Výsledky vyhledávání pro dotaz hodnoty

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Oddlužení není žádným dárkem dlužníkovi

Podstata oddlužení má svoje dva základní protipóly. Na jedné straně stojí humánní důvody, které stavějí lidskou existenci v tomto materialistickém světě nad ostatní hodnoty. Druhá strana nevidí smysl v oddlužovacích gestech a pojímá dluh jako vinu člověka, kterou si způsobil a za kterou oprávněně ponese následky. Existuje nějaký kompromis?Princip oddluženíPodstatou osobního bankrotu je v podstatě objem prostředků, které může dlužník splácet. Zákon přiznává možnost splatit jen část dluhů, ale pod jednou podmínkou. Splaceno musí být alespoň 30 % finančních závazků za dobu 5 let. Oddlužení podléhá rozhodnutí soudu, který nařídí dohled insolvenčním správcem. Přednost tedy dostává materiální pojetí práva a sociální rozměr oddlužení.Sociální cítěníV českém právu se skutečně často projevuje snaha pomoci „obyčejným“ lidem. Oddlužení nepochybně směřuje do cílové skupiny rodin a běžných zaměstnanců. Týká se totiž dluhů, které existují v rozmezí do dvou milionů korun. Nejčastěji kolem 500.000 Kč. Běžný plat totiž dosahuje částek 15.000 Kč až 25.000 Kč. Dlužník je schopen splácet od 3.000 Kč do 10.000 Kč, což za 5 let vytvoří částku přibližně 200.000 až 600.000 Kč. A trojnásobek pak znamená skutečně vzniklý dluh.Proč jenom zaměstnanci?Dá se namítnout, že oddlužení se týká také soukromých podnikatelů. Ti převážně ručí celým svým majetkem a mohou tedy mít zablokované veškeré hmotné a nehmotné pozemské statky. Jenomže jejich podnikání v podstatě dluhy skončilo. Nemohou nakládat se svými prostředky obživy, a proto nemohou doložit pravidelný příjem. Kromě toho je v exekuci prodáván jejich majetek a pokud dluží státu, ani si nemohou zařídit Živnostenský list, kde bezdlužnost je zákonnou podmínkou. Zaměstnanci sice mají zablokovanou část příjmu, která jde na úhradu dluhů, ale soudu poměrně snadno mohou doložit, že mají prostředky na splácení.DeblokaceZaměstnanci se tedy nejvíce snaží o deblokování svých příjmů a majetku. Exekuce je postihuje tvrdě, protože většinou nemají možnost změnit svoje bydliště nebo se s rodinou skrývat. Exekutor může libovolně vstupovat do jejich bytů a zabavovat předměty, když ponechá jen nejnutnější vybavení domácnosti. Pokud jsou vlastníky bytu, pak exekutor byt prodá a žádný nárok na bydlení jim nevzniká, musejí si sjednat nájem. A to je vzhledem k omezení příjmů značný problém. Proto této skupině dlužníků oddlužení pomůže nejvíce, protože se zastaví veškeré úkony exekucí a „pouze“ musí dlužník pravidelně po dobu 5 let splácet soudem stanovenou částku. Nedojde tedy k zablokování veškerých příjmových možností, dlužník může žít a získává relativní klid a materiální jistoty.Solidarita s malými dlužníkyOtázka správnosti cílení oddlužení do sociálně slabších skupin obyvatelstva je otázkou společenské solidarity. Samozřejmě může existovat podnikatel, který předkládá daňové přiznání s milionovými příjmy a zároveň chce splácet dluhy pomocí oddlužení. Většinou však raději pracuje a podniká načerno, aby dluhy v závratných milionových hodnotách nemusel vůbec splácet. Podnikání se dá snadno krýt jinými způsoby, podnikat může přes další osoby nebo může pracovat načerno. Řešení oddlužení je tak v českém právu vnímáno skutečně jako humánní prostředek nouze běžného člověka. A zcela pomíjí otázku zodpovědnosti věřitele. Kdo půjčuje bez ověření bonity, na sms zprávy, bez registrů a bez prokázání příjmů dost riskuje. Přesto dostává později do rukou tvrdou zbraň exekuce, která je skutečně jednou z nejtvrdších v Evropě.Větší míra odpovědnosti?Otázka tedy není jen jak najít kompromis nebo vyhovět některé straně zastánců či odpůrců oddlužení. Zákon by měl zřejmě víc zohledňovat odpovědnost věřitele. Mnoho rychlých půjček v podstatě půjčuje bez jakýchkoliv problémů naprosto nebonitním a zadluženým lidem. Spoléhají na způsob vymáhání a na získání prospěchu z jakéhokoliv majetku nebo příjmu dlužníka a donutí tak občana k dost zoufalým krokům. Často se dlužník odhodlá porušit trestní zákon, obchází daňové zákony a nevýhodně s věřiteli „směňuje“ svůj majetek. Zákon je tímto způsobem oddlužení nespravedlivý k tomu, kdo měl vyšší příjmy a o ty přišel třeba propuštěním z práce. Častým dluhem je špatný propočet finančních možností. Při platu 50.000 Kč (třeba jako součet platů manželů) si dlužník vezme úvěr, který splácí „pouhými“ 10.000 Kč měsíčně. V případě nemoci, propuštění nebo snížení platů najednou na splácení nemá prostředky a roztáčí se dlužní spirála.Jiné pojetí bankrotuV USA je pojetí bankrotu rovnoprávné mezi společnostmi i osobami. V ČR firma zbankrotuje, prodá majetek a nikdo dále nehoní představenstva, akcionáře, zaměstnance a další osoby, které se na hospodaření podíleli. U osobních dluhů naopak dluhy stále trvají, prodejem aktiv nekončí a týkají se v podstatě celé rodiny dlužníka ve společné domácnosti. Postavit na stejnou úroveň firmy a fyzické osoby stát neumožňuje. V USA znamená osobní bankrot zákaz nakládání s majetkem, prodej majetku dlužníka a tím veškeré oddlužení navždy. Je otázkou, zda nerovnoprávnost právnických osob, fyzických osob a nekonečnost dluhu pro občany není spíše ke škodě a neznamená nerovnoprávnost před zákonem. Nekonečnost dluhů poškozuje více stát, který by dokonalým oddlužením fyzické osoby získal běžně pracujícího nebo podnikajícího občana, který by platil daně.

Pokračovat na článek


Půjčky jsou jako drogy

Jenom nejsou zakázané. Zatímco hrací automaty stát reguluje a vybírá slušné výpalné, půjčky nechává být a přehlíží svoje povinnosti. Drogy jsou tvrdě potírány a přesto nezpůsobují tolik neštěstí. Ani milion řidičů se ročně nenabourá. Ale milion dlužníků si nese svoji závislost celý život. Zaveďme daň z úrokové sazby.PůjčkománieKdo si zvykne žít z budoucnosti, nedokáže odvyknout. Stejně jako zajiskří oči věčně prohrávajícího hráče před automatem, stejně tak nedokáže dlužník jít kolem nabídnuté půjčky. Jen tu půjčku považujeme nějak za samozřejmost a necháváme ji před očima dětem i nedospělým jedincům. Nikdo půjčky nereguluje. Sázky tak mohou být mnohem horší a prohry těžší, než na automatech. Kromě toho je půjčka jako alkohol. Musí se přepít další půjčkou. Proto lichváři cílí na ty nejslabší. Na ty, co podlehnou automatům, drogám nebo půjčkám.   Progresivní daňKdyž už stát nedokáže půjčky regulovat a neumí trestat lichvu, protože neví kolik ta lichva je vlastně procent, proč nemůže regulovat progresivní daní? Na velké příjmy nakonec progresi uvalil a to se většina vydělávajících živí poctivě. Na úroky z půjček ale stát nemůže. Zřejmě nechce. Byl by takový problém roční RPSN nebo úrok třeba nad 20 % zdanit nikoliv běžnou sazbou, ale srážkovou daní 30 %? A vysoké úroky nad 40 – 50 % by se srážkově ihned snížily o 50 % až 90 %? A bylo by po problému.Platba daněStát by vybral obrovské peníze, které nyní ruinují sociálně slabé. Daň by měla mít podobu DPH. Tedy odvést zaplacený úrok nebo poplatek do měsíce. Na půjčených 1.000 Kč by se tak z 200 Kč poplatku odvedlo tolik, aby vyšel jako o trochu vyšší úrok v bance. Třeba by mírou bylo 25 % ročně. A lichváře by nikdo neměl nechat vydělat víc než třeba 28 – 30 %. Takže by se z 200 Kč stal daňový odvod cca 170 Kč.Změna zákonůSamozřejmě by se našli chytráci, kteří by půjčovali tak, že úrok by byl součástí půjčené částky. Tedy by dlužník podepsal, že dostal 1.200 Kč a vrací stejnou nebo mírně zvýšenou částku. Ale dostal by ve skutečnosti těch 1.000 Kč. To by se mělo zajistit trestním postihem a vyloučit občanským zákoníkem. Už dnes je povinnost uvést úrok a u částek nad 5.000 Kč také RPSN. Takže by to měli lichváři skutečně těžké. A k podvodům dochází vždy. To je u každé daně.Přirozená cestaPůjčka, která někoho jakoby zachraňuje za 1.000 % ročně není záchranou. Je to lumpárna. Stát není schopen říct, co je lichvářský úrok a trestat tak tuto společensky nebezpečnou činnost. Mohl by ji ale šikovně dostat do rozumných mezí. Je přece jasné, že 40 % od Kellnera pro studenty je jen nabrání budoucích obětí. A stejně tak půjčky bez registrů, bez ručení, bez příjmu a bez zajištění jsou něčím podivné. Tyto produkty divokého kapitalizmu prostě jen využívají tísně, způsobují závislost a ničí hodnoty, které člověk nerozumně ztrácí. Ať stát tedy sebere tyto zisky a má je pro ty, kteří potom chodí pro sociální dávky. Kruh se uzavře a bude je z čeho financovat. Tedy z jejich vlastních peněz. Místo zvyšování DPH nebo daně z finančních operací je to mnohem rozumnější krok.     

Pokračovat na článek


Hmotný a nehmotný majetek v daňové evidenci

V daňové evidenci je důležité si odepisovat majetek. Drobný majetek do hodnoty 40.000 Kč nebo 60.000 Kč se odepisuje ihned, respektive je okamžitým nákladem. Ostatní majetek je dlouhodobý a jeho odpisy se řídí různými pravidly. Odepisujte, protože jinak platíte zbytečně vysoké daně.Hmotný majetekMusí splňovat dva požadavky současně. Vstupní cena musí být vyšší než 40.000 Kč a zároveň potřeba použití musí trvat alespoň jeden rok. Za hmotný majetek se považují domy, byty a stavby, pěstitelské celky (ovocné stromy, zahrady) s dobou plodnosti přes 3 roky, zvířata s hodnotou přes 40.000 Kč, majetek, který je součástí budov, ale dá se ocenit jednotlivě a zařízení nebo stroje pro výrobu. Za hmotný majetek se v žádném případě nepovažují zásoby. Pokud tedy máte na skladu polotovary nebo jiné zásoby, které slouží k výrobě, držíte je přes rok a mají hodnotu přes 40.000 Kč, nelze je v žádném případě odepisovat.Nehmotný majetekU nehmotného majetku stanovuje zákon pořizovací hodnotu vyšší než 60.000 Kč. Jedná se o majetek, který byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo vlastní činností, darem nebo jiným způsobem. Jedná se o duševní vlastnictví, vývoj, výzkum, autorská práva, software a technické zhodnocení uměleckých děl, které zvyšuje jejich hodnoty. Pro daňovou evidenci platí, že nehmotný majetek je okamžitě daňově uznatelným výdajem. A tedy se ihned odepíše celý. Jediná povinnost pro účtování platí pro evidenci. Nehmotný majetek musí být evidován a tedy označen cenou, datem pořízení, způsobem využití a datem uvedení do provozu nebo využití. Tento majetek tedy dnem pořízení ihned putuje do nákladů.Odpisy hmotného majetkuPro daňovou evidenci se použije pouze účetní odpis a poplatník se tak nemusí zabývat ničím jiným, než rozlišením do odpisových skupin. Celkem existuje 6 odpisových skupin. Odepisování se počítá podle let.Odpisová skupina       Doba odepisování1                                  3 roky2                                  5 let3                                  10 let4                                  20 let5                                  30 let6                                  50 letDo první skupiny patří například hospodářská zvířata a také kancelářské a psací potřeby. Druhá odpisová skupina je poměrně obsáhlá a z hospodářských zvířat se do ní dostali koně. A to nejen jako zvířata, ale také ti pod kapotou. Obsahuje také sportovní potřeby, hudební nástroje, nábytek, autobusy, nákladní vozy a třeba vybavení pro kolotoče. Třetí skupina se týká především technických zařízení jako jsou pumpy, stavební konstrukce, kotle, lodě, lokomotivy a také skleníky. Do čtvrté skupiny se dostávají budovy, které jsou z méně trvanlivých materiálů, dále oplocení, telekomunikační, plynová a elektrická vedení a například otevřená koupaliště. Pátá skupina s účetní životností 30 let odepisuje především různé stavby a šestá skupina s délkou 50 let se týká pouze nemovitostí.Daňové náklady jsou důležitou součástí přiznání k dani, pokud podnikatel neuplatňuje paušální daň. Znamenají značné snížení daňového základu, ale mnozí drobní podnikatelé je nevyužívají. Jejich propočet je přitom jednoduchý. Pořizovací cena se dělí počtem let. Každý rok si z pořízeného auta za 500.000 Kč může podnikatel odečíst 100.000 Kč z daní. Odpisy nejsou složité a je třeba je využívat.

Pokračovat na článek


Od dluhu k exekuci je cesta dlouhá, ale nezvratná

Slovo exekuce se stalo pojmem, který mnohým lidem nahání hrůzu a nenechává je dospat svůj sen. Kdo exekuci nezažil, má jen mlhavé podvědomí o právech, která exekutor získává momentem, kdy je exekuce nařízena. Doba skrývání a nepřebírání pošty skončila a dosáhnout na dlužníka a jakýkoliv jeho majetek je snadné a rychlé.Vznik dluhuNa začátku problému povinného (toho, kdo musí něco uhradit) je nějaký závazek, který nebyl splacen nebo vyrovnán. Typickým příkladem je půjčka, která nebyla splacena nebo účet za některou ze služeb. Závazky vznikají také v obchodních nebo občanských vztazích třeba nevrácením půjčené věci, nezaplacením výživného nebo nezaplacením pokuty. Možností, jak nedostát nějakému závazku, je mnoho. Přesto ale samotný dluh nepostačuje k zahájení exekuce.Dluh a jeho řešeníOd dluhu totiž ještě vede cesta k nápravě stavu nebo naopak sankcím. Někteří dlužníci mohou svoji situaci řešit, ale spoléhají se na souhru náhod nebo neochotu či neschopnost věřitele něco s dluhem dělat. Občas skutečně nastane situace, kdy věřitel dluh nevymáhá a dlužník se může radovat ze stoprocentního zisku. Často se tak děje mezi příbuznými, při malých částkách nebo opomenutí a promlčení. Spoléhání se na takovou možnost je ale velice ošemetné a může se hodně prodražit. Obvykle věřitel dlužníka zažaluje a domáhá se vrácení dluhu včetně dalších plateb.Další nákladyNeuhrazením dluhu nevzniká jen povinnost uhradit dluh samotný, ale také další platby. Podání k soudu je pro věřitele nákladné, ale pokud spor vyhraje, rozhodne většinou soud o nákladech řízení. Věřitel musel zaplatit procentuální částku soudu za řešení sporu, která činí v současnosti 5 % z hodnoty žalované částky a minimálně 1.000 Kč. Také se většinou nechává právně zastupovat a advokát si počítá podle výše žaloby částku za úkony, které dosahují 1.000 až několik tisíc korun. A násobí se každým podáním a jednáním u soudu. Podání žaloby na částku 100.000 Kč tak vyjde minimálně na 6.000 Kč. Dalším poplatkem je úrok z prodlení, který může být sjednán individuálně (ale přiměřeně – například 1 % denně soud nikdy neuzná) nebo nárok vyplývá ze zákona a činí 7 % na repo sazbu, nyní tedy 7,75 % ročně.Speciální nákladyVěřitel může mít s dlužníkem sjednány ještě další sankce a tou je smluvní pokuta. Jedná se o jednorázovou částku, kterou si obě strany dohodly a může být například 20.000 Kč při částce 100.000 Kč, vyšší částku by pravděpodobně soud neakceptoval. Věřitel totiž může utrpět určitou ztrátu prostředků v důsledku nezaplacení dluhu. Například si objedná materiál na práci, kterou mu dlužník nezaplatí nebo cestuje na místo, kde má být dluh zaplacen či sám musí splatit dluh nebo si chce něco pořídit a v důsledku nezplacení tak přijde o další finanční prostředky. Pokud je sjednána smluvní pokuta, většinou soud další náhrady neuznává. Přesto existuje možnost ze zákona vyžadovat ještě náhradu škody. Ta se týká právě vyjmenovaných případů.Prodražení dluhuDluh se tedy může pěkně prodražit řízením před soudem a odsuzujícím rozsudkem. Při modelovém případu 100.000 Kč nezaplaceného dluhu po dobu jednoho roku dojde k navýšení o 5.000 Kč za soudní poplatek, 6.000 Kč za advokáta, 7.750 Kč za zákonný úrok a 20.000 Kč smluvní pokuty nebo náhrady škody. Dlužník tak z dluhu 100.000 Kč musí platit dodatečných 38.750 Kč. K tomu je třeba počítat s tím, že částka se úročí do doby splacení celého dluhu a dále narůstá o 7,75 % každý rok.Vyhýbání se povinnosti zaplatitDlužník se dnes zaplacení dluhu pokud má nějaký majetek, nevyhne. Může utíkat před věřitelem, schovávat se a nebrat telefony. Může unikat i vymahačským firmám, i když má trochu těžší život. Ale soudu neunikne. Zavedením fikce doručení totiž odpadla nutnost například žalobu vždy doručit žalovanému. Věřitel tak podá žalobu a pokud si žalovaný (věřitel) obsílku nevyzvedne, poštovní doručovatelka vyznačí dobu, kdy učinila pokus o doručení a po uplynutí lhůty 3 dnů u běžné zásilky a 10 dnů u zásilky určené pouze do vlastních rukou, je písemnost doručena se všemi právními důsledky. A není podstané, zda se s jejím obsahem příjemce seznámil či nikoliv. Takovým způsobem tedy soud vyzve věřitele k vyjádření se k žalobě a pokud tento se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že se žalobou souhlasí. A soud vydá rozsudek ve prospěch žalobce.Exekuční titulTímto pojmem se rozumí doklad, na základě kterého začíná exekutor jednat. Takovým titulem je právě rozsudek, který nařizuje něco zaplatit nebo vykonat, zdržet se atd. V případě, že proběhne běžné řízení, proběhnou jednání soudu a případné odvolání. Až po projednání soudem prvního stupně a zamítnutím odvolání se rozsudek stává pravomocným a ihned je možné konat úkony k vymožení dluhu. Žalovaný může podávat například dovolání nebo ústavní stížnost, ale tyto úkony nic nemění na faktu, že ve věci vstupuje do hry exekutor. Ve chvíli, kdy má žalobce pravomocný rozsudek, podá návrh soudu k výkonu rozhodnutí, označí exekutora a soud rozhodne o exekuci. Pověří exekutora výkonem exekuce a toto rozhodnutí mu doručí před doručením žalovanému. Žalovaný se tak stane povinným a žalobce oprávněným. Exekutor v době, po kterou třeba povinný netuší nic o exekuci, vykoná některé základní úkony. Obešle banky, fondy, pojišťovny, zaměstnavatele, katastr nemovitostí a další instituce, kde by se mohl nacházet nebo nachází nějaký majetek povinného a vše pečlivě zablokuje. A později vše začne prodávat a převádět ve prospěch svůj a oprávněného.

Pokračovat na článek


Náhrada za poškození věcí

Nový občanský zákoník konečně zavádí zaplacení nejen samotné věci v její tržní hodnotě, ale především posiluje práva poškozeného. Často se totiž stává, že věci nejdou nahradit nebo pořízení nových je velice drahé. Doposud byl v problémech poškozený.Zloděj v bytěMožná nebude mít nové ustanovení velkou výchovnou roli. Ale je konečně průlomem do oprávněných požadavků toho, kdo nic nezavinil, a přece musí platit vysoké náklady ze svého. Zloděj, který se vloupá do bytu nepochybně poškodí dveře, okna, zámek a poničí nábytek. Někteří zloději dokonce úmyslně ničí různé předměty a mají zlomyslnou radost ze škody. Pokud totiž poškozený požaduje náhradu, je mu přisouzena jen do výše běžné ceny. Dveře po mnoha letech používání mají poloviční hodnotu, ale koupit si majitel musí nové. Zloděj mu však zaplatí jen cenu starých a zbytek si musí doplatit.Není to absolutníSamozřejmě, že například dveře lze někdy sehnat levnější. Poškozený se nebude moci obohacovat, ale dosáhne toho, že nebude muset doplácet, když podobná věc bude prostě za vyšší cenu a třeba nová. Podobně je tomu s předměty, které mají pro poškozeného zvláštní hodnotu. Soud nebude určovat jen fyzickou částku za věc. Talíř po babičce má třeba symbolickou hodnotu mnohem vyšší a pokud se rozbil nebo byl ukraden, nikdy už nepůjde vrátit.  Pokud se k takovému předmětu váží vzpomínky, má poškozený právo na citovou újmu. Může mu být přisouzena částka třeba několika desítek tisíc za talíř, který by jinak stál 30 Kč.Práva poškozenýchKonečně tedy dochází k citlivějšímu přístupu k poškozeným. Ten, kdo nic neudělal, byl často velice přísně posuzován z hlediska cen poškozených nebo zcizených předmětů a vlastně prodělal bez svého zavinění. Oprávněně tak cítil nespravedlnost, když zjistil,  že si na zničené věci ještě musí znovu připlácet.  A stejně tak se nyní dostane alespoň finančního zadostiučinění tomu, kdo přišel o věc nenahraditelné hodnoty, ke které se vázaly vzpomínky nebo jiná citová pouta. Dostáváme se tak do civilizované společnosti, kde ochrana patří poškozenému a škůdce by měl trpce litovat svých činů a nikoliv se vysmívat oběti.      

