Výsledky vyhledávání pro dotaz poplatky

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Kolik odvedeme ze mzdy na daních ve srovnání s jinými státy?

Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Kdyby tyto peníze zaměstnavatel nemusel odvést na účet zdravotní pojišťovny a OSSZ, tak by mohl mít zaměstnanec o tuto částku vyšší hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by byly v tomto případě nadále stejné.DPH v konečném důsledku platí koneční spotřebitelé, při jakémkoliv nákupu zboží a služby platí všichni občané DPH. Při nákupu pohonných hmot, alkoholu či cigaret spotřební daň. Dále je třeba započítat všechny další daně (např. daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti…) nebo povinné poplatky (např. komulální odpad, kolky…).Kolik tedy platíme na daních v Česku?Nejdříve si u průměrné mzdy ve výši 23 951 Kč vypočítáme čistou mzdu a mzdové náklady zaměstnavatele.Výpočetčástkasociální pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 6,5 %)1 557 Kčsociální pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 25 %)5 988 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 4,5 %)1 078 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 9 %)2 156 Kčsuperhrubá mzda (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 100 Kčzáloha na dani z příjmu fyzických osob (32 100 Kč x 15 %) - 1 970 Kč2 845 Kččistá mzda (23 951 Kč - 1 557 Kč - 1 078 Kč - 2 845 Kč)18 471 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 KčČistá mzda je tedy 18 471 Kč a zdanění práce činí 13 624 Kč (32 095 Kč). Budeme však počítat dále, že celou svoji čistou mzdu v daném měsíci utratíme za nákup zboží a služeb.Při každém nákupu tedy odvedeme státu DPH a spotřební daň.Pro zjednodušení budeme počítat, že nakoupí benzín za 1 500 Kč (8,12 %). Zdanění benzínu tedy DPH a spotřební daň je cca 57 %. Daň u benzínu je 855 Kč.Zbylou část disponibilního příjmu 16 971 Kč (18 471 Kč - 1 500 Kč) utratíte za nákup zboží a služeb. Protože již nebudeme počítat žádnou spotřební daň a další daně, tak můžeme počítat pouze se základní 20% sazbou DPH. Nebudeme tedy rozlišovat sníženou a základní sazbu DPH. Na DPH tedy zaplatíte 2 828 Kč (16 971 Kč: 120 ∙ 20).Pokud tedy vyděláváte průměrnou mzdou odvedete na všech povinných odvodech 17 307 Kč (13 624 Kč + 855 Kč + 2 828 Kč). Volně disponovat můžete s částkou 14 788 Kč (18 471 Kč - 855 Kč - 2 828 Kč). V našem orientačním příkladě dosahuje celkové zdanění 53,9 %. A to jsme nezapočítali další odvody jako daň z nemovitosti, komunální odpad…Jak je to u našich sousedů?V Česku si tedy stát „vezme“ z výdělku zaměstnance více než polovinu. Podívejme se, jak je to u našich sousedů? V Německu a Rakousku je zdanění vyšší, na Slovensku a Polsku nižší.NěmeckoPrůměrná měsíční mzda v Německu za rok 2009 byla 3 411 €. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 50,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 675 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 736 €. Za benzín utratí 136 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Německu je 67 %, tj. 91 €.DPH v Německu je 19 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 267 € (1 675 € : 119 ∙ 19). Němec s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 2 094 € (1 736 € + 91 € + 267 €). Volně může disponovat s částkou 1 317 € (1 675 € - 91 € - 267 €). Celkové zdanění dosahuje 61,4 %. RakouskoPrůměrná měsíční mzda v Rakousku za rok 2009 byla 3 321 €. Celkové zdanění u průměrné mzdy dosahuje 47,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 730 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 591 €. Za benzín utratí 140 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Rakousku je pak 44 %, tj. 62 €. DPH v Rakousku je 20 %.Na DPH tedy Rakušan s průměrnou mzdou odvede 288 € (1 730 € : 120 ∙ 20). S průměrnou mzdou odvede obyvatel Rakouska na všech povinných odvodech 1 941 € (1 591 € + 62 € + 288 €). Volně má pak k dispozici částku 1 380 € (1 730 € - 62 € - 288 €). Celkové zdanění dosahuje 58,4 %.SlovenskoNa Slovensku byla v roce 2009 průměrná mzda za rok 746 €. Celkové zdanění práce u této mzdy dosahuje 37,6 %. Slovák si pak přijde na 465 € čistého. Zdanění u průměrné mzdy je 281 €. Za benzín utratí 38 €, 8,12 % z čisté mzdy.Zdanění benzínu na Slovensku je 52 %, tj. 20 €. DPH na Slovensku je 20 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 78 € (465 € : 120 ∙ 20). Slovák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 379 € (281 € + 20 € + 78 €). Volně může disponovat s 367 € (465 € - 20 € - 78 €).Celkové zdanění dosahuje 50,8 %.PolskoV Polsku si v roce 2009 průměrně vydělali 2 956 PLN. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 34 %. Průměrná čistá mzda je 1 951 PLN. Zdanění u průměrné mzdy je 1 005 PLN. Za benzín utratí Polák 158 PLN, také 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Polsku je 39 %, tj. 62 PLN. DPH v Polsku je 23 %.Na DPH tedy polský občan s průměrnou mzdou odvede 365 PLN (1 951 PLN : 123 ∙ 23). Polák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 1 432 PLN (1 005 PLN + 62 PLN + 365 PLN). Volně může disponovat s 1 524 PLN (1 951 PLN - 62 PLN - 365 PLN). Celkové zdanění dosahuje 48,4 %.Zdanění v mimoevropských zemích je výrazně nižšíNejnižší celkové zdanění je v mimoevropských zemích OECD, tedy v Mexiku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Novém Zélandu a USA. Ve všech zemích je podstatně nižší zdanění práce. Odvody zaměstnavatelů na pojistném jsou výrazně nižší než v Evropě. Nižší jsou i spotření daně, např. v USA je zdanění benzínu osminové oproti Česku a především DPH.Např. v Japonsku je 5% sazba DPH, v Austrálii a Koreji 10% sazba DPH. V USA není DPH vůbec zavedena. V USA je prodejní daň, která se v jednotlivých státech liší od 0 % až po 11 %, třeba v New Yorku je 8,875 %.

Pokračovat na článek


Na dluhu je nejhorší jeho obsluha

 Problémy se mají řešit co nejdříve. Dluhy samy o sobě nejsou velkým problémem. Nejhorší jsou náklady, které raketové vzrůstají při nečinnosti dlužníka. Z vymáhání se tak stal velice zajímavý byznys. A dluhy se nejen vymáhají, ale odkupují. Za polovinu ceny a vymáhají za mnohem víc.Dlužník a věřitelPokud se tito dva nedokáží domluvit, následuje kolotoč, který obě strany připraví o peníze. Obchodník vydělává vždy víc než výrobce a spotřebitel. Obchod je zajímavý tím, že se do něj nevkládá mnoho prostředků. Ale přináší vysoká procenta. Nedomluvením se, nakonec vydělá jenom třetí strana. Věřitel odepíše část dluhu a dlužník je donucen zaplatit několikanásobek. Alespoň tak to chodí v našich krajích.Byznys nevědomosti a špatných zákonůNevědomost je démon. A platí to nejen u vzdělání, ale především u dluhů. Poslanci vytvořili mnoho nepřehledných zákonů a různých povinností. Ke znalosti práva nestačí mnohdy ani právní vzdělání. Toho využívají různé společnosti, které si k dluhu zaúčtují neskutečně vysoké poplatky. Právníci mají svůj tarif s minimální částkou. Mohou vymáhat třeba 10 Kč za 1.500 Kč za úkon. Stejně tak exekutoři mají minimální odměny. Částka do 1.000 Kč tak stojí dlužníka na nákladech 14.900 Kč, pokud dojde až k exekuci. Stokorunový dluh tak stojí 15.000 Kč.Advokátní tarifBýt zprostředkovatelem se tak nehorázně vyplácí. Může za to jednak advokátní kartel, který bezohledně účtuje podle tarifu. Nikdo si nedovolí zakročit proti advokátní mafii, která si udělala ze zákazníků oběť svých finančních představ. Každý platí za často špatné a přeceněné služby. Dlužník je jen jedním z mnoha příkladů. Advokáti si berou procenta z případů a není divu, že pracují za desítky milionů, když jejich práce zdaleka takovou hodnotu nemá.Princip právaÚdajně je ujednání s advokátem smluvní. Ale není to pravdou. Nikdo neudělá práci pod tarif. Právníci jsou vzájemně domluveni a dlužníci platí. Původ těchto vyděračských praktik vznikl v době komplikovaného a nepřehledného práva. První pak byli notáři. Bez ověřeného podpisu nebo notářského zápisu se neobejdou ani bagatelní úkony. Kdejaká hloupost se musí ověřovat. Valné hromady společností se pořizují notářským zápisem, ačkoliv se jich účastní desítky nebo stovky zřejmě „nesvéprávných“ lidí, kteří netuší, co se tam odehrává. A notář jde, pustí si nahrávání valné hromady, poté je nechá přepsat sekretářkou a orazítkuje. Podle jmění společnosti si potom za tuto „důležitou“ činnost vyúčtuje několik set tisíc. A podobně je to s dluhy.Exekutorská mafieO tom, že exekuce dávno nejsou nástrojem věřitelů, ale především prostředkem neoprávněného obohacení exekutorů, mají všichni jasno. Přesto si tato vyvolená část právníků drží svoje postavení. Dokonce mají zákonem zaručenou neskutečnou provizi 15 % z vymožené částky. Která je uspokojována přednostně. Dalším právním trikem a vlivem na zákony se obohacuje část podnikatelů. Proč je stanovena tak vysoká procentní částka?Dlužník si tedy musí dávat pozor především na otázky obsluhy svého závazku. Zaplatit peníze, třeba i se smluvním úrokem nebývá tak obtížné, jako nasytit různé parazity, kteří si z jeho neštěstí udělali zlatý důl. Exekutor si sedne a nechá napsat sekretářce dopisy do bank a finančních institucí. Tím získá prostředky z účtů. Poté zase sekretářka zablokuje nemovitosti a když se zabavuje hmotný majetek, pošle exekutor zástupce.  Advokát nechá vepsat pokyny do předem připraveného formuláře a nedej Bože, aby byl potřeba předražený notář. Tyto mafie pomocí zákonů, které si samy prosadily, pak vytahují z občanů nezaslouženě a bezpracně peníze. A to je nejhorší stránkou dluhu. Nikoliv dluh samotný. 

Pokračovat na článek


ÚS ruší vyhlášky

Konečně se dozvídáme, že platí základní právní pravidlo – občan je odpovědný jen před zákonem. Vyhláška není žádným zákonným ustanovením a přestože si ji mnozí úředníci velice oblíbili, je v podstatě jen cárem papíru. Občan totiž může činit to, co není zákonem výslovně zakázáno.Vyhlašovací mánieVyhlášky jako podzákonné normy mohou existovat. Ale ne v dnešní podobě. Když někdo zvorá zákon, honem začne vydávat vyhlášky, aby věc napravil. Jenomže takový postup musí mít oporu v zákoně. Zákon musí stanovit pravidla jak, kdy a proč vyhlášku vydat. Například zákon dává vládě právo vyhlásit minimální mzdu. To je číselný údaj, který nemá přímý dopad na práva a povinnosti občanů Je to jen zprostředkování určitého postupu.Nezákonné vyhláškyMnoho měst a úřadů svými vyhláškami nejen rozšiřuje svoje zákonné pravomoci, ale mnohdy i zákony mění. Nejčastějším příkladem jsou omezení pohybu osob v určitých prostorách, změny nočního klidu a jeden zajímavý zákonný prohřešek. Vyhlášky obce se snaží uplatnit i na lidech, kteří v obci nežijí. Představte si, že byste museli před příjezdem do nějaké obce znát její vyhlášky. To by v podstatě znamenalo konec cestování. Jenom by se studovala pravidla. Vyhlášky obcí jsou tak velice na hraně zákona.Zdravotní nadstandardyZákonodárci umějí vymyslet řadu zmetků. Teď se jim povedlo zvýšit poplatky za pobyt v nemocnici, ale zapomněli určit, kdy jde o nucený nebo „nadstandardní pobyt“. Tím dali do rukou vedení nemocnic šikanózní pravidlo. Pokud chtějí někoho popohnat domů, tak mu zvýší „nadstandard“. Proto Ústavní soud vyhlášku zrušil. Musí mít zákonnou podobu  a přesně stanovovat, za jakých okolností je nemocný ve zdravotnickém zařízení  a kdy už je v hotelu. To by v rámci léčení opravdu nebylo špatné vědět. A doufejme, že zrušených vyhlášek přibude. Jsou totiž povětšinou nezákonné…

Pokračovat na článek


Regulační poplatky na úřadech

 Proč proboha jenom naše zdraví? Proč regulujeme jen čekárny lékařů a místnosti nemocnic? Pojďme zregulovat ještě další státní, polostátní, obecní a městské prostory. Jak lépe nám bude v nepřeplněných místnostech při čekání na obsluhu.Soudy jsou zdarmaTedy pouze trestní, kde to platí zpočátku stát a posléze odsouzený. Jinak si procesy musíme zaplatit ze svého a někdy i několika miliony. My jsme hrdí účastníci. Zadarmo se však u soudů mohou hřát bezdomovci, koncipienti a veřejnost. Lekce z práva by neměly být zdarma. V soudních prostorách se musí topit, uklízet a dýchat. Kdo se chce poučit o správném výkladu práva, měl by zaplatit alespoň těch 30 Kč regulace, aby na rozsudky nebyla fronta. Tedy na ty mediálně propírané. Bývalý prezident Klaus sice šikovně ušetřil resortu spravedlnosti peníze propuštěním zločinců, ale stejně by se ušetřilo. Bylo by to třeba na přídavky zapisovatelkám nebo na kávu přísedícím.Kšeft s dluhyÚstavní soud pomalu zarazil kšeftování s dluhy, kdy se za bagatelní práci účtovala pěkně mastná odměna. Je zajímavé, jak peníze dokázaly z myslících lidí udělat naprosté bestie. Z těch, kteří nestačí splácet, mají obstavené majetky a platy, se vytahaly desetitisíce korun za třeba tisícikorunový dluh. A tady nepomůže ani výmluva, že si za to může každý sám. Přece míra práce, kterou někdo stráví sepsáním žaloby, musí být úměrná odměně. Advokátní poplatky jsou ale lumpárnou, která nezná hranic. Za smlouvu na desítky milionů si účtují právníci podle výše částky a nikoliv podle obtížnosti a času. Proto je tento poplatek nejhorším vydíráním, které v soukromém sektoru existuje.Úřední poplatekTaké se rádi v zimě ohřejete na úřadu? Tedy nikoliv jako bezdomovec, ale jako prostý člověk, který si zajde pro výpis z katastru nebo nechá ověřit doklad. Po mrazivém větru je příjemné se trochu osvěžit v klimatizované a zahřáté místnosti. Zatím je to zadarmo. Mělo by se ovšem toto zahřívání a lebedění regulovat. Ať si občan mrzne za svoje peníze. Na úřadech by měl platit regulační poplatek, protože sice platíme úřady z daní, ale místnosti určitě nikdo neplatí, natož topení, chlazení, mytí oken a dveří. Ať je na úřadech volno bez front a žádosti se kvalitně vyřizují při malém počtu regulovaných žadatelů.PoplatekZa všemi změnami k přímému placení bohužel není zlepšení péče a starostí o občana. Ten je státu ukradený.Stejně jako nenasytní vymahači dluhů, zdravotnická zařízení a jiné námi placené služby, požaduje stát další peníze. Poplatků je tolik, že se v tom nikdo nevyzná. Poplatek není závislý na příjmu a platí se tak vždy, ať jste chudý nebo bohatý. Je tou nejhorší daní, protože znamená, že stát zklamal při svém řízení. Představte si, že by někdo žádal poplatek za vstup do obchodu, za prohlížení výlohy nebo odpověď na poptávku. Ale občan je v jiné situaci, ten musí jen pracovat a platit…

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Bankovní účty, platební karty, spoření

Co je RPSN?Na první nesrozumitelně znějící zkratka, ale u úvěrového produktu velmi důležitá. Prosím, nepleťte si s úrokovou sazbou, jsou to rozdílné věci. RPSN je roční procentní sazba nákladů a udává procentní podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.To znamená, že v RPSN jsou zahrnuté všechny náklady na vypůjčení peněz. Samozřejmě je tam úroková sazba, všechny poplatky za vyřízení a vedení úvěrového účtu, pojištění atd.Jen podle RPSN se možné se správně rozhodout, který produkt je výhodnější. Půjčka může mít sice nižší úrokovou sazbu, ale klidně můžete zaplatit balík na nesmyslných poplatcích.Poskytovatelé úvěrů mají od 1. ledna 2002 ze zákona povinnost uvádět RPSN.Výpočet RPSN není úplně jednoduchý a musí se využívat počítače. Pokud si chcete RPSN spočítat, využijte kalkulačku od České obchodní inspekce.Proto se při porovnávání úvěrů vždy zajímejte i o RPSN a důkladně si vše promyslete.

