Výsledky vyhledávání pro dotaz majetku

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Česká a americká exekuce

 V České republice platí známá poučka. Nikdy se nezadlužujte jako člověk. Zadlužte se jako firma. Když chcete mít klidný spánek a nemít problémy s exekutory, musíte mít všechen majetek a podnikání převedené do firem. Tam na ně exekutor nemůže.Spící firmy čestných majitelůMáte v příbuzenstvu neschopného a neprůbojného bratránka, strýce, tetu nebo vnuka? Pokud na ně nadáváte, pak jiní si je nemohou vynachválit. Kdo nic nedělá a hlavně není podnikání schopen, je nejlepší ochranou vašich prostředků. Podívejme na odsouzeného Nováka. Jak je rád že nemá majetek a vše je napsáno na nějaké společnosti jeho příbuzných. Ten úplatek 40 milionů tak nikdy nebude vracet, protože nemá z čeho. Musel by to zaplatit jeho neschopný příbuzný, který naopak majetek kupodivu má. A vy to můžete udělat stejně. Stačí si převést všechno do firmy, která nic nedělá, tím nic nezkazí a rok co rok podává jen stejné daňové přiznání. A majetek je ušetřen navždy.Podnikající firmaA pokud podnikáte, tak ať skutečná firma nic nemá, jen obrat. Ta se může zadlužovat, vstupovat do rizik, žádat dotace, dávat úplatky a vesele žít a vydělávat. Když náhodou dluhy nepůjdou splatit, na scéně se objeví exekutor, který nemá co zablokovat kromě bankovního účtu. U firem totiž všemocný a bezohledný exekutor svoji sílu poněkud ztrácí. Hoďte společnost do bankrotu a vše se přerušuje. Přichází insolvenční správce, který přebije i exekuční zákony. A máte klid. Jiná firma může zase vesele podnikat a klidně se zadlužovat. Vás a vašeho majetku se to nikterak nedotkne.Ubohý občanProtože exekutorská lobby dobře věděla, že na firmy nemůže, vrhla se na občany. Běžný živnostník, zaměstnanec nebo úředník jsou na tom v případě dluhů velice špatně. Úplně jinak než společnosti. Občan ručí veškerým svým majetkem a v momentě exekuce je mu všechno včetně platu zablokováno. A také se všechno draží, prodává pod cenou a z člověka je štvanec bez místa odpočinku, bez jídla, bez ochrany (tedy té právní). A tady najednou stát nic nenamítá a nebere si ani příklad v tak vychvalovaném vzoru jako jsou USA.Osobní bankrotPokud jste se příliš zadlužili, tak s osobním bankrotem nepočítejte. Ten je pro jiné, malé dlužníky. Vás budou honit do konce života. V USA je tomu jinak. Firmy a občané jsou si rovni. Můžete úpadek vyhlásit jako člověk nebo je na vás vyhlášen bankrot, který není vůbec tak divoký jako česká exekuce. V moment bankrotu oznámíte veškerý majetek, příjmy a získáte právo na věci základní potřeby (třeba našimi exekutory zabavovanou televizi, počítač nebo hodinky) a k tomu nesmíte přijít o přiměřené bydlení. Jakmile se vše prodá, bankrot skončí a vy nic nedlužíte. Nikdo nekřičí, že do dluhů jste se dostali vlastní vinou a musíte celý život splácet. V rozhodný den splatíte, na co máte a je konec. Můžete začít znovu.Papežtější než jiné zeměV ČR jste na tom s dluhy nepoměrně hůř.Osobních dluhů, pokud je nestačíte splácet, se nikdy nezbavíte. Navždy budete mít zablokované veškeré účty v bankách a můžete se rozloučit s bezhotovostními platbami. Musíte žít systém Jekkyll a Hyde. Ve dne se poslušně dostavujete na exekuce a v noci řádíte s načerno vydělanými prostředky. A nejde o maličkost. Tento stát dohnal k exekucím už cca 800.000 lidí. Napakovala se naprosto nevýkonná sféra úředníků, která si říká exekutorští podnikatelé. Ve skutečnosti ale šlo jen o zbídačení těch bídných. Kdo chce, tak si totiž stejně cestu najde. Dlužníci v „cizích“ Mercedesech dál projíždějí kolem exekutorských úřadů a mávají z oken zlatými prsteny na rukou. Jim a jich hotovostním půjčkám jste jen nahnali klienty. 

Pokračovat na článek


Oddlužení není žádným dárkem dlužníkovi

Podstata oddlužení má svoje dva základní protipóly. Na jedné straně stojí humánní důvody, které stavějí lidskou existenci v tomto materialistickém světě nad ostatní hodnoty. Druhá strana nevidí smysl v oddlužovacích gestech a pojímá dluh jako vinu člověka, kterou si způsobil a za kterou oprávněně ponese následky. Existuje nějaký kompromis?Princip oddluženíPodstatou osobního bankrotu je v podstatě objem prostředků, které může dlužník splácet. Zákon přiznává možnost splatit jen část dluhů, ale pod jednou podmínkou. Splaceno musí být alespoň 30 % finančních závazků za dobu 5 let. Oddlužení podléhá rozhodnutí soudu, který nařídí dohled insolvenčním správcem. Přednost tedy dostává materiální pojetí práva a sociální rozměr oddlužení.Sociální cítěníV českém právu se skutečně často projevuje snaha pomoci „obyčejným“ lidem. Oddlužení nepochybně směřuje do cílové skupiny rodin a běžných zaměstnanců. Týká se totiž dluhů, které existují v rozmezí do dvou milionů korun. Nejčastěji kolem 500.000 Kč. Běžný plat totiž dosahuje částek 15.000 Kč až 25.000 Kč. Dlužník je schopen splácet od 3.000 Kč do 10.000 Kč, což za 5 let vytvoří částku přibližně 200.000 až 600.000 Kč. A trojnásobek pak znamená skutečně vzniklý dluh.Proč jenom zaměstnanci?Dá se namítnout, že oddlužení se týká také soukromých podnikatelů. Ti převážně ručí celým svým majetkem a mohou tedy mít zablokované veškeré hmotné a nehmotné pozemské statky. Jenomže jejich podnikání v podstatě dluhy skončilo. Nemohou nakládat se svými prostředky obživy, a proto nemohou doložit pravidelný příjem. Kromě toho je v exekuci prodáván jejich majetek a pokud dluží státu, ani si nemohou zařídit Živnostenský list, kde bezdlužnost je zákonnou podmínkou. Zaměstnanci sice mají zablokovanou část příjmu, která jde na úhradu dluhů, ale soudu poměrně snadno mohou doložit, že mají prostředky na splácení.DeblokaceZaměstnanci se tedy nejvíce snaží o deblokování svých příjmů a majetku. Exekuce je postihuje tvrdě, protože většinou nemají možnost změnit svoje bydliště nebo se s rodinou skrývat. Exekutor může libovolně vstupovat do jejich bytů a zabavovat předměty, když ponechá jen nejnutnější vybavení domácnosti. Pokud jsou vlastníky bytu, pak exekutor byt prodá a žádný nárok na bydlení jim nevzniká, musejí si sjednat nájem. A to je vzhledem k omezení příjmů značný problém. Proto této skupině dlužníků oddlužení pomůže nejvíce, protože se zastaví veškeré úkony exekucí a „pouze“ musí dlužník pravidelně po dobu 5 let splácet soudem stanovenou částku. Nedojde tedy k zablokování veškerých příjmových možností, dlužník může žít a získává relativní klid a materiální jistoty.Solidarita s malými dlužníkyOtázka správnosti cílení oddlužení do sociálně slabších skupin obyvatelstva je otázkou společenské solidarity. Samozřejmě může existovat podnikatel, který předkládá daňové přiznání s milionovými příjmy a zároveň chce splácet dluhy pomocí oddlužení. Většinou však raději pracuje a podniká načerno, aby dluhy v závratných milionových hodnotách nemusel vůbec splácet. Podnikání se dá snadno krýt jinými způsoby, podnikat může přes další osoby nebo může pracovat načerno. Řešení oddlužení je tak v českém právu vnímáno skutečně jako humánní prostředek nouze běžného člověka. A zcela pomíjí otázku zodpovědnosti věřitele. Kdo půjčuje bez ověření bonity, na sms zprávy, bez registrů a bez prokázání příjmů dost riskuje. Přesto dostává později do rukou tvrdou zbraň exekuce, která je skutečně jednou z nejtvrdších v Evropě.Větší míra odpovědnosti?Otázka tedy není jen jak najít kompromis nebo vyhovět některé straně zastánců či odpůrců oddlužení. Zákon by měl zřejmě víc zohledňovat odpovědnost věřitele. Mnoho rychlých půjček v podstatě půjčuje bez jakýchkoliv problémů naprosto nebonitním a zadluženým lidem. Spoléhají na způsob vymáhání a na získání prospěchu z jakéhokoliv majetku nebo příjmu dlužníka a donutí tak občana k dost zoufalým krokům. Často se dlužník odhodlá porušit trestní zákon, obchází daňové zákony a nevýhodně s věřiteli „směňuje“ svůj majetek. Zákon je tímto způsobem oddlužení nespravedlivý k tomu, kdo měl vyšší příjmy a o ty přišel třeba propuštěním z práce. Častým dluhem je špatný propočet finančních možností. Při platu 50.000 Kč (třeba jako součet platů manželů) si dlužník vezme úvěr, který splácí „pouhými“ 10.000 Kč měsíčně. V případě nemoci, propuštění nebo snížení platů najednou na splácení nemá prostředky a roztáčí se dlužní spirála.Jiné pojetí bankrotuV USA je pojetí bankrotu rovnoprávné mezi společnostmi i osobami. V ČR firma zbankrotuje, prodá majetek a nikdo dále nehoní představenstva, akcionáře, zaměstnance a další osoby, které se na hospodaření podíleli. U osobních dluhů naopak dluhy stále trvají, prodejem aktiv nekončí a týkají se v podstatě celé rodiny dlužníka ve společné domácnosti. Postavit na stejnou úroveň firmy a fyzické osoby stát neumožňuje. V USA znamená osobní bankrot zákaz nakládání s majetkem, prodej majetku dlužníka a tím veškeré oddlužení navždy. Je otázkou, zda nerovnoprávnost právnických osob, fyzických osob a nekonečnost dluhu pro občany není spíše ke škodě a neznamená nerovnoprávnost před zákonem. Nekonečnost dluhů poškozuje více stát, který by dokonalým oddlužením fyzické osoby získal běžně pracujícího nebo podnikajícího občana, který by platil daně.

Pokračovat na článek


Hmotný a nehmotný majetek v daňové evidenci

V daňové evidenci je důležité si odepisovat majetek. Drobný majetek do hodnoty 40.000 Kč nebo 60.000 Kč se odepisuje ihned, respektive je okamžitým nákladem. Ostatní majetek je dlouhodobý a jeho odpisy se řídí různými pravidly. Odepisujte, protože jinak platíte zbytečně vysoké daně.Hmotný majetekMusí splňovat dva požadavky současně. Vstupní cena musí být vyšší než 40.000 Kč a zároveň potřeba použití musí trvat alespoň jeden rok. Za hmotný majetek se považují domy, byty a stavby, pěstitelské celky (ovocné stromy, zahrady) s dobou plodnosti přes 3 roky, zvířata s hodnotou přes 40.000 Kč, majetek, který je součástí budov, ale dá se ocenit jednotlivě a zařízení nebo stroje pro výrobu. Za hmotný majetek se v žádném případě nepovažují zásoby. Pokud tedy máte na skladu polotovary nebo jiné zásoby, které slouží k výrobě, držíte je přes rok a mají hodnotu přes 40.000 Kč, nelze je v žádném případě odepisovat.Nehmotný majetekU nehmotného majetku stanovuje zákon pořizovací hodnotu vyšší než 60.000 Kč. Jedná se o majetek, který byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo vlastní činností, darem nebo jiným způsobem. Jedná se o duševní vlastnictví, vývoj, výzkum, autorská práva, software a technické zhodnocení uměleckých děl, které zvyšuje jejich hodnoty. Pro daňovou evidenci platí, že nehmotný majetek je okamžitě daňově uznatelným výdajem. A tedy se ihned odepíše celý. Jediná povinnost pro účtování platí pro evidenci. Nehmotný majetek musí být evidován a tedy označen cenou, datem pořízení, způsobem využití a datem uvedení do provozu nebo využití. Tento majetek tedy dnem pořízení ihned putuje do nákladů.Odpisy hmotného majetkuPro daňovou evidenci se použije pouze účetní odpis a poplatník se tak nemusí zabývat ničím jiným, než rozlišením do odpisových skupin. Celkem existuje 6 odpisových skupin. Odepisování se počítá podle let.Odpisová skupina       Doba odepisování1                                  3 roky2                                  5 let3                                  10 let4                                  20 let5                                  30 let6                                  50 letDo první skupiny patří například hospodářská zvířata a také kancelářské a psací potřeby. Druhá odpisová skupina je poměrně obsáhlá a z hospodářských zvířat se do ní dostali koně. A to nejen jako zvířata, ale také ti pod kapotou. Obsahuje také sportovní potřeby, hudební nástroje, nábytek, autobusy, nákladní vozy a třeba vybavení pro kolotoče. Třetí skupina se týká především technických zařízení jako jsou pumpy, stavební konstrukce, kotle, lodě, lokomotivy a také skleníky. Do čtvrté skupiny se dostávají budovy, které jsou z méně trvanlivých materiálů, dále oplocení, telekomunikační, plynová a elektrická vedení a například otevřená koupaliště. Pátá skupina s účetní životností 30 let odepisuje především různé stavby a šestá skupina s délkou 50 let se týká pouze nemovitostí.Daňové náklady jsou důležitou součástí přiznání k dani, pokud podnikatel neuplatňuje paušální daň. Znamenají značné snížení daňového základu, ale mnozí drobní podnikatelé je nevyužívají. Jejich propočet je přitom jednoduchý. Pořizovací cena se dělí počtem let. Každý rok si z pořízeného auta za 500.000 Kč může podnikatel odečíst 100.000 Kč z daní. Odpisy nejsou složité a je třeba je využívat.

Pokračovat na článek


Insolvenční návrh – jak neudělat chybu se svojí pohledávkou

Každý podnikatel stál někdy před otázkou řešení své pohledávky. Pokud stačí několik upozornění a peníze putují na účet, je vše v pořádku. Mnohdy se musí zapojit do vymáhání tvrdším způsobem specializovaná agentura. Občas se podaří něco dostat z exekuce a když prostředky nemění majitele, stojí věřitel před rozhodnutím. Začne uvažovat o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení – hovorově řečeno návrhem na konkurz?Zacházení s dluhemPřed takovým podáním by si měl věřitel především uvědomit, jak si stojí z hlediska své pohledávky a majetku dlužníka. Velký rozdíl mezi věřiteli rozeznává zákonné ustanovení o takzvaném zajištěném věřiteli. Věřitel ani tak zajištěn není, ale mohl dluh nějakým způsobem ošetřovat a tím získává výhodu proti jiným nezajištěným věřitelům. Zákon upřednostnil na nátlak bank zástavy.Zástavní právoPokud nechce být věřitel jen tím, kdo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení, osvědčí, že mu není alespoň 2 měsíce placeno a doloží dokumenty, včetně případné platby právníkovi, měl by si zajistit institut zajištěného věřitele. Tito mají přednost před nezajištěnými věřiteli a dostávají majetek z prodeje podstaty a tedy ze zpeněženého jmění úpadce. Proto se také při přihlášení ke konkurzu uvádí onen případ zajištění. Zajištěním není směnka nebo uznání dluhu. Zajištěním se rozumí jednoznačné pojištění konkrétního hmotného nebo nehmotného majetku.Druhy zástavNejjednodušší zástavou je zástava na nemovitosti. Věřitel podepíše s dlužníkem zástavní smlouvu, která se vloží do katastru. Tím je toto právo nepochybné. Pozor na to, že v katastru již mohou být evidováni jiní zástavní věřitelé a pořadí rozhoduje. Podobný účinek má omezení práva převodu nemovitosti, které může být vázáno na splacení dluhu. Věřitel nemůže převést nemovitost bez souhlasu dlužníka a v konkurzním řízení je potom tento věřitel upřednostněn. I jakékoliv obdobné právo má svůj rozhodující význam při získání prostředků z konkurzu.Zadržovací právoPodobným právem je zadržovací právo k hmotnému majetku nebo zástava věci movité. Věřitel by si měl jakýmkoliv způsobem svoji pohledávku hmotně pojistit. Dlužník může mít třeba registrovanou ochrannou známku, může mít obchodní jméno, patent nebo projektovou dokumentaci. Věřitel se musí před podáním návrhu na prohlášení konkurzu snažit dostat tyto předměty co nejvíce na svoji stranu, tedy si je zajistit nějakým podobným právem, které jej při zpeněžení dostane na první místo.Náklady podání návrhu na konkurz mohou zálohově stát až 50.000 Kč. Proto by si měl každý věřitel nejprve rozmyslet, zda jeho pohledávka má reálnou šanci na uspokojení. Pokud nemá, musí s ní pracovat a nutit dlužníky k zajištění. Zajištěná nemovitost totiž může být velmi rychle prodána, náklady jsou podstatně nižší. Odměna exekutora činí neskutečných 15 % a insolvenčního správce 11 %, ale může být s ohledem na způsob realizace zpeněžení mnohem nižší a schvaluje ji soud, který ji může na návrh věřitele snížit. A podstatnou možností je také právo věřitele určit, zda bude nemovitost prodána dražbou, přímým prodejem a kdo prodej realizuje – dražebník nebo třeba realitní kancelář. Nevstupujte proto do konkurzu jako naivní a očekávající věřitelé. Snažte se udělat pro svůj dluh co nejvíce.

Pokračovat na článek


Daň z příjmu fyzických osob – neopominutelná povinnost

 Daň je tak časté slovo, že jen vyhledávač Seznam eviduje kolem 5.000 dotazů denně. Množné číslo daně je na tom o něco lépe, hledáno je v polovičním množství. S daní se probouzíme a usínáme. Není nic na tomto světě, co by nemělo nějakou souvislost s daněmi. Daním se podařilo uplést mohutnou pavučinu kolem člověka. Někdo po ní leze a někdo se do ní zamotá.Blíží se daň z příjmuStátní daňový pavouk se kdysi zakousl do člověka jen několikrát za rok. Dnes visí na každém nákupu, na každém pohybu a dokonce se snaží ovládnout i naši mysl. V prodejně je celkem zřejmé, jak se projevuje, při jízdě také, ale daní se i myšlenka. Patent neprodáte bez zaplacení daně z příjmu. World wide tax (WWT) je opravdu všude. Myšlenky by tedy měly směřovat k co nejmenším daňovým obětem, pokud vůbec takové jsou možné.Poplatník a příjmyKaždá fyzická osoba platí daň, pokud má příjem na území České republiky nebo ze zahraničí a zde se zdržuje nebo bydlí. U cizinců je poplatníkem ten, kdo se zde zdržuje alespoň 183 dní. Zdaňují se příjmy ze závislé činnosti, což je především mzda. Tyto daně jsou vysoké a ze mzdy se platí ještě zdravotní a sociální pojištění. Příjmy z podnikání, z kapitálového majetku, pronájmu a ostatních příjmů se zdaňují obdobně.Závislé příjmy ve vztahu k podnikáníZákon považuje za příjem všechny odměny a platby funkcionářům družstev, společníkům a jednatelům společností s ručením omezeným, komandistům komanditních společností a statutárním orgánům nebo jiným orgánům právnických osob.Příjmy z podnikáníTady se zdaňují příjmy ze zemědělské, lesní a vodní činnosti, živnosti a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti. Dále jsou to příjmy z autorských práv, průmyslových vzorů včetně nakladatelské činnosti, příjmy ze svobodných povolání umělců, příjmy znalců, tlumočníků, insolvenčních správců a příjmy z pronájmu majetku v obchodním jmění. Daním neuteče tedy žádný příjem. Pro určení sazeb jsou příjmy rozděleny.Příjmy autorůPříjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně 15 % za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7000 Kč.Daňové přiznáníPovinnost podat daňové přiznání se vztahuje na všechny fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl ve zdaňovacím období 15.000 Kč. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy vybírané srážkovou daní. Kdo však vykazuje daňovou ztrátu, musí podat daňové přiznání vždy. Daňové přiznání nemusí podat také ten, který podal prohlášení k dani u zaměstnavatele a přitom neměl ostatní příjmy vyšší než 6.000 Kč.Jak je patrné, příjmy jsou poměrně složitou oblastí, ve které se špatně orientuje. Pokud poplatník dlouhodobě vykonává konkrétní činnost, časem zjistí všechny možnosti, z čeho a jak je povinen podávat daň. Problémy nastávají u poplatníků, kteří začínají podnikat nebo mají nepravidelné nebo jednorázové příjmy. Stát se nevyplatí obcházet. Podnikatelé a jejich vzájemná činnost je propojena fakturací, smlouvami, Obchodním rejstříkem, Živnostenským listem a daně tak skutečně jsou zjistitelné a dohledatelné.

Pokračovat na článek


Uznání dluhu a jaký má smysl

 Co dělat s dlužníkem, který sice neplatí, ale tváří se tak příjemně a omluvně? A dokonce ukazuje svoji zbídačelou rodinu, které by člověk rád zaplatil snídani? Buď je možné dluh odpusit, tedy nedělat nic a nechat se přesvědčit sliby a doufat, že dlužníkova situace se zlepší, vyhraje v loterii nebo konečně sežene odpovídající práci, nebo že si v době svého finančního dostatku vzpomene na slušného věřitele.Nakládání s dluhemDluh je jistá fiktivní hodnota a znamená starost. Dluh může být promlčen a lhůta běží ode dne splatnosti. Mezi občany je tato lhůta 3 roky a mezi společnostmi 4 roky. Existují některé vyjímky, kdy například dluh na pojistném se promlčuje za 10 let. Tyto lhůty si musí věřitel hlídat a je na něm, jak bude postupovat. Dluh si musí hlídat sám včetně lhůt a rozhodnout se pro nějaké řešení.Vymahačská agenturaPoslat na dlužníka vymahače je určitý způsob, jak se domoci peněz, ale je nákladný a nejistý. Vymahači si jednat vezmou poměrně značnou část dluhu pro sebe a zkrátí tak výši dluhu. Částky za vymáhání začínají na 20 % a mohou dosahovat i vyšších částek. Existují agentury, které nabízejí vymáhání za částku, která je nad dluh, tedy náklady na vymožení požadují na dlužníkovi. Potom by vymáhání bylo docela finančně zajímavé. Otázkou vymáhání je také solidnost a doklady k dluhu. Vymahači se mohou snado s dlužníkem domluvit a dluh nevymáhat a stává se někdy, že si vymáhané částky ponechají. Slušní vymahači také požadují jednoznačné doklady o dluhu, což může být problém.Uznání dluhuMezi občany je uznání dluhu chápáno jako poměrně solidní počin dlužníka. Věřitel tak vidí dobrou vůli a na nějakou dobu se uspokojí s vymáháním. Uznání dluhu musí mít písemnou formu a dlužník musí kromě částky dluhu také prohlásit, že dluh uznává co do výše i co do druhu. Samozřejmě musí být dlužník jasně identifikován jménem, bydlištěm, případně OP nebo rodným číslem. Neškodí uznání dluhu notářsky ověřit. S takovým papírem se promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let, respektive dnem podpisu začíná tato lhůta běžet. Jiný význam takové uznání nemá, snad jen v případě žaloby je kvalitním důkazem u soudu. Rozhodně se s ním nedá provádět exekuce, jak se někteří domnívají.SměnkaPopularitu u věřitelů má také směnka. Ta je lepším instrumentem k vymáhání dluhu než samotný dlužní úpis. Pokud je správně vyplněna a obsahuje všechny zákonné náležitosti, může být rychle realizována žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu. Věčitel, který disponuje se směnkou pouze podá návrh k soudu, zaplatí 5% poplatek a dodá originál směnky. Soud nezkoumá žádné důkazy ani tvrzení žalovaného, ale pouze směnku, zda splňuje zákonné požadavky. Dlužník sice má právo se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu odvolat, ale pouze velice omezeně. Pokud má věřitel směnku, je dokazování dluhu velice prosté.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiMálo známým, ale daleko nejúčinnějším postupem, jak si skutečně zajistit plnění dluhu, je notářský zápis a svolení k vykonatelnosti. Dlužník se musí dostavit s věřitelem k notáři, který sepíše dluh notářským zápisem a zároveň dlužník svolí k exekuci, pokud dluh do určité doby nesplatí. Takový zápis může provést i exekutor po vzniku dluhu. Za správnost odpovídá notář a jediným zádrhelem je, že dlužníka musí poučit o následcích. Tedy o tom, že uplynutím lhůty na splacení dluhu může věřitel ihned začít s exekucí jakéhokoliv majetku dlužníka.Vymáhat pohledávky jde tedy různým způsobem. Většinou se musí podat žaloba, která stojí další peníze. Uznání dluhu jen prodlužuje promlčecí lhůtu a směnka také stojí další náklady, i když je soudní řízení mnohem jednodušší a rychlejší. Nejlepším nástrojem na dlužníky je notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. Věřitel může skutečně jít rovnou za exekutorem a začít obstavovat účty dlužníky, prodávat nemovitosti a zabavovat plat.

Pokračovat na článek


Majetková a nemajetková újma

V případě, že dojde k nějaké škodě, je vcelku jasné, že by měla být poskytnuta náhrada. U věcí, které byly zničené nebo poškozené, se dá tato škoda vyčíslit a zaplatit. U nemajetkové škody je však toto vyčíslení velice rozporuplné. Jak vyčíslit třeba cit, vzpomínky, předpoklady?Problém lidského pojetíKdyž do vás někdo na ulici úmyslně strčí, tak si za roztržené oblečení umíme říct u soudu o nějakou částku. Jenomže takové strčení může mít značné důsledky. Jednak nějaký zdravotní problém a z toho plynoucí léčení, které se opět dá spočítat a potom bolest, kterou přesně spočítat nejde. Jednotka bolesti neexistuje a protože se jedná o pocitový dojem, musí nastoupit nějaký proces a pravidlo, které bolest určí. Doposud byly tyto náhrady dané výpočtem mezd  a byly velice nízké. Třeba za usmrcení se platilo pouhých několik set tisíc.Nová úpravaU majetkové újmy také doposud platí, že je možné ji uhradit pouze finančně. Nový Občanský zákoník přináší konečně možnost také škodu napravit. Tedy uvést poškozenou věc do původního stavu. Tím se vylepšuje pozice toho, kdo škodu způsobil a má zájem ji napravit. Mnohdy docházelo k tomu, že se poškozený, který měl třeba nabourané auto, hojil na viníkovi přes známou opravnu a nechával si vyčíslit závratné částky. Nyní bude tedy moci viník jít a opravit vůz sám.Nemajetkové škody při podnikáníU škod je také třeba rozlišit, zda jde o úmyslnou škodu nebo náhodu. Občan je v pojetí nemajetkové škody odpovědný za nehodu, ale nikoliv za nemajetkovou újmu, pokud je na vině například u nehody špatná brzda. Platí tedy odpovědnost za uhrazení zničeného majetku – vozidla. Pokud by ale někdo vyžadoval třeba náhradu ztráty času nebo ztrátu zisku, že nestihl důležité jednání a přišel o zakázku, po občanovi tímto v případě neúmyslné škody nebude moci nic získat. Při podnikání je tomu naopak.Jak při nedodržení závazkuPokud podnikatel uzavře smlouvu například na dodávku dílů a díly nedodá, továrna například nebude moci vyrábět a škody dosáhnou značných rozměrů. Nepůjde tedy jen o penále nebo náhradní dodání, ale také o úhradu platů zaměstnanců nebo ztrátu obchodní smlouvy. A tady nemůže podnikatel argumentovat a zbavit se odpovědnosti za škodu tvrzením, že třeba neměl k dispozici suroviny, transport, že auto nabouralo nebo zaměstnanci nepřišli do práce. Za tuto nemajetkovou škodu odpovídá vždy.Nové pojetíObčanský zákoník ruší Obchodní zákoník a konečně sjednocuje obchodní smlouvy a tudíž bude občan a podnikatel na stejné úrovni. Přesto je třeba obchodní vztahy rozlišovat. Jak je patrné, při podnikání je odpovědnost mnohem vyšší. Zbavit náhrady nemajetkové újmy při nedodržení závazku může pouze vyšší moc, jako byly třeba povodně. Občan ale hradí jen přímé škody, které vyplývají z neúmyslného zavinění. Při úmyslu je však odpovědnost stejná.  

