Notice: Undefined variable: ub in /home/slavikz44/web/financevbezpeci.cz/public_html/application/classes/stalk.php on line 146

Notice: Undefined variable: ub in /home/slavikz44/web/financevbezpeci.cz/public_html/application/classes/stalk.php on line 153

Deprecated: strripos(): Non-string needles will be interpreted as strings in the future. Use an explicit chr() call to preserve the current behavior in /home/slavikz44/web/financevbezpeci.cz/public_html/application/classes/stalk.php on line 153
INFLACE | FinancevBezpečí.cz

Výsledky vyhledávání pro dotaz inflace

Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Reálná diskontní míra, nominální diskontní míra, reálná úroková míra, nominální úroková míra, míra inflace

Reálná a nominální diskontní míra Nominální míra výnosuV kapitole náklady peněz (kapitálu) jsme uvedli problematiku inflace a její vliv na míru výnosu. Shrneme-li, inflace znehodnocuje budoucí výnos a investořiv rámci svého požadovaného budoucího výnosu její vliv do svých očekávání promítají. Jejich očekávaná míra výnosu tak obsahuje složku nazvanou očekávaná míra inflace. Taková výnosová míra se nazývá nominální výnosová míra, resp. nominální diskontní sazba, reprezentující, jak už víme, náklady obětované příležitosti alternativní investice.Reálná výnosová míraReálnou výnosovou mírou pak rozumíme tu část výnosové míry, bez této prémie (přirážky) očekávané inflace. Pokud by inflace neexistovala, resp. byla by dlouhodobě nulová, investoři by neměli důvod očekávat do budoucna nárůst cen a očekávaná inflace by bylarovna nule. V takové situaci by nebyl rozdíl mezi reálnou a nominální mírou.Stejnou optikou můžeme nahlížet na očekávané budoucí peněžní částky v budoucnu. Buď uvažujeme o budoucích částkách v jejich nominální výši, tj. včetně inflace nebo v reálné výši s vyloučením inflace. Možná jste slyšeli o nominálním a reálném hrubém domácím produktu (HDP)nebo mzdách. Pokud roste nominální HDP, je to sice hezké, nicméně jeho růst je popoháněn i složkou inflace, což není z hlediska reálného výkonu země podstatné. Může se dokonce stát, že HDP sice roste, ale jeho růst je způsoben právě jen inflací, jejíž velké hodnoty nejsou pro ekonomikuprospěšné. Teprve pokud vyloučíme vliv inflace, lze posoudit, jestli naše země skutečně "reálně" roste. Pak se jedná o růst reálného HDP.Příklad 1Pokud požadujeme za rok z investované tisícikoruny celkový úrok 5% (očekáváme, že inflace bude jen 2%), jaký očekáváme náš reálný výnos? Pokud v průběhu roku ale inflace vystřelí na 7%, jaký bude za rok náš skutečně dosažený (reálný) výnos?Ze zadání plyne, že celkem dostaneme za rok 1000*1,05= 1050 Kč. Z toho ale tvoří 2% inflace, která nás z celkového výnosu "okrádá". Budoucí hodnota peněz bude zkrátka podle naší domněnky o 2% nižší. Vzpomeňme si na časovou hodnotu peněz a její výpočet. Z hlediska dnešní "reálné" hodnoty tedy bude náš budoucí "čistý" (reálný) příjem pouze 1050 Kč / (1 + 2%) = 1029,4 Kč.Matematicky lze tento propočet vyjádřit v souladu s rovnicí 1. Očekávaná reálná výnosová míra tak činí cca. 2,94%, tj. 1029,4 Kč/1000 Kč.Rovnice 1: Reálná a nominální výnosová míra Pokud se podíváme na skutečně dosažený výnos ke konci příštího roku, v důsledku vysoké skutečné inflace je naše požadovaná výnosová míra nižší a my reálně tratíme. 1000(1,05)/(1,07)= 981,3 Kč. Míra výnosu by tak byla -1,87%.Z hlediska našeho budoucího posuzování investic na těchto stránkách, je velmi důležité mít neustále na paměti, s jakými budoucími očekávanými částkami pracujeme. Pokud půjde o částky,které předpokládáme na úrovni dnešních cen a do jejich výše tak nepromítneme očekávanou inflaci, pak musíme pro diskontování použít reálnou diskontní sazbu. Pak bychom kalkulovali s reálnou bezrizikovou výnosovou mírou (její výše se uvádí v podmínkách USA mezi 2% a 4%) a tržní prémií za riziko také v nižších hodnotách snížených oproti nominálnímu vyjádření o očekávanou inflaci. V praxi se ale operuje téměř výlučně s nominálními hodnotami. Banky v rámci svých úrokových sazeb již očekávanou míru inflace zahrnují a rovněž požadované míry výnosů vlastního kapitálu bývají prezentovány v nominálních hodnotách, tj. včetně očekávané míry inflace. Navíc ve prospěch kalkulací v nominálních hodnotách hovoří i fakt, že pokud budeme kalkulovat v budoucnosti v business cases s různými cenami na vstupech (náklady) jejich míra inflace se může lišit od očekávaného růstu našich cen na výstupu. I tato skutečnost favorizuje analýzy v nominálním vyjádření.

Pokračovat na článek


Optimalizace nákladů, minimalizace nákladů, finanční posuzování investic

Optimalizace nákladů V předchozí kapitole jsme si ukázali základní techniku při tvorbě business cases a finanční logiku, která jejich tvorbu a hodnocení doprovází. V této kapitole si ukážeme další důležitý krok a tím je posouzení finančně optimální varianty z hlediska minimalizacefinančních nákladů. Jinými slovy půjde o situace, kdy máme dva nebo několik způsobů, jak určitý proces zabezpečit a nás zajímá, který z těchto způsobů bude pro nás finančně optimální. Typickým případem může být úvaha o změně technologie výroby, kdy posuzujeme, zda investicedo nového způsobu i přes své finanční náklady bude nakonec (v důsledku budoucích diskontovaných úspor) "levnější", než je současný způsob fungování.Posuzujeme-li alternativní varianty k dosažení téhož výkonu, pak vlastně posuzujeme pouze jejich nákladovou stránku, neboť výstup bude v obou případech neměnný. Jindy může jít o situaci, kdy uvažovaná varianta oproti stávající kromě změny nákladů (resp. peněžních výdajů)vyvolá i odlišnou úroveň výstupu (příjmů). V takové situaci půjde o komplexní business case srovnávající obě varianty jak na straně peněžních příjmů tak výdajů.V této kapitole se budeme věnovat prvnímu typu, kdy požadujeme zachovat stávající úroveň na výstupu a jde nám primárně o otázku úspory nákladů. Budeme tedy posuzovat obě varianty z hlediska výše diskontovaných peněžních výdajů v budoucnu. Pro bližší seznámenídokreslení tohoto typu finanční analýzy uveďme následující situaci.Zadání pro analýzu pomocí business caseJako vlastník firmy, která vyrábí určitý typ součástky do auta, uvažujete v rámci zefektivnění výstupní kontroly výrobků o investici do nového stroje, který vám byl představen na veletrhu. Tento stroj skenuje kvalitu finální produkce na výrobních pásech. Tuto činnost dosud zabezpečujídva pracovníci. Mzda každého zaměstnance činí 20 tis. Kč hrubého měsíčně. Po dobu dovolené (1 měsíc) zabezpečujete jejich činnost externě za tutéž hrubou mzdu. Předpokládáte, že průměrná mzda těchto zaměstnanců bude do budoucna koncem každého roku indexována (navýšena) podle inflace plus 1% navíc.Počítáte s průměrnou inflací 2,5% ročně. Korporátní daňová sazba je 20%. Pokud jde o stroj, jeho současná cena činí 1,8 mil. Kč. Co se týká úvěru na tento stroj, od banky plánujete úvěr na 6 let ve výši 800 tis. Kč při sazbě 10% a měsíčních rovnoměrných splátkách. Zbylou částku uhradíte z vlastních zdrojů. Výši WACC pro tento projekt jste stanovili na 15%. (Banka totiž požaduje 10% úrok (netto 8% po zahrnutí daňového štítu) a její účetní podíl na financování činí 44,4% (0,8 mil. / 1,8 mil.) při naší požadované míře výnosu něco nad 20%, proto odhadujeme WACC kolem 15%). Pokud jde o náklady na spotřebu elektřiny, tu jste podle údajů od výrobce, využití stroje a současné ceny elektřiny odhadli na 55 tis. Kč ročně. Dnešní náklady na údržbu a opravy odhadujete ve výši 30 tis. Kč ročně, nicméně první dva roky po dobu záruky budou pochopitelně nulové. Při schůzce s výrobcem vám bylo sděleno, že obvyklá morální i technická životnost stroje činí 8 let i více. Jste však maximálně konzervativní a proto kalkulujete pouze s 6 roky a předpokládáte,že po 6 letech se vám stroj podaří prodat jen za cenu 20 tis. Kč (cena obvyklá na trhu takto starého vybavení dnes). Plánujete lineární účetní odpisy. Zrychlené daňové odpisy v rámci 2. odpisové skupiny budou činit 300 tis., 500 tis., 400 tis., 300 tis., 200 tis. a 100 tis. Kč. Bude investice do stroje z finančního pohledu krok správným směrem?V předchozích kapitolách jsem vám zmínil požadavek inkrementálního přístupu. Nastal čas si tento požadavek více ozřejmit. Inkrementální metoda je nutně spojena se srovnáváním variant. Rozdíl dvou variant je onen inkrement.Ke každé variantě pak lze v zásadě přistoupit samostatně, tj. vypočítat související diskontované peněžní toky v každé z nich a vypočítat čistou současnou hodnotu (ČSH) pro každou variantu zvlášť. Obě ČSH pak vzájemně srovnáme. Druhou, rychlejší, ale na chybu náchylnější variantou je vytvořit rovnou jediný model (business case), který již přímo s rozdílem (inkrementem) peněžních toků obou variant pracuje. Jak jsem řekl, jde o frekventovanější postup, neboť ušetří čas a námahu s tvorbou business case každé posuzované varianty zvlášť, nicméně je náchylnější na chybu.My si ukážeme pouze první postup, tj. vypracujeme samostatný model vývoje pro každou variantu zvlášť. Pokud budete umět správně postavit každý business case samostatně, můžete se pokusit vytvořit jediný přírůstkový (inkrementální) business case, v němž jsou zobrazeny jen rozdílové položky.