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Koeficient beta, riziko

Beta (ß), její význam ve financíchNež si povíme, co pod koeficientem beta rozumět, pokusím se jej uvést do souvislostí, proč se jím vůbec tady zabývat. V předchozí kapitole jsme si v krátkosti ukázali, jak lze riziko do určité míry snížit prostřednictvím tvorby portfolia. Proč se o riziko na trhu cenných papírů zajímat v případě podnikatelů,kteří s akciovými trhy nemají pranic společného? Vzpomeňte na sekci věnovanou úvodu do časové hodnoty peněz, kde jsme se snažili nalézt pro naše investice a podnikatelské záměry diskontní míru pro srovnávánía výpočet současné hodnoty peněz. Co si budeme povídat, konkurence nám asi údaje o své výnosnosti neposkytne (možná i protože je sama nesleduje). Můžeme se podívat na úrokové sazby bank, jenže ty, jak jsme naznačili v kapitole náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitálu WACC v částivěnované právě váženým průměrným nákladům kapitálu, tvoří jen jednu polovinu "příběhu" určení WACC. Už jsme si řekli, že z hlediska podvojného principu účetnictví náš kapitál pro podnikání (zdroje našeho financování aktiv) je dvojího druhu.Prvním jsou vlastní zdroje (to co jsme do podnikání vložili my sami - peníze, nemovitost, stroje, auto...)nebo náš zisk, kterým tyto vlastní zdroje také zvyšujeme. Druhou formou jsou výše zmíněné zdroje cizí, tzn. úvěry, půjčky atd., za které platíme poskytovatelům (našim věřitelům) určitou odměnu (úrok). Náklady těchto cizích zdrojů se dají celkem snadno zjistit ze smluv nebo z aktuální situace na trhu. Potíž ale nastává v případě určení oněch implicitních nákladů vlastních zdrojů financování. V rámci finanční páky jsme si řekli, že věřitelé mají co do hrazení jejich odměny (úroků) přednost. Zjednodušeně řečeno, nejprve musíme zaplatit úroky a teprve to, co po zdanění zbyde, tvoří náš zisk. Takže věřitelé dostanou s mnohem většípravděpodobností to, na co mají podle smluv nárok, ale jestli zbyde i něco pro nás, nebo kolik toho zbyde, to je otázka. Když už jsme v sekci rizika, doufám, že budete souhlasit s tím, že věřitelé z titulu prioritního hrazeníjejich nároků podstupují co do výnosu značně nižší riziko než my, vlastnící firmy. Podnikání je zkrátka rizikové a jak jsme řekli dříve, za toto riziko požadujeme vyšší očekávaný výnos, než jsou úroky! Požadujeme určitou rizikovou prémii co do očekávaných výnosových měr našeho podnikání. Proto i úroky jakožto náklad těchto cizích zdrojů financování budou v důsledku nižšího podstupovaného rizika obecně nižší, než naše implicitní náklady obětované příležitosti, tj. náklady vlastního kapitálu.V kapitole riziková prémie (přirážka) jsme zmínili, co se ve financích pod tímto pojmem skrývá, že jde o rozdíl mezi očekávanou výnosovou mírou daného aktiva (cenného papíru) a relativně bezrizikovým cenným papírem garantovaným státem (státní pokladniční poukázky). A právěprostřednictvím tohoto konceptu ve spojení s koeficientem beta (ß) se odhaduje požadovaná očekávaná míra výnosnosti vlastníků společnosti (u akciových společností tedy akcionářů), kteří chtějí díky vyššímu riziku i vyšší výnos. Beta (ß) - její vymezení a co znamenáKaždý z nás určitě už slyšel o tom, že burza roste, "index PX-50 si připsal" tolik a tolik procentních bodů nebo že burza klesá a tentýž index ztratil. V podstatě tyto indexy jsou určitým zprůměrováním vývoje cen jednotlivých cenných papírů na burze.S trochou představivosti si tedy lze představit určitý indexový titul, tj. akcii, jejíž cena by se pohybovala přesně tak, jak se pohybuje celý finanční trh (burza). Pokud by převýšil na burze optimismus, investoři by houfně nakupovali akcie, pak by i rostla celá burza a ve stejném rozsahu s ní i tento náš cenný papír. Naopak, pokud by na burze převládla prodejní nálada, ceny většiny akcií by klesaly, klesal by i celý trh (burza) a ve stejném rozsahu i tento "průměrný" cenný papír.Beta pak charakterizuje úroveň tržního rizika každé konkrétní akcie na takovém trhu ve vztahu k riziku celého trhu. Pokud bychom tedy uvažovali onen "průměrný" cenný papír, který se chová naprosto přesně jako burza (jeho cena roste i klesá ve stejné proporci s celou burzou), pak by beta v jeho případě byla rovna přesně jedné.Jeho riziko by tedy bylo stejné jako riziko celého trhu, tržní riziko, představené v předchozí kapitole na obr. 3, které je minimální možné v důsledku zahrnutí vlastně všech akcií všech společností na burze, čímž dosáhneme nejmenšího možného dosažitelného rizika formou diverzifikace portfolia.Pokud jde o ostatní cenné papíry, jelikož u nich nebude docházet k proporčně naprosto stejnému vývoji jejich cen (a tak i výnosových měr) s burzou, jejich beta se bude lišit a i jejich riziko bude pro jejich vlastníky odlišné od tržního rizika. Znovu zdůrazněme, že se v tomto případě bavíme o akcionářích, kteří jsou také vlastníky společnosti, zrovna takjako jakýkoliv živnostník nebo majitel společnosti s ručením omezeným.Beta měří volatilitu dané akcie ve vztahu k celému trhu, resp. k oné "průměrné" akcii, která trh kopíruje. Pokud bychom měli srovnat historickou výnosnost celého trhu na ose x a proti tomu historickou výnosnost "průměrné akcie" na ose y, pak by vypadal graf, jak ukazuje obr. 1.Obrázek 1: Regresní analýza realizovaných výnosů "průměrné" akcie a celého trhu Tak jak jsme definovali tuto "průměrnou akcii", její míry výnosu odpovídají mírám výnosu celého trhu. Proto je každý její bod na přímce se sklonem 45° (při stejném měřítku obou os) v grafu, kde na ose x měříme historické výnosové míry celého trhu ana ose y pak historické výnosové míry této "průměrné" akcie. Jak jsme již řekli, z definice je beta celého tržního portfolia i "průměrné" akcie rovno jedné. Když se podíváme důkladně na obr. 1, vidíme, že pro tuto přímku platí, že jakákoliv hodnota na osex se vždy rovná téže hodnotě na ose y. Jinými slovy lze zapsat y=x.Pakliže zapátráte ve vzpomínkách na matematiku, možná si vzpomenete, že y=x lze upravit i jako y=1x+0, kde jednička před x udává sklon přímky. Tento sklon je matematicky poměrem delta y / delta x (jak je znázorněno na obrázku 1). V našem případě "průměrné" akcie je sklon roven jedné a vyjadřuje právě koeficient beta. Další část rovnice "+0" představuje, kdedaná přímka protíná osu y. Jak vidno, přímka prochází průsečík obou os x a y. To znamená, že prochází i osu y v počátku, tj. v nule. Pakliže bychom vzali jakoukoliv jinou akcii na trhu (burze), je nanejvýš pravděpodobné, že její historie výnosů nebude přesně kopírovat vývoj výnosových měr celého trhu. V takovém případě by řada bodů (znázorňující výnosovou míru takové akcie na ose y vzhledem k výnosu celého trhu na ose x) nebyla na přímce obr. 1. Obrázek 2: Regresní analýza realizovaných výnosů akcie a celého trhu Na obrázku 2 jsou vyznačeny výnosové míry dosažené jednou z mnoha akcií celého tržního portfolia (burzy) na ose y vzhledem k výnosovým měrám trhu na ose x. Jde o běžnou situaci, kdy budeme hledat pomocí lineární regrese přímku, která nejlépe vystihne trend. Tomutotématu a jejímu zobrazení v Excelu jsme se věnovali dříve v kapitole riziko ve financích. V tomto případě vidíme, že sklon regresní přímky činí zhruba 1,603 a víme už také, že jde o hodnotu beta. Současně zmiňme, že koeficient determinace R= 0,834 (na obr. 2 v modrém oválu) je druhou mocninou korelace výnosů uvedeného cenného papíru a celého trhu (tržního portfolia). Velikost beta je pak rovněž statisticky dána následující rovnicí 1:Rovnice 1: koeficient beta - rovnice výpočtu Pokud tedy dosadíme z obr. 2 potřebné údaje, tj. odmocninu koeficientu determinace v modré elipse, a hodnoty směrodatných odchylek tržního portfolia (resp. "průměrné" akcie) a akcie A v zelených oválech, dostaneme pro dané hodnoty tutéž velikost beta. Velikost koeficientu betaV praxi řada renomovaných firem měří hodnoty beta různých oborů a odvětví, což nám může pomoci tento koeficient pro naše podnikání odhadnout a spolehlivěji tak stanovit náklady vlastního kapitálu v rámci průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC), jak jsme zmiňovali výše. Hodnota koeficientu beta se liší v závislosti na typu odvětví a stupni finanční a provozní páky dané společnosti. Co se týká dalších informací a konkrétního zapojení koeficientu beta do výpočtu WACC, tím se budeme zabývat v sekci "diskontní míra".Na závěr si ještě pro úplnost zopakujeme, že s růstem tohoto koeficientu dochází na obr. 2 k růstu sklonu vyznačené přímky, s poklesem koeficientu beta naopak k poklesu jejího sklonu.Proč tato anabáze s koeficientem beta?Riziko vlastního kapitálu (investic podnikatelů a akcionářů) je vyšší než v případě nákladů externích zdrojů financování (úroky bank, leasingu...). Vlastníci tak vyžadují za dodatečné riziko větší očekávaný výnos.Výši tohoto očekávaného výnosu, tj. implicitních nákladů vlastního kapitálu pomáhá určit právě beta a to z trhů, odkud existují reálná data. Tato data pro výpočet nákladů vlastního kapitálu lze nejlépe získat z akciových trhů, na nichž obchodují právě vlastníci společností (akcionáři).To, jakým způsobem budeme odhadovat konkrétní hodnotu implicitních nákladů vlastního kapitálu naší firmy při výpočtu diskontní míry (WACC) prostřednictvím ß v kombinaci s tržní rizikovou prémií, si ukážeme v sekci věnované diskontní míře.Diskontní míra (WACC) pak bude klíčovým faktorem při posuzování výhodnosti našich jednotlivých investičních záměrů, tj. k přepočtu očekávaných budoucích peněžních toků k jednotné (dnešní) časové bázi. Shrnutí koeficientu betaTržní portfolio, tj. veškeré cenné papíry na trhu, eliminuje část celkového rizika, tzv. diverzifikovatelného rizika. Přesto ani takto veliké portfolio akcií nedokáže eliminovat celkové riziko zcela. I po sebelepší diverzifikaci portfolia investoři nesou tzv. tržní riziko. Tržní riziko je výsledkem působení rizika spojeného s vývojem výnosových měr všech cenných papírů na trhu. Pochopitelně jsou akcie, jejichž riziko je vyšší než celkové "průměrné" tržní riziko a naopak musí být akcie, s nižším rizikem.Laicky řečeno, pokud výnosové míry dané akcie "vyskakují" v průběhu let více než míry výnosu trhu jako celku, beta takové akcie (volatilita jejího vývoje ve vztahu k tržnímu portfoliu) bude vyšší. Totéž bude platit v případě poklesů míry výnosu takové akcie oproti tržnímu portfoliu. U akcie s koeficientem beta vyšším než jedna budou i propady její výnosové míry převážně větší než propady tržního portfolia ("průměrné" akcie). Oproti tomu akcie, jejichž míra výnosu roste (a klesá) méně než trh jako celek, jejich beta budou menší než jedna.Agregujeme-li všechny tyto akcie dohromady, získáváme tržní portfolio s betou definovanou na úrovni jedné. Výnosové míry akcií, jejichž beta je vyšší než jedna, budou v průběhu času kolísat více než trh jako celek a jejich riziko (měřené směrodatnými odchylkami) tedy bude vyšší než tržní. Naopak akcie, jejichž výnosové míry kolísají v průběhu času méně než trh jako celek, jejichriziko bude nižší a beta menší než jedna. Vlastníci pak na základě výše rizika spojeného s jejich chováním oproti trhu budou požadovat vyšší či nižší výnos.

Pokračovat na článek


Reálná diskontní míra, nominální diskontní míra, reálná úroková míra, nominální úroková míra, míra inflace

Reálná a nominální diskontní míra Nominální míra výnosuV kapitole náklady peněz (kapitálu) jsme uvedli problematiku inflace a její vliv na míru výnosu. Shrneme-li, inflace znehodnocuje budoucí výnos a investořiv rámci svého požadovaného budoucího výnosu její vliv do svých očekávání promítají. Jejich očekávaná míra výnosu tak obsahuje složku nazvanou očekávaná míra inflace. Taková výnosová míra se nazývá nominální výnosová míra, resp. nominální diskontní sazba, reprezentující, jak už víme, náklady obětované příležitosti alternativní investice.Reálná výnosová míraReálnou výnosovou mírou pak rozumíme tu část výnosové míry, bez této prémie (přirážky) očekávané inflace. Pokud by inflace neexistovala, resp. byla by dlouhodobě nulová, investoři by neměli důvod očekávat do budoucna nárůst cen a očekávaná inflace by bylarovna nule. V takové situaci by nebyl rozdíl mezi reálnou a nominální mírou.Stejnou optikou můžeme nahlížet na očekávané budoucí peněžní částky v budoucnu. Buď uvažujeme o budoucích částkách v jejich nominální výši, tj. včetně inflace nebo v reálné výši s vyloučením inflace. Možná jste slyšeli o nominálním a reálném hrubém domácím produktu (HDP)nebo mzdách. Pokud roste nominální HDP, je to sice hezké, nicméně jeho růst je popoháněn i složkou inflace, což není z hlediska reálného výkonu země podstatné. Může se dokonce stát, že HDP sice roste, ale jeho růst je způsoben právě jen inflací, jejíž velké hodnoty nejsou pro ekonomikuprospěšné. Teprve pokud vyloučíme vliv inflace, lze posoudit, jestli naše země skutečně "reálně" roste. Pak se jedná o růst reálného HDP.Příklad 1Pokud požadujeme za rok z investované tisícikoruny celkový úrok 5% (očekáváme, že inflace bude jen 2%), jaký očekáváme náš reálný výnos? Pokud v průběhu roku ale inflace vystřelí na 7%, jaký bude za rok náš skutečně dosažený (reálný) výnos?Ze zadání plyne, že celkem dostaneme za rok 1000*1,05= 1050 Kč. Z toho ale tvoří 2% inflace, která nás z celkového výnosu "okrádá". Budoucí hodnota peněz bude zkrátka podle naší domněnky o 2% nižší. Vzpomeňme si na časovou hodnotu peněz a její výpočet. Z hlediska dnešní "reálné" hodnoty tedy bude náš budoucí "čistý" (reálný) příjem pouze 1050 Kč / (1 + 2%) = 1029,4 Kč.Matematicky lze tento propočet vyjádřit v souladu s rovnicí 1. Očekávaná reálná výnosová míra tak činí cca. 2,94%, tj. 1029,4 Kč/1000 Kč.Rovnice 1: Reálná a nominální výnosová míra Pokud se podíváme na skutečně dosažený výnos ke konci příštího roku, v důsledku vysoké skutečné inflace je naše požadovaná výnosová míra nižší a my reálně tratíme. 1000(1,05)/(1,07)= 981,3 Kč. Míra výnosu by tak byla -1,87%.Z hlediska našeho budoucího posuzování investic na těchto stránkách, je velmi důležité mít neustále na paměti, s jakými budoucími očekávanými částkami pracujeme. Pokud půjde o částky,které předpokládáme na úrovni dnešních cen a do jejich výše tak nepromítneme očekávanou inflaci, pak musíme pro diskontování použít reálnou diskontní sazbu. Pak bychom kalkulovali s reálnou bezrizikovou výnosovou mírou (její výše se uvádí v podmínkách USA mezi 2% a 4%) a tržní prémií za riziko také v nižších hodnotách snížených oproti nominálnímu vyjádření o očekávanou inflaci. V praxi se ale operuje téměř výlučně s nominálními hodnotami. Banky v rámci svých úrokových sazeb již očekávanou míru inflace zahrnují a rovněž požadované míry výnosů vlastního kapitálu bývají prezentovány v nominálních hodnotách, tj. včetně očekávané míry inflace. Navíc ve prospěch kalkulací v nominálních hodnotách hovoří i fakt, že pokud budeme kalkulovat v budoucnosti v business cases s různými cenami na vstupech (náklady) jejich míra inflace se může lišit od očekávaného růstu našich cen na výstupu. I tato skutečnost favorizuje analýzy v nominálním vyjádření.

Pokračovat na článek


Riziko a výnos, riziková prémie, riziková přirážka, prémie za riziko

Riziková prémie (přirážka)V předchozí kapitole jsme se zabývali vztahem mezi mírou rizika a očekávanou výnosovou mírou. V této kapitole se vám pokusím objasnit jejich vzájemnou závislost detailněji. Pomůže nám to později v sekci věnovanédiskontní míře, což, jak už víme, je implicitní výnosová míra nejlepší srovnatelné alternativy (náklad obětované příležitosti). Vazba mezi rizikovou prémií (přirážkou) a diskontní mírou tak bude zřetelnější. V sekci časová hodnota peněz jsme si v kapitole výnosová míra a její vztah k časové hodnotě peněz uvedli rovnici pro výpočet výnosové míry. V jazyce českém, výnosová míra je určena výší výnosu (zisku) a "cenou" takové investice, tj. výší našeho vkladu. Může jít o nákup zařízení, které nám umožňuje výnosy určité výše dosahovat a může jít i o investici do cenných papírůvětších společností. I v tomto případě platí zmíněná rovnice, kde ve jmenovateli bude cena cenného papíru, za kterou jsme jej pořídili. Výnosem pak může být dividenda a nárůst ceny cenného papíru v průběhu času.Co je podstatné si uvědomit, je nepřímá závislost mezi výší míry výnosu a cenou takové investice. Pokud vyděláme stejný výnos z prodeje pizzy s levnější i dražší pecí, každý by intuitivně investoval do levnější pece, neboť ta zajistívyšší míru výnosu. Stejně tak by to platilo i v případě cenného papíru. Platí tedy, že čím vyšší je očekávaná míra výnosu, tím nižší (za jinak stejných podmínek!) bude jeho cena a opačně. Nyní k slibovanému vlivu rizika. Uvažujme následující případ. Řekněme, že máme možnost investovat do dvou podobných společností, jejichž očekávaná míra výnosu je na základě historických výsledků stejná. V čem se ale liší, je úroveň rizika.První společnost A dosahovala co do historických výsledků stabilnějších hodnot bez výrazných excesů. Naproti tomu společnost B, tu dosáhla enormního zisku, jindy zase výrazné ztráty. Současně jsme si v úvodních kapitolách sekce časové hodnoty peněz řekli, že drtivá většina z nás má averzi k riziku, někdo větší, jiný menší. Jak se tyto informace promítnou do pravděpodobného vývoje cenných papírů obou firem na trhu? A jaký to bude mít dopad na rizikovou prémii (přirážku)? Pokud by byla cena oboucenných papírů stejná, tak při stejné očekávané míře výnosu by každý z nás, kdo nemáme rádi riziko, raději kupoval cenný papír společnosti s nižším rizikem (menší směrodatnou odchylkou a rozptylem historických zisků od určité střední hodnoty, jak jsme ukázali v předchozí kapitole).To by vedlo k růstu poptávky a tedy i ceny cenného papíru méně rizikové společnosti. S rostoucí cenou by tak začala klesat míra výnosu. Opačně u rizikovější investice do cenného papíru společnosti B by docházelo k poklesu jeho ceny a růstu výnosové míry. To jaká by byla nakonec onafinální "rovnovážná" cena i výnosová míra obou papírů by záleželo mimo jiné i na stupni averze k riziku kupujících a prodávajících. Nicméně riziková prémie rizikovější investice do společnosti B by začala být pro řadu investorů s nižší averzí k riziku natolik zajímavá, že by začali poptávat právě tento cenný papír.Přestal by existovat převis poptávky po "bezpečnějším" cenném papíru společnosti A a trh by se dostal při dané úrovni cen a výnosových měr obou cenných papírů do rovnováhy.Riziková prémie (přirážka)Výsledkem tohoto procesu pak je existence rizikové prémie (přirážky) na trhu. Jde o rozdíl mezi vyšší očekávanou výnosovou mírou rizikovější investice (cenné papíry společnosti B) a relativně "bezrizikové" investice, za kterou finančníci považují zpravidla státní pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy s minimální výší rizika. Takto chápaná riziková prémie nad tímto typem "bezrizikové" investice bude u různých cenných papírů s různou rizikovostí pochopitelně různá.V kapitole Riziko a jeho vztah k časové hodnotě peněz jsme se zabývali vlivem rizika na nižší současnou hodnotu budoucích peněz. Lze s touto kapitolou nalézt analogii? Kdyby analogie nebo určitá vazba neexistovala, určitě bych se neptal, říkáte. Opět máte pravdu. Ona tisícikoruna figurující v úvodních kapitolách je vlastně analogií dnešní ceny investice (zde cenného papíru obou společností). Naše tvrzení,že hodnota tisícikoruny v budoucnu má za existence rizika pro nás k dnešnímu dni nižší hodnotu, plně odpovídá situaci investice do cenného papíru společnosti B. Rizikově averzní trh "poslal" jeho současnou prodejní cenu směrem dolu pod cenu méně rizikového cennéhopapíru společnosti A. Jeho současná hodnota při promítnutí vyššího rizika je tak skutečně nižší než v případě méně rizikového cenného papíru společnosti A. Současně platí i další náš závěr z jmenované kapitoly a to ten, že investoři, investující do rizikovějšíchinvestic, musí být bonifikováni vyšším očekávaným výnosem (očekávaná míra výnosu cenného papíru společnosti B převyšuje výnosovou míru cenného papíru společnosti A). A v neposlední řadě rizikovější investice budou diskontovány vyšší diskontní sazbou zahrnující právě vyšší rizikovou prémii, neboť alternativní druhá nejlepší varianta musí být a bude zhruba stejně riziková. K rizikové prémii se ještě vrátíme v rámci sekce věnované diskontní míře. Ukážeme si tam její roli při určování nákladů vlastního kapitálu. Pokud se vám zdály předchozí kapitoly o riziku hodně nezáživné, příliš akademické a nudné, uznávám, asi máte pravdu. Na druhou stranu tyto informace jsem sdělit potřeboval, abych vyplnil některá volná místa a mozaika mohla být postupně sestavována. Ve zbylých kapitolách sekce věnované riziku se budeme věnovat snad jižpraktičtějším záležitostem pro vaše finanční rozhodování, konkrétně pojmy finanční a provozní páka.

Pokračovat na článek


Obchodní riziko

Pod pojmem obchodní riziko se zpravidla chápou dvě oblasti rizika. První je riziko spojené s výkyvy tržeb a druhá oblast souvisí s rizikem vyplývajícím z provozní páky.Prodejní rizikoProdejní riziko související s možností, že očekávané tržby nebudou dosaženy, ovlivňuje řada faktorů. Namátkou uvádím dle mého soudu nejvýznamnější, na které byste určitě přišli i bez mé pomoci:variabilita poptávky po našich výrobcích a službáchstabilita prodejních cencenová elasticita poptávky po naší produkci a službách, tj. v jakém procentním rozsahu se změní (zvýší) naše tržby pokud změníme (snížíme) cenu o určité procento diverzifikace portfolia produktů a služeb, které nabízíme a to i z geografického pohledu Všechny výše uvedené body mají společného jmenovatele a tím je jednoznačně stupeň konkurence ve sféře, kde každý z nás podniká.Pokud jde o měření rizika, lze použít směrodatnou odchylku k odhadnutému trendu vývoje tržeb tak, jak bylo prezentováno v kapitole měření rizika (ve financích). Obrázek 1: Historie a lineární trend čistých tržeb Z obr. 1 vidíme vypočtenou směrodatnou odchylku a trendovou rovnici v grafu. (Trendovou rovnici získáme v souladu s návodem v kapitole riziko ve financích). Abychom mohli srovnávat napříč firmami, podobně jako v případě variačního koeficientu by bylo vhodné tuto absolutní hodnotu směrodatné odchylkynějak vztáhnout relativně k trendové rovnici. Doporučil bych srovnávat její výši s hodnotami v rámci trendové rovnice a to asi nejlépe s počátkem a koncem, tj. s trendovou hodnotou v roce 1 a 8. Čím by byly obě hodnoty variačního koeficientu u příslušné společnosti v rámci stejného srovnávaného časového období vyšší, tím bude rizikovost vyšší.Provozní pákaProvozní hospodářský výsledek bude kromě rizika na straně výnosů také závislý na riziku v oblasti nákladů. Co do rizika variability provozních nákladů, bude rozdíl mezi firmou, jejíž podíl fixních nákladů bude vyšší oprotité, která má mnohem menší podíl fixních nákladů, i když co do tržeb a celkových nákladů jsou na tom úplně stejně. V případě velkého podílu fixních nákladů bude mít jakákoliv změna prodejů mnohem větší dopad na provozní zisk takové společnosti než v případě firmy s výrazným poměrem variabilních nákladů. Variabilní náklady jsou ty náklady, které závisí (rostou nebo klesají) podle velikosti výstupu. Typickým příkladem je spotřeba materiálu. Tento náklad bude "kopírovat" velice přesně výrobu a produkci. Naproti tomu jsou náklady,jejichž výši lze velice těžko vztáhnout k rozsahu výroby a prodeje. Jde například o nájemné, které hradíme vlastníkovi nemovitosti, jehož prostory využíváme k podnikání. Nájem bývá smluvně stanoven na určitou částku bez ohledu na to, jak se nám daří nebo nedaří prodávat. Mezi těmito extrémy je celá řada nákladů, které jsou "napůl" fixní a "napůl" variabilní.Čím je tedy proporce těchto fixních nákladů vyšší, tím vyšší neseme provozní riziko. Řečeno laicky, pokud jsou naše náklady vesměs variabilní, např. šijeme z látek oděvy, pokud nebude odbyt, jednoduše nebudeme nic nakupovat a nic spotřebovávat do nákladů. Pokud bude velký odbyt,budeme nakupovat potřebná množství látek. Naše tržby jsou celkem přesně kopírovány těmito variabilními náklady. Naproti tomu, pokud bychom podnikali v oblasti umění, pronajali si galerii a sbírku obrazů, podstupujeme značné riziko z toho titulu, že pokud k nám na výstavu nikdo nepřijde,naše tržby budou minimální a my utrpíme velkou ztrátu, neboť naše náklady jsou fixní a nekopírují téměř vůbec naše tržby. Pokud by naopak byla návštěvnost nečekaně vysoká a tržby by lámaly rekordy, fixní povaha těchto nákladů by zajistila velký zisk. Rozptyl možného provozního zisku je v tomto případě mnohem vyšší a tudíž je vyšší i riziko. Znovu připomeňme, že vyšší riziko neznamená nutně jen něco negativního jako je ztráta. Znamená i možnost vyššího zisku, než jsme očekávali.Pojem provozní páka má pak naznačovat totéž co páka ve fyzice, pomocí mnohem menší síly například zdvihnout těžký předmět. Pokud máme velký podíl fixních nákladů, s jejich nezměněnou výší tak můžeme hodně vydělat ale i hodně prodělat. Výše provozní páky je pak posuzována jako poměr fixních nákladů k celkovým (zpravidla provozním) nákladům. Je ale jasné, že pokud se zamyslíte nad nepřeberným množstvím nákladů, které vaše firma nese, velice často naleznete náklad, který je "něco mezi". Proto je v praxi značně obtížné firmy mezi sebou na této bázisrovnávat, nicméně jedná se o velice důležitý analytický nástroj při posuzování investic! Proto je nutné, abyste o něm měli základní povědomí a i proto si ukážeme jeho vazbu k tzv. bodu zvratu v rámci objasnění bodu zvratu. Shrneme-li tedy, co pod pojmem provozní páka chápat, pak velká provozní páka znamená, že za jinak stejných okolností dochází i při malé změně prodejů (tržeb) k velkým výkyvům provozního zisku. Bod zvratu (angl. break-even point)Bod zvratu je ekonomický pojem, který znamená situaci, kdy celkové výnosy přesně pokrývají fixní i variabilní náklady s nimi spojené. Vezměme příklad švadleny, jejíž náklady, jak jsme výše naznačili, budou převážně variabilní. Asi není třeba hlouběji rozpitvávat modelovou situaci,kdy vyjádříme její celkové tržby za košile, které šije a prodává, jako jejich prodejní cenu násobenou prodaným množstvím. Podobně, opět velmi zjednodušeně, asi není problém vyjádřit její celkové provozní variabilní náklady jako určitý objem látky na každou košili násobený jeho nákupní cenou. Pokud budeme předpokládat, že mezi její náklady patří i fixní porce nákladů spojená s odpisem šicího stroje (odepisuje nikoliv výkonově ale časově po dobu 5 let), pak by pro bod zvratu musela platit rovnice 1: Rovnice 1: Bod zvratu Rovnice 2: Bod zvratu po úpravě Příklad 1Řekněme, že na jednu košili švadlena spotřebuje 2 běžné metry půl metru široké látky, přičemž každý metr látky stojí 200 Kč. Potom lze přepočítat, kolik bude stát jedna košile co do nákupní ceny, resp. variabilního nákladu. V tomto případě by tedy variabilní náklad na jednu košili činil 2 metry (půl metru široké látky)násobené jejich cenou 200 Kč za metr. Variabilní náklad jedné košile by tedy byl 400 Kč. V souladu s tímto přepočtem lze upravit i rovnici 1 do rovnice 2. Dále předpokládejme, že švadlena ročně odepíše do nákladů částku 5 000 Kč z pořizovací ceny svého šicího stroje, který je ještě poháněn mechanicky, takže švadlena nemá žádné další náklady při spotřebě elektrické energie. Současně prodejní cena jedné košile činí 450 Kč.Pokud bychom měli stanovit množství košilí, při nichž bude dosaženo bodu zvratu, tj. kdy švadlena svými výnosy z prodaných košilí přesně pokryje všechny své náklady, dosadíme pouze všechny údaje do rovnice 2:Obrázek 2: Produkce pro bod zvratu - malá provozní páka Rovnice 3: Určení potřebné produkce pro bod zvratu Obrázek 3: Produkce pro bod zvratu - velká provozní páka 450 K = 400 K + 5000 K = 100Z výše uvedeného výpočtu lze dále odvodit potřebnou výši výnosů a nákladů, při nichž dochází k bodu zvratu. Tato úroveň zde činí 45 tis. Kč. Do úrovně 100 košil bude švadlena stále v provozní ztrátě, teprve od úrovně 100 prodaných košil se přehoupne přes bod zvratu do provozního zisku. Taktéž lze pouhou matematickou úpravou určit množství produkce, aby byl dosažen bod zvratu. Tento vztah ukazuje rovnice 3.Příklad 2Teď se podívejme na situaci, kdy by tatáž švadlena namísto šití košil koupila výkonný počítač vyvinutý na matematické modelování meteorologických modelů počasí. Na základě dat z různých měřících zařízení a satelitů by tento počítač na základě svých kalkulací poskytoval předpověď počasí a tyto výsledky by naše švadlena prodávala meteorologům. Řekněme, že pro názornost by jednu "předpověď" švadlena prodávala také za 450 Kč. Jejími variabilními náklady by nyníbyla pouze spotřeba elektrické energie, která by činila pro komplikovaný výpočet jedné předpovědi 150 Kč na předpověď, tj. průměrný variabilní náklad o 250 Kč méně, než v případě šití košil (a spotřeby látky). Na druhou stranu, odpisy tohoto počítače by zde byly 30 000 Kč ročně. Jak by se změnila celá situace?První, čeho bychom si měli všimnout, je vyšší míra odpisů, resp. fixních nákladů oproti předchozímu příkladu. Lze usuzovat na to, že v této situaci švadlena podstupuje vyšší provozní riziko v důsledku vyššího poměru fixních nákladů (vyšší provozní páka). V tomto případě bude požadovaný roční počet předpovědí k pokrytí veškerých nákladů v souladu s rovnicí 3 také 100, tj. 30 000/(450-150). Pokud si ale znázorníme i tento příklad graficky na obrázku 3, lze jeho srovnáním s obrázkem 2 dojít ke stejnému závěru,jaký jsme uvedli při shrnutí provozní páky, tedy že za jinak stejných okolností dochází i při malé změně prodejů (tržeb) k velkým výkyvům provozního zisku. Pokud totiž uvažujeme výchozí situaci v bodu zvratu, tj. při produkci sto košilí nebo předpovědí počasí, potom 10% pokles této produkce na 90 by v případě šití košilznamenalo provozní ztrátu jen v rozsahu 500 Kč (nižší provozní páka), naopak v případě vyšší provozní páky v příkladě 2 by se ztráta vyšplhala až na 3 000 Kč!Protože správné zařazení jednotlivých nákladů je velmi důležité pro tvorbu business cases, kterým se tyto stránky v jiné sekci také věnují, uveďme ještě jeden, tentokrát komplexnější příklad a jeho řešení v Excelu.Příklad 3Řekněme, že podnikáme v oblasti pekárenství a naše firma peče pečivo. Budeme uvažovat, že prodáme v průměru 30 tisíc kusů pečiva, jehož průměrná cena při daném portfoliu výrobků činí 12 Kč. Co se týká mouky a ostatních surovin, jejich spotřeba loni činila 90 tis. Kč. Na výrobu pečiva používáme elektrickou pec,která stála 100 tis. Kč, odepisujeme jí po dobu 10 let rovnoměrnými odpisy a na pec jsme si půjčili u banky 70 tis. Kč s ročním úrokem 8%. Splaceno máme zatím pouze 20 tis. Kč, takže náš dluh u banky činí k současnému dni 50 tis. Kč. Pec na výrobu stejného množství pečiva (30 tis. kusů) spotřebovala v loňském roce elektřinuza 20 tis. Kč (v této částce je započten i roční servis, u něhož předpokládáme podobné náklady i letos). Pronajímáme si prostory, za které podle smlouvy platíme fixní částku 5000 Kč měsíčně plus navíc 4% z tržeb. Dále máme jednoho zaměstnance na částečný úvazek, který obsluhuje pec a je hodnocen podle upečeného objemu pečiva. Loni, při prodeji 30 tis. kusů tvořily jeho mzdové náklady včetně sociálního a zdravotního pojištění celkem za rok 180 tis. Kč. Daně a účetnictví nám vede externista, za 8 tis. Kč měsíčně. Korporátní daňovou sazbu (sazba daně z příjmů právnických osob) uvažujme 20%. Jakého objemuvýstupu (počtu prodaného pečiva v nezměněné struktuře) a výsledku hospodaření z běžné činnosti musíme dosáhnout k dosažení bodu zvratu? Z uvedeného linku si můžete stáhnout naznačené řešení s výsledkem v Excelu, nicméně nejpodstatnější je určení fixních a variabilních nákladů, které se mění s rozsahem produkce:

Pokračovat na článek


časová hodnota peněz, výnosová míra, míra výnosu, trh peněz

Výnosová míra, rovnováha na trhu peněz Výnosová míraVýnosová míra je opačná strana téže mince, pokud se bavíme o nákladech kapitálu. To už jsme v předchozí kapitole jasně naznačili. Pro formální komplexnost rovnice 1 udává její obecnou rovnici.V předchozí kapitole věnované nákladům kapitálu jsme mimo jiné řekli, že požadovaný výnos tím, kdo peníze (kapitál) půjčuje, v sobě vždy zahrnuje takovou část, která slouží k pokrytí jeho obavy z rizika, kromě ostatních zmiňovaných faktorů (očekávaná inflace, prémie za likviditu, preference dnešní spotřeby). Také v ekonomické a finanční teorii se dočtete o tom, že výnosová míra v sobě zahrnuje tu část, která znamená tzv. bezrizikovoumíru výnosu a nám již známou druhou část, nazývanou prémie za riziko. Rizikovou přirážku (prémii) jsme zmínili u nákladů na peníze (kapitál) a tudíž bude figurovat i u výnosové míry, protože pohled na výnosovou míru je pohledem na náklady kapitálu opačného subjektu transakce půjčení finančních zdrojů.Pro zvídavce na tomto místě ještě uvedu, že ona bezriziková výnosová míra je považována za relativně stálou a bývá ztotožňována s výnosem něčeho, kde existuje minimální riziko. Standardně uváděným příkladem bývají státní pokladniční poukázky(nejčastěji USA), jejichž výnosnost (v nominálním vyjádření včetně očekávané inflace) se dlouhodoběji v nedávné minulosti pohybovala kolem 5% (dlouhodobě mezi 4-8% vlivem výkyvů hospodářských cyklů a s nimi spojené inflační prémie). Pokud bychom z této bezrizikové míry očekávanou inflaci vyloučili, hovořili bychom o tzv. reálné bezrizikové míře výnosu, jak si ukážeme v kapitole reálná a nominální míra. Její odhadovaná hodnota se pak podle řady autorů pohybuje někde kolem 2,5%.Výše uvedené hodnoty však berte s odstupem, neboť různí autoři se ve svých stanoviscích různě liší.Jakákoliv vyšší výnosová míra je pak dosažena onou prémií za riziko a případně dalšími již zmiňovanými přirážkami. Mějte neustále na paměti, že jde o zrcadlový pohledna totéž, jako byly náklady peněz v minulé kapitole. Oba pohledy (z hlediska nákladů v minulé kapitole i výnosů peněz v této kapitole) na cenu peněz jdou jen z opačného úhlu. Nákladem bude pro toho, kdo si půjčuje, výnosem pro toho, kdo půjčuje. To, co stojí za určováním, jaká je rovnovážná cena na trhu peněz (a ta modelově působí i na rovnováhu trhu ostatních finančních aktiv jako jsou třeba burzy, trhy s dluhopisy či bankovní trh), projdeme v následujícím textu.Rovnováha na trhu peněz (kapitálu)V této části si v krátkosti povíme něco málo o tom, jak zmiňovaní velcí (mezinárodní) hráči, kteří ovlivňují rovnovážnou cenu peněz (kapitálu) svým chováním na její velikost působí. Současně z minulé kapitoly připomeňme, že trh peněz (respektive volných peněžních zůstatků, které můžeme nějakým způsobem investovat) je propojen s ostatními trhy finančních aktiv (kapitálu). Z hlediska kapitálových trhů znamená nabídka volných peněžních prostředků nutně poptávku po akciích, dluhopisech, bankovních vkladech a podobně. Když totiž kupuji (tedy "poptávám") akcii, dluhopis nebo vkládám peníze na termínovaný vklad, nabízím za to své volné peníze a naopak, pokud akcie prodávám (nabízím), poptávám za ně peníze. Použijeme k tomu graf nabídky a poptávky po tomto kapitálu (penězích), jak jej standardně používají ekonomové.Na obrázku 1 vidíme velice zjednodušeně, jak v tomto případě konkrétně na trhu s volnými peněžními prostředky k investování vzniká rovnovážná úroková míra. Jak jsme řekli v minulé kapitole, obyčejní smrtelníci jako vy a já těžko ovlivníme její výši. Od toho tu jsou mnohem mocnější hráči z řad silných nadnárodních subjektů, centrálních bank ale i vlád. Nicméněkaždý z nás její výši spoluutváří, ač naprosto neznatelným vlivem. Bod A představuje původní rovnovážnou úroveň při dané nabídce a poptávce po penězích všech, kdo na tento trh vstupují. Pokud budete své peníze někomu půjčovat, budete součástí nabídky, pokud je budete poptávat, budete součástí poptávky. Nabídka volných peněžních prostředkůZačněme nabídkou, která je hlavním ekonomickým proudem vnímána jako rostoucí funkcí množství peněz (tj. na obrázku je zjednodušeně zobrazena jako rostoucí přímka). Vysvětlit bychom to mohli tak, že pokud mají při nezměněných podmínkáchvšichni ti, co nabízejí peníze nabídnout ještě více ze svých zdrojů, musí být motivováni vyšším výnosem, tj. v tomto případě úrokovou sazbou. Nebo z pohledu implicitních nákladů držby peněz tak, že pokud rostou výnosové míry (tedy i úroky) v ekonomice, držba peněz se stává hodně "nákladná", protože přicházíme o tyto potenciální vyšší výnosy (v následující kapitole se seznámíme s pojmem náklady obětované příležitosti). Z tohoto důvodu budeme motivováni s rostoucí úrokovou mírou naše disponibilní (volné) peněžní prostředky ještě více investovat a nabízet je na některém z kapitálových trhů, které jsme dříve uvedli. Tzv. "volné" peníze držíme proto, abychom měli peníze k dispozici pro každodenní transakce. Čím ale budou v bankách vyšší úroky, tím více budeme motivováni takových peněz nabízet jako investici (např. je převedeme na termínované vklady u bank, do dluhopisů atp.), abychom vydělali. Toto je vysvětlení rostoucí přímky. Proti tomu pokud se na trhu s penězi objeví nenadále další silní hráči, kteří budou své peníze nabízet, povede to k růstu nabídky, která je znázorněna šipkou vpravo a vyšší nabídkaje znázorněna modrou rostoucí přímkou. Pokud roste nabídka, posouvá se křivka (přímka) nabídky vpravo.Ještě jednou, posunem po křivce nabídky nahoru dochází na spodní horizontální ose k růstu nabízeného množství peněz k půjčení, ale to jen za vyšší úrok (posouváme se totiž podél rostoucí přímky nabídky současně vzhůru a doprava). Jdeo růst nabízeného množství peněz, který je vysvětlován vyšším výnosem (úrokem), který když nabídneme peníze, které nám nic nevydělávají a zainvestujeme je třeba na termínovaný vklad, do firemních dluhopisů nebo do akcií, vyděláme. Čím vyšší je úrok, tím nás to láká držet méně těchto volných, "nevydělávajících" peněz. Pokud se ale na trhu objeví noví hráči, kteří nabízí peníze k půjčení, to znamená, že roste počet nabízejících své peníze k investování na kapitálových trzích a roste tedy i celková nabízená suma, posouvá se celá rostoucí křivka vpravo. Logicky, pokud bude na trhu více nabízejících peníze, bude možné získat více peněz k vypůjčení, aniž by museli příjemci těchto peněz platit vyšší úroky (posun podél horní šipky na obrázku). Při nezměněné klesající poptávce pak růstem nabídky dojde dokonce k poklesu úrokové sazby (posun z bodu A do B).Poptávka po volných peněžních zdrojíchPokud jde o poptávku, půjde prakticky o totéž, jen zrcadlově. Poptávka po penězích je klesající. Důvodem je fakt, že pokud budete poptávat peníze, za nižší úrokovou sazbu si jich půjčíte více, protože budou levnější a při daném firemním budgetu si tak můžete půjčit více. Naopak, pokud budou úroky vysoké, tolik si jich půjčit nebudete moci. Posouváme se po klesající křivce poptávky. I zde se posun pokřivce označuje jako růst nebo pokles poptávaného množství peněz.Růst poptávky pak znamená, že se vedle vás objeví na trhu řady dalších podnikatelů, kteří budou chtít půjčit peníze. Pak se celá křivka posune vpravo do červené přímky (posun z bodu A do bodu C). Výše v textu o nabídce jsme uvedli, že jejím růstem klesá úroková sazba a roste množství volných peněžních prostředků (nabízených i poptávaných v době M na horizontální ose) z bodu A do bodu B. Naopak, při růstu poptávkypo penězích sice také roste rovnovážné množství nabízených a poptávaných peněz (bod M na horizontální ose) na trhu, nicméně při vyšší úrokové míře.Vzájemným pohybem obou křivek je neustále na trhu určována rovnováha v jejich průsečíku. Růst nabídky peněz při nezměněné poptávce po penězích vede k poklesu úrokových sazeb, pokles nabídky peněz obráceně k jejich růstu (pokles nabídky znamená posun křivky nabídky doleva). Naopak růst poptávky po penězích při nezměněné nabídce způsobuje tlak na růst ceny peněz pro vypůjčení (úrokových sazeb). Opačně její pokles (posun doleva) tlačí na pokles úrokových sazeb. Pochopitelně v realitě dochází jakoby k posunům obou křivek současně tak, jak se mění situace na straně nabízejících i poptávajících finanční zdroje. Na závěrještě zmíním, že na stejném principu fungují trhy i s ostatními aktivy. Na základě naprosto stejné logiky nabídky a poptávky, jako jsme teď ukázali, lze odvodit i chování ceny a tedy i inflaci chleba v předchozí kapitole.Zde je vidět propojení mezi trhem peněz a ostatními finančními trhy (trhy ostatních finančních aktiv). Jde o spojené nádoby. Pokud někdo nabízí akcie k prodeji, tlačí na pokles jejich cen (zvyšuje nabídku a ta tlačí cenu akcií směrem dolů - logika je naprosto stejná jako na trhu peněz). Současně jejich prodejem zvyšuje poptávku po penězích a tím i jejich cenu, tedy úrokovou mírupodle výše uvedeného obrázku. Takto utržené peníze z prodeje pak může investovat jinak, například na termínovaný účet. Pak dotyčný stojí na straně nabídky volných peněžních prostředků a poptává bankovní úvěr. Naopak kupující, kteří skupují akcie nebo dluhopisy nabízí volné peněžní prostředky (tlačí na pokles úrokové míry) a kupují tato aktiva (akcie) s efektem tlaku na růst jejich cen (roste poptávka po akciích). Pakliže je dosaženo rovnováhy na trhu peněz, nabídka volných peněz a poptávka po nich jsou stabilní, budou v rovnováze i ostatní kapitálové trhy. To je ovšem pouze teorií, v realitě dochází k neustálým změnám, takže o nějaké dlouhodobější rovnováze nemůže být pochopitelně řeč.

Pokračovat na článek


Finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování, výplatní poměr, payout ratio, markup

Obrázek 1: Jak povolit iterace v Excelu Pozor! Pro správné fungování výše uvedeného excelovského souboru je nutné mít povoleny iterace! Ty se povolují v Office 2007 kliknutím v levém horním rohu na kolečko se znakem sady Office (malé 4 barevné čtverečky). V nabídce, která se objeví, klikneme na spodní liště na tlačítko možnosti aplikace Excel.Dialogové okno s možnostmi Excelu, které se objeví (vizte obrázek vlevo), obsahuje v levé části sloupek s dalšími nabídkami, ze kterých vybereme nabídku vzorce (na obrázku modrá elipsa) a zaškrtneme povolit iterativní přepočet (červená elipsa). Obrázek 2: Drivery a výsledovka finančního plánu Drivery a zdůvodnění jejich výše (logika, která stojí za nimi)Tempo růstu nákladů (tj. variabilních nákladů přímo souvisejících s prodejem zboží) na obrázku 2 jakožto první z řídících proměnných (driverů) jsme odvodili na základě analýzy dosavadního cca. 2,5% tempa jejich růstu.Na základě odhadů Ministerstva financí a ČNB jsme zjistili, že tempo růstu nominálního HDP se odhaduje v rozsahu 4-6% pro následující roky. Nyní věnujte pozornost na obr. 2 současně i nákladovému řádku reklama, mzdy, atp** ve výsledovce. V aktuálním roce činily náklady na reklamu 10 mil. Kč, ostatní fixní náklady 30 mil. Kč, tj. celkem 40 mil. Kč.V následujícím roce (rok 1) chceme zvýšit podíl výdajů na reklamu z 10 mil. Kč na přibližně 70 mil. Kč (spolu s nezměněnými 30 mil. Kč na mzdy atp. tedy celkem ve výsledovce uvedených 100 mil. Kč).Pokud jde o driver tempa růstu variabilních nákladů přímo závislých na spotřebě (1. řádek tabulky), konzervativně předpokládáme pouze minimální zvýšení tohoto ukazatele (tj. tempo růstu nákladů) na 3%. Jde o nárůst nominální, tj. jak z hlediska množství tak průměrné pořizovací ceny. K problematice nominální vs. reálné veličiny vizte kapitolu reálná a nominální míra v sekci základy financí. Vycházíme tak z určitého zpoždění mezi těmito variabilními náklady a spuštěním celé kampaně na trhu včetně určitého zpoždění při reakci zákazníků.Proto teprve s ročním zpožděním (tj. až v roce 2) dojde na ř. 1 k nárůstu variabilních nákladů na spotřebu zboží a to na 8%. Jelikož se jedná o náklady spojené se spotřebou zboží, tržby budou druhou stranou téže mince. Je to právě růst tržeb, který stimuluje růst těchto variabilních nákladů. Shrneme-li, vyšší tržby a s nimi spojené vyšší náklady na spotřebu nastanou s ročním zpožděním po spuštění celé reklamní kampaně v roce 1, kterou chceme novým úvěrem financovat. Současně si všimněte ve výsledovce na obr. 2, že pro tento 2. rok je výše nákladů v položce reklama, mzdy, atp** 50 mil., tj. výrazně nižší než v roce 1 se 100 mil. Kč. To je důsledkem ukončení reklamní kampaně ke konci roku 1. V roce 2 již tato kampaň dále neprobíhá, ačkoliv jsou zachovány vyšší výdaje na reklamu ve srovnání s aktuálním rokem (50 mil. Kč vs. 40 mil. Kč).V roce 3 proto opět s určitým zpožděním klesá driver výše nákladů na spotřebu zboží z 8% na 5%. To je opět zpožděný důsledek poklesu výdajů na reklamu v roce 2 oproti roku 1, kdy byla masívní reklamní kampaň. V dalších letech spolu s rostoucími fixními náklady (reklama, mzdy, atp**) o 2 mil. ročně se ustálí tento driver na ř. 1 na cca. 6%. Jeho výše vychází z odhadů růstu nominálního HDP Ministerstvem financí a ČNB (vizte výše).Doba obratu pohledávek je v současné chvíli 47,4 dní, což je podstatně více než silnější konkurenti. Existuje tedy prostor snížit vázanost našich zdrojů financování ve prospěch financování našich odběratelů, aniž bychom zhoršili své konkurenční postavení. Navíc, pokud bude reklamní kampaň účinná, vzroste náš podíl na trhu,vzroste i naše vyjednávací síla s odběrateli. Na základě naší analýzy jsme dospěli k názoru, že je proveditelné bez výraznějších negativních dopadů na naše odběratele ve světle obvyklých lhůt splatnosti na trhu snížit dobu obratu pohledávek na 40 dní. Pozor, jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu zásob je rovněž ve srovnání s trhem výrazně nadprůměrná. V důsledku vyšších plánovaných fyzických prodejů (díky reklamní kampani) bude ještě snazší současnou úroveň doby obratu zásob snížit bez rizika jejich nedostatečné výše. Analýzou historického vývoje výkyvů prodejů usuzujeme na to, že je realizovatelné a žádoucí jejich výši vzhledem k prodejům postupně snížit k dosažení doby obratu 85 dní k roku 7. A znovu tu jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu závazků v důsledku očekávaného nárůstu podílu na trhu stimulovaného mohutnou reklamní kampaní v roce 1 očekáváme zvýšení vyjednávací síly i směrem k dodavatelům. Tato skutečnost se promítne do prodloužení průměrné lhůty splatnosti a mírného nárůstu doby obratu závazků z obchodního styku ze současných 7,2 na 10 dní (i zde se jedná o smyšlenou hodnotu bez vazby k realitě k nějakému oboru). Tato skutečnost postupně s růstem doby obratu závazků uvolnínaší kapitálové náročnosti pro financování pořizovaného zboží a služeb. Jak již víme z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy, růst závazků, který snižuje pracovní kapitál, má pozitivní vliv na cash flow a tedy i uvolnění kapitálové náročnosti z hlediska financování.Okamžitá likvidita je driver, který určuje poměr požadované výše položky peníze v bilanci vůči krátkodobým závazkům. Předpokládejme opět, že její aktuální výše je kriticky nízká vzhledem k průměru v odvětví, a proto plánujeme její růst na úroveň obvyklou, kterou jsme s vypětím všech sil a ztrátou spousty času nakonec z řídkých zdrojů, které jsme nalezli, přibližně získali. K tomuto driveru se vrátíme později v kapitole věnované bilanci a to konkrétně při diskuzi nad položkou peníze.Úrokové míry (krátkodobých a dlouhodobých úvěrů) do budoucna jsme konzultovali s našimi bankéři. Ti naznačili, jakou inkrementální úrokovou míru můžeme v případě schválení našeho dlouhodobého úvěru na nově poskytnutou částku očekávat. Oproti stávajícímu úvěru, jehož úroková sazba činí 9,5%, bankéři stanovili novou úrokovou míru při dané výši úvěru pro reklamní kampaň z důvodu vyššího rizikapro banku na 15%. Ačkoliv, jak uvidíme, plánujeme postupně její splácení a snižování zadlužení, marginální úrokovou sazbu všech následných úvěrů konzervativně držíme na této úrovni 15%.Její výše společně s výší dlouhodobých úvěrů v bilanci, které zajišťují zdroje financování, budou samozřejmě ovlivňovat velikost úrokových nákladů ve výsledovce. Detailně se této problematice plánování potřebné výše úvěrů a z toho plynoucích úrokových nákladů budeme věnovat později při diskuzi nad tvorbou výsledovky a rozvahy.Pokud jde o krátkodobý (např. kontokorentní) úvěr i zde konzervativně kalkulujeme s růstem jeho úroku z hlediska našeho plánovaného rostoucího zadlužení a vyšší požadované rizikové prémii bankou. I s odhadem jeho výše by nám měli pomoci bankéři. Finanční model vychází u kontokorentního úvěru z předpokladu maximálního využívání, tj. jeho neustálého čerpání do limitu. I k této problematice se vrátíme v rámci výsledovky a rozvahy.Korporátní daňová sazba stanovená zákonem o daních z příjmů je ponechána nezměněna na úrovni 19%.Payout ratio (výplatní poměr) představuje plánované procento zisku, které z firmy plánujeme vybírat pro naše osobní potřeby. Jinými slovy, 60% zisku ponecháme ve firmě k další reinvestici a 40% zisku si ve formě peněz převedeme každoročně na náš soukromý účet. Čím bude výplatní poměr vyšší, tím vyšší úvěrování od bank budeme potřebovat, protože vybrané peníze budeme muset nahradit pomocí o to vyšších úvěrů. Vyšší výplatní poměr (payout ratio) na druhou stranu vytváří určitý polštář pro případ neočekávaných negativních událostí, kdy můžeme případné ztráty "financovat" z této potenciální plánované "rezervy",aniž bychom museli žádat o vyšší než plánované úvěry. Za takové nepříznivé situace bychom tedy oproti plánu nic nevybrali (nebo vybrali méně) a nemuseli bychom tak v budoucnu žádat banku o vyšší úvěry oproti našemu plánu.Markup (zisková přirážka nad náklady) je posledním použitým driverem pro tuto naši modelovou ukázku tvorby finančního plánu. Jeho výpočet jako poměr mezi výší tržeb a variabilních nákladů na prodej zboží po odečtení jedné je vidět z obrázku 2. Role této řídící proměnné bude v určování výše tržeb a to v závislosti na vývoji variabilních nákladů na prodané zboží, které ovlivňuje právě driver v prvním řádku.Čím tedy bude jeho hodnota vyšší, tím větší marži (resp. přirážku nad náklady) budeme uplatňovat a tím vyšší plánujeme tržby. Jeho očekávaný růst je způsoben právě reklamní kampaní, která umožní prodávat s vyšší přirážkou nad náklady. I zde si všimněte, že s ročním zpožděním po kampani, kdy je markup nejvyšší, následně dochází k jeho mírnému poklesu, jako důsledek postupného pominutí efektu kampaně.Jaké jsou kvantifikovatelné důvody, které nás vedou k předpokladu možnosti zvýšení markupu, bez negativního vlivu na pokles prodejů? Víme, že náš dosavadní tržní podíl co do velikosti tržeb činí 15% a co do objemu prodejů cca. 20%. Jelikož prodáváme produkty obdobné kvality a parametrů jako konkurence,existuje prostor pro zvýšení podílu na tržbách rovněž na 20% (ze současných 15%). Z této analýzy plyne, že konkurence má v průměru o 41,7% vyšší jednotkovou prodejní cenu než my. Rovnice 1 ukazuje matematické odvození. Rovnice 1: Potenciál pro růst ceny (markup) V rovnici 1 řádky 1) a 2) ukazují rovnice tržeb naší firmy a konkurence. Jelikož platí, že z hlediska tržního podílu dosahujeme na objemu prodaného zboží Q 20%, potom konkurence prodává 80% (modré yQ). Tuto skutečnost postihuje řádek 3). Logickým vyústěním je pak na řádku 7) hodnota 4, neboť tržní podíl konkurence je čtyřnásobný (80% vs. 20%).Analogicky řádek 8) ukazuje totéž, nicméně pro celkové tržby PQ. Náš tržní podíl činí 15% a zakomponováním výsledku z řádku 7) dojdeme k závěru, že konkurenční cena představuje 1,4167 násobek naší ceny, pokud je konkurenční podíl na tržbách 85%. Z tohoto pohledu existuje reálná šance (za výše uvedených skutečností o podobných nákladech na prodané zboží, jeho kvalitě a podobnosti s konkurencí) naší průměrnou cenu o toto procento zvýšit (tj. cca. 42%).Aktuální markup v uplynulém roce činil 35% (300 000 tis. Kč/221 600), vizte obr. 2 v prvních dvou řádcích výsledovky. V roce 1 zahájíme navíc reklamní akci, která tomuto růstu ceny má výrazně napomoci. Přesto jsme konzervativní a velikost tohoto driveru ponecháme pro rok 1 na aktuální úrovni (zmiňovaný efekt zpoždění). Teprve v roce 2 docházík růstu markupu z 35% na 45% a posléze dosahuje maxima 50% v roce 3. V dalším horizontu pak postupně klesá zpět k 46%. A právě nárůst na 50% v roce 3 z dnešních 35% činí 42,86%, což zhruba odpovídá v rovnici 1 současné vypočtené odchylce naší nižší průměrné ceny oproti konkurenci (41,67%). Pokud vezmeme v úvahu navíc rozsáhlou reklamní kampaň, nedochází podle nás v tomto směru k nikterak přehnaným očekáváním,spíše ke konzervativnímu odhadu. Současně odhadujeme cenovou elasticitu poptávky značně nízkou, neboť se vesměs jedná o prodej nezbytného zboží každodenní potřeby obtížně vyloučitelného ze spotřeby. Navýšením ceny P tak hrozí relativně nízké riziko poklesu prodejů Q s negativním dopadem na celkové tržby PQ. ShrnutíProsím každého čtenáře, aby si následující větu nejen přečetl, ale hlavně uvědomil. Otázka nastavení a odůvodnění předpokladů (řídících proměnných, resp. driverů), ze kterých každý finanční plán vychází, je klíčová! Není tak složité po určité době a praxi sestavit finanční plán, který je bez nedostatků z hlediska účetních vazeb mezi finančními výkazy. Ba co víc, je pak velice snadné nastavit jeho proměnné tak,aby vyšel opravdu "pěkně". Problém ale bude, že takový finanční plán vám při posuzování žádosti o úvěr asi příliš nepomůže a nepomůže vám ani v případě vašeho manažerského rozhodování do budoucna. Možná uděláte dojem, jak pěkně jste vše do detailu naplánovali, ale půjde maximálně o vaše zbožná přání. Finanční plán má být ostrý, říznout až k podstatě. A k podstatě se nedostanete bez toho, aniž byste vycházeli z reality a reálných možností.Je jasné, že nikdo nevidí do budoucnosti zcela jasně. Vždy jde o rozmazaný obrázek toho, co by se mohlo udát. Čím realističtější ale budou drivery, tím bude tento pohled ostřejší, pokud nedojde k žádným nečekaným událostem.Cílem této kapitoly bylo načrtnout, jak lze při určování řídících proměnných (driverů) postupovat. Pochopitelně že tato ukázka není univerzální způsob, jak celý finanční plán postavit. Bude záležet jen na vás, jaká data máte k dispozici, ze kterých lze udělat na základě daných skutečností určitou prognózu vývoje, a která pak zvolíte jako drivery ve vašem konkrétním finančním plánu. Mou snahou bylo v této kapitole naznačit, jak přistoupit k odhadu některých obvykle využívaných driverů a naznačit zdůvodnění jejich výše. Tempo růstu variabilních nákladů spojených s prodaným zbožím vychází z odhadů růstu HDP respektovaných autorit Ministerstva financí a ČNB. Průměrný očekávaný růst ekonomiky odrážíme do stejného růstu námi nakoupeného zboží k jeho následnému prodeji. Tyto hodnoty jsou přes markup pevně propojeny s tržbami (vizte níže).Doby obratů pohledávek, zásob a závazků jsou na základě provedené analýzy (podložené konkrétními údaji) aktuálně obecně horší než je obvyklé na trhu. Zamýšlenou reklamní kampaní očekáváme posílení naší pozice na trhu s pozitivním efektem na tyto drivery v intencích celého trhu.Okamžitá likvidita k tomuto driveru, který ovlivňuje výši potřebné likvidity (peněz na účtech apod.), se vrátíme v kapitole věnované bilanci (rozvaze). Zmíníme jej rovněž při analýze cash flow.Úrokové míry na nové úvěry jsme konzultovali s našimi bankéři.Korporátní daňová sazba ponecháváme její současnou zákonnou výši nezměněnu.Payout ratio může být konzultováno s bankou, jakou hodnotu v rámci určitého bezpečnostního polštáře by v našem plánu ráda viděla.Markup ovlivňuje výši tržeb nad velikostí plánovaných prodejů (variabilních nákladů na prodané zboží). Čím tedy bude vyšší očekávaný růst HDP a s ním i první driver variabilních nákladů a čím vyšší plánujeme markup, tím vyšší hodnota tržeb. Nárůst tohoto driveruodvozujeme od současné obecně nižší průměrné prodejní ceny, kterou prostřednictvím reklamní kampaně plánujeme zvýšit na průměrnou tržní úroveň.