Pokračovat na článek


Půjčka není jenom vrácení dluhu

Půjčka je vztah, který není nepodobný manželství. Na první pohled je to perspektiva a krása. Je příjemné slyšet ano a nechat se hýčkat pocitem peněz a blahobytu. Potom přijdou všední dny, kdy se očekávají splátky. Dále přijdou třeba první problémy. Půjčka ale neodpouští.Sankce a trestyPůjčka je jako přísná domina. Kterou ovšem nikdo nevyzval, aby uspokojila city a tělesné potřeby. Sankční úrok je sebemrskačstvím, protože jej zpočátku příliš nevnímáme. Nikdo si před půjčením peněz nemyslí, že by se dostal do takové situace kromě vyslovených podvodníků. Většina lidí chce půjčku vrátit, maximálně o svých schopnostech v duchu zapochybuje. Jenomže sankce jsou právě ten bič Boží.Žít ze sankcíProtože jsou některé půjčky rychle dosažitelné a jakoby se samy podbízejí, vypadají perspektivně. Přesto se nestydí vydělávat několikrát. Kellnerův Home Credit dává políček. Což je taková menší sankce. Jiné půjčkové firmy jsou ještě horší. Po nezaplacení hned následuje obrovská pokuta. Z půjčky se tak stane vyděrač. Zcela legální, protože nároky z půjček nikdo nekoriguje. Z úroku kolem 40 % ročně nebo třeba 300 % za rok tak vyleze najednou třeba několik tisíc procent. A najednou jde o likvidaci dlužníkova majetku.Tváří se jako samozřejmostVětšina smluv o půjčce vypadá nevinně. Půjčíte si za poplatek a máte vystaráno. To vše platí jen za situace, kdy je vše OK a peníze přinesete. Když se tak nestane, nastoupí to, co je vlastně podstatou půjčky. Někomu totiž nestačí dostat z 1.000 Kč za 3 týdny 200 Kč. Chce mnohem víc a kupodivu to jde. Ve smlouvě často podepíšete, že souhlasíte s náklady za vymáhání. A ty vás skutečně zlikvidují.Vydírání dlužníkaNáklady na vymáhání jsou dost značné. Vymáhací agentura si běžně bere 30 % částky a k tomu si účtuje náklady. Při částce 1.000 Kč má většinou pevnou sazbu třeba 5.000 Kč. K tomu telefonáty, jízda a třeba hodinová sazba. Za týden vymáhání tak dáte třeba 8.000 Kč. To je k částce 1.000 Kč + 200  Kč úrok + sankce 1.000 Kč již celkem 10.200 Kč. Tedy desetinásobek. Na tuto částku pak běží sankční úrok. Když z vás po 3 měsících nakonec vymahači něco dostanou, tak už je částka třeba na 30.000 Kč. A to jste si půjčili 1.000 Kč. Proto je půjčka nebezpečná. Může vás takto bez problémů a legálně zlikvidovat za předpokladu, který nikdy neměl a podle vás ani nemohl nastat. Jenže takových jsou desítky tisíc.  

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Výsledovka, výkaz zisků a ztrát, tržby, náklady na prodané zboží, odpisy, daň, dividendy, výběr části zisku, nerozdělený zisk, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Kalkulace pořizovacích nákladů na prodané zboží Tržby jsou ve výsledovce počítány z výše pořizovacích nákladů na prodané zboží a ziskové přirážky v souladu s rovnicí 2, jak dokresluje obrázek 2.Pořizovací náklady na prodané zbožíUž jsme několikrát podotkli, že jejich výše se odvíjí od očekávaného růstu HDP, který je konkrétně obsažen v rámci prvního driveru na obr. 1, tj. tempo růstu nákladů (meziročně). Výpočet pořizovacích nákladů je tedy závislý na jejich výši v předchozím roce a jejich očekávaném meziročním tempu růstu, jak znázorňuje obrázek 3. Zmíněný driver navázaný na očekávaný růst nominálního HDP s mírnými korekcemi vlivu zamýšlené reklamní kampaně v roce 2 (8% růst) a pak v roce 3 (5% růst) tak kriticky ovlivňuje jednak výši variabilních nákladů a rovněž výši tržeb.Tento text vznikl v období mírného zotavení ekonomiky ze dna recese. Proto není od věci předpokládat v následujícím období 6% růst nominálního HDP (tj. včetně inflace). Pochopitelně v obdobích konjunktury bude vypadat model mnohem věrohodněji, pakliže bychom předpokládali naopak v delším horizontu případný pokles tohoto driveru.OdpisyPokud bychom žádali o investiční úvěr k investici do dlouhodobého majetku (CAPEX, tj. capital expenses), v takovém případě by docházelo nejprve k aktivaci takových aktiv v aktivech firmy a teprve následně k jejich postupnému odepisování do nákladů. Z hlediska cash flow by šlo o investiční cash flow. V případě žádosti o provozní úvěr půjde zpravidla o situaci, kdy budou peníze vynaložené (v našem případě do reklamní kampaně) účetně promítnuty okamžitě do nákladů a i z hlediska cash flow půjde logicky o provozní cash flow.Nedojde k aktivaci majetku a jeho odepisování do nákladů. Z tohoto pohledu proto u provozních výdajů oproti investičním výdajům (CAPEX) nevzniká problém odhadu nové výše odpisů ze skokově navýšených dlouhodobých aktiv. Pakliže naše firma zamýšlí posílit své postavení na trhu, nicméně její kapacity dlouhodobých aktiv (např. vybavení prodejen, prodejní prostory) nejsou dosud plně využity, můžeme očekávat pouze postupný nárůst dlouhodobých aktiv v bilanci (o tom v příslušné kapitole). Současně půjde i o postupný nárůst odpisůa nikoli skokový nárůst jako u investičních výdajů. Ideální by bylo využít data z odpisových plánů a pomocí nich budoucí odpisy stanovit. V našem případě předpokládejme, že odpisy na obrázku 1 vychází právě z těchto odpisových plánů. (Jelikož jsem tak do hloubky nešel a odpisové plány jsem pro daná dlouhodobá aktiva nevypočítal, jako určitou "berličku" jsem použil jejich výpočet ve vazbě na růst prvního driveru tempo růstu nákladů (meziročně)). Základní logika je však zachována a to, že prognózujeme postupný a nikoliv skokový růst čistých (netto) investic, (tj. v bilanci meziroční rozdíly dlouhodobých aktiv brutto mínus oprávky). Tempo růstu čistých investic, které, jak víme z kapitoly věnované poměrovým ukazatelům, bude vhodnějším analytickým ukazatelem, je vypočítáno na obrázku 4 v souhrnném pohledu na vývoj dlouhodobých aktiv, oprávek a odpisů. Obrázek 4: Odpisy a investice do dlouhodobého majetku (výňatek z obr. 1 a bilance v následující kapitole) Na adresu odpisů ještě poslední poznámku a tou je zjednodušující předpoklad rovnosti jejich účetní a daňové výše (vizte obr. 1 s poznámkou /*). Pokud bychom měli odhadnuty hodnoty odpisů jak daňových tak účetních, aplikovali bychom při výpočtu zisku postup z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy v řádcích 19 a dále. Z hlediska detailnější analýzy by pak vyvstala otázka, zda výše investic do dlouhodobých aktiv (tj. růst dlouhodobých aktiv) ve světle daných odpisů zvyšuje hodnotu naší firmy. To je ovšem nad rámec účelu této kapitoly, kde jde o první seznámení s tvorbou finančního plánu. Předpokládejme tedy,že naprojektovaný růst dlouhodobých aktiv a souvisejících odpisů vede ke zvyšování hodnoty naší firmy (výnosnost nově investovaného kapitálu (čistých provozních aktiv) převyšuje WACC).Reklama, mzdy a ostatní na výstupu nepřímo závislé nákladyObrázek 5: Nastavený vývoj explicitních fixních nákladů (výňatek z obr. 1) Jak již název položky uvádí, půjde o všechny (primárně provozní) náklady, které nejsou přímo závislé na objemu prodejů - kromě reklamy a mezd i např. elektřina, pojištění, nájem atd. Touto otázkou jsme se zabývali v rámci provozní páky. Jelikož jde o hodnoty modré barvy, v souladu s vysvětlivkami dole na obr. 1 vidíme, že jde v našem modelu o explicitně zadané hodnoty. Jinými slovy, mám tím na mysli, že tyto hodnoty nejsou závislé na žádném driveru, nejsou nějak kalkulovány a jde ve své podstatě také o určitý exogenní driver. Dosazujeme jejich výši přímo do tohoto řádku výsledovky v závislosti na naší analýze jejich vývoje do budoucna. Jejich aktuální výše činí 40 mil. Kč. Jejich skokovitý nárůst v roce 1 vyplývá z předpokládané realizace mohutné reklamní kampaně plus obvyklý nárůst zbylých nákladů v důsledku inflace a postupného růstu naší firmy. Pokud předpokládámerůst do roku 1 všech těchto nákladů kromě reklamy ve výši cca. 1,5 mil., na reklamu tedy uvažujeme náklady v rozsahu 58,5 mil. Kč. V roce 2, kdy již mohutná reklamní kampaň nadále neprobíhá, kalkulujeme na základě zpracovaného rozpočtu s celkovými náklady 50 mil. Kč. Zvýšený tržní podíl vyvolá od roku 3 vyšší náklady z 50 na 55 mil. Kč a jejich růst pokračuje k úrovni 63 mil. Kč v 7. roce.V předchozím odstavci jsem pouze nastínil základní "příběh" toho, co stojí za příslušnými výkyvy hodnot těchto nákladů. Opět připomínám, že je potřeba smysluplně takové projekce nákladů odůvodnit dodatečnými podklady a analýzami! Je totiž otázkou, zda při předpokladu 6% růstu nominálního HDP (a tedy i variabilních pořizovacích nákladů na prodané zboží) je 3,3% nárůst těchto fixních nákladů v roce 7 dostatečný (63 000/61 000)-1.Mám tím na mysli otázku, zda při takto stanoveném růstu fixních nákladů na tomto řádku by bylo reálné dosahovat plánovaných tržeb, které jsou navázány na tempo růstu variabilních nákladů. A ty, jak víme, rostou v pozdějších obdobích podle našeho předpokladu meziročně o 6%! Otázka by tedy zněla, zda pouze 3,3% růst na prodejích nezávislých nákladů je slučitelný s 6% meziročním růstem nákladů na prodané zboží, které se následně promítají do růstu tržeb,ačkoliv očekáváme postupné mírné snižování našeho markupu (ziskové marže) s tlumícím vlivem na růst celkových tržeb. Tržby tedy po zahrnutí klesajícího markupu od 4. roku rostou v letech 4 až 7 nikoliv 6%, ale pouze 5,3%.

Pokračovat na článek


Průměrné vážené náklady kapitálu, WACC, náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitáluV předchozích kapitolách jsme mimo jiné diskutovali o rozdílu mezi subjektivní hodnotou peněz pro nás v daném časovém okamžiku a jejich (z dnešního pohledu) nižší hodnotou v budoucnu. V této kapitole si řekneme, podle čeho ji přesně určíme. Otázku výpočtu necháme na další kapitoly, neboť půjde jen o dosazení správných čísel dosprávného vzorečku.Opakování a shrnutí předchozích kapitolVíme, že pokud posuzujeme jakékoliv budoucí částky k dnešnímu dni, jejich hodnota vztažená právě k dnešku bude pro nás dnes subjektivně nižší, protože dnešní peníze můžeme utratit hned nebo je investovat a něco vydělat. Navíc, vnitřně bychom raději třeba měli to či ono hned a ne až za rok. Odložení spotřeby do budoucna nás "vnitřně" zkrátka něco stojí. O co tedy bude námi subjektivně vnímaná hodnota dnešní tisícikoruny vyšší než hodnota tisícikoruny za rok? A analogicky, o kolik bude námi vnímaná hodnota tisícikoruny v budoucnu nižší oproti tisícovce v peněžence dnes? Na tuto otázku jsme v kapitole věnované časové hodnotě peněz a jejímu vztažení k jednotné bázi zmínili výnos, který můžeme investováním této částky získat. Shrnuli jsme, že jakákoliv budoucí částka tento výnos v sobě už z našeho pohledu implicitně obsahuje. Tedy ještě to upřesníme, je to jakýkoliv očekávaný výnos, který můžeme a jsme ochotni v současné situaci s našimi penězi dosáhnout při daném stupni rizika takové investice, očekávané inflaci (inflační prémie) a při daných nákladech na převod zpět na peníze (prémie za likviditu). Tyto faktory (přirážky) požadované úrokové míry jsme shrnuli v kapitole věnované nákladům peněz. Jinými slovy všechny tyto faktory vstupují do výše výnosu, který budeme jako investoři požadovat, abychom danou částku investovali a raději si za ní dnes třeba něco nekoupili. (Obráceně, pokud si peníze půjčíme, budou tyto faktory určovat výši našeho nákladu na vypůjčení peněz). Nemusí to být tudíž jen úrok, může to být výnos z růstu cen akcií, výnos z dluhopisů, atd. pokud jsou vyšší než úrok a pokud se nebojíme příliš velkého rizika neúspěchu naší investice (tedy pádu jejich cen a z toho plynoucí ztráty). V takovém případě, pakliže máme velkou averzi k podstupovanému riziku, budeme investovat do méně výnosných investic, které ale slibují mnohem větší pravděpodobnost takového výnosu. Zkrátka každý z nás je jiný. Někdo se bojí riskovat více někdo méně, podle toho takémůže někdo dosahovat vyšší výnos (nebo v opačném případě ztrátu) z akcií než někdo jiný ze svých peněz u banky. Každopádně každý máme svou investiční strategii, někomu vynáší jeho investice a podnikání více, jinému méně.Proto hodnota budoucí tisícikoruny bude oproti tisícovce dnes u každého z nás různě menší. Bude výrazněji nižší, o co lepší jsme investoři, tj. o co vyšší obecně dosahujeme ze svých investic výnos. Čím je totiž někdo schopnější investor, tím více vydělá a o to víc bude pro něj mít dnešních 1000 Kč vyšší subjektivní cenu, respektive budoucí tisícovka nižší cenu, než u jiného, kdo výnosy příliš neřeší a nechává všechny své peníze třeba jen na běžném účtu s minimálním úrokem. Důvodem je právě vyšší anticipovaný výnos v budoucí tisícovce u dobrého investora, po jehož vyloučení při převodu hodnoty peněz na současnou bázi bude její hodnota nižší než u průměrného investora. Pochopitelně že se ve financích předpokládá,že nejsme úplně hloupí, a když můžeme, tak (kromě určitého množství potřebných volných peněz ke každodenním transakcím z minulé kapitoly) přebytečné peníze máme nějakým způsobem zainvestovány podle naší averze k riziku, potřeby likvidity apod. Jinými slovy se předpokládá, že chceme zbohatnout v rámci naší povahy a strachu z rizika co nejvíce a investujeme tak peníze co nejvýnosněji v rámci vnitřních rizikových mantinelů každého z nás. Někdo investuje své úspory do banky, jiný do rizikovějších akcií. Takže rozdíl mezi nominální hodnotou peněz v budoucnu a jejich přepočtenou současnou hodnotou k dnešnímu dni není pouze úrok v bance, ale jakýkoliv případný vyšší výnos, kterého jsme schopni a ochotni dosahovat. U každého z nás tak půjde o specifickou a jinou hodnotu, navíc z různých typů investice (vklady v bankách, dluhopisy, akcie, komoditní trhy, kurzové investice, reality...).Při určení toho, jak nebo podle čeho stanovit konkrétně onen implicitní výnos v budoucích penězích a jeho vyloučením zjistit současnou hodnotu, bude v prvé řadě záviset na tom, zda jste běžný člověk, který má své úspory v bance, náruživý investor obchodující na burze, živnostník nebo vlastníte firmu. Dosahovaná výnosová míra v každém z těchto případů bude jiná a to primárně z důvodu různého podstupovaného rizika, takže velkou roli při hledání vhodné alternativy hraje váš postoj k riziku. V každém z uvedených příkladů intuitivně jakoukoliv investici srovnáváte s určitou alternativou, které co do výše výnosudosahujete. To znamená, že v případě "obyčejného člověka", který se všemožně vyhýbá riziku (na burze by kromě zisku mohl o část peněz snadno přijít) a má úspory v bance, srovnává alternativní varianty s dosahovaným výnosem (úrokem) v bance. Investoři na burze mají povědomí o své výnosové míře a srovnávají investice s ní. V případě živnostníka, který financuje svá aktiva pouze vlastními zdroji (tj. počátečním vkladem a reinvestovanými zisky), pokud sleduje a zná míru svého výnosu z podnikání, srovnává, zda mu nová investice pomůže tuto celkovou míru zvýšit. Pokud nebude dosahovat úrovně jeho průměrného výnosu z podnikání, pak tuto průměrnou míru bude taková investice tlačit dolů. Je-li moudrým manažerem, takovou investici zavrhne. Pokud svou míru výnosu nezná, posuzuje (nebo by alespoň měl posuzovat) očekávanou míru výnosu k jiným variantám investování svých peněz při obdobném riziku a zpravidla tak i obdobné míře výnosu. Zkrátka srovnáváme s tím, čeho dlouhodobě dosahujeme, s nějakou naší obvyklou výnosovou mírou. Pokud se domníváme, že daná investice při svém riziku vzhledem k naší povaze je lukrativní, tzn. její výnosnost (míra výnosu) je vyšší, než na jakou jsme obvykle "zvyklí", je šance, že do takového podniku půjdeme (alespoň z ekonomického hlediska). Mimo to pochopitelně balancujeme mezi výší výnosu a výší rizika a hledáme onen mezní bod, kam až jsme z hlediska očekávaného výnosu ochotni s výší rizika zajít. V případě firem s řadou aktiv financovaných částečně vlastním kapitálem (vlastními zdroji), částečně úvěry, je situace komplikovanější. Dosud jsme se totiž bavili výhradně o investování vlastních peněz, nikoli půjčených. U půjčených peněz je většinou jasné, jaký je jejich náklad. U půjček od bank, úvěrů, leasingu známe náklad každé vypůjčené koruny formou stanoveného úroku. Takže v případech, kdy máme aktiva financována jednak vlastními zdroji ale i cizími zdroji (přes úvěry, leasing, půjčky atp.) bude záležet na struktuře financování, tj. v jakém poměru jsou financována naše aktiva vlastními zdroji a jakým poměrem cizími zdroji. Současně je teoreticky správné posoudit, zda některá aktiva nejsou nezbytná pro naše podnikání a jak zacházet s těmi cizími pasivy, kterým jednoznačně nelze přiřadit explicitní náklad ve formě úroku (např. závazky z obchodních vztahů). S nimi je pak potřeba zacházet určitým specifickým způsobem podle jejich povahy. Jsme na tenkém ledě, pod kterým je hluboká voda s teorií stanovení diskontní míry. Pro naše praktické podnikatelské účely nemá smysl rozhodně tyto hloubky prozkoumávat. Přesto se některé základní informace dozvíte v sekci diskontní míra, neboť pro investiční posuzování bude nezbytné, abyste určitou základní znalost obdrželi.Pro tuto chvíli stačí, když budeme chápat, že cizí kapitál (cizí zdroje, tj. dluhy) mají explicitní náklad, který známe ze smluv. Jde nejčastěji o úroky. Pokud jde o vlastní zdroje, které vkládáme do podnikání nebo reinvestujeme ze zisků, budeme jejich budoucí hodnotu posuzovat přes výnos, který lze alternativně získat jinak (při podobné míře rizika). Jde sice o dosti zjednodušený přístup, ale jeho zjednodušení rozhodně neznevažuje jeho správnost! Připravili jsme si půdu pro představení nesmírně důležitého ukazatele a tím jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC).Nyní vám položím následující otázku. Řekněme, že jste investovali své úspory ve výši 200 tis. Kč do banky A, která nabízí čistý úrok (po zdanění) 2,1%. Kdybyste neinvestovali do této banky, investovali byste do jakékoliv jiné banky na trhu, které ale nabízí čistý úrok po zdanění pouze 2%. Do ničeho jiného investovat nechcete, protože víte, že při nedávné krizi přišlo spoustu lidí o velké peníze na rizikových akciových trzích. Na investici do realit máte příliš málo, než aby se vám administrativní náklady spojené s nákupem pozemku vrátily. Budete tedy posuzovat pouze současnou investici při výnosu 2,1% s analogickou investicí za 2%. Váš výnos budou ony 2,1%, nicméně mohli jste bývali uložit své peníze i za 2%. Naštěstí nejste hloupí a líní, zjistili jste si mezi bankami potřebné a našli jste si tu nejvýhodnější investici. Kolik jste vydělali, jaký je váš "zisk"? Cítíte, kam vás směřuji? Pokud srovnáme obě varianty, náš inkrementální (dodatečný) zisk, o který zbohatneme navíc oproti variantě, kdy bychom investovali do jakékoliv jiné banky s výnosem pouze 2%, je v tomto finančně-ekonomickém pojetí 0,1% (2,1% - 2,0%). Těch 0,1% je to, oč vyděláte více oprotisituaci, pokud byste se nepídili, která banka vám nabídne za vaše peníze nejvíce. Všimněte si, že na 2,0% (ač jde také o výnosovou míru výnosu, výnosový úrok) je pohlíženo jako na "náklad"! Odečítáte ho při srovnávání s vámi vybranou variantou vkladu v bance A při 2,1% výnosu. Takže i na alternativní (druhý) nejvyšší výnos se v ekonomii a financích při srovnávání variant díváme jako na určitý náklad. Za chvíli ho pojmenujeme nákladem obětované příležitosti. Ale nejprve hurá k průměrným váženým nákladům kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - první částPrůměrné vážené náklady kapitálu označované i v české praxi zkratkou WACC (weighted average cost of capital) představují, jak název napovídá, vážený průměr nákladů vašeho kapitálu. Co si pod tím představit? Řekli jsme, že peníze (jejich vypůjčení) má své náklady. Pokud si od banky půjčíte peníze, musíte zaplatit úrok. To je explicitní náklad peněz, je jasně stanoven v úvěrové smlouvě, je zřejmý. Pokud vložíte peníze do podnikání i vy sami, i vy ponesete určitý náklad, ač to vypadá na první pohled divně. V tomto případě nejde o explicitní, ale implicitní náklad, neboť jste se pustili do podnikání, abyste také vydělali! Abyste vydělali (mnohem) více, než například investicí vašich peněz v bance. Proto ani vaše vlastní investované peníze do podnikání nejsou z tohoto ekonomického pohledu zadarmo, bez nákladů! Cítíte analogii s předešlým případem investice do banky A při 2,1% úroku oproti 2% výnosům u ostatních bank? Tím, že investujete čas i peníze do podnikání, očekáváte určitě vyšší výnos než jinde. Podnikání je analogií vkladu do banky A (oproti nižším výnosům pokud byste nepodnikali a peníze třeba jen někam uložili).Vtip je v tom mít na paměti neustále jednu věc a tou je srovnávání. Též v podnikání máte možnost volby a co víc, většinou mnoho voleb jak dál, jak věci řešit atd. Pokud tedy investujete své peníze, auto nebo cokoliv jiného do podnikání, srovnáváte tento výnos s jinou nejlepší alternativou, kam jste peníze nebo jakékoliv jiné aktivum mohli investovat jinam (stejně jako jsme výše srovnávali výnos u banky A a ostatních bank). To je motorem vašeho úspěchu! Srovnávat a hledat nejlepší (nejvýnosnější) způsoby jak se svými penězi naložit. Nejvýnosnější nerealizovaná alternativa vaší investice, její výnos, je vaším nákladem, nákladem vašich vlastních investovaných peněz!Ekonomové tyto implicitní náklady nazývají náklady obětované příležitosti, anglicky opportunity cost. Na první pohled to vypadá dost nepochopitelně a šíleně akademicky, ale jde o naprosto klíčový prvek pro jakýkoliv investiční management. Náklady obětované příležitostiPokud má člověk někdy něco hodnotit, vždy tak může činit jen na základě srovnání. Bez srovnání neexistuje hodnocení a ani možnost něco zlepšovat. Když byste si půjčili peníze jen od banky při daném úroku, vaše firma by prosperovala, jen pokud by její výnos (míra čistého výnosu na jednu půjčenou korunu) přesahovala náklad na tuto jednu půjčenou korunu u banky (tj. úrok). (Zatím se neznepokojujte, jak se co přesně počítá, teď jde o pochopení logiky!)Srovnáváte. Srovnáváte a to vám ukazuje, jestli kráčíte při svém podnikání správným směrem nebo nikoliv. Stejným způsobem se díváte i na své peníze, auto atp. Auto můžete třeba někomu půjčit nebo prodat a utržené peníze investovat jinam než do vaší firmy. Totéž platí o penězích. Pokud byste nepředpokládali, že za všechny ty nervy kolem dostanete víc než třeba vkladem v bance nebo investováním do akcií, asi byste dávno nepodnikali. Srovnáváte! Srovnáváte váš výnos z vašich peněz proti nejlepší možné alternativě! Pokud jednáte racionálně,musí být výnosy z investice vašich aktiv do vaší firmy vyšší než jakákoliv obdobně riziková investice jinde. Opportunity cost (náklady obětované příležitosti) jsou tak totéž co explicitně stanovené náklady vašich věřitelů (např. bank), jen nejsou na první pohled vidět. Znovu zopakuji, důležité je srovnávat. Srovnávat alternativy! Hledat ke všemu alternativu a tu srovnávat s naší investicí. Pokud si zapamatujete, že vždy je třeba srovnávat, budete automaticky po určité době s rostoucí praxí tušit, jaké náklady obětované příležitosti v tom kterém případě kde použít a jaká bude zhruba jejich výše.A jak jsem uvedl v příkladě banky A a ostatních bank s různým výnosem, při hledání zisku v rámci tohoto srovnávání jde o rozdíl mezi naší (ideálně vyšší) výnosností a výnosností druhé nejlepší alternativy takové investice (jejíž výnos ale může být srovnatelný, díky konkurenci na trhu a tlaku k vyrovnávání výnosových měr u investic s obdobným rizikem). Investovali jsme v bance A při 2,1% výnosu s alternativou investovat v ostatních bankách při 2,0% výnosu. Fakticky jsme vydělali jen 0,1% při srovnání těchto dvou variant. Jistě, lze srovnávat i tyto 2,1% s variantou, že necháme peníze doma v matraci. Jenže toto rozhodně není vhodná srovnatelná varianta našeho investování! Pokud nebudeme dodržovat podmínku srovnání s nejvýnosnější alternativou podobného rizika, pak k sobě sice budeme hodní, naše analýzy budou vycházet hezky, ale po čase naše výsledky chodu firmy rozhodně tak hezky vypadat nebudou! Varuji předem! :-)V budoucích sekcích budete mít možnost si problematiku nákladů obětovaných příležitosti více "osahat". Seznámíme se s problémy jejich určení a budete mít možnost si sami vyzkoušet, jak moc ovlivňují výsledek našeho rozhodnutí prostřednictvím výše diskontní míry.Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - pokračováníAktiva firem ale i živnostníků a vlastně i řady domácností jsou financována nejen vlastními zdroji (vlastním kapitálem v účetním pojetí) ale i půjčkami od bank, které vám pomohly tato aktiva (tj. auta, stroje, nemovitosti, cokoliv co používáte při podnikání) získat. To co máte, co používáte při svém podnikání, jstezískali buď tak, že jste v počátcích nebo i později v průběhu své činnosti investovali vlastní peníze, nářadí, nemovitost atp., abyste mohli začít nebo jste později reinvestovali vaše zisky a z nich vaše firma a aktiva dále rostla. Takto je část vašich celkových aktiv financována vašimi vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Druhou formou financování vašich aktiv jsou například půjčky od bank, máte auto na leasing, získali jste peníze na směnku. Jde o cizí zdroje (cizí kapitál).V předchozím textu jsme se seznámili s náklady obětovanými příležitosti, což jsou implicitní náklady z druhé nejlepší alternativy k dané investici při podobném riziku. Víme také už, že cizí úročené zdroje (závazky) i vlastní zdroje (vlastní kapitál) nesou náklad. U závazků (půjček, úvěrů, leasingu atp.) jsme schopni tento náklad kvantifikovat podle úvěrových smluv, leasingových smluv atd. jako určitý úrok, u vlastních zdrojů pak výnosemnejlepší alternativy investice těchto aktiv při podobném riziku. Pakliže máme takové hodnoty nákladů obou zdrojů financování k dispozici, potom se dá odhadnout vážený průměr jednotlivých nákladů financování našich celkových aktiv, což je právě ukazatel WACC. Pro názornost si to demonstrujme na následujícím příkladu (znovu zdůrazňuji, jde o první ilustrativní seznámení s pojmem průměrné vážené náklady kapitálu s výrazným zjednodušením pro pochopení nefinančníkem!)Příklad 1Řekněme, že naše aktiva při podnikání jsou auto v tržní ceně 210 tis. Kč, bruska parket v tržní ceně 80 tis. Kč a počítač v aktuální ceně 10 tis. Kč. Tato aktiva v celkové výši 300 tis. Kč jsou financována vlastními zdroji ve výši 210 Kč a úvěrem u banky ve výši 90 tis. Kč. Jinými slovy,auto jsme vložili do podnikání vlastní, bylo naše a teď je součástí majetku naší firmy, na brusku a počítač jsme si půjčili u banky 90 tis. Kč při 5% úroku ročně. Jaký bude průměrný náklad kapitálu naší firmy?Z hlediska financování našich aktiv (pasiva v bilanci) činí vlastní zdroje 70% (210 tis. Kč /300 tis Kč), cizí zdroje 30% (90 tis. Kč /300 tis. Kč). Co se týká cizích zdrojů (úvěr od banky ve výši 90 tis. Kč), jeho explicitní náklad činí oněch 5% ročně. Víme už, že i naše auto investované do firmy nese náklad, ačkoli je naše a my za něj nikomu nic přímo neplatíme. Neplatíme, ale mohli bychom za něj něco získávat, pokud bychom ho třeba pronajali a nepodnikali s ním. Za 5% úvěr máme počítač a brusku a i s jejich pomocí dosahujeme zisku. Stejné je to i s autem. I ono nese svůj náklad (kromě účetních odpisů) z finančního pohledu rovněž ve formě ušlého výnosu z jeho pronájmu. Ekonomové se na tento ušlý výnos dívají jako na náklad obětované příležitosti. Měli bychom z pronájmu našeho auta rovněž nějaký výnos stejně tak, jako nám auto v současné chvíli pomáhá dosahovat výnos při podnikání. Proto proti aktuálnímu výnosu z podnikání postavíme alternativní výnos například z jeho pronájmu nějaké organizaci nebo z jeho prodeje a investici peněz do akcií nebo čehokoliv jiného, snadno realizovatelného s podobnou mírou rizika. Řekněme, že máme možnost auto pronajmout a jeho čistý výnos pro nás by tak činil 16 800 Kč ročně. To by znamenalo míru výnosu auta z této alternativy 8% (16,8 tis. Kč / 210 tis. Kč). Těchto 8% tedy bude náklad obětované příležitosti automobilu. Obětujeme výnos této varianty pronájmu tím, že auto využíváme jinak. Pojem jinak zde znamená naší současnou podnikatelskou činností. U počítače i brusky v celkové hodnotě 90 tis. Kč je to snadné. Tam víme přesně jejich náklad financování cizími zdroji (5%).Máme tedy podstatné informace pro odhad zatím zjednodušených průměrných vážených nákladů kapitálu (bez zakomponování daňového štítu). Zkuste selským rozumem spočítat jejich výši a odvodit vzorec.Rovnice 1: průměrné vážené náklady kapitálu - základní zjednodušená rovnice neobsahující daňový štítDosazením výše uvedených údajů dostáváme odhad průměrných vážených nákladů kapitálu ve výši 7,1% (0,7*8+0,3*5). V budoucím textu se k WACC vrátíme a prohloubíme naše povědomí o tomto ukazateli zahrnutím například daňového štítu, diskuzí o výpočtu vah obou složek kapitálu a hlubším objasněním jeho role. Můžete si být jisti, že role WACC při posuzování hospodaření naší firmy a u investičních analýz bude klíčová (spolu s implicitními náklady obětované příležitosti, jejichž prostřednictvím určujeme ony "skryté" náklady vlastního kapitálu, které do výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu vstupují).ShrnutíShrnu-li dosud uvedené, výše implicitně zahrnutého výnosu budoucích peněžních částek se bude značně lišit případ od případu. Pokud jste fyzická osoba, která nepodniká a má své úspory uložené v bance, jde pouze o implicitní náklady obětované příležitosti z druhé nejlepší alternativy investování těchto vašich peněz (při obdobném riziku). Vzorec WACC bude platit i pro vás, WACC bude roven přesně vašim nákladům obětované příležitosti (růžová bublina v rovnici 1). Pokud podnikáte a kromě vlastních zdrojů máte svá aktiva financována i cizími zdroji (úvěry, půjčky. leasing...), pak půjdev souladu s uvedenou rovnicí WACC o vážený průměr implicitních nákladů obětované příležitosti u vlastního kapitálu a explicitních nákladů cizího kapitálu (především úroky).Při srovnávání variant představují výnosy druhé nejlepší a obdobně rizikové investice náklad obětované příležitosti. Toho budeme využívat v souvislosti s WACC. Takový výnos tedy bude vstupovat do výpočtu WACC jako náklady vlastního kapitálu. V sekci diskontní míra si ukážeme v průběhu jednotlivých kapitol, jak problém s určením nákladů vlastního kapitálu řešit.