Pokračovat na článek


časová hodnota peněz, výnosová míra, míra výnosu, trh peněz

Výnosová míra, rovnováha na trhu peněz Výnosová míraVýnosová míra je opačná strana téže mince, pokud se bavíme o nákladech kapitálu. To už jsme v předchozí kapitole jasně naznačili. Pro formální komplexnost rovnice 1 udává její obecnou rovnici.V předchozí kapitole věnované nákladům kapitálu jsme mimo jiné řekli, že požadovaný výnos tím, kdo peníze (kapitál) půjčuje, v sobě vždy zahrnuje takovou část, která slouží k pokrytí jeho obavy z rizika, kromě ostatních zmiňovaných faktorů (očekávaná inflace, prémie za likviditu, preference dnešní spotřeby). Také v ekonomické a finanční teorii se dočtete o tom, že výnosová míra v sobě zahrnuje tu část, která znamená tzv. bezrizikovoumíru výnosu a nám již známou druhou část, nazývanou prémie za riziko. Rizikovou přirážku (prémii) jsme zmínili u nákladů na peníze (kapitál) a tudíž bude figurovat i u výnosové míry, protože pohled na výnosovou míru je pohledem na náklady kapitálu opačného subjektu transakce půjčení finančních zdrojů.Pro zvídavce na tomto místě ještě uvedu, že ona bezriziková výnosová míra je považována za relativně stálou a bývá ztotožňována s výnosem něčeho, kde existuje minimální riziko. Standardně uváděným příkladem bývají státní pokladniční poukázky(nejčastěji USA), jejichž výnosnost (v nominálním vyjádření včetně očekávané inflace) se dlouhodoběji v nedávné minulosti pohybovala kolem 5% (dlouhodobě mezi 4-8% vlivem výkyvů hospodářských cyklů a s nimi spojené inflační prémie). Pokud bychom z této bezrizikové míry očekávanou inflaci vyloučili, hovořili bychom o tzv. reálné bezrizikové míře výnosu, jak si ukážeme v kapitole reálná a nominální míra. Její odhadovaná hodnota se pak podle řady autorů pohybuje někde kolem 2,5%.Výše uvedené hodnoty však berte s odstupem, neboť různí autoři se ve svých stanoviscích různě liší.Jakákoliv vyšší výnosová míra je pak dosažena onou prémií za riziko a případně dalšími již zmiňovanými přirážkami. Mějte neustále na paměti, že jde o zrcadlový pohledna totéž, jako byly náklady peněz v minulé kapitole. Oba pohledy (z hlediska nákladů v minulé kapitole i výnosů peněz v této kapitole) na cenu peněz jdou jen z opačného úhlu. Nákladem bude pro toho, kdo si půjčuje, výnosem pro toho, kdo půjčuje. To, co stojí za určováním, jaká je rovnovážná cena na trhu peněz (a ta modelově působí i na rovnováhu trhu ostatních finančních aktiv jako jsou třeba burzy, trhy s dluhopisy či bankovní trh), projdeme v následujícím textu.Rovnováha na trhu peněz (kapitálu)V této části si v krátkosti povíme něco málo o tom, jak zmiňovaní velcí (mezinárodní) hráči, kteří ovlivňují rovnovážnou cenu peněz (kapitálu) svým chováním na její velikost působí. Současně z minulé kapitoly připomeňme, že trh peněz (respektive volných peněžních zůstatků, které můžeme nějakým způsobem investovat) je propojen s ostatními trhy finančních aktiv (kapitálu). Z hlediska kapitálových trhů znamená nabídka volných peněžních prostředků nutně poptávku po akciích, dluhopisech, bankovních vkladech a podobně. Když totiž kupuji (tedy "poptávám") akcii, dluhopis nebo vkládám peníze na termínovaný vklad, nabízím za to své volné peníze a naopak, pokud akcie prodávám (nabízím), poptávám za ně peníze. Použijeme k tomu graf nabídky a poptávky po tomto kapitálu (penězích), jak jej standardně používají ekonomové.Na obrázku 1 vidíme velice zjednodušeně, jak v tomto případě konkrétně na trhu s volnými peněžními prostředky k investování vzniká rovnovážná úroková míra. Jak jsme řekli v minulé kapitole, obyčejní smrtelníci jako vy a já těžko ovlivníme její výši. Od toho tu jsou mnohem mocnější hráči z řad silných nadnárodních subjektů, centrálních bank ale i vlád. Nicméněkaždý z nás její výši spoluutváří, ač naprosto neznatelným vlivem. Bod A představuje původní rovnovážnou úroveň při dané nabídce a poptávce po penězích všech, kdo na tento trh vstupují. Pokud budete své peníze někomu půjčovat, budete součástí nabídky, pokud je budete poptávat, budete součástí poptávky. Nabídka volných peněžních prostředkůZačněme nabídkou, která je hlavním ekonomickým proudem vnímána jako rostoucí funkcí množství peněz (tj. na obrázku je zjednodušeně zobrazena jako rostoucí přímka). Vysvětlit bychom to mohli tak, že pokud mají při nezměněných podmínkáchvšichni ti, co nabízejí peníze nabídnout ještě více ze svých zdrojů, musí být motivováni vyšším výnosem, tj. v tomto případě úrokovou sazbou. Nebo z pohledu implicitních nákladů držby peněz tak, že pokud rostou výnosové míry (tedy i úroky) v ekonomice, držba peněz se stává hodně "nákladná", protože přicházíme o tyto potenciální vyšší výnosy (v následující kapitole se seznámíme s pojmem náklady obětované příležitosti). Z tohoto důvodu budeme motivováni s rostoucí úrokovou mírou naše disponibilní (volné) peněžní prostředky ještě více investovat a nabízet je na některém z kapitálových trhů, které jsme dříve uvedli. Tzv. "volné" peníze držíme proto, abychom měli peníze k dispozici pro každodenní transakce. Čím ale budou v bankách vyšší úroky, tím více budeme motivováni takových peněz nabízet jako investici (např. je převedeme na termínované vklady u bank, do dluhopisů atp.), abychom vydělali. Toto je vysvětlení rostoucí přímky. Proti tomu pokud se na trhu s penězi objeví nenadále další silní hráči, kteří budou své peníze nabízet, povede to k růstu nabídky, která je znázorněna šipkou vpravo a vyšší nabídkaje znázorněna modrou rostoucí přímkou. Pokud roste nabídka, posouvá se křivka (přímka) nabídky vpravo.Ještě jednou, posunem po křivce nabídky nahoru dochází na spodní horizontální ose k růstu nabízeného množství peněz k půjčení, ale to jen za vyšší úrok (posouváme se totiž podél rostoucí přímky nabídky současně vzhůru a doprava). Jdeo růst nabízeného množství peněz, který je vysvětlován vyšším výnosem (úrokem), který když nabídneme peníze, které nám nic nevydělávají a zainvestujeme je třeba na termínovaný vklad, do firemních dluhopisů nebo do akcií, vyděláme. Čím vyšší je úrok, tím nás to láká držet méně těchto volných, "nevydělávajících" peněz. Pokud se ale na trhu objeví noví hráči, kteří nabízí peníze k půjčení, to znamená, že roste počet nabízejících své peníze k investování na kapitálových trzích a roste tedy i celková nabízená suma, posouvá se celá rostoucí křivka vpravo. Logicky, pokud bude na trhu více nabízejících peníze, bude možné získat více peněz k vypůjčení, aniž by museli příjemci těchto peněz platit vyšší úroky (posun podél horní šipky na obrázku). Při nezměněné klesající poptávce pak růstem nabídky dojde dokonce k poklesu úrokové sazby (posun z bodu A do B).Poptávka po volných peněžních zdrojíchPokud jde o poptávku, půjde prakticky o totéž, jen zrcadlově. Poptávka po penězích je klesající. Důvodem je fakt, že pokud budete poptávat peníze, za nižší úrokovou sazbu si jich půjčíte více, protože budou levnější a při daném firemním budgetu si tak můžete půjčit více. Naopak, pokud budou úroky vysoké, tolik si jich půjčit nebudete moci. Posouváme se po klesající křivce poptávky. I zde se posun pokřivce označuje jako růst nebo pokles poptávaného množství peněz.Růst poptávky pak znamená, že se vedle vás objeví na trhu řady dalších podnikatelů, kteří budou chtít půjčit peníze. Pak se celá křivka posune vpravo do červené přímky (posun z bodu A do bodu C). Výše v textu o nabídce jsme uvedli, že jejím růstem klesá úroková sazba a roste množství volných peněžních prostředků (nabízených i poptávaných v době M na horizontální ose) z bodu A do bodu B. Naopak, při růstu poptávkypo penězích sice také roste rovnovážné množství nabízených a poptávaných peněz (bod M na horizontální ose) na trhu, nicméně při vyšší úrokové míře.Vzájemným pohybem obou křivek je neustále na trhu určována rovnováha v jejich průsečíku. Růst nabídky peněz při nezměněné poptávce po penězích vede k poklesu úrokových sazeb, pokles nabídky peněz obráceně k jejich růstu (pokles nabídky znamená posun křivky nabídky doleva). Naopak růst poptávky po penězích při nezměněné nabídce způsobuje tlak na růst ceny peněz pro vypůjčení (úrokových sazeb). Opačně její pokles (posun doleva) tlačí na pokles úrokových sazeb. Pochopitelně v realitě dochází jakoby k posunům obou křivek současně tak, jak se mění situace na straně nabízejících i poptávajících finanční zdroje. Na závěrještě zmíním, že na stejném principu fungují trhy i s ostatními aktivy. Na základě naprosto stejné logiky nabídky a poptávky, jako jsme teď ukázali, lze odvodit i chování ceny a tedy i inflaci chleba v předchozí kapitole.Zde je vidět propojení mezi trhem peněz a ostatními finančními trhy (trhy ostatních finančních aktiv). Jde o spojené nádoby. Pokud někdo nabízí akcie k prodeji, tlačí na pokles jejich cen (zvyšuje nabídku a ta tlačí cenu akcií směrem dolů - logika je naprosto stejná jako na trhu peněz). Současně jejich prodejem zvyšuje poptávku po penězích a tím i jejich cenu, tedy úrokovou mírupodle výše uvedeného obrázku. Takto utržené peníze z prodeje pak může investovat jinak, například na termínovaný účet. Pak dotyčný stojí na straně nabídky volných peněžních prostředků a poptává bankovní úvěr. Naopak kupující, kteří skupují akcie nebo dluhopisy nabízí volné peněžní prostředky (tlačí na pokles úrokové míry) a kupují tato aktiva (akcie) s efektem tlaku na růst jejich cen (roste poptávka po akciích). Pakliže je dosaženo rovnováhy na trhu peněz, nabídka volných peněz a poptávka po nich jsou stabilní, budou v rovnováze i ostatní kapitálové trhy. To je ovšem pouze teorií, v realitě dochází k neustálým změnám, takže o nějaké dlouhodobější rovnováze nemůže být pochopitelně řeč.