Pokračovat na článek


Výpočet WACC firem, výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu

Efektivní diskontní míraV předešlých kapitolách jsem několikrát slíbil naznačit, jak se s problémem určení konkrétnějšího postupu při odhadu WACC naší firmy poprat i jinak. V této kapitole tedy zmíním některé záchytné body, kolem kterých se ve finanční praxi velikosti diskontních měr pro investice pohybují.Shrneme nejprve problémové oblasti, které jsme doposud identifikovali, neboť je třeba mít tato úskalí na paměti: 1) Problematika odhadu očekávané (požadované) míry výnosu vlastního kapitálu. V této souvislosti bylo řečeno, že je potřeba co do našich požadavků na výnosnost reflektovat míry obvyklé na našem trhu. To je velmi obtížný úkol v podmínkách České republiky,kde není k dispozici dobrá datová základna z kapitálových trhů pro referenci jako např. v případě trhu v USA. Navíc, i pokud by se nám podařilo nalézt ideální kopii obchodovanou na burze, objevuje se problém s diverzifikací rizika. Pokud se plně soustředíme na chod naší firmy, investujeme veškeré naše peníze do ní, jakožto podnikatelé nemáme diverzifikovanéportfolio našich investic (oproti investorům na kapitálových trzích). Za takové situace poneseme vyšší riziko a budeme požadovat vyšší prémii za tu část rizika, kterou lze diverzifikovat, jak jsme probrali v kapitole diverzifikace rizika .2) Problematika odhadu vah, kterými vážíme náklady vlastního kapitálu a kapitálu cizího. V této souvislosti jsme zmínili požadavek jejich stanovení na základě tržních hodnot kapitálu. V kapitole určení vah kapitálu pro WACC jsme si ukázali, že v případě vyšší tržní hodnoty naší firmy oproti účetní hodnotě podhodnocujeme výši "firemního" (učebnicového) WACC. Bohužel tržní hodnotu našich firem zpravidla nevíme (pokud jsme si nezaplatili odhadce) a tak nám nezbyde jiná možnost, než se spolehnout na účetní hodnotya případně diskontní míru patřičně upravit.Obrázek 1: Stanovení diskontní míry podle typu investice Několik "záchytných" bodů - jak WACC pro konkrétní investice odhadují některé firmyNěkteré velké firmy, které se aktivně snaží promítnout různé riziko různých investic do výše diskontní míry, využívají konkrétní hodnoty podle kategorie investice. Tyto hodnoty ukazujeobrázek 1. Je však třeba mít na paměti, že tyto diskontní míry nebudou obsahovat část rizika specifického (diverzifikovatelného). Z tohoto důvodu bude naše diskontní sazba vyšší, nicméně její velikostlze velmi těžko na tomto místě generalizovat. Druhou možností je promítnout vyšší riziko do peněžních toků (budoucích očekávaných částek), které do budoucna projektujeme. Odhad "firemního" učebnicového WACC pro diskontování investicPokud jde o mou vlastní zkušenost, několik významných firem v ČR (jedna z nich obchodovaná na pražské burze) používá WACC ve výši pohybující se kolem 15% a to paušálně pro všechny typy investic. Nesnaží se tedy upravit tento "firemní" průměrovaný ukazatelpodmínkám jednotlivých investic. Už jsme dříve uvedli, že u velkých firem, pokud nedochází k výrazné investiční expanzi do nových oblastí podnikání, nové investice jsou z hlediska firmy průměrně rizikové a nemění se tak ani struktura financování a provozní páka, lze tyto učebnicové průměrné vážené náklady kapitálu považovat za přiměřenýukazatel diskontní míry takových investic. Většina posuzovaných investic zpravidla u velkých firem bývá co do celkového investičního rozpočtu nepatrnou kapkou v moři a z tohoto důvodu je tento přístup odůvodnitelný. Pakliže by tyto podmínky byly splněny i v případě naší firmy a daná investice by byla obvykle riziková a nebyla z ranku významných investičních akcí co do výše financování, změny struktury financování a výše odchylky nákladů obou druhů kapitálu od "firemního průměrného" WACC, bude jeho nezměněná výše vyhovovat jako diskontní míra i pro nás. S ohledem na zvýšené riziko doprovázející podnikání malých firem, jak jsem uvedl výše, lze velice zhruba a indikativně uvažovat s hodnotami "firemního" WACC kolem 20% (případně o několik procent výše). Z toho vyplývá, že naše požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu bude nad 20% (předpokládáme nižší náklady vlastního kapitálu navíc snížené o daňový štít).ShrnutíUrčit odpovídající výši diskontní míry pro tu či onu investici a generalizovat nějaké postupy, podle kterých postupovat, je bohužel nemožné. Každý z nás podniká za specifických podmínek a bylo by z mé strany velminezodpovědné prezentovat jakákoliv generalizovaná doporučení. Vždy bude záviset na hloubce dané analýzy společnosti, zda a jakou metodou bude odhadnuta její tržní hodnota a z ní přepočítány váhy nákladů kapitálu v tržních hodnotách,zda budeme kalkulovat s reálnou nebo nominální diskontní mírou (vizte následující kapitola), jak citlivě posoudíme očekávané náklady vlastního kapitálu (vzhledem ke všem faktorům rizika a fázi hospodářského cyklu) a na celé řadě dalších faktorů. Výše uvedené mělo za cíl pouze ukotvit možné rozsahy diskontních sazeb pro jednotlivé investice k hodnotám, které se v praxi objevují.

Pokračovat na článek


Peněžní toky, cash flow, náklad, výnos, odpis, pracovní kapitál, NOPAT, NOPLAT, FCFF

Bohatneme penězi nikoliv účetní technikouKaždý z nás podniká proto, aby vydělal, aby zbohatl. Bohatství každého z nás, ať už je ve formě nemovitostí nebo věcí movitých poměřujeme penězi. I my jsme začali podnikat, abychom si přišli na zajímavé peníze za ty všechny starosti kolem.Investoři na burze také kupují akcie, aby vydělali peníze, ať už z dividend nebo z prodeje akcií v budoucnu za vyšší cenu. Podstatné pro zbohatnutí tedy je mít peníze k dispozici pro následnou investici, které věříme, že na ní zbohatneme. Pokud budeme se svou firmou v zisku, nicméně co do peněz k dispozici budeme na nule a nikdo nám nepůjčí, profitabilní investici zkrátka nezrealizujeme, nemáme zdroje, nemáme peníze, jediné co kromě zisku máme, je smůla a možná i víra, že nám naši dlužníci vydělané peníze snad zaplatí. Nebo další situace, letos jsme ve ztrátě, ale banka nám přesto poskytla provozní úvěr a díky tomu můžeme do této investice jít a vydělat peníze (ne primárně dosáhnout zisku)! Zisk nutně neznamená příliv peněz a ztráta nutně neznamená úbytek peněz, ačkolivzpravidla to tak bývá. "Zpravidla" však neznamená vždy!Ačkoliv věřím, že všichni chápete tento rozdíl mezi ziskem, náklady a výnosy v účetním pojetí a jejich vazbou na cash flow (česky peněžními toky), přesto jen pro jistotu naznačím pouze některé faktory, které způsobují odchylky mezi účetnictvím a peněžními toky. Detailněji ve formě tvorby business case a úprav účetních dat na reálné peněžní toky se k tomuto problému vrátíme v další sekci tvoříme business cases v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy.Účetnictví pracuje s okamžikem, kdy jsou výnosy generovány a náklady neseny. Tento okamžik nemusí být totožný s momentem získání nebo výdeje peněz. A jsou to právě tyto momenty, kdy peníze získáváme nebo hradíme,které nás budou při finančním posuzování našich záměrů zajímat. Druhým důležitým faktorem je specifikum dlouhodobých aktiv. Jejich náklady (oproti peněžnímu výdaji při koupi) se do účetnictví dostávají až zpětně po dobu "účetní životnosti" aktiva formou odpisů. I zde dochází k nekonzistenci mezi peněžními toky a účetním ziskem. Peněžní toky (peníze) jsou v účetnictví ovlivněny velkým množstvím faktorů.První velkou skupinou jsou tzv. nepeněžní náklady a nepeněžní výnosy, se kterými akruální účetnictví pracuje. Nejznámějším nepeněžním nákladem jsou dozajista odpisy. Odpis je umělé, fiktivní a s penězi nesouvisející rozložení celkového nákladu spojeného s pořízením aktiva v čase. V případě 100% úhrady dlouhodobého aktiva vydáme při jeho koupi peníze poprvé a naposled a to v plné výši jeho pořizovací ceny. Tím je příběh jeho pořízení z pohledu peněz u konce. Z hlediska nákladů nemá akt nákupu takového fixního aktiva v účetnictví žádný záznam. Teprve následně v průběhu jeho využívání se proti jeho příspěvku k tvorbě výnosů rozpouští postupně jeho pořizovací cena formou odpisů. Odpisy tedy vůbec nemají žádný vztah k peněžním tokům. Podobně je tomu například v souvislosti s tvorbou opravných položek k pohledávkám (vizte následující odstavec) nebo tvorbou rezerv do nákladů. Mezi příklady nepeněžních výnosů můžeme uvést například rozpouštění rezerv a opravných položek zpětně do výnosů. Jde o čistě účetní operacena základě základních principů, které se účetnictví snaží dodržovat. V našich analýzách ale rozhodně s rezervami a opravnými položkami pracovat nebudeme.Další velkou skupinou jsou pohledávky a závazky. Rozdíl pohledávek spolu s ostatními krátkodobými aktivy na straně jedné a závazky s ostatními krátkodobými pasivy na straně druhé se souhrnně označuje jako pracovní kapitál. Pokud prodáme své výrobky nebo služby a účetně realizujeme výnos, můžeme okamžitě získat peníze. V takovém případě nevzniká mezi účetními výnosy a peněžními příjmy rozdíl. V praxi je ale velká řada prodejů uskutečňována na obchodní úvěr s dobou splatnosti mnohem později, než nastal účetně moment realizace výnosu. V takových případech opět vzniká nesoulad mezi účetním výnosem a peněžním příjmem. Navíc, může se stát, že naše pohledávka nakonec vůbec naším dlužníkem z nějakého důvodu uhrazena nebude a my ji budeme muset nakonec odepsat do nákladů. To je již zmiňovaný nepeněžní nákladv předchozím odstavci, který s peněžními toky také nemá nic společného. Podobně v okamžiku nákupu můžeme zaplatit za materiál, zboží a služby hotově, ale účetně je okamžik vzniku nákladu spojený až s okamžikem jejich spotřeby. Pokud navíc nakoupíme na obchodní úvěr, opět se rozchází účetnictví s reálnými peněžními toky, které nás v případě finančního posuzování investic zajímají. V kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy věnované první ukázce tvorby nejčastějšího typu business case, si ukážeme, že růst pracovního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími odpovídá témuž snížení cash flow oproti zisku a opačně.Pochopitelně i v momentě, kdy si vybereme z firemních prostředků peníze pro vlastní použití nebo je naopak do firmy vložíme, ani v tomto případě není jednotnost mezi účetními náklady a výnosy a peněžními toky. Takovéto kroky se v účetnictví na straně nákladů a výnosů vůbec neobjeví, ačkoliv do firmy nebo z ní peníze reálně plynou! Stejně tak tomu bude v případě získání úvěru u banky a připsání peněz na účet nebo opačně splácení jistiny. Ani zde tato bilanční transakce nemá vazbu na náš hospodářský výsledek, ačkoliv peněžní toky ovlivňuje.Pochopitelně bychom nalezli další příklady, nicméně pro naše podmínky byly výše uvedené příklady asi nejdůležitější a dostatečné pro budoucí kapitoly. Později si ukážeme, že příklady v tomto odstavci jsou tzv. cash flow z finanční činnosti (finanční cash flow).Další oblastí, kterou chci zmínit, jsou úroky (náklady cizího kapitálu iCK), které vstupují do diskontní míry v souladu s rovnicí WACC. O diskontování, jehož úkolem je převod budoucích hodnot peněz na jednotnou (současnou) bázi, již víme, že eliminuje kromě úroků (explicitních nákladů cizího kapitálu) z budoucích částek rovněž i implicitní náklady obětované příležitosti. Tímto jejich vyloučením získáváme srovnatelnou výši budoucí částky s částkou dnešní. V případě použití WACC tedy peněžní toky snižujeme o celkový náklad kapitálu (z části vlastního a z části cizího). Cizí kapitál nese náklad ve formě úroků, vlastní kapitál je zpoplatněn prostřednictvím námi požadované míry výnosu vlastního kapitálu. Tato skutečnost je velmi důležitá při výpočtu peněžních toků. Diskontováním budoucích peněžních toků tedy explicitní úrok cizího kapitálu eliminujeme a spolu s ním při použití WACC i náklad vlastního kapitálu. To je i jedním z důvodů, proč nemůžeme vycházet z čistého zisku v účetnictví!Účetní čistý zisk je spodní řádek výsledovky, to znamená, že je už snížen i o úroky (ty jsou kromě platby též nákladem). Pokud bychom vycházeli při výpočtu peněžních toků z čistého zisku, aniž bychom k němu úroky zpětně nepřičetli (včetně zpětného zohlednění daňového štítu), diskontováním bychom je odečítali vlastně podruhé! Proto se při výpočtu peněžních toků vychází z čistého upraveného provozního zisku. V angličtině se můžete setkat se zkratkou NOPAT (net operating profit after tax) nebo NOPLAT (net operating profit less adjusted tax).Nelekejte se složitostí obou názvů. Pro naše účely výpočtu peněžních toků, které budeme diskontovat (označme je FCFF - free cash flow to firm), zkrátka vyjdeme z provozního zisku před odpočtem úroků a daní. Z této úrovně zisku dostaneme právě FCFF. FCFF nám vlastně udává výši peněžního příjmu v daném období (včetně zahrnutí veškerých investičních výdajů), které jsme podnikáním získali a kterými můžeme hradit náklady na oba druhy kapitálu. Můžeme těmito vydělanými penězi splatit úroky a část dlužné jistiny bance a pokud něco zbyde, můžeme si je převést na náš osobní účet a udělat si něčím radost.Pokud naopak výše FCFF bude záporná, v průběhu daného období byly naše peněžní výdaje (včetně započtení investic) vyšší než příjmy a naše firemní peněžní prostředky se na účtu ztenčily. Případné řešení nedostatku likvidity (peněz na účtech) může být v tomto případě naopak ve formě navýšení úvěru, čímž lze eliminovat schodek hotovosti z běžné podnikatelské a investiční činnosti. Touto problematikou se budeme detailněji zabývat v rámci našeho prvního business case v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit potřebu pracovat s peněžními toky po zdanění. I daň je peněžní tok (výdaj), který nás o peníze připravuje a je ho tedy třeba zohlednit! Nemějte obavy, jak s tímto požadavkem naložit. I to si později na vzorových business cases ukážeme.Pokud bych se měl pokusit o shrnutí dosud uvedeného, účetnictví je jistě neocenitelný pomocník především u obrovských firem s velkým množstvím vlastníků a věřitelů, kterým odhaluje finanční kondici takové firmy. V podmínkách drobných podnikatelů spolu s nepřehlednou legislativou v oblasti daní v ČR může být jeho přínos skutečně sporným (pokud pominu daňové zájmy státu, které by se bez účetnictví prosazovaly velmi obtížně). Podstatné je, že z hlediska posuzování investic hrají klíčovou roli peněžní toky.Pakliže budeme schopni posoudit a odhadnout veškeré peněžní toky, které náš posuzovaný záměr vyvolá, při aplikaci pravidla přepočtu těchto částek k jednotné časové bázi pro jejich srovnatelnost jsme připraveni danou investici posoudit.V následující kapitole se proto seznámíme se základním stavebním kamenem při finančním hodnocení našich záměrů a tím je koncept čisté současné hodnoty.

Pokračovat na článek


Diskontní míra, diskontování, časová hodnota peněz

Diskontní míra, diskontování a jejich vztah k časové hodnotě penězV předchozích kapitolách jsme se postupně dobrali odpovědi, jak a podle čeho budeme posuzovat rozdílnou časovou hodnotu penězbudoucích a současných nebo obecně mezi dvěma rozdílnými časovými okamžiky. Vysvětlili jsme si, že např. tisícikoruna dnes není z hlediska finanční hodnoty pro nás totéž, pokud s ní můžeme disponovat už teď nebo až někdy v budoucnu. Důvodem je možnost investice tisícikoruny dnes a potenciální budoucí výnos s tím spojený. V minulé kapitole jsme si řekli o průměrných vážených nákladech kapitálu (WACC), které se snaží určitým způsobem zprůměrovat implicitní náklad spojený s vlastním kapitálem a explicitní náklad cizího kapitálu. Znovu zopakujme, že bude záviset na struktuře financování našich aktiv, tj. na struktuře pasív. U vlastního kapitálu vycházíme při kvantifikaci jeho nákladů pro konkrétní investici z nákladů obětované příležitosti, tj. z alternativní nejvýnosnější investice podobného rizika, popřípadě z průměrné očekávané výnosnosti vlastního kapitálu (určité méně přesné zjednodušení). Detailnější diskusí ohledně odhadů výše nákladů vlastního kapitálu se budeme zabývat napříč kapitolami sekce diskontní míra. Cizí úročené zdroje mají svůj explicitní náklad ve formě úroku, průměrnou úrokovou sazbu těchto cizích zdrojů. Příklad 1 - průměrný náklad cizích zdrojů (cizího kapitálu)Předpokládejme, že máme na straně pasív naše aktiva ve výši 130 tis. Kč financována z vlastních zdrojů ve výši 90 tis. Kč a zbytek je kryt krátkodobým úvěrem na 1 rok ve výši 10 tis. Kč, střednědobým úvěrem ve výši 10 tis. Kč a částkou z právě emitované směnky na 20 tis. Kč s tím, že za rok při jejím proplacení zaplatíme 23 tis. Kč. Jaký bude průměrný nákladcizího kapitálu (cizích zdrojů), pokud úroková sazba na střednědobý úvěr činí 7% a 5% na krátkodobý úvěr?Pokud se bavíme o průměrném nákladu kapitálu, stejně jako u WACC nebudeme počítat nějaké absolutní částky nákladů v tisících korun, ale průměrné procento, průměrný úrok, který do výpočtu vážených průměrných nákladů kapitálu vstupuje. Ten vypočteme jako vážený průměr jednotlivých složek cizího kapitálu a jejich nákladů (v %). Váha krátkodobého úvěru na celkových cizích zdrojích tedy činí 25% (10 tis. Kč/ 40 tis. Kč). Tutéž váhu 25% má úvěr střednědobý a váha zdrojů ze směnky je 50% (20 tis. Kč/40 tis. Kč). Náklady obou úvěrů jsou zadány (5% a 7%). Náklad (úroková sazba) ze směnky bude vypočítána jako (23 tis. Kč - 20 tis. Kč)/20 tis. Kč = 15%. Máme vše potřebné pro výpočet průměrného nákladu cizích zdrojů a ten vypočteme jednoduše v procentech jako 25%*5 + 25%*7 + 50%*15 = 10,5%.Nejčastější případ v praxi je situace, kdy má firma svá aktiva financovány zčásti cizími zdroji a dílem vlastními. Pak se při převodu budoucích částek na současnou hodnotu kalkuluje s průměrnými váženými náklady kapitálu, které nákladovost obou skupin zdrojů financování "průměrují". Pomocí WACC je tak odhadnut určitý umělý průměr,který se snaží každou korunu v budoucnu eliminovat o zprůměrovaný náklad cizího a vlastního kapitálu. Toto zjednodušení umožňuje srovnat výnosnost dané investice s průměrnými náklady firmy jako celku, které závisí jednak na průměrném firemním riziku, struktuře pasív (vlastním a cizím kapitálu) a také samozřejmě na výši nákladů obou těchto skupin. Uvažovanou investici tak poměřujeme s aktuálním průměrem nákladů za celou firmu. Mám tím na mysli to, žese pro jednoduchost předpokládá, že daná investice bude sice investována z dodatečných zdrojů (nových půjček nebo vlastních zdrojů), ty ale budou mít stejné náklady a nezmění současnou strukturu financování, jaká ve firmě aktuálně je. Výsledkem toho bude, že tak nedojde ke změně hodnoty průměrných nákladů, což je vysoce nepravděpodobné. I tímto problémem i diskusí, jak očekávaný výnos vlastního kapitálu odhadnout, se budeme zabývat v kapitolách sekce diskontní míra.V následujícím textu si konečně ukážeme, jak hodnoty z budoucna přepočítávat (eliminovat o náklad cizího a vlastního kapitálu) k dnešní bázi. V případě nákladu vlastního kapitálu, už po několikáté opakuji, jde o náklad obětované příležitosti ve výši očekávaného výnosu našeho vlastního kapitálu. Vzpomeňte na příklad s bankami v předešlé kapitole, kde jsme tuto logiku objasnili. Pokud tedy budeme zjišťovat náklad vlastního kapitálu pro dosazení do WACC, budeme zjišťovat očekávanou míru výnosu vlastních zdrojů (vlastního kapitálu). Přepočet budoucích částek na jejich současnou hodnotu se nazývá diskontování.Diskontování a složené úročeníDiskontováním tedy chápejme proces přepočtu budoucích hodnot peněz v jejich nominálních hodnotách na dnešní, nižší, hodnotu. Jde vlastně o očištění budoucích nominálních částek o výnos, který v sobě mají implicitně zahrnuty vzhledem k dnešnímu dni, ke kterému je vztahujeme.Diskontování je prakticky zrcadlový proces složeného úročení, o němž si povíme v kapitole perpetuita. Nicméně odvození výpočtu současné hodnoty z budoucích částek (tj. diskontování) spojíme pro názornost již nyní s rovnicí výpočtusloženého úročení, která kalkuluje opačně výši budoucí částky na základě očekávaného výnosu (vstupujícího do WACC) z její současné hodnoty.budoucí částka 1 Kč včetně očekávaného výnosu za rok = současná nominální hodnota této 1 Kč * (1 + WACC)