Pokračovat na článek


Zahraniční společnosti - ochrana vlastnictví

Ochrana vlastnictví je důležitou součástí offshore společností. Každý podnikatel chce vždy oddělit svůj vlastní majetek od majetku společnosti, aby nebyl napadnutelný dalšími osobami v oblasti pohledávek za firmou. Díky anonymitě vlastnictví prostřednictvím offshore společnosti v daňovém ráji má podnikatel jistotu, že jeho soukromý majetek zůstane vždy soukromým a firemní firemním.Správa majetku a ochrana vlastnictvíOchrana vlastnictví je důležitá z pohledu anonymity. Veřejně přístupné informace o vlastníkovi společnosti jasně definují, kdo za firmou stojí, kdo ji ovládá a obvykle také odhalí jaké s ní má dotyčný záměry. Proto se tato informace velmi promítá jak do profesního, tak i do osobního života každého podnikatele. Anonymita vlastnictví spojená s offshore společnostmi však tuto občas nepříjemnou informaci neposkytuje. Jde o legitimní způsob, jak se vyhnout těmto nepříjemnostem v soukromí a to zcela přirozeně a bez nějakého obcházení zákonů.V České republice nejsou zajištěny podmínky pro anonymitu vlastnictví. Stejně jako v celé Evropě, tak i v naší zemi je snaha o co nejtransparentnější vlastnické struktury a již ani státní zakázky není možné přidělovat společnostem, které mají akcie na majitele, tedy není zde jasné, kdo je aktuálně drží. Veřejný obchodní rejstřík jasně eviduje všechny podílníky společností a díky přístupnosti zdarma a online má každý a kdykoliv možnost nahlédnout do tohoto rejstříku a všechny informace si o dané společnosti zjistit. Společnosti s ručením omezením mají v tomto asi nejvíce transparentní strukturu. Avšak ani akciové společnosti nepředstavují dostatečnou anonymitu, kterou by si podnikatelé často přáli. Akcie na majitele také nejsou u nás tou správnou výhodou, jelikož v zápise z valné hromady jsou všichni akcionáři identifikování, takže majitel této akcie je také snadno dopátratelný. Podnikatelé občas pro udržení anonymity zkouší dosadit místo sebe jinou fyzickou osobu, avšak v tu chvíli prakticky podnikatel ztrácí přímý vliv a nemá reálnou šanci skutečně společnost plnohodnotně řídit.Offshore společnosti však nabízejí řešení. V řadě států, je totiž možné velmi snadno zakládat společnosti, které mají velmi zabezpečenou ochranu soukromí svých vlastníků. Jde především o takzvané daňové ráje – Seychely, Panenské ostrovy či Panama. V těchto ostrovních státech je však relativně složité prokázat obchodování. Pro lepší využití se tak hodí třeba i Nizozemsko či Velká Británie. Každý stát nabízí samozřejmě jinou ochranu pro jiné typy společností. A podle toho se logicky odvíjí i poplatky, které si místní úřady za tyto služby účtují. Fakticky pak jde o to, že exotické destinace nabízejí rámcově vyšší míru anonymity a za lepších podmínek. Čím více nabízejí takzvané „západní" země anonymitu, tím vyšší jsou i sazby a poplatky s tím spojené. Samozřejmě je možné na situaci nahlížet i z jiného pohledu. Společnost se sídlem na Seychelách rozhodně nebude u obchodních partnerů budit takovou důvěru, jako společnost z Velké Británie. Takže i tento aspekt je nutné vzít při zvažování offshore společnosti v úvahu.Princip zajištění anonymity vlastnictvíPrvní možností je nám dobře známá akcie na majitele. V dnešní době se u nás stále více mluví o zakázání těchto akcií a řada populistických stran chce tuto legitimní formu podnikání zakázat. Navíc se snaží úřady společnosti právě s akciemi na majitele vyřadit z výběrových řízení, jelikož zde není potřebná informace o původu zdrojů ve firmě. Zahraniční společnosti nabízejí tuto formu velmi snadno a při vydání emise se na akcie neuvádí jméno držitele. Kdo aktuálně akcii má, ten ji vlastní. Některé státy dokonce nevyžadují ani seznam aktuálních držitelů akcií akciové společnosti.Další variantou je takzvaný nominální servis, který představuje situaci, kdy vlastník společnosti jedná za společnost, která je jakýmsi nominálním akcionářem. Podnikatel si jmenuje ověřené osoby, které jednají svým jménem na účet podniku podle instrukcí majitele firmy. Jde o výběr statutárních orgánů, kteří budou opticky společnost řídit, avšak fakticky budou pouze dosazenými osobami bez většího vlastního rozhodovacího práva.Třetí variantou je samotné využití zahraniční společnosti v jejím základním principu.Celý systém zajištění anonymity vlastnictví je velmi složitý.Je nutné znát aktuální právnickou strukturu dané země a úředních postupů. Vybrat tu zemi, která nejvíce odpovídá požadavkům je někdy velmi složité, a proto je nutné velmi dobře uvažovat, kam se podnikatel chce posunout.Vůbec není neobvyklou situací následující příklad. Podnikatel si založí společnost na Seychelách. Jde o klasickou offshore společnost, která maximálně využívá výhod tohoto daňového ráje. Tato mateřská společnost si založí další firmu například ve Velké Británii. Tato společnost již bude mít spíše klasický charakter onshore společnosti, která bude mít ideální vlastnickou strukturu a vysokou míru anonymity. A tato společnost si založí další dceřinou firmu v České republice. Může jít o s. r. o. či akciovou společnost. Vše velmi snadno. Vlastnická struktura je tak solidně zajištěna a místní úřady prakticky nemají šanci získat informaci, kdo za danou společností skutečně stojí a to na prosto legální cestou, kterou se poslední dobou vydává stále více společností.S celou anonymitou vlastnictví navíc souvisí i ochrana majetku. Každou chvíli vidíme zkrachovalého podnikatele, kterému nakonec nezůstane vůbec nic. A to třeba i jen díky malé chybě či laxnímu přístupu úředníků při jeho informování o zprvu nezávažném omylu. Nebo při horším případě se může stát podnikatel sám obětí nějakého podvodu, za který musí následně zaplatit nehorázné sumy. Proto je velmi důležité zabezpečit svůj majetek nejrůznějšími formami ochranných struktur, které pomohou případným problémům předcházet. Je tedy nutné oddělit formální firemní majetek od jeho skutečných vlastníků. To lze velmi snadno díky anonymitě vlastnictví. V tu chvíli nemá šanci jakákoliv třetí strana vymáhat pohledávku přímo na soukromém majetku podnikatele, ale pouze na majetku firmy.

Pokračovat na článek


Jakým způsobem šetřit peníze?

Mnoho lidí má obrovský problém efektivně hospodařit s penězi. Pokud se i vaše konto dostává do minusu, začněte s tím něco dělat. Možná vám pomůže i několik následujících rad.Spočítejte si všechny výdělkyDokázali byste efektivně zhubnout, kdybyste nevěděli, na jaké hodnotě tělesné váhy začínáte? Přesně totéž platí při šetření peněz. Dejte si do pořádku výdělky a výdaje a spočítejte si, kolik vám každý měsíc zůstane na běžný život po odečtení všech položek jako nájem, hypotéka, účty za telefony a cestování a jiné nezbytné poplatky.Vždy si dejte něco stranouAsi víte, kolik měsíčně utratíte v barech a na různých akcích. Zkuste proto přemýšlet, kolik vás váš životní standard vyjde. Zároveň si spočítejte, kolik dokážete měsíčně při vší námaze ušetřit. Tuto částku si odložte stranou, ideálně mimo váš běžný balík peněz a v případě, že ho občas vyčerpáte, tyto peníze jako byste našli.Budoucnost je důležitáŠetření není jen otázka měsíčního příjmu a výdajů. Chcete-li opravdu efektivně využívat své finance, myslete ve velkém i na vaši budoucnost. Spočítejte, zda se vám stále vyplatí žít v podnájmu, nebo je čas koupit si vlastní byt. Totéž platí při dopravě a koupi auta či o jiných věcech, které z dlouhodobého hlediska spotřebují větší část vašich financí.Dělejte si seznamTak, jako při dietě, i při šetření platí, že je nejhorší začít. První měsíc pravděpodobně nenaspoříte skoro nic, i proto toto období využijte na nastavení šetření. Bude ideální, pokud si začnete zapisovat i ty nejdrobnější výdaje a zpětně pak vyhodnotíte, zda jste danou věc opravdu potřebovali. Budete překvapeni, že mnohé věci se vám budou s odstupem času zdát jako vyhozené peníze.Držte se při zemiPokud máte rádi svůj životní standard, vzdát se některých věcí bude pro vás těžké. Jednou z největších chyb mladých lidí je, že jakmile začnou více vydělávat, začnou automaticky i více utrácet v touze po vyšším životním standardu. Držte se proto při zemi a zkuste si při tom vzpomenout na vaše studentské časyVyužijte rady odborníkaSlovo finanční poradce je v Česku bráno jako hanlivé označení člověka, protože tuto práci dělá již téměř kdokoliv s cílem vydělat na vás. Faktem však je, že správný finanční poradce vám může ve vlastním hospodaření pomoci udělat pořádek. Nebojte se proto využít jejich služeb. Někdy postačí jen jedno sezení a možná sami zjistíte, že se není čeho obávat.

Pokračovat na článek


Termínované vklady

Termínovaný vklad umožní krátkodobé až dlouhodobé uložení a zhodnocení peněz. Termínovaný účet není spořící účet, tedy nelze na něj vkládat další finanční prostředky.Obecně platí, čím déle své peníze na termínovaném účtu v bance ponecháte uloženy, tím větší úrok za ně dostanete.Kolik peněz ročně můžeme díky této bankovní metodě získat? Na všechny tyto a další otázky odhalíte odpověď o pár řádků níže.Termínovaný vklad – naše bankovní pokladničkaTermínovaný vklad můžeme definovat jako bankovní účet, díky kterému může banka hospodařit s našimi uloženými penězi. Termínovaný vklad však není obyčejným účtem, na který nám chodí výplata a ze kterého platíme nákupy, jednoduše řečeno – termínované vklady nejsou určeny pro běžný platební styk.K čemu slouží termínovaný vkladJak již bylo výše zmíněno, termínovaný vklad (chcete-li vkladový účet) slouží ke zhodnocení peněz, které na účet vložíme. Na rozdíl od spořících účtů je zde povinný minimální vklad, který se pohybuje většinou v řádech tisíci korun. Banky stanovují určitou pevnou nebo pohyblivou sazbu, kterou budou vaše peníze zhodnocovány. Pokud bychom měli definovat pevnou sazbu, můžeme o ní říct, že se jedná o stále stejnou úrokovou míru, která se nemění po celou dobu trvání vkladu. Oproti pevné sazbě existuje také sazba pohyblivá, která se v průběhu roku mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb mezibankovního trhu.Nejčastěji se banky opírají o úrokové sazby České národní banky, která je národní bankou státu. Banky stanovují jakou úrokovou míru budou používat. Nelze tedy jednoznačně říct, která míra je pro nás – zákazníky výhodnější. Fixní sazby jsou sice nižší, avšak stálé. Pohyblivé sazby mohou být někdy vyšší než klasické fixní sazby bank, ale v některých případech mohou klesnout hluboko pod jejich průměr. Je víceméně každého věc, pro jakou banku a úrokovou sazbu se rozhodne.Založení a vedení termínovaného vkladuZaložit si termínovaný účet může každá fyzická osoba, ale také podnikatelé či právnické osoby. Úrokové sazby však nejsou u všech skupin klientů stejné. Někde mohou být výhodnější pro podnikatele, někde třeba pro fyzické osoby. Termínovaný vklad je založen na dobu určitou. Existují tři typy termínovaných vkladů (dle časového rozlišení):a) krátkodobé vklady s dobou oběhu financí od 7 do 12 měsícůb) střednědobé vklady s trvání 2, 3 nebo 4 rokyc) dlouhodobý vklad, který je splatný nejdříve po pěti letechPo složení minimálního vkladu, který může být vložen také v cizí měně nám počíná běžet lhůta, během které jsou naše peníze postupně zhodnocovány. Banky vedou termínované vklady také v eurech, amerických dolarech či librách, je zde ale vysoké riziko ztrát, které souvisí s posilováním a oslabováním koruny. Pohyby kurzů je velmi těžké předvídat, proto se vklady v cizí měně příliš neodporučují.Banka stanovuje vlastní pravidla pro zhodnocení vkladu, někde můžou být finance zhodnoceny po roce nebo třech měsících, někde třeba v den splatnosti. Velkou nevýhodou termínovaného účtu je fakt, že peníze z něj nemohou být vybrány bez sankčních poplatků dřív, než po vypršení doby, na kterou je účet založen. Poplatky jsou skutečně vysoké a vybírání hotovosti se tedy u termínovaných účtů příliš nedoporučuje.Vedení termínovaného vkladu je většinou bez správních poplatků – tedy zdarma. Co se týče bezpečnosti a navrácení peněz, termínované vklady (stejně jako spořící účty) jsou ze zákona pojištěny a tak se vám nikdy nemůže stát, že byste své vložené peníze nedostali zpět.Výnosy u termínovaného vkladuA teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Kolik peněz můžete získat termínovaným vkladem? V současné době jsou úrokové sazby velmi nízké a pohybují se pouze v řádu procent. Nejčastěji využívaná je tříprocentní sazba. V praxi to tedy znamená následující: Pokud si na vkladový účet uložíte 100 000, váš vklad se zhodnotí na nějaké 3 000 Kč. A to není vše, z uvedených tří tisíc navíc zaplatíte 15 % daň. A pokud se k tomu všemu přidá ještě vysoká inflace, výnos je skutečně zanedbatelný. Proto se doporučuje využívat termínovaných vkladů pouze ke krátkodobému uložení peněz.Termínované vklady můžeme rozdělit také dle obnovení vkladu a to na:a) termínované vklady s jednorázovou splatností – kde je vklad úročen do dne splatnosti a pak je včetně úroků vybrán nebo převeden na jiný předem určený účet. Vklad zde není obnovitelný. Nejčastěji je tento způsob využíván u střednědobých a dlouhodobých účtů.b) revolvingové (s automatickým obnovením) – druhý typ termínovaných vkladů, kde se vklad po dni splatnosti automaticky obnoví na dobu původního termínu s úrokovou sazbou, která je platná v den obnovení vkladu. Tohoto způsobu se využívá především u krátkodobých vkladů. Banky však většinou vklad obnovují pouze po určitou dobu (například po dobu pěti let)Vyberte si konkrétní bankuCo se týče výběru banky, termínované vklady nabízejí snad všechny banky na našem trhu. Ovšem s různými úrokovými sazbami, minimálním vkladem a délkou trvání. Proto je důležité si zjistit co nejvíce informací o konkrétních bankách a následně se rozhodnout, která banka pro nás bude tou nejvýhodnější. Jedním ze základních pilířů je výběr banky v závislosti na její dostupnosti. Vybírejme si proto banky, které mají své pobočky v místě našeho bydliště nebo sídla firmy. Termínovaný vklad lze sjednat přes internet či telefonicky.Kritérium, které pro vás bude zřejmě nezajímavější a nejdůležitější je jistě úroková sazba. Pokud narazíte na banku nebo jiná finanční instituce, která nabízí nezvykle vysoké úrokové sazby, něco zřejmě v pořádku nebude a vy se nenechte nalákat. Mnohdy se stalo, že instituce sice klienty nalákali na potenciálně vysoké úrokové sazby, ale ve finále je odmítli zaplatit z různých závažných, či méně závažných důvodů. Proto se nenechejte nalákat reklamními akcemi, dárky či soutěžemi. Jak již bylo výše zmíněno, úrokové sazby se nejčastěji pohybují kolem 3 %.Je dobré si také shromáždit řadu informací i hospodaření banky, které můžete naleznout například ve výročních zprávách. Pokud banka v různém časovém rozmezí vykazuje zisk, je to dobré znamení. Pokud je tomu naopak, poohlédněte se po jiné. Velkou roli hraje také dobré jméno banky a reference klientů. Těm byste měli věnovat obzvláště velkou pozornost.

Pokračovat na článek


Jak spořit peníze

Spoření je velice specifická funkce peněz. Jde o odklad současné spotřeby, za účelem vyšší možnosti využití daných peněz v budoucnu. Každý chce na tom být díky spoření za nějaký čas lépe než je v současnosti.Díky nepřebernému množství spořících produktů má velice široké možnosti využití. Spoření je v současnosti opravdu v kurzu, jelikož se řada lidí obává o svou budoucnost, zaměstnání a rodinu, a tak raději neriskuje, tolik neutrácí a právě hledá možnosti, kde ušetřit či případně spořit svoje aktuálně nepotřebné peníze.Kam ale své prostředky nejvýhodněji uložit, to je otázka, s kterou si řada lidí láme často zbytečně hlavu.Na vše je možné jednoduše pohlížet z ohledem na riziko, čas a výnos, které člověk vyžaduje.Běžný bankovní účet se svými garantovanými 0,01 – 0,015 procenty opravdu není tím pravým ořechovým. Navíc pokud si ještě připočítáme poplatky, tak prakticky fungování běžného účtu je minusové. Avšak v dnešní době je prakticky nemožné se bez klasického bankovního účtu obejít.K dalším možnostem pak přicházejí nejrůznější spořící účty, ať už termínované (na předem dané datum) či netermínované, které však obvykle nemají garantovaný výnos a jsou relativně více rizikové.Jako první myšlenku by člověk měl zvážit, za jak dlouho bude peníze potřebovat. Právě podle toho se může následně rozhodnout zda využít například stavební spoření (doba spoření minimálně 6 let) či investice například do podílových fondů, kde je výpovědní lhůta a tedy i výplata prakticky okamžitá.Dále je třeba také zohlednit riziko. Riziko spojené jak s výnosností, tedy potenciálními možnými zisky, tak i riziko při případném krachu, respektive problémech dané společnosti. V České republice jsou bankovní vklady, vklady 5 stavebních spořitelen a 18 družstevních záložen ze zákona pojištěny do výše 50 000 eur. Od roku 2011 by pak tato suma měla být navýšena na 100 000 eur.Fond pojištění vkladů pak v případě platební neschopnosti dané instituce zakročí a vyplatí klientům jejich prostředky až do maximální výše 50 000 eur na jednoho klienta.Garantované a negarantované vklady Druhé riziko spočívá ve výnosnosti jako takové. Některé produkty bank jsou garantované (namátkou ING konto), jiné garanci třeba vůbec nemají (podílové listy u všech společností). U garance je vše jasné. Úroková míra je předem stanovena a společnost se zavazuje ji dodržet.U negarantovaných vkladů však je situace odlišná. Člověk, který chce zhodnocovat své prostředky je pak ve velice riskantní situaci. Pokud daný vybraný titul poroste, porostou i jeho zisky, avšak pokud se na kapitálových či jiných trzích nebude dařit, tak i jeho podílové listy ztratí na hodnotě a tím pádem místo spoření dojde ke ztrátě. To je vždy riziko investora. Pro konzervativně smýšlející jedince je však nejlepší alternativou garantovaný účet v některé z bankovních institucí. Vklad má pojištěn ze zákona, tudíž se nemusí bát případných problémů společnosti a navíc garance ze strany banky je stabilní.Samozřejmě, že tímto způsobem se dá jen těžko zbohatnout, ale při dobře zvoleném produktu se dá relativně elegantně vyhnout tomu, aby peníze ztrácely na hodnotě. Jelikož inflace je všudypřítomná a neustálá. Peníze tak ztrácí na hodnotě.Zajímavé je pak využít termínovaných vkladů u družstevních záložen. Úroky mají vyšší než banky a díky garanci ze strany Fondu pojištění vkladů se nemusí lidé o své úspory již bát, tak jak tomu bylo v devadesátých letech. Avšak také nejsou tak skvělé a přehnané úroky jako ve zmíněné době. Avšak s porovnání s bankou jde o relativně zajímavý produkt.

