Výsledky vyhledávání pro dotaz odkup pohledávky

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Insolvenční návrh – jak neudělat chybu se svojí pohledávkou

Každý podnikatel stál někdy před otázkou řešení své pohledávky. Pokud stačí několik upozornění a peníze putují na účet, je vše v pořádku. Mnohdy se musí zapojit do vymáhání tvrdším způsobem specializovaná agentura. Občas se podaří něco dostat z exekuce a když prostředky nemění majitele, stojí věřitel před rozhodnutím. Začne uvažovat o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení – hovorově řečeno návrhem na konkurz?Zacházení s dluhemPřed takovým podáním by si měl věřitel především uvědomit, jak si stojí z hlediska své pohledávky a majetku dlužníka. Velký rozdíl mezi věřiteli rozeznává zákonné ustanovení o takzvaném zajištěném věřiteli. Věřitel ani tak zajištěn není, ale mohl dluh nějakým způsobem ošetřovat a tím získává výhodu proti jiným nezajištěným věřitelům. Zákon upřednostnil na nátlak bank zástavy.Zástavní právoPokud nechce být věřitel jen tím, kdo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení, osvědčí, že mu není alespoň 2 měsíce placeno a doloží dokumenty, včetně případné platby právníkovi, měl by si zajistit institut zajištěného věřitele. Tito mají přednost před nezajištěnými věřiteli a dostávají majetek z prodeje podstaty a tedy ze zpeněženého jmění úpadce. Proto se také při přihlášení ke konkurzu uvádí onen případ zajištění. Zajištěním není směnka nebo uznání dluhu. Zajištěním se rozumí jednoznačné pojištění konkrétního hmotného nebo nehmotného majetku.Druhy zástavNejjednodušší zástavou je zástava na nemovitosti. Věřitel podepíše s dlužníkem zástavní smlouvu, která se vloží do katastru. Tím je toto právo nepochybné. Pozor na to, že v katastru již mohou být evidováni jiní zástavní věřitelé a pořadí rozhoduje. Podobný účinek má omezení práva převodu nemovitosti, které může být vázáno na splacení dluhu. Věřitel nemůže převést nemovitost bez souhlasu dlužníka a v konkurzním řízení je potom tento věřitel upřednostněn. I jakékoliv obdobné právo má svůj rozhodující význam při získání prostředků z konkurzu.Zadržovací právoPodobným právem je zadržovací právo k hmotnému majetku nebo zástava věci movité. Věřitel by si měl jakýmkoliv způsobem svoji pohledávku hmotně pojistit. Dlužník může mít třeba registrovanou ochrannou známku, může mít obchodní jméno, patent nebo projektovou dokumentaci. Věřitel se musí před podáním návrhu na prohlášení konkurzu snažit dostat tyto předměty co nejvíce na svoji stranu, tedy si je zajistit nějakým podobným právem, které jej při zpeněžení dostane na první místo.Náklady podání návrhu na konkurz mohou zálohově stát až 50.000 Kč. Proto by si měl každý věřitel nejprve rozmyslet, zda jeho pohledávka má reálnou šanci na uspokojení. Pokud nemá, musí s ní pracovat a nutit dlužníky k zajištění. Zajištěná nemovitost totiž může být velmi rychle prodána, náklady jsou podstatně nižší. Odměna exekutora činí neskutečných 15 % a insolvenčního správce 11 %, ale může být s ohledem na způsob realizace zpeněžení mnohem nižší a schvaluje ji soud, který ji může na návrh věřitele snížit. A podstatnou možností je také právo věřitele určit, zda bude nemovitost prodána dražbou, přímým prodejem a kdo prodej realizuje – dražebník nebo třeba realitní kancelář. Nevstupujte proto do konkurzu jako naivní a očekávající věřitelé. Snažte se udělat pro svůj dluh co nejvíce.

Pokračovat na článek


Uznání dluhu a jaký má smysl

 Co dělat s dlužníkem, který sice neplatí, ale tváří se tak příjemně a omluvně? A dokonce ukazuje svoji zbídačelou rodinu, které by člověk rád zaplatil snídani? Buď je možné dluh odpusit, tedy nedělat nic a nechat se přesvědčit sliby a doufat, že dlužníkova situace se zlepší, vyhraje v loterii nebo konečně sežene odpovídající práci, nebo že si v době svého finančního dostatku vzpomene na slušného věřitele.Nakládání s dluhemDluh je jistá fiktivní hodnota a znamená starost. Dluh může být promlčen a lhůta běží ode dne splatnosti. Mezi občany je tato lhůta 3 roky a mezi společnostmi 4 roky. Existují některé vyjímky, kdy například dluh na pojistném se promlčuje za 10 let. Tyto lhůty si musí věřitel hlídat a je na něm, jak bude postupovat. Dluh si musí hlídat sám včetně lhůt a rozhodnout se pro nějaké řešení.Vymahačská agenturaPoslat na dlužníka vymahače je určitý způsob, jak se domoci peněz, ale je nákladný a nejistý. Vymahači si jednat vezmou poměrně značnou část dluhu pro sebe a zkrátí tak výši dluhu. Částky za vymáhání začínají na 20 % a mohou dosahovat i vyšších částek. Existují agentury, které nabízejí vymáhání za částku, která je nad dluh, tedy náklady na vymožení požadují na dlužníkovi. Potom by vymáhání bylo docela finančně zajímavé. Otázkou vymáhání je také solidnost a doklady k dluhu. Vymahači se mohou snado s dlužníkem domluvit a dluh nevymáhat a stává se někdy, že si vymáhané částky ponechají. Slušní vymahači také požadují jednoznačné doklady o dluhu, což může být problém.Uznání dluhuMezi občany je uznání dluhu chápáno jako poměrně solidní počin dlužníka. Věřitel tak vidí dobrou vůli a na nějakou dobu se uspokojí s vymáháním. Uznání dluhu musí mít písemnou formu a dlužník musí kromě částky dluhu také prohlásit, že dluh uznává co do výše i co do druhu. Samozřejmě musí být dlužník jasně identifikován jménem, bydlištěm, případně OP nebo rodným číslem. Neškodí uznání dluhu notářsky ověřit. S takovým papírem se promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let, respektive dnem podpisu začíná tato lhůta běžet. Jiný význam takové uznání nemá, snad jen v případě žaloby je kvalitním důkazem u soudu. Rozhodně se s ním nedá provádět exekuce, jak se někteří domnívají.SměnkaPopularitu u věřitelů má také směnka. Ta je lepším instrumentem k vymáhání dluhu než samotný dlužní úpis. Pokud je správně vyplněna a obsahuje všechny zákonné náležitosti, může být rychle realizována žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu. Věčitel, který disponuje se směnkou pouze podá návrh k soudu, zaplatí 5% poplatek a dodá originál směnky. Soud nezkoumá žádné důkazy ani tvrzení žalovaného, ale pouze směnku, zda splňuje zákonné požadavky. Dlužník sice má právo se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu odvolat, ale pouze velice omezeně. Pokud má věřitel směnku, je dokazování dluhu velice prosté.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiMálo známým, ale daleko nejúčinnějším postupem, jak si skutečně zajistit plnění dluhu, je notářský zápis a svolení k vykonatelnosti. Dlužník se musí dostavit s věřitelem k notáři, který sepíše dluh notářským zápisem a zároveň dlužník svolí k exekuci, pokud dluh do určité doby nesplatí. Takový zápis může provést i exekutor po vzniku dluhu. Za správnost odpovídá notář a jediným zádrhelem je, že dlužníka musí poučit o následcích. Tedy o tom, že uplynutím lhůty na splacení dluhu může věřitel ihned začít s exekucí jakéhokoliv majetku dlužníka.Vymáhat pohledávky jde tedy různým způsobem. Většinou se musí podat žaloba, která stojí další peníze. Uznání dluhu jen prodlužuje promlčecí lhůtu a směnka také stojí další náklady, i když je soudní řízení mnohem jednodušší a rychlejší. Nejlepším nástrojem na dlužníky je notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. Věřitel může skutečně jít rovnou za exekutorem a začít obstavovat účty dlužníky, prodávat nemovitosti a zabavovat plat.

