožňuje.Daňové úlevy nebo snížit odvody na pojistné o zaplacené příspěvky do finančních produktů k zajištění na penzi. V současné době tuto možnost česká legislativa umožňuje částečně, prostor pro zvýšení možností zde existuje.

Pokračovat na článek


Stali jste se plátci daně z příjmu?

Pokud si nevíte rady, co udělat se svými penězi, tak je přiznejte Daňovému úřadu. Ten se o vše postará a dohlédne, aby byla daň zaplacena. V České republice existuje systém vlastního určení a stanovení daní. Daně nevyměřuje úřad, ale vyměří si je sám poplatník. Pokud nenajde nějakou jinou cestu.Pozor na dohodyMnoho plátců daně chybuje v některých trochu nepřehledných příjmech. Stát se stará o to, aby zaměstnanec měl co nejmenší práci. Tak tedy z pracovního poměru mít strach nemusíte, daňové přiznání podává zaměstnavatel. Podepíšete jen růžovoučký papír. Měli byste zaměstnavatele donutit k vypracování, aby později nevznikaly problémy s uplatněním slev (třeba na úroky z hypotéky) a hlavně s důchodem. Co se nepřizná, jako by neexistovalo. Přiznat nemusíte ani příjem z dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Tam do 5.000 Kč strhne daň sám zaměstnavatel, který to obvykle ani netuší.Akcie, dluhopisy  a obligacePokud jste zabezpečení „výhodnými“ státními dluhopisy, které vám zajišťuje Ministerstvo financí a kde je procento nad inflaci, pak nemusíte mít starost. Tedy jen do doby, než získají na hodnotě. Pokud je se ziskem prodáte do 6 měsíců od nákupu, platíte běžnou daň z příjmu. Bohužel zřejmě dojde k prodloužení tohoto bezplatného období. Ministrovi Kalouskovi se nelíbí, že by občané mohli rychle vydělávat na akciích, a tak výdělky z kapitálových transakcí trochu omezí. Daň se nebude platit až po 2 letech od nákupu. Jedině lze doufat, že se na dluhopisech prodělá. Dalším úskalím jsou dividendy. Kdo má cenné papíry a dostane nějakou částku za jejich držení (třeba od ČEZu), měl by si pozorně zjistit, zda byly dvakrát zdaněny. První je daň z příjmu právnických osob a ta se poplatníka netýká. Druhá daň je ošemetná a rozdělovaný zisk v podobě dividend se musí ještě jednou zdanit 15% daní, než je skutečně váš. U velkých společností se daní automaticky a dostáváte čistou dividendu. U malých by mohlo dojít k maléru. Nezdaněná dividenda se prostě zdanit někde musí!Vyhráli jste a nedaníteNení vše tak jasné, jak se na první pohled zdá. Podle zákonů EU, které byly implementovány do našeho práva, nepodléhají dani výhry, které jste obdrželi v rámci EU (a kromě toho celého Evropského hospodářského prostoru). Pokud tedy přes internet rádi sázíte na Bahamách a shodou okolností jste nejen vyhráli, ale také svoji výhru dostali, musíte ji přiznat a zdanit jako každý příjem. To se týká i situace, kdy jste na Bahamách osobně. Jedinou výhodou této daně je fakt, že se na příjem většinou nepřijde. Tak daleko moc cifršpionů z MF ČR nesahá. Snad ani MF neuvolní prostředky, aby vás na dovolené pronásledovali sázející daňoví úředníci.Podání přiznáníV životě je málo jistot. Daně patří mezi nejisté záležitosti u sebepoctivějších občanů. Téměř každé peníze se daní a když nedaní, tak alespoň přiznávají. Je proto potřeba zapomenout na hrdost a jednoznačné příjmy přiznat. Kdo přizná i výhru v Casinu na Bahamách, bude obdivován, ale nemusí to být jen příjemné. Daňová správa si ráda prověřuje neobvyklé transakce. Je dobré na sebe neupozorňovat, ale jednoznačné daňové příjmy přiznat. A pokud něčemu nerozumíte, tak se raději obrátit na odborníka. A ještě jedna dobrá a špatná zpráva. Nadále nedaní nic ten, kdo má příjem do 15.000 Kč. A ta špatná – ztráta znamená povinnost podání daňového přiznání.

Pokračovat na článek


Nepracujte zadarmo a zprostředkujte obchod

Mnoho lidí, kteří se ocitli takzvaně „na dlažbě“, se ptá, co bude dál? Osud je nevyzpytatelný a klidné zaměstnání může vystřídat nepříjemná nejistota. K tomu se začnou tenčit úspory a úřady práce také neprojevují nějakou zvláštní ochotu k posílání peněz. Než spadnete do dluhové pasti nevýhodných půjček, popřemýšlejte nad svými možnostmi.Byl jednou jeden podnikatel…A ten měl příbuzné. Když máte úspěch, tak je známých a přátel mnoho. A když přijde neúspěch, jste na něj zcela sami. Ale tento podnikatel byl opatrný, spokojil se s mírným ziskem v mezích zákona a dobře prosperoval. Jen ty žádosti příbuzných o „určitě“, „zcela jistě“ a “stoprocentně“ vrácené půjčky mu trochu přerůstaly přes hlavu. Věděl, že když půjčuje příbuzným, že jsou to takové vymožené dary za jeho úspěch. Jen několik rodinných příslušníků nic nechtělo.Bez práceA potom se jeden z nich ocitl bez práce. A podnikatel, který si byl vědom svojí pokrevní odpovědnosti, by rád pomohl. Ale dotyčný pomoc odmítal a raději živořil. Zní to jako pohádka, ale i takoví lidé existují. Nejsou v parlamentu ani nemají honosné vily a luxusní auta. Ani podnikatel nebyl gaunerem kuponové privatizace nebo zneužívačem dotací. Kupodivu měl v hlavě všechno srovnané a tak se rozhodl pro slušné a férové řešení. Dávno uvažoval nad rozšířením výroby, ale potřeboval odbyt.  A nejlepším pracovníkem je poctivý člověk.Bez pracovní smlouvyProtože by příbuzný nevzal žádnou pracovní smlouvu, navrhl uzavření smlouvy o zprostředkování. Věděl, že takové ujednání není žádnou slastí a že se příbuzný bude muset docela ohánět. Ale také mohl počítat s tím, že jej nebude okrádat, nebude si sjednávat obchody za jeho zády a bude tak kvalitním zástupcem jeho společnosti. Byly to tvrdé roky vzájemné spolupráce, protože se zpočátku nedařilo. Naučit se běžné nebo lepší obchodní triky chvíli trvalo. Ale poctivost a pracovitost si vždy najde svoje místo ve společnosti.Stačí smlouvaSamozřejmě existuje mnoho potulných obchodníků, kteří si vyzvednou z banky či pojišťovny smlouvu a myslí si, že tím vyhráli miliony. Za každým úspěchem je práce. Na začátku zprostředkování služeb nebo obchodu je málo zákazníků, hodně práce a nákladů. Kdo ale vytrvá a je slušný, nakonec se k úspěchu a trvalému příjmu dostane i bez pravidelné výplaty zaměstnavatele. Smlouva o zprostředkování nebo obchodním zastoupení je zajímavým řešením situace. Neznamená hned prostředky, ale nejprve práci. Může se chvíli nedařit. Určitě přijde krize a problémy. Ale ty se dají vyřešit.Výhody smlouvyTaková smlouva je výhodná pro obě strany. Výrobce má zájem prodat a zprostředkovatel také. Rozumně určené procento z ceny a jistota určitého trhu je pro obě strany základem úspěchu. Každý něco zná, má nějaké možnosti v místě bydliště nebo prostě začne objíždět a obvolávat možné zájemce o koupi. Důležité je hlavně dobré sjednání podmínek, aby byla jistota dodání zboží a vyplacení peněz oběma stranám. Proti výplatě se tak může jednat o velmi zajímavé peníze. Stačí prodat třeba nákladní vůz, zprostředkovat domácí úklid nebo brigádu. Za deset procent se dá pěkně žít, když dokážete pouhých 300.000 Kč zprostředkovat měsíčně. A to je prodej jednoho auta nebo 5 – 10 úklidů nebo 20 brigád. Někdy stačí i jedna smlouva o půjčce nebo hypoteční úvěr. Žít si tedy můžete na úkor cizích služeb nebo výroby a jen se starat o odbyt.Pohádky mívají dobré konce a tato jej má také. Jen s jedním vedlejším efektem. Podnikatel samozřejmě byl spokojen a zprostředkovatel také. Oba by si žili až do smrti dobře a spokojeně nebýt nenasytných příbuzných. Tedy těch, kteří si říkali o půjčky a považovali je za dary. Když se po příbuzenstvu rozneslo, že vlastně největším darem byla smlouva o zprostředkování, chtěli ji hned všichni. A k tomu zaplacení nákladů, kanceláří, cestovného a ubytování. A že nic neprodali? To přece nebyla jejich vina… Mohly za to okolnosti, situace, podmínky a všechno možné. A tak si ti dva dál žijí spokojeně za závisti ostatních a ti druzí si opět chodí pro peníze, protože pracovat a brát na sebe rizika je přece příliš složité.

Pokračovat na článek


EU zase vyhazuje naše peníze

Systém rozpočtu EU není ideální. Ať je již kdokoliv zastáncem nebo odpůrcem EU, je jasné, že způsob přispívání států a následné dotace jsou mrháním peněz daňových poplatníků. Pokud chce EU nějak hospodařit společně, musí vycházet z hospodářské situace a v podstatě vybírat daně. Takový postup má smysl. Nebo je nutné s výběrem peněz skončit.Nesmyslný systémEU je takovým dárcem peněz. Vytváří různé programy a přes ně dotuje projekty. Lze tak získat bohužel bezplatné prostředky, které  nemají oporu v ekonomickém pojetí kapitalizmu. Jedna soukromá firma si totiž může nechat něco proplatit a jiná nikoliv. Tím se značně pokřivuje trh. Systém dotací má bohužel i každý stát, ale ten vychází z jiného principu. A to z přímého výběru daní. Stát získává prostředky podle toho, jak jsou na tom podniky ekonomicky dobře a to také ovlivňuje hospodaření státu.EU je mimoEvropská unie však nemá vliv na hospodaření států a jen určitým způsobem inkasuje peníze. Státy jí přispívají a zpětně dostávají peníze na konkrétní prostředky. Chybí tedy základní motivace, jak s prostředky naložit. Tedy naplnit skutečný rozpočet, který je závislý na výběru daní. A protože takto EU nefunguje, chybí ekonomické opodstatnění výběru příspěvků a nesmyslného zpětného rozdávání. Pokud by měla EU skutečně hospodařit s rozpočtem, měla by její funkce být zcela jiná. Musí mít ministerstva, rozpočty a pokud nějaký podíl státu bere, pak se musí na rozpočtu podílet.8 miliardV EU dochází k degradaci vzdělání jeho dostupností a také u mladých lidí chybí praxe.  Proto je alarmující počet nezaměstnaných v této skupině obyvatel. EU ale vymyslela opět bezednou díru na peníze. Poskytne na vzdělání, praxi a garantovanou práci 8 miliard Eur. Tyto prostředky by sice mohly pomoci, ale jako vždy budou částečně promarněny a rozkradeny. Problémy s nezaměstnaností se musejí řešit návratem ke konkurenčním metodám. Evropa ztratila díky levné pracovní síle z Asie svoji konkurenceschopnost. Nezaměstnanost se nedá vyřešit dotací. Ale zřejmě jen ochranou trhu, ekonomickým růstem, který právě brzdí byrokracie a zákony.Uvolnění trhu práceMísto vyhozených peněz by bylo potřeba snížit daňovou zátěž zaměstnanců, snížit počty úředníků a DPH. Tím by nastal růst a mohli by být zaměstnáváni i mladí a perspektivní lidé. Samotnou dotací do vzdělání místa nevzniknou. EU tak dotuje vytlačení starších lidí z míst pro mladší. Tedy zaplácne jednu díru jinou  a v konečném důsledku jen přesune některé zaměstnance mezi nezaměstnané.  

Pokračovat na článek


Zajímavosti a závěr

Ve „Strakonickém dudáku“ si vyzpěvuje mazaný Vocilka, že „….peníze jsou pány světa“ a něco na tom asi bude, i když každý mravně tvrdí, že mu o nejde. Všichni ale víme, že o peníze jde vždy „až v první řadě“.Od té doby, co si lidé uvědomili hodnoty věcí, které je obklopují a dopracovali se ke vzniku platidel, každý jich chce mít co nejvíc, protože dávají pocit moci a lidé si za ně kupují nejen zboží, ale i úřady, kamarády, společnost a iluze. Kvůli penězům se vedou války, umírají lidé, ničí se charaktery. Přesto vždycky budou věci, které si za ně nekoupí ani ten největší boháč. Mezi ně patří na prvním místě zdraví a na druhém láska.Zdálo by se tedy, že peníze přinášejí jen samé negativní věci.  Není to pravda, peníze jsou jen prostředkem k něčemu a k čemu, to určujeme my, lidé.Pokud nám budou sloužit k odměně za dobrou práci, je zprostředkování koupě věcí, které nám nebo někomu jinému udělají radost, k odstranění některých hrozeb, kterými se naše planeta hemží, prostě k zlepšení kvality našeho života a k zajištění naší budoucnosti, je to v pořádku a jejich účel byl splněn.Stanou-li se prostředníkem zla, mělo by být potrestáno ono zlo a ne odsuzovány peníze, tak jako nemůže být odsouzena zbraň, která zabíjela, ale ruka, která ji vedla.Ideály komunismu, které nám slibovaly život bez peněz asi nebudou nikdy naplněny. Peníze nás budou dál provázet životem a budou měřítkem naší pracovní výkonnosti a  společenské prestiže ať již v kladném nebo záporném slova smyslu. Málokdy je budeme vnímat jako něco jiného.Jako důkaz nám poslouží jen prostý dotaz, aby kdokoliv z nás popsal, co je vyobrazeno třeba na dvoustovce nebo na dvoutisícovce. Těch, kteří to budou přesně vědět je jen velmi málo. Když tato malá umělecká díla nebudeme moci vyměnit za něco, co posílí naši prestiž nebo uspokojí naše potřeby, přestaneme jim věnovat pozornost.K životu je prostě potřebujeme, ale naše potřeba by měla vést někde onou „zlatou střední cestou“, která z nás neudělá ani Harpagony, ani případy pro sociálku. Užívejte si je a dělejte  za ně radost sobě i svému okolí. Věřte, že na onen svět si je nikdo s sebou nevezmeme.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek


Proč Češi téměř neinvestují

Ve svém okolí a při práci na své diplomové práci jsem zjistil, že investování, není v české populaci, zejména oproti vyspělým zemím jako USA, Velká Británie, Japonsko, Německo či Švýcarsko, příliš rozšířené. Za hlavní důvody považuji zejména tyto:Chybí výukaFinanční gramotnost se nevyučuje na školách  a dnešní mladá generace se nemá od koho dozvědět principy investování – chybí odborníci na tuto problematiku na středních školách a u rodičů nevidí příklad v praxi. Naopak jsou utvrzování v tom, že investování je rizikové a nebezpečné (zkušenost z vlastní rodiny). Z médií slyšíme o finanční krizi a akcie pro nás tímto již navždy zůstanou jako něco obrovsky riskantního, protože nechápeme souvislosti. Finanční instituce tomu přizpůsobují svou nabídku a ani se nesnaží poučit své klienty o principech investování a dále propagují hlavně konzervativní produkty jako jsou stavební spoření, kapitálové životní pojištění, penzijní připojištění, termínované vklady či spořící účty. Když už nabídne podílový fond, bude se jednat nejspíš o málo výnosné peněžní či zajištěné fondy. Za RČinvestments proto chystám vzdělávací semináře pro širokou veřejnost a výuku finanční gramotnosti pro studenty středních škol.Socialistická minulostJde o pozůstatek minulého režimu, kdy obchodování na kapitálových trzích bylo nepřístupné stejně jako celý princip kapitalismu. Lidé měli jednu banku, jednu pojišťovnu a vkladní knížku a neměli přístup ani informace o možnostech investování. Dnes však žijeme v tržní ekonomice a hlavní zásadou kapitalismu je fakt, že peníze vydělávají peníze. Bohužel nepříjemné zkušenosti z kuponové privatizace přinesly investování vizitku nebezpečné aktivity. Věřte, že jde o mýtus a Vaše peníze již budou v bezpečí."Nemám peníze abych mohl investovat."Investování má také vizitku aktivity pouze pro bohaté. Střední třída obyvatel, právě pro kterou má investování dle mého názoru největší smysl, o této možnosti nemá téměř ponětí. Někteří investoři ji proto nazývají "chudí, kteří o tom ještě neví". Investovat však lze i 100 Kč. Proto si myslím, že není nikdo, kdo nemůže investovat. Jsou pouze lidé, kteří nechtějí investovat, bojí se nebo investování nerozumí. Posláním RČinvestments je tento postoj změnit.Konzumní společnostŽijeme v době konzumní společnosti, podporované masivní reklamou výrobců spotřebního zboží. Jsme ze všech stran zavaleni jejich nabídkou a někdy naprosto nesmyslně utrácíme za věci zbytečné, nebo takové, které si vzhledem ke svým příjmům nemůžeme dovolit – jen proto, abychom dobře vypadali před svými známými nebo proto, že se nám najednou nahromadily na účtu. Naše pýcha nás připravuje o peníze, které za nás mohou pracovat. Máme strach, že vložíme peníze někam, kde časem o část z nich můžeme přijít, a tak je místo toho utrácíme za něco, co ztratí hodnotu téměř okamžitě (například automobily, elektronika, luxusní dovolené).Dostupnost půjčekKam se podíváme, všude reklama na spotřebitelské úvěry, rychlé půjčky či kreditní karty. Je pro nás proto snadné si peníze vypůjčit, místo abychom si na své spotřební zboží našetřili, případně místo abychom trvale udržovali určitou finanční rezervu. Zadlužit se na Vánoce se stává čím dál běžnější a zisky splátkových společností rok od roku rostou. Naše peníze z bankovních vkladů, místo aby pomáhaly financovat české podnikatele a rozvíjet naši ekonomiku a tím i zaměstnanost, jsou často použity na půjčky pro nešťastníky, kteří neumí zvládat své finance a mohou se takto dostat do nepříjemné dluhové spirály.Krátkodobá orientaceVelmi málo z nás uvažuje dlouhodobě – často slýchám od přátel, že neřeší, co bude za 20let nebo, že „důchodu se nedožiji.“ Statistika uvádí, že 92% dnešní populace se důchodu dožije, my si ale chceme co nejvíce užívat, dokud jsme mladí. Tvrdě pracujeme, tak si za své peníze chceme dopřát příjemné prožitky, a to ihned. Právě pro mladé slušně vydělávající lidi je však dlouhodobé investování životní příležitostí, jak docílit finanční nezávislosti. Socialismus udělal z našich dnešních seniorů velmi chudé osoby, a tak se ho někteří mladší až štítí. Začneme-li však co nejdříve budovat svou finanční nezávislost, můžeme jít na penzi předčasně a plnými doušky si užít podzim života.Pomoc od státuSpousta lidí spoléhá na stát, že se o nich v případě nouze postará, místo aby si budovali své vlastní bohatství. To je však obrovskou chybou. Zvláště při dnešním stavu veřejného rozpočtu je pro mě nepochopitelné, že někdo věří slibům politiků, kteří jednají pouze ve vlastním zájmu, činí populistické sliby a nevidí dále než do příštích voleb. Sociální dávky v budoucnu rozhodně nemusí být samozřejmostí. Češi přeceňují také význam státních podpor ke stavebnímu spoření a penzijnímu připojištění a o jiné možnosti se ani nezajímají. Tyto peníze jsou ale peníze z našich daní - co získáme na příspěvku nám stát někde jinde musí vzít!Lákavý jackpot v loteriiDoufáme v paní Štěstěnu a snažíme se snadno vydělat velké peníze ve Sportce či hazardních hrách. V obou případech jsme však matematicky v nevýhodě a naše peníze pravděpodobně skončí v rukou kasina či Sazky.Především důsledkem výše zmíněného mohou senioři z vyspělých zemí trávit svůj důchod cestováním po světě, zatímco ti čeští budou po zbytek života odkázáni na minimální penzi od státu.

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Investice do nemovitostí

Investování do nemovitostí je jednou z tradičních možností investování.V minulosti prakticky nebyla jiná možnost investování, než právě nákup nemovitosti. V porovnání s jinými typy investice je nemovitost hmatatelná a představuje jistotu a stabilitu. Jedná se o reálný majetek, který je odolný vůči inflaci.Nevýhodou investování do nemovitostí však je jejich špatná likvidita. V případě, že bude investor své prostředky investované do nemovitosti rychle potřebovat, bude mít velmi složité nemovitost v dané chvíli prodat za adekvátní cenu. Spíše bude muset jít s cenou nemovitosti dolů, aby ihned oslovil potenciálního kupce, který mu bude ochoten ihned peníze za daný dům či byt převést. Předmětem investování do nemovitostí jsou stavební pozemky, byty a rodinné domy. Obvykle se jedná o dlouhodobější investice, kde je nízká míra rizika a prakticky stálý mírný výnos, odvislý od lokality, atraktivity či od změn územních plánů. Díky tomu je investování do nemovitostí stále značně oblíbené, jelikož skrývá řadu aspektů a informací, ke kterým má přístup pouze omezené množství lidí. Důležitá je při investování do nemovitostí znalost prostředí.Vhodné je mít informace v předstihu či určitým způsobem predikovat vývoj, který může nastat. Pokud jsou signály, že se bude měnit územní plán, zlepšovat dopravní dostupnost, občanská vybavenost či kvalita prostředí, je šance se rozhodnout, ještě před dobou, než se tato informace stane realitou. Tím se dá včas prodat nemovitost, která bude výhledově stagnovat či klesat na ceně a nebo naopak koupit levně v lokalitě, které bude v dlouhodobém horizontu atraktivnější a tím pádem výnosnější. Investice do nemovitostí jsou úzce spojeny i s ekonomickým a hospodářským vývojem. Různé realitní bubliny či ekonomická recese dokáží značně zamávat s celým trhem nahoru či dolů a informace o ceně nemovitosti pak ztrácí hodnotu, jelikož se nedá odhadnout reálná cena, za kterou by se daný dům či pozemek koupil v době stability.  Český statistický úřad zveřejnil průzkum realitního trhu.Studie sleduje cenový vývoj na trhu realit, především bytů. Výrazný růst cen nemovitostí, způsobený vysokou poptávkou a živený nízkou cenou peněz v podobě hypotečních a jiných úvěrů na bydlení, narazil ve druhé polovině roku 2008 na svůj strop. Druhým cílem práce je zmapovat orientačně nabídku a poptávku na trhu nemovitostí a vývoj hypotečních úvěrů. Sledovaným obdobím jsou léta 1997-2007, resp. dosažitelná data za rok 2008 a druhé čtvrtletí 2009.• Investice do nemovitostí je v ČR považována za nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené.• Za tzv. „bublinu" cen daného aktiva obecně je považovaná explozivně a asymetricky tvořená odchylka tržní ceny aktiva od její fundamentální hodnoty s možností její náhlé a výrazné korekce. Může za ní být také považován excesívní vývoj ceny daného aktiva ve srovnání s cenovým vývojem jiných typů aktiv. Bubliny cen aktiv bývají často způsobovány psychologickými faktory v chování tržních subjektů, očekáváními typu sebenaplňujících předpovědí, aj. Identifikace bublin je tak obtížná jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. V ČR je takto definované zadání vývoje na trhu nemovitostí problematické především s ohledem na dostupnou datovou bázi.• V ČR neexistuje „oficiální" index cen nemovitostí z příčin stojících mimo statistické zjišťování (absence potřebné legislativy). Data o kupních cenách nemovitostí sledovaná Českým statistickým úřadem zahrnují pouze část trhu - chybějí data o cenách nových bytů prodávaných developery a realitními kancelářemi, ale i prodeje stávajících bytů obcemi (ve všech těchto případech neexistuje povinnost podávat přiznání daně z převodu nemovitostí, jako je tomu u převodu bytů mezi fyzickými osobami). Tento problém ztěžuje konstrukci indexu cen nemovitostí zobrazujícího přesněji cenový vývoj na trhu realit. Nabídkové ceny mají charakter indikativní.• Během období 1998 až 1. čtvrtletí 2009 bylo možné na trhu nemovitostí v ČR pozorovat dvě vzedmutí cenové hladiny tažená především vývojem cen bytů. Zatímco příčinou růstu cen v letech 2002 a 2003 byla vysoká očekávání další cenové expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004, od roku 2007 do poloviny roku 2008 byla důvodem výrazného pohybu cen vzhůru silná ekonomická konjunktura – projevující se dynamikou mezd, značným poklesem nezaměstnanosti, příznivým hodnocením domácností co se týká jejich ekonomické a finanční situace i jejího očekávání.• Zvýšení úrokových sazeb úvěrů na bydlení během této druhé vlny růstů cen nemovitostí neomezilo poptávku domácností po vlastním bydlení. Úrokové míry úvěrů tohoto typu začaly stoupat v prvních měsících roku 2006, výrazněji pak akcelerovaly od poloviny roku 2007 (ze 4,28 % v říjnu 2005 na 5,6 % v srpnu 2008 u nových úvěrů bank na nákup bytové nemovitosti, u samotných hypotečních úvěrů pak ze 3,64 % na 5,82 %).• Vzhledem ke zvýšenému riziku nesplácení úvěrů stoupl v roce 2009 prudce individuální zájem klientů bank o toto pojištění. Podíl nesplacené části úvěrů a celkové hodnoty zastavených nemovitostí však z pohledu zajištění zatím neindikuje pro portfolia bank vysoké riziko (56 % v roce 2008) – k jeho zhoršení však povede další pokles cen domů a bytů v roce 2009, naopak proti zapůsobí výrazný útlum úvěrové aktivity v půjčkách na bydlení.• Co se financování týká, od poloviny roku 2008 vedlo počínající zhoršování situace v ekonomice k výraznému poklesu (meziročně i proti tříletému průměru) počtů nově poskytnutých hypotečních úvěrů, celkových objemů (-39 % meziročně za 1q 2009) i průměru půjčované částky; zvýšená korelace těchto parametrů s úrovní sazeb i důvěrou domácností začala být od poloviny roku 2007 více patrná. Objem úroků z vlastnictví placených domácnostmi za rok 2008 klesl meziročně na 32,2 mld. z 34 mld. korun.• Pokles poptávky po bydlení byl patrný již v březnu 2008, kdy největší developerské společnosti ohlásily meziroční snížení zájmu o nové bydlení o 10 až 20 % (změny DPH u stavebních prací). Očekávané podzimní znovuoživení se nedostavilo, naopak na trhu s domy a byty docházelo ke zlevňování (především u bytů ve starších panelovým domech a u novostaveb v méně lukrativních lokalitách). Následně pak zejména v jarních měsících roku 2009 bylo možné využít řady slev a impulsů, kterými developeři stimulovali poptávku. Mimoto začalo v roce 2009 také docházet k výraznému snížení počtu nově zahajovaných bytů a tedy k nižší nabídce.• Od druhé poloviny roku 2008 do konce období sledovaného v této studii (1. čtvrtletí 2009) procházel trh bytů v ČR cenovou korekcí. Přestože meziroční pokles nabídkových cen, k němuž došlo poprvé od 2. čtvrtletí 2005, se nezdá být příliš hluboký (-2,9 %), velmi rychlá je především jeho dynamika, která oslabila za pouhá tři čtvrtletí o 10 p. b. (+7,1 % ve 2. čtvrtletí 2008).• Prudší propad cen bytů byl patrný na trhu mimo hlavní město Prahu. V regionech se za období od července 2008 do června 2009 snížila jejich dynamika o 15 p. b. na meziroční pokles o 6,3 % ve 2. čtvrtletí 2009. Přestože po téměř celé desetileté období s výjimkou druhého pololetí 2008 a prvního čtvrtletí 2009 byl cenový vývoj v ČR na trhu s byty předurčován pohybem jejich cen v hlavním městě Praze, právě v těchto zmíněných časových obdobích zaznamenal obrácenou tendenci.• Pád nabídkových cen pražských bytů se odehrál v průběhu jediného čtvrtletí. Za čtvrtý kvartál 2008 se sice jejich ceny meziročně snížily o 1,7 %, ale mezikvartální ztráta tempa dosáhla 7,8 p. b. Nelze ji přičíst např. vysoké srovnávací základně předchozího období, protože v posledních třech měsících roku 2007 již předchozí cenový růst mírně polevil (+4,2 %).• Podle údajů z realitních kanceláří vzrostla v roce 2008 meziročně poptávka po pronájmech bytů v průměru o 5 %, v některých lokalitách (Ostrava) však až o 50 %. Odhady růstu této poptávky v roce 2009 činí až +20 %, odhady cen nájemného +10 %, přičemž dlouhodobou tendencí je zřejmě jejich stagnace až pokles, protože bytů k pronájmu je velké množství – ovšem přestože pokračující deregulace nájmů tlačí na pokles cen tržního nájemného stejně jako převis nabídky bytů k pronájmu, je nutné vzít v úvahu, že segment bytů s regulovaným nájemným je relativně malý a jeho uvolňování by nemělo výši tržního nájemného ovlivňovat výrazným způsobem.

Pokračovat na článek


Fotovoltaická elektrárna nebo jaderná?