Pokračovat na článek


Dá se na služební cestě vydělat?

Samozřejmě otázka vydělání by neměla být zaměňována s případem vydělávání na neoprávněných výdajích. Na služební cestě si zaměstnanec může přivydělat psaním článků, programováním nebo brouzdáním po internetu, pokud mu to nebrání v plnění pracovních povinností. Ale jak na tom bude s odměnou a náhradami?Pracovní cestaSlužební cesta je zavedený pojem, protože se jedná o jistou službu zaměstnavateli. Ve skutečnosti se jedná o pracovní cestu, protože je vykonávána v pracovním poměru a vztahují se na ní všechna práva a omezení z pracovního poměru vyplývající. Poskytování náhrad výdajů popisuje Zákon č. 262/2006 Sb. o cestovních náhradách. A není špatné si občas služební cestou trochu legálně přivydělat, i když s trochou nepohodlí a změně zvyků.Druhy náhradZaměstnanci na služební cestě náleží několik různých náhrad. Má právo na náhradu prokázaných jízdních výdajů, náhradu prokázaných výdajů na ubytování, stravné, náhradu prokázaných vedlejších výdajů a náhradu prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny, trvá-li pracovní cesta delší dobu. Zaměstnanci mohou být vysíláni na služební cesty třeba k jinému zaměstnavateli v rámci ušetření nákladů, a proto se počítá i s dlouhodobým pobytem mimo svůj domov a rodinu.Náhrada jízdních výdajůPokud zaměstnanec použije k dopravě letadlo, vlak, loď, autobus nebo jiný dohodnutý dopravní prostředek,  zaměstnavatel hradí tyto náklady v plné výši. Jiná je situace s použitím vlastního vozu. Ta platí jen v případě svolení a schválení zaměstnavatelem, který je odpovědný za škodu na vozidle, pokud ji způsobil někdo jiný. Toto ustanovení je poměrně důležité, protože zajišťuje zaměstnanci hrazení výdajů na opravy. Škody ale nesmí být způsobena samotným zaměstnancem nebo nějakou náhodou jako je píchnutí kola. Za použití auta obdrží za každý kilometr zaměstnanec 3,80 a proplacen mu bude účet za benzin podle spotřeby v technickém průkazu. Pokud nedodá paragon o tankování patří mu náhrada stejně, jen se vypočítá podle spotřeby uvedené v techničáku a vynásobí průměrnou cenou za benzín.StravnéNa služební cestě bývá hlad a někdy také chuť na něco ostřejšího. Alkoholu je sice lepší se vyhnout, ale zaměstnavatel nekontroluje, jak bylo stravné využito. Zaměstnanec tedy nemusí předkládat účtenky z restaurací a dokládat co a jak jedl či pil. Minimální výši stravného určuje zákon pro cesty v délce 5 – 12 hodin na částku 73 Kč, 12 – 18 hodin 112 Kč a při vícedenních cestách je částka 174 Kč. Nižší stravné mohou dostávat zaměstnanci pokud běžně cestují, ale takové ujednání musí obsahovat pracovní smlouva. Pokud zaměstnavatel zajistí zaměstnanci bezplatné stravování, nemusí stravné platit. Pokud zaměstnanec cestuje do zahraničí, obdrží stravné stanovené vyhláškou Ministerstva financí v zahraniční měně. Na Slovensko obdrží například 30 Eur, do Velké Británie 40 liber a do USA 50 dolarůVedlejší výdaje a náklady na cestu za rodinouPři cestě může zaměstnanec platit různé účelně vynaložené náklady. Při cestě autem do zahraničí to mohou být dálniční poplatky, známky, parkování, ale není mezi nimi pokuta. Může také používat svůj telefon a naúčtovat zaměstnavateli český předražený roaming. Je ale třeba být opatrný a vše si zajistit papírově. Zaměstnavatel nemá povinnost tyto náklady hradit. Proto je potřeba se předem se zaměstnavatelem dohodnout, zda proplatí další případné výdaje. Zaměstnanci náleží také výdaje na cestu za rodinou, pokud služební cesta trvá více než 7 po sobě jdoucích kalendářních dní a to každý týden. Zaměstnavatel může dohodnout v pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvě lhůtu k návštěvě delší, nesmí však překročit měsíc.Služební cesta není špatná z hlediska určitých bonusů v podobě příspěvku na stravu a snížení domácích nákladů z důvodu pobytu mimo domov. Zaměstatnec by měl ale vždy dbát na vyplnění cestovního příkazu nebo obdobného dokladu, kterým jej zaměstnavatel vyšle na služební cestu. Tento doklad musí obsahovat souhlas s použitím vozidla zaměstnance (jinak nemusí být škoda proplacena), výši stravného, povolení vedlejších nákladů a další potřebné údaje, aby nedocházelo k pozdějším problémům. Zaměstnanec je také povinen služební cestu do 10 dní zaměstnavateli vyúčtovat a zaměstnavatel do 10 dnů od vyúčtování cestu a náhrady vyplatit.

Pokračovat na článek


Šek – cenný papír, který se málo využívá

Zákon směnečný a šekový je znám především svojí něžnější polovinou. Směnka je využívaná mnoha lidmi, ale šek je obestřen stále velkou finanční mlhou. Říct někomu, že mu vystavíte šek, znamená údiv a prověřování, zda jste solventní. Mnohý takto překvapený zákazník volá do banky a zjišťuje, co vlastně s tím šekem má dělat.Jednoduchý formulářŠeky můžeme v podstatě rozdělit na dva rozdílné platební nástroje. Bankovní šek vystaví banka a také jej kryje. To znamená, že zajistila prostředky, které mají být proplaceny. Naopak běžný šek vystavený fyzickou nebo právnickou osobou nemusí být kryt finančně. Vystavení šeku nějakou osobou je jednoduché a méně náročné než u směnky, znamená právo na výplatu peněz a podobně jako u směnky nemusí znamenat jistotu zaplacení. Pro šek platí několik formálních pravidel. Listina musí být jako šek označena, musí obsahovat bezpodmínečnou povinnost zaplatit a potom již jen klasické náležitosti – jméno, místo vystavení, datum, podpis a případně místo zaplacení, jinak platí, že šek bude proplacen v místu vystavení.Šeková knížkaBanky kromě vystavení vlastních šeků, poskytují také šekové knížky, které slouží k platbám z účtu. Poplatky za vydání těchto knížek jsou poměrně nízké a také zúčtování šeku je docela nepatrné. Výhodou těchto šeků je, že můžete provádět platby přímo přes svůj účet. Stačí jen na někoho šek vypsat a dotyčný může dojít do banky a peníze vybrat nebo si nechat šek proplatit ve svojí bance. Tady je potřeba si dávat pozor na jeden detail. Pokud šek označíte formulací – Jen k zúčtování – pak nebude šek proplacen v hotovosti, ale připsán na účet. U právnických osob se šeky vždy pouze připisují.Systém v USAŠeky jsou oblíbeným platebním prostředkem v USA, Francii a několika dalších zemích. V České republice se příliš neujaly, zřejmě z důvodu neznalosti. Také příchod kreditních karet znamenal velký ústup ze slávy i v USA a šeky se staly tak trochu bankovní záležitostí. Oproti platbě v hotovosti má šek jednu velkou výhodu. Při ztrátě, podvodu nebo zneužití jej lze zablokovat. To v případě předání peněz nejde. A další výhodou je, že šek může být vystaven na konkrétní osobu, takže jej nemůže vyinkasovat nikdo jiný. Ztráta kreditní karty je tak mnohem horší, než ztráta šeku.Využití šekůNejčastěji se šeky používají v mezinárodním obchodu třeba jako možnost vyhnout se akreditivu a provést jen dokumentární inkaso. V ČR se hodně používají cestovní šeky. Ty jsou vystaveny bankou na konkrétní osobu, kterou je žadatel o šek. Takto můžete bezpečně převézt hotovost a nechat si ji proplatit kdekoliv na světě. U šeků je potřeba si hlídat jen poplatky. V České republice jsou šeky poměrně levné a základní poplatek se pohybuje kolem 3 Kč. V zahraničí ale mohou dosahovat částek od 10 Eur a ještě procenta, takže menší částky se nevyplácejí. Kdo se ale někdy setkal s problémy při platbách, určitě ocení poměrně slušnou bezpečnost, rychlost získání hotovosti a jednoduché vyplnění včetně použití. Na cesty se tedy můžete kromě kreditky vybavit také šeky a mít jistotu finanční hotovosti. 

Pokračovat na článek


Inflace nás neustále připravuje o úspory

Inflace je peněžní jev. Neustále ukrajuje reálný výnos vašich peněz a finančních investic. Jak se inflaci bránit? Jak správně využít inflaci ve svůj prospěch? Možná si řeknete, že inflace je pouze číslo, které nám pravidelně statistický úřad sděluje, abychom věděli, jak se vyvíjí ekonomika a jak se zdražují jednotlivá zboží.Inflace má daleko významnější dopad na peněženku každého z nás.Inflace znehodnocuje peníze. Každá vaše koruna ztrácí díky inflaci svou hodnotu. Jde o to, že za stejnou sumu peněz, si prostě v budoucnu koupíte méně (pokud samozřejmě za dané období dojde k inflaci). Vaše úspory se znehodnocují. Samozřejmě je úplně jedno, zda jde o peníze skutečně držené, či peníze investované. Inflace ovlivňuje všechny peněžní složky a jejich ekvivalenty. Každý investor tak musí s inflací počítat. Vždy budete mít nižší výnos, než vám garantuje úroková sazba vašeho spoření. Je totiž nutné zohlednit za dané období nastřádanou inflaci. Každá investice se v dnešní době posuzuje z hlediska výnosu (úrok), likvidity (to, jak rychle je možné danou investici přeměnit na peníze) a rizika. Inflace zde do rozhodování nevstupuje. Proč? Protože inflace mění hodnotu téměř všech investic plošně. Proto je nutné s ní při kalkulaci výnosu počítat, ale pro rozhodování o investici často není potřeba brát v úvahu (i když i tuto skutečnost na konci článku vyvrátíme při doporučeních, jak inflaci při investování obejít).Každou investici posuzujeme tedy z hlediska výnosu, likvidity a rizika.My si prohlédneme detailněji výnosovou složku investice. Výnos je nominálně vyjádřená veličina. To znamená jmenovitou hodnotu úroku či jiného výnosu, který vám bude skutečně připsán na váš investiční (například spořicí) účet. Kolik ale skutečně vyděláte si musíte zjistit sami – a ono spíše než zjistit, to můžete pouze odhadnout. Musíte totiž vždy řešit reálnou výnosnost investice. Tu představuje nominální výnos veřejně oznamovaný snížený o inflaci. Inflace totiž rozhoduje o síle peněz. Čím vyšší bude inflace, tím nižší bude v porovnání s nominálním výnosem reálný výnos vaší investice. A jelikož inflaci nejde se stoprocentní jistotou predikovat, můžete pouze odhadovat, o kolik bude vaše investice v budoucnu reálně snížena a podle toho se rozhodnout, zda vám spoření vůbec stojí za to. Některé investiční produkty pochybných společností s vysokými poplatky za vedení, nízkým výnosem a třeba i vysokým rizikem vám v konečném důsledku nemusejí vůbec nic reálně vydělat, i když se v letáčku tváří jako investice mimořádně výhodná. Vždy je potřeba detailně zjišťovat parametry investice, ale to je na jiný článek.Kde vás inflace neohrozí?Inflace je vždy a za každých okolností peněžní jev. To znamená, že pro ochranu před inflací je vhodné investovat jinam než do:spořicích produktů, termínovaných vkladů či stavebních spoření. Zde všude bude inflace každoročně ukrajovat vaše naspořené peníze. Pokud se chcete před inflací ochránit, je potřeba investovat do takových aktiv, které naopak při růstu inflace také rostou (naopak od peněz, které reálně při inflaci klesají). K takovým aktivům patří především majetek. Ať už jde o formu hmotnou v podobě nemovitostí, nebo o podobu spíše virtuální (ale přesto majetkovou) v oblasti akcií či komodit. Tato majetková aktiva totiž s růstem inflace spíše přidávají na svých hodnotách.Investice do akcií, podílových fondůV naší zemi není tradice investování do akcií či přímo komodit příliš zakořeněná, ale čím dál více lidí se začíná účastnit takzvaných, kde můžete investovat již od několika set korun měsíčně. To už určitě stojí za zvážení, zda se vám vyplatí investice termínovaného vkladu, který vám v nejlepším případě pokryje maximálně původní investici (po očištění o inflaci) nebo do podílového fondu, který může (ale také nemusí) přinést daleko zajímavější výnos. Vždy a za každých okolností je ale potřeba přistupovat k investicím rozumně. Nejrozumnější cesta je diverzifikovat. Není možné poslat všechny své úspory do jediného podílového fondu u jediné instituce. Nebo naopak, určitě není nejvhodnější mít všechny své úspory na běžném účtu u své jediné banky. Ani nákup akcií jediné společnosti na jediné burze není tou správou cestou. Můžete se trefit do černého, ale pravděpodobnost je velice malá. Daleko výhodnější je jít cestou diverzifikace, mít ve svém investičním (spořicím) portfoliu zastoupeny jak peněžní investice tak investice ryze majetkové. Nastane-li problém na jedné straně trhu, druhá vás podrží. A inflace už vás nebude strašit ze snu.

Pokračovat na článek


Bankovní poplatky – proč banky nevydělávají na penězích

 Bankovní poplatky jsou opět pod palbou spotřebitelů. Do akcí za zrušení některých poplatků se vrhají také populistické právní kanceláře a různá spotřebitelská hnutí. Mají pravdu? Nebo se má bance platit za služby? Každá mince má dvě strany. Jen banky objevily, že existuje i strana třetí.Peníze nestačíMnoho podnikatelských subjektů by považovalo za výhodné, kdyby si u nich občané ukládali peníze. Finanční prostředky jsou totiž jen číslem v kolonce a nemusejí v podstatě vůbec fyzicky existovat. Proto se s nimi dá dobře nakládat a manipulovat. Peněžní vklady tedy mohou být dál použity. Peníze dělají peníze. Bankám tato možnost ale nestačí. Zavedli tedy poplatky.Absurdní situaceBanky mají vysoké fixní náklady a platy bývají v tomto sektoru vyšší než běžný průměr. Také na reprezentaci, budovách, kancelářích a sponzorství banky nešetří. Jsou tedy nákladné přesto, že spravují cizí majetek, se kterým mohou libovolně nakládat. Jen pro představu lze činnost banky přirovnat ke správci parkoviště. Představte si, že by mu majitel vozu odevzdal klíče a mohl by tak auto dál půjčovat a nakládat s ním podle potřeby. V případě, že by majitel auto potřeboval, dal by mu jakékoliv jiné. Přesně tak nakládají banky s financemi svých klientů. Tento výdělek jim nestačí.Poplatkové řešeníA zase parking. Představa, že dáte hlídači na parkovišti klíče od auta k volné dispozici s vaším majetkem a zaplatíte za parkování je ještě trochu přijatelná, ale ekonomicky podivná. Jak špatný musí být hlídač podnikatelem, že nedokáže dobře pronajmout váš vůz, aby se mu vrátily náklady na jeho parkování. Ale hlídač je dost nenasytný. Jak hůře a hůře hospodaří s autem, tak vyžaduje stále více poplatků. Inkasuje vás za každý příjezd na parkoviště, za každé zvednutí závory a nepustí vás pryč bez dalších peněz. Když zrovna není vaše auto k dispozici, půjčí vám jiné, ale zase za peníze.Stále důmyslnějšíMůžete změnit parkoviště, ale jednu věc udělat nemůžete. Nesmíte si parkovat vůz kde chcete. Stejně jako peníze se od určité částky musejí převádět pouze bankovním převodem, tak i to vaše auto prostě na parkovišti být musí. Kdykoliv požadujete nějakou službu, která souvisí s parkováním, pak na vás hlídač požaduje peníze. Stejně tak se chová banka. Přestože má vaše prostředky, požaduje stále více peněz na jejich obsluhu.Německý problémJenomže v Německu si takové počínání nenechali líbit a obrátili se na soud. Jednou je banka monopolem na úschovu peněz, a tak musejí být její transakce průhledné. Jinak by se mohlo stát, že nakonec platíte za služby, které banku nic nestojí, ale přesto vám je účtuje. A proč by neúčtovala, když se místo podnikání s penězi (parkováním a pronajímáním parkoviště) živí v podstatě jen z poplatků za různé služby, které souvisejí s prostou obsluhou peněz, které jste bance svěřili. Proto také soud rozhodl, že poplatek za vedení úvěrového účtu je nesmyslný. A banky jej nesmějí účtovat.Německo je dalekoAle zase ne tolik, aby jeho rozhodnutí neplatilo v celé Evropské unii. Tedy také u nás. Při sjednání úvěru často banky vyžadují měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu. Ten ale není ničím odůvodněn. A probíhá dokonce automaticky. Za úvěr a jeho poskytnutí jste většinou zaplatili nějakou částku předem. Nyní splácíte dohodnuté splátky, které pouze projdou kontrolním systémem banky. Není důvod tedy cokoliv vybírat, samo zúčtování slouží pouze bance. A poplatky nejsou malé. Zvláště u hypotečních úvěrů, kde zaplatíte za zpracování a poskytnutí třeba 10.000 Kč, mívají hodnotu 100 nebo 150 Kč měsíčně. Za 30 let tak jenom na tomto poplatku zaplatíte 36.000 – 54.000 Kč.Vzbouření poplatníkůPoplatník je skutečně osoba, která platí poplatky. Proti tomuto poplatku se zvedla vlna nevole a občané se sdružují k hromadné žalobě proti bankám. Některé banky již poplatky neúčtují a v ojedinělých případech je vracejí. Nechtějí ale vracet poplatky zpětně a dokonce je nechtějí vrátit ani klientům se stávajícími smlouvami. Operují tím, že smlouva je závazná a co klient podepsal, je dané. Proto spojili svoje síly iniciativy  Poplatkyzpět.cz, Jdeto.de a Bankovnípoplatky.com, aby poplatky vymohly zpět. A byznys je to skutečně lukrativní. Jde totiž o stovky milionů. Bitvu možná občané vyhrají. Ale zůstane stále nezodpovězená jedna otázka. Proč banky nedokáží hospodařit bez poplatků jen se svěřenými penězi, které mají volně k dispozici, které půjčují za vysoký úrok  nebo s nimi obchodují. Jak to, že jim nestačí tento příjem?