Pokračovat na článek


Zástavní právo bude výhodné pro věřitele

Zajistit si svoje pohledávky lze zástavou. Tato možnost však doposud narážela na problém realizace zástavy. Pro věřitele bylo velmi obtížné prodat zástavu pomocí dražby. Čekaly jej další výdaje a poměrně dlouhé čekání na obdržení svých peněz. To se však s novým Občanským zákoníkem změní.Smluvní ujednáníProdej zástavy v případě nesplacení dluhu se tedy rozšiřuje. Ve smlouvě o zástavě bude možné dohodnout nějaký spravedlivý způsob realizace, který bude ale objektivní. Zastavený dům bude sice moci zástavní věřitel prodat třeba přímo nějaké osobě, ale musí jít o cenu obvyklou. Toto bude samozřejmě zneužíváno, ale je správné, že věřitel má přednost a nemusí se složitě domáhat uhrazení své pohledávky. Naopak ten, kdo nebude spokojen s prodejem své zástavy, se musí obrátit k soudu.Zákonná omezeníU některých zástav Občanský zákoník určuje, že jednak musí být zástavní smlouva uzavřena písemně a podmiňuje vznik zástavy zápisem – například do katastru nemovitostí. I přes smluvní volnost však nebude možné sjednat některé podmínky. Například nemožnost vyplacení zástavy dlužníkem. Před splacením dluhu nebo i po splatnosti tak bude mít dlužník až do doby prodeje možnost zástavu vyplatit. Pokud by tedy někdo uvedl, že třeba po splatnosti už nelze uhradit dluh  a zástavu získat zpět, jde o absolutně neplatné ustanovení.  Nelze si ani dohodnout realizaci zástavy před splatností dluhu. Tedy to, že se zástava prodá, i když dlužník má ještě čas vrátit dluh. Někdy si totiž dávají věřitelé do smluv ustanovení, že pokud neprokáže dlužník, že má dostatek prostředků měsíc před splacením dluhu, zástava se realizuje.Ponechání a pojistkaZásadním způsobem se také mění možnost uspokojení ponecháním si zástavy. Opět musí jít o přiměřenou hodnotu vůči dluhu.  Oproti současné verzi zákona tedy půjde o značnou novinku. Kdo totiž dříve použil zástavu tak, že si ji ponechal, jednalo se o neplatný úkon. Ponechat si zástavu je ovšem možné pouze tehdy, pokud si takovou možnost strany písemně dojednají. A stejně tak v případě vyplacení pojistky, má věřitel nárok do výše svého dluhu. Této možnosti se však mohou strany výslovně vzdát. Pokud tak neučiní, má zástavní věřitel nárok na jakoukoliv pojistku ze zastavené věci. Zákon tak velice rozšířil možnosti zástav a je potřeba se s nimi řádně seznámit. Změní totiž zásadním způsobem vztah mezi dvěma smluvními stranami.   

Pokračovat na článek


Notářský zápis jako rozsudek bez soudu

Notář má v českém zákonodárství výjimečné postavení. Řada byrokratických zákonů, nařízení a předpisů mu zajišťuje pohodlnou práci a život. Občanu nestačí dostavit se na úřad a předložit listinu. Většinou ji musí mít ověřenou. Notář si proškolí nějakého pracovníka, který vezme občanku a potvrdí, že tento člověk je totožný s tím, kdo dokument podepsal. Přitom by stačilo, aby si to ověřil úředník při samotném podání.Notářský zápisPokud některý zákon vyžaduje sepsání notářského zápisu, znamená to dostavení se k notáři, který sepíše nějaké skutečnosti a ze zápisu se stává veřejná listina. Stejně tak jsou stejnopisy, opisy a výpisy z notářských zápisů veřejnými listinami a mají stejnou právní sílu. Proč je třeba tolik byrokracie, netuší asi ani zákonodárci, ale shromažďování listin je takovým národním sportem. Je tím vykázána nějaké práce a stohy v archívech jakoby vypovídají o pracovním nasazení úředníka.Zajišťovací institutyExistuje však jeden opravdu zajímavý a užitečný notářský zápis. Zajistit si skutečné a bezpodmínečné splacení nějaké pohledávky, není jednoduché. A hlavně nemusí být jisté, rychlé ani levné. Zajištění směnkou znamená poplatek soudu a nějaký čas na soudní řízení. Realizace zástavy na nemovitosti také není jednoduchá a smlouvy nebo z nich neuhrazené závazky se musejí žalovat, dokazovat a platit. Ale jeden zajišťovací institut je v podstatě rozsudkem.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiPrávě vykonatelnost je tím kouzelným termínem. V podstatě se přestává jednat o zajišťovací instrument a začíná pro dlužníka skutečný problém. Pokud někdo chce mít exekuční titul, na který nemusí roky čekat, zvolí právě tuto možnost. Sepsání závazku a bezpodmínečný souhlas s exekucí jsou nevídaným nástrojem v rukou věřitele, který může být bez dalších problémů v případě nesplnění dluhu ihned realizován.Závazkový právní vztahVykonatelný notářský zápis není samospasitelný a použít se může jen u závazkových vztahů, tedy těch, kde vzniká nějaká povinnost na jedné straně a právo nebo povinnost na straně druhé. Tento zápis lze použít tedy u půjček, obchodních smluv, pronájmů, ale nelze se domáhat osobnostních, autorských nebo jiných práv, která znamenají nějaký vzájemný sporný nárok. Pokud tedy někdo nesplní svůj závazek, může se použít sepsání notářského zápisu, který musí (bez toho je absolutně neplatný) obsahovat:1. označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (tzv. osoba povinná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,2. označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (tzv. osoba oprávněná), včetně uvedení údaje, jak byla ověřena její totožnost,3. skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,4. předmět plnění,5. dobu plnění,6. prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.Notářský zápis může obsahovat také smluvně sjednaná další ustanovení, která se přímo váží k závazku. Tedy se závazkem může být spojován úrok, předání věci nebo vrácení jistiny. Pokud se uvede nějaká skutečnost, která se závazkem nesouvisí (třeba otázka jiných vzájemných vztahů, nájmů, pronájmů), pak toto nebude znamenat neplatnost zápisu, ale neplatnost jen takových ustanovení.Další náležitostiNotářský zápis musí především obsahovat přesnou formulaci, že věřitel souhlasí s vykonáním (tedy exekucí) na svůj majetek, že byl o této možnosti poučen a rozumí jí. To znamená, že může být po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu notářský zápis ihned předán exekutorovi a bez dalšího zkoumání zahájena exekuce. Notářský zápis má ale od soudního rozhodnutí přece jen jednu menší nevýhodu. Dlužník se může domáhat jeho zrušení a to proto, že oprávněná osoba nemá na plnění nárok. Věřitel je tak chráněn proti tomu, aby třeba i při splnění svého závazku věřitel stejně neuplatnil možnost exekuce a nevymáhal dluh znovu. Což se někdy stává například u směnek, kde si dlužník nevyžádá tento cenný papír zpět.Notářský zápis s doložkou vykonatelnosti je skvělým zajišťovacím instrumentem a může zbavit věřitele mnoha starostí. Výhodou sepsání je, že notář odpovídá za formální i věcnou stránku a jde tedy o velice obtížně zpochybnitelný doklad. Věřitel tak nemusí utrácet další prostředky, nervovat se u soudu nebo vyhazovat peníze a platit další náklady. Tento institut se málo využívá, ale měl by se dostat do popředí zájmu podnikatelů. Kdo myslí na důsledky, má potom daleko větší možnost domoci se svých peněz.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Peněžní toky, cash flow, náklad, výnos, odpis, pracovní kapitál, NOPAT, NOPLAT, FCFF