Pokračovat na článek


Diskontní míra

Úvod do sekce diskontní míra Diskontní míra ovlivňuje výši současné hodnoty budoucích peněz, to již víme. Čím bude vyšší (v důsledku výše rizika a naší averze k němu, očekávané inflace, prémie za likviditu atd. v kapitole náklady peněz (kapitálu)), tím nižší bude hodnota budoucích peněžních toků. Pokud budeme později posuzovat možné investice,budou naše závěry kromě výše odhadovaných očekávaných budoucích částek kriticky závislé rovněž na výši diskontní sazby! Proto je problematika jejího stanovení velice důležitá. Současně ale teorie kolem její determinace není nikterak jednoduchá a troufám si říci,že v mnoha ohledech stojí na dosti tenkém ledě co do faktického a prakticky realizovatelného určení její výše. V praxi velkých firem je proto její výše (konkrétně průměrných vážených nákladů kapitálu) zpravidla odhadována z mé zkušenosti nejčastěji v rozmezí 10% - 15%. S řadou obtíží se finančníci musí potýkat, pokud mají určit očekávanou výnosovou míru vlastníků (vlastního kapitálu), ale i váhy cizího a vlastního kapitálu v rámci výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). V minulé kapitole jsme naznačili, že cestou jak se poprat s tímto problémem je využít data z kapitálových trhů (burzy). Na ní se můžeme pokusit nalézt některé informace, které potom lze využít v případě lokálních firem pro odhad požadované míry výnosu jejich vlastníků.Asi se divíte, proč s tím zdržuji, protože většina z vás, jakožto výhradních vlastníků nebo i spoluvlastníků jste právě ti, okolo kterých problém jejího určení v případě velkých firem vzniká. Tam mohou být tisíce vlastníků - akcionářů. Ale pokud vlastníte sami svou firmu, jste to přece vy, vlastníci, kteří máte představu (nebo si můžete stanovit), jakou přibližnou očekávanou míru výnosu vašeho vlastního kapitálu, kterou při svém podnikání požadujete! Proč tedy nějaké průtahy s teorií o finančních trzích, koeficientem beta a v následujících kapitolách třeba tržní rizikovou přirážkou? Míru požadovaného výnosu vlastního kapitálu zkrátka určujete v případě vaší firmy přímo vy sami! Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míryNa jedné straně máte pravdu, na druhé straně vaše očekávání musí být v rámci na trhu obvyklých očekávaných výnosových měr. Pokud by vaše požadované míry výnosu byly extrémně vysoké, nenalezli byste asi mnoho vhodných investičních příležitostí pro růst vaší firmy.Své zisky byste vybírali a nereinvestovali a vaše firma by nerostla, (možná k vaší velké škodě). Pokud by naopak byla vaše požadovaná výnosová míra mnohem nižší, než je obvyklé v případě vlastníků firem na trhu, opět by to nebylo v pořádku. Konkurence, dosahující vyšších výnosových měr, by vás zřejmě časem převálcovala a pokud ne, ošidili byste se o možný vyšší výnos, který by bylo bývalo možno dosáhnout. Navíc, aby situace nebyla tak jednoduchá ani u vás (co do určování vámi očekávané výnosové míry, oproti investorům na burze pokud sami ještě neinvestujete do jiných firem), ponesete oproti nim vyšší riziko. Z minulé kapitoly asi tušíte, že půjde o diverzifikovatelné riziko,protože pokud se plně věnujete pouze své firmě a nemáte svá aktiva investována i v jiných firmách, nediverzifikujete. Vaše riziko a tudíž i požadovaná výnosová míra vlastního kapitálu bude nutně vyšší! Diskontní míra pro naše analýzy není dogmaChtěl bych hned v úvodu vám všem sdělit, že ač hraje diskontní sazba tak důležitou roli při přepočtu peněz k jednotné časové bázi, neexistuje jednotný a jediný správný způsob, jak její výši určit. Existují určité finanční modely (např. nejfrekventovanější model CAPM), jak její výši určit, nebo spíše odhadnout a požadavky, co by mělo být při jejích výpočtech dodržováno. Přesto ani ony nás k jedinému správnému výsledku co do její výše nepřivedou.Buďte si tedy vědomi skutečnosti, že ať už vám provede výpočet diskontní míry pro váš konkrétní případ seberenomovanější firma, vždy bude její hodnota více či méně subjektivně ovlivněna tím, kdo ji pro vás odhaduje! Tím nechci říci, že tedy nemá smysl se o její odhad jakkoli pokoušet! To rozhodně smysl má! Jen chci, abyste si byli vědomi této skutečnosti a nevzhlíželik diskontní sazbě jako k nějakému dogmatu, které, vypočítáno nějakou specializovanou firmou, je zcela objektivní a správné. Důvodem je všudypřítomný subjektivní prvek, který se vinul jako červená nit kapitolami v sekci časová hodnota peněz. Cokoliv subjektivního lze (pokud vůbec) velice těžko zobecňovat a objektivně kvantifikovat, jak se o to pokouší diskontní míra. Pokud budete sebelepšími finančními experty a budete natolik odvážní, abyste výpočet diskontní sazby v konkrétním případě veřejně prezentovali, stanete se vždy terčem výhrad a polemik ostatních finančních specialistů.Proto přijměte konečně moji omluvu za to, že jsem vám dosud nedal jednoznačný návod, jak se vypořádat s výší očekávaného výnosu vlastního kapitálu, což je druhá strana mince nákladů vlastního kapitálu vstupujících do výpočtu WACC. Tento očekávaný výnos vlastního kapitálu vstupuje do WACC jako náklad obětované příležitosti, kterým budeme poměřovat naše investice.Co v sekci diskontní míra můžete očekávat a co nikolivProblematika určení diskontní míry (WACC) je opravdu dosti komplikovaná a její vysvětlování na řadě teoretických modelů, jejich předpokladů a nedostatků naleznete v tlustých učebnicích financí. Hádám, nic pro nás. Nenaleznete zde ani návod, jak diskontní míru (WACC) pro vaše potřeby nějak rigorózněji spočítat, neboť nemáme potřebné penzum teoretických znalostí a i protože,jak jsem uvedl výše, kalkulace diskontní sazby nemá jediný správný postup a tedy ani výsledek pro ten který případ. Na druhou stranu, vždy bude potřeba námi odhadnuté náklady vlastního kapitálu (tj. jeho očekávaný výnos) ukotvit k obvyklým úrovním na trhu s odkazem na odstavec výše pod názvem Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míry.S čím se tedy v této sekci vůbec setkáte a k čemu je tedy pro naší praxi dobrá? Bude to opravdu jen úvod do několika málo oblastí, které by vám mohly alespoň částečně naznačit problematiku spojenou s určováním diskontní sazby (primárně WACC). Budeme s našimi znalostmi na velice tenkém ledě a v hloubce tohoto problému bychom se s nimi opravdu utopili... A těchto několik témat - naprostých základůz oblasti věnované diskontní míře prověříme z hlediska aplikovatelnosti v našich podmínkách (malé firmy, které nejsou obchodovány na burze a jejichž tržní cenu tudíž neznáme). I to by vám mohlo pomoci udělat si základní představu o diskontní sazbě, tentokrát z opačného úhlu. Současně se pokusím nastínit i některé záchytné body, podle nichž byste mohli alespoň velice zhruba diskontní míru pro vaši firmu nebo investici odhadnout. Mějte ale neustále na paměti, že vždy bude potřeba tento odhad posoudit v kontextu s trhem a odvětvím (i třeba s daty ze zahraničí při zohlednění specifik a rozdílů vysvětlujících případné větší rozdíly).