Pokračovat na článek


Poplatky obcí nejsou špatným zdrojem příjmu, ale ohrožují poplatníka

Často se mluví o poplatcích bank. Ty užírají peníze přímo, a tak jsou častým terčem oprávněné kritiky. Poplatek za odchozí platbu, za vysoký zůstatek na účtu nebo vedení úvěru se dostaly do podvědomí občanů jako finanční absurdity. Poplatky ale neplatíme jen finančním institucím. Mnoho poplatků skýtá také každodenní život.Obce a jejich právaNení to tak dávno, co zmizela povinnost udržovat obecní chodník před vlastním domem. Tedy nutnost pracovat na čištění a hlavně odklízení sněhu. Obce tak jen vysílaly v 6.00 ráno za hustého sněžení svoje pracovníky s právem pokutovat. A majitel musel vyběhnout a čistit. Když přešla tato agenda pod obce, najednou jsou chodníky velice často neuklizené a nikdo tento neřád nepokutuje. Obce ale mají možnost vybírat další poplatky. A ty jsou jejich rozpočtem pro údajné zvelebování obce a náklady na obecní majetek. Daň z nemovitosti, která se stále zvyšuje, tak zřejmě nestačí.Poplatek ze psůAčkoliv se dnes mnozí vychloubají svými cizokrajinými miláčky typu anakondy (občas je nutné po ní vyhlásit pátrání), lva (toho se vyplatí ze svých dokrmovat) nebo koček, které se promenádují na vodítku, platí se poplatek jen ze psů. A ten sice má svoji horní hranici 1.500 Kč za jednu čtyřnohou potvoru, ale hranice je zcela zbytečná. Vždy se platí maximum. Přitom obec ještě vydává vyhlášku k zacházení s exkrementy, pobíhání psů, k vyhrazeným místům a podobně. K pořízení psa je potřeba se do 15 dnů přihlásit a vždy do 31.3. a 31.8. zaplatit. Je pozoruhodné, že obec třeba vůbec nerozlišuje psa, který má výběh na zahradě a hlídá majetek, od psa, který je bez výběhu a nepochybně víc zatěžuje rozpočet obce třeba odpadkovými nádobami. A pokud máte psů víc, tak za každého dalšího můžete zaplatit až o 50 % víc. Dva psi (aby jednomu nebylo smutno) tak běžně stojí za rok 3.750 Kč.Poplatek z ubytovací kapacityLázeňský a rekreační poplatek a tedy daň ze vzduchu je známým poplatkem, který zatím stojí 15 Kč na člověka a den. Má být zvýšen na 30 Kč. Kromě toho existuje daň z ložního prádla, která je poplatkem za využité lůžko a den. Při přechodném ubytování například v domácnosti za úplatu nebo v hotelu, musí fyzická nebo právnická osoba opět zaplatit poplatek. Cena se drží na úrovni 4 – 6 Kč za den a využité lůžko. Kdo se rozhodne poskytovat tyto služby, musí počítat s určitou administrativou. Jednak je povinen do 15 dnů od prvního ubytování nahlásit tuto činnost Místnímu úřadu (hotely v Praze to činí přímo Magistrátu hl.m. Prahy). A hlavně musí vést 6 let evidenci každého ubytovaného hosta s jeho jménem, adresou a číslem OP nebo pasem. V Praze jsou poplatky splatné například za každé čtvrtletí, v některých obcích jednou za rok. Od poplatku jsou osvobozena ubytování studentů, zdravotnická zařízení, charita a sociální služby. K čemu tento poplatek slouží je opět záhadou. S hostem má náklady pouze majitel ubytovacího zařízení, který si platí odvozy odpadu, vodu, stočné a energie.Poplatek za užívání veřejného prostranstvíTento poplatek má svoje opodstatnění v hierarchii vlastnických práv. Obec je majitelem nějakých pozemků a ty může pronajmout za předem stanovených podmínek. Často se jedná o lukrativní místa pro stánkový prodej, zábor stavební, příjezd cirkusu, umístění skládky, parkování a další akce jako třeba natáčení filmu. Cena za užívání může ale pěkně hluboko zasáhnout rozpočet poplatníka. Cena je totiž až 10 Kč za m2  za každý započatý den. A jsou místa, kde je skutečně plně využívána. A pozor – na reklamní, prodejní a jiné akce, kde může obec jít až na desetinásobek! Když si tedy na Václaváku umístíte s povolením vrchnosti stáneček o ploše 10 m2, měli byste být milionáři. Nebo si raději kupte kamennou prodejnu za 50.000 Kč za m2. Dlouhodobě to určitě bude přijatelnější. Za 10 m2 za rok při ceně 100 Kč a tedy 1.000 Kč za den zaplatíte 365.000 Kč. Za pouhý rok a půl můžete takovou prodejnu vlastnit jen z poplatku za zábor – o nájmu ani nemluvě.Poplatek ze vstupnéhoObec má další možnosti, jak vybrat poplatek z akcí, které mají třeba zábavný charakter. Poplatek platí ten, kdo akci pořádá a nikoliv vlastník nebo pronajímatel objektu (tím může být například opět obec). Poplatek se vypočítává bez DPH (naštěstí není jako spotřební daň), ale má procentní charakter, který není zrovna nízký. Akce se musí ohlásit 7 dní před konáním a zaplatit do 15 dní po skončení. Pokud se akce opakuje, platí se poplatek čtvrtletně do 15 dní po skončení čtvrtletí. Přijde pořadatele na 20 % z vybraného vstupného. Menší procento a to 10 % se platí za sportovní akce dospělých s celostátním nebo mezinárodním významem a 5 % zaplatí ten, kdo pořádá akci pro více než 3.000 osob v nějakých prostorách – například autogramiádu, herecké vystoupení, literární večer atd. Poplatky se neplatí za charitu a výhodu mají také středoškoláci. Za maturitní plesy škol, kurzy tanečních a akce pořádané se spoluúčastí obcí se poplatek neplatí žádný. Z hlediska obtěžování okolí hlukem, zvýšeným provozem a tedy náklady obce má tento poplatek svoje opodstatnění. Na druhou stranu 20 % není málo a prodražuje se tak třeba i běžná a kulturní zábava.Poplatek za povolení vjezduObce mají právo si u určitých komunikací stanovit také poplatky. Nemohou tak ale činit libovolně. Zákon určuje, že pozemní komunikace smí každý používat bezplatně. Proto nelze zavést poplatek například na cestě, která spojuje obce. Na druhou stranu se poplatek může týkat výjimečných míst, která jsou cenná historicky nebo třeba rekreační místa. Tak se například předem musí požádat o povolení do zákazu vjezdu, na pěší zónu nebo do lázeňské oblasti. Většinou stojí povolení 20 Kč na den a z toho se odvozují poplatky na rok, čtvrtletí nebo měsíc. Zásobování si tak třeba zaplatí 7.200 Kč do vybraných oblastí. Naopak bez poplatku mohou do vybraných oblastí jezdit občané, kteří tam bydlí, jejich přímí příbuzní a samozřejmě lékařské služby, komunální, pohřební a další. Tento poplatek je regulační a má svůj význam. Obce často pečují o určité historické oblasti a také se snaží udržet klid a pořádek na pěších zónách.Poplatek za herní zařízeníObce mají právo využívat možnosti zpoplatnění herních automatů a jiných zařízení. Poplatník musí nejprve zařízení nechat schválit Ministerstvem financí a po umístění do prostor jej ohlásit Místnímu úřadu. Platí se 5.000 Kč za každé zařízení na 3 měsíce a tedy 20.000 Kč na rok. Pokud poplatek včas nezaplatí, může mu být zvýšen až třikrát. Zároveň je uživatel povinen zavést například hrací řád, herní zařízení vhodně umístit a také sdělit údaje o svých bankovních účtech a další skutečnosti. Hrací zařízení tedy něco stojí, ale výhry by měly přinést přece jen trochu větší objem peněz. Vždyť nastavení šance na výhru je tak 1:20.Poplatek za zhodnocení stavebního pozemkuObce samozřejmě vybírají poplatky také za umístění a nakládání s odpadem, což je pochopitelné. Méně pochopitelný je ale zhodnocující poplatek. Pokud svůj pozemek zhodnotíte tím, že jej připojíte k obecnímu vodovodu nebo kanalizaci, zaplatíte docela slušnou částku. Pozemek bez přípojek totiž má jinou hodnotu. Podle zákona může obec chtít, abyste vyrovnali rozdíl mezi připojeným a nepřipojeným pozemkem. Výše takového poplatku může dosahovat desítek i stovek korun za m2. Je pravda, že obec musela sítě vybudovat vlastním nákladem. A že je musí udržovat. Na druhou stranu je tak trochu záhadou, proč má občan zaplatit za jakési zhodnocení. Měl by platit za náklady. Takto vlastně obec participuje na občanské výhodě, kterou by měl mít každý z hlediska svého vlastnického práva.Od poplatků nikam neutečete. Je pravda, že obec má svoje náklady, ale patří jí také různé daně a podíly ze státního rozpočtu. Některé obce podnikají ve výběru pokut za rychlou jízdu a jiné zakazují vjezd aut. Obec nějak musí hospodařit. Na druhou stranu jste neustálým plátcem různých prostředků, které by bylo možné využít lépe, třeba k rozvoji podnikání. A nejhorší je na poplatcích jejich podnikatelské riziko. Pokud například na pořádání zábavy proděláte, stejně vás poplatek ze vstupného nemine. Proto jsou poplatky tak rozšířené. Stát, banky a obce je prostě vyberou bezohledně vždy. Ať jste v mínusu nebo plusu. Jsou tak stálou hrozbou a finanční nejistotou občana.

Pokračovat na článek


Společné jmění manželů - komu patří majetek?

Společné jmění manželů (SJM) představuje institut, který řeší případné spory po zániku manželství. Vše, co manželé při trvání manželství společně či jednotlivě získají spadá do společného jmění manželů (bez některých výjimek týkajících se výlučného vlastnictví).Společné jmění manželů představuje právní termín, který zakládá jakési spoluvlastnictví obou z manželů na společně získaném majetku.Správněji společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželství.Informace o společném jmění manželů a jeho zákonné úpravy jsou součástí občanského zákoníku. Společné jmění manželů je výlučně spojenou pouze s klasickým manželstvím. Ostatní partnerské vztahy (druh a družka, registrovaní partneři a pod.) nemají možnost institut společného jmění manželů používat. Ukončení manželství pak ukončuje společné jmění manželů.Společné jmění manželů zahrnuje nejen majetek, ale i dluhyDo společného jmění manželů patří veškerá aktiva (tedy především majetek), tak i pasiva (především závazky a dluhy). V oblasti majetku patří do společného jmění manželů vše, co získali (nabyli) manželé společně či jednotlivě po svatbě. Jde o všechny movité i nemovité věci, které za dobu trvání manželství „rodina“ získala s výjimkou majetku, který patří do výlučného majetku jednoho z manželů (bude uvedeno dále). Velice zajímavou součástí společného jmění manželů jsou peníze na bankovních účtech. Přístup k takovým prostředkům má pouze ta osoba, která má přístupové právo k bankovnímu účtu. Zde může mít každý z manželů svůj vlastní účet, ale peníze, které na tento účet získal kterýkoliv z manželů po uzavření sňatku patří do společného jmění a druhý z manželů na ně má právní nárok (samozřejmě na poměrnou část).Společné jmění manželů zakládají i pasiva, tedy dluhy. Jde o všechny závazky, které oběma manželům či jednomu z nich vznikly v době trvání manželství. Výjimku zde tvoří dluhy, které náleží výhradně jednomu z manželů a dluhy, jejichž rozsah přesahuje míru, která je přiměřená majetkovým poměrům manželů převzatou jedním z manželů bez souhlasu druhého. Míru této přiměřenosti pak zkoumá při vypořádání soud.Výlučný majetek jednoho z manželůVýlučný majetek jednoho z manželů nepatří do společného jmění manželů. Jde především o:majetek získaný dědictvímmajetek ve vlastnictví jen jednoho z manželů a to ještě před vznikem manželstvímajetek získaný dědictvím ze zákona, ale i ze závětimajetek sloužící výhradně osobní potřebě jednoho z manželůmajetek, která nemůže fyzická osoba nabýtmajetek vydaný jednomu z manželů v rámci restitucemajetek nabytý jedním z manželů za prodaný majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho manželaČtěte také: Rozvod, vymáhání pohledávky se prodraží o soudní poplatkyMajetek získaný dědictvím a darem výlučně jednoho z manželů je samozřejmě jasný. Dar nebo dědictví, které přechází pouze na jednoho z manželů, představuje majetek, který patří jenom a pouze danému manželovi či manželce. Stejně tak tomu je u majetku vydaného v restituci jednomu z manželů. Je dokonce jedno, zda k restituci došlo před či až za doby trvání manželství.Pokud je majetek nabyt ještě před uzavřením manželství také se nejedná o společné jmění.S čím každý do manželství přišel, to je jeho. Majetek, který nemůže fyzická osoba nabýt mohou být věci abstraktní, které nelze uchopit – dojde-li však k jejich prodeji, už se stávají společným jměním manželů. Velice zajímavou složkou majetku je majetek nabytý jedním z manželů za majetek, který mu výlučně předtím náležel. Pokud tedy prodáte auto, které jste vlastnili před svatbou a za tyto peníze si koupíte auto nové, jde stále o majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Následují věci, které jsou osobní povahy a slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů. Do této kategorie spadají finančně nezajímavé hygienické potřeby, kartáček, holící strojek, kulma, ale i podstatně finančně důležitější věcí jako oblečení, osobní počítač, mobil, lyže, kolo a podobně. Tyto věci tedy nemusejí spadat do společného jmění, pokud slouží k výlučné osobní potřebě jednoho z manželů.

Pokračovat na článek


Obchodování s akciemi online – snadno a efektivně

 Mnoho lidí se ptá na možnosti příjmů z domova. Většinou zkoušejí různé pracovní příležitosti, které jim přinesou nepříliš velký objem prostředků, občasné nezaplacení a starosti. Podnikání na internetu považují za složité a komplikované, s nutností naučit se alespoň základy programování. Kdo se nebojí trochu zariskovat a má určitý objem peněz, může zkusit RM-Systém.Likvidní akcieRM-Systém je otevřený burzovní trh, který obchoduje akcie s volnou směnitelností – tedy likvidními. Je protipólem Burzy cenných papírů Praha, která je spíše klubem licencovaných obchodníků s cennými papíry. Burzovní makléři využívají obou systémů, protože se snaží například využít rozdílů cen na těchto dvou trzích. RM-systém ve svých začátcích obchodoval prakticky s jakýmikoliv akciemi, ale nyní se soustřeďuje na likvidní tituly. Pokud se někomu zachce, může se spolehnout, že koupené akcie zase prodá. A pokud bude rozdíl plusový, tak vydělá.Obchod z domovaPomocí internetové aplikace, kterou si každý může bezplatně vyzkoušet, si může každý přilepšit do rodinného rozpočtu. Bez rizika a s daleko vyšším procentem, než při koupi státních dluhopisů nebo spořících účtů banky s výnosy do 3 % ročně. Akcie se mohou pohybovat také v desítkách procent a strategie začátečníka by měla být dlouhodobější. Nakoupit lze velice chytře například akcie s pravidelnou dividendou. Před výplatou dividendy totiž vždy ceny stoupají a po dividendě klesají. V době poklesu stačí nakoupit a před výplatou dividendy prodat. Nebo si naopak na dividendu počkat.E-brokerChytrost nejsou žádné čáry a burzovním makléřem nikdo nemusí být, aby mohl z vložených peněz ročně udělat svých jistých 10 % zisku. Aplikace e-Broker se může vyzkoušet zdarma, takže měsíc se dá obchodovat fiktivně a vyzkoušet si tak svoje možnosti. Účet pro reálné obchodování s akciemi je potřeba si zřídit v některé pobočce Fio banky. Platby za transakce se uskutečňují automaticky přímým propojením na účet. Zadání nákupu či prodeje akcií je zdarma. Platí se poplatek za uskutečněný obchod, který v systému EasyClick znamená 0,29 % z obchodu, maximálně však 3.400 Kč. Pokud obchodujete ve standardním režimu mimo aplikaci EasyClick, tak poplatek do 750.000 Kč činí 0,4 % s minimální platbou 40 Kč a nad 750.000 Kč zaplatíte 1.500 Kč + 0,2 %. U dluhopisů je poplatek pouze 0,1 % s minimální částkou 40 Kč.Podmínky obchodováníZískat možnost obchodování je jednoduché. Postačuje předložení OP, sdělení čísla účtu ve Středisku cenných papírů a účtu v RM-systému. Pokud tyto účty nemáte, na pobočce vám budou zřízeny. Účet v SCP má každý, kdo se účastnil kuponové privatizace nebo kdo někdy vlastnil nějaké dematerializované cenné papíry. Jedná se o centrální registr, který eviduje veškeré cenné papíry, které neexistují fyzicky a jsou jen číslem na účtu – něco jako peníze na bankovním účtu. Účet v RM-systému také nemusíte mít a bude vám na místě zřízen. Dále potřebujete bankovní účet, který si také můžete nově zřídit. V podstatě tedy musíte mít jen tu občanku.Objemy obchodůRM-systém obchoduje denně cenné papíry v objemech od 10 milionů do 50 milionů korun. Za poslední měsíc byly uskutečněny obchody v hodnotě přibližně 613 milionů korun. Cenných papírů se prodalo či nakoupilo kolem 2,5 milionu kusů. Zajímavými akciemi jsou například Erste Group, které z 288 Kč vzrostly na 534 Kč a přinesly svým majitelům 85 % zisku. Naopak největší pokles zaznamenaly akcie Nokie a New World Resources, které snížily svoji hodnotu o více než 40 %.Obchodovat s akciemi tedy není složité a přináší vzrušení do jinak poklidného sezení před počítačem. Pomocí demoverzí si můžete vytvořit vlastní investiční portfolio akcií a zkusit vydělávat. Akcie jsou dobrým uložením peněz a vyplácejí se především u bank, které jsou pojištěné proti rizikům, stát chrání vklady jejich klientů a prakticky stále vydělávají. Aplikace e-Click je výhodnější, protože se obchoduje s určitým počtem akcií, třeba 20 kusy, a proto jsou poplatky nižší. Obchodovat můžete nejen na domácím trhu, ale také v zahraničí na burzách v USA (NYSE,NASDAQ a další), v Polsku, Německu a Maďarsku. Obchodovat lze nejen s akciemi, ale s futures, certifikáty, komoditami nebo cizími měnami.