Bohatneme penězi nikoliv účetní technikouKaždý z nás podniká proto, aby vydělal, aby zbohatl. Bohatství každého z nás, ať už je ve formě nemovitostí nebo věcí movitých poměřujeme penězi. I my jsme začali podnikat, abychom si přišli na zajímavé peníze za ty všechny starosti kolem.Investoři na burze také kupují akcie, aby vydělali peníze, ať už z dividend nebo z prodeje akcií v budoucnu za vyšší cenu. Podstatné pro zbohatnutí tedy je mít peníze k dispozici pro následnou investici, které věříme, že na ní zbohatneme. Pokud budeme se svou firmou v zisku, nicméně co do peněz k dispozici budeme na nule a nikdo nám nepůjčí, profitabilní investici zkrátka nezrealizujeme, nemáme zdroje, nemáme peníze, jediné co kromě zisku máme, je smůla a možná i víra, že nám naši dlužníci vydělané peníze snad zaplatí. Nebo další situace, letos jsme ve ztrátě, ale banka nám přesto poskytla provozní úvěr a díky tomu můžeme do této investice jít a vydělat peníze (ne primárně dosáhnout zisku)! Zisk nutně neznamená příliv peněz a ztráta nutně neznamená úbytek peněz, ačkolivzpravidla to tak bývá. "Zpravidla" však neznamená vždy!Ačkoliv věřím, že všichni chápete tento rozdíl mezi ziskem, náklady a výnosy v účetním pojetí a jejich vazbou na cash flow (česky peněžními toky), přesto jen pro jistotu naznačím pouze některé faktory, které způsobují odchylky mezi účetnictvím a peněžními toky. Detailněji ve formě tvorby business case a úprav účetních dat na reálné peněžní toky se k tomuto problému vrátíme v další sekci tvoříme business cases v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy.Účetnictví pracuje s okamžikem, kdy jsou výnosy generovány a náklady neseny. Tento okamžik nemusí být totožný s momentem získání nebo výdeje peněz. A jsou to právě tyto momenty, kdy peníze získáváme nebo hradíme,které nás budou při finančním posuzování našich záměrů zajímat. Druhým důležitým faktorem je specifikum dlouhodobých aktiv. Jejich náklady (oproti peněžnímu výdaji při koupi) se do účetnictví dostávají až zpětně po dobu "účetní životnosti" aktiva formou odpisů. I zde dochází k nekonzistenci mezi peněžními toky a účetním ziskem. Peněžní toky (peníze) jsou v účetnictví ovlivněny velkým množstvím faktorů.První velkou skupinou jsou tzv. nepeněžní náklady a nepeněžní výnosy, se kterými akruální účetnictví pracuje. Nejznámějším nepeněžním nákladem jsou dozajista odpisy. Odpis je umělé, fiktivní a s penězi nesouvisející rozložení celkového nákladu spojeného s pořízením aktiva v čase. V případě 100% úhrady dlouhodobého aktiva vydáme při jeho koupi peníze poprvé a naposled a to v plné výši jeho pořizovací ceny. Tím je příběh jeho pořízení z pohledu peněz u konce. Z hlediska nákladů nemá akt nákupu takového fixního aktiva v účetnictví žádný záznam. Teprve následně v průběhu jeho využívání se proti jeho příspěvku k tvorbě výnosů rozpouští postupně jeho pořizovací cena formou odpisů. Odpisy tedy vůbec nemají žádný vztah k peněžním tokům. Podobně je tomu například v souvislosti s tvorbou opravných položek k pohledávkám (vizte následující odstavec) nebo tvorbou rezerv do nákladů. Mezi příklady nepeněžních výnosů můžeme uvést například rozpouštění rezerv a opravných položek zpětně do výnosů. Jde o čistě účetní operacena základě základních principů, které se účetnictví snaží dodržovat. V našich analýzách ale rozhodně s rezervami a opravnými položkami pracovat nebudeme.Další velkou skupinou jsou pohledávky a závazky. Rozdíl pohledávek spolu s ostatními krátkodobými aktivy na straně jedné a závazky s ostatními krátkodobými pasivy na straně druhé se souhrnně označuje jako pracovní kapitál. Pokud prodáme své výrobky nebo služby a účetně realizujeme výnos, můžeme okamžitě získat peníze. V takovém případě nevzniká mezi účetními výnosy a peněžními příjmy rozdíl. V praxi je ale velká řada prodejů uskutečňována na obchodní úvěr s dobou splatnosti mnohem později, než nastal účetně moment realizace výnosu. V takových případech opět vzniká nesoulad mezi účetním výnosem a peněžním příjmem. Navíc, může se stát, že naše pohledávka nakonec vůbec naším dlužníkem z nějakého důvodu uhrazena nebude a my ji budeme muset nakonec odepsat do nákladů. To je již zmiňovaný nepeněžní nákladv předchozím odstavci, který s peněžními toky také nemá nic společného. Podobně v okamžiku nákupu můžeme zaplatit za materiál, zboží a služby hotově, ale účetně je okamžik vzniku nákladu spojený až s okamžikem jejich spotřeby. Pokud navíc nakoupíme na obchodní úvěr, opět se rozchází účetnictví s reálnými peněžními toky, které nás v případě finančního posuzování investic zajímají. V kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy věnované první ukázce tvorby nejčastějšího typu business case, si ukážeme, že růst pracovního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími odpovídá témuž snížení cash flow oproti zisku a opačně.Pochopitelně i v momentě, kdy si vybereme z firemních prostředků peníze pro vlastní použití nebo je naopak do firmy vložíme, ani v tomto případě není jednotnost mezi účetními náklady a výnosy a peněžními toky. Takovéto kroky se v účetnictví na straně nákladů a výnosů vůbec neobjeví, ačkoliv do firmy nebo z ní peníze reálně plynou! Stejně tak tomu bude v případě získání úvěru u banky a připsání peněz na účet nebo opačně splácení jistiny. Ani zde tato bilanční transakce nemá vazbu na náš hospodářský výsledek, ačkoliv peněžní toky ovlivňuje.Pochopitelně bychom nalezli další příklady, nicméně pro naše podmínky byly výše uvedené příklady asi nejdůležitější a dostatečné pro budoucí kapitoly. Později si ukážeme, že příklady v tomto odstavci jsou tzv. cash flow z finanční činnosti (finanční cash flow).Další oblastí, kterou chci zmínit, jsou úroky (náklady cizího kapitálu iCK), které vstupují do diskontní míry v souladu s rovnicí WACC. O diskontování, jehož úkolem je převod budoucích hodnot peněz na jednotnou (současnou) bázi, již víme, že eliminuje kromě úroků (explicitních nákladů cizího kapitálu) z budoucích částek rovněž i implicitní náklady obětované příležitosti. Tímto jejich vyloučením získáváme srovnatelnou výši budoucí částky s částkou dnešní. V případě použití WACC tedy peněžní toky snižujeme o celkový náklad kapitálu (z části vlastního a z části cizího). Cizí kapitál nese náklad ve formě úroků, vlastní kapitál je zpoplatněn prostřednictvím námi požadované míry výnosu vlastního kapitálu. Tato skutečnost je velmi důležitá při výpočtu peněžních toků. Diskontováním budoucích peněžních toků tedy explicitní úrok cizího kapitálu eliminujeme a spolu s ním při použití WACC i náklad vlastního kapitálu. To je i jedním z důvodů, proč nemůžeme vycházet z čistého zisku v účetnictví!Účetní čistý zisk je spodní řádek výsledovky, to znamená, že je už snížen i o úroky (ty jsou kromě platby též nákladem). Pokud bychom vycházeli při výpočtu peněžních toků z čistého zisku, aniž bychom k němu úroky zpětně nepřičetli (včetně zpětného zohlednění daňového štítu), diskontováním bychom je odečítali vlastně podruhé! Proto se při výpočtu peněžních toků vychází z čistého upraveného provozního zisku. V angličtině se můžete setkat se zkratkou NOPAT (net operating profit after tax) nebo NOPLAT (net operating profit less adjusted tax).Nelekejte se složitostí obou názvů. Pro naše účely výpočtu peněžních toků, které budeme diskontovat (označme je FCFF - free cash flow to firm), zkrátka vyjdeme z provozního zisku před odpočtem úroků a daní. Z této úrovně zisku dostaneme právě FCFF. FCFF nám vlastně udává výši peněžního příjmu v daném období (včetně zahrnutí veškerých investičních výdajů), které jsme podnikáním získali a kterými můžeme hradit náklady na oba druhy kapitálu. Můžeme těmito vydělanými penězi splatit úroky a část dlužné jistiny bance a pokud něco zbyde, můžeme si je převést na náš osobní účet a udělat si něčím radost.Pokud naopak výše FCFF bude záporná, v průběhu daného období byly naše peněžní výdaje (včetně započtení investic) vyšší než příjmy a naše firemní peněžní prostředky se na účtu ztenčily. Případné řešení nedostatku likvidity (peněz na účtech) může být v tomto případě naopak ve formě navýšení úvěru, čímž lze eliminovat schodek hotovosti z běžné podnikatelské a investiční činnosti. Touto problematikou se budeme detailněji zabývat v rámci našeho prvního business case v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit potřebu pracovat s peněžními toky po zdanění. I daň je peněžní tok (výdaj), který nás o peníze připravuje a je ho tedy třeba zohlednit! Nemějte obavy, jak s tímto požadavkem naložit. I to si později na vzorových business cases ukážeme.Pokud bych se měl pokusit o shrnutí dosud uvedeného, účetnictví je jistě neocenitelný pomocník především u obrovských firem s velkým množstvím vlastníků a věřitelů, kterým odhaluje finanční kondici takové firmy. V podmínkách drobných podnikatelů spolu s nepřehlednou legislativou v oblasti daní v ČR může být jeho přínos skutečně sporným (pokud pominu daňové zájmy státu, které by se bez účetnictví prosazovaly velmi obtížně). Podstatné je, že z hlediska posuzování investic hrají klíčovou roli peněžní toky.Pakliže budeme schopni posoudit a odhadnout veškeré peněžní toky, které náš posuzovaný záměr vyvolá, při aplikaci pravidla přepočtu těchto částek k jednotné časové bázi pro jejich srovnatelnost jsme připraveni danou investici posoudit.V následující kapitole se proto seznámíme se základním stavebním kamenem při finančním hodnocení našich záměrů a tím je koncept čisté současné hodnoty.