Pokračovat na článek


Odhad velikosti průměrných vážených nákladů kapitálu, výpočet WACC

VK a její průměrné riziko.Možnost takové investice ale téměř určitě nikdy nenastane, takže teoreticky správné je WACC vyšší či nižší rizikovost oproti průměru firmy zohlednit. Rovněž odlišná struktura financování a jiné (inkrementální) náklady požadované investory (tj. bankou nebo námi) při úpravě "průměrného firemního" WACC je teoreticky žádoucí zohlednit.V předchozím textu jsme se problému stanovení v případě nákladů cizího kapitálu již dotkli. Řekli jsme, že pokud bychom si měli na určitý projekt půjčit, náklad tohoto projektu bude úroková sazba, za kterou nám banka peníze na tento projekt poskytne. Pokud vyhodnotí námi předložený záměr pozitivně, může nám peníze poskytnout za stejnýchpodmínek jako úvěry v minulosti. Pokud její oddělení credit-risk managementu shledá vyšší riziko (rizikovější obor, kde se chceme angažovat, vyšší provozní páka atp.) a peníze nám půjčí, bude požadovat vyšší úrokovou sazbu. Z hlediska struktury financování našeho projektu (tj. výše finanční páky), čím bude podíl našeho dluhu vyšší, tím vyšší riziko banka podstupuje a tím bude pro nás obtížnější za jinak nezměněných podmínek úvěr získat, resp. tím vyšší budou stanovené sazby. Stejným způsobem budeme celou situaci hodnotit i my. Vyšší podíl bankovního dluhu (vyšší finanční páka) pro nás představuje vyšší riziko spojené s povinností platit úroky bez ohledu na vývoj našeho hospodaření. Rovněž případná vyšší provozní páka nebo rizikovější sféra, kam investujeme, zvyšuje naše riziko podnikání. Takže i naše požadovaná výnosová míra (resp. náklad vlastního kapitálu) bude v případě takové investice vyšší oproti "firemním" hodnotám v rámci WACC.Tyto nové hodnoty nákladů obou složek kapitálu spolu s jejich vzájemným poměrem na financování investice zakomponujeme do "průměrného firemního" WACC a jeho upravenou hodnotu použijeme k jejímu diskontování.Stabilní cílová strukturaTeoreticky lze omezit riziko spojené s finanční pákou (strukturou financování) tak, že budeme zachovávat při financování našich investic stejnou strukturu, jako jsou financována naše firemní aktiva. K tomu ale bude třeba zajistit potřebnou výši zisku, který by byl v dané proporci s novými úvěry v rámci jednotlivých investic reinvestován nebo zvýšení vlastního kapitálu vkladem každého z nás. Pokud jsou naše zisky dostatečné, můžeme z nich stejnou proporcí k novým úvěrům hradit jednotlivé investiční projekty, takže poměr cizích zdrojů (úvěrů) bude sice růst, ale proporčně s našimi vlastními zdroji financování (vlastním kapitálem). To zajistí zachování stejného poměru financování jednotlivých investic a aktiv ve firmě. Jaký to může mít efekt? Banky uvidí, že se nemění stupeň našeho zadlužení a riziko tak pro ně v tomto ohledu neroste. To bude mít vliv na nulovou nebo případně jen malou změnu nové úrokové sazby. Rovněž pro nás stejná finanční páka neznamená nárůst rizika a tudíž ani my, vlastníci firem, nepromítáme zvýšené riziko spojené se změnou struktury financování do vyššího požadovaného výnosu. V celkovém efektu sledování takto stanovené neměnné cílové struktury financovánístabilizuje (přibližuje) diskontní míru dané investice (tj. upravený WACC) hodnotě "firemního" (učebnicového) WACC. Chtěl bych ale zdůraznit, že se bavíme pouze o riziku finanční páky, nikoliv o reálné rizikovosti odvětví, kam investice míří nebo o rizikovosti investice jako takové. Zmiňovaná stabilní cílová struktura financování je řadou teoretiků doporučována i z toho důvodu, že lze teoreticky odhadnout takovou strukturu financování, která bude pro firmy nejlevnější. Navíc, pokud používají jednotnou diskontní sazbu ve formě "firemního" WACC pro všechny typy investic, což je v praxi nejčastější případ, snižují tak potřebu "firemní" WACC přizpůsobit té které investici, jak teorie požaduje. Ve výsledku tak zmírňují nepřesnost hodnocení investice diskontováním neupravenou výší "firemního" WACC namísto požadovaným upraveným WACC. V podmínkách řady malých a začínajících firem je předpoklad udržování stabilní cílově struktury financování zpravidla hůře realizovatelný. Proto z pohledu téže investice při nedodržení stabilní cílové struktury financování (finanční páky) je z hlediska teorie ještě potřebnější přizpůsobit učebnicový "firemní" WACC k diskontování každé jednotlivéinvestice. Jak už bylo několikrát poznamenáno, toto přizpůsobení je subjektivním prvkem hodnoty WACC, nicméně každý vlastník a manažer by se ve svém zájmu o jeho úpravu měl pokusit (a to tím naléhavěji, o co větší investici se jedná). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že takové přizpůsobení podle konkrétní investice vyžaduje nezbytnou zkušenost, neboť výše diskontní sazby posuzování investice kriticky ovlivňuje. Takže nepřesnost při úpravě WACC v řádu i jen několika procent může nakonec zvrátit celé naše rozhodnutí. Příklad 1Dejme tomu, že naše firma je financována ve struktuře, kterou uvádí obrázek 1. My jako vlastníci v průměru od našich aktiv, která jsou touto strukturou pasiv financována, požadujeme 18% výnosovou míru (sloupek oček. výnos). Banky a leasingová společnost, které financují zbylých 40% našich aktiv, požadují úrokové sazby v témže sloupku. Celkový "firemní" učebnicový WACC tak při neuvažování daňové sazby činí 13,5%. Předpokládejme dále, že se objevilainvestiční příležitost obvyklé rizikovosti v našem odvětví, na kterou nemáme vlastní zdroje a musíme ji plně krýt novým úvěrem od banky ve výši 200 tis. Kč při 7% úroku. Jakou hodnotu diskontní sazby (upravený WACC) pro tento případ použít?Rovnice 1:Očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu Obrázek 1: "Firemní" učebnicový WACC Obrázek 2: Upravené WACC pro investici Obrázek 2 naznačuje, jak lze pro tento případ teoreticky postupovat při úpravě "firemního" WACC.V prvé řadě přijetím nového úvěru, kterým budeme investici financovat ve 100%, dochází ke změně struktury financování, tj. dojde k vyšší finanční páce. Není splněno doporučení udržovat konstantní cílovou strukturu financování, takže se mění finanční riziko. To se projeví vedle ostatních rizikových faktorů (provozní páka, riziko oboru atd.) v tlaku na vyšší požadovaný výnos jak u banky (nově 7% oproti předchozímu střednědobému úvěru za 6%) tak i u nás. Námi požadovaná výnosová míra tudíž také vzroste ze současných 18% v zadání. Odpověď na kolik vzroste, uvedeme níže.Pokud se ptáte, jak bylo 18% stanoveno, pokusím se to naznačit, neboť ve většině odkazů k ukázkám výpočtu WACC na internetu je její hodnota pouze uvedena. Tím se autoři takových stránek vyhýbají všem komplikacím spojeným s jejím určením. Vyjdeme z rovnice očekávané míry výnosu vlastního kapitálu. Řekněme, že bezriziková (nominální) míra výnosu činí 6% a požadovaná míra výnosu tržního portfolia (průměrné akcie) činí 15%, přičemž koeficient beta (ß) činí v našem odvětví 1,33. (Na internetu lze najít zdroje s průměrnými hodnotami ß pro různá odvětví). Dosazením těchto údajů v rovnici 1 dostaneme oněch 18%.O kolik očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu (implicitní náklad obětované příležitosti vlastního kapitálu) vlivem vyšší finanční páky vzroste, to je otázkou. Jeho změna bude vyvolána změnou koeficientu ß. Nikdo vám rigorózně neřekne, jak se její výše, i za předpokladu stejné rizikovosti investice jako je průměr za firmu, v důsledku vyššího zadlužení změní (vzroste). Zde právě figuruje subjektivníprvek, neboť těžko kdo kdy změří a nějak stanoví, o kolik v tomto případě vzroste do budoucna požadovaná míra výnosu vlastníků (v rovnici 1 reprezentovaná růstem ß). V následující kapitole si něco povíme o určitých záchytných bodech, jak diskontní míru (WACC) pro danou investici upravovat.V souladu se zadáním zůstává rizikovost investice v intencích průměrného rizika celé firmy (ostatních aktiv).Proto dochází k růstu pouze na straně finančního rizika a to v důsledku růstu zadlužení ze 40% na 50%. Náš požadovaný výnos tak může v této chvíli dosahovat 21% za předpokladu růstu ß z 1,33 na 1,67% a upravený WACC následně vzroste na 13,9% (obrázek 2). Znovu bych chtěl zdůraznit, že vyšší hodnota očekávaného výnosu vlastního kapitálu (21%) bude vždy zatížena subjektivním odhadem. Na příkladu 1 jsem se pokusil pouze velice zjednodušeně znázornit, k čemu při přizpůsobení "firemního" WACC teoreticky dochází a jak ve výsledku tyto procesy ovlivňují celkovou upravenou hodnotu WACC pro danou investici. V praxi, pokud vůbec někdo přizpůsobuje velikost WACC výrazně odlišným investicím co do míry rizika nebo jejich rozsahu, vychází ze své zkušenosti a citu.

Pokračovat na článek


Časová hodnota peněz - převod peněz na jednotnou časovou bázi

Vítejte na palubě. Čeká nás první ponor v časové hodnotě peněz. A nyní již více do hloubky! Připraveni? Předpokládejme, že jsme od onoho dobrodince z předchozí kapitoly skutečně získali onu tisícikorunu okamžitě. Jaká je její současná hodnota? Současná hodnota tisícikoruny k dnešnímu dni bez ohledu na to, zda je "dnešek" 1. ledna nebo třeba 30.července, je její nominální částka, tedy tisíc korun. Pod pojmem nominální částka chápejme stanovenou hodnotu každé bankovky, která je na ní uvedena.Současná hodnota je značně relativní pojem, stejně tak jako slovo "dnes" je relativní. Každý den lze někdy označit slovem "dnes". Stejně tak současná (dnešní) hodnota je vztažena k dnešnímu dni. Většinou vše nejen ve financích je vztahováno k tomuto relativnímu "dnešku". Proto i naše finanční analýzy budeme k němu vztahovat. Pokud bych něco finančně hodnotil v době, kdy tyto řádky píši a kalkuloval bych s tisícikorunou v době, kdy vy tyto řádky čtete, přepočetl bych tuto tisícikorunu z vaší současnosti (pro mě budoucnost) na mou současnou hodnotu, tj. ke dni vzniku těchto řádků, a to v nižší částce. Toto se snažím zachytit v obr. 1. Takto přepočtená hodnota (v tomto případě jsem si vymyslel 900,-) k mnou zvolené časové bázi dne psaní těchto stránek (červený puntík) je už připravena z mého pohledu k srovnávání a finančním propočtům.Naopak pokud byste se pustili vy do nějaké finanční analýzy v den, kdy tyto řádky čtete, objevila by se vám v nich hodnota té samé tisícikoruny v plné výši. Vaše výpočty jsou vztaženy k vaší současnosti, takže použijete tisíc korun - v plné (nominální) hodnotě. Jen v tento moment vnímáte nominální hodnotu tisíce korun stejně i subjektivně, protože ji máte právě v tuto chvíli k dispozici a můžete s ní nakládat podle libosti. Jakákoliv částka kdykoliv později od vaší "současnosti" by musela být přepočtena stejným způsobem, jak jsem přepočetl tisícovku já v obr. 1. Modrá šipka v následujícím obrázku 2 potom ukazuje tento váš přepočet. To, proč při přepočtu z budoucnosti k dnešku dochází k snižování hodnoty peněz, objasníme později. Tolik prozatím k pojmu relativity času ve financích a jejího vlivu na časovou hodnotu peněz a naprosté nezbytnosti přepočítat jakékoliv budoucí částky k tomuto jednotnému okamžiku.Nyní obraťme pozornost k tomu, jak tedy různé částky v různých obdobích mezi sebou srovnávat. Pamatujte si, že kdykoliv budete něco finančně hodnotit, něco analyzovat, nikdy nesmíte sčítat nebo odčítat částky různých období mezi sebou bez přepočtu všech těchto finančních částek k jednomu zvolenému období, neboli ke stejné časové bázi. (Tu též zmiňuji v kapitole o riziku.) Teprve poté, co přepočítáme každou částku z jakéhokoliv jiného období k této zvolené časové bázi, teprve potom je finančně správné takové přepočtené hodnoty srovnávat, sčítat je mezi sebou a odčítat! Co máte chápat pod pojmem stejný časový okamžik (resp. báze)? Je to jakýkoliv vámi libovolně zvolený časový okamžik, nejčastěji to bývá "dnešek", tj. den, ke kterému něco analyzujete.Z mého pohledu je to okamžik, ke kterému píši tyto stránky. Vztahuji (přepočítávám) k němu jak jakoukoliv částku z doby, kdy vy čtete tyto stránky (obr. 1), tak jakékoliv částky z doby pozdější (obr. 2). Z vašeho pohledu je to v tomto případě vaše současnost (modrý puntík) a k ní zpětně přepočítáváte jakékoliv budoucí částky (modrá šipka). Shrneme výše uvedené. Z finančního pohledu není správné matematicky srovnávat absolutní hodnoty 1000 Kč, které vydělám nebo utratím až v budoucnu a 1000 Kč, které vydělám nebo utratím dnes. Jak je tedy srovnávat? Znovu zopakuji, je nezbytné zvolit určitý časový okamžik, nejčastěji "dnešek" a k němu všechny peněžní částky v budoucnu vztáhnout, tj. přepočítat! Při přepočtu z budoucnosti do současnosti bude docházet k snižování hodnoty budoucích částek a naopak. Při přepočtu dnešních částek nebo "dřívějších" částek ke zvolenému momentu v budoucnu bude docházet k růstu jejich hodnoty.Proč při přepočtu na současnou časovou bázi (k dnešku) dochází k snižování budoucí hodnoty peněz?Nyní konečně k vysvětlení, proč oním zdůrazňovaným přepočtem veškerých částek, které získáme nebo zaplatíme v budoucnu, dostáváme nižší částky. Samotný vzorec výpočtu zatím odložíme na později. Tuto část zahájím otázkou na vás. Kdyby vám onen podivínský dobrodinec nabídl jinou variantu a to buď tisíc korun hned, nebo tisíc a jedno sto korun příští rok, co byste si vybrali? Ano, máte pravdu, tyto informace nestačí. Jak si zvykneme v budoucnu v rámci tvorby business cases, všechno je potřeba srovnávat, vztahovat k jiné alternativě podobně jako vztahovat hodnotu peněz k jednotnému okamžiku. Nevíte dosud, co by pro vás bylo výhodnější, protože nemáte možnost srovnávat výnos varianty, kdy byste zvolili tisíc korun dnes s jejich okamžitou investicí právě na jeden rok a jeho druhou nabídku 1100 Kč přesně za rok. Dokud vám tedy neprozradím, kolik můžete vydělat během roku, pokud byste přijali 1000 Kč už dnes, máte k dispozici sice dvě hodnoty v korunách (1000 Kč okamžitě a 1100 Kč za rok), ale každou v jiný časový okamžik bez možnosti srovnat jejich výši ke společnému okamžiku. Takže když vám prozradím, že jediným způsobem, jak investovat peníze je pro tento případ investice v bance a ta vám za rok z tisícikoruny připíše čistý úrok ve výši 100 Kč, už budete mnohem moudřejší. Můžete provést srovnání dvou peněžních částek ke stejnému časovému okamžiku, jak jsem vás k tomu nabádal. Je jedno, pokud přepočítáte (vztáhnete) 1100 Kč nabízených až příští rok k dnešnímu dni, nebo naopak dnes nabízených 1000 Kč k okamžiku přesně za rok. Jak jsem výše naznačil, to není důležité a obojí je z finančního pohledu v pořádku. Volba jednotné časové báze pro srovnání je plně ve vašich rukou. Obě vám zajistí jednotnou bázi, kterou můžete správně finančně analyzovat.Srovnejme tedy nejdříve obě varianty k jednotné bázi za 1 rok, kdy nám onen dobrák nabízí 1100 Kč. Takže nabídka zní 1100 Kč přesně za rok na straně jedné nebo 1000 Kč okamžitě plus roční výnos v bance ve výši 100 Kč z této tisícikoruny. Vidíme, že obě varianty jsou v tomto případě pro nás stejně výhodné. Analogicky bychom stejně tak mohli zvolit za srovnávací bázi dnešní den. Pak bychom uvažovali tak, že pokud dostanu u banky za rok čistý výnos 100 Kč, který od budoucí částky 1100 Kč odečtu, mohu srovnávat současných 1000 Kč a budoucích 1100 Kč po odečtení tohoto úroku 100 Kč. Všimněte si a zapamatujte, že jakákoliv budoucí částka již v sobě nějaký potenciální výnos (úrok) vždy implicitně obsahuje! Je to tak? Musí, protože je to částka v budoucnu a pokud jí mám srovnávat s částkou dnes, která do budoucna přinese nějaký výnos, tak i tato částka v budoucnu (za 1 rok) již tento výnos v sobě má. Konkrétně v tomto případě jsme jej vypočetli na 10%. I tímto způsobem docházíme k rovnosti obou variant, ačkoliv se od první varianty srovnání v budoucnosti liší v absolutní částce (1100 Kč při převodu na stejnou bázi příští rok vs. 1000 Kč při převodu k dnešku). Rozdíl je právě onen úrok (nebo jakýkoliv očekávaný výnos), který budoucí částka již v sobě obsahuje, kdežto současná nikoli. V obou případech se však obě varianty rovnají, takže nám bude jedno, pokud dostaneme 1000 Kč dnes nebo 1100 Kč až za rok.Z dosud uvedeného tedy můžeme odvodit, že důvodem poklesu hodnoty budoucích částek při přepočtu k současnosti je skutečnost, že budoucí částky v sobě implicitně obsahují výnos, který současné částky ještě neobsahují. Současné peníze ale mají potenciál do budoucna určitý výnos vydělat. Současnou částku totiž můžeme investovat a určitý výnos dosáhnout též. Proto při převodu z budoucnosti tyto implicitní výnosy z budoucích částek vylučujeme, což vede obecně k poklesu jejich hodnoty vyjádřené k současné bázi. Naopak, pokud zvolíme bázi srovnání někdy v budoucnu, při přepočtu částek před tímto datem k tomuto (pozdějšímu) datu tento potenciální výnos přičítáme. Obrázek 3 se snaží uvedené prezentovat graficky.Až budete umět vypočítat hodnotu současnou a budoucí, bude záležet na vás, jakou časovou bázi si pro srovnání zvolíte. Řečeno srozumitelněji, bude na vás, jestli budete přepočítávat hodnotu peněz k dnešnímu dni nebo k některému dni v budoucnu. Podstatné však bude, abyste každý finanční údaj k tomuto okamžiku přepočítali! Abyste získali větší jistotu, že správně rozumíte tomu, o čem zde ze široka píši, nastal čas na následující příklad. Při jeho řešení vám může pomoci obrázek 3.Příklad 1Příští rok budete moci disponovat svými penězi ze stavebního spoření ve výši 200 tis. Kč. Již dnes máte kromě toho na účtu 120 tis. Kč. Za tři roky si chcete koupit auto za 335 tis. Kč. Budete na to se současnými zdroji mít? Jak lze při hledání řešení postupovat z hlediska stanovení stejné časové báze pro správný výpočet?Tak jak je tento příklad zadán, nelze na první položenou otázku jednoznačně odpovědět. Chybí nám údaj týkající se výše výnosů v průběhu oněch tří let, po kterých si chceme koupit auto. Dříve však, než budeme něco počítat a učit se pár jednoduchých vzorečků, které použijeme, je důležitější vědět, který z nich použít. Proto nejprve věnujeme nějaký čas pochopení problematiky převodu peněz na jednotnou bázi. Na to se ostatně ptá druhá část otázky. Ze zadání plyne, že máme k dispozici tři částky, z nichž se každá ale vztahuje k jinému časovému okamžiku. Částkou na účtu ve výši 120 tis. můžeme disponovat okamžitě, její současná hodnota je tudíž 120 tis. Kč. Částku ze stavebního spoření však k dispozici ještě nemáme. Budeme ji mít k dispozici až v budoucnu, takže z hlediska dnešního pohledu jde o budoucí hodnotu. Stejně tak i částka, kterou budeme muset zaplatit za nové auto, není současnou hodnotou, ale budoucí hodnotou. Současně je důležité upozornit, že na obě částky v budoucnu, tj. 200 tis. a 335 tis. také musíme pohlížet odděleně, poněvadž každá se vztahuje k jiné budoucnosti. 200 tis. ze stavebního spoření k budoucnosti za rok, kdežto částka kupní ceny 335 tis. Kč se vztahuje k časovému okamžiku až za tři roky. Pokud tedy máme udělat nějaký smysluplný finanční úsudek, musíme všechny částky přepočítat k jednomu, stejnému, časovému okamžiku. Varianty jsou tři. První varianta: můžeme přepočítat 200 tis. Kč a 335 tis. Kč k dnešnímu časovému okamžiku (120 tis. Kč na účtu pak již přepočítávat nemusíme, protože jimi již dnes disponujeme a jejich dnešní hodnota je prostě oněch 120 tis. Kč). V takovém případě si zkuste cvičně zodpovědět otázku, co se s hodnotami 200 tis a 335 tis. Kč, které do hry vstupují až v budoucnu, bude dít. Zda se při přepočtu z budoucnosti k dnešnímu dni budou snižovat nebo zvyšovat. Můžete odpovědět snad již mechanicky, že se obě částky při přepočtu z budoucnosti na současnou hodnotu budou snižovat, důležité ale je, aby vám to též bylo jasné, proč. Budoucích 200 tis. Kč teprve v budoucnu (příští rok) dostaneme. V nich je započten i výnos od letoška do příštího roku. K dnešnímu okamžiku tak na stavebním spoření máme méně kromě pravidelných plateb právě i o tento výnos získaný za dobu do příštího roku.Druhá možnost: můžeme zvolit jako výchozí časovou bázi pro srovnání druhý rok, kdy budeme mít k dispozici právě oněch 200 tis. Kč ze stavebního spoření. V tomto případě by došlo v případě 120 tis. Kč dnešní částky na účtu k přepočtu v tom smyslu, že by její hodnota k příštímu roce byla vyšší. Důvodem je fakt, že tato částka bude příští rok vyšší o očekávaný úrok (výnos). Přepočítáváme tak vlastně současnou hodnotu 120 tis. Kč na její budoucí hodnotu příští rok. Tím dosáhneme finanční srovnatelnosti našich úspor, tj. peněz na účtu a peněz ze stavebního spoření ke stejnému okamžiku v příštím roce. Dále z poskytnutých údajů v zadání můžeme říci, že budoucí hodnota našich úspor příští rok bude činit:hodnota našich financí příští rok = částka na účtu (120 tis. Kč) + úrok z částky na účtu + částka ze stavebního spoření (200 tis. Kč)Tím jsme srovnali obě částky na stejnou časovou bázi k příštímu roku a jejich součet je nyní finančně správný, nicméně nelze učinit jakékoliv správné srovnání těchto našich finančních zdrojů vyjádřených v hodnotě k příštímu roku s kupní cenou auta, jejíž budoucí hodnota je vyjádřena v hodnotě 335 tis. Kč ale až za tři roky! I zde je potřeba vztáhnout (upravit) částku potřebnou k nákupu auta za tři roky na její hodnotu příští rok (neboť v této variantě srovnáváme všechny částky právě v cenách příštího roku). Znovu tentýž dotaz z mé strany na vás. Bude kupní cena auta ve výši 335 tis. Kč za tři roky převedená na hodnotu příštího roku vyšší nebo nižší? Stejně jako v předchozí variantě bude nižší a to z úplně stejných důvodů. Podíváme-li se na věc z druhé strany, potřebujeme mít za rok takovou částku, aby její uložení do banky přineslo takový úrok, že při jeho přičtení k hotovosti, kterou budeme mít příští rok, dosáhneme přesně kupní ceny 335 tis. Kč. Jinými slovy, od kupní ceny 335 tis. Kč může být odečten právě tento úrok za období od příštího roku do tří let a takovou částku musíme mít příští rok k dispozici, abychom na auto měli. (Zní to v jazyce českém dosti nesrozumitelně, ale zkuste to rozšmodrchat. Každé pochopení a vhled do problému z vás dělá většího experta, který časové hodnotě peněz skutečně rozumí.) Proto dochází ke snížení 335 tis. Kč ze "vzdálenější budoucnosti" při přepočtu na "bližší budoucnost", tj. pokud jsme určili jako srovnatelnou časovou bázi hodnoty na úrovni příštího roku. Teprve nyní, když máme všechny tři částky z různých časových období převedeny k témuž zvolenému období (v této variantě k příštímu roku), můžeme smysluplně srovnávat, zda na auto mít budeme nebo nikoliv. I v této variantě dostaneme za předpokladu potřebných údajů stejnou odpověď jako ve variantě první.V úvahu pochopitelně připadá i třetí varianta a tou je srovnání všech částek na úrovni hodnoty za tři roky, kdy budeme auto kupovat. V takovém případě se nemusíme starat o částku 335 tis. Kč, neboť její, z hlediska dneška budoucí (v té době ale současná), hodnota za tři roky je dána ve výši 335 tis. Kč. Upravovat (převádět na hodnotu za tři roky) tedy budeme dnešní částku na účtu a budoucí částku ze stavebního spoření, kterou budeme mít k dispozici příští rok. A znovu stejná otázka, jakým směrem se budou hodnoty 120 tis. a 200 tis. Kč při přepočtu na úroveň za tři roky měnit? Budou u obou vyšší nebo nižší? Anebo dokonce bude jedna z obou vyšší a druhá bude nižší?Správně, budou vyšší. Proč? Protože dnešní hodnota na účtu ve výši 120 tis. Kč má potenciál přinést během následujících třech let do doby koupě auta určitý výnos. Totéž platí pro částku ze stavebního spoření, kterou budeme mít příští rok k dispozici a můžeme jí na následující dva roky také investovat. Proto z tohoto pohledu dochází k růstu dnešní hodnoty na účtu (120 tis.) i hodnoty ze stavebního spoření (200 tis.) při přepočtu na stejnou bázi za 3 roky.Srovnáním navýšených částek 120 tis. Kč a 200 tis. Kč o připsaný úrok za příslušnou dobu s 335 tis. Kč pak zjistíme, zda na auto budeme mít nebo nikoliv. Nebo můžeme udělat ještě proaktivně o jeden krok navíc a vztáhnout tyto hodnoty zpět k dnešnímu dni jako ve variantě jedna. Co tím myslím? Zohlednit onu pro nás nižší hodnotu všech těchto částek k dnešnímu dni (na obrázku 3 tomu odpovídá spodní šipka z prava do leva). A dostáváme se k dalšímu důležitému pojmu a tím je diskontování a diskontní míra. Ačkoliv si možná hrůzou už trháte vlasy nebo pokud jich už také moc nemáte tak aspoň obočí nad dalším cizím pojmem, není třeba žádné paniky. Diskontování jsme vlastně už probrali, jen jsme mu teď dali odborný název. Jde zkrátka jen o přepočet budoucích částek na současnou hodnotu. S diskontováním se prvně vzájemně představíme v pozdější kapitole této sekce a pak už se s ním nerozloučíme. :-)