Na prvním místě jsem uvedl zdraví. Jistě je pro mne důležitější než peníze, ale přesto jsem začal ekonomikou, abych nebyl napadán pro jakési zaujetí proti jádru.Všichni víme, že jaderná elektrárna vykazuje ve svém okolí zvýšenou radiaci. Odborníci nás ubezpečují, že je zvýšení tak malé, že ani nepřevyšuje povolené limity. Jsou však povolené limity zdraví bezpečné? Možná ano, ale zaměstnanci jaderné elektrárny jsou tomuto záření vystavováni pravidelně a tam bych si již nebyl zcela jist absolutní zdravotní nezávadností prostředí.Fotovoltaická elektrárna však žádnou radiaci nevyzařuje a ani žádné obdobně nebezpečné vlivy na zdraví nebyly naměřeny.To je pravda pouze zčásti, protože je pravdou, že dochází k velkému odparu chladící vody z chladících věží. Kdo již někdy u jaderné elektrárny byl, ví dobře o čem hovořím (ostatně mi to připomíná, že jaderná elektrárna ještě potřebuje velký zdroj vody a ta se musí upravovat pro použití v chladících věžích a celém chladícím systému elektrárny). Jaderná elektrárna má tedy značný vliv na okolní ekosystém jednak značnou spotřebou vody, jednak její velkým odparem.Fotovoltaická elektrárna k provozu vodu nepotřebuje a pro čištění fotovoltaických článků jí stačí pouhý občasný déšť.K přírodě a ekologii ještě přidám úvahu o záboru velkých ploch, kdy ČEZ uvádí ve zmíněné srovnávací tabulce, že fotovoltaická elektrárna potřebuje plochu cca 50 km2 na 1000 MW instalovaného výkonu. Tohle je však naprosto nepřesné číslo a hovoří o standardních panelech vyráběných v minulém století. Pokud bychom použili dnešní moderní panely, potřebovali bychom pro tento výkon cca 13,5 km2 a po roce 2020 by mohlo jít již pouze o 2,5 km2. Z uvedeného pak vyplývá, že námi uvažovaná fotovoltaická elektrárna by mohla zabrat plochu asi 25,5 km2.Tato plocha samozřejmě mnohonásobně převyšuje potřebu jaderné elektrárny, která by se měla vejít na plochu kolem 2 km2.Fotovoltaická elektrárna však nepotřebuje žádné ochranné pásmo a ani bezpečnostní zóny a navíc je možné jí rozprostřít po celém území České republiky tak, aby vhodně doplňovala stávající zdroje elektrické energie a aby nevyžadovala pro svou distribuci rozvody velmi vysokého napětí nad 110 kV, které jsou velmi drahé. Výhodou je i to, že lze fotovoltaickou elektrárnu instalovat po velmi malých zdrojích na místech, která by jinak nemohla být využita k žádným rozumným účelům. Jde například o bývalé skládky, popílkoviště, tzv. haldy (Příbram, Most apod.), vojenské střelnice a cvičiště, ale také na velké množství budov od rodinných domů, až po sportovní haly, nákupní a logistická centra.Dále bych tady chtěl upozornit na to, že s výstavbou jaderné elektrárny dochází k záboru půdy nebo alespoň specielně vybíraných pozemků, kde musí být splněna i přísná kritéria pro bezpečnost, jako jsou geologické, seismické a další podmínky. Nemusím asi již dodávat, že fotovoltaická elektrárna takové náročné podmínky pro svou spolehlivou a bezpečnou práci nepotřebuje.BezpečnostA tím jsme plynule přešli k bezpečnosti! Pochybuji, že mezi čtenáři bude jediný, který by chtěl tvrdit, že je jaderná elektrárna bezpečnější než elektrárna fotovoltaická. Netvrdím, že musí každá elektrárna dopadnout tak, jako ta v Černobylu, ale lidské selhání se vyloučit nedá a ani sebelepší zabezpečení není nikdy bezchybné. Když pomineme nebezpečí jaderné katastrofy, která by mohla znamenat konec jižních Čech, nemůžeme v žádném případě pominout přepravu jaderného paliva do elektrárny, předtím samozřejmě jeho těžbu a úpravu, což jsou také nebezpečné úkony. Po použití jaderného paliva se tzv. vyhořelé jaderné palivo musí přepravit do nadzemních meziskladů ve speciálních kontejnerech a velmi dlouhou dobu se musí sledovat jeho aktivita. Jde především o teplotu a radiaci. I na tomto místě, jak při přepravě, tak při skladování v meziskladu, může dojít k úniku značného množství radiace a je zde i v dnešních dnech všudypřítomné nebezpečí teroristického útoku, proti kterému je mezisklad výrazně hůře zabezpečený než samotná jaderná elektrárna. Až po zchladnutí vyhořelého jaderného paliva se může toto palivo ukládat do podzemních úložišť. V této souvislosti je třeba říci, že jde o finančně velmi náročné dílo, které není, alespoň z mého pohledu, šetrné k přírodě a ani k v okolí žijícím lidem a dosud neexistuje metoda, která by zajistila 100 % bezpečnost tohoto ukládání.Jak jsem již psal, fotovoltaická elektrárna je plně 100 % recyklovatelná a zajišťuje tedy plnou bezpečnost i po skončení životnosti. Veškeré prvky jsou nevýbušné, nevyzařují žádné známé či měřitelné radiační záření, nejsou jedovaté a neuvolňují nebezpečné látky.Jistě se najde mnoho otázek, které v tomto článku nebyly zodpovězeny. A ani být nemohly. Pro zodpovězení všech otázek, které mě, v souvislosti s tímto tématem, napadly, bych potřeboval napsat celou knihu a zapojit do toho desítky, možná i stovky odborníků z různých oblastí techniky i ekonomie, jaderné a státní bezpečnosti, ekologie a dalších oborů. Věřím však, že si každý, kdo stojí o pravdivé podávání informací, v tomto článku našel alespoň vodítko, kudy se při hlubším zkoumání dané problematiky pustit, aby odhalil ještě mnohem více podrobností o koncepci energetické bezpečnosti a soběstačnosti státu, o které se v poslední době tak často mluví, když se zdůvodňuje dostavba jaderné elektrárny v Temelíně.

Pokračovat na článek


Nemovitosti jsou dobrou investicí

Ty kvalitní a v dobrých lokalitách se budou v průměru zhodnocovat šesti procenty ročně.Na začátku by se měl investor rozhodnout, jakou výši prostředků použije při investování. Tak aby všechny prostředky nedal do nákupu nemovitosti a na rozložení rizika mu pak už nezbylo nic. Vždy bychom se měli snažit rozložit své prostředky mezi různé druhy investic.Specifika i rizikaInvestice do nemovitostí má svá specifika i rizika. Je třeba si uvědomit, že tato investice bude vyžadovat čas, starost a dobrý odhad.Kolísání cen bytů ovlivňuje celá řada faktorů, jako například umístění bytu, kvalita řešení, možnost parkování či dopravní dostupnost. Dále potom situace na trhu, tedy převaha poptávky nad nabídkou. V posledních letech v České republice na nemovitostech určených k bydlení jen málokdo prodělal.Ceny bytů rostouCeny nových bytů průběžně rostou už od roku 1989. Z tehdejších sedmnácti tisíc korun za čtvereční metr se dostaly na cenu kolem šestatřicet tisíc. Ceny nových bytů se v uplynulém roce nejčastěji pohybovaly v závislosti na lokalitě a jejich kvalitě od 25 tisíc do 45 tisíc korun za metr čtvereční. Výjimkou mezi novými byty by mohlo být luxusní bydlení, o které mají zájem převážně cizinci. A to jak v novostavbách, tak i například v půdních vestavbách v centru měst, jejichž ceny často začínají na 70 tisících za čtvereční metr.V ceně nemovitostí se odráží i sílící poptávka právě zahraničních investorů. V Praze jsou byty stále levnější než v západoevropských městech, přitom míra výnosu této investice je vyšší, pohybuje se mezi sedmi až osmi procenty.Zájem hlavně o malé bytyCizinci mají zájem hlavně o malé a středně velké byty do velikosti 70 m2 v centru velkých měst. Tyto byty po té pronajímají od 10 do 45 tisíc korun dle velikosti, lokality, kvality bytu a možnosti parkování. Obvyklý tržní nájem bytu o velikosti 50 m2 se pohybuje v Praze mezi 10 000 až 30 000 korunami za měsíc a v případě krátkodobého pronájmu může dojít k navýšení až o 30 %. V minulém roce začal poptávkový boom nejen po starších panelových bytech, ale i po nových bytech.Vliv DPHHlavní hnací silou pro developerské firmy, které začaly a letos dokončí rekordní počet bytů, byla hrozba přesunu stavebních prací spojených s bydlením do vyšší kategorie DPH. Odhaduje se, že v tomto roce by mohlo být zkolaudováno až padesát tisíc bytů oproti loňským třiceti tisícům.Hodně dokončených projektůDíky enormnímu množství dokončených projektů by se ceny nových bytů neměly zvyšovat, a tedy by měly zůstat na stejné úrovni jako v loňském roce. Ceny nemovitostí rostly v loňském roce v průměru o 6 %, ale ani skok o 20 % v určitých lokalitách nebyl vzácností.Žádná stagnace nebo poklesNa druhou stranu hlavní faktory, které měly vliv na zvyšující se ceny bytů, už pominuly. Jednalo se převážně o pokles výstavby nových bytů v devadesátých letech spojené s možností dostupných hypoték pro lidi s průměrnými platy a v neposlední řadě dospívání silných ročníků ze sedmdesátých let. Také si musíme uvědomit, že u nás neproběhla za posledních 17 let žádná stagnace nebo pokles, jak je tomu běžné na vyspělých trzích.Šest procent ročněJestliže posoudíme veškeré faktory, pořád jsou nemovitosti z dlouhodobého hlediska dobrou investicí. Ty kvalitní a v dobrých lokalitách se budou v průměru zhodnocovat šesti procenty ročně.Možnosti investorůPro drobné investory do nemovitostí se otevírají možnosti v podobě nemovitostních fondů, certifikátů na nemovitostní sektor, sektorové otevřené podílové fondy a v neposlední řadě přímo nákup akcií firem podnikajících v nemovitostním sektoru. Například na pražské burze v tuto chvíli zatím můžeme koupit akcie dvou firem: ORCO a ECM Real Estate Investments A.G., které za poslední tři měsíce posílily o 17 a 27 %.Vstup na burzuU firem podnikajících v nemovitostním sektoru nezáleží, na jaké burze jsou kotovány, ale na konkrétních projektech, které tvoří jejich ekonomickou činnost. Je pravda, že investor si může vybrat z akcií několika desítek nemovitostních firem podle toho, na kterou burzu má přístup jeho burzovní makléř.Investice do nemovitostí i do nemovitostních fondů jsou dlouhodobé investice, které slouží jako stabilizující část investičního portfolia.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehody

Každoročně přibývá registrovaných aut, čím dál více občanů má řidičské oprávnění, více aut na silnicích znamená i více dopravních nehod. Na jakou náhradu škody při dopravní nehodě máte jako poškozený nárok?Náhrada škody při dopravní nehodě je upravena zákonem č. 168/1999.Poškozený má právo na náhradu:škody na zdraví nebo usmrcenímškody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věciškody, která má povahu ušlého ziskuúčelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nárokůKdyž je pouze škoda na autě?V případě dopravní nehody, je pouhá škoda na autě jednoznačně nejmenším problémem. Přesto samozřejmě všichni poškození oprávněně chtějí, aby bylo jejich auto uvedeno do původního stavu.   Aby byla škoda na auto zlikvidována z povinného ručení, tak je nutné, aby poškozené auto prohlédl likvidátor pojišťovny. Ze zákona musí poškozený poskytnout součinnost, a proto je nutné se co nejdříve po nehodě, spojit s pojišťovnou občana, který dopravní nehodu způsobil. Oprava vozidla tedy následuje až po prohlídce a sepsání zápisu od likvidátora příšlušné pojišťovny. Při určení výše škody se přitom vychází dle § 443 občanského zákoníku z ceny v době poškození. Náhrada škody je tedy proplacena do výše hodnoty poškozených dílů, která je u starších aut nižší, než u následně opravených nových dílů. Čím je auto starší a má více najetých kilometrů, tím je tento rozdíl vyšší. Jestliže nepojištěné vozidlo způsobí škodu, poškozenému ji uhradí ČKP z garančního fondu. Pak ji ovšem vymáhá po nepojištěné osobě. Celá záležitost může skončit soudem, případně i exekucí.Kdo určí viníka nehody?V případě, kdy škoda na autech nepřesáhne 100 tisíc Kč a nebyla způsobena škoda na zdraví či majetku třetí osoby nebo zničení komunikace, tak mohou rozhodnout o viníkovi nehody sami účastníci dopravní nehody, kteří sepíší protokol o dopravní nehodě, kde pokud možno co nejpřesněji určí, kdo dopravní nehodu zavinil, případně uvedou i svědky a doplní fotografie z místa nehody.Pojišťovny se často setkávají s rozdílným posouzením a uvedením viníka nehody. Není povinností řidičů se na viníkovi nehody dohodnout. Povinností je pravdivě vyplnit formulář o dopravní nehodě a popsat situaci, jak k dopravní nehodě došlo. Pojišťovna určí podíl viny a určí viníka dopravní nehody.Náhrada škody se řídí občanským zákoníkemLegislativní úprava v občanském zákoníku je pro náhradu škody (na majetku, zdraví či ušlém zisku) rozhodující. Nový občanský zákoník, který v případě, že úspěšně projde celým legislativním procesem, výrazně posiluje práva občana, který utrpěl škodu.Kolik stojí lidský život určený pojišťovnou podle jejich tabulek?Současná právní úprava v případě újmy na zdraví nebo smrti účastníka dopravní nehody určuje výši náhrady škody dle tabulek.Právě podle těchto tabulek lidský život má v současnosti hodnotu 240 tisíc korun. V případě rozhodování dle nového občanského zákoníku (v případě schválení bude platit od 1. ledna 2013) budou moci soudci určovat náhradu škody individuálně. Náhrada škody bude tedy více zohledňovat konkrétní případy dle životních okolností postiženého (jeho vykonávané práci, příjmu, rodinným okolnostem…).Pojišťovna a poškozený mají rozdílné zájmyPři proplácení náhrady škody z povinného ručení mají samozřejmě pojišťovny a poškozený rozdílné zájmy. Pojištovny chtějí co nejnižší finanční plnění a poškozený co nejvyšší finanční plnění. Přestože většina pojišťoven zkvalitňuje své služby, vyřizuje proplácení škody z povinného ručení rychleji a pracovníci jsou zkušenější, tak vždy budou mít logicky opačný zájem než poškozený.Poškození často vůbec netuší na co všechno v rámci povinného ručení mají nárok a často jim tyto skutečnosti pojišťovna sama nesdělí.Kdo z účastníků dopravní nehody může žádat odškodné?Zákon o pojištění odpovědnosti v otázce rozsahu a výše náhrady odkazuje na občanský zákoník a to konkrétně na ustanovení § 442 a násl. občanského zákoníku.