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Směnka jako cenný papír. Jak se provádí převod směnky?

Převod směnky může mít dvě podoby. Převod postoupením směnky a převod pomocí rubopisu. Rubopis představuje zápis na zadní straně směnky a nabízí celou řadu doložek, které mohou výrazně omezovat povinnosti původního majitele k budoucím nabyvatelům směnky.Převádění směnekV první řadě si je třeba uvědomit, že převádět lze pouze směnku, která to nemá již přímo ze své povahy zakázáno. Jde především o směnky na jméno, které navíc vylučují převoditelnost rubopisem nebo jinou doložkou. Taková směnka může být převedena pouze klasickou právní cestou, tedy prostřednictvím postoupení podle občanského zákoníku. Ve všech ostatních případech již je možné směnku libovolně převádět pomocí rubopisu (indosament). Jde o velice aplikovaný a využívaný způsob převodu směnku.Jak probíhá převod směnky postoupením?Jde tedy o směnky na jméno, které jsou opatřeny doložkou „nikoli na řad“. Ty mohou být převedeny pouze písemnou smlouvou a to smlouvou o postoupení pohledávky. Budoucí majitel směnky (postupník) přebírá všechna práva postupitele (původního majitele směnky). Na rozdíl od převodu rubopisem, kdy nový majitel získává práva vyplývající ze směnky. Postoupení všech práv představuje situaci, kdy dlužník může uplatňovat vůči novému majiteli směnky námitky, které měl v době převodu vůči původnímu majiteli. Ručení za směnku má postupitel do výše přijaté úplaty za směnku s úroku pouze v takovém případě, že se k tomu písemně postupníkovi zaváže. Celý proces postoupení není v praxi příliš využíván. Více se využívá rubopisu a jednotlivých doložek.Jak probíhá převod směnky rubopisem?Jelikož je směnka cenným papírem, je možné s libovolně nakládat. Převod pomocí rubopisu funguje následovně. Majitel směnky (indosant) napíše na rub směnky indosační doložku a směnka následně může být předána novému majiteli (indosatář). V tu chvíli přecházejí všechna práva spojená se směnkou na nového majitele směnky. Všechny pohledávky, které jsou se směnkou spjaty jsou tímto rubopisem převedeny. Indosační doložka v praxi představuje příkaz, že dlužník má zaplatit novému majiteli směnky. Tento příkaz (indosament) musí být bezpodmínečný. Pokud se v tomto indosamentu objeví jakákoliv podmínka či podmínečná skutečnost, indosament platí dále, ale informace o podmínce se vypouští.Právně se na takové podmínky totiž nebere ohled. Indosament plní tři základní funkce. Jde o převod práv ze směnky, kdy původní majitel ztrácí a nový majitel nabývá těchto směnečných práv. Dále jde o garanční funkci, jelikož každý indosant (pokud je jich více – směnka byla vícekrát převedena na nového majitele) se stává nepřímým dlužníkem. Jde o to, že každý pozdější majitel má v předchozím majiteli garanci. Garanci ve smyslu přijetí a zaplacení směnky aktuálnímu majiteli. Pokud tedy hlavní dlužník neposkytne plnění, obrací se majitel směnky na předchozí majitele. Tuto skutečnost je však možné vyloučit pomocí rubopisu vylučujícího odpovědnost.Třetí funkcí indosamentu představuje legitimace. Je nutné, aby řada indosamentů (pokud je jich více) byla nepřerušená. Jde o stanovení pořadí jednotlivých vlastníků a jejich bezpečné kvalifikace. Pokud je řada nepřetržitá není nutné jakkoliv prokazovat nabytí směnky. Jde o legitimní právní nabytí. Pro bezproblémové nakládání s převedenou směnkou je vhodné, aby indosament obsahoval jasnou identifikaci původního a následujícího majitele, datum, převodní místo, přesné označení převodu práv a podpis. Nejde o povinné náležitosti směnky (k těm patří třeba i pouze podpis a částečné vyplnění v podobě převodu práv na nového majitele), avšak výrazně pak usnadňují identifikaci jednotlivých převodů a dávají celé transakci potřebnou přehlednost.Možnosti převodu právFakticky jde vždy o rubopis. Nabízí se možnosti, jak pomocí nejrůznějších doložek utvářet převod směnky k obrazu svému. Základním je bezesporu přímý rubopis. Přímý rubopis neboli rektaindosament představuje omezení odpovědnosti indosanta a to pouze na osobu, na kterou směnku převádí. V praxi se využívá nejčastěji formulace, že jde o převod výlučně na danou osobu či doložky s uvedením „nikoli na řad“. Tímto je směnka stále dále obchodovatelná, avšak původní majitel směnky je zbaven odpovědnosti vůči dalším majitelům. Majitel směnky, který tedy uvede do doložky rektaindosament ví přesně, kdo po něm může případně peníze chtít jako po nepřímém dlužníkovi. Je to pouze ta osoba, na kterou on přímo směnku převedl. Pokud dojde k dalšímu převodu, tento původní majitel již nevstupuje jako nepřímý dlužník do vztahu.Další možností u rubopisů a doložek je rubopis vylučující odpovědnost. Zákon stanovuje, že indosant ručí za přijetí a zaplacení směnky, jak jsme si uvedli. Avšak při využití doložky ve smyslu „bez závazků“ je možné se této ručitelské funkce zbavit. Takovou doložkou se zbaví původní majitel směnky všech závazků vůči všem následujícím indosatářům. Předchozí majitelé směnky však stále figurují jako nepřímí dlužníci. Těch se doložka u daného majitele netýká. Jako poslední využívanou možností jsou doložky fungující na principu legitimity. Jde o to, že je nějaké osobě umožněno, aby vlastním jménem vykonala směnečné úkony. Fakticky jde pouze o převod plné moci, které představují zmocňovací a zástavní rubopisy.Související zákony:358/1992 Sb. Notářský řád591/1992 Sb. Zákon o cenných papírech191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový---------------------------------------------------Upozornění: Tento text je informační, v praxi je třeba se řídit veškerými zákony, které pro směnky platí.