Pokračovat na článek


Diskontní míra

Úvod do sekce diskontní míra Diskontní míra ovlivňuje výši současné hodnoty budoucích peněz, to již víme. Čím bude vyšší (v důsledku výše rizika a naší averze k němu, očekávané inflace, prémie za likviditu atd. v kapitole náklady peněz (kapitálu)), tím nižší bude hodnota budoucích peněžních toků. Pokud budeme později posuzovat možné investice,budou naše závěry kromě výše odhadovaných očekávaných budoucích částek kriticky závislé rovněž na výši diskontní sazby! Proto je problematika jejího stanovení velice důležitá. Současně ale teorie kolem její determinace není nikterak jednoduchá a troufám si říci,že v mnoha ohledech stojí na dosti tenkém ledě co do faktického a prakticky realizovatelného určení její výše. V praxi velkých firem je proto její výše (konkrétně průměrných vážených nákladů kapitálu) zpravidla odhadována z mé zkušenosti nejčastěji v rozmezí 10% - 15%. S řadou obtíží se finančníci musí potýkat, pokud mají určit očekávanou výnosovou míru vlastníků (vlastního kapitálu), ale i váhy cizího a vlastního kapitálu v rámci výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). V minulé kapitole jsme naznačili, že cestou jak se poprat s tímto problémem je využít data z kapitálových trhů (burzy). Na ní se můžeme pokusit nalézt některé informace, které potom lze využít v případě lokálních firem pro odhad požadované míry výnosu jejich vlastníků.Asi se divíte, proč s tím zdržuji, protože většina z vás, jakožto výhradních vlastníků nebo i spoluvlastníků jste právě ti, okolo kterých problém jejího určení v případě velkých firem vzniká. Tam mohou být tisíce vlastníků - akcionářů. Ale pokud vlastníte sami svou firmu, jste to přece vy, vlastníci, kteří máte představu (nebo si můžete stanovit), jakou přibližnou očekávanou míru výnosu vašeho vlastního kapitálu, kterou při svém podnikání požadujete! Proč tedy nějaké průtahy s teorií o finančních trzích, koeficientem beta a v následujících kapitolách třeba tržní rizikovou přirážkou? Míru požadovaného výnosu vlastního kapitálu zkrátka určujete v případě vaší firmy přímo vy sami! Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míryNa jedné straně máte pravdu, na druhé straně vaše očekávání musí být v rámci na trhu obvyklých očekávaných výnosových měr. Pokud by vaše požadované míry výnosu byly extrémně vysoké, nenalezli byste asi mnoho vhodných investičních příležitostí pro růst vaší firmy.Své zisky byste vybírali a nereinvestovali a vaše firma by nerostla, (možná k vaší velké škodě). Pokud by naopak byla vaše požadovaná výnosová míra mnohem nižší, než je obvyklé v případě vlastníků firem na trhu, opět by to nebylo v pořádku. Konkurence, dosahující vyšších výnosových měr, by vás zřejmě časem převálcovala a pokud ne, ošidili byste se o možný vyšší výnos, který by bylo bývalo možno dosáhnout. Navíc, aby situace nebyla tak jednoduchá ani u vás (co do určování vámi očekávané výnosové míry, oproti investorům na burze pokud sami ještě neinvestujete do jiných firem), ponesete oproti nim vyšší riziko. Z minulé kapitoly asi tušíte, že půjde o diverzifikovatelné riziko,protože pokud se plně věnujete pouze své firmě a nemáte svá aktiva investována i v jiných firmách, nediverzifikujete. Vaše riziko a tudíž i požadovaná výnosová míra vlastního kapitálu bude nutně vyšší! Diskontní míra pro naše analýzy není dogmaChtěl bych hned v úvodu vám všem sdělit, že ač hraje diskontní sazba tak důležitou roli při přepočtu peněz k jednotné časové bázi, neexistuje jednotný a jediný správný způsob, jak její výši určit. Existují určité finanční modely (např. nejfrekventovanější model CAPM), jak její výši určit, nebo spíše odhadnout a požadavky, co by mělo být při jejích výpočtech dodržováno. Přesto ani ony nás k jedinému správnému výsledku co do její výše nepřivedou.Buďte si tedy vědomi skutečnosti, že ať už vám provede výpočet diskontní míry pro váš konkrétní případ seberenomovanější firma, vždy bude její hodnota více či méně subjektivně ovlivněna tím, kdo ji pro vás odhaduje! Tím nechci říci, že tedy nemá smysl se o její odhad jakkoli pokoušet! To rozhodně smysl má! Jen chci, abyste si byli vědomi této skutečnosti a nevzhlíželik diskontní sazbě jako k nějakému dogmatu, které, vypočítáno nějakou specializovanou firmou, je zcela objektivní a správné. Důvodem je všudypřítomný subjektivní prvek, který se vinul jako červená nit kapitolami v sekci časová hodnota peněz. Cokoliv subjektivního lze (pokud vůbec) velice těžko zobecňovat a objektivně kvantifikovat, jak se o to pokouší diskontní míra. Pokud budete sebelepšími finančními experty a budete natolik odvážní, abyste výpočet diskontní sazby v konkrétním případě veřejně prezentovali, stanete se vždy terčem výhrad a polemik ostatních finančních specialistů.Proto přijměte konečně moji omluvu za to, že jsem vám dosud nedal jednoznačný návod, jak se vypořádat s výší očekávaného výnosu vlastního kapitálu, což je druhá strana mince nákladů vlastního kapitálu vstupujících do výpočtu WACC. Tento očekávaný výnos vlastního kapitálu vstupuje do WACC jako náklad obětované příležitosti, kterým budeme poměřovat naše investice.Co v sekci diskontní míra můžete očekávat a co nikolivProblematika určení diskontní míry (WACC) je opravdu dosti komplikovaná a její vysvětlování na řadě teoretických modelů, jejich předpokladů a nedostatků naleznete v tlustých učebnicích financí. Hádám, nic pro nás. Nenaleznete zde ani návod, jak diskontní míru (WACC) pro vaše potřeby nějak rigorózněji spočítat, neboť nemáme potřebné penzum teoretických znalostí a i protože,jak jsem uvedl výše, kalkulace diskontní sazby nemá jediný správný postup a tedy ani výsledek pro ten který případ. Na druhou stranu, vždy bude potřeba námi odhadnuté náklady vlastního kapitálu (tj. jeho očekávaný výnos) ukotvit k obvyklým úrovním na trhu s odkazem na odstavec výše pod názvem Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míry.S čím se tedy v této sekci vůbec setkáte a k čemu je tedy pro naší praxi dobrá? Bude to opravdu jen úvod do několika málo oblastí, které by vám mohly alespoň částečně naznačit problematiku spojenou s určováním diskontní sazby (primárně WACC). Budeme s našimi znalostmi na velice tenkém ledě a v hloubce tohoto problému bychom se s nimi opravdu utopili... A těchto několik témat - naprostých základůz oblasti věnované diskontní míře prověříme z hlediska aplikovatelnosti v našich podmínkách (malé firmy, které nejsou obchodovány na burze a jejichž tržní cenu tudíž neznáme). I to by vám mohlo pomoci udělat si základní představu o diskontní sazbě, tentokrát z opačného úhlu. Současně se pokusím nastínit i některé záchytné body, podle nichž byste mohli alespoň velice zhruba diskontní míru pro vaši firmu nebo investici odhadnout. Mějte ale neustále na paměti, že vždy bude potřeba tento odhad posoudit v kontextu s trhem a odvětvím (i třeba s daty ze zahraničí při zohlednění specifik a rozdílů vysvětlujících případné větší rozdíly).

Pokračovat na článek


Rozvaha, bilance, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Peníze a likvidita Položka peníze, která kromě hotovosti obsahuje veškeré prostředky na bankovních účtech, ceniny atp. je v prezentovaném modelu reziduální veličinou. Její výši v každém roce určuje celkové cash flow z provozní, finanční a investiční činnosti, tzv. FCFE, které zvyšuje (je-li kladné) nebo snižuje (je-li záporné) hodnotu této položky z předchozího roku. Problematiky cash flow jsme se dotkli v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. Pro pochopení logiky výpočtu bude nejlepší, když si projdete zdrojový soubor v Excelu.Ačkoliv se jedná o reziduální hodnotu (tzn. její výše je výsledkem zpracovaných dat z výsledovky a bilance v rámci výpočtu celkového cash flow), nejprve jsem si její budoucí hodnoty ve vazbě na likviditu a tempo růstu tržeb zhruba nastínil. Důvodem bylo zabránění větších výkyvů v jejím vývoji a především první odhad budoucích potřeb dlouhodobých úvěrů. Jde totiž o to, že je potřeba doplnit chybějící střípek velikosti úvěrů tak, abychom dostali peníze, jakožto reziduální hodnotu celého modelu, právě v těchto přibližných intencích. Vyšel jsem tedy z 20 000 tis. Kč v aktuálním roce vzhledem k dosaženým tržbám a zjistil jsem tak jejich vzájemný poměr. Vycházím ze zjištění, že tento poměr likvidních prostředků na účtech, v pokladnách atd. je vzhledem k tržbám optimální a jeho přibližné hodnoty lze do budoucna aplikovat. Pokud tedy mám představu, v jakých intencích by se měly hodnoty této položky zhruba pohybovat (mám nastíněný požadovaný výsledek celkového cash flow), mám i určitý odrazový můstek pro stanovení potřebných zdrojů financování (dlouhodobé úvěry). Pokud jsem zanalyzoval, že vzhledem k velikosti plánovaných tržeb bude žádoucí a rozumné disponovat ke konci roku 1 likvidními prostředky ve výši 23 215 tis. Kč (ve vazbě na plánované tržby), bude při daném nastavení modelu potřeba financovat koncem roku 1 dlouhodobým úvěrem 125 342 tis. Kč. Jak budeme modelovat dlouhodobé úvěry, abychom prostřednictvím splátkových kalendářů dosáhli této částky koncem roku 1, to si ukážeme níže při diskuzi nad dlouhodobými úvěry a jejich reklasifikací na úvěry krátkodobé.Dosud jsme zmínili všechny položky aktiv, a když už jsme u peněz, podívejme se detailněji na acid test a běžnou likviditu. Jestliže by náš plán v této chvíli naznačoval, že z hlediska likvidity se zdá být jeho aktuální verze pro banku neakceptovatelná, museli bychom jej zrevidovat a přepracovat. Pochopitelně k výpočtu obou ukazatelů je potřeba pracovat i s položkami krátkodobých pasív, konkrétně se závazky z obchodního styku, krátkodobými úvěry a časovým rozlišením, kterých se dotkneme teprve následně. Nicméně již tato průběžná kontrola dostatečné likvidity naší firmy v plánovaném obdobínám poskytne užitečné informace, zda jsme na správné cestě při tvorbě celého plánu.Pokud jde o acid test, řekněme, že se nám s velkými problémy nakonec podařilo zjistit jeho obvyklé hodnoty z našeho segmentu trhu. Z naší analýzy plyne, že jeho současná úroveň (cca. 1,299) v aktuálním skončeném roce je uspokojivá, protože na našem trhu se pohybuje v rozmezí 0,9 až 1,4. V důsledku plánované reklamní kampaně a výrazného nárůstu zadlužení na její financování jeho hodnota v následujícím období poklesne pod obvyklou hodnotu na trhu, což je způsobeno vyššími reklasifikovanými krátkodobými dluhy z poskytnutých dlouhodobých úvěrů. Jde o to, že splatná část dlouhodobých dluhů v průběhu následujícího roku se reklasifikuje mezi úvěry krátkodobé, které vstupují ve jmenovateli do výpočtu tohoto ukazatele. Rostoucí jmenovatel je i důvodem toho, proč acid test v průběhu nejbližších let klesá. S postupem doby nicméně dochází k jeho zlepšení primárně v důsledku poklesu finanční páky (krátkodobých reklasifikovaných úvěrů). Ty totiž klesají tak, jak klesá i úroveň dlouhodobých dluhů v našem modelu. K položce reklasifikovaných dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé se vrátíme níže. Co do akcepceptovatelnosti takových hodnot bankou, těžko soudit. Banka může, ale také nemusí, tento pokles likvidity (a pro ní tak rostoucí riziko) akceptovat, to bude záviset případ od případu. Pokud by nastala situace, kdy by banka nebyla s tímto vývojem spokojena, lze argumentovat tak, že existuje onen zmiňovaný "bezpečnostní polštář" v podobě předpokladu výplatního poměru (payout) ve výši 40%. Pokud bychom totiž nevyplatili v roce 2 ze zisku nic (driver payout ratio by nebyl 40% ale 0%) a použili tak tento bezpečnostní polštář, úroveň acid testuby byla na spodní hranici průměru na trhu, (tj. 0,9). Navíc, riziko naší insolvence je dále sníženo tím, že jakožto prodejci zboží každodenní potřeby máme značnou část krátkodobých aktiv ve formě zásob, které by bylo v případě nutnosti možné s určitým diskontem prodat mnohem snáze, než podstatně hůře prodejné zásoby například výrobních podniků. Dostáváme se k ukazateli běžná likvidita, která právě položku zásob obsahuje.O běžné likviditě již víme, že oproti ukazateli acid test obsahuje v čitateli hodnotu zásob. Zjistili jsme že její úroveň se na našem trhu pohybuje někde mezi 2,2 až 1,7. Zmínili jsme při analýze doby obratu zásob, že jejich aktuální výše je ve srovnání s konkurencí zbytečně vysoká a bude rozumné výši zásob snížit (včetně doby obratu pohledávek). Proto i současná hodnota běžné likvidity (2,642) je značně nad úrovní horní hranice na trhu (2,2). Běžná likvidita tak může sloužit jako další určitý argument ke snížení obav banky z naší potenciální insolvence. Existuje totiž šance v případě neočekávaných okolností formou výprodejů části zásob poměrně snadno získat potřebnou likviditu na uspokojení veškerých krátkodobých závazků. Běžná likvidita nám říká, že hodnota našich krátkodobých aktiv je 2,6 krát vyšší než krátkodobých závazků a ve svém dně (v roce 2 na obr. 1) dosáhne úrovně 1,4, což je dle našeho názoru uspokojivá úroveň s ohledem na relativní snadnost prodejů našich zásob. Při analýze poměrových ukazatelů jsme zmínili tzv. finanční trojúhelník. Jde o to, že nelze současně dosahovat nadprůměrných výsledků v oblasti likvidity, jistoty (minimalizace rizika) a současně výnosnosti. Z pohledu vysoké hodnoty běžné likvidity zároveň dosahujeme značné jistoty. Tyto dva faktory jsou splněny. Od třetího vrcholu finančního trojúhelníku, kterým je vysoký výnos, jsme ale vzdáleni. Jde o to, že vysokou běžnou likviditou v krátkodobých aktivech vážeme vlastní nebo cizí kapitál, který nás něco stojí. Oproti firmám s nižší likviditou tak budeme za jinak stejných podmínekdosahovat nižšího výnosu a to proto, protože neseme vyšší náklady kapitálu na tato krátkodobá aktiva zajišťující vyšší likviditu.Závazky (krátkodobé) z obchodních vztahůStejně jako v případě pohledávek a zásob, i tato položka pasív je determinována v našem modelu finančního plánu příslušným driverem doby obratu závazků. Objasnění předpokladů a důvodů jeho vývoje zaznělo v kapitole o řídících proměnných (driverech). S ohledem k výše zmíněné diskuzi nad likviditou by neměl jejich plánovaný vývojznamenat problém.Krátkodobé úvěry (revolvingový účet)V předchozí kapitole věnované úrokům z krátkodobých úvěrů jsme předpokládali, že permanentní průměrná výše našeho čerpání revolvingového úvěru činí 80% poskytnutého limitu. Hodnoty v bilanci tak představují 80% limitu poskytnutého pro každý rok bankou.Krátkodobé úvěry (reklasifikace dlouhodobých úvěrů)Tato položka pasív reprezentuje tu část dlouhodobých úvěrů, které budou splatné podle splátkových kalendářů v průběhu následujícího jednoho roku. Účetně se tato část dlouhodobých dluhů reklasifikuje mezi dluhy krátkodobé, a jelikož jsme si dali práci s detailem všech splátkových kalendářů dlouhodobých dluhů, lze z tohoto modelu určit i reklasifikace částí dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé.Tím se nám podařilo zpřesnit i výše diskutované ukazatele likvidity (konkrétně krátkodobé úvěry). Časové rozlišení (včetně dohadných položek pasívních)Obrázek 4: Plán vývoje časového rozlišení v pasívech bilance Řada modelů pouze použije aktuální výši těchto účtů a do budoucna bez ohledu na růst tržeb i nákladů tuto hodnotu zafixuje na aktuální úrovni. Jde, pravda, v určitém ohledu o konzervativnější přístup, neboť je menší část budoucího růstu aktiv financována touto fixní položkou oproti situaci, kdy plánujeme její růst. Míním tím to, že pokud se aktiva v bilanci rovnají pasívům, potom s růstem aktiv v budoucnu bude při zafixované úrovni pasívní položky časového rozlišení potřeba více úvěrů nebo vlastního kapitálu (při konstantních zbylých položkách pasív) než v situaci, kdy tato položka bude také růst. Při nezměněných zdrojích financování (vlastních i cizích) bude varianta s konstantní úrovní této položky generovat nižší celkové cash flow v důsledku rychleji rostoucího pracovního kapitálu. Osobně si myslím, že zafixovaná úroveň časového rozlišení a dohadných položek je sice přístup opatrnější a zjednodušující, nicméně jeho zreálnění v podobě určité vazby např. na vývoj variabilních nákladů nebude při modelování žádným problémem. Je, myslím, zřejmé, že s růstem výstupu bude s vysokou pravděpodobností růst i výše časového rozlišení a dohadných účtů pasívních. Otázkou pochopitelně bude nalezení nějaké závislosti. Bude tedy na vás, jaký způsob zvolíte, zda konzervativní se zafixovanou úrovní položky časového rozlišení (pokud s ní ve svých modelech budete vůbec kalkulovat) nebo růst těchto účtů ve vazbě na výstup (náklady). V prezentovaném finančním plánu jsem odhadl meziroční nárůst této položky pasiv podle prvního driveru tempa růstu nákladů (vizte obr. 4).

Pokračovat na článek


Čistá současná hodnota investic, NPV, net present value

Čistá současná hodnota - logika finančního posuzováníPříklad 1V souladu s výše uvedenými shrnujícími body si představme, že uvažujeme o investici do našeho pozemku. Plánujeme na něm vysadit tři druhy plodin. První plodina A bude sklizena příští rok, druhá plodina B za 2 roky a plodina C až za tři roky. Dnešní cena sazenic všech třídruhů plodin činí 100 000 Kč. Přitom předpokládáme, že za plodinu A příští rok inkasujeme 35 tis. Kč, za plodinu B za 2 roky 40 tis. Kč a za plodinu C za 3 roky 45 tis. Kč. Vaše diskontní sazba na úrovni vážených průměrných nákladů kapitálu byla stanovena na úrovni 17%. Z výše uvedených bodů již možná tušíte, jak se s celým problémem vypořádat a určit, zda investice zní zajímavě nebo ji necháme "plavat". Z budoucích peněžních toků už umíme diskontováním zjistit současnou hodnotu (budoucích peněžních příjmů). Tuto současnou hodnotu jednoduše srovnáme s dnešní (současnou) hodnotou investice (peněžním výdajem). Pokud bude vyšší současná hodnota budoucích příjmů než hodnota dnešní investice (peněžní výdaj ve výši 100 tis. Kč), investice je pro nás výhodná. Opačně pokud bude vyšší současná hodnota dnešních investovaných 100 tis. Kč oproti současné hodnotě budoucích očekávaných příjmů, na investicibychom finančně utrpěli.Pokud se (náhodou) ptáte proč to tak je, zkusím znovu pro pochopení objasnit. Klíčovou roli zde hraje diskontní míra. Ta, jak víme, v případě WACC kombinuje explicitní náklady cizího kapitálu a implicitní požadovaný výnos nás jakožto vlastníka. Tím, že těmito náklady diskontujeme budoucí očekávané peněžní toky, snižujeme jejich hodnotuimplicitně právě o tento požadovaný výnos ať už banky nebo náš v proporci, v jaké jsou naše aktiva pro danou investici financována (vizte přiřazování vah u WACC). Jinými slovy, z budoucích částek odnímáme proporčně váhami ve WACC náš požadovaný výnos z nejlepší alternativy (podle námi požadované míry výnosu ve WACC) a náklady externího kapitálu (úroky).Diskontováním pomocí WACC vlastně očistíme výši budoucích peněžních toků o úroky, které musíme platit a současně potenciální příjmy, které bychom při dané alternativě, jejíž míru výnosu ve WACC aplikujeme, dosáhli jinde. Pokud tedy takto snížené (diskontované) budoucí částky převýší investiční výdaj, je taková investice lepší než její alternativa, která má být druhá nejlepší,jak jsem vás v minulosti nabádal! Jen malou odbočku pro připomenutí. Ohledně odhadu nákladů vlastního kapitálu ale i celého WACC pro konkrétní investici jsme pojednali v sekci diskontní míra v kapitole určujeme WACC u malých firem. Jako referenční míru pro výpočet WACC v případě nákladů vlastního kapitálu lze použít míru výnosu vlastního kapitálu, kterou podnikáním dosahujeme a tím zajistíme, že budeme budoucí částky diskontovat minimálně touto dosahovanou výnosovou mírou, pokud je riziko naší investice v intencích průměrného rizika našeho podnikání. Otázkou ale vždy bude, zda naše výnosnost vlastního kapitálu není podprůměrná v kontextu s výnosností konkurence v našem oboru a jaké je riziko konkrétní investice oproti jakémusi průměrnému riziku naší firmy jako celku při našem podnikání.V případě že bude současná hodnota budoucích peněžních příjmů převyšovat peněžní výdaj na nákup sazenic (100 tis. Kč), o případný kladný rozdíl naše firma i my zbohatneme. Pochopitelně výsledek našeho výpočtu bude kromě správnosti odhadu budoucích příjmů kriticky záviset na výši diskontní míry a správnosti jejího určení.Rozdíl současné hodnoty budoucích peněžních příjmů a dnešní hodnoty investice (tj. peněžního výdaje) je právě ona zmiňovaná čistá současná hodnota (anglicky NPV - net present value). Rovnice 1: Čistá současná hodnota - výpočet příkladu 1 Rovnice 2: Čistá současná hodnota - základní rovnice Jak vyplývá z výpočtu zobrazeného na obrázku 1, uvažovaná investice není za daných předpokladů očekávaných budoucích příjmů a na základě nákladů kapitálu v rámci diskontní míry to pravé ořechové. Pokud budeme předpokládat, že naše očekávání co do výše budoucích očekávaných nominálních výnosů jsou velice přesná, pak lze usuzovat na to, že alternativní výnosová míra vlastního kapitálu, která vstupuje do WACC, je vyšší než unaší investice. Náklady cizího kapitálu (úroky) jsou u obou variant stejné, jsou explicitně dány bankou k úvěru, který nám byl poskytnut pro naše podnikání. Rozdíl spočívá u té části WACC, kterou tvoří očekávaný výnos vlastního kapitálu (nejlepší alternativy). Pokud by alternativní možnost investovat našich 100 tis. Kč nebyla tak lukrativní,ani WACC by nedosahoval současných 17%, nýbrž by byl nižší. To by následně vedlo ke zvýšení celkové částky v červené elipse na obr. 1 a tato investice by se ukázala třeba nakonec výhodnější než její alternativa, tj. vypočtená čistá současná hodnota by potom byla kladná. V současné situaci bychom ale alternativní investici, reprezentovanou jejím očekávaným výnosem vlastního kapitálu (a pro tuto investici vysokým WACC) měli jednoznačně upřednostnit,respektive tuto investici nerealizovat. Rovnice 2 pak zobrazuje základní obecnou rovnici výpočtu současné hodnoty budoucích peněžních toků.