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Výsledovka, výkaz zisků a ztrát, tržby, náklady na prodané zboží, odpisy, daň, dividendy, výběr části zisku, nerozdělený zisk, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Kalkulace pořizovacích nákladů na prodané zboží Tržby jsou ve výsledovce počítány z výše pořizovacích nákladů na prodané zboží a ziskové přirážky v souladu s rovnicí 2, jak dokresluje obrázek 2.Pořizovací náklady na prodané zbožíUž jsme několikrát podotkli, že jejich výše se odvíjí od očekávaného růstu HDP, který je konkrétně obsažen v rámci prvního driveru na obr. 1, tj. tempo růstu nákladů (meziročně). Výpočet pořizovacích nákladů je tedy závislý na jejich výši v předchozím roce a jejich očekávaném meziročním tempu růstu, jak znázorňuje obrázek 3. Zmíněný driver navázaný na očekávaný růst nominálního HDP s mírnými korekcemi vlivu zamýšlené reklamní kampaně v roce 2 (8% růst) a pak v roce 3 (5% růst) tak kriticky ovlivňuje jednak výši variabilních nákladů a rovněž výši tržeb.Tento text vznikl v období mírného zotavení ekonomiky ze dna recese. Proto není od věci předpokládat v následujícím období 6% růst nominálního HDP (tj. včetně inflace). Pochopitelně v obdobích konjunktury bude vypadat model mnohem věrohodněji, pakliže bychom předpokládali naopak v delším horizontu případný pokles tohoto driveru.OdpisyPokud bychom žádali o investiční úvěr k investici do dlouhodobého majetku (CAPEX, tj. capital expenses), v takovém případě by docházelo nejprve k aktivaci takových aktiv v aktivech firmy a teprve následně k jejich postupnému odepisování do nákladů. Z hlediska cash flow by šlo o investiční cash flow. V případě žádosti o provozní úvěr půjde zpravidla o situaci, kdy budou peníze vynaložené (v našem případě do reklamní kampaně) účetně promítnuty okamžitě do nákladů a i z hlediska cash flow půjde logicky o provozní cash flow.Nedojde k aktivaci majetku a jeho odepisování do nákladů. Z tohoto pohledu proto u provozních výdajů oproti investičním výdajům (CAPEX) nevzniká problém odhadu nové výše odpisů ze skokově navýšených dlouhodobých aktiv. Pakliže naše firma zamýšlí posílit své postavení na trhu, nicméně její kapacity dlouhodobých aktiv (např. vybavení prodejen, prodejní prostory) nejsou dosud plně využity, můžeme očekávat pouze postupný nárůst dlouhodobých aktiv v bilanci (o tom v příslušné kapitole). Současně půjde i o postupný nárůst odpisůa nikoli skokový nárůst jako u investičních výdajů. Ideální by bylo využít data z odpisových plánů a pomocí nich budoucí odpisy stanovit. V našem případě předpokládejme, že odpisy na obrázku 1 vychází právě z těchto odpisových plánů. (Jelikož jsem tak do hloubky nešel a odpisové plány jsem pro daná dlouhodobá aktiva nevypočítal, jako určitou "berličku" jsem použil jejich výpočet ve vazbě na růst prvního driveru tempo růstu nákladů (meziročně)). Základní logika je však zachována a to, že prognózujeme postupný a nikoliv skokový růst čistých (netto) investic, (tj. v bilanci meziroční rozdíly dlouhodobých aktiv brutto mínus oprávky). Tempo růstu čistých investic, které, jak víme z kapitoly věnované poměrovým ukazatelům, bude vhodnějším analytickým ukazatelem, je vypočítáno na obrázku 4 v souhrnném pohledu na vývoj dlouhodobých aktiv, oprávek a odpisů. Obrázek 4: Odpisy a investice do dlouhodobého majetku (výňatek z obr. 1 a bilance v následující kapitole) Na adresu odpisů ještě poslední poznámku a tou je zjednodušující předpoklad rovnosti jejich účetní a daňové výše (vizte obr. 1 s poznámkou /*). Pokud bychom měli odhadnuty hodnoty odpisů jak daňových tak účetních, aplikovali bychom při výpočtu zisku postup z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy v řádcích 19 a dále. Z hlediska detailnější analýzy by pak vyvstala otázka, zda výše investic do dlouhodobých aktiv (tj. růst dlouhodobých aktiv) ve světle daných odpisů zvyšuje hodnotu naší firmy. To je ovšem nad rámec účelu této kapitoly, kde jde o první seznámení s tvorbou finančního plánu. Předpokládejme tedy,že naprojektovaný růst dlouhodobých aktiv a souvisejících odpisů vede ke zvyšování hodnoty naší firmy (výnosnost nově investovaného kapitálu (čistých provozních aktiv) převyšuje WACC).Reklama, mzdy a ostatní na výstupu nepřímo závislé nákladyObrázek 5: Nastavený vývoj explicitních fixních nákladů (výňatek z obr. 1) Jak již název položky uvádí, půjde o všechny (primárně provozní) náklady, které nejsou přímo závislé na objemu prodejů - kromě reklamy a mezd i např. elektřina, pojištění, nájem atd. Touto otázkou jsme se zabývali v rámci provozní páky. Jelikož jde o hodnoty modré barvy, v souladu s vysvětlivkami dole na obr. 1 vidíme, že jde v našem modelu o explicitně zadané hodnoty. Jinými slovy, mám tím na mysli, že tyto hodnoty nejsou závislé na žádném driveru, nejsou nějak kalkulovány a jde ve své podstatě také o určitý exogenní driver. Dosazujeme jejich výši přímo do tohoto řádku výsledovky v závislosti na naší analýze jejich vývoje do budoucna. Jejich aktuální výše činí 40 mil. Kč. Jejich skokovitý nárůst v roce 1 vyplývá z předpokládané realizace mohutné reklamní kampaně plus obvyklý nárůst zbylých nákladů v důsledku inflace a postupného růstu naší firmy. Pokud předpokládámerůst do roku 1 všech těchto nákladů kromě reklamy ve výši cca. 1,5 mil., na reklamu tedy uvažujeme náklady v rozsahu 58,5 mil. Kč. V roce 2, kdy již mohutná reklamní kampaň nadále neprobíhá, kalkulujeme na základě zpracovaného rozpočtu s celkovými náklady 50 mil. Kč. Zvýšený tržní podíl vyvolá od roku 3 vyšší náklady z 50 na 55 mil. Kč a jejich růst pokračuje k úrovni 63 mil. Kč v 7. roce.V předchozím odstavci jsem pouze nastínil základní "příběh" toho, co stojí za příslušnými výkyvy hodnot těchto nákladů. Opět připomínám, že je potřeba smysluplně takové projekce nákladů odůvodnit dodatečnými podklady a analýzami! Je totiž otázkou, zda při předpokladu 6% růstu nominálního HDP (a tedy i variabilních pořizovacích nákladů na prodané zboží) je 3,3% nárůst těchto fixních nákladů v roce 7 dostatečný (63 000/61 000)-1.Mám tím na mysli otázku, zda při takto stanoveném růstu fixních nákladů na tomto řádku by bylo reálné dosahovat plánovaných tržeb, které jsou navázány na tempo růstu variabilních nákladů. A ty, jak víme, rostou v pozdějších obdobích podle našeho předpokladu meziročně o 6%! Otázka by tedy zněla, zda pouze 3,3% růst na prodejích nezávislých nákladů je slučitelný s 6% meziročním růstem nákladů na prodané zboží, které se následně promítají do růstu tržeb,ačkoliv očekáváme postupné mírné snižování našeho markupu (ziskové marže) s tlumícím vlivem na růst celkových tržeb. Tržby tedy po zahrnutí klesajícího markupu od 4. roku rostou v letech 4 až 7 nikoliv 6%, ale pouze 5,3%.

Pokračovat na článek


Termínované vklady

Termínovaný vklad umožní krátkodobé až dlouhodobé uložení a zhodnocení peněz. Termínovaný účet není spořící účet, tedy nelze na něj vkládat další finanční prostředky.Obecně platí, čím déle své peníze na termínovaném účtu v bance ponecháte uloženy, tím větší úrok za ně dostanete.Kolik peněz ročně můžeme díky této bankovní metodě získat? Na všechny tyto a další otázky odhalíte odpověď o pár řádků níže.Termínovaný vklad – naše bankovní pokladničkaTermínovaný vklad můžeme definovat jako bankovní účet, díky kterému může banka hospodařit s našimi uloženými penězi. Termínovaný vklad však není obyčejným účtem, na který nám chodí výplata a ze kterého platíme nákupy, jednoduše řečeno – termínované vklady nejsou určeny pro běžný platební styk.K čemu slouží termínovaný vkladJak již bylo výše zmíněno, termínovaný vklad (chcete-li vkladový účet) slouží ke zhodnocení peněz, které na účet vložíme. Na rozdíl od spořících účtů je zde povinný minimální vklad, který se pohybuje většinou v řádech tisíci korun. Banky stanovují určitou pevnou nebo pohyblivou sazbu, kterou budou vaše peníze zhodnocovány. Pokud bychom měli definovat pevnou sazbu, můžeme o ní říct, že se jedná o stále stejnou úrokovou míru, která se nemění po celou dobu trvání vkladu. Oproti pevné sazbě existuje také sazba pohyblivá, která se v průběhu roku mění v závislosti na vývoji úrokových sazeb mezibankovního trhu.Nejčastěji se banky opírají o úrokové sazby České národní banky, která je národní bankou státu. Banky stanovují jakou úrokovou míru budou používat. Nelze tedy jednoznačně říct, která míra je pro nás – zákazníky výhodnější. Fixní sazby jsou sice nižší, avšak stálé. Pohyblivé sazby mohou být někdy vyšší než klasické fixní sazby bank, ale v některých případech mohou klesnout hluboko pod jejich průměr. Je víceméně každého věc, pro jakou banku a úrokovou sazbu se rozhodne.Založení a vedení termínovaného vkladuZaložit si termínovaný účet může každá fyzická osoba, ale také podnikatelé či právnické osoby. Úrokové sazby však nejsou u všech skupin klientů stejné. Někde mohou být výhodnější pro podnikatele, někde třeba pro fyzické osoby. Termínovaný vklad je založen na dobu určitou. Existují tři typy termínovaných vkladů (dle časového rozlišení):a) krátkodobé vklady s dobou oběhu financí od 7 do 12 měsícůb) střednědobé vklady s trvání 2, 3 nebo 4 rokyc) dlouhodobý vklad, který je splatný nejdříve po pěti letechPo složení minimálního vkladu, který může být vložen také v cizí měně nám počíná běžet lhůta, během které jsou naše peníze postupně zhodnocovány. Banky vedou termínované vklady také v eurech, amerických dolarech či librách, je zde ale vysoké riziko ztrát, které souvisí s posilováním a oslabováním koruny. Pohyby kurzů je velmi těžké předvídat, proto se vklady v cizí měně příliš neodporučují.Banka stanovuje vlastní pravidla pro zhodnocení vkladu, někde můžou být finance zhodnoceny po roce nebo třech měsících, někde třeba v den splatnosti. Velkou nevýhodou termínovaného účtu je fakt, že peníze z něj nemohou být vybrány bez sankčních poplatků dřív, než po vypršení doby, na kterou je účet založen. Poplatky jsou skutečně vysoké a vybírání hotovosti se tedy u termínovaných účtů příliš nedoporučuje.Vedení termínovaného vkladu je většinou bez správních poplatků – tedy zdarma. Co se týče bezpečnosti a navrácení peněz, termínované vklady (stejně jako spořící účty) jsou ze zákona pojištěny a tak se vám nikdy nemůže stát, že byste své vložené peníze nedostali zpět.Výnosy u termínovaného vkladuA teď se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Kolik peněz můžete získat termínovaným vkladem? V současné době jsou úrokové sazby velmi nízké a pohybují se pouze v řádu procent. Nejčastěji využívaná je tříprocentní sazba. V praxi to tedy znamená následující: Pokud si na vkladový účet uložíte 100 000, váš vklad se zhodnotí na nějaké 3 000 Kč. A to není vše, z uvedených tří tisíc navíc zaplatíte 15 % daň. A pokud se k tomu všemu přidá ještě vysoká inflace, výnos je skutečně zanedbatelný. Proto se doporučuje využívat termínovaných vkladů pouze ke krátkodobému uložení peněz.Termínované vklady můžeme rozdělit také dle obnovení vkladu a to na:a) termínované vklady s jednorázovou splatností – kde je vklad úročen do dne splatnosti a pak je včetně úroků vybrán nebo převeden na jiný předem určený účet. Vklad zde není obnovitelný. Nejčastěji je tento způsob využíván u střednědobých a dlouhodobých účtů.b) revolvingové (s automatickým obnovením) – druhý typ termínovaných vkladů, kde se vklad po dni splatnosti automaticky obnoví na dobu původního termínu s úrokovou sazbou, která je platná v den obnovení vkladu. Tohoto způsobu se využívá především u krátkodobých vkladů. Banky však většinou vklad obnovují pouze po určitou dobu (například po dobu pěti let)Vyberte si konkrétní bankuCo se týče výběru banky, termínované vklady nabízejí snad všechny banky na našem trhu. Ovšem s různými úrokovými sazbami, minimálním vkladem a délkou trvání. Proto je důležité si zjistit co nejvíce informací o konkrétních bankách a následně se rozhodnout, která banka pro nás bude tou nejvýhodnější. Jedním ze základních pilířů je výběr banky v závislosti na její dostupnosti. Vybírejme si proto banky, které mají své pobočky v místě našeho bydliště nebo sídla firmy. Termínovaný vklad lze sjednat přes internet či telefonicky.Kritérium, které pro vás bude zřejmě nezajímavější a nejdůležitější je jistě úroková sazba. Pokud narazíte na banku nebo jiná finanční instituce, která nabízí nezvykle vysoké úrokové sazby, něco zřejmě v pořádku nebude a vy se nenechte nalákat. Mnohdy se stalo, že instituce sice klienty nalákali na potenciálně vysoké úrokové sazby, ale ve finále je odmítli zaplatit z různých závažných, či méně závažných důvodů. Proto se nenechejte nalákat reklamními akcemi, dárky či soutěžemi. Jak již bylo výše zmíněno, úrokové sazby se nejčastěji pohybují kolem 3 %.Je dobré si také shromáždit řadu informací i hospodaření banky, které můžete naleznout například ve výročních zprávách. Pokud banka v různém časovém rozmezí vykazuje zisk, je to dobré znamení. Pokud je tomu naopak, poohlédněte se po jiné. Velkou roli hraje také dobré jméno banky a reference klientů. Těm byste měli věnovat obzvláště velkou pozornost.