Pokračovat na článek


Finanční nezávislost

Jak se stát finančně nezávislýmZa finančně nezávislého považuji člověka, který nastřádal jmění, které mu bez nutnosti pracovat přináší pasivní příjmy pokrývající jeho výdaje. Již jsem zmínil, že jsem 100% přesvědčený, že každý člověk bez ohledu na to, v jakém prostředí vyrůstal a jaké má předpoklady, se může stát finančně nezávislým. K tomuto cíli je však nezbytné radikálně změnit svůj přístup k penězům. Přestaňte uvažovat, co si za své peníze můžete koupit, ale kde Vám Vaše peníze mohou vydělat.Investování je jedním z prostředků. Nejprve musíme totiž mít co investovat a musíme se snažit investovat co nejvíce z našich příjmů. Uvědomme si, že samotný vysoký příjem z nás finančně nezávislé neudělá, pokud peníze pouze spotřebováváme a nezískáváme za ně skutečnou hodnotu, která se v čase neustále zvyšuje. Osoba s průměrným příjmem vedená k úspornosti, která ví, jak se svými financemi naložit, je schopna se stát finančně nezávislá mnohem dříve než například dobře vydělávající právník, který si žije „na vysoké noze“. Přináším zde své tipy, jak se stát co nejdříve finančně nezávislým:Neohlížejte se na to, co si o Vás myslí druzí. Nelpěte na drahém značkovém oblečení, luxusních autech, zlatých hodinkách ani velikých domech. Neutrácejte své peníze jen abyste vypadali důležití. O Češích se říká, že jsou velmi hrdí na svůj majetek – když si koupí značkové oblečení, chce aby logo výrobce bylo co nejvíce vidět, aby všichni okolo viděli, „že on na to má“. Ale lidé z Vašeho okolí Vám tyto věci budou závidět chvíli, ovšem to, že od 45let nemusíte pracovat Vám budou závidět do konce života. Nejste tím, čím jezdíte! Bulvár se nám snaží vnutit představu, že kdo je bohatý, musí své bohatství dávat najevo pomocí materiálních statků. Pokud se toužíte přiblížit životnímu stylu svých oblíbených celebrit, nikdy se nestanete finančně nezávislými. Snažte se nevnímat reklamu. Všechny zdánlivě výhodné marketingové akce jsou jen obchodním trikem, která Vás mají přimět k tomu, abyste své vydělané peníze utratili za něco, co možná ani nepotřebujete. Nenechejte se zlákat na dobře vypadající zboží. Za chvíli Vám stejně zevšední a jeho hodnota bude třetinová.Neinvestujte „až co zbude“. Stanovte si co nejvyšší konkrétní měsíční částku vzhledem k příjmům a nezbytným výdajům – ideálně 20% příjmů – a až poté zbylé peníze začněte spotřebovávat a utrácet za radosti života.Omezte dnešní spotřebu na minimum. Nemůžete investovat bez ničeho, nejprve musíte začít spořit. Veškeré spotřební zboží jako auta, elektronika, značkové oblečení či vybavení domácnosti ztratí 50% své hodnoty během několika let používání. To je hlavní důvod, proč se lidé s nadprůměrnými příjmy nestanou bohatými – hodnota jejich majetku jim v čase klesá místo, aby se zvyšovala. Tito lidé budou proto muset celý život pracovat, aby si udrželi svůj standard, bez kterého se, zdá se, neobejdou. Úspěšní střádalové a investoři budou však tou dobou díky své skromnosti na odpočinku. Čím dříve takto začnete a čím více se Vám dnes povede uspořit, o to dříve si budete moci svých peněz dosyta užít.Zboží, které Vám nevydělá, kupujte co nejlevnější. Všechny výše zmíněné statky pořizujte opotřebované, ale za velmi výhodnou cenu. Využijte internetové aukce (např. Aukro) nebo nakupujte majetek zabavený v exekucích. Zboží na jedno nebo na několik použití si pořiďte v půjčovně nebo si jej vypůjčete od svých přátel.Udělejte si pořádek ve svých výdajích. Neplaťte navíc, když nemusíte. Využívejte bankovních služeb bez poplatků (např. u mBank). Poraďte se, zda neplatíte zbytečně vysoké životní pojištění. Ušetřete na spotřebě energie a vody a dalších výdajích na bydlení. Kupte si úsporný automobil a nejezděte autem kvůli každé maličkosti. Nepořizujte si dům či byt větší než doopravdy potřebujete. Zrušte kabelovou televize s kanály, na které se stejně nedíváte. Zjistěte si, který tarif mobilního operátora je pro vás nejlevnější.Bydlete ve vlastním a naučte se využívat hypotéku. Přestaňte platit peníze za pronájem a pokud máte stabilní příjem, požádejte o hypotéku. Vyberte si nemovitost v rámci Vašich příjmů a využijte maximální doby, na kterou Vám banka hypotéční úvěr poskytne. Využijte levné úrokové sazby pod 6% a ze svého financujte nemovitost co nejnižší částkou. Vaše peníze Vám mohou přinést zhodnocení až 9% ročně, tak ty své nechejte pracovat. Primárním cílem hypotéky není přeplatit co nejméně, ani platit co nejkratší dobu, ale co nejnižší splátka. Částka, o kterou se Vám sníží měsíční platba, Vám přece vydělá více než platíte bance... Refinancujte se mnou svou hypotéku!Prodejte vše, co již nepotřebujete. Vyprázdněte svůj šatník od oblečení, které nenosíte. Prodejte knížky, které jste četli. Zbavte se svých zachovalých hraček. Můžete opět využít některé z internetových aukcí.Omezte na minimum alkohol a cigarety. Snižte svou spotřebu ze návykové látky, za které nejen utratíte peníze, ale navíc si ničíte vlastní zdraví. Neplaťte neustále se zvyšující spotřební daně. Ušetřené peníze za cigarety si proto můžete dovolit investovat obzvláště agresivně do rozvojových trhů s vysokým výnosem, dočasné ztráty 50% investice budou na dlouhém horizontu patrně kompenzovány nadprůměrným zhodnocením, kdežto peníze, které prokouříte budou navždy pryč.Ušetřete na daních. Víme dobře, jak český stát s našimi penězi hospodaří, jaká je v naší zemi korupce a jak jsou zneužívány sociální dávky. Minimalizujme proto své daňové platby! Při nákupu spotřebního zboží platíte 20% DPH, z úroku na spořícím účtu či termínovaném vkladu 15% srážkovou daň, daně z příjmu, odvody na pojistné, daně z nemovitosti, spotřební daně z pohonných hmot či cigaret. Téměř půl roku průměrný Čech pracuje, jen aby si „vydělal“ na daně. Nakupujte použité spotřební zboží, investujte své vklady do konzervativních investic (které jsou také vždy k dispozici, výnosnější a po 6 měsících osvobozeny od kapitálových zisků), začněte sami podnikat, zvolte si menší bydlení, pořiďte si úsporné auto a omezte kouření, využívejte služeb svých přátel a „plaťte“ jim protislužbou, ne svými penězi. Sami poznáte, kolik peněz, které by skončili v kapsách politiků za Vás mohou pracovat a nasměrovat Vás tak k předčasnému důchodu.Změňte způsob cestování. Obejděte celý turistický průmysl – na svých dovolených se ubytujte u místních (např. v komunitě Couchsurfing nebo Hospitality), dopravujte se low cost aerolinkami za akční nabídky. Jakou hodnotu má dnes loňská luxusní dovolená v Thajsku? Prožitky jsou nezapomenutelné, ale peníze jsou pryč. Sepište si proto seznam zemí, které chcete navštívit a začněte nejprve od těch nejbližších. Vzdálenější místa Vám nikam neutečou ani nezmizí. Ušetřené peníze opět nechejte pracovat. Budujte svou finanční nezávislost a poté si klidně dopřejte roční cestu kolem světa po jeho nejexotičtějších koutech. Peníze pro Vás již nebudou hrát roli.Nerozmazlujte své děti a také je veďte k šetrnosti. Malé děti stejně nemají rozum, aby pochopili, že mají nejlepší kočárek, nejdražší hračky nebo nejkrásnější oblečení. Čím dříve je začnete rozmazlovat, tím hůře je odnaučíte, že ne vše si mohou dovolit. Za ušetřené peníze zajistěte raději svým potomkům kvalitní vzdělání a finance pro osamostatnění se. Nedotujte své dospívající děti – peníze, které dostaly od rodičů snáze utratí za zbytečnosti a hlavně se nikdy nenaučí, že je třeba pro peníze tvrdě pracovat. Neříkejte a neukazujte svým dětem, že jste bohatí, celý život na to budou spoléhat.Vydělávejte na svých koníčcích. Říká se, že každý koníček něco stojí. Nemusí to však být pravda. Baví-li Vás sport, staňte se instruktorem spiningu. Cestujete-li rádi, pořádejte přednášky nebo pište články ze svých cest. Vyžíváte-li se v nakupování, pracujte jako fingovaný zákazník (mystery shopping). Milujete-li víno, dělejte degustátora... Téměř každý koníček lze částečně zpeněžit nebo na něm lze přímo vydělávat jako své podnikání.Udělejte si přátele mezi lidmi ze spousty profesí. Buďte společenští, nebojte se navazovat nové známosti a seznamte a spřátelte se s lékaři, právníky, obchodníky, daňovými poradci a dalšími odborníky. Vždy když budete potřebovat cokoli zajistit, dostanete to se slevou. Na oplátku samozřejmě v rámci svého povolání ušetřete těmto Vašim přátelům, kdykoliv budou potřebovat. Odborníci ve svých profesích Vám navíc mohou dát zajímavý investiční typ ze svého oboru podnikání.Ušetřené peníze investujte efektivně. Spořící účty, termínované vklady, penzijní připojištění, stavební spoření. Všechny tyto produkty vydělávají pouze finančním institucím a připravují Vás nebo náš stát o peníze! Vezmou Vaše peníze a sami si je zhodnotí efektivněji za dvojnásobný úrok. Obejděte je a investujte za ten dvojnásobný úrok sami! Vaše investice budou vždy patřit pouze Vám, budou je obhospodařovat odborní správci a nikdo jiný je nemůže zahrnout do svého majetku.Neustále se zdokonalujte. Zvolte si dobře placený obor, pro který máte vrozené předpoklady a staňte se co nejdříve odborníky ve své stávající nebo vysněné práci. Využijte svůj volný čas k sebezdokonalení – fyzickém i duševním. Odbornost a kvalifikace přináší větší příjem a tím i možnost investovat více peněz, které Vám přináší další pasivní příjmy bez práce. Budete-li v něčem opravdu dobří, nikdy se nebudete muset strachovat, že se neuplatníte a budete muset sáhnout do úspor, která Vám vydělávají na předčasnou penzi.Začněte podnikat. Hodnota stejné Vaší práce v zaměstnání bude vždy snížena o zisk Vašemu manažerovi a vlastníkům podniku. Abyste za svou práci dostali maximální příjem, osamostatněte se. Začněte podnikat při práci ve volném čase, pokud nemáte vstupní kapitál. Poté, co si vytvoříte kapitál díky Vámi investovaným penězům a získáte zkušenosti, vložte svou energii do podnikání. Samostatně výdělečné osoby navíc vždy odvedou méně peněz na daních a odvodech než zaměstnaná osoba. Toto platí dvojnásob v souvislosti s tím, jak stát s Vašimi penězi hospodaří (veřejný dluh 1,2 bilionu Kč).Plánujte svůj rodinný rozpočet a buďte disciplinovaní. Nezbytné výdaje snižte na minimum, poté stabilně odkládejte co největší částku, která Vám bude vydělávat, a zbytek příjmů můžete účelně spotřebovávat. Sepište si své výdaje ať víte, kolik peněz jste vynaložili zbytečně. Chovejte se stejně jako podnik, který má své oddělení účetnictví, aby mohl odstranit zbytečné náklady maximalizovat tak zhodnocení svého kapitálu. Buďte trpěliví. Cesta k finanční nezávislosti bude dlouhá a trnitá, ale na jejím konci nás čeká zasloužený a nekonečný odpočinek. Kdo přemůže období odříkání, je ochoten přijmout riziko a myslí dlouhodobě, do svého vysněného cíle dorazí. Čas je náš největší přítel, protože nám zhodnocuje náš majetek.ZAČNĚTE IHNED. S každým oddálením zahájení budování finanční nezávislosti se připravujete o budoucí výnosy. Dnešní peníze Vám vydělají nejvíce, protože budou pracovat nejdéle. Pokud nezměníte svůj přístup k penězům a nezačnete budovat svou finanční nezávislost ihned, nezačnete nikdy. Vždy si najdete důvod, proč ještě nemůžete investovat – nejprve máme příliš malý příjem, poté si chceme naopak peněz užít, nato se nám narodí dítě, vezmeme si hypotéku... Bude Vám 45 a nebudete mít vůli svůj životní styl změnit, budete zadlužení, zaneprázdnění a hlavně nebudete mít čas na to, aby Vám peníze vydělávaly. Budete odkázáni na nizoučký státní důchod a budete si zoufat, proč jsem tehdy nezačal při pohledu na lidi, kteří sdíleli tuto filozofii a již nemusí pracovat. 

Pokračovat na článek


Zahraniční společnosti - ochrana vlastnictví

Ochrana vlastnictví je důležitou součástí offshore společností. Každý podnikatel chce vždy oddělit svůj vlastní majetek od majetku společnosti, aby nebyl napadnutelný dalšími osobami v oblasti pohledávek za firmou. Díky anonymitě vlastnictví prostřednictvím offshore společnosti v daňovém ráji má podnikatel jistotu, že jeho soukromý majetek zůstane vždy soukromým a firemní firemním.Správa majetku a ochrana vlastnictvíOchrana vlastnictví je důležitá z pohledu anonymity. Veřejně přístupné informace o vlastníkovi společnosti jasně definují, kdo za firmou stojí, kdo ji ovládá a obvykle také odhalí jaké s ní má dotyčný záměry. Proto se tato informace velmi promítá jak do profesního, tak i do osobního života každého podnikatele. Anonymita vlastnictví spojená s offshore společnostmi však tuto občas nepříjemnou informaci neposkytuje. Jde o legitimní způsob, jak se vyhnout těmto nepříjemnostem v soukromí a to zcela přirozeně a bez nějakého obcházení zákonů.V České republice nejsou zajištěny podmínky pro anonymitu vlastnictví. Stejně jako v celé Evropě, tak i v naší zemi je snaha o co nejtransparentnější vlastnické struktury a již ani státní zakázky není možné přidělovat společnostem, které mají akcie na majitele, tedy není zde jasné, kdo je aktuálně drží. Veřejný obchodní rejstřík jasně eviduje všechny podílníky společností a díky přístupnosti zdarma a online má každý a kdykoliv možnost nahlédnout do tohoto rejstříku a všechny informace si o dané společnosti zjistit. Společnosti s ručením omezením mají v tomto asi nejvíce transparentní strukturu. Avšak ani akciové společnosti nepředstavují dostatečnou anonymitu, kterou by si podnikatelé často přáli. Akcie na majitele také nejsou u nás tou správnou výhodou, jelikož v zápise z valné hromady jsou všichni akcionáři identifikování, takže majitel této akcie je také snadno dopátratelný. Podnikatelé občas pro udržení anonymity zkouší dosadit místo sebe jinou fyzickou osobu, avšak v tu chvíli prakticky podnikatel ztrácí přímý vliv a nemá reálnou šanci skutečně společnost plnohodnotně řídit.Offshore společnosti však nabízejí řešení. V řadě států, je totiž možné velmi snadno zakládat společnosti, které mají velmi zabezpečenou ochranu soukromí svých vlastníků. Jde především o takzvané daňové ráje – Seychely, Panenské ostrovy či Panama. V těchto ostrovních státech je však relativně složité prokázat obchodování. Pro lepší využití se tak hodí třeba i Nizozemsko či Velká Británie. Každý stát nabízí samozřejmě jinou ochranu pro jiné typy společností. A podle toho se logicky odvíjí i poplatky, které si místní úřady za tyto služby účtují. Fakticky pak jde o to, že exotické destinace nabízejí rámcově vyšší míru anonymity a za lepších podmínek. Čím více nabízejí takzvané „západní" země anonymitu, tím vyšší jsou i sazby a poplatky s tím spojené. Samozřejmě je možné na situaci nahlížet i z jiného pohledu. Společnost se sídlem na Seychelách rozhodně nebude u obchodních partnerů budit takovou důvěru, jako společnost z Velké Británie. Takže i tento aspekt je nutné vzít při zvažování offshore společnosti v úvahu.Princip zajištění anonymity vlastnictvíPrvní možností je nám dobře známá akcie na majitele. V dnešní době se u nás stále více mluví o zakázání těchto akcií a řada populistických stran chce tuto legitimní formu podnikání zakázat. Navíc se snaží úřady společnosti právě s akciemi na majitele vyřadit z výběrových řízení, jelikož zde není potřebná informace o původu zdrojů ve firmě. Zahraniční společnosti nabízejí tuto formu velmi snadno a při vydání emise se na akcie neuvádí jméno držitele. Kdo aktuálně akcii má, ten ji vlastní. Některé státy dokonce nevyžadují ani seznam aktuálních držitelů akcií akciové společnosti.Další variantou je takzvaný nominální servis, který představuje situaci, kdy vlastník společnosti jedná za společnost, která je jakýmsi nominálním akcionářem. Podnikatel si jmenuje ověřené osoby, které jednají svým jménem na účet podniku podle instrukcí majitele firmy. Jde o výběr statutárních orgánů, kteří budou opticky společnost řídit, avšak fakticky budou pouze dosazenými osobami bez většího vlastního rozhodovacího práva.Třetí variantou je samotné využití zahraniční společnosti v jejím základním principu.Celý systém zajištění anonymity vlastnictví je velmi složitý.Je nutné znát aktuální právnickou strukturu dané země a úředních postupů. Vybrat tu zemi, která nejvíce odpovídá požadavkům je někdy velmi složité, a proto je nutné velmi dobře uvažovat, kam se podnikatel chce posunout.Vůbec není neobvyklou situací následující příklad. Podnikatel si založí společnost na Seychelách. Jde o klasickou offshore společnost, která maximálně využívá výhod tohoto daňového ráje. Tato mateřská společnost si založí další firmu například ve Velké Británii. Tato společnost již bude mít spíše klasický charakter onshore společnosti, která bude mít ideální vlastnickou strukturu a vysokou míru anonymity. A tato společnost si založí další dceřinou firmu v České republice. Může jít o s. r. o. či akciovou společnost. Vše velmi snadno. Vlastnická struktura je tak solidně zajištěna a místní úřady prakticky nemají šanci získat informaci, kdo za danou společností skutečně stojí a to na prosto legální cestou, kterou se poslední dobou vydává stále více společností.S celou anonymitou vlastnictví navíc souvisí i ochrana majetku. Každou chvíli vidíme zkrachovalého podnikatele, kterému nakonec nezůstane vůbec nic. A to třeba i jen díky malé chybě či laxnímu přístupu úředníků při jeho informování o zprvu nezávažném omylu. Nebo při horším případě se může stát podnikatel sám obětí nějakého podvodu, za který musí následně zaplatit nehorázné sumy. Proto je velmi důležité zabezpečit svůj majetek nejrůznějšími formami ochranných struktur, které pomohou případným problémům předcházet. Je tedy nutné oddělit formální firemní majetek od jeho skutečných vlastníků. To lze velmi snadno díky anonymitě vlastnictví. V tu chvíli nemá šanci jakákoliv třetí strana vymáhat pohledávku přímo na soukromém majetku podnikatele, ale pouze na majetku firmy.