Pokračovat na článek


Nebankovní hypotéky

Porovnání hypoték slouží k výběru nejvhodnější hypotéky.Porovnání nejvýhodnějších nabídek, Srovnání hypoték od 10 bank a 5 stav. spořitelen, výhodné a akční nabídky hypoték na míru, ušetříte statisíce korun, úrok od 4,39% ročně (3 roční fixace, 100% hypotéka) hypotéky Nebankovní hypotéky představují velmi specifický segment trhu. Poskytování peněžních prostředků nebankovními institucemi sebou nese řadu důležitých aspektů a faktorů, které je třeba při uzavírání nebankovní hypotéky brát v úvahu. Účel nebankovní hypotékyStejně jako u bankovních hypoték, tak i nebankovní hypotéky mohou být využity na koupi nemovitosti, rekonstrukci, konsolidaci, ale také jako americká hypotéka, tedy naprosto neúčelově bez nutnosti doložení. Velikost nebankovních hypotékNebankovní instituce poskytují hypotéky až do výše 80% ceny nemovitosti, jelikož mají ve smlouvě nastaveny velmi striktní podmínky a dokáží od klienta své pohledávky velice rychle a snadno získat.Uživatel nebankovní hypotékyŽadatelem o nebankovní hypotéku může být občan ČR, či občan EU s trvalým pobytem na území ČR, či občan mimo ČR, který však na našem území vlastní nemovitost potřebnou k zastavení. Často je u žadatelů o nebankovní hypotéky nutný také věk vyšší než 20 let. Instituce poskytující nebankovní hypotéky vyžadují dokládání příjmů od žadatelů, avšak nebazírují striktně na daných částkách. Vždy jsou ochotni přistoupit na klientovi požadavky, jelikož mají menší objem klientů než velké bankovní domy, přistupují ke každému klientovi velmi individuálně a specificky. Rizika nebankovní hypotékyJako u každého nebankovního produktu jsou i nebankovní hypotéky určitou formou rizika pro žadatele. Vždy je totiž nutné důkladně prostudovat smlouvu a obchodní podmínky. Na nebankovním hypotečním trhu se totiž vyskytují kvalitní obchodníci bez problémů, avšak i nesolidní poskytovatelé, kteří chtějí na každém klientovi pouze vydělat a nepřináší na hypoteční trh žádné plusové body. Proto je nutné vždy číst ve smlouvě i texty napsané menším písmem a odkazující odrážky. Tím se vyhnete nečekaným překvapením a předejdete tak případným sporům či soudům. Informovanost je zkrátka na nebankovním trhu hypoték zásadní.

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Vymahačské společnosti generují zaručené zisky

Vymáhání a odkup pohledávek se postupně v naší zemi stává jedním z nejjistějších podnikání se zaručeným ziskem. Pohledávky po splatnosti jsou a budou. Navíc v období krize a i nyní je vždy více a více nesplacených dluhů, respektive dluhů, u kterých jejich majitelé vyžadují alespoň prodloužení splatnosti.S tím ale u celé řady institucí člověk neuspěje. V České republice ročně roste počet vymahačských společností a společností, které se zabývají odkupem a následným vymáháním pohledávek. Jde o standardní byznys, jako každý jiný, jenom s tím rozdílem, že se zde jde až na hranu zákona, někdy dokonce za ni.Proč však vydělávají vymahači takové sumy?Je to jednoduché. Z každé vymožené částky mají provizi v řádu procent či desítek procent. A to už se vyplatí vymoci za každou cenu pohledávku z dlužníka, který původně dlužil několik set korun a nyní je dluh deset a více tisíc. Lidé si půjčují, na tom není nic divného, ale díky finanční negramotnosti je u nás, především pak u nejchudších vrstev, stále palčivější problém nebankovního sektoru. Ten dokáže přivést rodinu až na pokraj naprostého kolapsu.Pozor na nebankovní instituceS bankou se totiž snadno domluvíte na odkladu splátek, či dočasnému přerušení platby (samozřejmě za nějaký poplatek či úrokové navýšení), ale u nebankovní instituce zkrátka nezaplatíte a okamžitě se o vás zajímá vymáhající společnost, či přímo exekutor. I jediná zpožděná platba může udělat z fungující rodiny bez rezervy trosečníky uprostřed ničeho. Ne nadarmo by lidé měli číst detailně smlouvy o úvěru, především pak u nebankovních institucí. V prodlení platby je pohledávka předána inkasní agentuře a děj se vůle boží. Ta si samozřejmě za tuto činnost nechá dále zaplatit a problém je na světě.Smlouva takřka neprůstřelná a rodina na pokraji chudoby.Málo platné je potom bědování nad tím, že ta televize nemusela být kupována na půjčku od neověřené společnosti, díky čemuž rodina přišla o střechu nad hlavou, k ničemu je snaha o zaplacení původního dluhu, pokud byl předán exekutorovi a řádně navýšen o jeho náklady. Je třeba myslet dopředu a velice obezřetně se zadlužovat. A vždy, vždy mít rezervu pro případ nenadálého zazvonění inkasní agentury, která si přijde pro desetitisícový poplatek za odvoz popelnic z před 10 let.