Pokračovat na článek


Vnitřní výnosová míra

Zmínil jsem, že payback je přes své nedostatky v praxi využíván. Zpravidla totiž není hlavním kritériem při posuzování investic, spíše manažerům slouží (nebo lépe řečeno měl by sloužit) jako indikátor toho, jak rychle se peníze firmě vrátí, pokud analýza ukazuje pozitivní (kladnou) čistou současnou hodnotu.Setkal jsem se totiž i s firmami, kde v případě posuzování dvou variant investic(u obou s kladnou čistou současnou hodnotou) přesto zvítězila ta investice, jejíž návratnost byla rychlejší (tj. nižší payback) i na úkor varianty sice s vyšším paybackem ale i vyšší čistou současnou hodnotou. Manažeři tak neusilovali o maximální prospěch vlastníků, namísto toho usilovali o krátkodobýpozitivní efekt primárně pro sebe z titulu krátkodobě lepšího finančně-účetního obrázku jejich práce. Vždy vypadá totiž lépe, když firma vydělává v krátkodobém horizontu více peněz (tj. rychleji), ačkoliv v dlouhé perspektivě o vyšší potenciální příjmy přichází. Většina manažerů se ale logicky snaží myslet především na sebe, na své (krátkodobé) úspěchy a své příjmy, pak teprve na prospěch vlastníků.V dlouhodobějším horizontu již na daných pozicích nemusí být, tak proč by někdo jiný měl sklízet plody jejich práce? Na druhou stranu je třeba na jejich obhajobu říci, že riziko veliké odchylky očekávaných příjmů v delším období od skutečného stavu stále roste, takže manažeři i z tohoto důvodu přihlížejí k paybacku více, než by často bylo vhodné. Přesto, rostoucí riziko ve vzdálenější budoucnosti by mělo být při analýze promítnuto v rámci diskontní sazby (víme už, že její výše ve jmenovateli s postupem doby také exponenciálně roste a snižuje tak stále rychleji hodnotu peněz s rostoucí vzdáleností do budoucna). Alternativně a možná přesněji lze rostoucí riziko do budoucna promítnout přímo a to konzervativními předpoklady budoucích peněžních toků.Možná vás v souvislosti s obrázkem 1 napadla otázka, jak by to bylo v případě různé délky trvání (životnosti) obou investic. Například, pokud by investice A trvala přesně jen dva roky. Pak bychom totiž mohli koncem druhého roku v případě investice A peníze investovat znovu a ve třetím roce získat příjem, jehož výše by byla tak vysoká, že by v konečném součtu vycházela varianta A z hlediska čisté současné hodnoty celkově výhodněji. Máte pravdu, nicméněznovu vás požádám o trpělivost. Jak již jsem zmínil výše, tohoto problému se dotkneme později v kapitole různá životnost.Vnitřní výnosová míraV úvodu kapitoly jsme u vnitřní výnosové míry zmínili, že i v jejím případě existují určité problémy, které její použití činí problematičtějším než je přístup na základě čisté současné hodnoty. Nejde však o problémy ohledně její nevhodnosti jako v případě paybacku. Vnitřní výnosová míra dává, pokud je použita správně, stejné odpovědi jako čistá současná hodnota. Její problém spočívá spíše v nutnosti dodatečné analýzy, jak ji v kterém případě správně použít a interpretovat. Ale těmto problémům se na těchto stránkách věnovat nebudeme, jde o detailní finanční problematiku, která nás pro naše potřeby nemusí zajímat, pokud se budeme bavit o základní situaci, kdy v současnosti dochází k peněžnímu výdaji a v budoucnu pouze k peněžním příjmům. V ostatních situacích (kdy i v budoucnu bude docházet v jednotlivých letech nebo měsících v úhrnu jak k peněžním příjmům tak výdajům) si při posuzování takové akce bohatě vystačíme s čistou současnou hodnotou. Obrázek 2: Vnitřní výnosová míra - výpočet v Excelu Obrázek 3: Vnitřní výnosová míra - výpočet v Excelu Obrázek 4: Vnitřní výnosová míra - výpočet v Excelu Obrázek 5: Vnitřní výnosová míra - řešitel Vnitřní výnosová míra (angl. internal rate of return) je taková diskontní míra, při které je čistá současná hodnota daného projektu rovna nule. V kapitole perpetuita jsme si v příkladu 2 ukázali, jak v Excelu pomocí řešitele vypočítat výši diskontní míry při ostatních zadaných parametrech. Pokud bychom se vrátili zpět k obrázku 1 výše v této kapitole a měli určit vnitřní výnosovou míru investice B, jak bychom v Excelu postupovali? A pokud budeme mít vypočtenou její výši, jaké závěry z toho pro nás vyplynou?Využijeme soubor, který jste si výše stáhli. (Uvedené obrázky jsou při použití Excelu v rámci Microsoft Office 2007). Obrázek 2 zobrazuje výpočet současné hodnoty, který je pro celý řádek 6 aplikován. Zeleně zapsaná buňka se znaky dolaru $B$4 v Excelu říká, že tato buňka se v celém řádku nemění, zůstává konstantní. Ostatní buňky v řádku 2 a 3 se proporčně ve vzorci při jeho kopírování vpravo posouvají pro tentýž sloupec, kam vzorec kopírujeme. Srovnejte rovnici a vstupující hodnoty pro výpočet diskontované hodnoty v roce 1 na obr. 3.Jako vstupní hodnoty pro výpočet vstupují příslušné hodnoty pro rok 1 a stále stejná hodnota diskontní míry (v téže buňce jako v obr. 2). Přesuňte se, prosím, do buňky B10, kde si všimněte, že její hodnota je součtem všech diskontovaných hodnot v řádku 6. Z definice vnitřní výnosové míry plyne, že budeme hledat její výši takovou, aby hodnota v buňce B10 byla přesně rovna nule. Přichází čas použít řešitele. Obrázek 4 ukazuje, kde řešitele na kartách Excelu 2007 naleznete. V nabídce data (zelená elipsa vlevo nahoře) postupujte, jak ukazuje obrázek 4. Obrázek 5 pak znázorňuje, nastavení dialogového okna řešitele pro výpočet diskontní míry v našem případě. Nastavená buňka v obrázku 5 je buňka kalkulující čistou současnou hodnotu. Tuto buňku při hledání vnitřní výnosové míry nastavujeme na hodnotu nula. Konečně měněná buňka B4 je buňka s hodnotou diskontní sazby (znaky dolarů zde nejsou podstatné, Excel si je doplní při pokliku na příslušnou buňku sám). Tato buňka se bude na základě iterací v Excelu měnit, abychom dostali požadovanou hodnotu čisté současné hodnoty B10 ve výši 0.Po provedení iterací získáváme vnitřní výnosovou míru ve výši cca. 21%. Všimněte si rovněž, že přepočtený payback skutečně odpovídá přesně třem rokům trvání. Přesně po třech letech se investice navrátí, tj. její čistá současná hodnota je rovna požadované nule. Zbývá nám zodpovědět otázku, co nám vypočtená výnosová míra říká a jak nám může pomoci. Nuže půjde o posouzení její výše s váženými průměrnými náklady kapitálu (WACC). Asi již tušíte, že čím vyšší bude vnitřní výnosová míra daného záměru ve srovnání s velikostí jeho WACC, tím lépe a tím přínosnější pro nás daná investice bude.Znovu však zdůrazňuji, možná rizika spojená s touto mírou. Může se totiž stát, že daný projekt může matematicky mít více vnitřních výnosových měr nebo za určitých okolností může při srovnánívnitřních výnosových měr dvou projektů nastat situace, kdy vnitřní výnosová míra projektu A převyšuje její výši u projektu B, ale ČSH projektu A bude vyšší jen v určitém intervalu velikosti vnitřní výnosové míry.

Pokračovat na článek


Anuita, vzorec anuity, vzorce anuity, výpočet anuity

Po otevření Excelu jste na listu SH anuity - první platba za rok, kde vidíte v druhém řádku pořadí jednotlivých období (např. let) od jedné do deseti, takže počítáme současnou hodnotu anuity po období 10 let.Ve třetím řádku jsou jednotlivé předpokládané platby v průběhu těchto 10 let. Tyto částky můžete pochopitelně libovolně měnit podle potřeby,neboť v tomto řádku nejsou žádné vzorce (detailněji o této problematice vizte základy finančních vzorců v Excelu). Ve čtvrtém řádku je uvedena diskontní sazba pro celé desetileté období. U tohoto řádku si všimněte žluté buňky B4! Tato buňka obsahuje hodnotu 10%. Vidíme, že i ostatní buňky tohoto řádku jsou ve stejné výši, tak, jak předpokládáme v souladu s rovnicí 3 v této kapitole. Když přejedeme šipkami na klávesnici nebo poklikem myši na buňku C4, vidíme, že zde již je vzorec (poznáme podle znaku rovnítka ve stavovém řádku vlevo na začátku, jak znázorňuje v následujícím obrázku červená elipsa). Pokud na buňce C4 dvakrát rychle poklikáme levým tlačítkem myši (nebo stiskneme klávesu F2), zobrazí se vzorec =B4 přímo v buňce a modře se zvýrazní právě buňka B4, na kterou buňka C4 tímto vzorcem odkazuje. Situaci ukazuje následující obrázek 2.Obrázek 2: výpočet současné hodnoty anuity v ExceluObrázek 3: rovnice současné hodnoty budoucí částky v ExceluObrázek 4: současná hodnota anuity v ExceluCo z výše vysledovaného plyne? Buňka C4 odkazuje na buňku B4. Jinými slovy, jakákoliv hodnota v buňce B4 se objeví rovněž v buňce C4. Můžete si zkusit změnit původních 10% v B4 a buňka C4 se změní na stejnou hodnotu. Ba co víc! Celý řádek se změní na tuto vaši novou hodnotu. Když si projdete obsah všech buněk čtvrtého řádku vpravo od B4, vidíte,že každá následující buňka více vpravo odkazuje na předcházející buňku hned vlevo od ní. To je důvod, proč při změně buňky B4 dojde k zobrazení téže hodnoty i ve všech následujících buňkách.Řádek 6 na obr. 3 již obsahuje výpočty v souladu s rovnicí 3. Pokud si opět v buňce B6 dvakrát rychle po sobě poklikáme levým tlačítkem myši, objeví se nám v buňce místo hodnoty vzorec jako nahoře ve stavovém řádku. Navíc, Excel barevně označí jednotlivé buňky v sešitu i ve vzorci pro snadnější orientaci. Ze vzorce pro buňku B4 vidíme, že hodnota budoucí platby v čitateliv příštím roce (n=1 v buňce B2) činí 100 a diskontní míra je stanovena na 10% (v tomto případě žlutá buňka B4). Analogicky vypadají vzorce na tomto řádku pro další roky, tj. v buňkách vpravo od buňky B6.Abyste neměli práci se vzorci v těchto dalších buňkách, lze použít vám jistě známou zkratku CTRL+C pro zkopírování vzorce a CTRL+V pro vložení vzorce do dalších buněk s tím, že Excel si automaticky v tomto případě posune vstupní hodnoty z těch sloupců, v jakém vzorec v řádku 6 právě kopírujete. Tím myslím, že např. v buňce C6, bude vzoreček počítat s hodnotami sloupce C, tj. druhého roku atd. Druhou, ještě rychlejší možností je zajet kurzorem myši k pravému dolnímu rohu aktivní buňky, v tomto případě B6, kde si můžete všimnout malého čtverečku, na který v obr. 3 ukazuje červená šipka. Pokud na tento roh (čtvereček) najedete kurzorem, změní se kurzor z tlustého bílého kříže na slabý černý křížek. V ten moment stiskněte levé tlačítko myši a táhněte obsah buňky vpravo do dalších buněk na řádku 6. To je velice rychlý způsob kopírování vzorců v Excelu.Konečně poslední buňka B7 obsahuje vzorec =SUMA(ab:xy). Místo, abyste museli postupně sčítat jednotlivé buňky v tomto řádku, můžete využít této zabudované funkce v Excelu a ona vám sečte souvislou oblast buněk dle libosti. Navíc, abyste nemuseli ani ručně psát rovnítko, slovo SUMA a obě závorky, v horní liště můžete kliknout na ikonkupředstavující značku sumy v matematice (na obr. 4 pro Excel verze 2003 označena opět červenou elipsou). Pokud jste tedy v buňce B7, kde chcete tento součet mít, klikněte na tuto ikonku a pak při stisknutém levém tlačítku myši vyznačte tu oblast buněk, jejichž součet chcete mít v buňce B7.Tím jsme prošli list SH anuity - první platba za rok, nicméně v sešitu je i druhý list nazvaný SH anuity - první platba dnes. Jde o úplně stejnou kalkulaci s tím rozdílem, že první období, kdy dochází k platbě je současný okamžik! První období je totiž nula, tj. dnešek! Všimněte si rozdílu mezi výslednou hodnotou na tomto listu (914, 8 Kč) a na listu předchozím (831,6 Kč). Důvodem je skutečnost, že současná hodnota okamžité platby (částky) je stejná, nesnižuje se o implicitní náklad obětované příležitosti. To je vidět v buňce B6, kde je hodnota 100 Kč oproti diskontované hodnotě 90,9 Kč v prvním listě, pokud tuto částku uvažujeme až za rok. Je jedno, zda jde o příjem nebo výdaj. Podstatné je, přepočítattuto hodnotu na společnou časovou bázi, zde na současnou hodnotu. A pak už můžeme příjmy přičítat nebo, pokud jde o výdaj, výdaje odčítat. I ostatní budoucí hodnoty jsou v listě SH anuity - první platba dnes vyšší než v listě SH anuity - první platba za rok! Proč? Protože jsou ovlivněny nižším diskontním faktorem. Jinak, jsou děleny nižším číslem, protože všechny nastávají o rok dříve a tudíž n-tá mocnina v jejich jmenovateli v rovnici 3 bude vždy nižší. Pro procvičení si můžete upravit tabulku na listě SH anuity - první platba za rok tak, aby obsahovala další dva roky, tj. období 11 a 12, v nichž budou částky 300 (pro období 11) a 400 (pro období 12) a diskontní míra bude stále 10%. Jaká bude hodnota v buňce B7? Pro kontrolu si můžete stáhnout následující sešit s výsledkem.

Pokračovat na článek


Různá životnost, finanční hodnocení aktiv s různou životností

Různá životnost V této kapitole se v krátkosti podíváme, jak naložit s projekty a investicemi, které mají odlišnou životnost. Nuže pro pochopení co mám na mysli rovnou k věci! Vyjděme znovu z příkladuz předchozí kapitoly optimalizace nákladů. Řekněme, že se objevila ještě jedna zajímavá nabídka konkurenčního stroje, kterou zvažujeme.Tento stroj stojí 1,2 mil. Kč, nicméně současně u něj očekáváme, že vydrží pouze 4 roky. Jeho roční výnosy/náklady odpovídající peněžním tokům (FCFF) jsme vypočetli ve výši +5 tis Kč v prvním roce, 0 Kč v druhém roce, -20 tis. Kč a -40 tis. Kč v třetím, resp. čtvrtém roce.Sumarizaci peněžních toků obou variant předkládám v obrázku 1.Obrázek 1: Anualizované peněžní toky Pokud jde o finanční zhodnocení obou strojů, nižší současná hodnota v případě stroje z předchozí kapitoly (-1 794 367 Kč) naznačuje, že je výhodnější volit konkurenční stroj za 1,2 mil. Kč. Stejnou odpověď nám dají anualizované peněžní toky v posledních dvou řádcích tabulky.Jejich výše je vypočtena podle rovnice anuity. Problém ale je, že délka trvání obou srovnávaných investic není stejná. Výstupní kontrola musí být zajištěna přece i v 5. a 6. roce bez ohledu na zvolenouvariantu stroje. Proto v případě různé životnosti je tento pohled nedostatečný a je potřeba srovnávat varianty vždy se stejnou délkou trvání. Jak s tímto problémem naložit?Naší snahou by mělo být odhadnout peněžní toky jednotlivých variant pro stejnou časovou periodu. První variantou převedení různé délky časových období uvažovaných alternativ je posouzení obou variant po dobu varianty s kratší životností, v tomto případě tedy stroje za 1,2 mil. Kč. Z hlediska srovnatelné časové báze a výše peněžních toků po tuto dobu lze totiž uvažovat tak, že dražší stroj s odhadovanou životností 6 let po 4 letech, kdy končí životnost levnějšího stroje, prodáme a peněžní příjem z takové akce vstoupí do srovnání obou variant. Tím bude zajištěna stejná časová perioda pro srovnání (4 roky). Pochopitelně u složitých projektůtento postup může být znemožněn komplexností jednotlivých variant, nicméně v tomto případě nejde o nikterak složitý problém. Podstatné zde bude odhadnout to, za kolik po 4 letech používání budeme schopni stroj za 1,8 mil. Kč prodat. Řekněme, že jsme kontaktovali soudního znalce v oblasti oceňování strojů a ten nám odhadl prodejní cenu po 4 letech ve výši 400 tis. Kč.Výsledek takové varianty ukazuje obrázek 2.Obrázek 2: Anualizované peněžní toky po dobu 4 let při prodeji stroje s delší životností Z provedené analýzy a srovnání čisté současné hodnoty (i anualizovaných peněžních toků) obou variant vyplývá jednoznačně výhodněji investice do konkurenčního stroje za 1,2 mil. Kč. Pokud si ale dáme práci s analýzou další varianty z pohledu delšího časového období, můžeme zjistit další možnosti jak do budoucna postupovat. Řekněme, žejedna z nich vychází z následujících dodatečných informací:Předpokládejme, že pro sjednocení časové báze pro srovnání jste kontaktovali distributory obou výrobců a zjistili jste, že pokud koupíte stroj za 1,8 mil. Kč, v případě nákupu dalšího stroje dostanete slevu 45% z budoucí ceny. Distributor stroje za 1,2 mil. Kč vám nabídl slevu za každý další nakoupený stroj ve výši 15%.Pokud jde o budoucí cenu, pro zjednodušení předpokládáte, že její výše bude i přes rostoucí inflaci shodná s dnešní cenou (vlivem konkurence, tlačící cenu dolů). Co do technologického vývoje, předpokládáte, že oba stroje budou srovnatelné.Nyní můžeme srovnat variantu obou strojů pro období trvající 12 let, tj. dva nákupy stroje za 1,8 mil. s životností 6 let nebo tři nákupy stroje za 1,2 mil. Kč s životností 4 roky. Tyto varianty pak můžeme finálně srovnat, aniž bychom se dopustili chyby související s odlišnou životností. Obrázek 3 naznačuje naší možnou analýzu pro stroj za 1,8 mil. z předchozí kapitoly pro období roku 7 - 12.Obrázek 3: Projekce vývoje výdajů u stroje za 1,8 mil. při 45% slevě (tj. za 990 tis. Kč) pro roky 7 až 12 (z předchozí kapitoly) Výpočet současné hodnoty FCFF v případě investice do stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. Kč (jehož druhý kus kupujeme při slevě 45% za 990 tis. Kč) ukazuje obrázek 4.Obrázek 4: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. po dobu 12 let Nyní uděláme stejnou analýzu i pro novou nabídku stroje za 1,2 mil. Kč na dobu 12 let. Řekněme, že jsme naprojektovali jeho finanční toky tak, jak ukazuje obrázek 5. Jednoduchým srovnáním výsledků na obrázku 4 a 5 dojdeme k závěru, že za stanovených předpokladů, podmínek a zadání se jeví výhodněji investice do původního strojez předchozí kapitoly za 1,8 mil. Kč.Obrázek 5: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje za 1,2 mil. po dobu 12 let ShrnutíSmyslem této kapitoly bylo ukázat, že při hodnocení investic je velice důležité srovnávat jednotlivé varianty vždy za stejné časové období. V praxi problém nutnosti převodu různých scénářů ke stejnému časovému období vyvolává řadu problémů. Ty souvisí předevšímve stanovení případné prodejní ceny zařízení s delší životností k datu předpokládaného vyřazení zařízení s kratší životností nebo "vyplnění" mezery "kratší" investice na úroveň "delší" investice. Je potřeba určit alternativu, odhadnout její peněžní toky po dobu nesouladu mezi delším a kratším projektem a sjednotit nějakým způsobem životnosti.Tím že jsme sladili konce životností obou variant, neošidili jsme žádnou z variant o žádný peněžní tok. Jsme tak u obou variant ve stejné výchozí pozici jako dnes.Realita může být pochopitelně mnohem složitější, neboť v průběhu času se mohou objevit nové stroje a nové varianty, takže naše současná analýza bude muset být přepočtena podle aktuálních informací. Přes tyto obtíže by ale každý z nás měl věnovat otázce posuzování a srovnávání optimálních investic na základě aktuálních informací potřebnou péči a to i při vědomí toho, že s postupem času a neustálým přílivem nových informací jde o nekončící proces přehodnocování. Jiná cesta k úspěšnému finančnímu řízení nevede.

Pokračovat na článek


Finanční výhodnost promo akce, posouzení promo akce

Promo akce Promo akce, vedle jiných důvodů, mohou být nástrojem, jak krátkodobě navýšit tržby a následně i zisk společnosti. Pochopitelně "skutečné" promo akce zpravidla trvají po omezenou dobu,což má psychologický účinek určitého vnitřního tlaku na zákazníka stihnout dobu trvání promo akce a tedy jednat. V minulé kapitole jsme si ukázali základní kámen cenotvorby promo akcí a tím je elasticita poptávky po zboží a službách. Různé úpravy ceny u různého typu zboží a služeb mají různý dopad na celkové příjmy prodávajících subjektů.V této kapitole si ukážeme základní strukturu business case modelujícího vliv změny ceny na poptávané množství zboží a služeb a v kontextu elasticity poptávky pak na celkové příjmy.Zadání pro analýzu pomocí business casePředpokládejme následující zjednodušený případ, kdy prodáváte dva podobné výrobky A a B. U výrobku A na základě analýzy dosavadního vývoje očekáváte nadále denní prodeje ve výši 100 při ceně 20 Kč a u výrobku B očekáváte stabilní trend prodejů 50 výrobků denně za cenu 60 Kč. Jelikož jste zjistili odhad elasticity obou vašich výrobků na internetu ve výši 1,55, uvažujete o krátkodobé úpravě ceny s cílem zvýšit příjmy. Nechcete ale příliš riskovat, změnu ceny proto provedete jen u výrobku B a to na dobu pouze 15 dní (prodáváte každý den v měsíci). Vyzbrojeni znalostí o elasticitě poptávkyvíte, že v případě elastické poptávky (tj. hodnoty vyšší než jedna), je žádoucí cenu snížit. Rozhodnete se tedy snížit cenu výrobku B o 20% ze stávajících 60 Kč na 48 Kč. Víte, že tento tah by měl vést k růstu celkových příjmů (přes 20% pokles ceny) z důvodu (přibližně 1,55 krát) vyššího růstu prodaného množství oproti poklesu ceny, tj. cca. 31% růst. Tento růst půjde na vrub konkurence, u které (pro jednoduchost této ukázky business case) předpokládáte, že vaše snížení ponechá bez povšimnutí. Na druhou stranu jste si dobře vědomi, že zmíněný cca. 31% nárůst prodaného množství půjdei na vrub vašeho druhého výrobku A! Míru kanibalizace z inkrementálních prodejů vyvolaných snížením ceny výrobku B odhadujete na 20%. Jinými slovy, 20% inkrementálního růstu prodejů výrobku B jde na účet snížení prodaných kusů výrobku A. Současně jde o zboží každodenní spotřeby, takže neočekáváte pouze posun spotřeby na dobu promo akce s následným výpadkem spotřeby po jejím ukončení. Má na základěvýše uvedených informací tento krok ke zvýšení tržeb smysl? Jelikož jde o značně krátkodobou akci (15 dní), nebudeme zohledňovat časovou hodnotu peněz.Následující část textu se pokusí naznačit, jak by mohla struktura business case vypadat. Budeme srovnávat očekávané příjmy současného stavu, pokud bychom nic nepodnikli s výsledky zamýšleného proma.Obrázek 1: business case - promo akce Na obrázku 1 vidíme jednu z možných a velice jednoduchých struktur business case pro toto promo. V rámci první tabulky (Scénář 1 a řádky 1 až 5) vidíme očekávaný vývoj bez promo akce. V řádcích 2 a 3 jsou uvedeny očekávané prodeje v následujících 15 dnech obou výrobků.V řádcích 4 a 5 pak očekávané příjmy v souladu s jednotkovými cenami v zadání. Tento scénář srovnáme se scénářem 2 realizace promo akce v následujících dvou tabulkách.Tabulka 2a ukazuje pouze dopad poklesu ceny výrobku B na celkové tržby. V řádku 10 tak vidíme, že tržby tohoto výrobku klesly z 3 tis. denně na 2,4 tis. Kč. Zákazníci by si koupili tyto výrobky tak jako tak i bez poklesu ceny. Tím, že snížíme cenu, tratíme z původní výše prodejů právě 20%, o které jsou nyní výrobky B levnější, tj. 600 Kč denně (20% z 3 tisíc Kč).V tabulce 2b pak vidíme nejzajímavější část analýzy. Jde o inkrementální dopady změn prodaného množství u obou výrobků. U výrobku B na řádku 13 očekáváme růst prodejů o 16 kusů denně (v souladu s jeho elasticitou poptávky) v důsledku poklesu ceny. Již jsme naznačili výše,že v případě elasticity poptávky ve výši 1,55 při 20% poklesu ceny bude očekávaný růst poptávaného množství výrobku B zhruba 31%. K této výši dospějeme dosazením obou hodnot do rovnice elasticity. Současně jsme ale řekli,že z těchto 16 prodaných výrobků B navíc bude zhruba 20% kanibalizováno, tedy těch, které by si naši zákazníci původně koupili ze sortimentu výrobků A, ačkoliv jde o výrobky mnohem dražší. Jsme v tomto ohledu konzervativní s vědomím, že výhodnost promo akce v business case takto silně snižujeme. Vycházíme přitom z úvahy, že snížení ceny nepřetáhne zákazníky pouze od konkurence ale i naše vlastní zákazníky, kteří by jinak koupili výrobek A. Pokles ceny výrobku B některé z nich stimuluje natolik, aby vyzkoušeli za takto sníženou cenu výrobek B, ačkoliv jinak preferují a obvykle nakupují dražší výrobek A. Na řádku 12tedy figurují 3 výrobky A denně, o které tuto výrobkovou řadu snížením ceny výrobku B kanibalizujeme. Pochopitelně procento kanibalizace je otázkou. Vždy bude záviset na míře vaší znalosti trhu, zákazníků a stupni vašeho konzervatismu při sestavování business case. Konzervatismus, tedy určitá opatrnost, je v rámci předpokladů při tvorbě business casesale vždy na místě, především pokud zpracováváte finanční analýzu například jako součást žádosti o úvěr pro banku. Věřte, že konzervativnější odhady pokud možno opřené o historii (dávají-li stále pozitivní výhled) rozhodně působí mnohem věrohodněji a profesionálněji v očích bankéřů, kteří vaši žádost budou posuzovat.Řádek 14 a 15 ukazují inkrementální příjmy obou výrobků. Kanibalizací výrobkové řady A o 3 výrobky denně přicházíme o 300 Kč (řádek 14). Tyto 3 výrobky jsou v rámci inkrementálních 16 v rámci výrobkové řady B. Z těchto 16 inkrementálních výrobků B při nižší ceně 48 Kč vyděláme navíc cca. 700 Kč denně. Srovnáním obou scénářů ve spodních dvou řádcích obrázku 1 vidíme, že při uvažovaných vstupech a zadání vychází lépe promo akci nerealizovat. Uplatněním řešitele v Excelu, při dané kanibalizaci 20% a zadání by musela být elasticita poptávky minimálně 2,15, aby nebyla taková akce ztrátová.ShrnutíV této kapitole jsme si ukázali velice jednoduchý template, jak prakticky finančně posoudit cenovou promo akci pomocí inkrementální analýzy. Základem jakéhokoliv finančního srovnávání je inkrementální (přírůstkový) přístup. Vždy je třeba posuzovat jakoukoliv variantu na bázi kolik získáme navíc nebo o co přijdeme (uvažovanou promo akcí) oproti srovnávané variantě (bez promo akce).