Pokračovat na článek


Škody hrazené z povinného ručení a havarijního pojištění

Povinné ručení je zákonný produkt, který musí povinně využívat každý řidič. Postup vyřízení povinného ručení je velice jednoduchý, a aby se člověk vyhnul problémům s pojišťovnou, stačí respektovat několik základních pravidel.Ochrana při povinném ručeníPovinné ručení, jak jistě všichni dobře víme, funguje na majetek osob, které byly při nehodě poškozeny. Výplata probíhá z povinného ručení viníka. To jen na úvod. Řada lidí ale kombinuje povinné ručení s havarijním pojištěním. V tu chvíli pak dochází k celé řadě možných nesrovnalostí, díky kterým nemusí být vždy majitel vozidla spokojen.Škody na straně poškozených mohou mít charakter škody na zdraví či usmrcení, škody na majetku či ztrátě věci a škody v podobě ušlého zisku, účelně vynaložených nákladů například na právní služby spojené s uplatňováním škodových nároků.Postupy pojišťovny a likvidátorPři vyřizování kterékoliv z těchto škod je potřeba postupovat přesně podle podmínek pojišťovny, jinak se můžete dočkat velice nemilého překvapení. Tedy situace, že pojišťovna vyplatí jen poměrnou část škody, nebo dokonce škodu vůbec neuzná. Důležité je zkontaktovat pojišťovnu a domluvit se na dalších následujících krocích. Při škodě na majetku je jednoznačně nutné buď přítomnost likvidátora pojišťovny, nebo důsledná dokumentace daných problémů. Rozhodně nedoporučujeme opravovat vozidlo před tím, než si ho likvidátor prohlédne či vám nedá souhlas k tomu, že mu stačí informace nafocené a sepsané.Po informování a shlédnutí vozidla likvidátorem (a samozřejmě jeho sepsáním dané skutečnosti) vám už nic nebrání v opravě vozidla a následné uplatnění škody vůči pojišťovně viníka.Kdo uhradí faktury ze servisu?V praxi pak jde obvykle o následující posloupnost. Vy jako majitel vozidla si necháte vozidlo opravit, zaplatíte fakturu servisu a až následně předáte fakturu pojišťovně, která vám ji uhradí v zákonné lhůtě. U některých servisů je možné využít úhrady přímo přes pojišťovnu, ale je nutná domluva předem a pojišťovny si tyto servisy samy vybírají. Takže je nutné se v pojišťovně informovat, se kterými servisy případně spolupráci mají, aby se člověk vyhnul případným sporům ohledně výše ceny opravy. Při likvidaci škody pojišťovnou je ale potřeba uvědomit si několik důležitých časových prodlev.Do jaké doby musí pojišťovna škodu uhradit?Pojišťovna má na šetření celé pojistné události 3 měsíce od data, kdy byla škoda způsobena. Po tomto šetření musí do 15 dnů vyplatit poškozenému pojistné plnění. Zajímavý pro řidiče může být i fakt, že pokud pojišťovna tyto zákonné lhůty nedodrží, může řidič požadovat diskontní sazbu ČNB zvýšenou o 4 procentní body jako úrok z prodlení, kterým je navyšována částka pojistného plnění.Uhradit fakturu však není jedinou možností, jak si nechat škodu na vozidle proplatit z viníkova povinného ručení. Další alternativou jsou likvidace pomocí rozpočtu. Jde o jednoduchou situaci, kdy pojišťovna nehradí škodu podle obdržené faktury, ale vypočte cenu opravy podle tabulky. Tyto tabulkové ceny za díly a práci jsou pak poškozenému vyplaceny. Pojišťovna dále nezkoumá, zda a jakým způsobem člověk vozidlo opravil, a jak s penězi naložil. Zkrátka mu pojišťovna zaplatí obvyklou cenu za dané poškození a více se nestará. Pro celou řadu lidí, je tento způsob úhrady škody neznámý a přesto ho může prakticky každý velice efektivně využívat. Především pro škody na starších vozech po tomto použití přímo volají. Jde totiž o to, že škody na těchto automobilech jsou relativně kráceny.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Mýty o půjčkách: Kdy si půjčku vzít a kdy naopak ne

Půjčku získat je v dnešní době opravdu jednoduché, zvláště když nám společnosti strkají své nabídky doslova na každém kroku. Kdo by odolal, když je to tak jednoduché? Mnoho zákazníků si myslí, že když si nevezmou půjčku zajištěnou nemovitostí, že nemohou přijít o své bydlení. Opak je však pravdou. Stačí když nezaplatíte půjčku a dojde až k exekuci. Pozor na podvodné půjčky – černá listina vám ukáže, zda je půjčka se zajištěním nemovitostí spolehlivá. Pokud se pro půjčku se zástavou nemovitosti rozhodnete kvůli jednoduchým podmínkám, je potřeba mít dostatek času a všechny potřebné dokumenty k jejímu vyřízení. Půjčujete-li si od rodiny, pamatujte, že je lepší i v tomto případě sepsat smlouvu. Stačí do ní zapsat částku, na jak dlouho. Nezapomeňte sepsat, za jakých podmínek může věřitel chtít své peníze zpět předčasně. Je vám Tesco půjčka bez doložení příjmu schválena? Pak ještě není stoprocentní, že si ji musíte vzít. Půjčka je nezávazná až do okamžiku jejího vyplacení na účet. S tesco půjčkou můžete získat až 150 000 korun. Výhodou této půjčky je možnost snížení či odložení splátek, které si sjednáte rovnou ve smlouvě, ale také pojištění proti neschopnosti splácet. To se hodí pokud příjdete o práci nebo nečekaně onemocníte. Vaše závazky v řádu několika měsíčních splátek za vás přebere pojišťovna. Pojistné hradíte s jednotlivými splátkami, o což se samozřejmě navýši. Půjčku si sjednejte osobně na pobočce, telefonicky nebo online. K vyřízení potřebujete dva platné doklady totožnosti a údaje o zaměstnavateli. Tesco půjčka se hodí na nový nábytek, na dovolenou, na novou pračku nebo prostě na cokoliv.Dalším mýtem u půjček je zdání klienta, že je půjčka levná z důvodu, že přeplatí jen tolik a tolik. Lidé si půjčují z různých důvodů a toto odůvodnění je kupodivu jedním z nich. Řešením jak si půjčit na krátkou dobu třeba na dovolenou, jsou sms půjčky. Zde si nastavíte půjčku podle svých potřeb. Ihned víte, kolik musíte vrátit. Jsou to jednoduché půjčky a jsou určeny pro všechny, kdo potřebují peníze rychle a bez složitého papírování. Dnes už nemusíte docházet nikam na pobočky jen proto, aby jste si půjčili pár tisíc korun. Nezapomeňte že u půjčky je důležitá nejen úroková sazba, ale také všechny přidružené poplatky. Může jít o poplatek za vyřízení půjčky, za vedení úvěrového účtu, za pozdní splátku nebo naopak předčasné splacení půjčky. Se všemi poplatky musíte být seznámeni ještě předtím, než podepíšete smlouvu o půjčce, stejně tak, pokud je její součástí rozhodčí doložka. Ta vylučuje řešení případných sporů klasickým soudem a dává možnost spor vyřešit v rozhodčím řízení. Vždy zvažte všechna pro a proti než se pro půjčku rozhodnete.

Pokračovat na článek


Proč muži vydělávají více než ženy?

Ve státech Evropské unie jsou stále trestána pracoviště, kde dochází k nerovnoměrnému výdělku žen a mužů na stejné pracovní pozici a za stejnou provedenou práci. Svým způsobem lze tuto situaci nazvat diskriminací žen. Zaměstnancům v Evropské unii totiž musí být zabezpečeny rovné podmínky, a to na základě Charty základních práv.Přesto stále dostávají více peněz muži a platová nerovnost existuje nadále. V současné době rozdíl v platech v tuzemsku činí kolem 24 %. Průměrný hodinový plat muže činí 180 Kč, ženy ovšem získávají za odpracovanou hodinu v průměru 128 Kč. S tímto údajem je ale třeba pracovat opatrně. Nedá se všeobecně říci, že žena automaticky vydělává o 24 % méně než mužské pohlaví. Faktorů, které ovlivňují platové hodnocení, je totiž více. Liší se v závislosti na oboru činnosti, na pracovní pozici, úrovni vzdělání a také věkové kategorii.Ženská povaha a priorityOdborníci si stojí za názorem, že hlavní důvod k platové diskriminaci žen není jenom v tom, že práce žen stále není hodnocena shodně, jako práce odvedená muži. Hlavním důvodem prý také je, že ženy preferují stálost v zaměstnání. Nemají potřebu střídat zaměstnání jako muži, dávají přednost především rodině před prací, a tím pádem osmihodinové pracovní době s horší prací a nižším výdělkem, kdy se po odvedené práci utíkají domů věnovat rodině. Srovnáte-li například počet přesčasů u mužů a u žen, zjistíte, že daleko více přesčasů si berou muži, kteří se spoléhají na své manželky, že chod domácnosti povedou ony. Dalším rysem žen je jejich zbytečné finanční podceňování. Ženy často tvoří svému nadřízenému podmínky, aby mohl prokázat svou dravost a úspěšnost. Ustupují mu a nedostatečně se brání. I tento důvod přispívá ke stálé nerovnoměrnosti platů žen a mužů. Na druhou stranu mají ženy plno vlastností, které odpovídají kvalitám úspěšného postu. Mají totiž ten dar, že si mnohdy práci daleko lépe zorganizují než muži a umí si stanovit priority, což také souvisí s řízením domácnosti. Proto pokud má žena odrostlé děti, respektujícího manžela a hlavně možnost se věnovat kvalitnější práci vyššího postavení, neměla by se zde projevit její vlastnost podceňování se a dané práce by se měla chopit. Pokud však nadále bude pokračovat trend koncentrace mužů na dobře placených místech a ženy budou převážně vykonávat méně ohodnocené povolání, anebo odpracují méně hodin než muži, předpokládá se, že se za těchto podmínek rozdíly v platech zmenšovat nebudou ani v budoucnu.Kde jsou upřednostňovány ženy?Je více než známo, že o muže je mezi zaměstnavateli obecně větší zájem. Na druhou stranu existují také povolání, která jsou doménou žen. Mezi taková patří povolání učitele. Poměr mužů a žen ve školách je zhruba 32 % ku 68 %. Podobná situace je i v soudnictví, kde působí více než dvě třetiny žen. Dle statistiky a reakcí zaměstnavatelů vyplývá, že vyšší plat pro muže je následkem jejich tradičního upřednostňování v zaměstnání. Neopodstatněné předsudky o pracovním výkonu žen zde také hrají svou roli.Také dosažené vzdělání rozhoduje o výši vašeho příjmuJe všeobecně známo, že rozdíly v odměňování se zvyšují se vzděláním. Snad od začátku školní docházky nám rodiče vtloukali do hlavy, že čím vyššího vzdělání dosáhneme, o to víc se budeme mít v budoucnu lépe. Je dokázáno, že čeští vysokoškoláci vydělávají v průměru až o 93 % více než muži s maturitou či výučním listem. U žen je tento podíl však o něco málo nižší. Ženy s ukončeným vysokoškolským vzděláním mají v průměru o 64 % vyšší výplatu než ženy se středoškolským vzděláním. Vezmeme-li ale v potaz vysokoškolačky, zjistíme, že v porovnání se stejně vzdělanými muži stále vydělávají méně, než ve skupinách se základní či střední školou. Například učitelka, střední a vyšší manažerka, lékařka a další profese tak mají výplatu o tisíce korun nižší, než jejich stejně postavení kolegové.Veřejný sektor versus soukromý sektorJak jsme již zmínili, muži dosahují vyššího příjmu než ženy, a to ať se jedná o veřejný nebo soukromý sektor. Příjmy žen ve veřejném sektoru se však příjmům mužů přibližují, zatímco v soukromém sektoru je tomu naopak – rozdíly se zde ještě více prohlubují. Zároveň musíme podotknout, že ženy častěji než muži volí práci právě ve veřejném sektoru a přibližně 75 % všech žen pracuje v nepodnikatelské sféře, kde jsou samozřejmě příjmy nižší. Zde tedy vidíme další vysvětlení, proč jsou vlastně příjmy žen obecně nižší.Srovnání ČR s ostatními státyRozdíly ve výši příjmů žen a mužů jsou v jednotlivých státech EU pochopitelně různé. Zemí, kde jsou nejmenší rozdíly v příjmu muže a ženy, je Malta. Ženy zde vydělávají v průměru o pouhé 4 % méně než muži. Slovinsko a Belgie udává 8% rozdíl. Podíváme-li se na tuto problematiku z druhé strany, čili na země, kde jsou nejvyšší rozdíly v příjmech mužů a žen, budeme muset uvést Estonsko a Kypr, kde je 25% rozdíl.

Pokračovat na článek


Banky nutí lidem úvěry

Nějak v tomto duchu se diskutuje v novinách. Názory se různí s tím, že hlavně odborníci se vyjadřují zdrženlivěji. Já bych to viděl ještě jinak. Berte následující slova jen jako příspěvek do diskuse.Domnívám se, že banky jen konají svou práci. Práci, kvůli které byly založeny. Práci, kterou její klienti potřebují. Banky přece mají, mimo jiné, umožňovat spoření a investice a také poskytovat půjčky. Jsou to podnikatelé, kteří pro svoji práci potřebují reklamu. Vždyť musí alespoň vzbudit dojem, že právě oni jsou nejlepší. A nabízet půjčku bez věcného obsahu není tak efektivní.Zcela stejně, ale již s tou věcnou cíleností a tudíž agresivněji, se chovají např. prodejci aut, cestovní kanceláře, prodejci vybavení domácností a mnoho dalších. Právě oni mimo svůj hlavní artikl nabízejí ještě všemožné způsoby financování na dluh. Z hlediska obecného pohledu jsou právě oni těmi našeptávači. Právě oni lákají zákazníky na možnost okamžitého nákupu. Mohou je nechat oslnit leskem nabízeného zboží a ztížit jim úvahy nad splácením dluhu. Nad jejich chováním se přitom nikdo nepozastavuje.Vypadá to, jako by za všechny úvěrové problémy klientů mohly jen banky. Klient si jen vezme úvěr a zřejmě netuší, že jej musí splácet. Ono se to hodí do současného vidění finančního světa. Svět je, bohužel asi oprávněně, viní ze spuštění krizového stavu a za všemi jeho aktivitami vidí nebezpečí.Banky mohou ovlivnit mnoho. Jsou na počátku schvalování úvěru a měly by mít proto kvalitně nastavené hodnocení rizik. Jejich eliminace předložením potvrzení o příjmu, o nákladech domácnosti, o splátkové historii atp. je ovšem slušně řečeno na kočku. Všechny tyto doklady vyžadované bankami hodnotí pouze historii. Nemohou ovlivnit to, že za měsíc někdo přijde o práci nebo onemocní. Že se třeba rozvede nebo ve svém životě přijme jiné priority.Je to jen a jen alibi, které ale nemá žádnou hodnotu. Jako zajištění jsou tyto papíry zcela bezcenné. Nabízet úvěr bez těchto oficialit je rizikové, jen pokud přitahuje zájem klientů, kteří by dveře bonity a spolehlivosti jinde neotevřeli. V tom je činnost podobných společností rizikovější a proto jsou podobné úvěry dražší. Je třeba eliminovat potenciální ztráty.Snažím se banky trochu obhájit. Co jim však zásadně neodpustím, je jejich úvěrová politika ve světle porovnání sazeb u spoření a investic. Vždyť v úrokových sazbách u spořících účtů nebo termínových vkladů a v sazbách úvěru, je řádový rozdíl. Pokud má být RPSN u úvěru 15 – 20 %, pak by měl být spořící úrok maximálně na úrovni 1/5. Někde u 4 – 5 %. Tak tomu bohužel není. Banky tak vydělávají dvakrát. Na vysokých úrocích za úvěry a za nízké úroky za vklady. V tomto úhlu pohledu jsou pro mě ty špatné.