Pokračovat na článek


Komu jsou určené účty v zahraničí

Otevřít si zahraniční  účet může v dnešní době prakticky kdokoliv a nemá vůči českému státu, či finančnímu úřadu žádnou povinnost cokoliv ohlašovat. Nejčastější praxí je tedy otevírání účtu takovými osobami, které se v dané zemi déle zdržují. Jde především o nutnost mít při přechodném bydlení v zahraničí k dispozici místní peníze a účet s minimálními náklady. A to právě místní banky logicky nabízejí. Nejčastěji jde tedy o studenty, kteří vyjíždějí do zahraničí na stáž či klasický studijní pobyt a čekají, že zde stráví delší období. Takový student potřebuje místní účet, aby mu mohla škola, případně nadnárodní organizace, která pobyt zprostředkovává, posílat stipendium či podporu za místní poplatky. Obvykle si také zakládají v zahraničí účtu osoby, které ať už brigádně přes léto, či dlouhodobě v dané zemi pracují. Zaměstnavatel v zahraničí totiž často vyžaduje odesílání výplaty přímo na účet, tedy bezhotovostní převody, které logicky do české banky stojí nemalé prostředky. Druhou variantou, kterou pak další velké množství zaměstnavatelů uplatňuje, je platba prostřednictvím šeků, které je zase možné vyměnit pouze v místní bance, takže bankovní účet je opět jednoznačně potřeba. Všichni tito zakladatelé účtů jsou často donuceni okolnostmi. Druhou skupinou jsou pak osoby, které si účty v zahraničí zakládají pouze ze své vlastní vůle, nikdy zde nepracovali a dokonce ani neplánují studovat či pracovat. Jde o osoby, které se snaží do zahraniční banky uložit své prostředky z řady důvodů. Jeden chce spořit peníze mimo svou zemi, může například získat lepší spoření, lepší zajištění, diverzifikaci svých peněz a v konečném důsledku větší klid. Další možností je nějaké ukrývání. Několik zemí v Evropě a celá řada ve světě stále důsledně střeží institut bankovního tajemství, takže klient, který si v dané zemi a bance založí účet je naprosto anonymní a domácí instituce se o něm nedozví. Toho můžou využívat lidé, kteří se o své prostředky v Čechách třeba bojí, ale také osoby, které zahraniční účty využívají jako úkryt pro své tajné a ne úplně košér prostředky. Nedávný skandál v Německu je toho klasickým důkazem, kdy řada vrcholných manažerů své příjmy odváděla do bank v cizině a při provalení této informace museli všechny své příjmy dodanit. Skrýt své peníze, aby o nich nikdo nevěděl, to zkrátka zahraniční účtu občas dovedou.   

Pokračovat na článek


Leasing a jeho výhody

Leasing se může týkat více méně čehokoliv. Leasing pozemků, území, velmi populární leasing auta. Jaké jsou výhody v takovém způsobu pořízení nákladních vozidel?První výhodou, která pro vás připraveny poskytnout leasing je možnost ušetřit na daních. Pomocí této služby můžete oficiálně přičíst poplatky, které děláte za auto, marnotratnost. To znamená, že jste dokumentovány snížit množství daně z příjmu.Druhou výhodou je jeho dostupnost. Dostupnost leasingu lze charakterizovat několika jeho schopnosti. Například to, že první bude patrné – je to relativně malá sázka a skvělé grafiky. Pak přichází hlavní věc – to je kolekce dokumentů. Jako obvykle, ve většině bank je přesně to se stane hlavní překážkou k získání potřebné částky na úvěr. Vzhledem k tomu, dnešní podmínky schválení žádostí v bankách, dá se říci, že vzít vybavení na leasing je mnohem jednodušší. Samozřejmě, seznam dokumentů bude záviset na míře rizika, a od toho, jaký systém zdanění se vztahuje na tomto místě. Nicméně i za těchto podmínek dokumentů potřebovat méně a podíl odobrjaemosti mnohem větší – cca 96%, což je zvláště výhodné pro soukromé podnikatele, kterým je téměř nemožné získat velké množství úvěr.Třetí výhodou je to, že budete pracovat na rozvrh a harmonogram leasing automobilů bude pracovat pro vás. Při sestavování splátkového úvahu absolutně všechno. Úkolem těchto dokumentů jako nabídka a časový rozvrh plateb je v tom, aby se podmínky pronájmu maximální efektivní konkrétně pro vaši společnost. Z tohoto důvodu poradce při provádění transakce bere v úvahu faktory jako: ziskovost, sezónnost podnikání, jeho stupeň rizika, zkušenosti firmy, osobní kreditní historii ředitele a další. Při tom, pokud jste již užíval leasing, a jeho příběh se ukázala jako pozitivní, pak je to pouze výhoda pro vás, protože se snižuje míru rizika, a to znamená, že přeplatek za doplňkové pojištění.Dalším důležitým faktorem je doba trvání. Jako obvykle, v leasingových společnostech, v průměru to je 5 dnů.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Bezpečné investice

Finanční krize měla obrovský dopad také na investice, které byly obecně považovány za vysoce bezpečné. Propady přesahující několik procent v rámci krátkého časového intervalu nebyly do té doby například v případě dluhopisových fondů téměř myslitelné. Protože však otazník nad budoucím vývojem finančních trhů stále visí ve vzduchu, pojďme se podívat na investice, které lze stále označit jako relativně bezpečné a přesto svým výnosem překonávají běžné spořící produkty.Dluhopisové fondyPrávě dluhopisové fondy obsahující převážně státní dluhopisy a dluhopisy firem s nejvyšším ratingem, mezi něž se řadili také finanční instituce, byly investory vnímány jako velmi bezpečná investice s výnosem přesahujícím výnos z běžných termínovaných účtů. Státní bankrot Islandu, nebo pád Lehman Brothers, jedné z největších investičních bank Wall Streetu, však dokázali tento předpoklad spolehlivě vyvrátit. Tyto a mnohé další incidenty znamenali pro dluhopisové fondy ztrátu, ze které se budou při svém omezeném výnosu dostávat ještě dlouhou dobu. Hrozby pro ,,bezpečnou“ investici tohoto typu však stále nepominuly. Jako příklad za všechny poslouží aktuální problémy Řecka či nedávné obrovské propady ceny dluhopisů Dubaje. Lze vůbec investici, která během krátké doby ztratí hodnotu, jejíž opětovné získání může trvat několik příštích let, považovat stále za bezpečnou? Vezmeme li v potaz stále vzrůstající předluženost některých zemí, je nejspíše na čase poohlédnout se po lepší alternativě, která by svými výnosy překonala běžné bankovní produkty s přiměřenou mírou podstupovaného rizika.Garantované podílové fondyPokud hledáme opravdu bezpečnou investici, není pochyb, že by se naše pohledy měli upírat směrem k produktům garantujícím návratnost vložené investice. Problematika garantovaných fondů je velice široká, obecně však zde více než kde jinde platí, že garance těchto produktů není zadarmo. Už vstupní poplatek dosahující v některých případech až 3 % z vložené částky společně s výstupním poplatkem pohybujícím se ve většině případů okolo 1 % činí tuto investici značně nákladnou. Poplatku za výstup se lze sice vyhnout v případě držení podílových listů do své splatnosti, ovšem ta se vždy pohybuje v řádu několika let. V případě předčasného ukončení investice je navíc podílník vyplacen na základě aktuální ceny podílového listu, která může být pod svojí počáteční hodnotou a investor tak může kromě výše zmíněných poplatků inkasovat také nadproporcionální ztrátu z držení podílového listu. Investici do garantovných fondů lze navíc zpravidla ukončit pouze ve stanovených termínech a investor si tak na svoje peníze může i nějaký ten týden či měsíc počkat. V případě stoprocentně zajištěných fondů tak máme pouze jedinou garanci, a tedy že nám fond při své splatnosti vyplatí námi vloženou částku poníženou o nemalý vstupní poplatek. Za příznivého vývoje podkladového aktiva fondu je sice možnost dosáhnout zajímavějších zisků, než v případě spořících produktů, ovšem tyto zisky představují pouze zlomek výnosu, který by investor obdržel v případě přímé investice do podkladového aktiva fondu. Z pohledu riziko-výnosového profilu se tak nyní jeví některé spořící účty jako dar z čistého nebe.Garantované investiční certifikátyTato poměrně nová skupina finančních produktů byla navržena tak, aby eliminovala většinu zmíněných nedostatků podílových fondů. Investiční certifikáty představují dluhový cenný papír, emitovaný některou z předních bank, jehož cena se stanovuje na základě předem daných podmínek stanovených při jeho emisi. Podkladem pro vývoj ceny investičního certifikátu může být cokoliv, například akciový index, koš komodit, nebo portfolio dluhopisů určitých zemí. Výhodou investičních certifikátů jsou nulové vstupní, jakožto i výstupní poplatky a možnost kdykoliv svojí investici bez sankce ukončit. Certifikáty jsou totiž burzovně obchodované instrumenty a jednotliví emitenti jsou vždy povinni garantovat jejich odkupní kurzy. To, že jsou tyto instrumenty obchodovány na jednom místě umožňuje jejich snadné srovnání a tlačí tak na emitenty, aby se předháněli v poskytování těch nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Jednou ze skupin investičních certifikátů jsou také certifikáty garantované. Ty nabízí stejně jako garantované fondy návratnost investované částky s možností podílet se na vývoji podkladového aktiva certifikátu a to společně se všemi výhodami, které certifikáty oproti podílovým fondům nabízejí. Zmíněná participace na vývoji podkladového aktiva pak nemusí být nutně pouze zlomkem participace v případě jeho přímého držení. Příkladem může být garantovaný investiční certifikát, s nímž investoři participují na posilování čínského yuanu oproti americkému dolaru. Na případném posilování čínské měny participují investoři dokonce s mírnou finanční pákou, zatímco v případě jeho teoretického oslabení nabízí certifikát stále garanci navrácení 100 % investované částky při splatnosti. I v případě těchto produktů však existují určitá rizika, jako například riziko krachu emitenta. Investiční certifikáty jsou také o něco náročnější na znalosti investora, nemluvě o nutnosti přesunout své investice do sousedního Německa, kde je trh s certifikáty znatelně lépe rozvinutý než u nás. Speciální opční strategiePříležitosti, jak si zajistit zajímavý výnos s minimálním rizikem se vyskytují jen zřídka a většinou jsou odhalovány pouze zkušenými investory. Čas od času takovou příležitost nabízí například speciální opční strategie založená na kombinaci dvou investičních nástrojů, discount certifikátu a put warrantu. Jejich vhodnou kombinací lze uzamknout pevně stanovený garantovaný výnos, který postupně nabývá do splatnosti obou nástrojů, nezávisle na pohybu jejich podkladových aktiv. Jediné riziko, které tak investor nese, je riziko krachu emitenta. Protože se navíc jedná o kombinaci dvou burzovně obchodovaných instrumentů, jejich likvidita je obrovská a jediné poplatky, které investor nese, jsou poplatky obchodníkovi za nákup těchto dvou instrumentů na burze. Podobně je to také se strategií založené na kombinaci discount certifikátu a reverse bonus certifikátu. Ta sice nenabízí garantovaný výnos do splatnosti, garantuje ovšem stoprocentní ochranu investice a v případě příznivého vývoje trhu navíc mnohem zajímavější výnos než předchozí varianta. V případě obou variant je však nutné podotknout, že se již jedná o velice pokročilé investiční strategie a s jejich realizací by se měl především drobný investor obrátit na profesionálního investičního poradce.Jak začítVelký výnos s omezeným rizikem, to vždy byl a nadále bude sen každého investora. Taková možnost se však investorovi naskytne pouze málokdy a v případě masově rozšířených komerčních produktů je taková příležitost téměř vyloučena. Pokud tedy chceme minimalizovat svoje riziko a zároveň si zachovat atraktivní výnos, bude muset naše první investice směřovat do té nejzákladnější, nejméně rizikové a přitom často nejvýnosnější komodity – do našeho vzdělání.

Pokračovat na článek


Vyznejte se v investování

V tomto článku zjistíte, že investování není vůbec tak složité, jak se na první pohled zdá. Dozvíte se, jaké typy investic existují a jak se v nich orientovat. Je velmi pravděpodobné, že tyto informace Vám pomohou vydělat peníze navíc.1) Co je to investování?Investování je ekonomická aktivita, spočívající v uložení peněz za účelem dosažení budoucího zisku.Investujeme do něčeho, co může být finančního nebo hmotného charakteru. Zároveň počítáme s tím, že nám to v budoucnu vydělá něco navíc.2) Na co si dávat při investování pozor?Každá investice má tři základní parametry:výnos, riziko a likvidita. Tyto parametry jsou klíčové a opírají se o ně všechny investiční teorie, se kterými se zde seznámíte.Neexistuje ideální investice, která by byla maximálně výnosná, s nízkým rizikem a dobrou likviditou. Je to velmi jednoduché pravidlo, které je nutné respektovat. Mnoho drobných investorů v počátku devadesátých let prodělalo jenom z neznalosti nebo nerespektování tohoto pravidla. Lákavé nabídky typu „Vysoký výnos bez rizika“ prostě nemohou být naplněny. Vysoký výnos dosáhneme tím, že akceptujeme vyšší riziko. Jako příklad lze uvést investice do akcií – je to velmi výnosné, ale zároveň velmi rizikové. Jako investor nesmíte věřit slibům, které jsou v rozporu se základními investičními principy.Velmi srozumitelně tyto principy popisuje obecně používaná pomůcka, tzv. investiční trojúhelník.Na každém z vrcholů trojúhelníku je umístěn jeden z již zmíněných parametrů, výnos – riziko – likvidita. Uvnitř trojúhelníku pohybujte pomyslným bodem - ten představuje zamýšlenou investici. Pokud se budete s bodem přibližovat velmi vysokému výnosu, budete se zároveň vzdalovat od nízkého rizika. Čím víc se přibližujete k likviditě, budete se vzdalovat od výnosu.3) Typy investic:Rozdělení investic můžeme provést podle různých kritérií. Začněme ale od jednoduchého rozdělení podle toho, do čeho budeme investovat. Jsou to tři základní skupiny: Přímé investice, finanční produkty a reálné investice.Přímé investice:Patří sem např. investice do akcií. Dnes si mohou i drobní investoři nakoupit prostřednictvím makléře akcie na burze. Podobnou investicí může být nákup dluhopisů, hypotečních zástavních listů a podobně. Obecně se jedná o přímý nákup cenných papírů. Výhodou těchto investic je to, že nakupujeme přímo cenný papír a neplatíme tak žádné další zprostředkovatele. Nevýhodou je obtížná diverzifikace, tedy rozložení rizik do širokého portfolia.Finanční produkty:Sem patří bankovní vklady na našich běžných účtech nebo termínované vklady. Dalšími finančními produkty jsou penzijní fondy, stavební spoření, podílové fondy a podobně. Finanční produkty jsou zpravidla předem modifikované na zajištění konkrétních potřeb. Stavební spoření je určené pro financování bydlení, penzijní fondy pro zajištění penze. Podílové fondy jsou zajímavou alternativou k přímým investicím do cenných papírů. Výhodou investování prostřednictvím finančních produktů je snadná dostupnost a obecná srozumitelnost. Nevýhodou je to, že finanční produkty jsou zatíženy různými poplatky.Reálné investice:Jedná se o koupi vlastního bydlení, nájemní nemovitosti, nákup drahých kovů, šperků, investice do obrazů a jiných uměleckých předmětů. Patří sem také sbírky známek, mincí a podobně.Výhodou těchto investic je to, že jsou zpravidla spojeny i s jinou než materiální formou uspokojení. Radost z nového bydlení nebo sběratelská vášeň jsou vedlejší „přidanou hodnotou“ těchto investic. Nevýhodou je zpravidla špatná likvidita. Může trvat dlouho, než se najde kupec, který bude ochoten zaplatit Vámi požadovanou sumu.