Pokračovat na článek


Jak spořit peníze

Spoření je velice specifická funkce peněz. Jde o odklad současné spotřeby, za účelem vyšší možnosti využití daných peněz v budoucnu. Každý chce na tom být díky spoření za nějaký čas lépe než je v současnosti.Díky nepřebernému množství spořících produktů má velice široké možnosti využití. Spoření je v současnosti opravdu v kurzu, jelikož se řada lidí obává o svou budoucnost, zaměstnání a rodinu, a tak raději neriskuje, tolik neutrácí a právě hledá možnosti, kde ušetřit či případně spořit svoje aktuálně nepotřebné peníze.Kam ale své prostředky nejvýhodněji uložit, to je otázka, s kterou si řada lidí láme často zbytečně hlavu.Na vše je možné jednoduše pohlížet z ohledem na riziko, čas a výnos, které člověk vyžaduje.Běžný bankovní účet se svými garantovanými 0,01 – 0,015 procenty opravdu není tím pravým ořechovým. Navíc pokud si ještě připočítáme poplatky, tak prakticky fungování běžného účtu je minusové. Avšak v dnešní době je prakticky nemožné se bez klasického bankovního účtu obejít.K dalším možnostem pak přicházejí nejrůznější spořící účty, ať už termínované (na předem dané datum) či netermínované, které však obvykle nemají garantovaný výnos a jsou relativně více rizikové.Jako první myšlenku by člověk měl zvážit, za jak dlouho bude peníze potřebovat. Právě podle toho se může následně rozhodnout zda využít například stavební spoření (doba spoření minimálně 6 let) či investice například do podílových fondů, kde je výpovědní lhůta a tedy i výplata prakticky okamžitá.Dále je třeba také zohlednit riziko. Riziko spojené jak s výnosností, tedy potenciálními možnými zisky, tak i riziko při případném krachu, respektive problémech dané společnosti. V České republice jsou bankovní vklady, vklady 5 stavebních spořitelen a 18 družstevních záložen ze zákona pojištěny do výše 50 000 eur. Od roku 2011 by pak tato suma měla být navýšena na 100 000 eur.Fond pojištění vkladů pak v případě platební neschopnosti dané instituce zakročí a vyplatí klientům jejich prostředky až do maximální výše 50 000 eur na jednoho klienta.Garantované a negarantované vklady Druhé riziko spočívá ve výnosnosti jako takové. Některé produkty bank jsou garantované (namátkou ING konto), jiné garanci třeba vůbec nemají (podílové listy u všech společností). U garance je vše jasné. Úroková míra je předem stanovena a společnost se zavazuje ji dodržet.U negarantovaných vkladů však je situace odlišná. Člověk, který chce zhodnocovat své prostředky je pak ve velice riskantní situaci. Pokud daný vybraný titul poroste, porostou i jeho zisky, avšak pokud se na kapitálových či jiných trzích nebude dařit, tak i jeho podílové listy ztratí na hodnotě a tím pádem místo spoření dojde ke ztrátě. To je vždy riziko investora. Pro konzervativně smýšlející jedince je však nejlepší alternativou garantovaný účet v některé z bankovních institucí. Vklad má pojištěn ze zákona, tudíž se nemusí bát případných problémů společnosti a navíc garance ze strany banky je stabilní.Samozřejmě, že tímto způsobem se dá jen těžko zbohatnout, ale při dobře zvoleném produktu se dá relativně elegantně vyhnout tomu, aby peníze ztrácely na hodnotě. Jelikož inflace je všudypřítomná a neustálá. Peníze tak ztrácí na hodnotě.Zajímavé je pak využít termínovaných vkladů u družstevních záložen. Úroky mají vyšší než banky a díky garanci ze strany Fondu pojištění vkladů se nemusí lidé o své úspory již bát, tak jak tomu bylo v devadesátých letech. Avšak také nejsou tak skvělé a přehnané úroky jako ve zmíněné době. Avšak s porovnání s bankou jde o relativně zajímavý produkt.

Pokračovat na článek


Inflace nás neustále připravuje o úspory

Inflace je peněžní jev. Neustále ukrajuje reálný výnos vašich peněz a finančních investic. Jak se inflaci bránit? Jak správně využít inflaci ve svůj prospěch? Možná si řeknete, že inflace je pouze číslo, které nám pravidelně statistický úřad sděluje, abychom věděli, jak se vyvíjí ekonomika a jak se zdražují jednotlivá zboží.Inflace má daleko významnější dopad na peněženku každého z nás.Inflace znehodnocuje peníze. Každá vaše koruna ztrácí díky inflaci svou hodnotu. Jde o to, že za stejnou sumu peněz, si prostě v budoucnu koupíte méně (pokud samozřejmě za dané období dojde k inflaci). Vaše úspory se znehodnocují. Samozřejmě je úplně jedno, zda jde o peníze skutečně držené, či peníze investované. Inflace ovlivňuje všechny peněžní složky a jejich ekvivalenty. Každý investor tak musí s inflací počítat. Vždy budete mít nižší výnos, než vám garantuje úroková sazba vašeho spoření. Je totiž nutné zohlednit za dané období nastřádanou inflaci. Každá investice se v dnešní době posuzuje z hlediska výnosu (úrok), likvidity (to, jak rychle je možné danou investici přeměnit na peníze) a rizika. Inflace zde do rozhodování nevstupuje. Proč? Protože inflace mění hodnotu téměř všech investic plošně. Proto je nutné s ní při kalkulaci výnosu počítat, ale pro rozhodování o investici často není potřeba brát v úvahu (i když i tuto skutečnost na konci článku vyvrátíme při doporučeních, jak inflaci při investování obejít).Každou investici posuzujeme tedy z hlediska výnosu, likvidity a rizika.My si prohlédneme detailněji výnosovou složku investice. Výnos je nominálně vyjádřená veličina. To znamená jmenovitou hodnotu úroku či jiného výnosu, který vám bude skutečně připsán na váš investiční (například spořicí) účet. Kolik ale skutečně vyděláte si musíte zjistit sami – a ono spíše než zjistit, to můžete pouze odhadnout. Musíte totiž vždy řešit reálnou výnosnost investice. Tu představuje nominální výnos veřejně oznamovaný snížený o inflaci. Inflace totiž rozhoduje o síle peněz. Čím vyšší bude inflace, tím nižší bude v porovnání s nominálním výnosem reálný výnos vaší investice. A jelikož inflaci nejde se stoprocentní jistotou predikovat, můžete pouze odhadovat, o kolik bude vaše investice v budoucnu reálně snížena a podle toho se rozhodnout, zda vám spoření vůbec stojí za to. Některé investiční produkty pochybných společností s vysokými poplatky za vedení, nízkým výnosem a třeba i vysokým rizikem vám v konečném důsledku nemusejí vůbec nic reálně vydělat, i když se v letáčku tváří jako investice mimořádně výhodná. Vždy je potřeba detailně zjišťovat parametry investice, ale to je na jiný článek.Kde vás inflace neohrozí?Inflace je vždy a za každých okolností peněžní jev. To znamená, že pro ochranu před inflací je vhodné investovat jinam než do:spořicích produktů, termínovaných vkladů či stavebních spoření. Zde všude bude inflace každoročně ukrajovat vaše naspořené peníze. Pokud se chcete před inflací ochránit, je potřeba investovat do takových aktiv, které naopak při růstu inflace také rostou (naopak od peněz, které reálně při inflaci klesají). K takovým aktivům patří především majetek. Ať už jde o formu hmotnou v podobě nemovitostí, nebo o podobu spíše virtuální (ale přesto majetkovou) v oblasti akcií či komodit. Tato majetková aktiva totiž s růstem inflace spíše přidávají na svých hodnotách.Investice do akcií, podílových fondůV naší zemi není tradice investování do akcií či přímo komodit příliš zakořeněná, ale čím dál více lidí se začíná účastnit takzvaných, kde můžete investovat již od několika set korun měsíčně. To už určitě stojí za zvážení, zda se vám vyplatí investice termínovaného vkladu, který vám v nejlepším případě pokryje maximálně původní investici (po očištění o inflaci) nebo do podílového fondu, který může (ale také nemusí) přinést daleko zajímavější výnos. Vždy a za každých okolností je ale potřeba přistupovat k investicím rozumně. Nejrozumnější cesta je diverzifikovat. Není možné poslat všechny své úspory do jediného podílového fondu u jediné instituce. Nebo naopak, určitě není nejvhodnější mít všechny své úspory na běžném účtu u své jediné banky. Ani nákup akcií jediné společnosti na jediné burze není tou správou cestou. Můžete se trefit do černého, ale pravděpodobnost je velice malá. Daleko výhodnější je jít cestou diverzifikace, mít ve svém investičním (spořicím) portfoliu zastoupeny jak peněžní investice tak investice ryze majetkové. Nastane-li problém na jedné straně trhu, druhá vás podrží. A inflace už vás nebude strašit ze snu.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Zlato zlevňuje, ale vyplatí se investovat?