Pokračovat na článek


Vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva

 Právní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání. V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene. Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný.JUDr. Milan Vašíček, Dan Dvořáček, Brno, Praha*I. ÚvodemPrávní praxe naráží při převodech nemovitostí poměrně často na situaci, kdy je převáděna nemovitost na nového nabyvatele, nicméně je žádoucí, aby původnímu vlastníku vzniklo ve formě věcného břemene k nemovitosti určité věcné právo, typicky právo doživotního užívání.V současné době se takové situace v důsledku zažitých zvyklostí většinou řeší tak, že smlouva o převodu nemovitosti (kupní, darovací) je zároveň i smlouvou o zřízení věcného břemene.1 Dojde tak k převodu vlastnictví k nemovitosti na nového nabyvatele a posléze (či zároveň) ke vzniku věcného břemene ve prospěch zcizitele. Naskýtá se otázka, zda takový postup je jediný možný. Pokud je subjekt A vlastníkem pěti pomerančů a usmyslí si, že subjektu B převede tři a dva si chce ponechat, může to udělat buď složitě, tedy tak, že mu převede všech pět a pak si nechá dva vrátit, nebo jednoduše tak, že mu dá pouze tři. Nechceme tvrdit, že tato obrazná analogie je bezezbytku aplikovatelná na vznik věcného břemene ponecháním si části vlastnického práva v souvislosti s převodem nemovitosti. Chtěli bychom se však pokusit o prozkoumání této otázky a nalezení míry, v níž je takový postup eventuálně možný.Vlastnické právo je v klasickém pojetí civilního práva převáděno vždy jako určitý ideální celek blíže neurčených práv, jejichž nepřímým předmětem je věc v právním smyslu. V institutu spoluvlastnictví pak nacházíme promítnut fakt, že vlastnictví lze převádět nejen jako celek, ale též v ideálních jeho částech – podílech. Lze však převádět samostatně též určité konkrétní složky vlastnického práva, nikoli jen ideální podíl? A pokud ano, jaké jsou podmínky takového převodu a jaké jsou jeho důsledky? Na tyto otázky bychom rádi nalezli odpověď v tomto příspěvku.II. Pohled civilního právaVlastnické právo se skládá z velmi různorodé škály vlastnických oprávnění, která díky absolutní povaze tohoto práva zaručují vlastníkovi ochranu před zásahy třetích osob. Jedná se o klasické ius utendi, fruendi, disponendi et abutendi, tedy o právo věc užívat, těžit její plody, věcí majetkově disponovat a případně věc zničit. V praxi se užívají právní vztahy, kdy vlastník na bázi obligační umožní výkon některých těchto práv jiné osobě, např. nájemní smlouvou. V takovém uspořádání vztahu vlastníku zůstávají všechna jeho oprávnění a nájemce svá práva vykonává jen odvozeně od práv vlastníkových, nedochází zde tedy k dělení vlastnictví tak, že by určité složky vlastnického práva originárně náležely jinému subjektu nežli vlastníku. Jak ale hodnotit převodní, např. darovací, smlouvu na nemovitost, v níž je ujednáno, že „dárce převádí celé vlastnické právo k pozemku s výjimkou práva odpovídajícího věcnému břemeni ve formě práva na pozemku čerpat vodu, kteréžto si ponechává“. Takovou smlouvu lze zajisté na první pohled ohodnotit jako absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. Můžeme tvrdit, že vlastnictví je celistvý právní institut, který nepřísluší štěpit jiným než zákonem předpokládaným způsobem, tedy na ideální podíly.Můžeme též smlouvě přiznat platnost i účinnost, nicméně interpretací dojít k závěru, že strany sjednaly přechod (celého) vlastnictví s tím, že je pak následně vytvořeno věcné břemeno ve prospěch dárce, protože, opět, vlastnické právo nelze štěpit, a proto si také nelze jeho specifickou část ponechat.Jsme toho názoru, že jakkoli jsou oba přístupy myslitelné, lze zaujmout i poněkud „odvážnější“ stanovisko, totiž že přejde „okleštěné vlastnické právo“ a jako vedlejší produkt se vytvoří právo odpovídající věcnému břemeni ve prospěch zcizitele. Pro přijetí takového závěru je však zapotřebí formulovat dvě základní podmínky.1. Právo, které si zcizitel ponechává, musí být bezpodmínečně obsaženo v právu vlastnickém, jehož zbytek převádí.Tato podmínka je poměrně jasným vyústěním faktu, že si jen těžko lze ponechat něco, co subjekt nemá. Předmětem ponechání si tak mohou být jen oprávnění absolutního charakteru, která ve vztahu k dané nemovitosti vlastník má. Předmětem ponechání si nemohou být povinnosti třetích subjektů k plnění, protože takové povinnosti nejsou typickou součástí vlastnického práva. I pokud by nabyvatel nemovitosti souhlasil s převzetím takových povinností v souladu s převodní smlouvou, nebude se jednat o „ponechání si“ práva, ale o jeho nový vznik. Pokud bychom měli situaci přiblížit klasickou civilistickou terminologií, tak si v obecné rovině lze ponechat právo odpovídající služebnosti,2 ale ne reálnému břemenu.3 To proto, že vlastníku zpravidla již z vlastnictví samého svědčí všechna práva k jeho nemovitosti, která by teoreticky mohla nabýt formy služebnosti, nesvědčí mu však práva svým obsahem odpovídající reálným břemenům. Přesněji řečeno, vlastník si zajisté může ponechat práva, která by po převodu vlastnictví rezultovala ve vytvoření služebnosti jistivé4 (faciendum). Taková služebnost tkví v právu oprávněného užívat určitým způsobem vlastníkovu věc, např. oprávněný smí chodit přes vlastníkův pozemek. Takové právo si převodce může ponechat, protože je jistě má – zajisté smí chodit po svém pozemku. Je dokonce představitelné, že by takovým „ponecháním si“ byla vytvořena služebnost záporná (non faciendum), která nespočívá v právu oprávněného nějakým způsobem cizí věc užívat, ale v povinnosti vlastníka nějakým způsobem svou věc neužívat. Vlastník např. nesmí na svém pozemku vysadit stromy. Taková služebnost může vzniknout „ponecháním si práva“ tak, že si převodce ponechá právo na to, aby na pozemku nikdo stromy nesázel. I takové uspořádání je podle našeho názoru možné, protože i takové právo k pozemku vlastník před převodem zajisté má. 2. Převedené okleštěné vlastnické právo stejně tak jako ponechaná si jeho část musejí být schopny právního života v některé z forem, které platné právo zná.Jsme toho názoru, že autonomie vůle v soukromém právu nachází své místo v oblasti jednání subjektů a obsahu jejich vůle, nikoli však v tom, jaké právní následky budou s jejich jednáním spojeny. Pouze aprobace zaměřeného projevu vůle právem a jeho spojení s právními následky tvoří pojmové znaky právního úkonu, přičemž otázka aprobace právem a spojení projevu vůle s následkem není v moci subjektů práva, ale v moci zákonodárcově. Řečeno jinými slovy, subjekty práva mají zajisté volnost v tom, jaké právní následky svým jednáním zamýšlejí dosáhnout a jak tuto svou vůli projeví. Není již však v jejich moci rozhodnout, zda jimi zamýšlené následky skutečně nastanou. (Např. dvě osoby, které nejsou manžely, zajisté mohou pojmout úmysl, že „vloží“ věc jednoho z nich do svého bezpodílového spoluvlastnictví. Tyto osoby zajisté mohou uzavřít i smlouvu s takovým obsahem. Tato smlouva však nikdy zamýšlený výsledek nevyvolá, protože neexistuje právní norma, která by s takovým právním úkonem takový právní následek spojovala.) V rozebíraném případě to znamená, že není možné, aby účastníci diskutované převodní smlouvy pomocí jejích ustanovení konstruovali nové, právu neznámé formy vlastnictví či spoluvlastnictví nebo věcných práv obecně5 a odvolávali se na autonomii své vůle a dožadovali se, aby třetí osoby a státní orgány jejich „výtvor“ akceptovaly. Proto je zapotřebí, aby účastníci případné převodní smlouvy nastavili převod jednotlivých práv takovým způsobem, aby se vlastnictví, které se původně celé nacházelo pouze u jednoho z nich, rozdělilo na dvě entity, které budou podřaditelné pod existující kategorie věcných práv známých platnému právnímu řádu. Pokud je převáděna ideální část vlastnictví – podíl, je situace jednoduchá. U obou nových spoluvlastníků zaujmou jimi nabytá (resp. ponechaná) práva formu spoluvlastnických podílů, což je uspořádání, se kterým právo počítá.Je otázkou, jestli je toto uspořádání jediné možné.Pokud je převáděna jiná část vlastnického práva než ideální podíl, tedy např. je převáděno celé vlastnictví mimo práva obývat určitou část nemovitosti, je otázkou, jakých forem toto rozdvojené uspořádání může nabýt. Pokud zcizujícímu vlastníku má zůstat právo obývat určitou místnost, jedná se o právo odpovídající věcnému břemeni. Ostatně právě takové věcné břemeno je velmi často v praxi zřizováno. O tom, že tato „ponechaná“ práva tedy svým obsahem věcnému břemeni korespondují, není pravděpodobně sporu. Co však nabyl „nový vlastník“, pakliže si převodce takové právo ponechal? Převodce nabyl celé vlastnictví k nemovitosti s výjimkou tohoto práva, a je tedy vlastníkem nemovitosti zatížené věcným břemenem. I takové uspořádání je v praxi časté a zjevně možné. Naopak není výše uvedený postup myslitelný u movitých věcí, protože tam by práva zúčastněných subjektů nabývala forem, které právo nezná. Jelikož současné občanské právo nezná věcná břemena váznoucí na movitých věcech, neexistuje institut občanského práva, který by vhodně korespondoval např. věcnému právu užívání cizí movité věci.Z výše uvedeného je podle našeho názoru zřejmé, že lze v rámci vlastnického práva k nemovitostem izolovat určitá vlastnická oprávnění, která si zcizitel při převodu vlastnictví ponechá, což povede ke vzniku věcného břemene na převáděné nemovitosti na straně jedné a vlastnictví k zatížené věci na straně druhé. Takový výsledek je podle našeho názoru nevyhnutným důsledkem vhod¬ ně konstruované smlouvy o převodu části vlastnického práva k nemovitosti.Je však takový převod možný? Je v moci vlastníka darovat nikoli celou věc nebo ideální podíl na vlastnictví věci, ale darovat nemovitou věc celou, mimo práva užívat její část? Jsme toho názoru, že ano.Zejména neexistuje právní norma, která by takový právní úkon vylučovala. Neexistuje právní norma, která by říkala, že vlastnictví lze dělit pouze na ideální podíly a že jeho jiné částečné převody jsou vyloučeny. Je výsostným oprávněním vlastníka disponovat se svou věcí majetkově, a tedy i rozhodovat o tom, zda a komu bude převedena. Je-li vlastník oprávněn převést věc celou, proč by neměl být oprávněn převést jen určitá práva k ní, tím spíše, že platné právo s těmito separovanými právy umí zacházet jako s definovatelnými instituty? Není tedy v moci vlastníka, aby převedl vlastnictví k součásti své věci. To proto, že součást věci není věcí samostatnou, a proto k ní ani nemůže existovat samostatné věcné právo. Samostatné věcné břemeno k nemovitosti a samostatné vlastnictví nemovitosti omezené věcným břemenem však existovat mohou, a proto není důvodu se domnívat, že s nimi též nelze samostatně disponovat.Pokud by vlastník nemovitosti tuto převáděl a tato nemovitost již byla zatížena věcným břemenem z dřívějška, zajisté nikdo nebude mít námitek k tomu, že převáděné vlastnické právo (nepochybně omezené věcným břemenem) je způsobilým předmětem smlouvy. Proč by tedy v případě, že je převáděno vlastnictví nezatížené, nemohl převodce učinit „výhradu služebnosti“ (deductio servitutis), čímž z obsahu převodu doslova „odečte“ práva odpovídající věcnému břemeni, a učiní tak předmětem převodu zcela shodný komplex práv, jaký je převáděn ve výše citovaném bezesporném příkladě? Není podle našeho názoru důvod k závěru, že první z naznačených převodů je možný, zatímco druhý nikoli, a to zejména proto, že předmětem obou převodů je zcela shodná množina práv. Rozdíl je jen v tom, že v prvním případě je tato množina definována obsahem vlastnictví a obsahem věcného břemene, zatímco v druhém případě obsahem vlastnictví a vůlí smluvních stran. Oba tyto způsoby se nám zdají rovnocenné, protože považujeme za právo vlastníka rozhodnout, jaká oddělitelná6 část jeho vlastnictví bude převedena.Jsme toho názoru, že takový výklad je plně v souladu jak s účelem a smyslem zákona, tak i se základní zásadou civilního práva, jíž je respektování autonomní vůle stran právního úkonu. Účelem civilního práva je, mimo jiné, vytvářet příznivý prostor pro volnou směnu hodnot. Respektování autonomie vůle jednotlivých subjektů je vyjádřením přesvědčení, že tyto subjekty nejlépe, zejména lépe nežli zákonodárce, vědí, jak naložit se svými hodnotami. Výklad zákona by tak měl vždy směřovat k zachování účelu, který strany sledovaly, pokud takový závěr není z nějakého závažného důvodu nepřijatelný. Za nepřijatelný je třeba jistě označit výklad, který je v rozporu s textem zákona (zde pak nejde ani o výklad), stejně tak jako i výklad, který jde k tíži právní jistotě třetích osob, apod. Jsme však toho názoru, že námi nastíněný výklad žádnou z těchto vad netrpí. Ostatně tento výklad vede k výsledku, který je zcela běžný a hospodářsky účelný – nemovitost vlastníka A je zatížena věcným břemenem ve prospěch osoby B. Pouze představujeme méně obvyklý nebo méně zřejmý způsob, jak tohoto výsledku dosáhnout. A je-li výsledek přípustný a námi navrženou cestu zákon nezakazuje, domníváme se, že není správné trpět „kultem absolutní neplatnosti“7 a směřovat interpretaci k důvodům neplatnosti z důvodu ochra¬ ny „virtuální zákonnosti“ namísto ochrany svobodné vůle účastníků právního úkonu.Též Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 546/03 konstatoval: „Je evidentní, že všemi citovanými ustanoveními prozařuje shora uvedený princip autonomie vůle, podle něhož je třeba dát prostor jednotlivcům k tomu, aby sami určovali rozsah svých práv a povinností, přičemž jejich projevu vůle je třeba dát přednost před kogentním8 zněním zákona...... Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem jednoduchého práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.“Z citovaného judikátu podle našeho názoru vyplývá obecné vodítko pro interpretaci civilněprávních předpisů, podle nějž má být interpretátor veden snahou zachovat chtěné následky projevu vůle účastníků právního úkonu. Takový výklad je navíc výkladem ústavně konformním, protože je výrazem čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu je povinností všech orgánů z dostupných výkladů volit vždy ten, který nejlépe koresponduje s ústavním pořádkem České republiky.9 III. Právní povaha věcných břemenV nastíněných úvahách je dále zapotřebí se vypořádat s problémem právní povahy věcných břemen, zejména pak jejich „kompatibility“ s vlastnictvím. Pokud totiž tvrdíme, že ponecháním si vhodné části vlastnického práva vznikne věcné břemeno, je zapotřebí, aby tyto dva instituty byly vysoce příbuzné, aby bylo možno je v daném rozsahu patřičně zaměňovat.10Problematikou právní povahy věcných břemen se v naší teorii v posledním období zabýval zejména J. Fiala.11 S využitím implementace zájmové teorie do teorie právní12 dospívá k názoru, s nímž se plně ztotožňujeme, že věcná břemena nevykazují takový stupeň integrace společenských zájmů, jako práva obligační (typicky subjektivní práva relativní), ale ani tak nízký stupeň integrace společenských zájmů, jako právo vlastnické (typicky subjektivní právo absolutní).13 Z toho důvodu jsou věcná břemena svébytnou skupinou práv, která se nachází mezi krajními body absolutních práv na straně jedné a relativních práv na straně druhé.Je otázkou, zda je možné uvažovat o tom, že ponecháním si části práva absolutního (vlastnictví) může vzniknout právo, které je svou povahou bližší právům relativním (věcné břemeno). Pokud by takový postup možný byl, je třeba se dále ptát, kam se „ztratí“ ona absolutnost, co je příčinou zmiňované konverze a jak tuto příčinu odůvodnit zájmovou teorií.Domníváme se, že příslušný konverzní mechanismus je zapotřebí hledat v procesu kontraktace směřující k uzavření hlavní převodní smlouvy o nemovitosti. Hledání smluvního konsensu není ničím jiným než procesem integrace společenských zájmů, které jsou v úzkém měřítku vyjádřeny zájmy účastníků smlouvy, v širokém měřítku pak obecným působením tržních sil, které svedly tyto dva konkrétní účastníky k sobě a přiměly je jednat o uzavření smlouvy. Tím, že jeden z účastníků se za určitých podmínek zbavuje svého vlastnictví, zatímco druhý účastník souhlasí s tím, že nenabude vlastnictví perfektní, ale obtěžkané věcným břemenem, dochází k vyšší integraci společenských zájmů, než jaká zde byla před kontraktací, což má za následek i modifikaci právní povahy vlastnictví nového nabyvatele na straně jedné a „zbytkového vlastnictví“ zcizitele na straně druhé. Na straně nabyvatele se objevuje vlastnictví zatížené věcným břemenem, což je právo méně absolutní (protože více integrující) nežli „čisté“ vlastnictví, na straně zcizitele se pak objevuje věcné břemeno, jemuž je vyšší integrace společenských zájmů vlastní.Z hlediska právní povahy věcných břemen je tedy zřejmé, že navrhované uspořádání poskytuje logické prostředky pro dosažení konverze z čistého vlastnictví jako absolutního práva na vztah vlastnictví zatíženého věcným břemenem jako práva blíže právům relativním. Domníváme se tedy, že odlišná právní povaha věcných břemen a vlastnického práva není na překážku námi navrhovanému uspořádání, ale že je naopak podporuje.IV. Otázky evidence v katastru nemovitostíV souvislosti s pojednáním o věcných břemenech a jejich vzniku je vždy zapotřebí se zabývat i otázkou jejich evidence v katastru nemovitostí, protože věcná břemena jsou povinnou součástí této evidence [§ 2 odst. 4 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky] u nemovitostí zapisovaných do katastru. Významná je též otázka konstitutivnosti či deklarativnosti takového zápisu, resp. otázka formy, kterou takový zápis má mít. Ustanovení § 151o odst. 1 ObčZ stanoví, že k nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Stejně tak § 2 odst. 2 zákona č. 256/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, stanoví, že „práva uvedená v § 1 odst. 1 (mj. právo odpovídající věcnému břemeni – pozn. aut.) vznikají, mění se nebo zanikají dnem vkladu do katastru, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak“.Z uvedeného by se zdálo, že ke vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni způsobem, který navrhujeme, je zapotřebí vkladu do katastru nemovitostí. Tato forma zápisu by pak měla konstitutivní povahu a právo odpovídající věcnému břemeni by vzniklo zpětně ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Domníváme se, že tomu tak není.Výše citovaná právní úprava se týká situací, kdy právo odpovídající věcnému břemeni vzniká nebo se převádí, jinými slovy, případů, kdy osoba, které doposud takové právo nesvědčilo, má takového práva nabýt (arg. „k nabytí“, „práva vznikají“). V našem případě však zcizitel, který si část vlastnického práva ponechal, nepotřebuje nic „nabýt“, tím méně je nutné, aby mu nějaká práva „vznikala“. Dotyčná osoba je vlastníkem nemovitosti a všechna tato práva z titulu svého vlastnictví již má. Částečným převodem vlastnictví na jinou osobu tato práva nepozbývá (vždyť si je výslovně ponechala!), a je tudíž protismyslné požadovat, aby jí tato práva vznikla, či aby je nabyla. Z toho důvodu se domníváme, že není namístě takto vzniknuvší právo odpovídající věcnému břemeni zanášet do katastru nemovitostí vkladem.Domníváme se, že namístě je provést zápis tohoto věcného břemene záznamem, protože věcné břemeno není „zřízeno“ právním úkonem účastníků. Předmětem právního úkonu účastníků je dispozice s vlastnictvím movité věci. Pouze jako vedlejší produkt toho, že tato dispozice je jen částečná, se množina práv, které si zcizitel ponechal, přemění ve věcné břemeno. Stane se tak imanentně a automaticky okamžikem, kdy nabyvatel nabude zbytkové vlastnictví nemovitosti. Do tohoto okamžiku je zcizitel plným vlastníkem nemovitosti, po tomto okamžiku mu vlastnictví v daném rozsahu zanikne a zbylá práva nabudou charakteru věcného břemene. Podle našeho názoru by zápis do katastru nemovitostí měl probíhat tak, že katastrální úřad zapíše na základě povolení vkladu vlastnické právo novému nabyvateli s účinností ke dni podání návrhu na povolení vkladu (což má konstitutivní účinek) a zároveň záznamem zapíše současně se utvořivší právo odpovídající věcnému břemeni, což má účinek ryze deklaratorní. Jiný postup (např. lpění na vkladu obou práv) by vedl k neřešitelným problémům. Zejména by nebylo lze povolit samostatný vklad vlastnického práva nového nabyvatele nemovitosti, protože takový jednoduchý vklad by musel pokrývat celé vlastnictví, což však nemá oporu v převodním titulu, který obsahuje jednoznačné deductio servitutis. Stejně tak, pokud bychom připustili, že se zcizitel práv, která si ponechal, ujme až povolením vkladu „jeho“ věcného břemene, jen těžko by se odpovídalo na otázku, co je titulem, na základě nějž tato práva na dané mezidobí pozbyl, když převodní smlouva je ze svého dosahu jasně vylučuje.Domníváme se, že jediným správným řešením je právě navrhovaný „dvojzápis“, tedy vklad vlastnictví pro nového vlastníka s tím, že touto právní skutečností automaticky zbylá práva na straně zcizitele konvertují ve věcné břemeno, což se zapíše pouze záznamem. V. Dopady daňovéNastíněný způsob vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni má nemalé dopady do oblasti práva daňového. Vraťme se k původnímu příkladu uvedenému v úvodu tohoto článku. Převodce chce převést vlastnictví k nemovitosti na jinou osobu, chce však, aby mu k této nemovitosti vzniklo právo doživotního bydlení v některých místnostech, a to ve formě věcného břemene. Bude-li postupovat „klasickou“ cestou, pak převede celou nemovitost na nabyvatele a následně mu nabyvatel na nemovitosti zřídí příslušné věcné břemeno. Předmětem daně z převodu nemovitostí pak bude jednak cena převáděné nemovitosti [buď sjednaná nebo zjištěná,14 podle toho, která bude vyšší – § 10 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb.] a dále i hodnota bezúplatně zřizovaného věcného břemena [§ 10 písm. c) zákona č. 357/1992 Sb.]. Cena nemovitosti se pak bude počítat z nemovitosti nezatížené závadami, protože fakticky nemovitost v okamžiku převodu zatížena břemenem ještě není. Daň z převodu nemovitosti se proto bude platit z „plné ceny“ nemovitosti a navíc ještě z ceny věcného břemene.Při postupu, který navrhujeme, bude situace poněkud odlišná. Především bude jiná zjištěná (a ovšem také sjednaná) cena nemovitosti, protože není převáděno čisté, úplné vlastnické právo k dané nemovitosti, ale jen jeho, byť podstatná, část. Taková cena musí být zákonitě nižší, přičemž při jejím stanovení se bude podle našeho názoru postupovat analogicky s § 48 vyhlášky č. 540/2002 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o oceňování majetku, tedy jako by již nemovitost daným břemenem zatížena byla, protože fakticky je hodnota převáděného vlastnictví menší právě o hodnotu těchto práv. Vzniklé věcné břemeno pak podle našeho názoru vůbec předmětem daně nebude. Předmětem daně z převodu nemovitosti je dle § 9 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb. jen „bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním“. Zřízení podle našeho názoru znamená úkon, který spočívá v tom, že subjekt A určitá práva nemá a činností subjektu B mu taková práva vzniknou. To však není případ námi navrhovaného postupu. V námi navrhovaném postupu zciziteli žádné právo nevzniká a není mu ani zřizováno. Zcizitel si pouze ponechává práva, která již měl. Věcné břemeno mu tedy není zřízeno, a nedochází tedy k úkonu, který by byl předmětem daně.Oproti „klasickému“ postupu je tak vzniklá daňová povinnost znatelně nižší, protože bude nižší cenou oceněna převáděná nemovitost a věcné břemeno vůbec nebude předmětem daně. Lze pravděpodobně očekávat tuhý odpor finančních orgánů proti takovému postupu, protože pro příjmovou stranu veřejných rozpočtů je znatelně výhodnější v úvo¬ du článku popisovaná „pomerančová“ metoda. Není však povinností daňových subjektů, aby si počínaly tak, aby jejich daňová povinnost byla co nejvyšší, ale je naopak jejich právem jednat tak, aby v rámci platných právních předpisů byla jejich daňová povinnost co nejnižší. Není tedy povinností daňových subjektů převádět nemovitosti daňově neefektivně, lze-li to dělat efektivně. Podle našeho názoru neuspěje případná námitka správce daně, že se ze strany účastníků převodu jedná o zastření skutečného stavu úkonu stavem formálně právním (§ 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.). O takovou situaci by se jednalo, pokud by účastníci ve skutečnosti provedli něco jiného, než co „na oko“ sjednali v právním úkonu. Tak tomu však není. Účastníci se dohodli, že převedou neúplné vlastnictví k nemovitosti na jednoho z nich a druhému z nich že zůstane část vlastnického práva odpovídající věcnému břemeni, a přesně to se také stalo a přesně v souladu s touto skutečností účastníci vypočtou a zaplatí daň. Pokud se skutečný stav přesně shoduje s obsahem právních úkonů, nelze hovořit o zastření ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb.Správce daně se poukazem na § 2 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb. nemůže domáhat toho, aby si účastníci právního úkonu počínali jinak, tedy aby převedli něco jiného, než převést chtějí, prostě proto, aby si, zcela protismyslně, vytvořili vyšší daňovou povinnost. Naopak je povinností správce daně respektovat právní a faktický stav, který je v souladu s právními úkony, které účastníci provedli.VI. ZávěremNámi nastíněný způsob vzniku věcných břemen na nemovitostech jistě není bezproblémový. Jsme si vědomi toho, že se jedná v České republice o poměrně neobvyklou právní konstrukci, která je však např. v sousedním Rakousku bez problémů používána. Přesto jsme však přesvědčeni, že její ideologický základ, totiž že je nesmyslné převádět všechna práva jedním směrem a pak jejich část zase zpátky, je správný. Jsme toho názoru, že výklad civilního práva má podporovat úsporná, efektivní a logická řešení a nebránit jim přepjatým formalismem. Je zřejmé, že navrženým způsobem není možné vytvořit všechna myslitelná věcná břemena a že jej jistě nelze využívat zcela univerzálně. Jedná se však podle našeho názoru o vhodnou alternativu, která může v některých případech přesněji vystihovat vůli stran a zejména vůli dárce, než dosavadní zažitý způsob řešení této právní otázky, který mohou někteří dárci považovat za ponižující. Příspěvek byl též publikován v časopise Právní rozhledy č. 21/2004. ________________________________________* JUDr. Milan Vašíček je advokátem v AK VAŠÍČEK, FRIMMEL a HONĚK, Brno-Praha, Dan Dvořáček je studentem V. ročníku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.1 Taková smlouva může mít jak povahu věcnou – zřizuje se jí věcné břemeno, tak i povahu obligační – kupující se zavazuje zřídit věcné břemeno.2 Srov. např. § 472 obecného zákoníku občanského: „Právem služebnosti jest vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel. Je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.“; dále oddíl 2 pododdíl 1 návrhu osnovy nového občanského zákona: „Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo opomíjet.“ (zdroj: http://www.juristic.cz).3 Srov. pododdíl 7 návrhu osnovy nového občanského zákona a důvodovou zprávu k němu: „Reálná břemena jsou charakterizována dočasností a vykupitelností, zejména však tím, že zavazují vlastníka obtížené nemovitosti k nějakému konání (např. udržovat studnu pro jiného vlastníka, pravidelně dodávat jinému spotřebitelné věci jako potraviny nebo otop, ale i vzdát se náhrady, jež by jinak vlastníku zatížené nemovitosti náležela v přítomnosti nebo budoucnosti apod.). Tím se liší od služebností, pro něž je charakteristická povinnost vlastníka služebné věci k pasivitě (nekonání).“ (zdroj: http://www.juristic.cz).4 Blíže viz Rouček, F., Sedláček, J. Komentář k československému zákoníku občanskému. Praha : Právnické knihkupectví a nakladatelství Linhart, 1935, reprint Praha : Linde, 1998. Komentář k § 472.5 Neboť známe inominátní smlouvy coby právní úkony zakládající autonomií vůle formované relativní obligační vztahy, neznáme však „inominátní věcné právo“, tedy věcné právo, jehož formu by definoval jeho „zřizovatel“. 6 „Oddělitelná“ ve smyslu pozitivního práva, tedy taková, s níž pozitivní právo umí nakládat jako se samostatnou.7 Eliáš, K. Ideál abstrakce, klec kazuistiky a pasti pro právní praxi, in Sborník XIV. Karlovarské právnické dny. Praha : Linde, 2004, s. 61.8 Podle našeho názoru měl Ústavní soud na mysli doslovné, nikoli kogentní znění zákona. Vůle účastníků právního úkonu nemá, alespoň podle převládající teorie práva, přednost před kogentními normami zákona. Může však mít přednost před adekvátním gramatickým výkladem.9 K tomu srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 86/99 a III ÚS 86/98 „v případě, že zákon připouští dvojí výklad, je v intencích uplatnění zásad spravedlivého procesu nezbytné dát při jeho aplikaci přednost tomu z nich, který je ve své interpretaci s ústavním pořádkem ČR co nejvíce v souladu“.10 Kupř. nelze podle našeho názoru konvertovat část vlastnického práva do obligace, protože obligace není věcným právem.11 Fiala, J. Charakteristika právní povahy věcných břemen. Časopis pro právní vědu a praxi, 1998, č. 3, s. 403.12 Macur, J. Občanské právo procesní v systému práva. Brno : 1975.13 Podle zájmové teorie jsou absolutními ta práva, která vykazují nejnižší stupeň integrace společenských zájmů, což je zejména vlastnictví, které maximalizuje zájmy vlastníka a pouze minimálně respektuje zájmy celku. Naopak práva obligační jsou zpravidla výsledkem působení tržních či obdobných sil, a proto vykazují nejvyšší stupeň integrace společenských zájmů, a z toho důvodu je v rámci zájmové teorie řadíme k relativním (dle op. cit. sub 11, s. 407).14 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.Nejčtenější 165/2007 Sb. - Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší168/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb166/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách167/2007 Sb. - Vyhláška, kterou se zrušují některé právní předpisy v působnosti Ministerstva zdravotnictví169/2007 Sb. - Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce158/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů159/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů160/2007 Sb. - Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele161/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem č. 1/2004 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku162/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 8. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Kladna č. 32/01 o zajištění veřejného pořádku při poskytování hostinských činností a pořádání veřejných produkcí na území města Kladna163/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 13. března 2007 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 17/2004 o vymezení veřejných prostranství, na nichž se zakazuje prostituce, a obecně závazné vyhlášky statutárního města Plzně č. 3/2006 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, kterou se vymezují veřejná prostranství, na nichž se zakazuje prostituce164/2007 Sb. - Nález Ústavního soudu ze dne 20. března 2007 ve věci návrhu na zrušení čl. 3 odst. 1, čl. 5, čl. 6 odst. 1, čl. 8 odst. 2, čl. 10 odst. 4 a 6, čl. 12 odst. 2 a 5, čl. 13 odst. 1 písm. b) a c), čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 1 a 2, čl. 22 odst. 2, čl. 30 odst. 2, čl. 31 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 oddílu IX. obecně závazné vyhlášky obce Boží Dar č. 1/2003 o místních poplatcích