Pokračovat na článek


Exekuce jako kladivo na dlužníky

Co vše pro vás může exekutor vykonat? Jaký to bude mít dopad na vás a jakou tíhu pomyslného exekutorského kladiva pocítí dlužník? To vše a samozřejmě ještě více se dozvíte právě v tomto článku.Exekuce může být v mnohých případech jediným řešením, jak získat peněžní částku, se kterou jste se vlastně už skoro rozloučili. Exekutor může vymáhat dluhy, na které vy sami nestačíte, proto spousta firem, ale i soukromníků využívá poslední šance - exekuce.Mnoho firem i fyzických osob neví, co vše může od exekutora požadovat. Možná, že ani nevíte o zákoně, který vstoupil v platnost v září roku 2001 a kterým byla vytvořena instituce soudního exekutora. V praxi to znamená, že stát pověřil určité soukromé osoby výkonem exekucí a exekutorských činností s tím spojených. Jelikož je stát na výkonu – říkejme jí třeba exekutorské moci – ekonomicky závislý, je práce exekutorů vysoce efektivní a spolehlivá. Stát exekuce podporuje a to vede k vysoké úspěšnosti v praxi.Co takový soudní exekutor zmůže?Takový soudní exekutor si o vás může zjistit takřka všechno. Od vašich majetkových poměrů až po hrubou mzdu v práci. Dostupnost informací, kterou soudní exekutor disponuje hraje rozhodně v neprospěch dlužníka a to znamená, že věřitel může své peníze skutečně dostat zpět – nebo alespoň jejich část. Způsobů jak se do pařátů exekutorů dostat je mnoho a není to ani příliš těžké. Těžší je rozhodně cesta ven. Stačí vyhodit pár upomínek z dopravního podniku, nesplatit splátku bance nebo si pořídit dům na hypotéku a přijít o práci. Pokud se nakupí více nezaplacených dluhů může se stát, že v práci dostanete jednoho dne o třetinu nižší mzdu a doma vás čeká vyměněný zámek. Co se to děje? Ano, už na vás přišli. V pravomocích exekutora je skutečně toto všechno možné. Exekutor může sám rozhodnout o způsobu exekuce, proto jsou některé exekuční prvky tvrdé, některé možná až příliš.Možná jste dlužník a ani o tom nevíte!Že vy se do spárů exekutora nemůžete dostat? Ale jděte! I když řádně platíte všechny složenky, revizor vás chytil v životě dvakrát a to jste vždy se sklopenou hlavou a s růží na tváří vytáhli pětistovku, možná že i paušál platíte vždy pravidelně a od banky si nepůjčujete? Bohužel i v tomto případě se můžete stát obětí exekutorů a to v případě podepsání ručitelského závazku. Nejčastěji se ručitelské závazky podepisují v rodinách – v kruhu nejbližších. Zde se má za to, že rodina si vždy pomůže a případné dluhy zaplatí. Exekutor půjde v případě prodlení se splacením cestou nejmenšího odporu – ne za dlužníkem, ale za ručitelem. Ano i tímto způsobem si na vás může exekutor došlápnout.Jak získat své peníze zpět?Pokud nejste v roli dlužníka, ale věřitele, jistě vás více zajímá, jak své finanční prostředky získat zpět? Bohužel v našem právním řádu je zakotveno hodně zákonů, které spíš nahrávají dlužníkům, než jejich věřitelům. Vy – jako věřitel jste tedy postaven před změť zákonů, nejasné formulace a laxní přístup společnosti. Rada, která spočívá v předcházení dluhů je zde zřejmě drahá. Pokud dlužník nereaguje na vaše výzvy, je potřeba sáhnout po tvrdším opatření. Požádejte o pomoc exekutora. Ze seznamu exekutorů vybírejte nejlépe toho, který je v blízkosti bydliště nebo sídla společnosti dlužníka. Služeb exekutora můžete využít nejen pro exekuci, ale také jako prevenci při zdlouhavém soudním jednání. Od doručení návrhu na exekuci by měl soud do 15 dnů rozhodnout o nařízení exekuce. Exekutor po vás bude chtít následně zaplacení zálohy za exekuci. Úspěšnost exekucí je velmi vysoká a sám exekutor ji dokáže již v začátcích odhadnout. Exekuce je prováděna do té doby, než je vymožena celá dlužná částka nebo do chvíle, dokud je soudně zrušena.Někdy nepomůže ani exekuceI když je stále exekuce považována za nejúčinnější metodu návratu dlužné částky, v malém procentu případů může dojít k tomu, že své peníze zkrátka zpět nedostanete. Exekutor – a zvláště ten soudní má informace, o kterých se nám – obyčejným smrtelníkům – může pouze zdát. Pokud však exekutor nedohledá žádný majetek, nemůže takového dlužníka exekučně postihnout. Ani v tomto případě však neztrácejte naději. Dlužník bude exekutorem znovu za nějakou dobu proklepnut a pokud by se našel nějaký – byť jen zanedbatelný majetek nebo příjem – je exekutor připraven o něj dlužníka připravit (samozřejmě v mezích zákona). A že by se někdo rozhodl žít do konce života jako bezdomovec? Tak potom po něm skutečně nic nevymůže ani soudní exekutor. Ale kolik takových případů znáte?Podepište smlouvuPokud stále trváte na exekuci, máte vybraného vhodného exekutora, pravděpodobně budete vyzváni k uzavření smlouvy, kterou si před jejím podpisem důkladně přečtěte. Nebojte se zeptat na formulace, kterým nerozumíte. Špatně budete v případě nesrovnalostí dokazovat, že jste něčemu nerozuměli. Neznalost zákona (ani smlouvy) totiž neomlouvá. Ve smlouvě pravděpodobně naleznete údaje o sobě, exekutorovi, ale také o dlužníkovi a dlužné částce, která bude předmětem vymáhání. Smlouva je uzavírána většinou na dobu neurčitou – do chvíle, než je částka vymožena, nebo je exekuce zastavena ze strany soudu.Rada na závěrI když se v mnoha případech může zdát exekuce příliš tvrdá, na některé subjekty nic jiného neplatí. Dluhy se do nekonečna odpouštět nedají. I když vám osoba nebo firma dluží pouze malou částku, stojí za to ji vymáhat. I malá částka může totiž časem narůst do obřích rozměrů. Proto neváhejte a vymáhejte své dluhy co nejrychleji. Zvýšíte tím úspěšnost i rychlost navrácení prostředků zpět do vaší kapsy.

Pokračovat na článek


Klady a zápory mikropůjček

Seznam výhod je velký. To zahrnuje:– nedostatek vlivu špatnou úvěrovou historii na vydání rozhodnutí o žádosti. Mimochodem, přičemž několikrát mikrokredit a rozhodly se k termínu, je možné nastínit zlepšení stavu historii;– možnost získání mikropůjček nezaměstnané, nebo studentům;– nízké minimální limit prostředků na úvěr – 1, tj. rv;– lze sjednat mikrokredit na bankovní kartu nebo peníze převedeny na běžný účet. Některé mikrofinanční organizace mohou přinést peníze na dům;– pro získání finančních prostředků potřebujete pouze cestovní pas. Pomoc s prací nebo jiných potřebovat;– splácet peníze okamžitě nebo malé platby převodem na účet společnosti.Zápory mikropůjčekPoužít mikropůjček lepší ve výjimečných případech. Protože úroky jsou tu vysoké. Pokud dlužník prosrochit zaplaceno, pak se k němu vztahuje obrovský balík sankcí. V důsledku toho bude muset dát několikanásobně více, než původní částka. Dluhy dlužníka, mohou být převedeny do kollektorskuju úřadu. Pak malý úvěr stane skutečný problém.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: IT a Mobil

Platební karty pro začátečníky i pokročilé

Ještě jedno dělení platetebních karet nám náš trh nabízí, a to podle způsobu jejich provedení na embosované a elektronické. Embosované platební karty jsou plastické karty s reliéfem. Tyto karty umožňují nakupovat i v obchodech, kde není elektronický terminál, ale pouze mechanická čtečka (imprinter), avšak těch je již v současnosti opravdu jen minimum. Naproti tomu elektronické platební karty tento reliéf nemají.Často jsou k účtům vydávány úplně zdarma a plní funkci naprosto totožnou, vyjma již zmíněné možnosti mechanického čtení imprinterem.Jaké výhody přináší platební karta obecně?Použití platebních karet je rychlé a naprosto jednoduché. Stačí si zapamatovat čtyřmístný PIN a jednoduše nakupujete bez strachu ze ztráty či krádeže peněžních prostředků. Další nespornou výhodou je okamžitá dostupnost financí. Platební karty přijímají dnes prakticky v každém větším obchodě a vy tak máte možnost kdykoliv a kdekoliv nakoupit vše, co potřebujete bez nutnosti s tím předem počítat ve své peněžence. Jednoznačným plusem platebních karet je samozřejmě bezpečnost. Ochrana peněžních prostředků na účtu je poskytována díky již zmíněnému PINu a také podpisovým vzorem na zadní straně karty. Odpadá tak nutnost nosit s sebou velké množství peněz. Celosvětové využití karet je v dnešní době samozřejmostí, takže i v zahraničí pohodlně nakoupíte pomocí plastikové kartičky zvané platební karta. A rozhodně nezanedbatelnou výhodou platebních karet je jejich možnost jít do mínusu (u kreditních karet). Tedy mít okamžitě k dispozici peněžní prostředky, kterými nedisponuji.Co nás platební karta stojí?Prvotním a obecným poplatkem je roční poplatek za kartu či za vydání karty. Jedná se o jednorázový poplatek, který musí každý uhradit, aby vůbec mohl s danou platební kartou operovat. Tento poplatek je odvislý od druhu karty, výši kontokorentního úvěru, druhu účtu, ke kterému je karta poskytována a dalších vnitřních podmínek banky. Následují poplatky za výběr peněz z bankomatu. Obvykle je situace nastavena na zvýhodnění na výběr z bankomatů banky, která kartu k účtu poskytla. Navíc některé banky účtují další poplatky spojené s blokací odcizené karty, vydání náhradní karty a podobně. Česká republika je na řadu poplatků vyložený expert. Poplatky účtované u nás nemají v řadě evropských států totiž vůbec obdoby. Situace se však rozhodně bude měnit. Už se objevují první vlaštovky, tedy banky, které účtují ke svým bankovním účtům pouze některé nebo dokonce neúčtují žádné poplatky. Než se ale tato situace stane standardem, budeme si muset rozhodně ještě počkat.Elektronické bankovnictvíElektronické, internetové či online bankovnictví. To vše představuje název pro přímé bankovní spojení s bankou přes internet. Prakticky stačí mít počítač připojený k internetu a zřízená služba internet banking u příslušné banky. Vše probíhá jednoduše přes internetový prohlížeč, kde zadáte www adresu banky a příslušné přihlašovací údaje.Pak vám již nic nebrání ve sledování aktuálního zůstatku, zadávání příkazů k úhradě, stanovení trvalých příkazů a dalších činností souvisejících s operacemi na kontě a to vše 24 hodin denně. Neustále tak máte možnost sledovat svůj účet a pohyby na něm. Během minuty víte, kdy, kam a jak vaše prostředky plynou. Navíc pomocí výpisů máze možnost vysledovat i minulá období, když potřebujete doložit či objasnit nějakou spornou situaci v otázce plateb.Důležité je však dbát zvýšené pozornosti na zabezpečení. Data, která posíláte a sdílíte se svou bankou o účtu jsou šifrována, avšak opatrnost by měla být vždy zachována. Proto často banky nedoporučují se k internetovému bankovnictví přihlašovat z veřejně přístupných počítačů (kavárny, obchodní centra a podobně). Obvykle nemáte totiž přehled o bezpečnosti daného počítače, tudíž nemůžete mít přehled ani o bezpečnosti spojení s vaším účtem. Určitě je také důležité ověřovat pravost certifikátu, který je Vám nabízen k odsouhlasení. Vždy je vhodné před automatickým odklepnutím varovného okna prohlížeče pečlivě přečíst, co je v něm napsáno a vše si v klidu rozmyslet, než něco potvrdíte. Stěžejní je samozřejmě kvalitní heslo a jeho adekvátní uložení či zapamatování. Vždy je třeba heslo uchovávat na bezpečném místě, nebo nejlépe pouze ve své hlavě.O zabezpečení se samozřejmě také starají samotné banky. U řady z nich je vyžadován před odesláním transakce sms klíč, který přijde pouze na mobilní telefon, který je u dané banky k příslušnému účtu registrován. To pomáhá při zneužití přihlašovacích údajů třetí stranou, jelikož není možné toto telefonní číslo nikde jinde než na kamenné pobočce změnit. Tím se snaží banky dále chránit své klienty, usnadňovat jim jejich práci s internetovým bankovnictvím a zvyšovat bezpečnost a následnou důvěru jejich klientů. Jelikož právě díky internetovému bankovnictví šetří banky své prostředky a často i účty s internetovým bankovnictvím zvýhodňují před jinou formou komunikace s bankou.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Práce doma bez podvodu? – 1. část