Pokračovat na článek


Dluží vám peníze? Řešením může být prodej pohledávek

Odkup pohledávek je dnes již standardní obchodní transakcí. Existuje celá řada specializovaných firem, které se odkupem pohledávek zabývají a dokážou vymoci podstatně více peněz, než by zvládl podnikatel sám. Odkup pohledávek přináší pro věřitele rychlé a bezbolestné řešení nesplacených dluhů.Odkup pohledávek je dnes již standardním nástrojem cash-flow, jelikož je možné pomocí tohoto „produktu“ výrazně urychlit platby či zkrátka jen dostat alespoň část peněz zaplacenou. Odkup pohledávek je relativně vysoký byznys, ve kterém proudí obrovské množství peněz. Prakticky každou pohledávku z obchodních či jiných vztahů je možné odkoupit, respektive odprodat.Princip odkupu pohledávekPrvním krokem u každého odkupu pohledávky je nutná podmínka v tom, že musí nejprve nějaká pohledávka vzniknout. Tím pádem vznikl i závazek dlužníkovi splatit věřiteli nějakou částku. Věřitel pak má prakticky dvě možnosti. Buď počkat, až mu bude zaplaceno, nebo svou pohledávku prodat. Obvykle jde o situaci po splatnosti pohledávky, takže je zde určitá pravděpodobnost, že nemusí vůbec k zaplacení dojít. Proto, pokud nemá věřitel čas, chuť či prostředky na to vymáhat svou pohledávku po dlužníkovi, jednoduše využije této možnosti a pohledávku jednoduše odprodá. Odkup pohledávky je ve své podstatě pouze změna věřitele. Odkup pohledávky samozřejmě není zadarmo. Obvykle se současný a budoucí věřitel (tedy ten co pohledávku odkupuje) domluví na částce, o kterou bude cena pohledávky snížena. Tím pádem současný věřitel nikdy nedostane zaplacenou celou pohledávku, ale pouze nižší hodnotu sníženou o předem domluvenou sumu.Jak se stanovuje cena odkupované pohledávkyCena odkupované pohledávky samozřejmě vychází z velikosti dané dlužné částky. Od ní se pak odečítají nejrůznější náklady, riziková přirážka a další částky, které uzná odkupující společnost za vhodné. Aktuální věřitel samozřejmě nemusí na nabídku odkupující společnosti přistoupit a tím pádem se vůbec nic nestane. Věřitel a dlužník jsou stále tytéž osoby. Při odkupu (prodeji) pohledávky je důležité znát svého dlužníka. Znát jeho finanční situaci, zda má majetek, zda vůbec funguje dál, zda nedluží ještě někomu jinému a podobně. Všechny tyto faktory pak vstupují do hry o cenu odkupované pohledávky. Protože čím rizikovější dlužník je, tím nižší bude i částka, za kterou bude daná pohledávka odkoupena. Pokud si je současný věřitel téměř jistý, že by z dané pohledávky nevymohl vůbec nic, rozhodně se ji vyplatí prodat i za podstatně nižší sumu, než skutečně pohledávka představuje. Získá tak alespoň něco.Samotný odkup pohledávkySamotný proces odkupu pohledávky je velice jednoduchý. S odkoupenou pohledávkou se tedy mění věřitel a není k tomuto převodu nutný souhlas dlužníka. Prakticky o tom ani nemusí vědět. On totiž dluží stále stejnou částku, jako by dlužil původnímu věřiteli. Odkupování pohledávek je dnes prakticky běžnou praxí a dokonce vznikají speciální společnosti a agentury, které mají za předmět činnosti výlučně vymáhání pohledávek a založily na tom svůj byznys. Nejčastěji se pak odkupují pohledávky uznané soudem či směnky. Je u nich totiž největší pravděpodobnost získání peněz od dlužníka. Tedy za předpokladu, že je z čeho brát. Odkup, tedy převod pohledávky může být jak na fyzickou, tak i na právnickou osobu. I dluhy mohou být jak „právnického“ tak „fyzického“ charakteru. Rozdíl je pouze ve skutečnosti, že od právnických osob je často snazší dluh vymoci, než je tomu u osob fyzických. U právnických osob dlužníků je možné přihlásit pohledávku do likvidačního či konkurzního jednání, kdy správce určuje, jak budou pohledávky uspokojeny a v jaké výši. Celou dobu tady samozřejmě mluvíme o pohledávkách po splatnosti, jelikož pouze u těch je možné již vymáhat dlužné částky. Pohledávky před splatností se příliš často neprodávají, jelikož je zde velký předpoklad toho, že dlužník do splatnosti zaplatí.Přihlášení se k pohledávcePři odkupu pohledávky nový věřitel kalkuluje, jak by peníze co nejrychleji a v co největší možné míře mohl získat. Pokud dlužník sám neuhradí pohledávku, je možné se přihlásit, jak bylo řečeno výše, do likvidačního či konkurzního řízení. Přihlášení do řízení se provádí uvedením dlužné částky, právního zástupce a na základě rozhodnutí soudu o tom, že pohledávka existuje. Obvykle vše funguje na principu platebního rozkazu či rozsudku pro uznání.Výhody odkupu pohledávekPředstavíme si výhody věřitele, který se obává, že své peníze již nedostane.Jaké výhody mu případný odkup jeho pohledávky přinese?okamžité zaplacení alespoň části pohledávky, tedy okamžitá hotovostúspora peněz za právníky a vymáhání dlužné částkypři zvolení správného okamžiku prodeje získání maximální možného výnosujednoduché řešení zbavení se nesplacených pohledávek

Pokračovat na článek


Společné jmění manželů - komu patří majetek?

Společné jmění manželů (SJM) představuje institut, který řeší případné spory po zániku manželství. Vše, co manželé při trvání manželství společně či jednotlivě získají spadá do společného jmění manželů (bez některých výjimek týkajících se výlučného vlastnictví).Společné jmění manželů představuje právní termín, který zakládá jakési spoluvlastnictví obou z manželů na společně získaném majetku.Správněji společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželství.Informace o společném jmění manželů a jeho zákonné úpravy jsou součástí občanského zákoníku. Společné jmění manželů je výlučně spojenou pouze s klasickým manželstvím. Ostatní partnerské vztahy (druh a družka, registrovaní partneři a pod.) nemají možnost institut společného jmění manželů používat. Ukončení manželství pak ukončuje společné jmění manželů.Společné jmění manželů zahrnuje nejen majetek, ale i dluhyDo společného jmění manželů patří veškerá aktiva (tedy především majetek), tak i pasiva (především závazky a dluhy). V oblasti majetku patří do společného jmění manželů vše, co získali (nabyli) manželé společně či jednotlivě po svatbě. Jde o všechny movité i nemovité věci, které za dobu trvání manželství „rodina“ získala s výjimkou majetku, který patří do výlučného majetku jednoho z manželů (bude uvedeno dále). Velice zajímavou součástí společného jmění manželů jsou peníze na bankovních účtech. Přístup k takovým prostředkům má pouze ta osoba, která má přístupové právo k bankovnímu účtu. Zde může mít každý z manželů svůj vlastní účet, ale peníze, které na tento účet získal kterýkoliv z manželů po uzavření sňatku patří do společného jmění a druhý z manželů na ně má právní nárok (samozřejmě na poměrnou část).Společné jmění manželů zakládají i pasiva, tedy dluhy. Jde o všechny závazky, které oběma manželům či jednomu z nich vznikly v době trvání manželství. Výjimku zde tvoří dluhy, které náleží výhradně jednomu z manželů a dluhy, jejichž rozsah přesahuje míru, která je přiměřená majetkovým poměrům manželů převzatou jedním z manželů bez souhlasu druhého. Míru této přiměřenosti pak zkoumá při vypořádání soud.Výlučný majetek jednoho z manželůVýlučný majetek jednoho z manželů nepatří do společného jmění manželů. Jde především o:majetek získaný dědictvímmajetek ve vlastnictví jen jednoho z manželů a to ještě před vznikem manželstvímajetek získaný dědictvím ze zákona, ale i ze závětimajetek sloužící výhradně osobní potřebě jednoho z manželůmajetek, která nemůže fyzická osoba nabýtmajetek vydaný jednomu z manželů v rámci restitucemajetek nabytý jedním z manželů za prodaný majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho manželaČtěte také: Rozvod, vymáhání pohledávky se prodraží o soudní poplatkyMajetek získaný dědictvím a darem výlučně jednoho z manželů je samozřejmě jasný. Dar nebo dědictví, které přechází pouze na jednoho z manželů, představuje majetek, který patří jenom a pouze danému manželovi či manželce. Stejně tak tomu je u majetku vydaného v restituci jednomu z manželů. Je dokonce jedno, zda k restituci došlo před či až za doby trvání manželství.Pokud je majetek nabyt ještě před uzavřením manželství také se nejedná o společné jmění.S čím každý do manželství přišel, to je jeho. Majetek, který nemůže fyzická osoba nabýt mohou být věci abstraktní, které nelze uchopit – dojde-li však k jejich prodeji, už se stávají společným jměním manželů. Velice zajímavou složkou majetku je majetek nabytý jedním z manželů za majetek, který mu výlučně předtím náležel. Pokud tedy prodáte auto, které jste vlastnili před svatbou a za tyto peníze si koupíte auto nové, jde stále o majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Následují věci, které jsou osobní povahy a slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů. Do této kategorie spadají finančně nezajímavé hygienické potřeby, kartáček, holící strojek, kulma, ale i podstatně finančně důležitější věcí jako oblečení, osobní počítač, mobil, lyže, kolo a podobně. Tyto věci tedy nemusejí spadat do společného jmění, pokud slouží k výlučné osobní potřebě jednoho z manželů.