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Na co se může finanční úřad ptát do zahraničí

Mezi daňovými systémy v různých zemích probíhají různé datové toky a informace. O každém plátci nebo neplátci daní se tak může česká daňová správa dozvědět zajímavé údaje. K zemím mimo EU je potřeba, aby ČR měla uzavřenou dvoustrannou dohodu, ale v rámci Evropské unie není třeba nic dalšího. Prostě se stačí ptát.O čem se finančáci mohou dozvědětV dotazech na daně zastupuje daňovou správu Ministerstvo financí. Právní pomoc se týká přímých daní, což jsou v České republice daně z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí a mohou to být obdobné daně v jiných státech, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku a dále jsou to oblíbené daně z pojistného – sociální a zdravotní. V zemích EU se tedy mohou vyměňovat jakékoliv doklady daňového poplatníka bez jeho vědomí o jakýchkoliv daních, ať je platil v ČR, Německu, Řecku nebo Anglii. Daňová správa tak může získat ucelený a přesný přehled příjmů a jejich danění.Systém výměnyExistují tři druhy výměny informací – automatický, z vlastního podnětu a na dožádání. Česká daňová správa si musí systém a způsob výměny informací dohodnout takzvaným memorandem s každým státem. Dalo by se říci, že se jedná o prováděcí předpis, který řeší průběh, práva, povinnosti a způsob výměny informací. Nezůstává však pouze u výměny. Finančáci a kontroloři z ČR a naopak ze zahraničí získávají práva přítomnosti kontrolorů na území jiného státu, domlouvají typ a četnost výměny dat a provádějí souběžné daňové kontroly v různých zemích. Takto může být evropská společnost se sídlem v jednom státu a s pobočkami v různých zemích kontrolována současně a tedy velice koordinovaně jednou kontrolou ve všech místech svého působení.Memorandum o porozuměníČeská republika tak má uzavřena takzvaná Memoranda o porozumění a také Dohody o zamezení dvojího zdanění se 77 státy. Je mezi nimi například Kanada, Austrálie, Bermudy a samozřejmě všechny evropské země včetně Slovenska. S naším bývalým federálním partnerem existuje tato dohoda od 10.12.2009. V případě informací na dožádání stanovuje povinnost obou států neodkladně poskytnout jakékoliv daňové informace na dožádání. Po skončení kalendářního roku se také poskytují pravidelné informace, které se týkají zisku podniků k takzvané simultánní kontrole, dividendách, úrocích, licencích, příjmech z prodeje majetku, příjmech ze zaměstnaneckého poměru, příjmech umělců a sportovců, odměnách managementu, důchodech a převodech nemovitostí.Simultánní kontrolaMemorandum o porozumění se Slovenskem se věnuje především simultánní kontrole. Předpokládá, že si strany vzájemně vymění běžné daňové informace a vytipují ty podniky nebo podnikatele, kteří uskutečňují finanční transakce mezi oběma státy. Poté zahájí současně kontrolu a její poznatky si budou bezodkladně předávat. Kontrolovat se tak budou vydané a přijaté faktury, platby, odvody daní a hlášení daňovým úřadům. Týkají se pouze plátců daní, kteří působí v obou státech. Daňová kontrola se provádí u těch subjektů, u nichž vzniklo podezření z daňových úniků a které vykazují nižší zisk, ztrátu, převádějí vzájemně prostředky mezi státy, platí nízké daně nebo odvádějí svůj zisk do daňových rájů. Obě strany, když se dohodnou na simultánní kontrole, určí koordinátory a mohou povolit účast druhé straně na průběhu daňového řízení.Pokuty a penálePokud se daňová správa dozví o utajených příjmech a doměří daň, udělí pokutu v rozdílu odvedené a vyměřené daně. K tomu připočte jednorázovou pokutu ve výši 20 %. To ovšem není všechno. Za dobu, kterou jste neodváděli daň, se počítá penále do dne zaplacení. Úrok se určuje podle repo sazby České národní banky (nyní je kolem 0,5 %) a k tomu se připočte 14 %. Z nezaplacené daně tedy zaplatíte měsíčně a zpětně za každý měsíc přes 1,3 %. Kromě toho může hrozit za neoznámení daně ve výši nad 5 milionů až 10 let odnětí svobody. S daněmi je tedy těžké pořízení. V Evropě si všechny údaje vyměňují daňové úřady automaticky a mimo Evropu má ČR značně dlouhé prsty. Pomalu začínají platit smlouvy s Čínou, arabskými zeměmi, exotickými destinacemi jako jsou Kajmanské ostrovy, ale Hongkong zatím zůstal uchráněn. Přesto se nevyplatí s daněmi žertovat. Informace si získá úřad snadno a rád je při svém špatném hospodaření využije pro získání peněz do státní pokladny.

Pokračovat na článek


Společné jmění manželů - komu patří majetek?

Společné jmění manželů (SJM) představuje institut, který řeší případné spory po zániku manželství. Vše, co manželé při trvání manželství společně či jednotlivě získají spadá do společného jmění manželů (bez některých výjimek týkajících se výlučného vlastnictví).Společné jmění manželů představuje právní termín, který zakládá jakési spoluvlastnictví obou z manželů na společně získaném majetku.Správněji společné jmění manželů vzniká ze zákona spolu s manželství.Informace o společném jmění manželů a jeho zákonné úpravy jsou součástí občanského zákoníku. Společné jmění manželů je výlučně spojenou pouze s klasickým manželstvím. Ostatní partnerské vztahy (druh a družka, registrovaní partneři a pod.) nemají možnost institut společného jmění manželů používat. Ukončení manželství pak ukončuje společné jmění manželů.Společné jmění manželů zahrnuje nejen majetek, ale i dluhyDo společného jmění manželů patří veškerá aktiva (tedy především majetek), tak i pasiva (především závazky a dluhy). V oblasti majetku patří do společného jmění manželů vše, co získali (nabyli) manželé společně či jednotlivě po svatbě. Jde o všechny movité i nemovité věci, které za dobu trvání manželství „rodina“ získala s výjimkou majetku, který patří do výlučného majetku jednoho z manželů (bude uvedeno dále). Velice zajímavou součástí společného jmění manželů jsou peníze na bankovních účtech. Přístup k takovým prostředkům má pouze ta osoba, která má přístupové právo k bankovnímu účtu. Zde může mít každý z manželů svůj vlastní účet, ale peníze, které na tento účet získal kterýkoliv z manželů po uzavření sňatku patří do společného jmění a druhý z manželů na ně má právní nárok (samozřejmě na poměrnou část).Společné jmění manželů zakládají i pasiva, tedy dluhy. Jde o všechny závazky, které oběma manželům či jednomu z nich vznikly v době trvání manželství. Výjimku zde tvoří dluhy, které náleží výhradně jednomu z manželů a dluhy, jejichž rozsah přesahuje míru, která je přiměřená majetkovým poměrům manželů převzatou jedním z manželů bez souhlasu druhého. Míru této přiměřenosti pak zkoumá při vypořádání soud.Výlučný majetek jednoho z manželůVýlučný majetek jednoho z manželů nepatří do společného jmění manželů. Jde především o:majetek získaný dědictvímmajetek ve vlastnictví jen jednoho z manželů a to ještě před vznikem manželstvímajetek získaný dědictvím ze zákona, ale i ze závětimajetek sloužící výhradně osobní potřebě jednoho z manželůmajetek, která nemůže fyzická osoba nabýtmajetek vydaný jednomu z manželů v rámci restitucemajetek nabytý jedním z manželů za prodaný majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho manželaČtěte také: Rozvod, vymáhání pohledávky se prodraží o soudní poplatkyMajetek získaný dědictvím a darem výlučně jednoho z manželů je samozřejmě jasný. Dar nebo dědictví, které přechází pouze na jednoho z manželů, představuje majetek, který patří jenom a pouze danému manželovi či manželce. Stejně tak tomu je u majetku vydaného v restituci jednomu z manželů. Je dokonce jedno, zda k restituci došlo před či až za doby trvání manželství.Pokud je majetek nabyt ještě před uzavřením manželství také se nejedná o společné jmění.S čím každý do manželství přišel, to je jeho. Majetek, který nemůže fyzická osoba nabýt mohou být věci abstraktní, které nelze uchopit – dojde-li však k jejich prodeji, už se stávají společným jměním manželů. Velice zajímavou složkou majetku je majetek nabytý jedním z manželů za majetek, který mu výlučně předtím náležel. Pokud tedy prodáte auto, které jste vlastnili před svatbou a za tyto peníze si koupíte auto nové, jde stále o majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Následují věci, které jsou osobní povahy a slouží k osobní potřebě jen jednoho z manželů. Do této kategorie spadají finančně nezajímavé hygienické potřeby, kartáček, holící strojek, kulma, ale i podstatně finančně důležitější věcí jako oblečení, osobní počítač, mobil, lyže, kolo a podobně. Tyto věci tedy nemusejí spadat do společného jmění, pokud slouží k výlučné osobní potřebě jednoho z manželů.

Pokračovat na článek


Daň dědická a daň darovací

Co má společného daň dědická a daň darovací? Prakticky vše. Jedná se o daně majetkové, které se vypočítávají vždy v závislosti na hodnotě předávaného či děděného majetku. Vždy je důležitá cena, kterou má movitý či nemovitý majetek.Obvykle je vždy plátcem nabyvatel daru či dědictví. U darování pak dárce ručí za to, že obdarovaný peníze zaplatí. Ani jedna z daní není daňově uznatelným výdajem na rozdíl například od daně z převodu nemovitostí.Důležité je si uvědomit, že první a druhá příbuzenská skupina daň nikdy neplatí. Takže při daru i při dědění odpadá starost s daňovým přiznáním a s platbou daně u manželů, rodičů, dětí, strýců, tet, neteří či synovců. Daň nemusí platit ani manželé dětí či děti a rodiče manžele. Zařazeni jsou do těchto skupin i druh a družka, kteří s dárcem při darování či se zůstavitelem při dědění žili alespoň po dobu jednoho roku ve společné domácnosti před právním úkonem.Ostatní skupiny, tedy třetí skupina, do které patří ostatní fyzické a právnické osoby musejí platit daň dle sazebníků.Stát zná tedy tři skupiny pro účely daně darovací a dědické:Skupina I. příbuzní v řadě přímé (děti, rodiče, prarodiče) a manželéSkupina II. příbuzní v řadě pobočné (tedy sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety) a manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela (nevlastní děti), rodiče manžela (tchán, tchýně), manželé rodičů (nevlastní rodiče) a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstaviteleSkupina III. ostatní fyzické osoby a právnické osobyV čem se liší dědická a darovací daň?Prakticky jediný významný rozdíl u dědické a darovací daně tkví ve výpočtu procent z darovaného respektive děděného majetku. Sazby jsou uvedeny v zákoně v jediné tabulce, kde se začíná u 7% za dary do 1 milionu Kč až po 40% u částek přesahující 50 milionu Kč daru. U dědické daně je tato sazba vydělena dvěma. Takže dědic zaplatí za své dědictví polovinu toho, co by musel platit v případě daru. Je důležité upozornit, že se jedná pouze o třetí obdarovanou skupinu, jelikož rodinní příslušníci jsou od daně osvobozeni.

Pokračovat na článek


Funkce leasingu

Hlavní výhodou leasingu jsou následující:poskytuje financování investiční operace v plném rozsahu a nevyžaduje okamžité provedení platby, který umožňuje kupovat drahé aktiva bez vyrušování významné množství finančních prostředků z hospodářské činnosti;formálně podniku jednodušší získat aktiva na leasing, než se úvěr na nákup, tak jako je předmět leasingu při dostatečné likvidity může současně působit jako zajištění;to je více flexibilní zdroj, než úvěr, protože poskytuje příležitost oběma stranám vypracovat pohodlné schéma výplaty (např. leasingové platby mohou být prováděny po více tržeb z prodeje zboží vyrobeného na pronajatém zařízení, vzít v úvahu sezónnost podnikání a tedy ap);to umožňuje, aby různé formy a druhy zajištění;to snižuje rizika spojená s vlastnictvím majetku;leasingové platby se vztahují na výrobní náklady (náklady) nájemce v plném rozsahu, a proto snižují vaše zdanitelné zisky;získané aktiva, jako pravidlo, není hlášených u nájemce na rovnováze, která osvobozuje ho od daně na majetek;to poskytuje možnost získání kvalifikovaného servisu a údržby, atd.K určitým nedostatkům leasing je možné zařadit následující:konečná hodnota leasingu získává obvykle vyšší, než nákup zařízení na úvěr;nutnost zaplacení zálohy ve výši 25-30% z hodnoty transakce;platby jsou závazné a jsou vyráběny ve stanoveném termínu, bez ohledu na stav zařízení a výsledků podnikatelské činnosti;výhody zrychlené odpisy zařízení získá pronajímateli;zvyšuje finanční riziko podniku;

Pokračovat na článek


Proč se platí víc než vydělá?

Ve Francii nyní bohatí se jměním kolem 35  milionů platí daňovou přirážku z majetku. O nesmyslnosti daně se vedou různé diskuze. Přitom tato daň existuje v podstatě dávno. Milionářská daň je prostě jedna z nepřímých daní.Stát má nepřímé daně rádPrávě zdanění bez ohledu na příjmy je pro stát důležité a mnoho zemí na tento systém postupně přechází. Vždyť například DPH byla zpočátku jen podpůrná součást rozpočtu a dnes je jeho základem. Kde jsou časy, kdy DPH bylo jen několik procent nebo se vztahovalo jen na některé zboží. V ČR máme nejvyšší v EU sníženou sazbu DPH – 15 % a velice vysokou základní sazbu – 21 %. Pětina každého zboží putuje do státní pokladny. K tomu stát zavedl DPH také na služby. Téměř jakákoliv lidská činnost znamená díky DPH odvod do státního rozpočtu.Majetkové daněNejčastějšími nepřímými daněmi jsou majetkové daně. Například daň z nemovitosti také nezávisí na příjmu. Za svůj byt musíte platit, i když jej sami užíváte. Stejně tak je to s chatou nebo chalupou. Tato daň je pravidelná a vychází z ceny majetku a je tedy obdobou milionářské daně. Není ničím jiným, než postihem za majetek. Aby vypadala lépe, tak jde do rozpočtu obcí, které se starají o údržbu silnic, kanalizací a další služby.Silniční daňDalší daní, které nezávisí na příjmu, je silniční daň. Tady stát udělal rozdíl mezi podnikatelem a běžným občanem. Kdo používá silnice za účelem podnikání a uplatňuje si náklady na auto v účetnictví, ten musí zaplatit. U nákladních aut je to možná pochopitelné. Ty skutečně využívají silnice k podnikatelským účelům. U osobních aut, kterými jezdí lidé do práce, je to trochu s podivem a nespravedlivé.Přechod k nepřímým danímFrancouzi nyní díky milionářské dani platí víc, než vydělají. To je však podstata těchto daní. Stát chce mít jistotu, že dostane peníze do rozpočtu. Firma při svojí činnosti může prodělat, a tak by takovou daň nedostal. Ale prodělávající firma stejně platí daně. Díky nepřímým daním odvede DPH, zaplatí za majetek a auta. Stejně tak odvádí sociální a zdravotní daň, pokud zaměstnává pracovníky. Jakmile tedy něco vlastníte nebo jste společnost, vždy daně platíte. Bez ohledu na zisk či prosperitu. Takže není nic divného na tom, že kdo nemá příjem nebo mu nestačí, stejně odvádí státu jeho desátek. Můžeme se nad tím podivovat, ale o je tak všechno. Ať se daně jmenují jak chtějí, těmto platbám státu se nejde nikdy vyhnout. Nezaplacení by totiž znamenalo blokace a prodej vlastních majetkových aktiv. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Investice v době krize - Diamanty

Ceny diamantů v době krize rostou. Pokles akciového trhu, vede investory k zamyšlení, jakou část svých volných finančních prostředků zainvestují do stabilnějších komodit. K velmi vyhledávaným investičním komoditám patří již tradičně vzácné nerosty, jako jsou zlato a diamanty.Diamant, coby konzervativní investice je bezpochyby stabilní a efektivní investiční nástroj k bezpečnému uchování hodnoty majetku v té nejkoncentrovanější podobě. V období krizí, které postihují svět v určitých cyklech, má proto investice do diamantů vcelku smysluplné opodstatnění.Gemologové datují vznik tohoto přírodního unikátu před více než třemi miliardami let a to je i jeden z mnoha důvodu, proč obliba diamantů trvale zaznamenává vzrůstající zájem nových investorů. Tomuto trendu také velmi nahrávají poslední meziroční srovnávací ukazatele, které jasně podtrhují fakt, že ceny broušených diamantů od velikosti 1 ct výše, pokračují ve dvouciferném růstu a velké investiční diamanty o hmotnosti 3 – 5 ct vykazují nárůsty v mnoha desítkách % p.a.Doporučuje se mít v této jedinečné investiční komoditě uloženo a ochráněno přibližně 10-20% majetku. Investice pro dlouhodobé udržení hodnoty je od 100 tisíc Kč, pro udržení hodnoty a dílčí zhodnocení od 500 tisíc Kč. Investice s významným zhodnocením od 1 milionu Kč.Investice do diamantů je výhodná pro svou okamžitou disponibilitu, rychlou likviditu a jednoduché okamžité přenositelnosti podstatného množství svého majetku. Investiční diamanty patří mezi neregistrované komodity a jsou proto nedotknutelné v případném občanskoprávním sporu, který může ohrozit ostatní majetek. Investiční diamanty s certifikátem jsou při dovozu osvobozeny od cla.

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Investice do zlata – opatrnost nade vše

Mnoho zprostředkovatelů přemlouvá svoje klienty k investicím do zlata, drahokamů a různých drahých kovů.  Jako argument uvádějí stabilitu, stálý růst a okamžitou možnost prodeje. Tyto vlastnosti samozřejmě existují, ale nejsou zdaleka tak jisté.Diamantová lobbyS tímto malým a průhledným nerostem se pojí dobrodružné příběhy, které nemívají vždy dobré konce. V malém „pokladu“ se skrývá velká hodnota, která umožňuje skutečně jednoduchý prodej a přitom znamená pohodlnou dopravu. V nejistých dobách tak diamanty měly naprosto zásadní roli pro přežití a udržení majetku. Investiční diamanty se nyní prodávají spolu s různými certifikáty, které označují kvalitativní a kvantitativní ukazatele. Oproti kovům nemohou být však opatřeny puncem a rozeznání umělého a přirozeného diamantu je potřeba nechat na odbornících.Bezpečná investice?Diamanty zatím byly bezpečnou investicí především díky světovému monopolu.Rodina Openheimerů a společnost de Beers ovládá v podstatě světový trh a dokáže se s dalšími producenty domluvit. Diamantová lobby tak drží uměle ceny diamantů, aby neztrácely na hodnotě. Údajná naleziště jsou prý na světě známá a nehrozí tedy znehodnocení.  Nejistota ale existuje. Házení diamantů do moře, aby jich na trhu nebylo mnoho, nemůže  zakrýt určitý odbytový problém. Rusko je totiž zvláštní partner a o jeho zásobách není až tak mnoho známo. Sibiř obsahuje řadu míst, kde dopadly meteority a kde by se mohly nalézat diamanty. Zatím Rusko z důvodu cen drží s De Beers basu, ale nemusí tak tomu být navždy. Známé jsou ruské ambice a pokud by došlo k poklesu cen, mohlo by Rusko získat podíl v De Beers a stát se tak světovým monopolem.  Investoři jsou tak zcela v rukou úzké skupiny osob, na jejichž domluvě záleží další vývoj.Zlaté dolyPodobně je na tom zlato, pokud se týká hodnoty a prodeje. V malém množství obsahuje také vysokou hodnotu a kromě toho z puncu je možné ihned vyčíst složení a hmotnost. U diamantu je „pouze“ přiložen certifikát. A víme, co chamtiví podvodníci dokáží udělat pro zisk. Zlato za poslední roky neuvěřitelně stouplo. Z cca 1.330 dolarů přesáhlo dokonce hranici 1.800 dolarů. Za růstem jsou zřejmě spekulace a také Čína. Poptávka po zlatě v této zemi roste a zřejmě Čína s tichým souhlasem dalších největších producentů (USA, Austrálie, Jižní Afrika) popustila uzdu fantazii. Celkem se na světě ročně vytěží přibližně 2.500 tun a Čína vyprodukuje cca 12 %, podobně jako ostatní tři producenti. Celkem tak čtyři země mají kolem 50% podíl na světovém trhu.Nadcenění zlataČíně samozřejmě velice nahrála hospodářská krize. Zlato a diamanty vždy rostou v době nejistot a těch je na světě hodně. Zvláště v poslední době si lidé musejí zvykat na neobvyklé pohyby cen. Klesají i tak jisté investice do nemovitostí. Zlato bylo zřejmě poslední roky spekulativně nadhodnoceno a Čína pozoruhodně zvyšovala těžbu o téměř  8 – 9 % ročně, až předehnala i Jihoafrickou republiku. Proto došlo nedávno ke zhroucení trhu a zlato se odebralo z 1.700 dolarů za trojskou unci na 1.300 – 1.400 dolarů. To je téměř 20 %. Má tedy cenu zlato nakupovat? Možná ano, ale je třeba si uvědomit, že opět jste v rukou velkých hráčů. Trh dávno není volným obchodem. Velké země nemusejí dodržovat žádná pravidla. Nakoupit teď vypadá výhodné a zřejmě to i výhodné je.Skutečný důvod propaduA možná se na poklesu podepsaly hned dva faktory. Čína neudržela svoje mocenské postavení (juan je dlouhodobě podceněn a měl by stoupnout) a hlavně za tím stojí nejistota v Evropě a USA. Se zlatem teď míchá Euro. Tradičními odběrateli zlata a diamantů jsou burzy v Evropě a to například známá diamantová burza v Antverpách. Jenomže země jako Kypr potřebují finanční injekce a chystají se prodat svoje zlaté rezervy. U Kypru jde o bonbónek. Ale pozor. Ve špatné situaci je také Itálie a ta má podstatně větší zásoby zlata. Je proto jasné, že za poklesem nebude jen oslabení Číny, ale především spekulace na odkoupení zlata z Itálie za velmi výhodných podmínek. A proto stále pro drobného investora platí. Zlato a diamanty jsou jistota. Ale jste v rukou velkých hráčů, kteří mohou změnit svůj pohled na ceny. A tedy na vaše zlato a diamanty.   