Řada lidí hledá práci především doma. Nelze říci, že by neexistovala, ale ne vždy se jedná o seriózní nabídky. V této první části se tak podíváme především na ty podvodné nabídky, kterých najdeme hlavně na internetu víc než dost. Práce doma bez podvodu?Bez práce nejsou koláče. I proto je pracovní proces nezbytnou součástí našich životů. Neustále se snažíme najít takovou pracovní pozici, která by nám vyhovovala jak z hlediska množství úkolů, náročnosti, odpovědnosti a samozřejmě také odměny. Proto se nám často jeví práce doma jako ideální možnost. Má to ale háček (a často ne jen jeden).Málo informací, velké slibyStačí si otevřít řadu inzertních serverů. V sekci pracovních nabídek se to inzeráty nabízejícími práci doma jenom hemží. Většinou se jedná o inzeráty založené na stejném nebo velmi podobném konceptu. Vždy je v něm uvedeno minimum informací, a dále buď webová stránka, nebo kontaktní údaje, které lze jenom těžko někde na internetu ověřit.Peníze předem, nebo nicPokud se však rozhodnete na inzerát odpovědět, získáte mnoho informací o tom, jak je daná práce doma výhodná, jak si můžete vydělat astronomické částky, že se při tom téměř nenadřete a podobně. To vše vám daný člověk prozradí, ale pouze pod jednou podmínkou – chce peníze. A pokud mu je pošlete, můžete doufat ve dvě varianty, které často končí stejně.Buď se vám neozve (a vy jste tak o několik stovek nebo tisíc chudší), nebo vám pošle nesmyslný návod či katalog možných prací, které jsou však nerealizovatelné nebo pro vás znamenají další náklady a vzdělávání v dané oblasti – viz například vydělávání formou affiliate marketingu na internetu.Klikačky a výdělky za přijaté emaily – možnost práce doma?Lidská zvídavost a snaha vydělat si peníze bez práce je doslova neomezená, z čehož mohou těžit různí provozovatelé pochybných reklamních systémů nebo emailových databází, nabízejících práci doma „bez podvodu“.Právě do těchto emailových databází se lidé registrují sami z důvodu, že za každý přijatý reklamní email dostanou zaplaceno. A to od jednotek do desítek korun. Na virtuální účet potom tyto částky bývají skutečně připsány, ale jakmile se začnete blížit výplatnímu minimu, emaily přestanou chodit, a vy ho tak nikdy nedosáhnete, tudíž nemůžete být nikdy vyplaceni. Skvělé, že?„Něco“ tu smrdí – jak poznat podvodO tom, že reálně tyto částky nemůžete dostat, svědčí i fakt, že sami majitelé těchto databází dostávají zaplaceno v řádech několika haléřů či desetihaléřů za jeden odeslaný email. Jak by tedy mohli vám samotným vyplácet třeba desetinásobky? Velmi těžko, jelikož by to pro ně samotné bylo nerentabilní. Každý odeslaný email by totiž pro takového provozovatele znamenal okamžitou ztrátu.Klikání v reklamních systémech funguje podobněJak jsme již nastínili, na podobném principu fungují i různé reklamní klikačky. Zkrátka se zaregistrujete do systému, kde se vám každý den zobrazují nové reklamy. Na ty kliknete, chvíli pobudete na daném webu, peníze jsou připsány a zdánlivě je všechno super. Opět zde ale funguje ten samý princip, kdy nikdy nedosáhnete výplatního minima, nebo daná společnost ze dne na den skončí a vám místo výdělku za práci doma zbydou jen oči pro pláč.Dá se pracovat doma v reklamních systémech?Abychom však neházeli všechny do jednoho pytle, je třeba zmínit, že některé možnosti práce doma v reklamních systémech skutečně fungují, peníze vypláceny jsou a vše se obejde bez podvodů. Rozhodně to však nejsou nijak závratné částky. Ročně se můžete dostat maximálně na několik stokorun. Oproti času, který tomu věnujete je pro stejný výdělek mnohem snazší jít jednou ročně na brigádu, než se každý den otravovat s podobnými nesmysly, u kterých navíc není jistota skutečného vyplacení.Bez práce nejsou koláčeJelikož jsme začali pravdivým příslovím, podobným také skončíme. To říká, že zdarma vám nikdo a nikdy nic nedá. Nespoléhejte se proto na krásně znějící sliby obrovských výdělků s minimálním úsilím.

Pokračovat na článek


Práce doma bez podvodu? – 2. část

 V první části našeho dvoudílného seriálu o práci doma jsme se zaměřili na nejčastější podvody v této oblasti. Dnes si představíme několik možností, které nás přesvědčí o tom, že práce doma skutečně existuje. Vyžaduje ale píli, úsilí a snahu si peníze vydělat. Bez práce jako takové to totiž opravdu nejde. Svobodná povolání vedouIdeálním příkladem práce doma mohou být různá svobodná povolání. Nejčastěji se tito lidé nazývají jako freelanceři, a zabývají se zakázkovou tvorbou. Nejčastěji se jedná o různou grafiku – ať už tištěnou nebo webovou. Může se jednat i o grafiku pro webové stránky. Stejně tak mezi svobodná povolání spadá třeba psaní textů ať už pro tištěné nebo webové magazíny a internetové stránky obecně. Do této kategorie lze zařadit i řadu skladatelů hudby, která slouží jako podbarvení různých videí, klipů a dalších prvků.Ať už tito lidé pracují na živnostenský list (tedy sami na sebe), nebo jsou zaměstnáni v některé ze společností, jejich práce jim často umožní vykonávat ji z domu. S tím však souvisí i jisté problémy, které jsme si zmínili v minulém článku.Místo je i pro různé brigádySamozřejmě ne každý se podobným profesím může věnovat. Často nevyžadují jenom talent a nadání, ale hlavně, především v případě grafiky a hudby, i speciální programy, které rozhodně nejsou levnou záležitostí. Existuje však i řada prací, které doma lze vykonávat, přitom jediné, co je k tomu potřeba, je umět s počítačem. Český trh je totiž známý tím, že je zde největší koncentrace e-shopů v Evropě a ne všechny umí veškeré importy a úpravy automaticky – ty je tak nutné vykonávat ručně.E-shopy – zajímavá brigádaMajitelé se většinou musí věnovat rozvoji a propagaci a proto tyto práce nechávají brigádníkům. Často se nejedná o nic náročného, ale i tak je nutné pracovat rychle. Ceny se totiž odvíjí od jedné položky, nikoliv od hodiny. To je samozřejmě logické, jelikož zaměstnavatel nemůže svého brigádníka fyzicky kontrolovat, proto je platba za položku či jiný úkon spravedlivou možností, jak vyplatit odměnu. Jestliže si myslíte, že byste to zvládli, buď prohlížejte inzeráty z tohoto odvětví, nebo zkuste jednotlivé e-shopy oslovit sami. Řada z nich určitě pomoc potřebuje.Vydělávejte prostřednictvím internetuVydělávat však můžete i sami na sebe, třeba prostřednictvím svých webových stránek. Ty stačí vytvořit, nabídnout zajímavý obsah a čekat, až přijde dostatek návštěvníků. Potom už je nutné nasadit některou z možností, která umí generovat zisk. Mohou to být například reklamní systémy od Googlu či Seznamu, kdy za každé kliknutí na danou reklamu získáváte peníze. Ty jsou ideální pro weby obecnějšího zaměření.Affiliate programy – zajímavá možnostPokud však máte web zaměřený konkrétně, třeba na značku, výrobek nebo odvětví, jsou ideální volbou takzvané affiliate programy.  Díky nim tak přivedete návštěvníka do partnerského e-shopu. Pokud nakoupí, získáváte z jeho nákupu provizi. A to aniž byste sami museli něco prodávat, balit nebo odesílat. I tato možnost je jednou z těch, jak vydělávat z pohodlí domova. Je však stejně jako svobodná povolání založena hlavně na vaší iniciativě. Ukázkou, že tento systém skutečně funguje, mohou být lidí, kteří na affiliate programu postavili svůj byznys.Hlavně vytrvatAť už se rozhodnete pro hledání brigády nebo se zkusíte postavit na vlastní nohy a začnete sami, vždy mějte na paměti, že je třeba vytrvat. Bez úsilí a práce si zkrátka nevyděláte vůbec nic. A to je chybou hlavně mladých lidí, kteří se rozhodnou spustit svůj projekt, ale po pár týdnech či měsících ho ukončí. A to jenom proto, že jim ihned nezačal generovat mnohatisícové zisky.

Pokračovat na článek


Zápočet není jen školní záležitost

Na vysokých školách tento výraz studenti nepochybně znají a docela se jim z něj ježí vlasy na hlavě. Oproti zkoušce, která má nejméně 3 termíny a dá se tak párkrát vyzkoušet, je zápočet jednorázový. To se týká i podnikatelského zápočtu. Ale trochu jinak.Pravidla zápočtuZapočítat si pohledávku vůči svému závazku, by měl zvládnout každý. Podstatnou skutečností podle zákona je, že svůj závazek si nemohu na někoho převést bez souhlasu věřitele, ale pohledávku ano. Je to pochopitelné. Když někdo dluží, určitě by rád tento dluh předal bezdomovci za malou, nejlépe pivní či párkovou odměnu. Jenomže to nejde. Dlužník se svých dluhů takto nezbaví. Naopak ale může postoupit svoji pohledávku.Nejen dluhyPohledávky se postupují z různých důvodů.Některé proto, že by jejich vymáhání stálo nemalé prostředky a zároveň zbytečný čas. Věřitel také často nemá povahu na tvrdší vymáhání a raději tedy oželí nějaké to procento a zbaví se za pár korun svých peněz. Prodat pohledávku jde tak se slevou 20 a více procent. Běžných je 50 % z pohledávky, takže prodělek může být značný. Postoupení pohledávky ale nemusí být jen neuhrazení dluhu.Podnikatelské postoupeníPozor na stav, kdy si podnikatelé nebo jiné osoby vzájemně plní nějakou prací nebo zbožím. Máme sice peníze, ale barter neboli zboží za zboží jako obchodní praktika zdaleka neřekl poslední slovo. Ostatně při různých situacích jsme jistě barter zažili sami. Ať to byla výměna kuliček na hřišti nebo třeba knih ve škole nebo bezplatná výměna zkušeností. Když se takto dohodnou dva řemeslníci, pak je výměna neboli zápočet docela prospěšný. Na jedné straně je nějaký objem práce, třeba posekání zahrady a na druhé třeba vysazení stromků. Vyměnit si můžeme opravu potrubí za menší stavbu nebo auto za auto. A tady je potřeba dávat pozor.Daňové záležitostiBarter není nedaňový. I když žádné peníze neprojdou účtem, přesto se  barter objeví v účetnictví. Někdo může samozřejmě zkusit nevystavit žádnou fakturu oproti protislužbě a vystavení faktury zase jemu. Ale Daňová správa by toto považovala za daňový únik a do příjmů i výdajů by toto zařadila. Ten, kdo vede účetní evidenci by si jen zvýšil obrat, ale paušální daň by mohla zavinit problém. Vyšší příjem znamená také vyšší daň. Proto, i když si někdo vymění službu nebo zboží, musí toto uvést do účetnictví.Výhody barteruHlavní výhodou výměny je to, že se nemusejí vzájemně posílat prostředky. Tak se na účtu ani neobjeví, ani není odepsaná nějaká částka. Obě strany, pokud si práce řádně odvedou, si tak nemohou nic dlužit. Dohoda o barteru také nemusí být písemná, takže stačí se jen řádně domluvit, provést služby a na stejnou částku si z ruky do ruky předat faktury. Bez faktur by to nebylo dobré. Pokuty a následné sankce berňáku by tento barter prodražily a znevýhodnily. Proto si klidně můžete sjednat službu za službu nebo zboží za zboží, ale jde o daňové plnění v každém případě, i když není spojeno s finančním krytím.    

Pokračovat na článek


Zaručí placené studium na vysoké škole vyšší úroveň vzdělání?