Pokračovat na článek


Investiční téma: Managed Futures

HI Varengold CTA Hedge je jedním z nejúspějších hedge fondů se strategií Managed Futures. Privátní investoři a institucionální klienti do něho mohou investovat přímo, nyní je však dostupný i pro retailovou klientelu přes nový certifikát.Během posledních nervozních měsíců na kapitálových trzích hledají investory alternativní strategie, které dosahují zajímavé výnosy nezávisle na tržním vývoji. O to se snaží právě hedge fondy. Strategie Managed Futures využívá standartizované, burzovně obchodovatelné deriváty z oblasti akcií, dluhopisů, komodit a měn. Manažeři těchto fondů mohou tedy portfolio dostatečně diverzifikovat. Navíc mohou díky long/short pozicím profitovat jak z rostoucích, tak klesajících kurzů. K obchodování se používají počítačem řízené systémy využívající krátkých až střednědobých trendů.HI Varengold CTA Hedge dosáhl během hypotéční krize od srpna 2007 do května 2008 zhodnocení 9% a jednoznačně tak překonává jak akcie, tak dluhopisy. Od svého startu v červenci 2006 vydělal fond 14% čistého při příjemně nízké volatilitě 6%. Varengold využívá 5 substrategií: Trend-Following (váha 33%), Short-Term Trading (30,4%), Global Macro (13,1%), Discretionary Trading (10,2%) a FX-Trading (aktuálně není obsaženo v portfoliu), hotovostní podíl  momentálně činí 13,3%.Nyní tuto strategii pro retailové klienty zabalil do certifikátu emitent Societe Generale. Nákup či prodej samotného fondu je příliš neflexibilní a drahý (jednou týdně za poplatek až 3%), zatímco certifikát je burzovně obchodovatelný. Další výhodou jsou o něco nižší manažerské poplatky, fond si účtuje 2,05% p.a., zatímco Societe Generale platí fondu pouze 1,35% p.a. a sama si účtuje 0,5% p.a., takže celkem je manažerský poplatek certifikátu 1,85% p.a.Z důvodu velmi nízké korelace s akciemi je HI Varengold CTA Hedge zajímavou příležitostí k doplnění investičních portfolií.  

Pokračovat na článek


Investiční téma: Měnové zajištění

V poslední době je nejen mezi investory obrovský zájem o měnové zajištění. Představíme Vám na příkladech, jak se můžete efektivně a levně měnově zajistit.Jako příklad využijeme investiční portfolio ve výši 100.000 EUR či USD (pozn. nemusí se jednat pouze o investice, ale například o zakázku, která bude splatná až po dokončení v pozdějším termínu apod.).Nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem je zajištění pomocí měnových forwardů. Standartně například na 3 či 6 měsíců. Pro zajištění 100.000 EUR či USD stačí do takového forwardu investovat pouze 1%, tzn. 1.000 EUR či USD. K tomu je však potřeba složit ještě minimální zálohu ve výši cca 7.000 EUR či 10.000 USD, která slouží ke krytí forwardu, může být však také zainvestována v cenných papírech.Při nákupu forwardu se neplatí žádné transakční poplatky, jediný náklad takového zajištění je spread ve výši 0,03 CZK, což je při objemu 100.000 EUR, nebo-li 2.500.000 CZK náklad ve výši 3.000 CZK. Žádné další poplatky již neplatíte a víte přesně, na jaké ceně jste zajištěny na dalšího např. půl roku. Forward lze navíc kdykoli předčasně uzavřít. Tento zafixovaný kurz navíc obsahuje úrokový swap, tj. rozdíl mezi úroky na EUR či USD a CZK. Ten je u EUR v současnosti pouhých +0,25% p.a. (EUR 4% - CZK 3,75%), které minimálně zafixovaný kurz navýší, jdou tedy za investorem jako jeho další náklad. Ale v případě USD je situace výrazně příznivější, úrokový swap činí -1,75% p.a. (USD 2% - CZK 3,75%), které naopak zafixovaný kurz sníží a jsou tedy investorovým výnosem.V případě, že po půl roce koruna posílí o 2%, k 1.000 EUR investovaným na účtu pro zajištění přibudou další 2.000 EUR či USD. Tento zisk se převede k investičnímu portfoliu a vyrovná se tak kurzový rozdíl a 102.000 EUR tak má stále stejnou hodnotu jako před půl rokem 100.000 EUR (=2,5 mil.CZK). Na zajišťovacím účtu, kde tedy pořád zůstává 7.000 EUR pak otevřeme nový forward, tentokrát za 1.020 EUR a máme zajištěno 2,5 mil. CZK na dalších 6 měsíců.Pokud koruna ale o 2% oslabí, z investovaných 1.000 EUR se po odečtení 2.000 EUR stane dokonce absolutní ztráta, tu však kryje výše zmíněná záloha, takže na zajišťovacím účtu zbývá 5.000 EUR. Z našeho investičního portfolia tak převedeme 2.000 EUR na zajišťovací účet, takže nám zůstane v portfoliu 98.000 EUR, které mají po oslabení koruny ovšem stále stejnou hodnotu jako před půl rokem 100.000 EUR (=2,5 mil.). Na zajišťovacím účtu tak máme opět 7.000 EUR a otevřeme nový forward, tentokrát za 980 EUR a opět máme zajištěno 2,5 mil. CZK na dalších 6 měsíců.Samožřejmě v případě nárůstu hodnoty portfolia otevřeme nový forward procentuálně ve stejné výši jaká je aktuální hodnota portfolia pro docílení neustálého 100% zajištění.Pouze v případě velmi silného oslabení koruny (např. o více než 5% během několika měsíců), by investor musel doplnit krytí dříve než po vypršení forwardu nebo by pak musel zůstat nezajištěný, pokud by tak neučinil. V případě posilování koruny předčasné uzavření zajištění nehrozí.Díky tomuto principu jste tedy neustále efektivně měnově zajištěni a to při jediném nákladu ve výši spreadu 3 haléřů z každého zajištěného EUR či USD na období 6 měsíců.  

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Vyberte si správné životní pojištění

Životní pojištění představuje takový druh krytí pojišťovnou, který se vztahuje na výplatu peněžních prostředků osobě za dobu léčení, trvalé následky úrazu, hospitalizaci následkem úrazu či vyplacení dané částky oprávněné osobě v případě úmrtí pojištěné osoby. Jedná se velice důležitý finanční produkt, který je však nutné dostatečně zvážit a promyslet.Rizikové pojištěníRizikové životní pojištění představuje pojištění na smrt. Jde o stanovení určité částky, která bude v případě neočekávané události vyplacena pozůstalým. V tomto finanční produktu není žádná položka vyhrazená na spoření. Jedná se o čistý pojistný produkt. Takže i v případě dožití daného věku stanoveného ve smlouvě klientovi nejsou žádné peníze vyplaceny. Vše je spotřebováno na pojistné krytí a poplatky pojišťovny. Jde fakticky pouze o zabezpečení svých blízkých pro případ té nejhorší události, která se může člověku přihodit. Často se k tomuto produktu rozhodují lidé, kteří chtějí zajistit úvěr či hypotéku. Zkrátka nechtějí, aby toto břemeno zůstalo v případě smrti na jejich pozůstalých, tak jednoduše zabezpečí úvěr životním pojištění vinkulovaným ve prospěch instituce poskytující peněžní prostředky. Jasnou výhodou je výše pojistné částky. Stanoví se cílová částka na krytí, která má být v případě smrti vyplacena a podle věku klienta, rizikovosti a doby trvání se dopočte výše plateb. Následně tedy vznikne smlouva s garantovanou částkou životního pojištění bez spořící složky. Jedná se o řádově nižší částky než u životních pojištění se spořící složkou. Důležité je si však u rizikového pojištění uvědomit, že na rozdíl od pojištění se spořící složkou, se na něj nevztahují podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů. Takže nedochází k daňovému odpočtu.Kapitálové životní pojištěníKapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt. Jedná se o klasické pojištění pro případ smrti, avšak zahrnuje i pojištění pro případ dožití, takže funguje jako spořící produkt. Jednoduše si tak může pojistník vytvořit rezervu na stáří s případným krytím a zajištění blízkých v případě úmrtí. Částka na dožití a smrt může být stejná nebo se lišit dle individuálních požadavků klientů. Avšak vždy je daná částka garantované, takže v případě dožití pojistník obdrží minimálně částku, kterou mu pojišťovna předem slíbila. U kapitálového pojištění je garantovaný výnos. To znamená, že pojišťovny investují vaše prostředky pouze do málo rizikových otevřených podílových fondů, kde je zhodnocení zhruba někde přes dvě procenta. Z této garantované míry je však nutné odečíst ještě poplatky pojišťovny. Takže reálné zúročení je ještě o tento poplatek sníženo. Kapitálové pojištění je produktem, který má jasně nastavená pravidla a jasně garantovaný výnos. Jedná se prakticky o nerizikový (lépe řečeno málo rizikový) finanční produkt, který svému majiteli jasně garantuje částky, které obdrží v případech uvedených ve smlouvě. Obvykle se doporučuje toto pojištění uzavírat na delší období. Minimálně by rozhodně mělo jít o dobu deseti let, jinak tento produkt ztrácí svůj smysl a rozhodně nesplní svou prvotní roli. Důležitým faktorem u tohoto pojištění je rozhodně daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Avšak je důležité splnit následující parametry: doba trvání životního pojištění přesáhne pět let, bude trvat minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let a musí být u pojištění sjednané riziko pro případ smrti a dožití. Kapitálové pojištění však již není tím pravým tahákem a lidé často využívají investičního životního pojištění. Investiční životní pojištěníInvestiční životní pojištění je velmi oblíbený produkt s ohledem na svou spořící složku. Samozřejmě, že prvotním úkolem každého životního pojištění je pojistná ochrana proti smrti, avšak investiční životní pojištění přináší ještě určitý bonus ve formě zhodnocování prostředků. Jde o relativně výnosnější, ale samozřejmě rizikovější zhodnocování financí než u kapitálového pojištění, jelikož narozdíl od něho není investiční pojištění garantované, takže není stanovena garantovaná úroková míra, kterou musí vaše investované prostředky dosáhnout. Do hry vstupuje faktor rizika. Pojišťovny tak nabízejí několik druhů investičních pojištění podle ochoty podstupovat riziko, což je samozřejmě spojené s možností potenciálních zisků. Čím větší podstoupené riziko, tím větší šance vyšších výnosů, ale samozřejmě i ztrát. Důležité je zvolit investiční strategii, která přesně odpovídá profilu pojištěného. Podle toho se vybere, kam budou dané prostředky investovány. Opravdu záleží pouze na klientovi, jakou částku bude chtít spořit a jakou nechá jako krytí pro případ pojistné události, kterou je v tomto případě smrt. Investiční pojištění je velmi flexibilní, takže i v průběhu je velmi snadné měnit poměry mezi spořením a jištěním, volit investiční strategie, měnit riziko a od něj odvislé případné výnosy. Avšak vždy je důležité brát na zřetel, že životní pojištění je především pro zabezpečení blízkých v případě smrti. K výhodám tedy nesporně patří flexibilita a míra variability investičního pojištění. Výborná je také možnost vkládat a čerpat finanční prostředky i v průběhu trvání pojištění. A samozřejmě důležitým plusem je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného po splnění zákonných podmínek. Určitým rizikem u investičního životního pojištění je ovšem to, že není garantována velikost zhodnocení prostředků. Takže v nepříznivé době se může lehce stát, že nebude vůbec kladná. Avšak záleží na délce trvání pojištění. V dlouhodobém horizontu jsou akciové trhy vždy v plusových hodnotách.  Důchodové pojištěníDůchodové pojištění je jednou z variant kapitálového životního pojištění. Prvotním a hlavním cílem důchodového pojištění je zabezpečení klienta v seniorském věku. Zkrátka určitá příprava na stáří, aby klient důchodového pojištění ve stáří nemusel snižovat svůj životní standard kvůli nižšímu důchodu. Tento druh životního pojištění funguje tak, že v případě dosažení určité věkové hranice, je oprávněné osobě vyplacena částka, která je na důchodovém spoření uložena. Forma výplaty závisí čistě na volbě klienta. Možnosti jsou dvě. Jednorázová výplata částky, nebo pravidelné vyplácení formou určité renty až do vyčerpání celé sumy naspořených prostředků. Možnost při pravidelném vyplácení je na daný počet let, či určitou pevně danou částku. Vždy samozřejmě pouze do velikosti částky, která na spořícím účtu je k dispozici. Důležitým faktorem je u důchodového pojištění garance. Jde o garantovanou výplatu sjednané částky, takže klient podstupuje minimální riziko. Navíc je zde možnost dodatečných zisků, pokud bude pojišťovna hospodařit s mimořádným ziskem. Rozhodně nezanedbatelným faktorem je i daňová uznatelnost vkládaných prostředků, která může velmi snížit celkový daňový základ klienta. Určitými nevýhodami pak následně jsou nižší možnost flexibility pojištění a jeho změny v průběhu trvání a pasivní formu v ovlivňování tvorby kapitálové hodnoty. Zkrátka není možné si zvolit investiční strategii podle míry rizika, ale pojišťovna sama rozhoduje, kam prostředky vloží. A na závěr jedna důležitá rada. Důchodové pojištění je jedna z forem životního pojištění, takže jde o čistě soukromý produkt podle parametrů klienta. Něco jiného je penzijní připojištění. Penzijní připojištění je naprosto odlišný finanční produkt, na který se vztahují státní příspěvky. Jde sice také o spoření na stáří, ale s naprosto odlišnými podmínkami a již zmíněnou státní dotací. V praxi se tyto pojmy často zaměňují, takže je důležité je znát a dokázat odlišit.

Pokračovat na článek


Pojištění v podstatě nelze porozumět

Pojištění domácností se stalo velice rentabilním byznysem, který je zamotanější než mnohé nevýhodné půjčky a novely zákonů. Pojišťovny si udělaly z neštěstí lidí lukrativní záležitost, která nespočívá na jejich obchodní zdatnosti, ale na nalákání klienta a potom co nejmenší platbě při problémech.Pojištění sbírekMarně se mnozí domnívají, že pokud si domácnost pojistili na 300.000 Kč, že tyto peníze někdy uvidí. Pojišťovny mají spoustu kliček, jak se placení vyhnout. Pokud třeba máte sbírku pivních tácků, tak pro pojišťovnu nemá žádnou sběratelskou hodnotu. Je to prostě tácek po 5 Kč a víc nikoho nezajímá. Abyste mohli uplatnit jejich sběratelskou hodnotu, musíte zadat každého půl roku znalecký posudek, který ji ohodnotí. To běžně občan nedělá a má tak v případě neštěstí smůlu.AmortizaceDalo by se běžným rozumem předpokládat, že po vykradení si budete chtít předměty znovu koupit. To ovšem bude problém. Pokud vám zloděj ukradl třeba i paragon o koupi nebo jej prostě nemáte, pojišťovna ocení předmět podle svých tabulek. A není to žádná láce, ty tabulky dělal vymetač slev. Prokázat, že jste měli třeba Xbox, také nemusí být jednoduché. Pojišťovna k tomu ještě odečte roky používání a do obchodu si tak za zbytek hotovosti novou televizi koupit nepůjdete. Často stačí vyplacená částka jen na první splátku od některé společnosti, která půjčí na 30% úrok.     Celková hodnota domácnostiPokud Vám někdo vybílí byt a nikoliv bílou barvou, pak si také nepůjdete pro vysněných 300.000 Kč. Tady pojišťovny vymyslely zcela absurdní trik. Pokud si stále nezvyšujete pojištění, aby jakoby odpovídalo dnešním cenám a hodnotám, pak vám dají jen poměrnou část. Spočítají totiž takzvané podpojištění. Tedy, že věci měly hodnotu vyšší a měli jste se pojistit lépe. Tedy platit vyšší pojistku a pokud možno o nic nepřijít. A nevyplatí ani 300.000 Kč, ale pěkně tuto částku jako trest sníží.Pojišťovací nesmyslyObčan, který se pojistí, tak nemůže mít klidné spaní nikdy. Když si koupí novou mikrovlnku za 3.000 Kč, měl by běžet do pojišťovny a připojistit se. Kdyby totiž při likvidaci pojistky zjistil někdo od pojišťovny, že jste si pořídili něco nového a řádně neplatili, sníží náhradu také u řádně pojištěných věcí. Toto opatření má dost společného s různými bankovními poplatky a absurditami. Trest za to, že jste nervali peníze pojišťovnám, je velký a nesmyslný. Ale je obrazem doby, kdy si finanční instituce zvykly na monopol a přes neprůhledné podmínky a pravidla ruinují občany. Až tedy někdo z pojišťovny si přijde vyměnit píchlé kolo, dejte mu starou pneumatiku. A montáž mu započítejte s přirážkou. Určitě si výměnu správně neobjednal a neřekl přesně, co chce. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Mýty o půjčkách: Kdy si půjčku vzít a kdy naopak ne

Půjčku získat je v dnešní době opravdu jednoduché, zvláště když nám společnosti strkají své nabídky doslova na každém kroku. Kdo by odolal, když je to tak jednoduché? Mnoho zákazníků si myslí, že když si nevezmou půjčku zajištěnou nemovitostí, že nemohou přijít o své bydlení. Opak je však pravdou. Stačí když nezaplatíte půjčku a dojde až k exekuci. Pozor na podvodné půjčky – černá listina vám ukáže, zda je půjčka se zajištěním nemovitostí spolehlivá. Pokud se pro půjčku se zástavou nemovitosti rozhodnete kvůli jednoduchým podmínkám, je potřeba mít dostatek času a všechny potřebné dokumenty k jejímu vyřízení. Půjčujete-li si od rodiny, pamatujte, že je lepší i v tomto případě sepsat smlouvu. Stačí do ní zapsat částku, na jak dlouho. Nezapomeňte sepsat, za jakých podmínek může věřitel chtít své peníze zpět předčasně. Je vám Tesco půjčka bez doložení příjmu schválena? Pak ještě není stoprocentní, že si ji musíte vzít. Půjčka je nezávazná až do okamžiku jejího vyplacení na účet. S tesco půjčkou můžete získat až 150 000 korun. Výhodou této půjčky je možnost snížení či odložení splátek, které si sjednáte rovnou ve smlouvě, ale také pojištění proti neschopnosti splácet. To se hodí pokud příjdete o práci nebo nečekaně onemocníte. Vaše závazky v řádu několika měsíčních splátek za vás přebere pojišťovna. Pojistné hradíte s jednotlivými splátkami, o což se samozřejmě navýši. Půjčku si sjednejte osobně na pobočce, telefonicky nebo online. K vyřízení potřebujete dva platné doklady totožnosti a údaje o zaměstnavateli. Tesco půjčka se hodí na nový nábytek, na dovolenou, na novou pračku nebo prostě na cokoliv.Dalším mýtem u půjček je zdání klienta, že je půjčka levná z důvodu, že přeplatí jen tolik a tolik. Lidé si půjčují z různých důvodů a toto odůvodnění je kupodivu jedním z nich. Řešením jak si půjčit na krátkou dobu třeba na dovolenou, jsou sms půjčky. Zde si nastavíte půjčku podle svých potřeb. Ihned víte, kolik musíte vrátit. Jsou to jednoduché půjčky a jsou určeny pro všechny, kdo potřebují peníze rychle a bez složitého papírování. Dnes už nemusíte docházet nikam na pobočky jen proto, aby jste si půjčili pár tisíc korun. Nezapomeňte že u půjčky je důležitá nejen úroková sazba, ale také všechny přidružené poplatky. Může jít o poplatek za vyřízení půjčky, za vedení úvěrového účtu, za pozdní splátku nebo naopak předčasné splacení půjčky. Se všemi poplatky musíte být seznámeni ještě předtím, než podepíšete smlouvu o půjčce, stejně tak, pokud je její součástí rozhodčí doložka. Ta vylučuje řešení případných sporů klasickým soudem a dává možnost spor vyřešit v rozhodčím řízení. Vždy zvažte všechna pro a proti než se pro půjčku rozhodnete.