Pokračovat na článek


Příjmy z pronájmu- kam s nimi

Na první pohled se zdá, že příjmy z pronájmu jsou jednoduché a zařadit je do účetnictví nebo uvést v daňovém přiznání nebude žádný problém. Ale duše odborníka, který zákony vytvořil, nebyla nakloněna jednoduchosti. Proto se může stát, že tyto příjmy jsou jinde, než mají být.Příjmy z pronájmu nemovitého majetkuPříjmy, které plynou z pronájmu bytu nebo domu, jsou vcelku jednoznačné. Jsou vyjádřeny nájemní smlouvou a obsahují cenové ujednání o výši pronájmu. Pozornost by každý měl věnovat ujednáním, která označují doprovodné služby. A to hned ze dvou hledisek. Prvním je otázka odpočtu nákladů. Služby jako elektřina, voda, plyn a další přímo souvisejí s potřebou bydlení a patří do § 9 Zákona o daních z příjmů (ZDP) a znamenají, že se může uplatnit příjem z pronájmu. Abyste se nepřipravili o náklady nebo o peníze využitím paušální daně ve výši 30 % měly by být zvlášť odděleny od samotného pronájmu. Buď je platí rovnou nájemce, nebo Vy, ale nesmíte napsat, že služby jsou součástí nájemného. Potom při uplatnění paušálu, musíte odečíst 30 % z celé takové částky. A druhým problémem jsou další služby. Když k pronájmu poskytnete úklid, snídani, praní nebo cokoliv jiného, musíte si opatřit živnostenské oprávnění a náhle se příjmy z pronájmu přesunují do příjmů z podnikání (§ 7 ZDP). A to je velký rozdíl.Způsob daněníPříjmy z pronájmu tedy nesmíte provozovat na živnostenské oprávnění a dokonce ani nemovitost nebo movitá věc nesmí být součást obchodního majetku podnikatele nebo společnosti. Pokud je tedy dům či byt psán na fyzickou osobu, je všechno v pořádku. Pokud jste ovšem nemovitost koupili nebo převedli do firmy, opět nejde o příjmy z pronájmu (§ 9), ale řadí se do běžných podnikatelských příjmů. A proč je v tom tak velký rozdíl? Jednak se z nich stanou příjmy, které se kumulují s dalšími příjmy. A také vstoupí náhle do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Tedy nejen, že jej zvýší, ale také založí povinnost platit sociální a zdravotní pojištění! Proto je dobré příjmy z pronájmu oddělit od dalších služeb (kromě energií, vody atd.), aby si poplatník nemusel opatřit živnostenské oprávnění a platit sociální a zdravotní daně.  Stejně tak se nesmí dostat nemovitost do společnosti nebo do jmění podnikatele.Příjmy z pronájmu movitých věcíDo příjmu z pronájmu patří také jakýkoliv pronájem třeba auta nebo motorové pily. Tyto pronájmy, pokud nejsou příležitostné, opět spadají do kategorie příjmů z pronájmu a platí pro ně také Příloha č. 2 Daňového přiznání. A dokonce na ně nemusíte mít ani živnostenské oprávnění. Naopak, pokud si živnostenské oprávnění pořídíte, spadnou opět do příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Tím jsou jinak daněny a stávají se součástí vyměřovacího základu pro stanovení sociálních a zdravotních daní. Pokud tedy nechcete zbytečnou administrativu a platby, musíte i movité věci pronajímat bez živnosti a neposkytovat další služby. K pronájmu auta tak nemůžete nabízet mytí, odtah nebo řízení vozidla.Jak na výdaje a daňV Příloze 2 daňového přiznání pak při vyplňování musíte nejprve uvést, zda příjmy pocházejí ze společného jmění manželů. To je proto, že příjmy může  danit jen jeden z manželů a nelze je například rozdělit. A poté si musíte vybrat, zda uplatníte paušál 30 % nebo skutečné náklady. Procento skutečně není vysoké. Pokud je uplatníte například při příjmu 10.000 Kč měsíčně a 120.000 Kč ročně, odečtete 36.000 Kč a zbyde ke zdanění 84.000 Kč (pokud jste neuplatnili například slevy na úroky z hypotéky nebo životního pojištění atd.) Čistá daň by tedy byla 12.600 Kč. Z té si minimálně odečtete 28.400 Kč jako slevu na poplatníka a nemusíte platit nic. Naopak pokud například živíte 2 děti, Daňová správa Vám poukáže přes 20.000 Kč na účet. Pokud později budete chtít uplatnit ztrátu, máte možnost ji odečíst oproti budoucímu zisku. Můžete také uplatnit skutečné náklady, například rekonstrukci nemovitosti, služby a odpisy nemovitosti. Nemovitost se odepisuje 30 let a auto 5 let. Dům za 5.000.000 Kč bude odepisován 3,3 % ročně a tedy 165.000 Kč. Auto za 500.000 Kč odepíšete 20 % ročně a je to 100.000 Kč. Výrazně si tedy snížíte daňový základ.Pozor na chybyPři danění pronájmu movitých nebo nemovitých věcí je tedy hlavně nutné se vyvarovat chyb s dalšími poskytnutými službami, aby se nestaly běžnými příjmy podnikatele a neplatily se z nich odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nesmíte mít živnostenské oprávnění a poskytovat další služby. Pokud je to nezbytné, raději sami pronajímejte a třeba manželka může mít živnost na služby a danit zvlášť. Takové řešení neodporuje zákonu. A také se musíte rozhodnout pro paušál, který není vysoký nebo pro skutečné náklady a vést daňovou evidenci. Záleží na nákladech, které s nemovitostí nebo třeba autem máte, na odpisech a na tom, zda budete v budoucnu potřebovat uplatnit ztrátu. Proto je potřeba pečlivě zvážit výhodnost svého rozhodnutí. Chyby by mohly vést nejen ke ztrátám, ty jsou většinou v oblasti minimálních plateb daně z příjmu, ale hlavně ve značných problémech se sociálními a zdravotními odvody. A s těmi už legrace není. Mohly by vám pronájmy pěkně znechutit.

Pokračovat na článek


Holding – ovládejte, ale neplaťte vysoké daně

Holdingová společnost se stala populárním způsobem řízení dceřinných společností. Vytvořením mateřské společnosti nedojde pouze k přesunu kapitálu, ale také k různým formám optimalizace daní a anonymitě vlastníků.Holding se nezakládá v ČRPodstatou holdingové struktury je vlastnění podílů nebo akcií ve společnostech. Holdingová společnost na sebe bere pouze řídící rizika, ale vyhýbá se jiným problematickým oblastem. Většinou se zakládá mimo území států, kde sídlí ovládané společnosti. Proto také KKCG Karla Komárka  se sídlem na Kypru pouze drží a tím také řídí přes akcie ostatní společnosti v ČR.Výhody holdinguDržením akcií nevstupuje mateřská společnost do žádných rizik a přesunem kapitálu či daněním optimalizuje svoje příjmy. Může operativně a rychle přesunovat majetkové podíly podle změn v legislativě a zároveň nemusí odhalovat vlastnickou strukturu. Akcie v držení holdingu jsou buď na majitele a tedy anonymní nebo na jméno, ale tím je u dceřinných společností opět sám holding a nikoliv konkrétní fyzická osoba.Ochrana majetkuTím, že holding spravuje pouze majetkové účasti a sám se na podnikání přímo nepodílí, nehrozí finanční problémy a ztráty. Holding je odděleným vlastníkem, který za dceřinnou společnost nenese žádnou odpovědnost. V případě konkurzu nebo exekuce se jej tak nedotknou žádné majetkové sankce. A je také chráněn cizí jurisdikcí. Česká republika má podepsánu řadu dohod o ochraně investic. Pokud dojde k nějakému zásahu do majetkových práv, může holding vést spor se státem na zahraniční půdě. Není tak závislý na rozhodnutích českých loajálních úředníků.Daňová optimalizaceHolding si pro svoje působení vybírá takové země, kde příjmy z akcií nebo daně z příjmů jsou co nejnižší. Může tedy na jednu stranu vykazovat vysoký obrat a zisk a na stranu druhou nedanit zbytečně velkými procenty. Stejně tak může přijímat dividendy nebo obchodovat nedaňově mimo území státu, kde vykazuje hospodářskou činnost.Srážková daňProblémem převodu kapitálu je takzvaná srážková daň. Česká republika pro kapitálové převody do daňových rájů zvedla tuto daň z 15 % na 35 %. Holdingová společnost by tak obdržela dividendu z akcií po sražení těchto 35 %. Holdingovou společnost ale není třeba zakládat v daňovém ráji. Naopak existují země, kde není nutné další daně z dividend nebo kapitálových převodů zdanit.Výběr zeměNejoblíbenějšími destinacemi pro holdingové společnosti jsou Nizozemsko, Anglie a Kypr. V Nizozemsku musí mateřská společnost vlastnit alespoň 5% podíl na dceřinné společnosti, musí mít akciovou strukturu a dceřinná společnost musí podléhat procentnímu zdanění. Potom je možné bez dalších daní převést dividendu nebo kapitál a nic dalšího neplatit. V Anglii musí holding držet nejméně 10 % dceřinné společnosti a musí být obchodní společností jak holding tak také dceřinná společnost. A pokud jsou dividendy zdaněny více, než je tomu v Anglii, žádná další daň se neplatí. Nejjednodušší situace je na Kypru. Holding musí držet alespoň 1 % dceřinné společnosti a zdanění nesmí být výrazně nižší než na Kypru. Dividendy a kapitálové převody jsou za splnění těchto jednoduchých podmínek zcela osvobozeny od daní.Čeští podnikatelé tedy nezakládají holdingy proto, aby lépe vypadali. Založení mateřských společností mimo ČR znamená odliv a zajištění kapitálu. Přitom se použijí daňové a legislativní výhody zemí v EU jako je Kypr, Nizozemsko nebo třeba Lucembursko, Švýcarsko či Belgie. Struktura takových společností nemusí být známá ani vlastník nemusí sdělovat svoje nacionále. Holding je tedy ukázkou optimalizace kapitálu a zárukou, že nedojde k majetkovým a právním problémům majitelů.

Pokračovat na článek


Nemovitosti v Itálii

Nákup nemovitosti v Itálii způsobuje zvýšený zájem obyvatel , která souvisí s jejich rostoucí kupní sílou. Někteří chtějí koupit luxusní vilu v Ligurii nebo na jezerech Itálii, zdůraznit své postavení nebo pohodlně žít. Jiní chtějí mít levný apartmán nebo byt v Kalábrii, trávit tam letní sezónu, nebo pronajmout.Koupit dům nebo byt v Itálii – je to dobrá investice do budoucnosti Své rodiny. Příznivé klima, velký turistický průmysl a stabilitu ekonomiky slouží jako základ pro investice do nemovitostí v Itálii.V Itálii je možné snadno najít ubytování na prestižních světových střediscích, na krásných horských jezerech nebo mezi vinicemi. Zde si můžete koupit vše: malý dům v Toskánsku, nebo prestižní zámek známá jména, panství nebo vinice, vily na břehu moře na Sardinii, Forte dei Marmi, nebo ve viareggiu.Nemovitosti v Itálii se skládá nejen z drahých apartmánů, luxusních vil na severu a stavby na jihu. Sekundární bydlení na jihu Itálie – to je hotové byty, řadové domy, vily na pobřeží s nízkými cenami, dekorace a nábytek, s rozvinutou infrastrukturou a vybavená území.Rozsah cen nemovitostí v Itálii široká: od demokratických do závratné. Nejlevnější a nejoblíbenější u ruských kupců region Itálie – Kalábrie. Dražší bydlení – v Severní Itálii. Největší poptávka se těší apartmány a vily v Toskánsku, Ligurii, Veneto a Lombardie a Marche. Také v poslední době, zejména v poptávce apartmány a vily u jezera Maggiore, Como a lago di Garda.Nemovitosti v Itálii, jedna z nejpopulárnějších a lukrativní destinací pro vkládání peněz. Mnohé domácí a zahraniční vlastníci nemovitostí pokusit se získat alespoň jeden objekt v této zajímavé a perspektivní zemi. Popularita Itálii uzemněné jeho nádherné prostředí, vyplývajících z tohoto velkým přílivem turistů, bohatým historickým dědictvím, stejně jako skvělé ceny nemovitostí. Italská nemovitostí přitahuje investory pro svou rozmanitost a dostupnosti. Zakoupit zde dům nebo byt se může jako člověk, s průměrným rozpočtem, tak i milovník koupit nemovitost v zahraničí elitní úrovni.Do třídy luxusních italských nemovitostí lze zahrnout objekty prodávané v jednom z nejvýznamnějších a nejbohatších oblastí země – Toskánsko.ToskánskoSama o sobě Toskánsko je jedním z nejdůležitějších kulturních center v Itálii. Zde kdysi začínal svou uměleckou dráhu velké italští mistři malířství, architektura. Zde je vždy příjemné počasí, nádherné prostředí, můžete odpočívat na populárních letovisek, chodit za různými zajímavostmi a jen na příjemné místním školám. To je důvod, proč mnoho lidí se ochotně vybrat přesně nemovitostí v Toskánsku.Výběr objektů pro bydlení v ToskánskuA vybírat je z čeho. Za rozumnou cenu od 300 tisíc euro v Toskánsku lze získat skvely dům s krásným výhledem na nedotčené přírodní bohatství regionu. Také si můžete najít slušný byt v historickém městečku, ale na to muset strávit trochu více času. Ale v ceně vašeho nákupu automaticky vstoupí poloha v mnoha populárních památek Italské kultury.Pokud je váš rozpočet dosáhne páry milionů eur, bude vám na kapse ukáže a toskánské vily v Itálii. V ceně 1-3 miliony vstoupí krásná budova, krajina a bezkonkurenční polohu vhodné pro budoucí dovolenou. Vždyť italská střediska získávají stále větší popularitu, a brzy na dovolené v Toskánsku nebo jakékoliv jiné oblíbené oblasti v hotelu bude velmi nákladná záležitost.Také populární druh italské majetku, který ochotně štěkat mnoho cizinců, jsou různé domy s uvedené pozemky. Protože jedna z vizitek Itálie dobré víno, mít dům s vlastní vinicí se stává velmi prestižní. Jejich hrozny jsou pěstovány a mnoho celebrit, které jim přináší dobrý příjem a přitahuje stále nové a nové investory do Itálie.Punta AlaCo se týče nejvýhodnějších destinací pro nákup nemovitosti v Toskánsku, pak v této oblasti, existuje několik vynikajících. Například, rekreační oblasti Punta Ala, který je známý krásnými přírodními druhy, klidné prostředí a blízkost mnoha historických a zajímavých měst Itálie.Forte dei MarmiDobrý životního prostředí se může pochlubit a letovisko Forte dei Marmi. Zde můžete nádherné trávit čas v místních hustých borových lesů, válet kolem na čisté písečné pláži, která se nachází prakticky v blízkosti vaší vilou, nebo jen vychutnat svůj pobyt v Itálii.LivornoPokud je vaším cílem nákupu výhodné investice do nemovitostí v Toskánsku, pak vám dobře bude vyhovovat město Livorno. Podívejte se zde dům nebo byt – znamená dívat se do budoucnosti. A právě zde se nachází velká koncentrace kulturních památek Itálii, zachovalé krásné architektonické výtvory italských mistrů. Proto příliv turistů v Livorno a jeho okolí prakticky dává, respektive je zde také možnost, je výhodné pronajmout svou nemovitost se zde touto mnoha cestujícím.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Proč mít úrazové pojištění

Proč mít úrazové pojištění?:: Úrazové pojištění - proč, jak a kde ::Jak na pojištění. Proč mít úrazové pojištění? Hlavním účelem úrazového pojištění je zmírnit finanční ztráty, které vám úraz způsobí. Články v sekci Úrazové pojištění - Měšec.czNapište nám svůj názor na zdražení pojistek, které by mohla mít na svědomí nová daň.. 22. 4. 2009 0:00 Michal SalmonCestovní pojištění, Havarijní pojištění, Ostatní pojištění, Pojištění domácnosti a nemovitosti, Pojištění odpovědnostiÚrazové pojištění dětí - www.urazove-pojisteni-deti.czNechápu třeba, proč je nabízeno úrazové pojištění, které kryje to nejhorší, tedy smrt dítěte. Proč pojišťovat toto riziko? Když už se dítěti cokoli stane, a následkem úrazu se stane to nejhorší, tak k čemu jsou nám peníze? úrazové pojištění | Diskuzní fóra pro finanční poradceNo asi mě nebudete mít ráda, ale domnívám se, že nejlepší pojištění pro dítě je, když je dobře pojištěný rodič. Když tam budete mít jen smrt úrazovou, tak to prostě Vaše děti zajišťuje nedostatečně. Úraz není jediná možnost, která. Proč se vyplatí mít cestovní pojištění?proč mít cestovní pojištění, zřízení cestovní pojištění, cestovní pojištění, cestovni pojisteni, vyplatí se cestovní pojištění, pojištění domácnosti, proč cestovní pojištění, cestovní smlouva vzor, proc cestovni pojisteni, Úrazové pojištění Slavia (ŠOFÉR) - Pojištění.czTento produkt zahrnuje pojištění řidiče pro případ smrti následkem úrazu a pojištění pro případ vzniku trvalých následků způsobených úrazem, ke kterému dojde při dopravní nehodě motorového vozidla nebo v souvislosti s řízením či. Centrum pojištění: Pojištění osobNapříklad úrazové pojištění – jedna pojišťovna považuje za trvalé následky jen to, když následkem úrazu přijdete o nějaký orgán, jiná pojišťovna Vám za stejné peníze proplatí jakýkoli trvalý následek, třeba i větší jizvu nebo špatně srostlý. Čeká nás povinné úrazové pojištěníJedním z nich je i zavedení povinného úrazového pojištění zaměstnanců - ne že by doposud něco podobného neexistovalo, ale od ledna 2008 to bude třetí obligatorní pojištění. Proč mít úrazové pojištění? To to bolí, to to píchá...zlomená noha, ruka v sádře? Kdo by neznal. Jestlipak máte úrazové pojištění? Úrazové pojištění je určitě jedna z věcí, která stojí za zvážení. Každý úraz je nepříjemný a to nejen z pohledu bolesti, ale iPocit jistoty a bezpečí pro Vás a Vaši rodinu Nabízíme: Kapitálové životní pojištění Rizikové životní pojištění Důchodové životní pojištění Úrazové pojištění Pojištění privátního majetku Cestovní pojištění Cestovní zdravotní pojištění cizinců Proč se pojistit? Pro pocit klidu, zajištění. Pojištění - FinančníNoviny.cz. trvalými následky, znamená podstatný zásah do života jedince i jeho rodiny. Proto není na škodu mít sjednáno úrazové pojištění. Na co všechno se úrazové pojištění vztahuje a proč je dobré se pojistit, to se dozvíte v naší abecedě.Úrazové pojištění - Diskuse - eMimino.czAhoj Janiku, každopádně je důležité mít životní a úrazové pojištění hlavně pro tebe a manžela a až v zápětí dítko. Nejlepší je mít dítě na své pojistce, to vychází i levněji než pojištění přímo pro děti. . Ildo, proč ne stavebko? Úrazové pojištění zaměstnanců se...světa pojištění6.6.2012 Základním principem nové právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců bude koncipováno jako soukromé, založené na pojistné smlouvě. . A proč stát vybral právě Kooperativu a Českou pojišťovnu? Na život a...proč je vhodné mít životní pojištění – FinExpert.cz29. 9. 2005 | Investujeme | Pojištění. Druhy životního pojištění. Kapitálové životní pojištění (dále jen KŽP) je nejčastěji uzavírané životní pojištění. Spojuje rizikové pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití.

Pokračovat na článek


Pojištění majetku

Úvod k pojištění majetkuProvoz domácnosti představuje často mnohá rizika. Může se třeba jednat o zničené podlahy, promáčené stropy, škody, které způsobil zloděj apod. Od přírodních živlů a katastrof nejsme vlastně také nikdy dostatečně chráněni. Abychom se vyhnuli obrovské finanční ztrátě způsobené některými nepříjemnými událostmi, je vhodné uzavřít si patřičné pojištění. Pojištění majetku sice škody nezabrzdí, ale bude alespoň finanční náplastí pro jejich likvidace. Poradce ZFP akademie Vám pomůže zajistit optimální pojištění majetku.Jádro pojištění majetkuPojištění majetku představuje finanční náhradu u škod, které jsou způsobeny živelnou událostí, krádeží či loupeží. Primárním cílem je ochrana majetku před různými nepředvídatelnými událostmi. Pojištění majetku se vztahuje na fyzické osoby tuzemské i zahraniční. Rozdělení pojištění majetkuPojištění majetku obsahuje dva základní typy pojištění, a to pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Samostatnou kategorii tvoří pojištění rekreačních staveb a jejich vybavení. Jedná se totiž o objekty, které jsou určeny pro individuální rekreaci a nejsou obývány po celý rok. Pojištění většinou zahrnuje i drobné stavby a oplocení, jestliže jsou umístěny na stejné parcele spolu s rekreační místností. Základní rozdíl mezi pojištěním domácnosti a pojištěním nemovitostiJsou to zcela odlišné druhy pojištění. Pojištění domácnosti se týká pouze věcí, které náleží k domácnosti. Jmenovitě například cenné věci, elektronická zařízení, nábytek apod. Pojištění nemovitosti zase zahrnuje jenom pojištěnou stavbu (bez věcí uvnitř stavby).Pojištění domácnosti souvisí s věcnými škodami na věcech, které jsou součástí bytu, jestliže jsou věci popsány v pojistných podmínkách příslušné pojišťovny. Pojištění domácnosti obvykle zahrnuje dvě pojistná rizika: krádež a živelná zkáza (např. záplava, zemětřesení, výbuch plynu aj.).Pojištěním nemovitosti zajistíte budovy, stavby a byty pro případ živelných pohrom a krádeží. Pojištění nemovitosti se většinou uzavírá pro jeden ze tří druhů těchto nemovitostí: rodinné domy, byty a rekreační objekty.Detailní informace k pojištění Vám poskytne poradce ZFP akademie.Na úvod k pojištění domácnosti Pojištění domácnosti je jedním z nejčastěji nabízených pojištění, proto je jednoduché si jej uzavřít téměř u jakékoli pojišťovny. Výjimku bychom našli snad jen u speciálně zaměřených pojišťoven. Při sjednávání pojištění domácnosti je důležité dobře znát rizika v nabídce základního pojištění domácnosti. Nabídka pojišťoven je hodně obsáhlá, liší se i možnosti různého připojištění a limity plnění. Pro rychlejší orientaci je vhodné kontaktovat poradce ZFP akademie.  Běžné pojištění domácnosti nevyžaduje znalecký odhad nebo prohlídku bytu pojišťovacím poradcem. Smlouva se dá sjednat i na počkání na některé pobočce. Jestliže ale chcete vyšší pojistnou částku, odhadu se nevyhnete (bude se jednat o nadstandardní pojištění). Pojištění domácnosti - co má vliv na výši pojistného?Každá jednotlivá pojišťovna má svůj vlastní způsob, kterým vypočítává pojistné. Na výpočet pojistného má vliv celá řada skutečností. Důležitým faktorem je úroveň vybavení domácnosti, velikost obytné plochy domácnosti, lokalita, ve které se domácnost nachází (na vesnici bude pojistné levnější). Dále hraje roli pojistná částka, míra spoluúčasti pojištěného a úroveň krytí rizik. Nezapomínejme ani na úroveň zabezpečení domácnosti a bezproblémový průběh v minulosti. Pojištění domácnosti - pojistná částkaPokud vznikne škoda, pojišťovna vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky stanovené ve smlouvě. Pojistná částka se vypočítává různými způsoby. Jedním z kritérií je odhad pojištěného, tzn., že sečte přibližnou hodnotu daných věcí. Jiným měřítkem je velikost plochy bytu násobená koeficientem pro úroveň vybavení. Možností je i vyplnění dotazníku, který se vztahuje na zařízení a vybavení. Existují nějaké druhy pojištění domácnosti?Pokud budeme brát v úvahu rozsah pojistné ochrany, lze pojištění rozdělit na základní, nadstandardní a doplňkové. Základní pojištěníHodí se pro standardně vybavené domácnosti. Pojistné plnění je omezeno limity pojistného plnění. Základním typem je pojištění souboru věcí, které patří k pojištěné domácnosti. Znamená to, že pojistná částka nebude určena pro každý předmět jednotlivě, ale bude stanovena pro domácnost jako celek. Jestli jsou v domácnosti cenné věci, základní pojištění je nepostačující. Pro tyto případy jsou určena nadstandardní pojištění nebo doplňková pojištění. Základní pojištění si můžete sjednat rychle a docela levněRychlost uzavření je dána i tím, že stále více pojišťoven nabízí sjednání po internetu nebo telefonu. Někteří lidé ale přesto raději využijí uzavření smlouvy na pobočce. Nutno podotknout, že základní pojištění, ale není příliš flexibilní co se týče přizpůsobování výše limitů pro pojistné plnění. Kvalitní pojištění Vám pomůže zajistit poradce ZFP akademie.Nadstandardní pojištěníKromě základního pojištění domácnosti existuje i nadstandardní pojištění. Říká se mu někdy i tzv. luxusní pojištění. S tímto druhem pojištění si pojistíte domácnost a věci na vysoké částky. Nadstandardní pojištění má jednu obrovskou výhodu: možnost určení pojistné částky pro jednotlivé věci podle jejich skutečné hodnoty. Samozřejmě že toto pojištění je dražší a než si pojištění uzavřete, budete se většinou muset poprat s jistými administrativními úkony. Rovněž si připravte peníze na různé vedlejší výdaje (finance na znalecké posudky, náklady kvůli zvýšenému zajištění domácnosti apod.). Myslete na svůj majetek - kontaktujte poradce ZFP akademie.Doplňková připojištěníNabízí se k hlavnímu pojištění. Doplňkové připojištění si nemůžete sjednat pouze samostatně. Účelem je připojistit rizikovější věci (například elektroniku, věci za účelem podnikání), které nejsou obsaženy v základním pojištění domácnosti. Záměrem je rozšířit pojistnou ochranu a zvýšit limity pojistného plnění.

Pokračovat na článek


Online pojištění

Pokud jste se rozhodli pro zřízení pojistky pro vaši domácnost, je zapotřebí, abyste si pojištění také dobře navolili. Jen tak vám pojištění domácnosti v případě pojistné události zaručí krytí nákladů vzniklých škod. Nejčastěji se může jednat o poškození přírodními živly, krádeže nebo zničení vašeho majetku. Ani případy vandalismu dnes nejsou ojedinělé.Při pojištění domácnosti mějte na paměti následující tři pravidla:Adekvátně nastavená výše pojištění domácnosti je základ. Protože, pokud byste svou domácnost tzv. podpojistili, mohlo by se stát, že by došlo jen k určitému krytí, které by bylo v nedostačující výši. V praxi to znamená, že když si domácnost, jejíž skutečná hodnota je např. 2 miliony Kč, pojistíte jen na 200 000 Kč, náhradou dostanete pouze 20 000,- Kč.Ale ani nadpojištění domácnosti není účelné, protože pokud byste si svou domácnost pojistili nad rámec její skutečné hodnoty, máte v případě pojistné události nárok na plnění jen do skutečné hodnoty dané nemovitosti či bytu. V praxi to zase znamená, že pokud budete mít domácnost o hodnotě např. 1 milion korun pojištěnou na 2 miliony korun a dojde k jejímu úplnému zničení, bude vám vyplacen jen ten 1 milion Kč. Jen byste zbytečně platili za vyšší pojistku… a to není dobré hospodaření s vašimi investicemi.Vzhledem k tomu, že je pojištění domácnosti dnes na trhu nabízeno mnoho konkurenčními pojišťovnami, udělejte si před podpisem smlouvy analýzu všech možností, abyste smlouvu uzavřeli s tou pojišťovnou, která má produkt nejvýhodnější. Nejste li schopni toto srovnání učinit sami, kontaktujte odborný finanční server.