Pokračovat na článek


Vyrovnaný rozpočet – chiméra nebo realita

Často se diskutuje o tom, že za socializmu byl vyrovnaný rozpočet bez dluhů. Pojem vyrovnaného rozpočtu je ale ekonomickým oříškem, který záleží na mnoha kritériích. Především na tom, jak jsou účtovány položky státního rozpočtu.Jde o pohledávkyZa socializmu se vyrábělo hlavně na kvantitu a v tom jsme byli skutečně velmi dobří. Když se řeklo, že má být vyrobeno 17.000 nákladních aut pro Rusko, tak jsme je ochotně vyrobili. Každý nákladní vůz se ocenil převoditelným rublem, což byla fixní jednotka. Ta znamenala jednotný kurz pro všechny státy RVHP – tedy socialistické země. Za nákladní vůz jsme tedy měli dostat třeba 100.000 rublů, ale nikdy jsme je nedostali. Dostali jsme zase zboží. Rusko (tehdy SSSR) ale nebylo schopno plnit protidodávky zbožím a plnilo tedy surovinami. Kdyby tomu tak bylo dnes…tedy ten druh barteru.Vzájemné propočtyRočně jsme dostávali třeba 20 milionů tun ropy (jako ještě celé Československo) a plynu kolik jsme zachtěli. Vzájemně se potom porovnaly dodávky a zjistilo se, že jsme dodali mnohem víc. SSSR tak ponechalo tyto dlužné prostředky někde na zúčtovacím účtu a my jsme peníze nedostali. Dodávali jsme samozřejmě i jinam, ale SSSR byl náš největší odběratel. Pohledávka za SSSR nebyla nikdy vymahatelná. Prostě byla jen v našich aktivech a vylepšovala státní rozpočet. Měli jsme kladný přebytek zahraničního obchodu.Nikdy jsme ty peníze nedostaliDíky těmto dluhům hospodařilo ČSSR s vyrovnaným rozpočtem. Každý rok se zvyšovaly zahraniční pohledávky, ale v rozpočtu byly vedeny jako příjmy. Na ty peníze jsme si pořádně ani nesáhli. Sice jsme dostávali suroviny, ale cenou bylo neplacení a zaostávání výroby, protože SSSR především budovalo a nehledělo na vlastní výrobu. Mělo to zajištěné od spřátelených zemí. Problém nastal až s koncem RVHP.Díra v rozpočtuVe chvíli, kdy jsme přešli na tržní hospodaření, začaly problémy s vyrovnáním schodku. Různé komise se nemohly na dluzích dohodnout. Nakonec Rusko a některé další nástupnické země (Kazachstán, Uzbekistán atd.) uznaly svoje závazky. Rusko tak najednou začalo dlužit Česku přes 3 miliardy dolarů, což byly v 90.letech obrovské peníze z hlediska státního rozpočtu. Tento dluh se tedy nikdy v socialistickém rozpočtu neobjevil, kdyby tam byl, pak bychom byli ve velkém deficitu. Proto byl socialistický rozpočet „vyrovnaný“, protože dluhy socialistických zemí vytvářely kladnou bilanci. Ve skutečnosti ale znamenaly řádně vysoký schodek. 

Pokračovat na článek


Mezinárodní platby

V průběhu předběžného pohovoru jsou potenciální zákazníci pro faktoring služby. Pre-screening se provádí na základě společných informace o činnosti klienta, a to: oblast činnosti, postup pro provedení platby (možnost platby předem, platby v rozsahu realizace zboží). Zase potenciální zákazníci na fázi pohovoru seznámí s požadavky faktoring oddělení banky, podmínkami a podmínkami faktoring služby.Potenciální zákazník předloží všechny potřebné dokumenty pro posouzení otázky o možnosti faktoring služby jeho pohledávky. Při tomto oddělení zaměstnanci faktoring operací kontrolují dodržování následujících požadavků: balíček dokumentů musí být kompletní, všechny dokumenty jsou zařízené řádně, tj. v souladu s požadavky právních předpisů ČESKO federace a banky.Po pohovoru se provádí analýza finanční situace klientů, dlužníků a kvality plnění závazků vůči sobě navzájem. Informační základny pro analýzu slouží dotazník klienta, obsahující v sobě různé předměty, včetně dostupnost reklamací a jejich příčiny. Součástí přihlášky musí být oddíl, informace jehož charakterizuje dlužníků klienta. Povinné účastníky procesu hledání informací o klientovi a jeho debitor, kromě zaměstnanců v oddělení faktoring operací, jsou zaměstnanci právní služby a bezpečnostní služby, jejichž úkolem je ověřit pravdivost poskytnutých údajů a právní čistoty jejich smluvních vztahů.V konečné fázi je analyzován stupeň rizika na faktoring operace a rozhoduje na základě výsledků předchozí práce banky. Hlavním rizikem, charakteristickou pro faktoring, je riziko nezaplacení ze strany dlužníků. Proto by měla být zvláštní pozornost věnována schopnosti dlužníků včas a v plném rozsahu splácet své závazky vyplývající ze smluv dodávky. Hlavní – moci tohoto rizika — opoždění platby. V tomto případě se banka musí zjistit její příčiny.Rozhodnutí o faktoring služby je přijat na základě výsledků pečlivém studiu a analýze všech předložených dokumentů a dalších získaných informací.Druhá fáze — práce na tvorbu dokumentů —výsledkem přijetí kladného rozhodnutí o faktoring údržbu. Základním dokumentem, v jehož rámci se konají faktoring operace s konkrétním klientem, je dohoda faktoring. Účetnictví v něm všech právních aspektů do určité míry přispívá k účinnému provádění faktoring operací z právního hlediska. Praxe ukazuje, že je vhodné uzavřít smlouvu o faktoring služeb zákazníka, v souladu s kterým se banka zavazuje sloužit konkrétní nebo všechny své dluhy. V této smlouvě jsou zaznamenány body, které jsou společné pro všechny transakce, a to takto: předmět smlouvy, podmínky a postupy pro financování a převodu finančních požadavků, práva a povinnosti stran, odpovědnost smluvních stran, zásahu vyšší moci okolnosti, cena factoringové služby a platební podmínky, dobu platnosti a další podmínky. Kromě toho, všechny znaky, které určují předmět koncese, a to: jméno dlužníka, dokumenty, potvrzující platnost požadavků na hotovost, částka požadavky, termín platby-on-demand — naleznete ve speciální dodatky ke smlouvě faktoring služby.Třetí fáze — monitorování factoringové obchody — představuje součet akce, zaměřené na kontrolu plnění klienty a dlužníky svých závazků vůči bance. Je to důležitá fáze organizace faktoring operací, který musí nutně doprovázet celý proces faktoring služby zákazníkům. Monitoring faktoring operací zahrnuje:průběžné hodnocení shody aktiv umístěných v rámci smluv faktoring, požadavky a podmínky banky, která jsou uvedena ve vnitřním prohlášení o faktoring operací, jakož i platných norem, vypracovaných orgány, jimiž se řídí faktoring činnost bank;posouzení aktuální finanční situace zákazníků a také finanční situace a platební morálky dlužníků;kontrolu nad transakcemi, zákazníky či dlužníky, které jsou problémové odvětví ekonomiky. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Dluhy, nesplacené pohledávky navyšují úroky z prodlení