Zlato je dlouhodobě bráno jako způsob finanční pojištění před finanční katastrofou, zmírňující dopady hospodářské či finanční krize. I v případě astronomické inflace, ochromující deflace či dokonce rozpadu finančního trhu, je zlato komoditou, která poskytuje jistotu a hodnotové bezpečí. Ke zlatu se lidé v případě velkých krizí uchylují tradičně a instinktivně - příkladem je současná situace a dosahovaná historická maxima ceny zlata na trzích. Je ale skutečně zárukou stabilní hodnoty?A vyplatí se do něj vůbec aktuálně investovat?Zlato jako symbol hodnotyZlato je odedávna uznáváno jako chemicky velmi stabilní, vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké - má dvakrát vyšší hustotu než olovo. Mnoho z jeho vlastností zlato předurčilo k roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel, později se přidalo i široké uplatnění v průmyslu a medicíně. Stále si ale zachovalo svou nejdůležitější roli – uchování hodnoty. Díky vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a snadnému ověření pravosti a ceny než třeba u drahých kamenů umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu - i proto státy v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.Investiční zlatoInvestoři i u nás objevují v posledních letech kouzlo ukládání peněz do investičního zlata - malých zlatých mincí i slitků (cihliček), které dosahují váhy až jednoho kilogramu. Na rozdíl od šperků či pamětních mincí je vhodné i pro investice větších částek a v celé Evropské unii je osvobozeno od DPH. Investiční zlato se zpravidla prodává ve vysoké ryzosti (999,9/1000 tj. 24 karátů), tu pak svou značkou garantuje právě rafinér, tedy výrobce, kterých je celosvětově jen cca stovka. Část pak přikládá ke slitkům i certifikáty, které potvrzují čistotu a původ slitku. Jen ty je dobré z ověřených zdrojů bez obav kupovat laiky - v případě potřeby půjdou stejně lehce zase prodat. U větších slitků a investičních mincí nejsou certifikáty obvyklé, protože se dá předpokládat jejich nákup u specializovaného prodejce, schopného i zpětného výkupu.Jak investovat do zlata?Podle expertů by měla míra zastoupení zlata v portfoliu investora činit zhruba mezi 5 a 15%. Nákup investiční zlaté mince o váze 1 trojské unce (asi 31gramů) je cenově o několik jednotek procent dražší než cena u "virtuální" unce zlata na burze - na rozdíl od virtuálního zlata (investice prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů), ale investor minci či slitek přímo vlastní. Odpadá tedy riziko případného krachu společnosti, která investici na burze zprostředkovává. Výše přirážky se obecně pohybuje od 5% u velkých slitků až do několika desítek procent u malých slitků a drobných mincí. Tím, že investiční zlato je bráno spíše jako finanční zabezpečení pro nepříznivé situace než investice pro krátkodobý zisk, neměl by tento cenový rozdíl hrát v úvaze o pořízení zvláštní roli. Navíc je doporučováno pro optimalizaci snížení dopadů výkyvů v ceně zlato nakupovat spíše v menších množstvích a pravidelně, ideálně kombinaci mincí různých velikostí pro větší flexibilitu pro případný prodej. Hodnota investičního zlata je vždy dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem (u nás zpravidla v Londýně). Do ceny v korunách se pak promítá samozřejmě také kurz dolaru (USD) k domácí měně.Investiční mince vydávají mincovny vlastně v neomezeném množství - jen dle zájmu investorů. Mají svá označení titulů - zdařilé výtvarné zpracování pak zvyšuje popularitu jednotlivých sérií. U investičních zlatých mincí se můžete navíc setkat i u známých titulů i s 22-tikarátovým zlatem (jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle) - vyšší tvrdost umožňuje mincím lépe odolávat opotřebení. Jistotou jsou též zlaté slitky v tradiční podobě plochých cihel, přesněji cihliček. Největší běžně obchodovaná zlatá cihla váží 1kg a s přehledem se vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1g pak svými rozměry 9×15×0,4 mm odpovídá SIM kartě do mobilu. Rozměry i tvar zlatých cihel se u různých výrobců liší, každý investiční zlatý slitek ale nese své identifikační číslo, údaj o hmotnosti a ryzosti slitku i označení výrobce.Má význam investice i přes aktuálně vysokou cenu?Aktuální cena jen před několika dny atakovala historická maxima, hranici 1300 USD nebo 1000 EUR za unci. Má tedy smysl investovat právě do zlata, které je cenou stále blízko svému historickému maximu? Kupodivu nejspíš ano. Cena zlata se pohybuje historicky v pravidelně se střídajících dlouhodobých cyklech. Ty trvají zhruba 15-17 let a v rámci jejich růstového trendu se ještě vyskytují jednotlivé fáze růstu. První z nich je spíše o vazbě mezi cenou zlata a hodnotou dolaru - klesající dolar cenu zlata tlačí nahoru a naopak. Ve druhé fázi pak vlivem nákupů ze strany velkých investorů tato vazba ztrácí. Poslední fází je pak euforie, strmý nárůst ceny a tedy i nejrychlejší růst zisků. A toto nás  teprve čeká. A nevýhody investice do zlata jsou v podstatě jen dvě - v klidné době na investici do zlata příliš nezbohatnete a reálná investice do zlata je  také spojena s rizikem krádeže. Jenže současnost není příliš klidná a nejen nákup, ale i pozdější zabezpečení zlata je přeci jen jednodušší než např.u starožitností příp.hrozícími vyššími daněmi zatížených nemovitostí. Není tedy čas navštívit specializovaného obchodníka?

Pokračovat na článek


Proč stříbro?