Pokračovat na článek


Co byste měli vědět, než si půjčíte

Trh s úvěrovými produkty nabízí mnoho možností. Jak se při výběru půjčky nenapálit a na co přesně si dávat pozor?Půjčka u banky nebo nePrvní zásadní rozhodnutí, které na žadatele čeká, je to, kde si půjčku vezme. Zamířit můžete do banky nebo si vybrat nebankovního poskytovatele. Obě řešení mají své klady a zápory. Velmi stručně je lze shrnout takto: Bankovní půjčka se obvykle vyznačuje striktními podmínkami na žadatele, je obtížnější ji získat, ale zpravidla u ní můžete počítat s nižší úrokovou sazbou. Nebankovní instituce nepodrobují zájemce tak složité administrativní zátěži, potřeba je doložit jen minimum dokladů nebo informací o vás.Na druhou stranu se tak ale samozřejmě poskytovatel vystavuje určitému riziku, že svůj závazek nebudete řádně a včas splácet. Proto nevyhnutelně půjčku zatíží vyššími úroky. Právě úroková sazba je jedním z klíčových parametrů, podle něhož si zájemci volí konkrétní půjčku. Rozhodovat se výhradně dle něj by však bylo chybou.RPSN, poplatky a ostatní parametryZajímat by vás mělo také RPSN neboli roční procentní sazba nákladů. Ta určuje celkovou částku, kterou za úvěr zaplatíte. Splátky totiž mohou navýšit typicky nejrůznější poplatky, například za uzavření půjčky. Důležité je i to, zda půjčka je či není zatížena poplatkem za její předčasné splacení. A naopak: Velmi výrazné bývají i sankce za prodlení při splácení.Dále je důležitá i doba splatnosti. V tomto bodě byste měli být ohledně své finanční situace pokud možno realističtí. Zkrácení doby splatnosti znamená současně vyšší splátky. Ty mohou významně zatížit váš rodinný rozpočet. Je proto dobré si předem rozepsat veškeré příjmy a výdaje, abyste věděli, zda půjčku dokážete splatit dle stanovených podmínek.O těch si přečtete v příslušné pasáži smlouvy, případně si nezapomeňte projít ani další související dokumenty. Pozor na nejrůznější dodatky a poznámky pod čarou psané často drobným písmem. Sdělení nenápadné formou bývá mnohdy mimořádně důležité svým obsahem a původně výhodnou půjčku mohou proměnit doslova ve finanční past. Pakliže některým formulacím nerozumíte, ptejte se. Neměli byste podepsat nic, čemu nerozumíte. Zajímejte se i o samotnou finanční společnost a její historii. Zvláště důležité je to u nebankovních poskytovatelů. To můžete zjistit například na Úvěro.cz.Nechte si poraditTi seriózní netají svou identitu, na webových stránkách byste tak bez problémů měli nalézt například adresu, na níž společnost sídlí. Čím větší transparentnost, tím lépe pro vás. Významně napovědět vám mohou rovněž internetové recenze těch, kteří už s půjčkou u dané společnosti mají svou zkušenost.Přibližnou představu o konkrétních možnostech poskytují internetové srovnávače. Vygenerovaný výsledek je však většinou pouze orientační, odlišný od pozdější konkrétní nabídky. Vybraný poskytovatel totiž nejprve žadatele vyhodnotí a teprve na základě dodaných podkladů mu nabídne půjčku s přesněji nastavenými parametry dle jeho individuální situace.

Pokračovat na článek


Co je a co není lichva? Spotřebitelské úvěry po česku

Zákon nestanovuje přímo velikost úroků, které by bylo možné nazvat lichvou. Každé označení lichvy je možné najít pouze v soudních rozhodnutích. Právnickou terminologií jde o úrokové hranice pohybující se od desítek do stovek procent.Co je a co není lichvaPoskytování půjček se dělí na dva segmenty, které oddělují standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. Často je pak podle soudů označována hranice 70% ročně na úrocích jako ta, která je již spíše lichvou než standardní podnikatelskou činností. Při rozhodnutí, co je a co není lichva, se navíc přihlíží k situaci obvyklé na trhu, kde bankovní instituce poskytují spotřebitelské úvěry od 10 – 20 % maximálně. Proto každý vyšší úrok, třeba i v řádu stovek procent ročně, již bezpochyby nebude korespondovat s požadavky zákona. Na druhé straně ale stojí i případy, kdy soudy i půjčky s úrokem přes 100% ročně nechaly projít. Takže je faktická hranice pro rozeznání lichvy a standardní půjčky velice složitá. I sami soudy se nechovají jednotně a prokázání lichvy může být pro klienta velikým oříškem.Jak to funguje v zahraničí?U našich sousedů na Slovensku maximální úroky fungují. Jejich výše je stanovena na dvojnásobek průměrné RPSN, kterou reportují jednotliví poskytovatelé a zároveň nesmí převýšit čtyřnásobek váženého průměru průměrných hodnot RPSN a úrokové míry za všechny typy spotřebitelských úvěrů, což stanovuje vláda. Polsko řeší problém potenciálních lichvářských úroků pomocí občanského zákoníku. Tam nesmí úroková sazba převýšit čtyřnásobek lombardní sazby, kterou vyhlašuje národní banka. Navíc ve speciálním zákoně o spotřebitelském úvěru jsou stanoveny maximální úroky, respektive RPSN, které nesmí přesáhnout 5% jistiny. A například Francie stanovuje maximální úrok podle průměrné efektivní sazby u finančních institucí za předchozí čtvrtletí. Jde o úvěry s podobným rizikem.Maximální sazba problém nevyřešíNa opačné straně stojí argumenty o tom, že úrokové stropy pouze omezí dostupnost úvěrů u stabilních a solidních institucí. Půjčky se budou přesouvat do šedé zóny, která samozřejmě není a nemůže být nikterak regulována. Spotřebitelé by tím ztráceli na svých právech daleko více, než je tomu nyní bez maximální stanovené sazby úroku. Podle dnešního modelu a názoru vlády totiž není problém ve vysokých úrocích jako takových, ale v přemrštěných nákladech za nesplácení úvěru či poplatky za předčasné splacení. Změna k lepšímu je také spojena se změnou dohledu. Pokud by spotřebitelské úvěry dozorovala Česká národní banka a ne obchodní inspekce, došlo by také k určitému posunu. Proto byl tento bod do zákona zahrnut a od ledna bude právě národní banka dohlížet nad celým tímto sektorem.

Pokračovat na článek


Nové spotřebitelské úvěry – lichva stále aktuální

Od prvního ledna začíná platit velice prospěšný zákon o spotřebitelských úvěrech. Je relativně zásadní a v celé řadě problémů dává oběma stranám (především pak klientům) celou plejádu pravomocí. Vše musí být dostatečně vysvětleno a s klientem prodiskutováno.Avšak stále zde visí určitý otazník v podobě velikosti úroků. Ty jsou stále možné v jakékoliv výši. A má vůbec být velikost úroku zákonem stanovena? Na jaké úrovni? To jsou všechno otázky, na které zatím vláda a stát odpovídají otevřenou horní hranicí.Informace pro spotřebitele na prvním místěS novým zákonem přichází pro poskytovatele úvěrů jasné povinnosti v oblasti informací pro klienty. Navíc úvěrové společnosti musejí posoudit, zda daná nabídka půjčky pro klienta je pro něj únosná a splňuje jeho požadavky. Reklamy již nesmějí být zavádějící a výpočet RPSN musí být kompletní. Posouzení společnosti ohledně klientovi schopnosti splácet jistě také „zabrání“ celé řadě natěšených potenciálních dlužníků nesmyslně si půjčovat a získávat prakticky nesplatitelné dluhy. Pokud by se úvěrové společnosti podle zákona nechovaly, hrozí jim trest až 5 000 000 Kč za špatné či nedostatečné informování, nebo 2 000 000 Kč za porušení povinnosti odborně žadatele o úvěr posoudit z hlediska jeho schopnosti splácet.Ochrana spotřebiteleZákon dále umožňuje každému spotřebiteli odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podepsání a to bez udání důvodu. Za toto odstoupení mu nesmí být účtovány žádné poplatky. Zaplatí pouze úroky za dobu, kdy peníze měl. Tolik probírané rozhodčí doložky jsou stále velice otevřené a dá se s nimi doslova kouzlit (čehož také řada méně solidních společností využívá).Lichvářské úroky zůstávajíČasto se mluvilo (a v některých zemích se také uzákonilo) nastavení maximální hranice pro velikost úroku u půjček obecně. Slovensko, Polsko, Francie či Itálie tyto stropy pro velikost úroků přijali za svou a nastavily si tuto hranice na pro ně odpovídající úrovni. U nás zatím k tomuto kroku přistoupeno nebylo. Sociální demokraté se snažili návrh prosadit, avšak měl příliš mnoho nedokonalostí. Návrh byl stanoven tak, že by se maximální výše úrokové sazby stanovila podle základních sazeb ČNB. Šlo by o přičtení určité sumy k této základně. I podle Lidovců by bylo vhodné využít k výpočtu maximálního úroku sazbu ČNB, ale vycházeli z jiných podkladů a jiných položek k přičtení. I z těchto důvodů se nakonec od tohoto návrhu upustilo a vládní strany předložily zákon úplně bez horních limitů.

Pokračovat na článek


Rizika spotřebitelského úvěru

Pokud se rozhodneme svoji finanční situaci řešit právě spotřebitelským úvěrem, podívejte se s námi, na jaké nástrahy si dát pozorNáležitosti smlouvySmlouva o spotřebitelském úvěru má několik náležitostí, které jsou dány zákonem č.321/2001 Sb. Smlouva musí být uzavřená písemně a musí obsahovat: výši úvěru, údaje o velikosti a době splatnosti jednotlivých splátek, případné další platby, hodnotu RPSN, podmínek, za kterých se RPSN může měnit, které však nesmějí být závislé pouze na vůli věřitele, způsob placení, možnosti předčasného splacení a informace o sankcích pro případ nesplnění povinností sjednaných ve smlouvě.Na co si dát pozorDůležité je pečlivě číst a dostatečně porozumět celé smlouvě o spotřebitelském úvěru. Zvláště pak u nebankovních spotřebitelských úvěrů je obezřetnost na místě. Potenciální klient musí být seznámen se všemi dokumenty, obchodními podmínkami a nedílnými součástmi celé transakce. Není možné odkazovat na dokument, který žadatel nemá k dispozici k přečtení. Vše je nutné v písemné formě. Po pečlivém prostudování a porozumění smlouvy je teprve možné ji podepsat. Jelikož tím se stává jednoznačně platnou a není možné se proti jejímu znění dále odvolávat. Důležité je, si na všechny vyhradit dostatek času a nepodléhat nátlaku ze strany poskytovatele o nutnosti uzavřít smlouvu okamžitě. Již to samo o sobě působí dosti nevěrohodně. Každá solidní instituce vám ráda poskytne dostatek času a prostoru pro prozkoumání a případné prokonzultování celé smlouvy s jinou osobu. Jde přeci jenom o významný vztah mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, a proto by rozhodně nemělo být toto rozhodnutí uspěcháno.RPSN x úrokRPSN tedy roční procentuální sazba nákladů představuje skutečné celkové vynaložené náklady na spotřebitelský úvěr. Ze zákona je ho již nutné uvádět na každém reklamním či propagačním předmětu, kde se o spotřebitelském úvěru poskytovatel zmiňuje. Jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník věřitelovi navíc zaplatí. Naproti tomu stojí úrok, tedy úroková sazba, nejčastěji jde o roční úrokovou míru, která představuje sazbu daného spotřebitelského úvěru a nic víc. Do RPSN naopak patří právě úrok plus nejrůznější poplatky a nutné platby, které jsou se spotřebitelským úvěrem spojené.Výhody spotřebitelského úvěruSpotřebitelský úvěr má řadu výhod. Mezi ty očividné patří velmi rychlé a operativní řešení pro financování prakticky čehokoliv. Nákupy jsou se spotřebitelským úvěrem velmi snadné a rychlé. Usnadní se tak nákup, jelikož jde o rozložení jedné velké platby do řady menších, které je možné splácet postupně. Důležité je také, že za tento druh úvěru instituce obvykle nepožadují žádnou formu ručení. Jde o financování drobného majetku (televize, mobil, počítač) či služeb (dovolená, kurzy, vzdělání) a proto se nejedná o obrovské částky, takže poskytovatelé spotřebních úvěrů obvykle ručitele nevyžadují. Postačuje obsah smlouvy, kde obvykle je zaveden institut jejich právní ochrany v případě nesplácení úvěru.Nevýhody spotřebitelského úvěruPrvní a asi nejvýznamnější nevýhodou je splácení úvěru. Jde o velmi rychle sjednaný produkt bez zajištění, takže je pro banky a nebankovní instituce podstatně rizikovější. To se promítá i do ceny. Úrok a celkově RPSN ze spotřebitelského úvěru je podstatně výše, než úvěry standardní či ve srovnání například s hypotékou. Spotřebitelské úvěry jsou zkrátka nejdražší formou financování majetku. Půjčená částka se u nebankovních institucí může dostat do závratných výšin. U bankovních spotřebitelských úvěrů je navíc nevýhodná doba sjednání a dokumentace. Banky jsou v poskytování úvěrů velmi obezřetné, a proto také jejich vyřizování trvá déle.Rizika spotřebitelského úvěruDůležitá je samotná smlouva. Právě ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je důležité vše přečíst a dostatečně se informovat. V budoucnu by měly vejít v platnost nová nařízení, která zpřísní podmínky a formu poskytování úvěrů pro instituce. Jelikož bude nutné vše uvádět stejně velkým písmem, RPSN bude do určité maximální hranice, předčasné splacení bude zpoplatněno pouze do výše 1% z půjčené částky. To vše zatím možné není a společnosti díky tomu značně zákazníka vysávají a vydělávají na něm. Smlouvy jsou často velmi nevýhodné a to by mělo nové nařízení změnit. Zvláště pak nebankovní sektor je velmi „tvárný" a řada soukromých investorů používá praktiky, které se s dobrým obchodníkem rozhodně neslučují. Proto je vždy velmi důležité pečlivě číst smlouvu, porozumět jí a až následně ji podepsat. Jinak se dlužník vystavuje řadě nečekaných problémů, které mohou vzniknout pouze kvůli jeho špatné či nedostatečné informovanosti.

Pokračovat na článek


Na co se připravit při vyřizování hypotéky

Při vyřizování žádosti o hypoteční úvěr, se přihlíží na aktuální schopnost klienta danou hypotéku splatit. Tedy na bonitu. Bonita klienta je prokázání dostačujících příjmů nejen na splátku úvěru, ale i na obživu.Jedná se o určitou pojistku banky pro případ, že klientovi bude snížen plat, či přijde o zaměstnání. Proto se banka vždy snaží, aby splátka hypotéky bylo pro klienta co možná nejvhodnější. a aby dané splátky dokázal včas a v plné výši uhradit.  Jelikož hypotéka je úvěr, který je jištěn zástavou, resp. zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví klienta, je nutné tento fakt uvést v katastru nemovitostíBanky by mohly poskytovat hypoteční úvěry do 100% výše hodnoty nemovitosti, avšak podstupovali by tím veliké riziko v případě neplacení klienta, protože by následně danou nemovitost těžko prodávaly za plnou cenu. Právě proto banky poskytují hypotéku na částku nižší než je reálná hodnota nemovitosti, čímž se snaží snížit riziko při nesplácení hypotečního úvěru. (Katastr nemovitostí: http://www.usporim.cz/products/katastr-nemovitosti-a-list-vlastnika-/ )Poplatky navyšují hypotékuPřipravte se na placení nejrůznějších poplatků, které s úvěrem souvisí. O tyto poplatky se vám navyšují jednotlivé splátkyPoplatky za zpracování úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu a případně úrokové zvýhodnění ve výši 1% při nároku na státní podporu. Poplatky jsou zahrnuty do úrokové sazby z hypotečního úvěru, sektáte se s termínem reálná sazba. Nutno připomenout, že do reálné sazby se nepočítají další poplatky, které s poskytnutím hypotečního úvěru souvisí a to například pojištění nemovitosti, stavby...Jak se splácí hypoteční úvěr?Hypoteční úvěr se splácí tzv. anuitivní splátkou, ta v sobě zahrnuje úrokovou část a splátku jistiny.Anuitivní splátka je předem daný mechanismus, kdy v počátcích splácení hypotéky platíte více za úroky a méně na jistinu a čím déle splácíte, tím menší částka je na pokrytí úrokků a větší částka na pokrytí samotné jistiny. Přitom splátka úvěru je po celou dobu splácení stejná.