Pokračovat na článek


4 tipy, kdy pojišťovna uhradí škody v domácnosti

Každý rok vznikají jen v důsledku povodní škody v řádech miliard korun. Domácnostem však podle odborníků hrozí nečekané náklady například i kvůli požárům nebo majetkové kriminalitě. Přinášíme vám vybrané situace, které pojištění domácnosti pokrývá.Pojištění domácnosti patří mezi základní občanská pojištění. Na rozdíl od pojištění nemovitosti kryje pojištění domácnosti především vybavení a předměty uvnitř obydlí. V České republice nicméně panuje u tohoto typu pojištění velká míra nepojištěnosti. „Nepojištěna je v Česku každá druhá domácnost.Přitom například objasněnost krádeží v domácnostech, a tedy i možnost vymáhat nápravu přímo po pachateli, dosahovala loni jen asi 16 %, u loupeží dokonce necelých 10 %. Pokud má ale klient uzavřené pojištění domácnosti, pojišťovny jej plní i v případech, kdy pachatel není znám,“ popisuje výhody pojištění domácnosti Petr Baný, generální ředitel Triglav pojišťovny.Vytopit vás může soused V bezpečí před živly není domácnost ani v případě, že se dům či byt nenachází v žádné rizikové zóně a je dobře chráněn proti bleskům a přírodním požárům. Vytopení totiž nemusí být důsledkem záplavy z vodního toku či nádrže. Majetek domácnosti může poškodit stejně tak voda z prasklého vodovodního potrubí u souseda. Škody napáchané vodou bývají rozsáhlé a soudní spory se sousedy v některých případech vleklé. Pojištění domácnosti slouží v případech takových škod k rychlému získání finančních prostředků, které jsou potřeba k tomu, aby se domácnost dala do původního stavu.Oheň v domácnosti Oheň je dalším živlem, který způsobuje domácnostem škody fatálního rozsahu. Požáry jsou proto zahrnovány v pojištění domácnosti jako jedno ze základních pojistných nebezpečí. Konkrétní příčinou požáru bývá ponechání hořlavých materiálů v blízkosti zapnutého sporáku. Dalším příkladem může být zapálená svíčka nevhodně umístěná například k záclonám či závěsům. Oheň mohou způsobit i odložené nedopalky cigaret, které nebyly předtím řádně uhašeny. Podle odborníků jsou bohužel jedním z častých zdrojů ohně i děti, kterým se dostaly do rukou zápalky nebo zapalovač. Na druhou stranu nemusí pojištění domácnosti krýt oheň vzniklý zkratem elektrického spotřebiče či přepětím v síti.Loupeže a krádeže Dnešní domácnost se nemusí potýkat pouze se škodami způsobenými živly a nehodami. Pojištění domácnosti myslí i na újmy způsobené zloději nebo lupiči. Pokud pachatel překonal překážku, například zámek dveří, aby se zmocnil cizího majetku, pojišťovna svému klientovi plnění vyplatí. V takovém případě navíc není ani nezbytně nutné, aby pachatele našla policie. Je pouze potřeba, aby byla loupež či krádež ohlášena a policie ji jako takovou začala šetřit. Jakmile bude znám výsledek šetření, pojišťovna může plnění vyplatit. Poté je možné bez průtahů nahradit věci, jež byly ukradeny.Neobyvatelná domácnost Po škodě způsobené živly či kriminální aktivitou se může domácnost stát dočasně neobyvatelnou. Pokud v takovém případě nelze najít vhodné bezplatné řešení a pokud bylo uzavřeno pojištění, není nutné si dělat starosti. „Součástí pojištění domácnosti je samozřejmě i pojištění pro případ, kdy klient nemůže domácnost v důsledku pojistné události obývat,“ říká Petr Baný, a dodává: „Našim klientům například v takovém případě hradíme vzniklé náklady na náhradní ubytování až do 20 000 Kč. Tato částka je dostatečná i na překlenutí delšího časového období.“

Pokračovat na článek


Jak rozumně pojistit domácnost

 Pokud jste se rozhodli pro zřízení pojistky pro vaši domácnost, je zapotřebí, abyste si pojištění také dobře navolili. Jen tak vám pojištění domácnosti v případě pojistné události zaručí krytí nákladů vzniklých škod. Nejčastěji se může jednat o poškození přírodními živly, krádeže nebo zničení vašeho majetku. Ani případy vandalismu dnes nejsou ojedinělé.Při pojištění domácnosti mějte na paměti následující tři pravidla:Adekvátně nastavená výše pojištění domácnosti je základ. Protože, pokud byste svou domácnost tzv. podpojistili, mohlo by se stát, že by došlo jen k určitému krytí, které by bylo v nedostačující výši. V praxi to znamená, že když si domácnost, jejíž skutečná hodnota je např. 2 miliony Kč, pojistíte jen na 200 000 Kč, náhradou dostanete pouze 20 000,- Kč.Ale ani nadpojištění domácnosti není účelné, protože pokud byste si svou domácnost pojistili nad rámec její skutečné hodnoty, máte v případě pojistné události nárok na plnění jen do skutečné hodnoty dané nemovitosti či bytu. V praxi to zase znamená, že pokud budete mít domácnost o hodnotě např. 1 milion korun pojištěnou na 2 miliony korun a dojde k jejímu úplnému zničení, bude vám vyplacen jen ten 1 milion Kč. Jen byste zbytečně platili za vyšší pojistku… a to není dobré hospodaření s vašimi investicemi.Vzhledem k tomu, že je pojištění domácnosti dnes na trhu nabízeno mnoho konkurenčními pojišťovnami, udělejte si před podpisem smlouvy analýzu všech možností, abyste smlouvu uzavřeli s tou pojišťovnou, která má produkt nejvýhodnější. Nejste li schopni toto srovnání učinit sami, kontaktujte odborný finanční server. 

Pokračovat na článek


Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehody

Každoročně přibývá registrovaných aut, čím dál více občanů má řidičské oprávnění, více aut na silnicích znamená i více dopravních nehod. Na jakou náhradu škody při dopravní nehodě máte jako poškozený nárok?Náhrada škody při dopravní nehodě je upravena zákonem č. 168/1999.Poškozený má právo na náhradu:škody na zdraví nebo usmrcenímškody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věciškody, která má povahu ušlého ziskuúčelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nárokůKdyž je pouze škoda na autě?V případě dopravní nehody, je pouhá škoda na autě jednoznačně nejmenším problémem. Přesto samozřejmě všichni poškození oprávněně chtějí, aby bylo jejich auto uvedeno do původního stavu.   Aby byla škoda na auto zlikvidována z povinného ručení, tak je nutné, aby poškozené auto prohlédl likvidátor pojišťovny. Ze zákona musí poškozený poskytnout součinnost, a proto je nutné se co nejdříve po nehodě, spojit s pojišťovnou občana, který dopravní nehodu způsobil. Oprava vozidla tedy následuje až po prohlídce a sepsání zápisu od likvidátora příšlušné pojišťovny. Při určení výše škody se přitom vychází dle § 443 občanského zákoníku z ceny v době poškození. Náhrada škody je tedy proplacena do výše hodnoty poškozených dílů, která je u starších aut nižší, než u následně opravených nových dílů. Čím je auto starší a má více najetých kilometrů, tím je tento rozdíl vyšší. Jestliže nepojištěné vozidlo způsobí škodu, poškozenému ji uhradí ČKP z garančního fondu. Pak ji ovšem vymáhá po nepojištěné osobě. Celá záležitost může skončit soudem, případně i exekucí.Kdo určí viníka nehody?V případě, kdy škoda na autech nepřesáhne 100 tisíc Kč a nebyla způsobena škoda na zdraví či majetku třetí osoby nebo zničení komunikace, tak mohou rozhodnout o viníkovi nehody sami účastníci dopravní nehody, kteří sepíší protokol o dopravní nehodě, kde pokud možno co nejpřesněji určí, kdo dopravní nehodu zavinil, případně uvedou i svědky a doplní fotografie z místa nehody.Pojišťovny se často setkávají s rozdílným posouzením a uvedením viníka nehody. Není povinností řidičů se na viníkovi nehody dohodnout. Povinností je pravdivě vyplnit formulář o dopravní nehodě a popsat situaci, jak k dopravní nehodě došlo. Pojišťovna určí podíl viny a určí viníka dopravní nehody.Náhrada škody se řídí občanským zákoníkemLegislativní úprava v občanském zákoníku je pro náhradu škody (na majetku, zdraví či ušlém zisku) rozhodující. Nový občanský zákoník, který v případě, že úspěšně projde celým legislativním procesem, výrazně posiluje práva občana, který utrpěl škodu.Kolik stojí lidský život určený pojišťovnou podle jejich tabulek?Současná právní úprava v případě újmy na zdraví nebo smrti účastníka dopravní nehody určuje výši náhrady škody dle tabulek.Právě podle těchto tabulek lidský život má v současnosti hodnotu 240 tisíc korun. V případě rozhodování dle nového občanského zákoníku (v případě schválení bude platit od 1. ledna 2013) budou moci soudci určovat náhradu škody individuálně. Náhrada škody bude tedy více zohledňovat konkrétní případy dle životních okolností postiženého (jeho vykonávané práci, příjmu, rodinným okolnostem…).Pojišťovna a poškozený mají rozdílné zájmyPři proplácení náhrady škody z povinného ručení mají samozřejmě pojišťovny a poškozený rozdílné zájmy. Pojištovny chtějí co nejnižší finanční plnění a poškozený co nejvyšší finanční plnění. Přestože většina pojišťoven zkvalitňuje své služby, vyřizuje proplácení škody z povinného ručení rychleji a pracovníci jsou zkušenější, tak vždy budou mít logicky opačný zájem než poškozený.Poškození často vůbec netuší na co všechno v rámci povinného ručení mají nárok a často jim tyto skutečnosti pojišťovna sama nesdělí.Kdo z účastníků dopravní nehody může žádat odškodné?Zákon o pojištění odpovědnosti v otázce rozsahu a výše náhrady odkazuje na občanský zákoník a to konkrétně na ustanovení § 442 a násl. občanského zákoníku.

Pokračovat na článek


Škody hrazené z povinného ručení a havarijního pojištění

Povinné ručení je zákonný produkt, který musí povinně využívat každý řidič. Postup vyřízení povinného ručení je velice jednoduchý, a aby se člověk vyhnul problémům s pojišťovnou, stačí respektovat několik základních pravidel.Ochrana při povinném ručeníPovinné ručení, jak jistě všichni dobře víme, funguje na majetek osob, které byly při nehodě poškozeny. Výplata probíhá z povinného ručení viníka. To jen na úvod. Řada lidí ale kombinuje povinné ručení s havarijním pojištěním. V tu chvíli pak dochází k celé řadě možných nesrovnalostí, díky kterým nemusí být vždy majitel vozidla spokojen.Škody na straně poškozených mohou mít charakter škody na zdraví či usmrcení, škody na majetku či ztrátě věci a škody v podobě ušlého zisku, účelně vynaložených nákladů například na právní služby spojené s uplatňováním škodových nároků.Postupy pojišťovny a likvidátorPři vyřizování kterékoliv z těchto škod je potřeba postupovat přesně podle podmínek pojišťovny, jinak se můžete dočkat velice nemilého překvapení. Tedy situace, že pojišťovna vyplatí jen poměrnou část škody, nebo dokonce škodu vůbec neuzná. Důležité je zkontaktovat pojišťovnu a domluvit se na dalších následujících krocích. Při škodě na majetku je jednoznačně nutné buď přítomnost likvidátora pojišťovny, nebo důsledná dokumentace daných problémů. Rozhodně nedoporučujeme opravovat vozidlo před tím, než si ho likvidátor prohlédne či vám nedá souhlas k tomu, že mu stačí informace nafocené a sepsané.Po informování a shlédnutí vozidla likvidátorem (a samozřejmě jeho sepsáním dané skutečnosti) vám už nic nebrání v opravě vozidla a následné uplatnění škody vůči pojišťovně viníka.Kdo uhradí faktury ze servisu?V praxi pak jde obvykle o následující posloupnost. Vy jako majitel vozidla si necháte vozidlo opravit, zaplatíte fakturu servisu a až následně předáte fakturu pojišťovně, která vám ji uhradí v zákonné lhůtě. U některých servisů je možné využít úhrady přímo přes pojišťovnu, ale je nutná domluva předem a pojišťovny si tyto servisy samy vybírají. Takže je nutné se v pojišťovně informovat, se kterými servisy případně spolupráci mají, aby se člověk vyhnul případným sporům ohledně výše ceny opravy. Při likvidaci škody pojišťovnou je ale potřeba uvědomit si několik důležitých časových prodlev.Do jaké doby musí pojišťovna škodu uhradit?Pojišťovna má na šetření celé pojistné události 3 měsíce od data, kdy byla škoda způsobena. Po tomto šetření musí do 15 dnů vyplatit poškozenému pojistné plnění. Zajímavý pro řidiče může být i fakt, že pokud pojišťovna tyto zákonné lhůty nedodrží, může řidič požadovat diskontní sazbu ČNB zvýšenou o 4 procentní body jako úrok z prodlení, kterým je navyšována částka pojistného plnění.Uhradit fakturu však není jedinou možností, jak si nechat škodu na vozidle proplatit z viníkova povinného ručení. Další alternativou jsou likvidace pomocí rozpočtu. Jde o jednoduchou situaci, kdy pojišťovna nehradí škodu podle obdržené faktury, ale vypočte cenu opravy podle tabulky. Tyto tabulkové ceny za díly a práci jsou pak poškozenému vyplaceny. Pojišťovna dále nezkoumá, zda a jakým způsobem člověk vozidlo opravil, a jak s penězi naložil. Zkrátka mu pojišťovna zaplatí obvyklou cenu za dané poškození a více se nestará. Pro celou řadu lidí, je tento způsob úhrady škody neznámý a přesto ho může prakticky každý velice efektivně využívat. Především pro škody na starších vozech po tomto použití přímo volají. Jde totiž o to, že škody na těchto automobilech jsou relativně kráceny.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Proč bývá ustanovení o rozhodčí doložce uvedeno malým písmem?

Pokud se rozhodnete podepsat smlouvu, ve které se nachází ustanovení o rozhodčí doložce, měli byste vědět, k čemu se upisujete, jaké budou možnosti domoci se svého práva v případech sporů s poskytovatelem úvěru, hypotéky a jiných spotřebitelských služeb.Pokud se rozhodnete podepsat smlouvu, ve které se nachází ustanovení o rozhodčí doložce, měli byste vědět, k čemu se upisujete, jaké budou možnosti domoci se svého práva v případech sporů s poskytovatelem úvěru, hypotéky a jiných spotřebitelských služeb.Rozhodčí doložka je doložka ke smlouvě o úvěruPřináší do případných sporů, vyplývajících z neplnění smlouvy jasná pravidla, ale i velké riziko.Obě strany musí písemně stvrdit, že případný spor nebude řešit soud a soudce, ale bude řešen v rozhodčím řízení rozhodcem. Na tomto rozhodci se obě strany dohodnou. Může jich být i více, což se ve složitějších případech důrazně doporučuje. Jména osob rozhodců musí být v rozhodčí doložce přesně určena a tím pádem je dané, kdo bude při sporu rozhodovat. Rozhodčí řízení je upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.Důležité je také  vědět, že rozhodce může rozhodovat nezávisle na právních předpisech.Tudíž jeho rozhodnutí nemusí mít žádnou právní podporu či opodstatněnost. Právě v tom jsou rozhodčí doložky velmi zrádné a nevyzpytatelné, jelikož rozhodce může rozhodovat podle svého uvážení. Rozhodčí řízení nemá žádná stanovená pravidla, kromě těch, která jsou uvedená právě v rozhodčí doložce, proto by si každý, kdo chce mít rozhodčí doložku ve smlouvě, měl řádně prostudovat vše, co s danou rozhodčí doložkou ve smlouvě souvisí.Proč tedy lidé  uzavírají rozhodčí doložky?Je to jednoduché. Soudy jsou u nás velice přetížené a nemají prostor pro řešení velké řady sporů.Táhnou se, nemají konečná řešení a jsou velmi nákladné, bez jistoty domoci se svého práva. Zato rozhodčí řízení je podstatně rychlejší než soud. Během měsíců, nebo dokonce i týdnů bývá vše zdárně uzavřeno a vyřešeno. Právě díky rychlosti získává rozhodčí doložka v naší zemi značnou oblibu. Další nespornou výhodou rozhodčího řízení jsou nižší náklady. V řadě případů jsou dokonce náklady spojené s rozhodčím řízením skoro nulové, jelikož jsou fakta jasně daná a rozhodce pouze na základě poskytnutých informací vydá své konečné rozhodnutí. Ano konečné.Jednoinstanční rozhodčí řízeníDůležité je si navíc uvědomit, že rozhodnutí v rozhodčím řízení je jednoinstanční, to znamená, že ani jedna strana nemá proti rozhodnutí možnost odvolání.Ihned po rozhodnutí je daný rozsudek platný a vymahatelný. To v praxi znamená obstavení účtu, srážku ze mzdy či obstavení majetku. Pro poskytovatele úvěru je rozhodčí řízení nejsnazším a nejrychlejším způsobem, jak se dostat zpět ke svým poskytnutým prostředkům.To je opět znatelný  rozdíl oproti soudům, se kterými je často spjaté několikanásobné odvolání a přezkoumávání rozhodnutí. To vše u rozhodčího řízení odpadá. Z toho vyplývá, že rozhodce má velice silnou moc, se kterou je spojeno závažné riziko. Jelikož rozhodce není vázán právními předpisy, ale má pouze rozhodovat v souladu s jeho viděním spravedlnosti, není zde žádná garance, že rozhodne podle selského rozumu či podle právních úprav.Zde tak vzniká velké riziko, když spotřebitelé a žadatelé o úvěr nejsou zdaleka tak dobře informovaní jako firmy a banky, které jim dané úvěry poskytují. Jsou proti žadatelům ve značné výhodě a při dojednává rozhodčích doložek v silnější pozici. A právě proto je volba rozhodce nejdůležitější věc při dojednávání rozhodčí doložky. Nevýhodou však je, že banky mají své předem vybrané rozhodce, které při poskytování úvěrů nabízejí. Tudíž žadatel o úvěr nemá žádnou jistotu, že daný rozhodce, kterého mu banka jako jedinou alternativu nabízí, nebude více nakloněn právě bance, která mu dlouhodobě poskytuje klientelu.Rozhodčí doložka však není jedinou pastí, která vás při podpisu úvěrové smlouvy může potkat. Série článků věnovaných  nástrahám v úvěrových a hypotečních smlouvách najdete v  článcích, které jsme pro vás připravili.

Pokračovat na článek


Rizika spotřebitelského úvěru

Pokud se rozhodneme svoji finanční situaci řešit právě spotřebitelským úvěrem, podívejte se s námi, na jaké nástrahy si dát pozorNáležitosti smlouvySmlouva o spotřebitelském úvěru má několik náležitostí, které jsou dány zákonem č.321/2001 Sb. Smlouva musí být uzavřená písemně a musí obsahovat: výši úvěru, údaje o velikosti a době splatnosti jednotlivých splátek, případné další platby, hodnotu RPSN, podmínek, za kterých se RPSN může měnit, které však nesmějí být závislé pouze na vůli věřitele, způsob placení, možnosti předčasného splacení a informace o sankcích pro případ nesplnění povinností sjednaných ve smlouvě.Na co si dát pozorDůležité je pečlivě číst a dostatečně porozumět celé smlouvě o spotřebitelském úvěru. Zvláště pak u nebankovních spotřebitelských úvěrů je obezřetnost na místě. Potenciální klient musí být seznámen se všemi dokumenty, obchodními podmínkami a nedílnými součástmi celé transakce. Není možné odkazovat na dokument, který žadatel nemá k dispozici k přečtení. Vše je nutné v písemné formě. Po pečlivém prostudování a porozumění smlouvy je teprve možné ji podepsat. Jelikož tím se stává jednoznačně platnou a není možné se proti jejímu znění dále odvolávat. Důležité je, si na všechny vyhradit dostatek času a nepodléhat nátlaku ze strany poskytovatele o nutnosti uzavřít smlouvu okamžitě. Již to samo o sobě působí dosti nevěrohodně. Každá solidní instituce vám ráda poskytne dostatek času a prostoru pro prozkoumání a případné prokonzultování celé smlouvy s jinou osobu. Jde přeci jenom o významný vztah mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, a proto by rozhodně nemělo být toto rozhodnutí uspěcháno.RPSN x úrokRPSN tedy roční procentuální sazba nákladů představuje skutečné celkové vynaložené náklady na spotřebitelský úvěr. Ze zákona je ho již nutné uvádět na každém reklamním či propagačním předmětu, kde se o spotřebitelském úvěru poskytovatel zmiňuje. Jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník věřitelovi navíc zaplatí. Naproti tomu stojí úrok, tedy úroková sazba, nejčastěji jde o roční úrokovou míru, která představuje sazbu daného spotřebitelského úvěru a nic víc. Do RPSN naopak patří právě úrok plus nejrůznější poplatky a nutné platby, které jsou se spotřebitelským úvěrem spojené.Výhody spotřebitelského úvěruSpotřebitelský úvěr má řadu výhod. Mezi ty očividné patří velmi rychlé a operativní řešení pro financování prakticky čehokoliv. Nákupy jsou se spotřebitelským úvěrem velmi snadné a rychlé. Usnadní se tak nákup, jelikož jde o rozložení jedné velké platby do řady menších, které je možné splácet postupně. Důležité je také, že za tento druh úvěru instituce obvykle nepožadují žádnou formu ručení. Jde o financování drobného majetku (televize, mobil, počítač) či služeb (dovolená, kurzy, vzdělání) a proto se nejedná o obrovské částky, takže poskytovatelé spotřebních úvěrů obvykle ručitele nevyžadují. Postačuje obsah smlouvy, kde obvykle je zaveden institut jejich právní ochrany v případě nesplácení úvěru.Nevýhody spotřebitelského úvěruPrvní a asi nejvýznamnější nevýhodou je splácení úvěru. Jde o velmi rychle sjednaný produkt bez zajištění, takže je pro banky a nebankovní instituce podstatně rizikovější. To se promítá i do ceny. Úrok a celkově RPSN ze spotřebitelského úvěru je podstatně výše, než úvěry standardní či ve srovnání například s hypotékou. Spotřebitelské úvěry jsou zkrátka nejdražší formou financování majetku. Půjčená částka se u nebankovních institucí může dostat do závratných výšin. U bankovních spotřebitelských úvěrů je navíc nevýhodná doba sjednání a dokumentace. Banky jsou v poskytování úvěrů velmi obezřetné, a proto také jejich vyřizování trvá déle.Rizika spotřebitelského úvěruDůležitá je samotná smlouva. Právě ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je důležité vše přečíst a dostatečně se informovat. V budoucnu by měly vejít v platnost nová nařízení, která zpřísní podmínky a formu poskytování úvěrů pro instituce. Jelikož bude nutné vše uvádět stejně velkým písmem, RPSN bude do určité maximální hranice, předčasné splacení bude zpoplatněno pouze do výše 1% z půjčené částky. To vše zatím možné není a společnosti díky tomu značně zákazníka vysávají a vydělávají na něm. Smlouvy jsou často velmi nevýhodné a to by mělo nové nařízení změnit. Zvláště pak nebankovní sektor je velmi „tvárný" a řada soukromých investorů používá praktiky, které se s dobrým obchodníkem rozhodně neslučují. Proto je vždy velmi důležité pečlivě číst smlouvu, porozumět jí a až následně ji podepsat. Jinak se dlužník vystavuje řadě nečekaných problémů, které mohou vzniknout pouze kvůli jeho špatné či nedostatečné informovanosti.

Pokračovat na článek


Lichva a spotřebitelský úvěr – dva v jednom?

Lichva je v trestním zákoně definovaná jako zneužítí něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení a proti tomu poskytnutí nebo slib plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru nebo jednání, kdy někdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede. Fuj, takto vypadá právní definice.Co je to doopravdyPoskytnutí vysokého procenta na jakoukoliv půjčku je lichvou. Tedy trestným činem, který je postihován odnětím svobody a případným dalším trestním postihem jako třeba propadnutím majetku. V roce 2009 se v parlamentu objevila diskuze a návrh na stanovení určitého procenta, které rozliší lichvu od běžné půjčky. Navrhováno bylo 20 % nebo několikanásobek běžné bankovní sazby úvěru. Za podivných okolností a přestože většina veřejnosti byla nakloněna přijetí zákona, nakonec žádné takové opatření nebylo schváleno. Byla tak vytvořena platforma pro balancování nad otázkou, jak posuzovat, kdy půjčka s vysokým úvěrem je lichvou a tedy trestným činem nebo není.Stát lichvu podporujeNa poslancích se zřejmě projevily vlivy lobbystických zájmů. Půjčky s vysokým procentem nepůjčují jenom nechvalně známé společnosti s úroky 3.000 % za rok, ale také banky a různé úvěrové společnosti za také dost vysoké úroky. Spotřebitelský úvěr totiž k lichvě má velice blízko. Pod názvem spotřebitelský se skrývá běžná půjčka, která se spotřebou nemá nic společného. Peníze jsou poskytovány bez ručení a na jakýkoliv účel. Spotřebitel je vlastně zákazník a spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut na konkrétní zboží. Tehdy by samozřejmě nešlo o případ tísně, nezkušenosti nebo slabosti. Televizor si nikdo nekupuje v rozrušení a pokud ano, pak je to zcela jiný druh emocí, než má na mysli trestní zákoník. Stát tedy nad spotřebitelskými úvěry a jejich poskytováním přimhouřil oči nebo je zcela zavřel.Kdo poskytuje spotřebitelský úvěrPoskytování úvěrů by mělo být povoleno bankám nebo společnostem s bankovní licencí. Tím by byla zajištěna kontrola a to smluvních vztahů i výše úroků. Úvěrové společnosti, jak se tento název vžil, ale dokázaly tyto hranice obejít a mají nyní v předmětu činnosti – poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Ve skutečnosti ale žádné takové úvěry neposkytují. Jejich podmínky jsou od skutečných spotřebitelských úvěrů zcela odlišné. Jedná se vyloženě o lichvářské půjčky, které stát nikterak nepostihuje.Rychlá půjčkaVětšina zprostředkovatelů nebo poskytovatelů rychlých půjček přesně naplňuje první předpoklad lichvy podle trestního zákona. Poskytují úvěry evidentně v tísni a zneužívají nezkušenosti. To, že půjčí někomu, kdo má zápis v registrech (a tedy jinak půjčku nebo úvěr získat nemůže) je využívání tísně. Někteří dokonce jezdí domů a půjčují na místě, kde se jim dlužníci svěřují se svojí špatnou, i když třeba přechodnou finanční nebo majetkovou situací. Tím naplňují skutkovou podstatu lichvy, protože vědomě půjčují dlužníkovi, který je v tísni a nemůže si půjčit jinde nebo jinak řešit svoji situaci.Neskutečný úrokK půjčkám, které půjčují bez registru, bez ručitele, bez doložení příjmu a bez zajištění sice berou na sebe riziko, ale to je čistě jejich záležitostí. Společnosti, které půjčují nikdo k půjčování nenutí a podmínky si určují samy. Těchto údajně lehkých podmínek pro získání půjčky dále zneužijí obrovským ziskem, který z půjčky získají. A tím naplní druhou část podmínky skutkové podstaty trestného činu lichvy.Spotřebitelský úvěr?Takto je nálepka „Spotřebitelský úvěr“ pouze odlákáním pozornosti úřadů od skutečné podstaty údajné půjčky, ale ve skutečnosti lichvy naprosto jednoznačné. A je zajímavé, že státní orgány přihlížejí těmto praktikám s nonšalantní benevolencí. Dokonce se někteří státní zástupci vyjadřují v tom smyslu, že nikoho za lichvu stíhat nemohou, protože jim není známá výše údajného hrubého nepoměru. A rozum jim k tomu neříká nic. Stejně tak by mohli postupovat u jiných trestných činů, třeba nepřiměřené obrany a požadovat, aby zcela nepřiměřená obrana k útoku byla vyčíslena třeba fyzikálně v newtonech.Státu se evidentně hodí, že lichva bují a existuje. A když to pojmeme pragmaticky, tak z ní stát žije. Samozřejmě, že existuje námitka …no tak si neměl půjčovat, nikdo ho nenutil… A je svým způsobem pravdivá. Bez ohně není kouře. Ale tento argument nemá nic společného s tím, že postihovat a zabránit lichvě je povinností státu a postavení společností, které lichvu provozují, by mělo být trestné, když tedy dnes máme trestnou činnost společností. Lichva je pro stát krátkodobě výhodná. Dlužník díky drastickým opatřením v podobě exekucí přináší daně, které by normálně z něj stát nedostal. Jak by někdo mohl donutit někoho, kdo nemá na zaplacení  pár tisíc nájmu, aby přišel o dům, byt, auto a nábytek a stát se s exekutorem o toto jmění podělil daňově?