Několik pádných argumentů pro nákup fyzického stříbra ve formě stříbrných slitků nebo stříbrných mincí naleznete v následujícím článku: Manipulace ceny stříbra - Přestože jak průmyslová, tak i investorská poptávka je víceméně stabilně vysoká, tak cena stříbra na trhu je velmi nestabilní. Jedním z důvodů je, že stříbro je nejvíce zmanipulovanou a podhodnocenou obchodovatelnou komoditou na burze, která stále nepřekonala 33 let starý historický rekord $50,35. Některé významné světové banky drží obrovské množství short pozic futures kontraktů určených na prodej v čele s JPMorgan Chase & Co, která je dle oficiálního čtvrtletního reportu suverénním lídrem na trhu s nejen komoditními deriváty. Pravidelná zpráva o účasti bank na COMEXu vykazuje účast bank v krátkých pozicích stříbra kolem 45 %. Problémem je, že tyto krátké pozice nejsou kryty fyzickým stříbrem, neboť poměr stříbra určeného k fyzickému doručení vůči otevřeným krátkým pozicím na Comexu je menší než 10 %. Největší 20% pokles ceny v roce 2010 byl dopředu předpovězen jistým Londýnským traderem, tento příběh Vám doporučujeme k přečtení. Celé téma manipulace stříbra je přehledně shrnuto v tomto rozhovoru. Zajímavý kvíz sledující historii manipulace je k dispozici zde. Klíčovou informací však je, že zatímco papírová cena se vytváří na COMEXu v New Yorku, tak fyzický trh táhne především poptávka v Číně a Indii. Se zavedením stříbrných futures kontraktů na SHFE v Šanghaji v květnu 2012, setrvale klesá vliv COMEXu na cenu stříbra. Fiktivní ETF a Futures kontrakty - Nedávno bylo na burzu uvedeno několik Silver ETF čili burzovně obchodovatelných fondů vlastnících cenné papíry s nárokem na fyzické stříbro. Je ovšem téměř jisté, že 99 % těchto cenných papírů na budoucí dodání investičního stříbra není jištěno fyzickým stříbrem, protože ho tolik na trhu již ani není! Řečí čísel to lze vyjádřit takto: celosvětová roční produkce stříbra je přes 600 milionů uncí, to při ceně $20/oz odpovídá zhruba 12miliardám dolarů, což je ovšem dle oficiálních BIS statistik pouhý zlomek z více než 200 miliard dolarů, s kterými se obchoduje na trhu s ostatními drahými kovy. Množství obchodovatelných stříbrných futures kontraktů odpovídá zhruba 20roční stříbrné produkci a je více než 100* vyšší, než množství fyzického stříbra určeného pro investiční účely. Pokud chcete tedy nejen vydělat, ale především ochránit své peníze, měli byste se těmto finančním derivátům obloukem vyhnout, neboť až bublina s deriváty praskne, tak cena fyzického stříbra bude prudce stoupat a jen málokteré z těchto fondů budou schopny na vyžádání vyplácet drahý kov. Historický poměr vůči zlatu - Původně se poměr zlata ke stříbru pohyboval po staletí od 4:1 do 16:1, čímž vychází z poměru v zemské kůře, dnes se ovšem tento poměr pohybuje kolem 60:1, což s určitostí nevypovídá o tom, že by zlato bylo výrazně nadhodnoceno, ale vyplývá z toho, že stříbro je na burze nedostatečně ohodnoceno. Pokud si představíte relativně střízlivý 4násobný nárůst ceny zlata v případě dalšího pádu burzy a následné inflace a výrazné globální krize, tak stříbro by mělo zažít nárůst několikanásobně vyšší. Průmyslová spotřeba - Stříbro je nejen investičním kovem, ale především kovem průmyslovým. Jeho využití nalezneme například u výroby automobilů, léků, elektroniky, baterií, leteckých motorů, CD disků, fotografií atd. Investorská poptávka tvoří zatím pouhých 15 % celé spotřeby stříbra. Výhodou tohoto dalšího využití pro investory bezpochyby je, že stříbro vždy nalezne své spotřebitele a nelze ho jednoduše vyřadit z našeho života.  Docházející těžitelná ložiska – Těžební firmy se stříbrem pracují poslední roky v důsledku nízkých cen pod náklady, přestože dolů, kde se dá lehce ke stříbru dostat, ubývá. Pouze cca 25% dolů, kde lze Ag získat, je zaměřeno pouze na těžbu stříbra, ty ostatní jsou otevřeny pro všechny další průmyslové kovy, kde je stříbro pouze příměsí. Nelze tedy jednoduše zvýšit jeho těžbu. Při současné produkci dojde k vytěžení stříbra již za 20 let a to dle optimistických oficiálních US statistik o rezervách. Veřejné mínění – Stříbro je levné, protože si lidé myslí, že má být levné. Stříbro během uplynulého století tak devalvovalo, že přesvědčilo lidi, že tomu tak bylo vždy. V posledních měsících se ovšem situace mění a stříbro již nepadá jako ostatní průmyslové kovy s burzou, ale většinou následuje ve vzestupu svého bohatšího kolegu zlato nebo ho dokonce v ziscích převyšuje. Zatím investuje do stříbra, jakožto historického platidla, pouze 0,01 % lidí, a to je skutečně málo. Nákup pro plátce DPH - Plátci DPH mohou dle daňových poradců své volné prostředky odložit do investičního fyzického stříbra a nemusejí přitom platit DPH, které je na stříbro jakožto historické platidlo nelogicky uvaleno. Tím se stává ideální investiční příležitostí pro podnikatelské subjekty. Peníze – Stejně jako se zlatem i se stříbrem se v historii již platilo. Taktéž platí, že i investiční stříbro nemůže klesnout díky poptávce a spotřebě až na nulu, naopak lze očekávat, že až začne zlato v dobách nejistoty stoupat, začne stoupat i stříbro. V 60. letech 20. století v USA došlo k tomu, že hodnota stříbra přesáhla hodnotu mincí vyrobených ze stříbra, což byl začátek konce ražení mincí s příměsí stříbra. Ještě v 19. století se dokonce kvůli stříbru válčilo, neboť Britové již neměli dostatek stříbra na čaj dovážený z Číny a snažili se vnutit Asiatům opium. Dnes oproti tomu stačí vytisknout nekrytou měnu či dluhopisy. Konfiskace – Soukromé vlastnictví zlata bylo několikrát v historii postaveno mimo zákon, například i v USA od konce hospodářské krize 1933 do roku 1974. Na této konfiskaci bylo zajímavé, že se vybrala odhadem pouze třetina zlata vlastněného soukromými osobami, a přesto nebyl nikdo dle zákona potrestán. Oproti tomu soukromé vlastnictví stříbrných mincí bylo vždy zcela legální a šlo mimo hlavní proud politické moci. Malý trh – Ano i toto je výhoda, neboť právě proto je stříbro stále tak levné. Trh s investičním stříbrem je zatím několikanásobně menší než trh se zlatem. Stříbrný trh je tak malý, že roční investiční poptávka po stříbře činí pouhých 100 milionů uncí za rok, při ceně cca $20 za unci, to znamená pouhé 2 miliardy dolarů. Trh s investičním stříbrem si tedy může koupit kterýkoliv z mnoha světových multimiliardářů! Ovšem až dojde k další ekonomické a hospodářské krizi nebo naopak k vyčerpání stříbra v průmyslu, tak se zvýší poptávka natolik, že cena stříbra začne stoupat geometrickou řadou. Co se bude dít, až se lidé probudí do reality a zaregistrují vzestup vzácné komodity, která vždy byla spíše ve stínu zlata?

Pokračovat na článek


Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Vlastní bydlení může vyřešit úvěr ze stavebního spoření

Přestože došlo u stavebního spoření k omezení státní podpory a zrušení výjimky pro daňové osvobození u připsaných úroků a výnosnost stavebního spoření jako spořícího produktu mírně poklesla, je stavební spoření nadále velmi atraktivní produkt. Důvodem je možnost čerpání výhodného úvěru.Pouhým šetřením bychom si mnohé věci nedopřáli. Půjčit si na bydlení, lepší vzdělání je rozhodně prospěšné. Jak říkal E. M. Remarque: „Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce“. Přiměřené zadlužení za bydlení je určitě správné.Jaká je hlavní výhoda stavebního spoření? Výhodný úvěrZdravá míra zadlužení prospívá byznysu i rodině. Pořídit si za hotové bydlení nebo rekonstrukci bytu je totiž téměř nemožné. Hodnota domu či bytu v čase stoupá (reálně i vlivem inflace). Většina z nás chce bydlet ve vlastním bytě či domě. Osobní vlastnictví nám totiž přináší pocit jistoty a nezávislosti. Investice do bydlení se navíc z dlouhodobého hlediska vyplácí, neboť ceny nemovitostí každoročně stoupají. Přestože např. krize snížila v letech 2008 a 2009 ceny nemovitosti ve světě, tak v současné době již ceny nemovitostí ve většině vyspělých zemí světa rostou. Pro každou rodinu je vlastněná nemovitost důležitým aktivem, jehož cena v čase stoupá. Má-li rodina více nemovitostí, tak je příjem z pronájmu zajímavým rodinným finančním zdrojem. V případě vysoké finanční naléhavosti nebo problémů v rodině lze navíc vždy vlastněnou nemovitost prodat a koupit levnější.Proč vyúžít úvěr ze stavebního spoření?ak říkal Ch. Chaplin: „S penězi to je zvláštní. Když už jich má člověk dost, tak je nepotřebuje“. Úvěr ze stavebního spoření je výhodnou možností, jak financovat pořízení vlastního bydlení. Jaká je hlavní výhoda úvěru ze stavebního spoření? Nízká úroková sazba garantované po celou dobu splácení úvěru. Úrokovou sazbu navíc známe již při podpisu smlouvy o stavebním spoření. Další nesmírnou výhodou úvěru ze stavebního spoření je možnost splatit úvěr kdykoliv a bez sankcí. Některé pojišťovny dokonce nepožadují zaručení ani u vyšších částek, lze tak např. získat úvěr do 500 tisíc Kč bez zaručení nemovitostí. Zpracování a vyřízení žádosti o úvěr je zdarma.Úvěr ze stavebního spoření musí být ze zákona použit na bytové potřeby.Nejenom však na výstavbu domu či koupi bytu, ale také např. na modernizaci či změnu stavby, získání pozemku v souvislosti s výstavbou, náklady na přípojku vody, plynu, elektra či kanalizace nebo na přefinancování hypotéčního úvěru. Jestliže mají uzavřenu smlouvu o stavebním spoření oba partneři, lze nákup nemovitostí řešit kombinací obou těchto smluv. Na úvěr ze stavebního spoření dosáhnou nejenom lidé v produktivním věku, ale i penzisté (na pokrytí splátek úvěru jim musí stačit důchod). Výhodou je, že stavební spořitelny své klienty znají, protože musí nejdříve na stavebním spoření spořit, aby dosáhli na úvěr ze stavebního spoření.Zaplacenými úroky si snížíte daňovou povinnostPřestože vláda plánovala již v minulém roce zrušení možnosti odpočtu o zaplacené úroky na bydlení, nadále bylo možné i v daňovém přiznání za rok 2010 snížit daňovou povinnost o zaplacené úroky z úvěru na stavební spoření. Jestliže občan zaplatil na úrocích ze stavebního spoření za rok 2010 částku 30 000 Kč, tak to znamená snížení daňové povinnosti o 4 500 Kč (15 % z 30 000 Kč).Kdo mi poskytne úvěr ze stavebního spoření?V současné době na českém trhu působí pět stavebních spořitelen, od kterých můžeme čerpat úvěr ze stavebního spoření, a sice:Českomoravská stavební spořitelna, a. s.Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.Wüstenrot stavební spořitelna, a. s.Nabídka jednotlivých pojišťoven se pravidelně mění a jistě je užitečné čas od času nabídku porovnat na jejich internetových stránkách.Úvěr je potřeba plánovat dopředuÚvěr ze stavebního spoření je velmi výhodný, abychom maximalizovali všech výhod, především nízké úrokové sazby, tak je nutné plánovat úvěr dopředu. Čerpání úvěru ze stavebního úvěru musíme plánovat dopředu a každý měsíc spořit. Pro čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření musíme totiž splnit několik podmínek (mimo doležení bonity, zajištění úvěru a prokázání účelu úvěru):Na uzavřenou smlouvu o stavebním spoření spořit nejméně 24 měsíců.Naspořit 35 % až 50 % z cílové částky, v závilosti na zvoleném taritu a sjednané smlouvě o stavebním spoření.Dosáhnout požadovaného hodnotícího čísla.Nesplňujeme-li podmínky pro řádný úvěr a chceme čerpat úvěr ihned, můžeme využít překlenovací úvěr. V tomto případě nebudeme muset na peníze čekat. Budeme nadále spořit (abychom v budoucnu mohli čerpat řádný úvěr) a do doby než naspoříme, budeme splácet úroky.Sazby překlenovacích úvěrů jsou sice vyšší než u řádného úvěru, pořád jsou však sazby překlenovacího úvěru zajímavé, vzhledem k tomu, že můžeme peníze čerpat ihned. K možnosti čerpat překlenovací úvěr tedy nepotřebujeme mít naspořenou potřebnou částku či získat potřebné hodnotící číslo. Musíme mít však uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, doložit účelovost a naši bonitu a další obecné podmínky. Při čerpání překlenovacího úvěru je nutné pamatovat, že překlenovací úvěr je poskytován na celou částku cílové částky a ne pouze z rozdílu mezi námi naspořenými prostředky na naši smlouvu a cílovou částkou. Úrok se tedy platí z celé částky (i z námi naspořených peněz), což je rozdíl mezi řádným úvěrem ze stavebního spoření.