Pokračovat na článek


Hypotéka – nekonečný úvěr s možností přejít jinam

Na hypotéce je nejhorší propočet let. Samozřejmě hrají úroky, fixace, zajištění a různé druhy splácení důležitou roli. Ale pohled na mladé manžele, kteří si před podpisem úvěru pohlédnou do očí a uvědomí si, že tomu druhému bude o 30 let víc, vyvolává mrazení v zádech. Za svých 30 let od podpisu budou společně pracovat, žít, plodit děti, obstarávat si nábytek a vybavení. Vychovají děti, jejich děti budou již mít děti a oni pomalu začnou přemýšlet o důchodu. Tehdy teprve zaplatí poslední splátku…Podmínky hypotékyVzpomínáš, jak jsme tehdy podepisovali hypotéku? Zeptají se mnozí svého protějšku, pokud se mezitím nerozvedli, nerozešli nebo neodregistrovali svoje partnerství. A může se stát, že si ani nevzpomenou kde, kdy a za jakých okolností podepisovali tento nekonečný závazek, protože mohou prostřídat banky jako svoje boty, mohou kroužit mezi podmínkami, výší úroků a vybírat si. Za 30 let je možností opravdu mnoho.Změna bankyMěnit partnery nemusí být v případě hypotéky žádná legrace. Vypořádání vzájemných závazků se může nevyplatit, protože velkou část spolykají lační právníci a další banky. S koncem fixace vzniká právo na změnu banky, ale není to zrovna levná záležitost. Částky se vyjadřují v procentech a znamenají často desetitisícové hodnoty. Dosahují tak třeba několika splátek. Proto je fixace problém nejen z hlediska změny banky, ale také podmínek změny a otázkou, zda se několik desetin v úročení skutečně vyplatí.Běhání po úřadechSe změnou hypoteční banky platí také povinnost předložení dokladů A není to jen tak malá starost. Nové bance se musejí předložit výpisy z katastru, účty, smlouvy a potvrzení. Čas tedy hraje důležitou roli a pokud chcete licitovat s bankami o úroku, je nejlepší zkusit sice hypotéku udat v jiné bance, ale také sdělit svojí úvěrující instituci, že máte lepší nabídku. Když ji banka dorovná, nevyplatí se přejít jinam.Výše poplatkůPoplatek není tedy zanedbatelná část nákladů na hypotéku. Dosahuje běžně téměř jednoho procenta a splácí se hned při schválení. Běžně mají banky stanovených 0,8 až 0,9 % a minimální částku od 5.000 do 10.000 Kč za jednotlivý hypoteční úvěr. Úvěr na 2 miliony korun, který pomalu ani nezajistí slušné bydlení, vyjde na poplatku na 16.000 až 18.000 Kč. O ty definitivně přijdete a k tomu požaduje většina bank alespoň 10 % financování nákupu nemovitosti z vlastních zdrojů. Na začátek tady finanční náklady jen letí.Poplatky za vedení úvěruAčkoliv banka nemá při včasném splácení problémy, účtují si hypoteční instituce poměrně slušný poplatek. Většinou jde o sto až dvě stě korun. Při 30 letech splácení a stokorunové bankovní dani tak zaplatíte 36.000 a 200 korun znamená logicky dvojnásobek. Hypoteční banky tak získávají mnoho dalších prostředků mírným, ale zajištěným příjmem, který je nestojí mnoho námahy.Při změně banky jde tedy o dobrý propočet také skrytých výhod a nevýhod. K vlastní bance bychom neměli přistupovat nepřátelsky a jednat. Banky jsou sice takové monumenty předpisů a rozhodnutí, ale jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Hypotéka je pro banku krásným a dlouhodobým zdrojem příjmů, na který se může spolehnout. Hypoteční úvěry zajišťují dobrou likviditu a nezatěžují banku žádnými riziky a problémy. Proto o hypotéku stojí. Nejlepší je tedy starý trik o lepší nabídce. Ušetříte si nervy, čas  a nakonec i peníze.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: IT a Mobil

Platební karty pro začátečníky i pokročilé

Ještě jedno dělení platetebních karet nám náš trh nabízí, a to podle způsobu jejich provedení na embosované a elektronické. Embosované platební karty jsou plastické karty s reliéfem. Tyto karty umožňují nakupovat i v obchodech, kde není elektronický terminál, ale pouze mechanická čtečka (imprinter), avšak těch je již v současnosti opravdu jen minimum. Naproti tomu elektronické platební karty tento reliéf nemají.Často jsou k účtům vydávány úplně zdarma a plní funkci naprosto totožnou, vyjma již zmíněné možnosti mechanického čtení imprinterem.Jaké výhody přináší platební karta obecně?Použití platebních karet je rychlé a naprosto jednoduché. Stačí si zapamatovat čtyřmístný PIN a jednoduše nakupujete bez strachu ze ztráty či krádeže peněžních prostředků. Další nespornou výhodou je okamžitá dostupnost financí. Platební karty přijímají dnes prakticky v každém větším obchodě a vy tak máte možnost kdykoliv a kdekoliv nakoupit vše, co potřebujete bez nutnosti s tím předem počítat ve své peněžence. Jednoznačným plusem platebních karet je samozřejmě bezpečnost. Ochrana peněžních prostředků na účtu je poskytována díky již zmíněnému PINu a také podpisovým vzorem na zadní straně karty. Odpadá tak nutnost nosit s sebou velké množství peněz. Celosvětové využití karet je v dnešní době samozřejmostí, takže i v zahraničí pohodlně nakoupíte pomocí plastikové kartičky zvané platební karta. A rozhodně nezanedbatelnou výhodou platebních karet je jejich možnost jít do mínusu (u kreditních karet). Tedy mít okamžitě k dispozici peněžní prostředky, kterými nedisponuji.Co nás platební karta stojí?Prvotním a obecným poplatkem je roční poplatek za kartu či za vydání karty. Jedná se o jednorázový poplatek, který musí každý uhradit, aby vůbec mohl s danou platební kartou operovat. Tento poplatek je odvislý od druhu karty, výši kontokorentního úvěru, druhu účtu, ke kterému je karta poskytována a dalších vnitřních podmínek banky. Následují poplatky za výběr peněz z bankomatu. Obvykle je situace nastavena na zvýhodnění na výběr z bankomatů banky, která kartu k účtu poskytla. Navíc některé banky účtují další poplatky spojené s blokací odcizené karty, vydání náhradní karty a podobně. Česká republika je na řadu poplatků vyložený expert. Poplatky účtované u nás nemají v řadě evropských států totiž vůbec obdoby. Situace se však rozhodně bude měnit. Už se objevují první vlaštovky, tedy banky, které účtují ke svým bankovním účtům pouze některé nebo dokonce neúčtují žádné poplatky. Než se ale tato situace stane standardem, budeme si muset rozhodně ještě počkat.Elektronické bankovnictvíElektronické, internetové či online bankovnictví. To vše představuje název pro přímé bankovní spojení s bankou přes internet. Prakticky stačí mít počítač připojený k internetu a zřízená služba internet banking u příslušné banky. Vše probíhá jednoduše přes internetový prohlížeč, kde zadáte www adresu banky a příslušné přihlašovací údaje.Pak vám již nic nebrání ve sledování aktuálního zůstatku, zadávání příkazů k úhradě, stanovení trvalých příkazů a dalších činností souvisejících s operacemi na kontě a to vše 24 hodin denně. Neustále tak máte možnost sledovat svůj účet a pohyby na něm. Během minuty víte, kdy, kam a jak vaše prostředky plynou. Navíc pomocí výpisů máze možnost vysledovat i minulá období, když potřebujete doložit či objasnit nějakou spornou situaci v otázce plateb.Důležité je však dbát zvýšené pozornosti na zabezpečení. Data, která posíláte a sdílíte se svou bankou o účtu jsou šifrována, avšak opatrnost by měla být vždy zachována. Proto často banky nedoporučují se k internetovému bankovnictví přihlašovat z veřejně přístupných počítačů (kavárny, obchodní centra a podobně). Obvykle nemáte totiž přehled o bezpečnosti daného počítače, tudíž nemůžete mít přehled ani o bezpečnosti spojení s vaším účtem. Určitě je také důležité ověřovat pravost certifikátu, který je Vám nabízen k odsouhlasení. Vždy je vhodné před automatickým odklepnutím varovného okna prohlížeče pečlivě přečíst, co je v něm napsáno a vše si v klidu rozmyslet, než něco potvrdíte. Stěžejní je samozřejmě kvalitní heslo a jeho adekvátní uložení či zapamatování. Vždy je třeba heslo uchovávat na bezpečném místě, nebo nejlépe pouze ve své hlavě.O zabezpečení se samozřejmě také starají samotné banky. U řady z nich je vyžadován před odesláním transakce sms klíč, který přijde pouze na mobilní telefon, který je u dané banky k příslušnému účtu registrován. To pomáhá při zneužití přihlašovacích údajů třetí stranou, jelikož není možné toto telefonní číslo nikde jinde než na kamenné pobočce změnit. Tím se snaží banky dále chránit své klienty, usnadňovat jim jejich práci s internetovým bankovnictvím a zvyšovat bezpečnost a následnou důvěru jejich klientů. Jelikož právě díky internetovému bankovnictví šetří banky své prostředky a často i účty s internetovým bankovnictvím zvýhodňují před jinou formou komunikace s bankou.

Pokračovat na článek


Nákupy na internetu a možnost platby

Nakupování na internetu zažívá v naší zemi boom. Celá řada nových internetových obchodů otevírá otázku rizika placení na internetu. Platba kartou je moderní technologie, která šetří čas a náklady. U nás však stále dominuje dobírka, která není ani rychlá ani efektivní.Internetové obchody, takzvané e-shopy se rozrůstají jako houby po dešti.Prakticky každý student s dobrým nápadem, zajištěným odběratelem a znalostí programování může mít svůj vlastní e-shop. Někdy podle toho také vypadá kvalita těchto internetových obchodů, ale co je důležitější, obrat obchodů prostřednictvím internetu narůstá. A narůstá velice dynamicky.Hlavní přínos nakupování na internetu lidé vidí v úspoře času a často i penězjelikož díky vysoké konkurenci a celé řadě srovnávacích serverů je velice snadné najít výrobek u nejlevnějšího internetového obchodu během několika málo kliknutí. Úspora času je nesporná. Při placení se však velice často vracíme zpět k zásilkovému obchodu či placení v obchodě. Nejčastějším platebním prostředkem při nakupování na internetu je totiž stále dobře známá dobírka. Někdy se využívají platba v hotovosti při převzetí, či složitý a zdlouhavý převod na bankovní účet. Všechny tyto transakce jsou zastaralé a v moderním nakupování na internetu již nemají co dělat.Mnoho lidí, převážně střední a starší generace sice již začali věřit internetovému nakupování, ale použití platební karty je pro ně stále příliš rizikové. Platební kartu využívají při placení pouze zhruba 4% zákazníků. Obvykle jde o klienty, kteří platili za zboží v zahraničních obchodech a mají potřební znalosti a zkušenosti. Přitom není mnoho důvodů, proč by tomu mělo tak být a nakupování pomocí platební karty by mělo strašit většinu nakupujících. Stačí dodržovat základní pravidla a nakupovat v těch správných obchodech. V porovnání se zahraničím, kde je až 80% transakcí v e-shopech prováděno pomocí platební karty je vidět, jak jsme za moderním způsobem nakupování pozadu.Důvody jsou nasnadě. Především jde o psychiku nakupujících. Internetový obchod je stále riziko a web jako takový je plný nejrůznějších poplašných zpráv a hackerských útoků. Rozhodně se v očích laické veřejnosti netváří internet jako bezpečný přístav pro nakupování. Tento psychologicky problém bude asi ještě nějaký čas trvat, ale s osvětou je třeba začít již nyní. Především banky by měly začít své klienty informovat o možnostech a případných rizicích, která jsou s používáním platební karty na internetu spojena. Pro banku jde totiž o jeden z nejlevnějších způsobů placení, vše probíhá automaticky, ale na druhé straně nenesou tyto transakce takový výnos (i když s sebou nesou také provizní poplatky), jako třeba poplatky za výběr peněz z bankomatu pro platbu na dobírku. Problémem číslo jedna je tedy až neochota bank podílet se především na bezkontaktním platebním styku a malá informovanost lidí.Dalším problémem, tentokrát již ne na straně zákazníků, ale prodejců jsou vysoké náklady při zavádění elektronického platebního systému na web. Malý internetový obchod často neumožňuje platby kartou díky vysokým nákladům a provizním poplatkům, které ve spojení s nízkou marží malého obchodu, která konkuruje cenou, nemá šanci prosadit a ufinancovat.Průběh nákupu na internetuŘada lidí má obavy z faktického nákupu na internetu. Bojí se zneužití údajů, nevědí, co přesně k nákupu potřebují a podobně. Vše je ale velice jasné. Nejprve je samozřejmě nutné mít kartu uzpůsobenou nákupům na internetu. Je třeba se domluvit v bance a tuto možnost povolit, pokud tomu tak není v základním nastavení karty. Při platbě kartou za zboží na internetu pak jednoduše zadáte číslo karty, datum expirace, jméno na kartě a kontrolní kód ze zadní strany karty. Jde o třímístné číslo, které slouží k autorizaci karty. Při moderním nákupu je důležité, aby celý nákup probíhal pomocí zabezpečené technologie 3D Secure. Jde o to, že obchodník se vůbec nedostane s vašimi údaji do kontaktu.U seriózních obchodníků je využíván protokol SSLV adresním řádku ho poznáte tak, že místo http:// je uvedeno https://. Pokud tedy platíte kartou, vždy využívejte modul 3D Secure. Jde o vaši ochranu a obchodník se k vašim údajům vůbec nedostane. Transakce proběhne okamžitě po zadání, takže na svém účtu vidíte, kolik si daný obchod strhnul (tato částka samozřejmě musí odpovídat údajům v objednávce). Stěžejní je tedy pro nákup číslo karty, expirace karty, jméno na kartě a bezpečnostní kód. Tyto informace chraňte, jak jen to je možné. Při platbě v obchodě nepouštějte kartu z dohledu, nenechte pracovníka v restauraci odejít s vaší kartou a podobně. Pro zneužití karty totiž postačí údaje, které jsou na kartě uvedené. Dále je vhodné nastavit v internetovém bankovnictví, případně přímo v bance limit, který bude s internetovým nákupem kartou přímo spojen. V případě zneužití tak přijdete maximálně o svůj limit, který si nastavíte. Navíc, pokud informujete banku o neautorizované transakci, ta by měla okamžitě tento převod stornovat a peníze vám na váš účet vrátit. Sledujte proto výpis ze svého účtu pravidelně, ať víte, co se vám tam děje. Navíc chraňte svůj počítač. Vhodný antivirus, antispyware a především přemýšlejte, když vám například přijde podvodný email, takzvaný phishing, který po vás vyžaduje číslo karty a PIN například. Banky nikdy takové emaily neposílají, takže na ně také nikdy nereagujte.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Právo pláče, ale možná jen do příštího soudu

Policisté a výběrčí pokut z různých úřadů se radují. Nyní se prohřešky platí vysokým tempem a v pokladnách přibývají peníze. Určitě brzy padnou na různé projekty  a soutěže. Jenomže nemusí být všem dnům konec.Čekám až odejdešPolicie má teď krásné období, kdy může vybírat pokuty od nic netušícího provozovatele vozidla. Dřívější výmluva na osobu blízkou padla a osoba vzdálená se prý také zatím neujala. Zatím si notoričtí narušovači dopravních předpisů nenašli nebo nesehnali jména nějakých existujících hříšníků třeba z internetu. Nemohou tak Policii nabídnout fiktivního viníka. Místo toho se nabízí jenom jeden chudák – provozovatel. Policie si tak ráda počká, až řidič odejde a zkasíruje majitele vozidla zapsaného v techničáku.Co zákon?Zákony a lidská práva v poslední době pláčí nad zlovůlí poslanců. Ne, že by výmluva na osobu blízkou byla nějak etickým projevem řidiče. Ale mít za viníka nevinného, je trochu silná káva. Jenomže Policie a místní úřady nakoupily za miliony měřiče rychlostí a místo pořádku na ulicích se zabývají vybíráním pokut. To je jednoduché a triviální. Leč přináší to pěkné peníze. Máme tady ale jeden problém. Jak odůvodnit, že viník přestupku zůstane nepotrestán a viníkem je auto a následně jeho majitel? Je pochopitelné, že majitel odpovídá za technický stav vozidla. Ale jak může odpovídat za cizí přestupek?Všechno pro penízePeníze státu prostě nesmrdí ani v případě porušování základních lidských práv. Už dávno nemusí nikdo nic dokazovat. Proč by se také někdo trápil s nějakou vinou? Nevadí,že jsou na ulicích desítky kamer a šmírují ve dne v noci. S tím se nikdo nebude přece obtěžovat. Viník špatného parkování dojde k autu, prohlásí před strážci pořádku, že přestupek nespáchal a nechá věc zaplatit provozovateli. Někdy je tím provozovatelem on sám. Ale proč by se přiznával, když jde státu hlavně o peníze. Provozovatel prostě jen zaplatí a žádné body neubývají, nic se nikam nezaznamenává.První soudBohužel nemusí vše proběhnout tak hladce. Dnes i banky vracejí poplatky a to je měly smluvně zajištěny. Aby jednou nenastal čas, že se budou vracet také peníze provozovatelům vozidel. Trestat nevinného je totiž poněkud nezákonné a zakazuje to Listina základních práv a svobod. Až si jednou někdo postaví hlavu a vzepře se, můžeme se opět dočkat zrušení zákona. Potom bude z výběru peněz známá komedie, kdy budou úřady lkát, že nic nevěděly a peníze utratily. A nikdo nebude za nic odpovědný. Ani provozovatel Parlamentu ČR nic ze svého platit nebude.

Pokračovat na článek