Vysoké školství v České republice potřebuje nový impuls. Školné by jím bezesporu mohlo být, ale rozhodně je nutné danou problematiku detailně zpracovat. Výše školného na vysoké škole a jeho forma jsou tím nejsnazším. Důležité je nastavit parametry, stipendia a další možnosti, aby bylo vysokoškolské vzdělání stále dobře přístupné, avšak pouze těm, kteří o něj mají skutečný zájem.Dnešní doba je velice nakloněna vysokoškolskému studiu.Dnešní maturitní ročníky mají prakticky neomezené možnosti ve výběru vysokoškolského studia dle svých nejsilnějších stránek. Avšak často je situace i opačná, že volí studenti cestu nejmenšího odporu a po maturitě zamíří na takovou vysokou školu, kde budou moci dále trávit studentská léta, avšak v budoucnu s využitím studovaného oboru spíše nepočítají. To je problém řady dnešních vysokoškoláků. Již nyní vědí, že znalosti, které na vysoké škole získají nebudou uplatňovat v praxi, ale pouze díky získanému titulu budou mít větší vstupní pracovní „renomé“. Na druhou stranu vysokoškolské vzdělaní nikdy není na škodu. Situace v podobě podpory vysokého školství je bezesporu velmi chvályhodná, avšak důležité je nezapomínat na kvalitativní stránku věci. Kvantita nesmí předbíhat před kvalitou. A to je nejspíše problém dnešního školství. Je tento přístup pro zemi jako takovou prospěšný? Navíc celkové výhody ze studentského života často rozhodují ve prospěch studia i bez zjevného zájmu skutečně školu dokončit. Výhody studentů jsou z pohledu daňových slev, ubytovacích stipendií a sociálních výhod více než lákavé a bohatě nahradí platbu 500 Kč za přihlášku na vysokou školu, kterou si student může předkládat třeba i několik let po sobě. Navíc v případě nějaké „lehčí“ školy může velice snadno uspět i studiem a tento status si držet řadu let bez velikých problémů. Jsou pak takový studenti pro společnost prospěšní?Jak by celý systém vypadal v případě placeného studia a ne jako nyní v systému dotování studentů? Nacházeli by studenti větší uplatnění? Vážili by si vysokoškolského studia a poctivě pracovali na svém vzdělání? Zlepšil by se přístup univerzit a úroveň vzdělání? Prvotní myšlenka a odpověď je bezesporu ano. Avšak je nutné celý systém dokonale promyslet a dostatečně nastavit parametry. Jenom stanovení samotné výše školného by byla velmi hrubým nástřelem a teprve čas by asi ukázal, jaká výše platby je nejoptimálnější.Přínosy placené vysoké školyPrvním přínosem by určitě bylo to, že na vysokou školu by se nehlásil každý „maturant“, ale opravdu pouze ti, kteří mají zájem o další vzdělání, které jim pomůže v budoucím zaměstnání. Rozhodně by se zkvalitnil i přístup škol, které by konečně mohly fungovat na tolik omílaném zákaznickém přístupu a mohly by studentům nabízet lepší práci v hodinách, interaktivní výuku, menší počet žáků ve třídě a od toho odvislé větší nasazení každého z nich při daném předmětu. Přínos školného by tedy rázem byl v relativně nižším počtu zájemců o vysokoškolské studium, ale rozhodně by se navýšil procentní podíl úspěšných uchazečů ku počtu přijatých. Každý vysokoškolák by chtěl školu zdárně a v termínu dokončit. Samozřejmě je nutné placené školné doplnit stipendijními programy pro zájemce, kteří by si placení školného nemohli dovolit, avšak díky svým mimořádným znalostem a výsledkům by jim školné bylo propláceno univerzitou či přímo státem. Tato stipendia by pak byla motivací i pro běžné studenty, jak si „snadno“ přivydělat a kvalita znalostí by rozhodně stoupala. Samozřejmě kvalita znalostí je odvislá od náročnosti požadavků, které jsou ze strany univerzity předkládány. V současnosti je situace na řadě škol taková, že se snaží zbytečně své studenty nevyhazovat, jelikož každý jeden student přináší škole dané tabulkové peníze, tudíž by byla sama proti sobě. Takový přístup je krajně nevyhovující a doufejme, že není tím hlavním, o co na vysokých školách u nás jde. Při zavedení školného by tedy měla rámcově stoupnout kvalita výuky. Vysokoškolští absolventi by pak již skutečně vždy představovali elitu národa a kvalitně edukované pracovníky připravené se zařadit do pracovního procesu právě v oboru, který 3 či 5 let studovali. Stávali by se z nich odborníci a vysoké školy by tak plnily svůj hlavní úkol.Jiný pohled na placení školnéhoV současnosti se tedy přetřásá myšlenka zavedení školného, které budou platit studenti vysokých škol. Avšak již v současnosti je vysoká škola zpoplatněna. Pomineme-li samozřejmě náklady obětované příležitosti a další náklady spojené se studiem (ubytovaní, skripta, stravování, doprava). Avšak na druhé straně se platí vysoké školství u nás z daní. Takže již nyní je zpoplatněno, avšak plošně, ode všech daňových poplatníků, kteří odvádějí do státní poklady peníze. Jde o neefektivní způsob a také samozřejmě způsobe velmi nepřehledný. Studium na vysoké škola tak platí každý místo těch, které ho skutečně využívají. Zavedením školného by se tak toto netransparentní dotování škol přesunulo do roviny velice jasné a přehledné. Efektivita by samozřejmě vzrostla s ohledem na přímou vazbu peněz od studenta ke škole bez dalších úředníků a úřadů, které musí samozřejmě také někdo financovat, takže i zde se zbytečně ztrácí peníze na vzdělání.Růst konkurence na straně škol i studentůZavedení školného by rozhodně přispělo ke vzrůstu konkurence. Každý student by velmi dobře vybíral, kam půjde studovat. Kvalita školy, výuky a vybavení by určitě hrála významnou roli. První myšlenky by se neupínaly na snadnost přijímacích zkoušek či studia, ale na adekvátnosti protihodnoty vzhledem k platbě školného. I školy by samozřejmě bojovaly o studenty a snažily by se jim vytvořit nejlepší možné podmínky a zajímavé studijní plány. Zodpovědné studium ze strany studentů je pak samozřejmostí, jelikož motivace opřená o platbu a nutnost platby, by rozhodně přinesla více efektivity a zájmu z obou stran.Snížení dostupnosti zavedením školnéhoŘada lidí argumentuje tím, že zavedení školného znepřístupní vzdělání celé řadě lidí. Avšak v konečném důsledku tento argument je naprosto mylný. Už jen samotné stipendijní programy pro studenty, kteří mají o téma zájem, dokáží se mu více věnovat a díky tomu mít dobré výsledky, tedy i stipendium, pomůže prakticky každému. Prospěchová stipendia by zkrátka pomohla i tento problém řešit. Určitá forma sociálních stipendií by také určitě pomohla. Navíc se koketuje i s myšlenkou odložení platby pomocí studentských půjček. Jasná pravidla a jasné splácení by umožnily studentům vzít si půjčku na financování svého studia a s jejím splácením začít až po absolvování a nalezení zaměstnání. Stát by navíc takovou půjčku mohl určitým způsobem zvýhodnit, aby nebyla krajně nevhodná a vyřešit tím tolik zdůrazňovaný problém snížení dostupnosti vzdělání. Každý by měl jednoduše na výběr.

Pokračovat na článek


Kolik si vydělá student v zahraničí?

Různorodost studentských brigád v zahraničí je opravdu nekonečná. Vše začíná u uklízení, praní, čištění, mytí nádobí, starání se o děti, starání se o trávu, zahradu či trávník až po obsluhu atrakcí, plavčíky, práci za kasou, práci ve fastfoodu, restauraci, v národním parku či práci na golfovém hřišti. Jde především o sezónní charakter prací, jelikož jde o brigády na léto.Za kolik však budete pracovat a hlavně, kolik si skutečně vyděláte peněz?Platové ohodnoceníPlaty jsou odvislé od země, kam se student vydá. Je důležité si uvědomit, že ta tam je doma, kdy se za léto daly vydělat velké peníze a student přijel jako boháč zpět do Čech. To už vzhledem k vývoji dolaru i eura příliš nejde. Vydělat se rozhodně dá, ale je nutné často i sebezapření. Nebude to „dovolená“ za desetitisíce, ale každý dolar či euro budou těžce vydělané peníze. V praxi to vypadá tak, že zaměstnavatel nabízí, co možná nejmenší možnou mzdu. Pro nás může jít zhruba o 100 či 150 na hodinu, takže v porovnání s možnostmi brigád v ČR podstatně vyšší částky, avšak je třeba zohlednit i ubytování, stravu a cestovné, takže pokud člověk neplánuje skutečně tvrdě a dlouho pracovat, bude rád, pokud nakonec uhradí alespoň původně vynaložené náklady. Ale vždy záleží na dané zemi, přístupu a možnostech. Po Evropě nejsou náklady na cestovné tak výrazné a při dobré práci si student přijde na opravdu dobré peníze. Na druhou stranu Amerika nabízí vyšší prvotní náklady, ale celou řadu prací a doplňkových prací, které je často velice snadné skloubit.Proč vycestovat?Tuto otázku si určitě položí na začátku každý student.Ale spíše by měla znít, proč ne? Dnes student přes léto nemá žádné závazky, škola ho netíží. Proč si nejet vylepšit své jazykové dovednosti do jiného státu, poznat nové lidi, získat zkušenosti ať už pracovní, tak i životní. Takové 4 měsíce v Americe člověka docela změní a nemyslím si, že by na tom měl být po návratu hůře. Navíc každá země skrývá celou řadu památek, pamětihodností, úžasných míst, která třeba už jindy člověk nenavštíví. Byla by škoda si nechat ujít takovou možnost pracovat v zahraničí jen tak na zkoušku. Kdo ví, třeba to bude právě taková práce, kterou student vždy chtěl dělat a po škole zamíří na stejné místo na trvalo. Navíc jazykové znalosti, které za několik měsíců v zahraničí student nasbírá, se budou i s danou brigádou velice dobře vyjímat v životopise či při žádosti o budoucí zaměstnání. Je třeba světu ukázat, že máte zkušenosti s prací v zahraničí a to velice významného charakteru. Letní brigáda v zahraničí obvykle nikdy nikomu neuškodila.

Pokračovat na článek


Jak zařídit studentský pokoj

S přibývajícím věkem každého dítěte se také mění požadavky na vybavení jeho pokoje. Zatímco dítěti postačí postel, skříňka a hračky, student má daleko větší nároky, jelikož toho potřebuje už mnohem více. Rozhodneme-li se dětský pokoj přestavět na pokoj studentský, musíme počítat s tím, že změna bude radikální a změní se prakticky všechno.Neznamená to však, že kompletní změna pokoje musí být finančně velmi náročná. Většina domácností by si takové razantní změny nemohla dovolit, jelikož samotné studium dětí je stojí spousty peněz.Uvážlivý výběr nábytku je předpokladem úspor vašich financíZáklad úspor tedy spočívá především v uvážlivém výběru nábytku, popřípadě doplňků do nového pokoje.  Studentské či pracovní prostředí by mělo být klidové a podporující koncentraci. Dospělí obvykle potřebují ke spokojenému životu minimálně tři místnosti – ložnici, obývací pokoj a pracovnu. V případě studentského pokoje musíte tyto již zmíněné tři místnosti vkomponovat do jediné. Ideálním řešením je pokoj rozdělit alespoň do tří zón a pro každou z nich by měla platit svá pravidla.Zóna spánkuZóna spánku je v pokoji velice důležitá. Statisticky je dokázáno, že člověk prospí více jak jednu třetinu svého života, proto je nezbytné dopřát si kvalitní a ničím nerušený spánek. V této zóně je především nejdůležitější postel. Ta by se měla umístit k vnitřní zdi. Od vnějších zdí totiž může jít během zimních mrazivých nocí chlad. Kvalita postele závisí také na matraci a roštu. Matraci volíme podle typu roštu nebo podložky použité v rámu postele. Ze zdravotních důvodů měníme matraci přibližně každých sedm let, což platí nejen pro děti, ale i pro dospělé. Velikost postele je závislá na rozměrech pokoje, ale také na výšce studenta. Dosáhne-li student výšky 175 centimetrů, bude potřebovat lůžko 200 či 220 cm dlouhé a nejlépe 100 centimetrů široké. Vhodné je také umístění nočního stolku vedle postele. Student si na něj může odložit budík, knihu či časopis. Na zdi, za hlavou studenta, by neměla chybět lampička na čtení, která poskytne dostatečné osvětlení. Vedle postele by v žádném případě neměl být umístěn počítač, jehož magnetické vlny mohou rušit spánek.Zóna zábavyZóna zábavy především slouží pro přijímání návštěv či relax. Musíme tedy myslet na to, aby v pokoji byl umístěn nějaký menší gauč nebo dvě křesla, kam bychom návštěvu mohli usadit. Neměl by ani chybět konferenční stolek na odložení sklenky vody či kávy. Pro udržení stálého pořádku v pokoji poslouží věšák, police a skříň vysoká do stropu s posuvnými dveřmi. Tento typ skříní uspoří spoustu místa díky posuvným dveřím a výška do stropu nabízí větší množství polic a tím pádem také úložného prostoru.Zóna práceV této zóně student stráví převážnou většinu svého studijního života. Proto bychom měli dbát na výběr pohodlné židle, umístění pracovního stolu a hlavně dostatečné osvětlení.Pokoj studenta dokonce již od první třídy vybavíme pohodlnou kancelářskou židlí.Protože víme, že student stráví spoustu času sezením u počítače, psaním úkolů nebo samotným studiem, nejvhodnější jsou pro tyto případy židle určené k osmihodinovému každodennímu sezení. Židle by měla být vybavena nastavitelnými područkami a mechanismem pro plynulou regulaci výšky sedáku. Existují takové typy židlí, které umožňují nastavit hloubku sedáku, úhel zádové opěrky a intenzitu bederního přítlaku, který reaguje na pohyb trupu a nenásilně vede ke zdravému a vzpřímenému sezení. Pro relaxaci krčních a ramenních svalů můžeme židli se zvýšeným opěrákem doplnit tvarovanou a výškově nastavitelnou hlavovou opěrkou. Ideálním potahovým materiálem není kůže ani koženka, které nesají pot, ani vlněný potah, o kterém můžeme říct, že nás kouše, ale materiál imitující semiš. Tento materiál je v posledních letech módní a také je velmi příjemný. Jeho výhodou je, že se dá snáze čistit praním a není ani příliš finančně náročný.Pracovní stůl je vždy vhodné umístit v blízkosti okna, které zaručí dostatek denního světla.Ideální je stůl s natavitelnou výškou a také s regulovatelným sklonem pracovní plochy. Deska stolu by měla být vysoká tak, aby se u ní člověk nemusel hrbit. Ideál je, pokud vzpřímeně sedící postava může zcela volně položit na desku stolu svoje předloktí a to tak, aby bylo přibližně v pravém úhlu ke trupu těla. Studenti potřebují stůl alespoň o velikostech 85x120 nebo 85x150 centimetrů. Záleží však na specializaci studia. Studujete-li tedy architekturu či výtvarnickou školu, je lepší mít stůl větších rozměrů na poholdné rýsování a rozložení učebnic. Nezbytnou součástí každého studenta je samozřejmě počítač. Nejlepším řešením, kam umístit počítač, je stůl do tvaru „L“. Ten můžeme buď koupit hotový, nebo je ho možné sestavit z dřevěných desek, kovových úhelníků a podnoží. Na jedné části stolu tedy píšeme, rýsujeme či čteme, druhou část stolu zabírá počítač. Nepostradatelnou součástí každého pracovního stolu jsou zásuvky, ať už pojízdné, nebo pevné oboustranné šuplíky připevněné k samotnému stolu. Pokud uživatel používá tiskárnu, pak by neměla být na desce pracovního stolu, ale mimo ni. Její pohybující se tisková hlava může přenášet rázy a chvění na pracovní desku a to není, zejména při psaní, příliš vhodné. Nezapomeňme také na odpadkový koš. Nejen úředníci dokáží při práci vyprodukovat spousty odpadků.Při studiu je také kladen důraz na dobré osvětlení.Jak už jsme zmínili, nejlepší volbou je umístění pracovního stolu k oknu nebo vedle něj tak, aby si student při psaní nestínil. Pravákovi má na stůl dopadat světlo z levé strany, levákovi opačně. Stejná zásada platí pro stolní lampu, kterou používáme současně s centrálním osvětlením. Pro lidské oko je nejpříjemnější měkké, přirozeně nažloutlé světlo žárovky, pro dlouhé každodenní svícení je však vhodnější úspornější světelný zdroj. Svítidlo by mělo stylově doplnit interiér.