Pokračovat na článek


Nebojte se hypoteky

Nebojte se hypoteky !Nove bydleni je snem mnoha rodin, ktere v soucasne dobe obyvaji byt v panelaku - to v lepsim pripade, nebo nemaji zadne bydleni a jsou nuceni platit "cerny" pronajem. Relativne novou moznosti, jak nove bydleni ziskat, je vyuziti hypotecniho uveru. Zahranicni zkusenosti ukazuji, ze hypoteka predstavuje nejbeznejsi zpusob financovani bydleni. V nasich pomerech diky dotovanym najmum vsak pusobi trochu jako strasak a to i diky premire negativnich a zpravidla neuplnych informaci v mediich. Je zvlastni, ze napriklad vydaje na porizeni a provoz noveho automobilu ve vysi nekolika set tisic korun jiz nejsou zadnou zvlastnosti, zatimco byt za dva miliony jeste stale pohorsuje svou drahotou. Pritom srovnani cenu realnou cenu bydleni s drivejsimi cenami z dob realneho socialismu je na miste stejne jako srovnavat Trabant a Mercedes.Hypotecni uvery neboli hypoteky jsou v ceskych luzich a hajich relativne mlade bankovni produkty, urcene pro financovani nemovitosti a bydleni. Podminkou ziskani hypotecniho uveru je dolozeni prijmu v dostatecne vysi, zajisteni uveru nemovitosti ve vysi minimalne 143 % a dolozeni vlastnich zdroju na zbytek investice ( 70 % investice muze tvorit hypoteka, 30 % vlastni zdroje). Ucelem financovani muze byt koupe nemovitosti, vystavba, rekonstrukce, vyporadani spoluvlastnickych a dedickych naroku anebo refinancovani uveru a pujcek drive poskytnutych na vyse uvedene investice do nemovitosti. Zadatelem o uver mohou byt fyzicke i pravnicke osoby. Pri vystavbe se stale casteji vyuziva tzv. stavebni uveru, ktery je zajisten rozestavenou nemovitosti pouze na 100%. Po dostavbe je tento uver splacen dlouhodobym hypotecnim uverem. Pri nedostatku vlastnich zdroju je mozne vyuzit doplnkovy uver, kterym se profinancuje dalsich 20 az 30% ceny nemovitosti. Na rozdil od klasickych uveru se hypoteka se splaci tzv. anuitnimi splatkami, tedy konstantnimi splatkami, ve kterych jsou obsazeny jak uroky, tak splatka jistiny. Na pocatku splaceni tvori temer celou splatku uroky, na konci splaceni jistina. Podnikatele tak maji s vyhodou odlozeno danove zatizeni do pozdejsich let, protoze uroky podnikatelske hypoteky patri do nakladu firmy. Delka splaceni hypotecnich uveru se pohybuje do 30 let, pricemz uvery se statni dotaci maximalne do 20 let. Podnikatele, kteri investuji do jinych nemovitosti, nez na bydleni, mohou pocitat maximalne s patnactiletym uverem. Hypotecni uver je vyhodny prostredek, nikoli vsak vselek - neni pochopitelne dostupny. Pro kazdeho. Proto predstava, ze hypoteky vyresi problemy vsech, kteri potrebuji bydlet, je mylna. Realita je takova, ze hypoteka je stejny obchod jako prodej zbozi nebo sluzby. A jako obchodni artikl je i nabizena. A tak zatimco je jasne ze ne vsichni budou vlastnit jiz zmineny Mercedes,jsou pozadavky bank na bonitu klienta, ktery zada hypoteku, jsou obecne povazovany za mirne receno prehnane. Opak je ovsem pravdou. Cena hypotecniho uveru vychazi stejne jako u jinych uveru predevsim z ceny peneznich zdroju. Pro hypotecni uvery jsou temito zdroji hypotecni zastavni listy, coz jsou cenne papiry s pevnym rocnim vynosem. Proto neni mozne poskytnou hypotecni uver s nizsi sazbou nez u hypotecnich zastavnich listu (11 % v kvetnu 1997 - pozn. red.). Banka se zkratka chova stejne jako ostatni obchodnici. Proto je take kladen duraz na dokladovani prijmu zadatele o uver. Vzdyt kazdy, kdo pujci penize, je chce dostat zpet. Hypotecnim uverem je mozne financovat i jine nemovitosti nez na bydleni. S vyhodou take dochazi k refinancovani drive poskytnutych uveru na investici do nemovitosti. Strednedobe uvery jsou tak splaceny dlouhodobymi hypotekami a vyse splatek tak vyrazne posili likviditu firmy. Ceny noveho bydleni vychazeji z moznosti, za kolik jej jsou schopny stavebni firmy postavit. Podtrzeno secteno: na nove bydleni,tj. novy byt nebo rodinny dum, ma vlastni prostredky priblizne 10% obyvatel. Ostatni maji dve moznosti: musi bud slevit ze svych prani a poohlednout po levnejsim bydleni anebo si najit vynosnejsi zamestnani. V nasich mediich je casto demonizovana nedostupnost hypotek, pritom neni pravda, ze podminky poskytnuti hypoteky nesplni vyssi procento domacnosti. Otazkou totiz je, o jakou vysi pozadovaneho uveru se jedna. A tak jsou klienty hypotecnich bank jak reditele, manazeri a lide prijmove nadprumerni, tak i rozvedeni otcove s detmi. Zatimco ti prvni si porizuji luxusni sidla na jeste luxusnejsich pozemcich, druzi kupuji malinkate domecky rodine na miru. Cesta k novemu bydleni zacina zpravidla vyberem vhodneho bytu ci domu a az nasledneho posouzeni vlastnich moznosti a take ochoty dlouhodobe se zadluzit. A tak ma vetsinou pani nebo pan domu jiz pred navstevou financni instituce vybrany i kachliky do koupelny. Po navsteve hypotecni banky nastava druha, mene radostna etapa, kdy dochazi k usmerneni puvodniho zameru. V tomto okamziku se zmensuji domy, ubyvaji koupelny i balkony a zmensuji se parcely. V jinych pripadech dochazi k odkladu realizace zameru o jeden rok a nastava rok sporeni, v nejlepsim pripade stavebniho. V nejhorsim pripade se ustupuje od zameru navzdy. Realne posouzeni vlastnich moznosti je nejdulezitejsim predpokladem pri rozhodovani. Idealni je pristup, kdy zajemce o nove bydleni nejdrive zjistuje moznosti financovani a az nasledne vybira objekt pro bydleni. Odpada tak faze rozcarovani nad skutecnosti, ze s rodinnym prijmem v radech prumerne mzdy dum za nekolik milionu opravdu nepostavime. Dalsim krokem je shromazdeni vsech podkladu, ktere jsou nutne pro posouzeni zadosti o hypotecni uver. Zatimco v zahranici diky centralnimu informacnimu systemu tato faze predstavuje nekolik hodin, u nas je to nekolik tydnu. Budouci vlastnik nemovitosti musi predlozit nejen originaly dokladu o vysi prijmu ale i veskere doklady, ktere se tykaji nemovitosti vcetne odhadu zpracovaneho dle pozadavku banky. Vsechny podklady jsou pote predlozeny bance k posouzeni. Po schvaleni hypotecniho uveru zbyva uz "jen" zastava nemovitosti ve prospech banky. Po predlozeni listu vlastnictvi s vyznacenym zastavnim pravem a vinkulaci pojistneho plneni z pojisteni nemovitosti je mozne penize z hypoteky odeslat prijemci, tedy rodavajicimu, stavebni firme a podobne. Posledni fazi je splaceni hypotecniho uveru. Zde je mozne cast hypoteky jednorazove vyplatit, zpravidla po peti lettech. Pri vyuziti stavebniho sporeni tak klient s vyhodou vymeni drahy hypotecni uver za 6% uver ze stavebniho sporeni. Ackoli vypadaji vyse urokovych sazeb neprilis optimisticky, je nutne zvazit vliv inflace na vysi prijmu a take na ceny nemovitosti. Nazory jsou rozdilne: jsou lide, kteri nesnesou dlouhodobe zadluzeni a stejne tak jsou druzi, kteri povazuji splaceni dluhu za mnohem vyhodnejsi nez sporeni. Faktem zustava, ze vetsina domacnosti si bez dlouhodobych pujcek nebo uveru nebude moci bydleni dovolit. Je treba zvazit, zda je rozumne platit neustale se zvysujici najmy anebo vyhodne investovat do sveho. Nejznamejsimi financnimi ustavy, ktere poskytuji hypotecni uvery u nas jsou Ceskomoravska hypotecni banka ( jedina banka specializovana pouze na hypoteky), Ceska sporitelna, Komercni banka, Hypobank a Verreinsbank. Pokud hodlate kombinovat stavebni sporeni s hypotekou, je nejlepsim resenim vyuziti sluzeb jedne bankovni skupiny. Prvni roky splaceni vysokych splatek za byt ci dum vypadaji na prvni pohled nepovzbudive. Jsou ale vystridany lety, kdy maji splatky uveru vlivem inflace a rostoucich prijmu realne mensi hodnotu. A tak pokud jste v produktivnim veku, zdravi, kvalifikovani a tedy s dobrou prijmovou perspektivou, nemusite se hypoteky bat.

Pokračovat na článek