Pokračovat na článek


Dlužník a věřitel – téměř manželský vztah

Často ani nevnímáme, že jsme vstoupili do zajímavého a velmi častého vztahu, kde jeden má povinnosti a druhý práva. Jeden něco dává a očekává dodržení určité dohodnuté podmínky a druhý řeší nějakou situaci, ke které půjčující nemá přímý vztah. Takový je běžný princip dluhu.VěřitelProtože toto slovo má základ ve slovesu věřit, je skutečně jakýmsi projevem víry. Důvěřovat se nevyplácí a přesto se půjčují peníze, věci i nemovitosti. Věřitel tak nemusí být jen naivním poskytovatelem. Naopak může využívat problémů zájemce o půjčení a stanovit si různě obtížné a nevýhodné podmínky. Nejpropracovanější systém půjčování má lichvář, který pomocí až vydíracích metod dokáže zhodnotit mnohonásobně svoji půjčku.DlužníkNepochybně je iniciátorem tohoto vztahu. A protože vztahy nejsou jen o číslech a údajích, do problému s nedostatkem peněz nebo jiných prostředků vstupují pocity. Dlužník si potřebuje pomoci z nějaké situace, která je pro něj svými silami nezvládnutelná. Samozřejmě si může půjčovat i zcela rozumově, kdy půjčka je levnější nebo výhodnější, než použití vlastních zdrojů. Většina dlužníků ale pociťuje a často i fakticky má nějakou nouzi. Proto se obrací na věřitele a očekává nějakou pomoc.KomplikacePři sjednání půjčky dochází k řadě různých pohledů na půjčení. Jinak věc vidí dlužník a jinak věřitel. Proto se uzavírají písemné smlouvy, aby byly podmínky jasně sjednané. A také se uvádí, že předchozí ústní jednání pozbývají uzavřením písemné dohody platnosti. Dluh je manželstvím na dobu určitou, protože jednou dojde ke dni, kdy se budou vztahy definitivně řešit a lámat. A tehdy při absenci smlouvy dochází k problémům. Jako v každém manželství obě strany vstupovaly do vztahu s jinými představami.Co je půjčkaNejjednodušší půjčkou jsou samozřejmě peníze. U peněz je možné přesně stanovit jejich výši s ohledem na dobu půjčení i na objem, který bude vrácen. Přesto ani peníze nemusejí mít jednoznačný charakter, protože mohou být v různých měnách nebo mohou vyjadřovat nějaký poměr. Vrácení peněz může být vázáno na splnění podmínek a jejich výše při vrácení tak nemusí mít prostý lineární charakter. A zcela jinou půjčkou je zboží, služba nebo nemateriální půjčka například vynálezu nebo autorského díla. Půjčovat si lze cokoliv a tady najednou vztah dlužníka a věřitele je velmi složitý.Zajištění dluhuV manželství se může jedna strana pojistit alespoň předmanželskou smlouvou. V průběhu manželství lze také oddělit majetek a peníze. Při půjčce je nutné také kromě přímého vztahu mezi dlužníkem a věřitelem (zvláště u příbuzných nebo známých) myslet na zajištění. A kupodivu by na to měly myslet obě strany. Věřitel potřebuje pokrýt svoji půjčku a procenta, která chce získat navíc. Dlužník si zase potřebuje chránit svůj majetek, aby neblokoval a nepřišel o víc, než měl v úmyslu na půjčku vynaložit. Zajištění je proto důležitým faktorem projednání a poskytnutí půjčky. Již při tomto jednání se ukáže, jak vážně strany myslí svoje vzájemné závazky a vztahy. Velké zajištění znamená nedůvěru věřitele a malé zase pravděpodobnost problémů se splacením.Písemná dohodaJak je patrné, k půjčení peněz a jakéhokoliv majetku by měla být uzavřena smlouva. I když laik uzavře nějakou neplatnou dohodu, bude pro něj mnohem snadnější u soudu nebo při jednání stran prokázat svoje tvrzení. A pokud dokáží oprostit svoje vztahy dlužník a věřitel od pocitů a vzájemných emotivních, příbuzenských nebo vztahových principů, je půjčení základem dobrého a kvalitního vztahu, který později nepřinese nejen nepříjemnosti s řešením půjčky, ale také se nestane zdrojem sporů o obsah a formu půjčky. Věřitel a dlužník by tedy měli hned na začátku vše přesně projednat. Pro půjčky se totiž rozešla mnohá manželství, rozeštvali příbuzní a zničily obchodní či majetkové vztahy.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Financování Řeckého dluhu na pokračování: teď se hledají investoři

Financování dluhy zatíženého Řecka se stává pro země světa doslova černou můrou. Ne, že by se nedostávalo peněz (sic!), ale není dne, kdy by se veřejnost nedozvěděla z médií nové cifry. A to ekonomům a strážcům finanční stability nahání strach.Svět už byl smířen s tím, že Řecko musí dostat peníze, ale zatímco světlo světa nejdříve spatřila částka 90 miliard euro, pak 120 miliard euro, nyní se už spekuluje o 130 miliardách eur.Komentátoři se proto ptají, kdo dá záruky nad tím, že poslední cifry jsou opravdu konečné? Novinkou také je, že dluhy Řecka by měli financovat privátní investoři. Netradiční „berlička“ však může podle ekonomických odborníků přidělat více starostí, než užitku, neboť není jasné, co to vlastně pro splácení dluhů bude znamenat. „Těžko říct, co to má přesně znamenat, například banky jsou také soukromými investory, ve smyslu nikoliv státními, jde tam spíše o to, že mezi návrhy na řešení řecké krize je navrhována něco jako "spoluúčast" věřitelů, například v tom smyslu že držitelé dluhopisů v době jejich splatnost budou nějakým způsobem donuceni opět nakoupit řecké dluhopisy,“ řekl ekonomický expert společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský. Podle něj je to však návrh dosti diskutabilní a omezuje svobodu rozhodování investorů.Buď, jak buď má už nyní Řecko, pokud bude druhý záchranný balík schválen, k dispozici více peněž, než mu bylo slíbeno loni v květnu. Zatímco první úvěrová linka evropských vlád a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahovala celkové výše 110 miliard eur, po druhém kole by měla země již mít od věřitelů k dispozici již 132 miliard eur. Skeptici proto říkají, že zatímco do řecké lodi už dnem proudem teče voda, na horní palubě se ještě veselí tančí a zpívá. A to je ještě ve hře 50 miliard eur, které má řecká vláda získat prodejem státního majetku. Jenže o detailech světových půjček se toho čtenáři moc nového nedozvědí.Zatímco experti a média rozebírají část záchranného plánu, který počítá s tím, že zhruba 30 miliard eur celkové sumy, kterou má Řecko získat, by mělo být výsledkem prodloužení splatnosti dluhopisů země, některé názory upozorňují na to, že zatažením nějakých individuálních privátních investorů do financování řeckého dluhu mohou vzniknout paradoxní situace. Třeba, když země své dluhy nesplatí. „Krajní řešení tak může být v podobě "převzetí" Řecka, jako by tomu bylo u akciové společnosti,“ vysvětlil Ondřej Moravanský. Analytik však míní, že taková úvaha je ovšem spíše z říše fantazie, nic extrémního v případě řeckého dluhu se totiž údajně čekat nedá. „Maximálně řecký bankrot, občanské nepokoje a podobné věci,“ dodává Moravanský. Agentura Blomberg však přesto na margo prodloužení lhůt splatnosti dluhopisů uvedla, že ne všechno bude snadné a průchozí. Zatímco Německo z pozice největší ekonomiky eurozóny opakovaně vystupovalo pro zapojení věřitelů ze soukromého sektoru, právě formou změny splatnosti dluhopisů, Evropská centrální banka (ECB) je rezolutně proti a ratingové agentury vyhrožují Řecku označením země nálepkou bankrot.

Pokračovat na článek


Co je to církevní majetek

Ústavní soud rozhoduje o stížnosti na vypsání bianco šeku církvím. Celý postup s navrácením majetku je podivný a má řadu nejasností. Je jasné, že na získání církevních majetků bude participovat mnoho příživníků a že dojde k převodům, které vyvolají oprávněné pochybnosti. Ale tak to možná někdo chtěl..Malá privatizaceNavrácení majetku církvím se dá srovnat s privatizací v 90.letech. Zase nikdo neví, co se vrací, jaký je k tomu nárok a kolik to stojí. Stát si zvykl, že v nepořádku se dokáží různí lidé dobře orientovat  a vytěžit z minima maximum. Neexistuje žádný soupis majetku, který se má vracet a nic nebude možné ověřit. To je podstata každého jednání se státním majetkem. Nikdy nezjistit o co jde a jak k tomu nakonec dotyčný přišel.Smlouvy jsou podepsányAby Ústavní soud neměl o čem rozhodovat, tak vláda již smlouvy s církvemi podepsala. I pokud by byl zákon zrušen, smlouvy platí nadále a prostě by se jen takový zákon upravil. Stát sice neměl právo smlouvy podepsat, protože věděl o žalobě. Ale podivně spěchal, aby přibližně 130 – 200 miliard majetku rozdal. Je tak plně jedno, jak Ústavní soud rozhodne, protože kdyby i takový zákon zrušil, tak se schválí jiný. Je to jako koupit mrtvému zimník.Občas se něco dozvímeNajednou se tak začnou objevovat různé zprávy o převodu pozemků, polí a domů. Již nyní si církve nárokují miliony hektarů půdy, která k žádné církevní činnosti není třeba. Církve nabývaly majetek v historii velmi podivným způsobem. Ale přes majetek nebožáků, kterým byl zkonfiskován, se dostaly k obrovskému vlivu. Jenomže politická strana,  jakou církev dnes je, má vliv i nadále. Popraveným šlechticům po Bílé Hoře se tak nic vracet nebude. A byly by to také miliardy.Politický vlivNa jednu stranu tedy vrácení majetku vypadá jako prosazení práva. Ovšem způsob, jakým byl učiněn, je výsměchem. Církev si nyní může žádat jakýkoliv majetek a rozhodovat o tom budou pouze úřady. Občan zase přijde o další díl své účasti na majetkovém podílu státu. Z církví se stanou obchodní společnosti, jejichž zástěrkou bude víra v Boha. Ve skutečnosti jde jen o vliv, moc a peníze. Nic jiného od církví nelze očekávat, tak to činily mnoho staletí. Jen to rozdání majetku mělo být jednoznačné a průhledné. Jenomže na vydání majetku církví se přece potřebuje přiživit ještě mnohý politik a úředník. A to je podstata a důvod neprůhledného systému vracení.       

Pokračovat na článek


Svět je místem spotřeby

Stále se ptáme kolik a všechny statistiky se radují nad zvyšováním svých absolutních čísel. Někdy se zdá, že nápor konzumenství nemůže tato planeta vydržet. Přesto se stále uplatňují takové pojmy jako trvalý růst a stagnace nebo deflace je hrozivý pojem, který prý nevěští nic dobrého.Zachování současného stavuA možná právě stav, jaký máme, by plně stačil. Opravdu je potřeba více aut v garážích a potom víc garáží a nakonec přecpané silnice a nedostatek peněz na důchody ekonomicky oprávněný? Kolik domů člověk může vlastnit, aby měl požitek z jejich využití? Dá se sprchovat každý den v jiné koupelně a v jiném pokoji luxusního domu. Potom je dům spíše hotelem. Zabezpečený člověk v podstatě dosáhl maxima svých potřeb. Má kde žít, kam jezdit na dovolenou, má dostatek jídla a k tomu velký výběr a nouzí s oblečením také netrpí. Současný stav v podstatě postačuje.Touha po majetkuČlověk je stále nespokojen. Když dosáhne snů, které nebral vážně, najednou chce víc. Chce si něco dokázat nebo se získávání majetku stane nějakou touhou, kterou neumí potlačit. Možná je to nemoc a vášeň, jakou mají hráči nebo dobrodruzi. Ale ti riskují všechno a koupí dalších majetků se neriskuje nic. Možná společnost vyžaduje stálý růst a vychloubání majetkem. Neobdivujeme totiž stabilní čísla, ale nějaký nárůst. Víc prodaných telefonů, triček, reklamy je nějak víc obdivováno než stabilita a trvalý zdroj příjmů.ZdražováníPodstatou touhy po majetku a trvalém růstu je představa bohatství. To je ale stále menší. S růstem objemu produkce se sice zdražuje, ale zdražuje každý. Zvyšují se platy, zdražují suroviny, rostou služby a náklady. Zdražování tak vyrovnává zisk, protože je reálně stejné jako před mnoha lety, ale číselně mnohem vyšší. Dnešní milion je nic proti milionu před 20 lety a milionář v 60.letech minulého století by si koupil za milion milionkrát víc, než dnes.Zastavme trvalý růst. Je to jen oblbování čísly. Nic neznamená a je jen berličkou údajné kvality. Ve skutečnosti s růstem přichází zdražení, které ten růst eliminuje. Nejdůležitějším prvkem hospodářství je stabilita. Pokud udržíme stejné ceny a stejnou produkci, stejné platy a důchody, budeme žít vyrovnaně. Trvalý růst je totiž nestabilitou, která vede ke krizím, bídě, úpadku a krizím. Každý úpadek byl totiž předznamenán vysokým a neoprávněným růstem.

Pokračovat na článek


Družstvo – forma společnosti pro bytové subjekty

Volně se stávat členem družstva a zase z družstva vystupovat činí tuto právní formu společnosti zajímavou pro bytové jednotky. Mnohem jednodušší je oceňování majetku a především nemusí docházet k neustálému zápisu a vymazání členů v Obchodním rejstříku. Založení družstvaDružstvo nemusí mít společenskou smlouvu jako u obchodních společností. Ta je nahrazena stanovami, které určují základní principy fungování a řízení družstva. K založení je potřeba alespoň 5 fyzických osob nebo 2 právnické. Družstvo musí mít základní jmění alespoň 50.000 Kč. Tyto prostředky mohou složit všichni členové družstva dohromady.Ocenění majetkuVětšinou se družstva zabývají správou nemovitosti, a proto ve svém majetku mají různé nemovitosti. Družstvo nemusí svůj majetek, který je vkladem, oceňovat znaleckým posudkem. Tím se zjednodušuje vstup člena bytového družstva. Majiteli tak stačí koupit byt, který je v majetku družstva a zapsat do katastru svůj členský podíl. Tím se družstvo může jednoduše starat o nemovitosti a zároveň není ztížena možnost změny vlastnictví.Ustavující schůzeRozhodnutí o založení družstva je v podstatě organizační otázkou. Je potřeba vyřešit výši počátečního jmění, která se obvykle stanovuje podle kupní nebo tržní ceny nemovitosti. Na ustavující schůzi musí dojít ke schválení stanov a vytvoření orgánů družstva. Družstvo řídí představenstvo, které je zodpovědné kontrolní komisi.Stanovy družstvaJako u každé společnosti musí stanovy obsahovat jméno a sídlo družstva a předmět podnikání. Pokud družstvo bude podnikat v oblasti, ke které je potřeba živnostenské oprávnění, musejí si je opatřit a pokud podniká v oblasti, která patří do výkonu podnikatelské činnosti fyzických osob, musí prokázat oprávnění těchto osob podnikat. Podstatnou záležitostí, která je vlastně podstatou vzniku družstva je způsob vzniku a zániku členství ve družstvu a tím i práva a povinnosti členů a to ve vztahu k družstvu a naopak.Výše vkladuStanovy musejí určit nejen základní vklad a jeho splacení, ale pozdější nakládání s vkladem, především v oblasti zániku nebo vzniku členství. Aby člen družstva, který si například koupí byt, věděl, jak získá majetková práva a jak jich pozbude. Pro bytová družstva je tato podmínka zásadní a každý, kdo si družstevní byt kupuje, by se měl seznámit se stanovami.Činnost družstvaProtože družstvo řídí představenstvo, musí být ve stanovách určen způsob volby, druh orgánů, počet členů a jejich funkční období. V tomto směru je zákon benevolentní a umožňuje různé možnosti a to jak s délkou funkčního období, tak také s počty hlasů na zvolení a způsobu činnosti. Stanovy družstva jsou na druhou stranu mnohem obsažnější než společenské smlouvy, protože řeší prakticky všechny otázky fungování společnosti.Hospodaření družstvaJako každá společnost, družstvo musí ve stanovách určit, jak rozdělí zisk nebo uhradí ztrátu. Může tak být třeba prodejem majetku nebo snížením jmění, což by měl družstevník znát. Pokud družstvo zkrachuje, může být také prodán jeho majetek, tedy byty družstevníků. Družstvo má povinnost z 10 % ročního zisku vytvářet rezervní fond až do splacení poloviny základního jmění.Družstvo je skutečným sdružením občanů, které si může určit vlastní pravidla. Hodí se pro bytové záležitosti, protože spravuje majetek, tedy udržuje a opravuje nemovitosti, účtuje energie a navrhuje, jak nakládat s majetkem. Každý družstevník může mít jeden hlas, pokud stanovy neurčují jinak.

Pokračovat na článek


Úřad pro zastupování státu – majetek se musí chránit

Po divokých 90. létech zjistil stát, že se sice zbavil nepotřebného balastu v podobě lukrativních podniků a nemovitostí, ale že mu přece jen něco zůstalo. Kromě toho stát potřebuje orgán, který se vypořádá s majetkem v trestním řízení a také neznámý majetek.Neznámý majitelVlastnictví k nemovitostem je pro někoho velice citlivá a důležitá životní situace. Přesto existují tisíce nemovitostí, které  majitele nemají. Důvodem jsou jednak politické změny za posledních desetiletí a také různá opatření státu. Za komunizmu se nevedla tak přísná a podrobná evidence vlastnictví. Majetek byl takzvaně všech a měl minimální hodnotu. Družstva neměla zapsané pozemky, budovy, podniky neevidovaly nemovitosti a lidé emigrovali a umírali. Nikdo neřešil majetkové otázky.Propadnutí státuStát má jedno výsadní právo. To je mu dané zákonem i přirozeným během věcí. Na stát přechází majetek tam, kde nejsou nebo se nepřihlásili dědicové. Lačných dědiců známe mnoho, ale jsou i takoví, kteří o majetku nevědí, nezajímají se o něj nebo prostě vůbec neexistují. Při emigraci nechali lidé svoje nemovitosti zapsané na sebe a dodnes v záznamech figurují. Stejně tak válka a privatizace přinesly velké změny, které nestačil byrokratický katastr zvládnout. A mnozí ani žádné změny neprovedli.Neznámý majitelPokud Úřad zjistí neznámý majetek, má možnost jej vyvlastnit. Zjištění ale není snadné. Přes všechny elektronické systémy a hlášení finančním úřadům, se majetek těžce dohledává. Jedná se totiž o stovky tisíc případů. Hlavně u pozemků, které lidé opustili a již se k nim nikdy nevrátili. Pozemky mohou být součástí podniků, které  netuší problém. Pokud nevznikne potřeba nějak s majetkem naložit, nic se neděje. Úřad tak dohledal v letech 2006 – 2012 kolem 9.000 nemovitostí.Trestní řízeníÚZSVM sídlí v budovách krajských soudů. Má tak blízko k zajištěnému majetku v trestním řízení. Po blokaci třeba nábytku, počítačů nebo aut se musí Úřad postarat o jejich udržování. Jinak by mohly být vymáhány škody. Proto je často zástupce Úřadu účastníkem trestního řízení. A pokud majetek propadne, musí jej fakticky převést. Úřad je tak správcem státu a vyřizuje majetkové záležitosti. Propadnutý majetek prodává formou dražby a každý se může dražebního jednání zúčastnit. Ale pořádek v nemovitostech nastolí Úřad až za mnoho let. Vznikl v roce 2002 a to je příliš krátká doba na nápravu předchozích pochybení.   

Pokračovat na článek


Za pokladem se nemusí jen do cizích zemí

Nalézt nějakou věc a odevzdat ji patří k povinnostem slušného člověka. Mnoho z nás zažilo případ, kdy se ztratila peněženka s doklady a běhání po úřadech zabralo řadu dní a stálo nemalé prostředky. Proto je každý nálezce vítán. Pokud tedy svůj nález odevzdá.Hliněný hrnecV zemi je určitě ukryto mnoho pokladů a hledači používají různé techniky na jejich získání a objevení. Proto se občas stane, že se najde vzácná památka vysoké hodnoty. Tentokrát se našel hrnec mincí v hodnotě nejméně milion korun. Říká se, že peníze jsou anonymní, ale týká se to jen současných peněz. Tolary, groše, krejcary a denáry jsou tak málo v oběhu, že se jimi jen tak nedá platit. A nejsou už vůbec anonymní. Doplatili na to i hledači, kteří 90 % státu dát nechtěli.Zákon na straně zapomnětlivýchPokud někdo najde nějakou věc, musí ji odevzdat. Podle současného práva všechno někomu patří, a proto si nemůžete jen tak ležící věci přisvojovat. Bohužel někteří nepřizpůsobiví občané považují ležící věci za kořist, která jim po právu připadla. Někteří dokonce takové „zapomenuté“ věci přímo vyhledávají. Jaké mají právo na nález, ale netuší (někteří tuší, ale nedávají to najevo). Již námahu se zvednutím cizí peněženky považují za tak důležitou a obtížnou, že chtějí celý nález a provolávají se za vlastníky. Správně ovšem musejí na úřad, kde nález nahlásí a čeká je jisté zdržení.Zákon nespěcháNa vydání věci má její původní vlastník dobu jednoho roku. Takže rok si musí nálezce počkat na případnou odměnu. Pokud nález neohlásí a přijde se na to, má nárok jen na trestní řízení. Když se rok nic neděje, musí nějaký úřad prohlásit, že se vlastník nepřihlásil. Ani potom se nestává nálezce majitelem věcí nebo peněz. Nalezený předmět propadne komu jinému než státu. Dalo by se očekávat, že za toto čekání a dobrotu bude nálezce odměněn. Stát přišel zdarma k majetku, ale nemíní ho vydat. Stejně jako osoba, která předmět ztratila, dá po roce čekání nálezné ve výši 10 %.Kde vzít poctivceJak je vidět, tak nikdo příliš poctivé občany nestimuluje. Stát si zachovává svoji pozici všeberoucího úředníka a klidně si nechá 90 %. A to ještě může dojít k problémům se samotným zaplacením. Na těch 10 % má nálezce nárok jen 3 roky. Když nic nedostane, musí se soudit. Nalezený předmět se odevzdává obci, kde byl předmět nalezen. Pokud se vydáte na policii, může s vámi sepsat protokol, věc převzít a poté ji stejně postoupí obecnímu úřadu. Takže je lepší se vydat případně na úřad sám.Zjištění hodnotyU peněz je většinou hodnota jasná. Ale ty se nikde neválejí samotné. A historické mince už vůbec ne. Proto je dobré se jich zbavit. Buď je znovu zakopat, nebo raději opravdu odnést na úřad. Kromě nálezného máte nárok také na úhradu nákladů, což je třeba cestovné. Pokud nalezenou věc odevzdáte přímo majiteli, měl by vám vyplatit 10 % sám. Někomu se nebude chtít dávat 10 %, a tak s tím může být dost problémů. Jinak si můžete přiměřenou část nalezených peněz ponechat v podstatě sami, protože zákon umožňuje vzít do zástavy věc odpovídající dluhu. Jedině je otázkou, jak naložit s hodnotou majetkovou. Jakou má cenu?  To není tak jednoduché, ale právo je na straně nálezce. Cena musí být vyčíslena třeba i s historickou hodnotou.Pozor na trestyNálezce si musí dát pozor na různé trestně právní souvislosti. Nevrácení nalezené věci se trestá jako krádež. Pokud najdete 5 milionů korun v jakékoliv podobě (zlato, šperky atd.) může vás potkat až 8 let kriminálu. Při představě, že najdete nabitou peněženku nebo nabitý kufřík s milionem dolarů, nemusíte vůbec jásat. Tedy pokud vám stačí 10 %, tak máte alespoň útěchu. Jenom si dejte pozor, aby při nelezení a nesení předmětu někdo vaši snahu o vrácení nepochopil zcela jinak. To by mohl být docela malér.

Pokračovat na článek


Změny zákonů – obvyklá kratochvíle poslanců

 Nepřetržité změny zákonů vnášejí stále větší chaos do právního systému. Občan již dávno nemůže plnit obligátní heslo, že neznalost zákonů neomlouvá.  Znalost zákonů nemají ani specialisté v čele se soudci, státními zástupci a advokáty. Stát se obklopil tolika předpisy, že hradba práva brání běžnému životu a podnikání.Změna zákonaZměnit zákon není jen otázka nějaké nápravy stavu, změny formulace nebo problému, který se objeví v aplikaci zákona. S jakoukoliv změnou přichází dominový efekt, který změní také návazné právní normy. Pro jedno opomenutí nebo chybu zákonodárců se mění desítky jiných zákonných norem. Je jasné, že tyto chyby a přehmaty stojí daňové poplatníky spoustu peněz. A nejen na platy poslanců a jejich výdaje, ale také na úředníky a právní kanceláře, které na úpravě zákonů pracují. A nejhorší je dopad na rozpočty občanů a společností. Odpovědnost zákonodárců je ale nulová.Investiční fondy a společnostiZastaralý zákon o investičních fondech a společnostech byl mnohokrát novelizován. V předchozích variantách se mohl investiční fond spravovat sám nebo byl spravován investiční společností. Právě investiční společnosti stály za nepotrestanými podvody v investičních fondech, kdy si dokázaly pomocí smlouvy o obhospodařování fondu a při malém podílu na majetku fondu v akciích, pomoci ke značnému prospěchu. Prostě si účtovaly velké náklady, nevýhodně prodávaly a nakupovaly akcie nebo prostě nechaly majetek zmizet přes nějakou nastrčenou společnost nebo bílého koně. Proto se změnil zákon a činnost investičních společností se měla stát více průhlednou a dosáhlo se různých zákazů a nařízení ke kontrole a činnosti těchto společností. Bylo ovšem po privatizaci a opatření přišlo pozdě.Nový zákonPo desítkách novelizací se tedy zákonodárci rozhodli vytvořit nový zákon. Ten starý byl z roku 2004. Za 20 let tak došlo k zásadním změnám zákonů o investování nejméně 10 x a další zákon na tom nebude časem lépe. Nový zákon tak nově upravuje způsob hospodaření mezi fondy a společnostmi, jejich administrativní řízení a má zachovat regulaci investičního prostředí, jak se zatím vžila. Dohled České národní banky má být více zaměřen na takzvané systémové riziko. Což znamená, že se ČNB bude zajímat jen o fondy, kde o něco jde. Fondy s hodnotou do cca 2,5 miliardy majetku budou vyjmuty z dohledu. Otvírá se tak opět prostor pro tunelářství. Nový zákon má také oddělit hospodaření fondu přes investiční společnost a administraci – tedy byrokracii s fondem spojenou.Rizika zákonaZákon nic dobrého nepřinese a bude znamenat možné problémy a nepochopení ze strany investorů. Přestože investiční fondy obhospodařují poměrně velký majetek, ve srovnání s vyspělými zeměmi je investiční prostředí v ČR na nízké úrovni. Důvěra se totiž dlouho a těžce získává a lehce ztrácí. Nový zákon nebude jako obvykle běžnému občanovi pochopitelný a bude znamenat jen jakousi administrativní mlhu, ve které se nikdo nevyzná. Je tedy zbytečný a zcela nepotřebný.Změna zákona ale není jen změnou normy. Nový zákon, který má ušetřit práci ČNB a jejím přepláceným úředníkům, mění mnoho dalších zákonů. Jen namátkou dojde ke změnám Občanského zákoníku (tedy toho, který teprve v roce 2014 začne platit), Zákonu o ČNB, Občanském soudním řádu, Zákonu o bankách, Zákonu o daních z příjmů a Zákonů o živnostenském podnikání, penzijním připojištění, daních z příjmů, o spořitelních a úvěrních družstvech, dohledu nad kapitálovým trhem, finančním arbitrovi, DPH atd. Celkem se musí změnit či upravit 32 zákonných norem, na které navazují vyhlášky. Takže další zákon a další změna, která je zbytečná a opět bude znamenat menší zájem investorů a neschopnost občanů orientovat se v zákonech.

Pokračovat na článek