Pokračovat na článek


Dohoda o pracovní činnosti – brigáda s volným výkladem práce

Pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce mají značná omezení. Vyhnout se obvyklému pracovnímu poměru a přitom překročit počet odpracovaných hodin přes 300 ročně umožňuje stálá brigáda. Nazývá se pracovní činností.Počet hodin a daněDohoda o pracovní činnosti (DPČ) je výhodná pro zaměstnavatele. Zdravotní a sociální pojištění se neplatí do výše 2.499 Kč měsíčně. Přitom rozsah pracovní doby může být až polovina běžné pracovní doby zaměstnavatele. Když zaměstnavatel má s jinými zaměstnanci sjednánu týdenní pracovní dobu 40 hodin, může sjednat maximálně 20 hodin na DPČ. A ještě jedna výhoda platí pro DPČ, kterou málokdo zná. Když příležitostné příjmy z této dohody nedosáhnou 20.000 Kč ročně, neplatí se žádná daň. Musí se jednat o součet všech příležitostných činností. Takže kdo uzavře například DPČ na 6 měsíců po 2.400 Kč měsíčně, dosáhne tak 16.400 Kč příjmu a neplatí žádné daně.Minimální mzda a pracovní dobaZaměstnavatel si u DPČ musí uvědomit, že má také určité povinnosti. Musí dodržet minimální mzdu, která činí v roce 2012 částku 8.000 Kč měsíčně nebo 48,10 hodinově. Zajímavostí DPČ je volná možnost stanovení pracovní doby a místa práce. V běžném pracovním poměru musí být v pracovní smlouvě jasně stanovená pracovní doba a místo práce. U DPČ tato povinnost odpadá. Jedná se o příležitostnou práci na příležitostném místě. Zaměstnanec dokonce může odpracovat za týden více hodin, než polovinu běžné pracovní doby. Tato polovina se totiž posuzuje za celou dobu trvání DPČ. Pokud tedy sjednáme DPČ na 10 týdnů a běžná pracovní doba je 40 hodin týdně, zaměstnanec může odpracovat celkově 200 hodin bez ohledu na to, kolik odpracoval týdně. Jeden týden tedy odpracuje 5 hodin a druhý týden 40 hodin. Celkově však nesmí překročit z dobu trvání DPČ uvedených 200 hodin.Rozdíl s dohodou o provedení práce (DPP) a pracovním poměremDPČ se může uzavřít na více než 300 hodin ročně a může být vykonávána kdykoliv a jakkoliv. Je to příležitostná práce a pokud nedosáhne 2.500 Kč měsíčně a 20.000 Kč ročně, tak se nedaní. Zároveň může mít jeden zaměstnavatel a jeden zaměstnanec sjednáno několik DPČ, což u DPP nejde. DPČ je tak mnohdy výhodnější, než sjednání DPP, která je značně omezující. Zaměstnavatel dokonce může mít u jednoho zaměstnance 2 DPČ a tím vlastně nahrazuje pracovní poměr. Přitom DPČ může být sjednána na dobu určitou bez jakéhokoliv omezení.Zdanění DPČPokud pracovník na DPČ podepíše Prohlášení k dani, odvádí se záloha na daň ve výši 15 % měsíčního příjmu a pokud nepodepíše, prostě se odvede 15% daň. Rozdíl je pouze v tom, že při podepsaném prohlášení k dani musí zaměstnanec uvést příjem spolu s dalšími příjmy do celkového daňového přiznání. Při nepodepsaném prohlášení k dani prostě daň odvede a dál se již nemusí zabývat dalšími daňovými hlášeními a odvody.Dohoda o pracovní činnosti je v podstatě nepravidelnou brigádou. Dá se s ní obcházet běžná pracovní smlouva, protože může být sjednáno několik takových dohod s jedním zaměstnavatelem současně. Zároveň nedokáže žádný Inspektorát práce kontrolovat tyto dohody z hlediska pracovní doby, protože lze pracovat jakkoliv a kdykoliv. Pokud není dohodnuto, jak se DPČ vypovídá, podle zákona je možné ji zrušit s 15 denní výpovědní lhůtou od doručení nebo okamžitě v případě hrubého porušení pracovních povinností zaměstnance nebo zaměstnavatele. DPČ tak lze využívat jako zastírání běžného pracovního poměru a vyhnout se pracovní smlouvě a omezením, které má dohoda o provedení práce.

Pokračovat na článek


Amazon v Čechách

Obliba Čechů v nákupech přes internet se projevila na zájmu giganta, který ovládá americký trh. V USA si IT odborníci nepletou Čečnu s Českem a tak s jistotou zamíří k nám a nikoliv na Kavkaz. Tím získáváme status lidí, kteří si přes monitor pořizují kdejaký předmět.Historie a Jeff BezosJako je Zuckerberg pro Facebook nebo Jobs pro Apple, tak Bezos stojí za ohromným úspěchem společnosti Amazon. Přitom myšlenka není nikterak oslnivá a je příkladem toho, jak lze poctivou prací a starostí dostat eshop na výsluní. Jeff Bezos ale není obyčejný smrtelník. Hned počátek jeho pracovní kariéry byl plný úspěchů. Začal jako řadový zaměstnanec v Baker Trust Company na Wall Street. A upekl si skutečně skvělou kariéru. Předělal systémy společnosti se stamiliardovými aktivy pro práci s penzijními fondy a tehdy již vydělal pro zaměstnavatele stovky milionů dolarů. Poté se stal nejmladším viceprezidentem a to ve 26 letech.Odumírající knižní průmyslPřestože se knihy čtou poměrně málo a vzdělanost upadá, dospěl Bezos k názoru, že tady je jeho šance. Opustil lukrativní zaměstnání a v garáži spustil internetový obchod. K americkým garážím, kde třeba začínal Gates a další, je třeba poznamenat, že se jedná o pěkně vybavené a především rozlehlé prostory, kam nevstupují ženy a návštěvy. Proto tam vznikají největší internetové firmy světa. Ale nešlo by to bez pomoci rodičů, protože na „rozjezd“ dostal Keff od nevlastního otce 300.000 dolarů se slovy -  a co je to vlastně ten internet? V roce 1995 byl Amazon spuštěn a díky manželce, která zvládla veškerou logistiku, měl 200.000 titulů. Pomáhala i s balením a rozesíláním. Podstatou úspěchů však byl hlavně přehledný a zákaznicky příjemný web.             Příčiny úspěchuBezos se soustředil především na rozvoj eshopu a udělal z něj největší světový supermarket. Nejprve vytvořil databázi co největšího počtu anglických knih a získal si stálou klientelu. A také umožnil čtenářům například recenze, hodnocení a tím je vtáhl do děje. A byl jedním z prvních, který umožnil affiliate prodej, tedy provize z prodaných knih jinými weby. Postupně pak rozšířil zboží o hračky, počítače, hudební nosiče a další zboží. Hlavní však zůstal zákazník. Pro něj dělal Jeff všechno, aby byl spokojen. V roce 2000 měl Amazon přes 10 milionů zákazníků a hodnota firmy se odhadovala na 25 miliard dolarů. Dnes tedy nejen prodává, ale vyrábí pro svoje zboží čtečku knih Amazon Kindle.Vstup do ČRAmazon má řadu poboček v různých zemích. V Německu nebo Japonsku se velice dobře uchytil. Na Slovensku má podporu prodeje a v Rumunsku vývojovou základnu. Ve Východní Evropě budeme ale prvními, kdo získá také tvrdou půdu pod nohama. Amazon na 110.000 metrech čtverečních vybuduje logistické centrum pro objednání, balení a rozesílání zboží do sousedních zemí. Staneme se tak pokračováním amerického snu, který přivádí společnost s miliardovými obraty.  

Pokračovat na článek


Vymahatelnost práva v nedohlednu. Rozhodují soudy pomalu?

Ceské soudnictví nemá v očích veřejnosti příliš dobrou pověst. Jde o to, že se soudy často vlečou a vymahatelnost práva se protahuje a tím se stává složitější. Je hned několik důvodů, proč tomu tak je. Samozřejmě, že vše začíná u zákonů, politických rozhodnutí a činnosti dalších orgánů.My si ale probereme pouze současnou situaci v soudnictví.První obecně přijímanou nepravdou o soudnictví je jejich nedostatečný počet. Neustále se kdekdo vymlouvá, že máme málo soudců. V současné době se jedná o více než 3 000 osob, které vykonávají na základě jmenování prezidentem činnost soudce či soudkyně. V porovnání s EU jsme na tom velice dobře. V procentech, tedy v relativním počtu soudců na počet obyvatel, patříme ke špičce v Evropě. Takže počtem osob, respektive jejich nedostatkem to rozhodně není. To si dlouhodobě uvědomuje i ministerstvo spravedlnosti a proto číslo okolo 3 000 bere za dostatečné. Není potřeba rozšiřovat počty soudců, ale zlepšovat úplně jiné parametry.Dlouhá doba způsobená odvolávánímKaždé rozhodnutí je možné napadnout. Takzvané odvolání je velice hojně využíváno. Každý se odvolává k vyšší instanci, která často kupodivu, rozhodne naprosto odlišně než soud předcházející. Následuje další odvolání, avšak vyšší soud postoupí případ zpět nižší instanci. Případ putuje od soudu k soudu, rozsudek v nedohlednu, každý se odvolává. Případ putuje sem a tam, rozhodnutí se protahují, výsledky žádné.Trvání soudů 2,3,4 či 5 let není dnes výjimkou. A proč?Protože soudy nedokáží rozhodnout. Celý proces odvolání by měl být zjednodušen. Nastavena pravidla, třeba i výrazně represivního charakteru, která jasně určí viníka. Pokud soudce na nižší úrovni rozhodl špatně, respektive opačně, než soud vyšší instance, je třeba přesně stanovit, kdo udělal chybu a viníka potrestat.K čemu je soudce, který rozhoduje špatně (opačně než jiný soud). Soudce je nutné vést ke zodpovědnosti a nenechat je zbytečně plýtvat státními penězi bez odezvy. Zajímavým projektem může být i zavedení soudů nižší instance. Na obecní úrovni by mohly být řešeny menší drobné problémy, kde by mohl místní „soudce“ stanovit tresty do určité výše (několika měsíců ve vězení či veřejně prospěšných prací) s nástupem okamžitě. Malý prohřešek s jasnými důkazy, svědky a zápisem policie by pak mohl být vyřešen obratem a soudy by se nemusely zabývat případy bezvýznamného charakteru (samozřejmě pokud by se nejednalo o opakované prohřešky).Co na to ministerstvo spravedlnosti?Ministr spravedlnosti se snaží situaci řešit. Přetížené soudy, respektive líčení, kde trvá vyřešení případu několik let, je třeba eliminovat. Podle ministerstva je třeba soudům ulehčit práci. Exekuce budou přeneseny ze soudů na soukromé exekutory a kromě opravných a kontrolních funkcí si soudy ponechají agendu výkonu rozhodnutí ohledně dětí. Podle ministerstva půjde o ulehčení soudům zhruba o 5 procent. Alespoň něco. V plánu ministra spravedlnosti je i zlepšení pozice obětí trestných činů a jejich vyšší ochrany. Dalším spíše finančním zeštíhlením, má být zrušení přísedících u soudů první instance. Jde o to, že soudce musí být sám schopný rozhodovat a následně také odpovídat za svá rozhodnutí. Prozatím se zdá, že návrhy ministra spravedlnosti, jak zefektivnit práci soudců a soudů jsou spíše z oblasti ekonomických úspor, než řešení faktické situace soudnictví. Generační výměna, snižování finanční neefektivity jsou sice velice chvályhodné nástroje, ale na druhou stranu je třeba řešit i faktické problémy našeho soudnictví. Tím nejzásadnějším je již několikrát zmíněná pomalost. Soudy musí pracovat efektivně, soudci by neměli být zatěžováni zbytečnou agendou. Prohřešky menšího rázu ať řeší jiné instance. Soudy ať soudí a nestarají se o administrativu a zbytečnou agendu.Nejdříve musejí fungovat nové zákony„Jedním z předpokladů pro snížení počtu soudců je efektivní fungování změn, které ministerstvo navrhuje. Je to například zavedení elektronického platebního rozkazu nebo novely týkající se protokolace. Oba návrhy mají soudcům ulehčit práci od administrativní činnosti,“ doplňuje ministr Pospíšil.U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se hromadí stížnosti na soudní průtahy.Šance stěžovatelů přitom nejsou malé a tak hrozí, že Česká republika, bude muset platit za pomalost českých soudů.

Pokračovat na článek


Změny zákonů – obvyklá kratochvíle poslanců

 Nepřetržité změny zákonů vnášejí stále větší chaos do právního systému. Občan již dávno nemůže plnit obligátní heslo, že neznalost zákonů neomlouvá.  Znalost zákonů nemají ani specialisté v čele se soudci, státními zástupci a advokáty. Stát se obklopil tolika předpisy, že hradba práva brání běžnému životu a podnikání.Změna zákonaZměnit zákon není jen otázka nějaké nápravy stavu, změny formulace nebo problému, který se objeví v aplikaci zákona. S jakoukoliv změnou přichází dominový efekt, který změní také návazné právní normy. Pro jedno opomenutí nebo chybu zákonodárců se mění desítky jiných zákonných norem. Je jasné, že tyto chyby a přehmaty stojí daňové poplatníky spoustu peněz. A nejen na platy poslanců a jejich výdaje, ale také na úředníky a právní kanceláře, které na úpravě zákonů pracují. A nejhorší je dopad na rozpočty občanů a společností. Odpovědnost zákonodárců je ale nulová.Investiční fondy a společnostiZastaralý zákon o investičních fondech a společnostech byl mnohokrát novelizován. V předchozích variantách se mohl investiční fond spravovat sám nebo byl spravován investiční společností. Právě investiční společnosti stály za nepotrestanými podvody v investičních fondech, kdy si dokázaly pomocí smlouvy o obhospodařování fondu a při malém podílu na majetku fondu v akciích, pomoci ke značnému prospěchu. Prostě si účtovaly velké náklady, nevýhodně prodávaly a nakupovaly akcie nebo prostě nechaly majetek zmizet přes nějakou nastrčenou společnost nebo bílého koně. Proto se změnil zákon a činnost investičních společností se měla stát více průhlednou a dosáhlo se různých zákazů a nařízení ke kontrole a činnosti těchto společností. Bylo ovšem po privatizaci a opatření přišlo pozdě.Nový zákonPo desítkách novelizací se tedy zákonodárci rozhodli vytvořit nový zákon. Ten starý byl z roku 2004. Za 20 let tak došlo k zásadním změnám zákonů o investování nejméně 10 x a další zákon na tom nebude časem lépe. Nový zákon tak nově upravuje způsob hospodaření mezi fondy a společnostmi, jejich administrativní řízení a má zachovat regulaci investičního prostředí, jak se zatím vžila. Dohled České národní banky má být více zaměřen na takzvané systémové riziko. Což znamená, že se ČNB bude zajímat jen o fondy, kde o něco jde. Fondy s hodnotou do cca 2,5 miliardy majetku budou vyjmuty z dohledu. Otvírá se tak opět prostor pro tunelářství. Nový zákon má také oddělit hospodaření fondu přes investiční společnost a administraci – tedy byrokracii s fondem spojenou.Rizika zákonaZákon nic dobrého nepřinese a bude znamenat možné problémy a nepochopení ze strany investorů. Přestože investiční fondy obhospodařují poměrně velký majetek, ve srovnání s vyspělými zeměmi je investiční prostředí v ČR na nízké úrovni. Důvěra se totiž dlouho a těžce získává a lehce ztrácí. Nový zákon nebude jako obvykle běžnému občanovi pochopitelný a bude znamenat jen jakousi administrativní mlhu, ve které se nikdo nevyzná. Je tedy zbytečný a zcela nepotřebný.Změna zákona ale není jen změnou normy. Nový zákon, který má ušetřit práci ČNB a jejím přepláceným úředníkům, mění mnoho dalších zákonů. Jen namátkou dojde ke změnám Občanského zákoníku (tedy toho, který teprve v roce 2014 začne platit), Zákonu o ČNB, Občanském soudním řádu, Zákonu o bankách, Zákonu o daních z příjmů a Zákonů o živnostenském podnikání, penzijním připojištění, daních z příjmů, o spořitelních a úvěrních družstvech, dohledu nad kapitálovým trhem, finančním arbitrovi, DPH atd. Celkem se musí změnit či upravit 32 zákonných norem, na které navazují vyhlášky. Takže další zákon a další změna, která je zbytečná a opět bude znamenat menší zájem investorů a neschopnost občanů orientovat se v zákonech.

Pokračovat na článek