Úroky z prodlení mohou výrazně navýšit dluhy, jelikož jejich výše je jasně definována v zákoně a není možné se ji vyhnout. Díky tomu úroky z prodlení mají transparentní výpočet a nemůže být dlužník přehnaně sankcionován. Na druhé straně není škodný ani věřitel, který přesně ví, kolik dostane.Rok 2010 přinesl výraznou změnu do uplatňování nároků úroků z prodlení. Avšak pohledávky vzniklé v minulosti se stále mohou řídit zásadami, které byly uplatňovány v minulosti. Je tedy potřeba rozlišit tři období. Od roku 1994 do 27.4.2005, další do 30.6.2010 a současné období od 31.7.2010 do současnosti.Co to je úrok z prodlení?Jednoduše řečeno je úrok z prodlení sankce vůči dlužníkovi za nesplacení peněžitého dluhu. Pokud dlužník řádně a včas nesplní svůj závazek vůči věřiteli, vzniká tímto věřiteli nárok na úroky z prodlení. Úroky z prodlení je možné aplikovat prakticky na všechny pohledávky věřitele po splatnosti.Všechny úpravy byly vždy zaneseny v občanském zákoníku a přesná výše pak v prováděcích předpisech. Právě prováděcí předpisy byly předmětem novelizací, takže mohlo velice snadno docházet ke změnám při výpočtu úroků z prodlení. Pro rozhodnutí, jaké sazby uplatnit, je důležité jediné datum. Tímto datem je první den prodlení v platbě závazku. Podle tohoto dne se uplatňuje jeden ze tří možných postupů výpočtu úroků z prodlení.Jak se vypočítávají úroky z prodlení pro první období do dubna 2005V tomto období byly úroky z prodlení stanoveny jako dvojnásobek diskontní sazby, kterou stanovuje Česká národní banka (ČNB). Tento úrok se vypočítával k prvnímu dni prodlení závazku. Šlo o jednoduchý způsob, který je možné uplatňovat na veškeré závazky, které jsou po splatnosti do 27.4.2005. Pro výpočet se tedy používá diskontní sazba ČNB, která pak představuje roční úrokovou sazbu ze závazku dlužníka. Tento úrok se počítá až do plného zaplacení dluhu.Druhé období do června 2010Zde do hry vstupuje repo sazba. Jde o sazbu, za kterou ČNB odkupuje od jednotlivých bank cenné papíry. Navíc tato sazba funguje jako operátor měnové politiky. Tato repo sazba byla navýšena o 7 procentních bodů podle daného pololetí. Vypočítávala se tak dvakrát do roka pro každý půlrok běhu nesplaceného dluhu. Vždy byl rozhodným dnem první den daného pololetí. Tím pádem se roční sazba skládala ze dvou částek, které měli na závazek odlišný vliv.Současnost od července 2010Poslední změna již nebyla tak razantní. Stále se úroky počítají podle repo sazby vyhlašované ČNB, avšak důležitý již není první den pololetí, ale poslední den kalendářního pololetí. V tento den se zjistí repo sazba a je opět zvýšena o 7 procentních bodů. Navíc je však důležité si uvědomit, že v současnosti se sazba stanovuje podle kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, kdy došlo k prodlení dluhu. Tato sazba se nepřepočítává, takže zůstává po celou dobu prodlení konstantní podle již zmíněné metodiky výpočtu.Obecný přístup - občansko právní vztahy a obchodní vztahyVeškeré výše definované úroky z prodlení se týkají především občanskoprávních vztahů. Jde o dluhy mezi fyzickými osobami, či fyzickou osobou a podnikatelem. Pokud se předmětem úroku z prodlení stane vztah mezi podniky, řídí se za každých okolností tento vztah obchodním zákoníkem, tedy tím, co je napsáno ve smlouvě. To je pro obchodněprávní vztahy rozhodující. Pouze pokud není výše úroků z prodlení jasně ve smlouvě stanovena, přistupuje se k již zmíněným výpočtům úroků z prodlení podle občanskoprávních ujednání.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Zápočet není jen školní záležitost

Na vysokých školách tento výraz studenti nepochybně znají a docela se jim z něj ježí vlasy na hlavě. Oproti zkoušce, která má nejméně 3 termíny a dá se tak párkrát vyzkoušet, je zápočet jednorázový. To se týká i podnikatelského zápočtu. Ale trochu jinak.Pravidla zápočtuZapočítat si pohledávku vůči svému závazku, by měl zvládnout každý. Podstatnou skutečností podle zákona je, že svůj závazek si nemohu na někoho převést bez souhlasu věřitele, ale pohledávku ano. Je to pochopitelné. Když někdo dluží, určitě by rád tento dluh předal bezdomovci za malou, nejlépe pivní či párkovou odměnu. Jenomže to nejde. Dlužník se svých dluhů takto nezbaví. Naopak ale může postoupit svoji pohledávku.Nejen dluhyPohledávky se postupují z různých důvodů.Některé proto, že by jejich vymáhání stálo nemalé prostředky a zároveň zbytečný čas. Věřitel také často nemá povahu na tvrdší vymáhání a raději tedy oželí nějaké to procento a zbaví se za pár korun svých peněz. Prodat pohledávku jde tak se slevou 20 a více procent. Běžných je 50 % z pohledávky, takže prodělek může být značný. Postoupení pohledávky ale nemusí být jen neuhrazení dluhu.Podnikatelské postoupeníPozor na stav, kdy si podnikatelé nebo jiné osoby vzájemně plní nějakou prací nebo zbožím. Máme sice peníze, ale barter neboli zboží za zboží jako obchodní praktika zdaleka neřekl poslední slovo. Ostatně při různých situacích jsme jistě barter zažili sami. Ať to byla výměna kuliček na hřišti nebo třeba knih ve škole nebo bezplatná výměna zkušeností. Když se takto dohodnou dva řemeslníci, pak je výměna neboli zápočet docela prospěšný. Na jedné straně je nějaký objem práce, třeba posekání zahrady a na druhé třeba vysazení stromků. Vyměnit si můžeme opravu potrubí za menší stavbu nebo auto za auto. A tady je potřeba dávat pozor.Daňové záležitostiBarter není nedaňový. I když žádné peníze neprojdou účtem, přesto se  barter objeví v účetnictví. Někdo může samozřejmě zkusit nevystavit žádnou fakturu oproti protislužbě a vystavení faktury zase jemu. Ale Daňová správa by toto považovala za daňový únik a do příjmů i výdajů by toto zařadila. Ten, kdo vede účetní evidenci by si jen zvýšil obrat, ale paušální daň by mohla zavinit problém. Vyšší příjem znamená také vyšší daň. Proto, i když si někdo vymění službu nebo zboží, musí toto uvést do účetnictví.Výhody barteruHlavní výhodou výměny je to, že se nemusejí vzájemně posílat prostředky. Tak se na účtu ani neobjeví, ani není odepsaná nějaká částka. Obě strany, pokud si práce řádně odvedou, si tak nemohou nic dlužit. Dohoda o barteru také nemusí být písemná, takže stačí se jen řádně domluvit, provést služby a na stejnou částku si z ruky do ruky předat faktury. Bez faktur by to nebylo dobré. Pokuty a následné sankce berňáku by tento barter prodražily a znevýhodnily. Proto si klidně můžete sjednat službu za službu nebo zboží za zboží, ale jde o daňové plnění v každém případě, i když není spojeno s finančním krytím.    

Pokračovat na článek