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Výsledovka, výkaz zisků a ztrát, tržby, náklady na prodané zboží, odpisy, daň, dividendy, výběr části zisku, nerozdělený zisk, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Kalkulace pořizovacích nákladů na prodané zboží Tržby jsou ve výsledovce počítány z výše pořizovacích nákladů na prodané zboží a ziskové přirážky v souladu s rovnicí 2, jak dokresluje obrázek 2.Pořizovací náklady na prodané zbožíUž jsme několikrát podotkli, že jejich výše se odvíjí od očekávaného růstu HDP, který je konkrétně obsažen v rámci prvního driveru na obr. 1, tj. tempo růstu nákladů (meziročně). Výpočet pořizovacích nákladů je tedy závislý na jejich výši v předchozím roce a jejich očekávaném meziročním tempu růstu, jak znázorňuje obrázek 3. Zmíněný driver navázaný na očekávaný růst nominálního HDP s mírnými korekcemi vlivu zamýšlené reklamní kampaně v roce 2 (8% růst) a pak v roce 3 (5% růst) tak kriticky ovlivňuje jednak výši variabilních nákladů a rovněž výši tržeb.Tento text vznikl v období mírného zotavení ekonomiky ze dna recese. Proto není od věci předpokládat v následujícím období 6% růst nominálního HDP (tj. včetně inflace). Pochopitelně v obdobích konjunktury bude vypadat model mnohem věrohodněji, pakliže bychom předpokládali naopak v delším horizontu případný pokles tohoto driveru.OdpisyPokud bychom žádali o investiční úvěr k investici do dlouhodobého majetku (CAPEX, tj. capital expenses), v takovém případě by docházelo nejprve k aktivaci takových aktiv v aktivech firmy a teprve následně k jejich postupnému odepisování do nákladů. Z hlediska cash flow by šlo o investiční cash flow. V případě žádosti o provozní úvěr půjde zpravidla o situaci, kdy budou peníze vynaložené (v našem případě do reklamní kampaně) účetně promítnuty okamžitě do nákladů a i z hlediska cash flow půjde logicky o provozní cash flow.Nedojde k aktivaci majetku a jeho odepisování do nákladů. Z tohoto pohledu proto u provozních výdajů oproti investičním výdajům (CAPEX) nevzniká problém odhadu nové výše odpisů ze skokově navýšených dlouhodobých aktiv. Pakliže naše firma zamýšlí posílit své postavení na trhu, nicméně její kapacity dlouhodobých aktiv (např. vybavení prodejen, prodejní prostory) nejsou dosud plně využity, můžeme očekávat pouze postupný nárůst dlouhodobých aktiv v bilanci (o tom v příslušné kapitole). Současně půjde i o postupný nárůst odpisůa nikoli skokový nárůst jako u investičních výdajů. Ideální by bylo využít data z odpisových plánů a pomocí nich budoucí odpisy stanovit. V našem případě předpokládejme, že odpisy na obrázku 1 vychází právě z těchto odpisových plánů. (Jelikož jsem tak do hloubky nešel a odpisové plány jsem pro daná dlouhodobá aktiva nevypočítal, jako určitou "berličku" jsem použil jejich výpočet ve vazbě na růst prvního driveru tempo růstu nákladů (meziročně)). Základní logika je však zachována a to, že prognózujeme postupný a nikoliv skokový růst čistých (netto) investic, (tj. v bilanci meziroční rozdíly dlouhodobých aktiv brutto mínus oprávky). Tempo růstu čistých investic, které, jak víme z kapitoly věnované poměrovým ukazatelům, bude vhodnějším analytickým ukazatelem, je vypočítáno na obrázku 4 v souhrnném pohledu na vývoj dlouhodobých aktiv, oprávek a odpisů. Obrázek 4: Odpisy a investice do dlouhodobého majetku (výňatek z obr. 1 a bilance v následující kapitole) Na adresu odpisů ještě poslední poznámku a tou je zjednodušující předpoklad rovnosti jejich účetní a daňové výše (vizte obr. 1 s poznámkou /*). Pokud bychom měli odhadnuty hodnoty odpisů jak daňových tak účetních, aplikovali bychom při výpočtu zisku postup z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy v řádcích 19 a dále. Z hlediska detailnější analýzy by pak vyvstala otázka, zda výše investic do dlouhodobých aktiv (tj. růst dlouhodobých aktiv) ve světle daných odpisů zvyšuje hodnotu naší firmy. To je ovšem nad rámec účelu této kapitoly, kde jde o první seznámení s tvorbou finančního plánu. Předpokládejme tedy,že naprojektovaný růst dlouhodobých aktiv a souvisejících odpisů vede ke zvyšování hodnoty naší firmy (výnosnost nově investovaného kapitálu (čistých provozních aktiv) převyšuje WACC).Reklama, mzdy a ostatní na výstupu nepřímo závislé nákladyObrázek 5: Nastavený vývoj explicitních fixních nákladů (výňatek z obr. 1) Jak již název položky uvádí, půjde o všechny (primárně provozní) náklady, které nejsou přímo závislé na objemu prodejů - kromě reklamy a mezd i např. elektřina, pojištění, nájem atd. Touto otázkou jsme se zabývali v rámci provozní páky. Jelikož jde o hodnoty modré barvy, v souladu s vysvětlivkami dole na obr. 1 vidíme, že jde v našem modelu o explicitně zadané hodnoty. Jinými slovy, mám tím na mysli, že tyto hodnoty nejsou závislé na žádném driveru, nejsou nějak kalkulovány a jde ve své podstatě také o určitý exogenní driver. Dosazujeme jejich výši přímo do tohoto řádku výsledovky v závislosti na naší analýze jejich vývoje do budoucna. Jejich aktuální výše činí 40 mil. Kč. Jejich skokovitý nárůst v roce 1 vyplývá z předpokládané realizace mohutné reklamní kampaně plus obvyklý nárůst zbylých nákladů v důsledku inflace a postupného růstu naší firmy. Pokud předpokládámerůst do roku 1 všech těchto nákladů kromě reklamy ve výši cca. 1,5 mil., na reklamu tedy uvažujeme náklady v rozsahu 58,5 mil. Kč. V roce 2, kdy již mohutná reklamní kampaň nadále neprobíhá, kalkulujeme na základě zpracovaného rozpočtu s celkovými náklady 50 mil. Kč. Zvýšený tržní podíl vyvolá od roku 3 vyšší náklady z 50 na 55 mil. Kč a jejich růst pokračuje k úrovni 63 mil. Kč v 7. roce.V předchozím odstavci jsem pouze nastínil základní "příběh" toho, co stojí za příslušnými výkyvy hodnot těchto nákladů. Opět připomínám, že je potřeba smysluplně takové projekce nákladů odůvodnit dodatečnými podklady a analýzami! Je totiž otázkou, zda při předpokladu 6% růstu nominálního HDP (a tedy i variabilních pořizovacích nákladů na prodané zboží) je 3,3% nárůst těchto fixních nákladů v roce 7 dostatečný (63 000/61 000)-1.Mám tím na mysli otázku, zda při takto stanoveném růstu fixních nákladů na tomto řádku by bylo reálné dosahovat plánovaných tržeb, které jsou navázány na tempo růstu variabilních nákladů. A ty, jak víme, rostou v pozdějších obdobích podle našeho předpokladu meziročně o 6%! Otázka by tedy zněla, zda pouze 3,3% růst na prodejích nezávislých nákladů je slučitelný s 6% meziročním růstem nákladů na prodané zboží, které se následně promítají do růstu tržeb,ačkoliv očekáváme postupné mírné snižování našeho markupu (ziskové marže) s tlumícím vlivem na růst celkových tržeb. Tržby tedy po zahrnutí klesajícího markupu od 4. roku rostou v letech 4 až 7 nikoliv 6%, ale pouze 5,3%.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Zlato zlevňuje, ale vyplatí se investovat?

Zlato je dlouhodobě bráno jako způsob finanční pojištění před finanční katastrofou, zmírňující dopady hospodářské či finanční krize. I v případě astronomické inflace, ochromující deflace či dokonce rozpadu finančního trhu, je zlato komoditou, která poskytuje jistotu a hodnotové bezpečí. Ke zlatu se lidé v případě velkých krizí uchylují tradičně a instinktivně - příkladem je současná situace a dosahovaná historická maxima ceny zlata na trzích. Je ale skutečně zárukou stabilní hodnoty?A vyplatí se do něj vůbec aktuálně investovat?Zlato jako symbol hodnotyZlato je odedávna uznáváno jako chemicky velmi stabilní, vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké - má dvakrát vyšší hustotu než olovo. Mnoho z jeho vlastností zlato předurčilo k roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel, později se přidalo i široké uplatnění v průmyslu a medicíně. Stále si ale zachovalo svou nejdůležitější roli – uchování hodnoty. Díky vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a snadnému ověření pravosti a ceny než třeba u drahých kamenů umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu - i proto státy v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.Investiční zlatoInvestoři i u nás objevují v posledních letech kouzlo ukládání peněz do investičního zlata - malých zlatých mincí i slitků (cihliček), které dosahují váhy až jednoho kilogramu. Na rozdíl od šperků či pamětních mincí je vhodné i pro investice větších částek a v celé Evropské unii je osvobozeno od DPH. Investiční zlato se zpravidla prodává ve vysoké ryzosti (999,9/1000 tj. 24 karátů), tu pak svou značkou garantuje právě rafinér, tedy výrobce, kterých je celosvětově jen cca stovka. Část pak přikládá ke slitkům i certifikáty, které potvrzují čistotu a původ slitku. Jen ty je dobré z ověřených zdrojů bez obav kupovat laiky - v případě potřeby půjdou stejně lehce zase prodat. U větších slitků a investičních mincí nejsou certifikáty obvyklé, protože se dá předpokládat jejich nákup u specializovaného prodejce, schopného i zpětného výkupu.Jak investovat do zlata?Podle expertů by měla míra zastoupení zlata v portfoliu investora činit zhruba mezi 5 a 15%. Nákup investiční zlaté mince o váze 1 trojské unce (asi 31gramů) je cenově o několik jednotek procent dražší než cena u "virtuální" unce zlata na burze - na rozdíl od virtuálního zlata (investice prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů), ale investor minci či slitek přímo vlastní. Odpadá tedy riziko případného krachu společnosti, která investici na burze zprostředkovává. Výše přirážky se obecně pohybuje od 5% u velkých slitků až do několika desítek procent u malých slitků a drobných mincí. Tím, že investiční zlato je bráno spíše jako finanční zabezpečení pro nepříznivé situace než investice pro krátkodobý zisk, neměl by tento cenový rozdíl hrát v úvaze o pořízení zvláštní roli. Navíc je doporučováno pro optimalizaci snížení dopadů výkyvů v ceně zlato nakupovat spíše v menších množstvích a pravidelně, ideálně kombinaci mincí různých velikostí pro větší flexibilitu pro případný prodej. Hodnota investičního zlata je vždy dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem (u nás zpravidla v Londýně). Do ceny v korunách se pak promítá samozřejmě také kurz dolaru (USD) k domácí měně.Investiční mince vydávají mincovny vlastně v neomezeném množství - jen dle zájmu investorů. Mají svá označení titulů - zdařilé výtvarné zpracování pak zvyšuje popularitu jednotlivých sérií. U investičních zlatých mincí se můžete navíc setkat i u známých titulů i s 22-tikarátovým zlatem (jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle) - vyšší tvrdost umožňuje mincím lépe odolávat opotřebení. Jistotou jsou též zlaté slitky v tradiční podobě plochých cihel, přesněji cihliček. Největší běžně obchodovaná zlatá cihla váží 1kg a s přehledem se vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1g pak svými rozměry 9×15×0,4 mm odpovídá SIM kartě do mobilu. Rozměry i tvar zlatých cihel se u různých výrobců liší, každý investiční zlatý slitek ale nese své identifikační číslo, údaj o hmotnosti a ryzosti slitku i označení výrobce.Má význam investice i přes aktuálně vysokou cenu?Aktuální cena jen před několika dny atakovala historická maxima, hranici 1300 USD nebo 1000 EUR za unci. Má tedy smysl investovat právě do zlata, které je cenou stále blízko svému historickému maximu? Kupodivu nejspíš ano. Cena zlata se pohybuje historicky v pravidelně se střídajících dlouhodobých cyklech. Ty trvají zhruba 15-17 let a v rámci jejich růstového trendu se ještě vyskytují jednotlivé fáze růstu. První z nich je spíše o vazbě mezi cenou zlata a hodnotou dolaru - klesající dolar cenu zlata tlačí nahoru a naopak. Ve druhé fázi pak vlivem nákupů ze strany velkých investorů tato vazba ztrácí. Poslední fází je pak euforie, strmý nárůst ceny a tedy i nejrychlejší růst zisků. A toto nás  teprve čeká. A nevýhody investice do zlata jsou v podstatě jen dvě - v klidné době na investici do zlata příliš nezbohatnete a reálná investice do zlata je  také spojena s rizikem krádeže. Jenže současnost není příliš klidná a nejen nákup, ale i pozdější zabezpečení zlata je přeci jen jednodušší než např.u starožitností příp.hrozícími vyššími daněmi zatížených nemovitostí. Není tedy čas navštívit specializovaného obchodníka?

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Investice v době krize - Diamanty

Ceny diamantů v době krize rostou. Pokles akciového trhu, vede investory k zamyšlení, jakou část svých volných finančních prostředků zainvestují do stabilnějších komodit. K velmi vyhledávaným investičním komoditám patří již tradičně vzácné nerosty, jako jsou zlato a diamanty.Diamant, coby konzervativní investice je bezpochyby stabilní a efektivní investiční nástroj k bezpečnému uchování hodnoty majetku v té nejkoncentrovanější podobě. V období krizí, které postihují svět v určitých cyklech, má proto investice do diamantů vcelku smysluplné opodstatnění.Gemologové datují vznik tohoto přírodního unikátu před více než třemi miliardami let a to je i jeden z mnoha důvodu, proč obliba diamantů trvale zaznamenává vzrůstající zájem nových investorů. Tomuto trendu také velmi nahrávají poslední meziroční srovnávací ukazatele, které jasně podtrhují fakt, že ceny broušených diamantů od velikosti 1 ct výše, pokračují ve dvouciferném růstu a velké investiční diamanty o hmotnosti 3 – 5 ct vykazují nárůsty v mnoha desítkách % p.a.Doporučuje se mít v této jedinečné investiční komoditě uloženo a ochráněno přibližně 10-20% majetku. Investice pro dlouhodobé udržení hodnoty je od 100 tisíc Kč, pro udržení hodnoty a dílčí zhodnocení od 500 tisíc Kč. Investice s významným zhodnocením od 1 milionu Kč.Investice do diamantů je výhodná pro svou okamžitou disponibilitu, rychlou likviditu a jednoduché okamžité přenositelnosti podstatného množství svého majetku. Investiční diamanty patří mezi neregistrované komodity a jsou proto nedotknutelné v případném občanskoprávním sporu, který může ohrozit ostatní majetek. Investiční diamanty s certifikátem jsou při dovozu osvobozeny od cla.

Pokračovat na článek


Investiční téma: Měnové zajištění

V poslední době je nejen mezi investory obrovský zájem o měnové zajištění. Představíme Vám na příkladech, jak se můžete efektivně a levně měnově zajistit.Jako příklad využijeme investiční portfolio ve výši 100.000 EUR či USD (pozn. nemusí se jednat pouze o investice, ale například o zakázku, která bude splatná až po dokončení v pozdějším termínu apod.).Nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem je zajištění pomocí měnových forwardů. Standartně například na 3 či 6 měsíců. Pro zajištění 100.000 EUR či USD stačí do takového forwardu investovat pouze 1%, tzn. 1.000 EUR či USD. K tomu je však potřeba složit ještě minimální zálohu ve výši cca 7.000 EUR či 10.000 USD, která slouží ke krytí forwardu, může být však také zainvestována v cenných papírech.Při nákupu forwardu se neplatí žádné transakční poplatky, jediný náklad takového zajištění je spread ve výši 0,03 CZK, což je při objemu 100.000 EUR, nebo-li 2.500.000 CZK náklad ve výši 3.000 CZK. Žádné další poplatky již neplatíte a víte přesně, na jaké ceně jste zajištěny na dalšího např. půl roku. Forward lze navíc kdykoli předčasně uzavřít. Tento zafixovaný kurz navíc obsahuje úrokový swap, tj. rozdíl mezi úroky na EUR či USD a CZK. Ten je u EUR v současnosti pouhých +0,25% p.a. (EUR 4% - CZK 3,75%), které minimálně zafixovaný kurz navýší, jdou tedy za investorem jako jeho další náklad. Ale v případě USD je situace výrazně příznivější, úrokový swap činí -1,75% p.a. (USD 2% - CZK 3,75%), které naopak zafixovaný kurz sníží a jsou tedy investorovým výnosem.V případě, že po půl roce koruna posílí o 2%, k 1.000 EUR investovaným na účtu pro zajištění přibudou další 2.000 EUR či USD. Tento zisk se převede k investičnímu portfoliu a vyrovná se tak kurzový rozdíl a 102.000 EUR tak má stále stejnou hodnotu jako před půl rokem 100.000 EUR (=2,5 mil.CZK). Na zajišťovacím účtu, kde tedy pořád zůstává 7.000 EUR pak otevřeme nový forward, tentokrát za 1.020 EUR a máme zajištěno 2,5 mil. CZK na dalších 6 měsíců.Pokud koruna ale o 2% oslabí, z investovaných 1.000 EUR se po odečtení 2.000 EUR stane dokonce absolutní ztráta, tu však kryje výše zmíněná záloha, takže na zajišťovacím účtu zbývá 5.000 EUR. Z našeho investičního portfolia tak převedeme 2.000 EUR na zajišťovací účet, takže nám zůstane v portfoliu 98.000 EUR, které mají po oslabení koruny ovšem stále stejnou hodnotu jako před půl rokem 100.000 EUR (=2,5 mil.). Na zajišťovacím účtu tak máme opět 7.000 EUR a otevřeme nový forward, tentokrát za 980 EUR a opět máme zajištěno 2,5 mil. CZK na dalších 6 měsíců.Samožřejmě v případě nárůstu hodnoty portfolia otevřeme nový forward procentuálně ve stejné výši jaká je aktuální hodnota portfolia pro docílení neustálého 100% zajištění.Pouze v případě velmi silného oslabení koruny (např. o více než 5% během několika měsíců), by investor musel doplnit krytí dříve než po vypršení forwardu nebo by pak musel zůstat nezajištěný, pokud by tak neučinil. V případě posilování koruny předčasné uzavření zajištění nehrozí.Díky tomuto principu jste tedy neustále efektivně měnově zajištěni a to při jediném nákladu ve výši spreadu 3 haléřů z každého zajištěného EUR či USD na období 6 měsíců.  

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Kam investovat milion korun?

Kam investovat je jednou z nejčastějších otázek prakticky každého z nás. Někdo používá raději pojem, spořit peníze. Ale fakticky jde o investici. Peníze si někam uložíme, ať už z důvodu ochrany před krádeží, garancí ze strany státu či jen proto, aby nám neztrácely tak rychle hodnotu. Spoří zkrátka každý, kdo má přebytečné prostředky. Spoří, tedy investuje.Jak ale spořit, investovat „nejlépe"?Tato jednoduchá otázka prakticky nemá odpověď. Vždy je nutné vzít do úvah minimálně dva faktory – čas a riziko. Vždy při investici (spoření) je třeba si uvědomit, za jak dlouho budu peníze potřebovat a jak rychle po svém rozhodnutí je chci mít k dispozici. U řady produktů jsou totiž přesně dané lhůty, data či výpovědní doby. Proto je vždy před každou investicí nutný rozbor vlastní situace a otázky časové potřeby investovaných prostředků. Druhým aspektem je samozřejmě riziko. Riziko představuje faktor, který není možné dopředu přesně odhadnout.Čím větší podstupuje investor riziko, tím větší MŮŽE mít potenciální zisk. Naopak čím nižší riziko člověk podstupuje, tím větší má garanci, sice nepatrného, ale přesto růstu. Na finančním trhu se nabízí velké množství variant.Tou nejsnazší je spořící účetMá vyšší úročení než klasický bankovní účet. Jedná se o hodnoty okolo 2-3%. Vždy je ale tato míra odvislá od řady faktorů a od aktuální situace na celém finančním trhu. Jde o snadno ovladatelné a přístupné účty. Jednotlivé instituce různě nastavují pravidla a parametry pro výpočet výpovědní lhůty a velikosti úroku, takže je vždy velmi silně individualisticky celý účet nastaven. Další možností je termínovaný vkladTermínovaný vklad představuje uložení peněz na přesně danou dobu. Je přesně stanoveno datum, kdy budou peníze vyplaceny. Po tuto dobu není možné s termínovaným vkladem nikterak manipulovat. Je někdy úročen pevně danou konečnou sazbou, ale častěji je stanovena určitá stanovaná minimální sazba, která je garantována a ke které se připočítává aktuální výnos, podle data výplaty. Jde tedy o aktuální stav na finančních trzích v době ukončení termínovaného vkladu. Úroková sazba u těchto druhů investic je lepší než u klasických spořících účtů. Některé instituce se dostávají k hodnotám kolem 5% v závislosti na délce a objemu prostředků. Pro milion korun se sazba na několik let kolem 4-5% rozhodně pohybovat bude. U těchto dvou investic je prakticky 100% jistota. I v případě krachu společnosti, která peníze spravuje, je vaše investice kryta do výše 100 000 EUR, což investici 1 000 000 Kč pokrývá více než dostatečně. Další možnost je nákup dluhopisůU dluhopisů je často garantovaná výše úroku a datum, kdy bude tento úrok vyplacen. Vzhledem k tomu, že dluhopis je klasickým cenným papírem, je možné s ním obchodovat a tedy v případě nutnosti a potřeby peněžních prostředků je ho možné odprodat i před datem jeho splatnosti. Nejstabilnější formou dluhopisů jsou státní dluhopisy, u kterých je prakticky jistota, že stát svým závazkům dostojí. Další investice může směřovat do akcií, do akcií nějaké společnostiZde je ale velmi ošidná situace. Den ode dne se na burze hodnoty a kurzy akcií mění, takže je velmi složité odhadnout vývoj do budoucna. Navíc v dnešní době je velmi malá ochota obchodovat na těchto trzích, jelikož to byly právě akciové trhy, které nejvíce utrpěly doznívající globální hospodářskou krizí. Avšak právě to může řadu investorů motivovat pro investici právě v tomto čase. Na druhou stranu pro řadu investorů je právě tento čas obdobím, na které čekali. Průměrný úrok u akcií je velmi složité odečíst, ale z delšího pohledu jsou schopny akcie reálně svému majiteli vynášet i 20%. Dalšími možnostmi opět s vyšším rizikem jsou obchody s podílovými listyJde o zakoupení určitého objemu podílových listů s předem zvoleným rizikem a očekávaným výnosem. Zde je velmi důležité jak a co zvolit. Podílové listy jsou chráněny proti vytunelování jejich vlastníky, avšak neúspěch jejich vývoje ochráněn není. Podílové listy často nemají žádnou garanci, tudíž je dokonce možné při výběru svých prostředků zchudnout. Proto je vždy velmi důležité se správně rozhodovat a volit vhodnou strategii vzhledem k podstupovanému riziku. Investice do podílových fondů je spíše na delší období, protože jak statistiky dokazují, tak právě v dlouhém období, tedy v horizontu několika více (desítek) let, jsou podílové listy plusové. Avšak nejde zde o garanci, takže není nic přesně exaktně dané. Dluhopisové podílové fondy jsou prakticky bezrizikovou investicí s výnosem maximálně 5% u akciových podílových fondů je riziko vyšší a výnos se může dostat třeba na 15%. Další možností investice je obchod na měnových trzích – Forexové obchodyJde o obchodování s cizími měnami. Jde o velmi specifické činnosti a opět je nutná znalost prostředí či šťastná ruka. Výnosnost závisí opravdu na umění daného investora, štěstí a intuici. Obchoduje se na základě změny kurzů jednotlivých měn. Jde o spekulace a očekávání. Jednou z dalších možností investování je investiční zlatoJde o investici ne do zlata jako takového na komoditní burze, ale o investici do slitků či zlatých mincí. Tento způsob investice není nikterak závratně výnosný, avšak v konečném hledisku dokáže finance stabilně a bezpečně ochránit před inflací. Tím je právě tento druh investice vhodný pro velmi konzervativní jedince, kteří chtějí mít jistotu a přehled o svých financích. Existuje další celá řada možností investování, avšak je velmi důležité si uvědomit efekty z investice, její časovost a načasovanost. Nejde obecně říci na základě několika málo faktorů, která investice je nejvhodnější. Každý musí volit právě tu investici, která nejvíce odpovídá jeho vztahu k riziku a výnosnosti. Nikdy nebude vymyšlen ani univerzální recept. V tu chvíli by ho využívali všichni lidé a tím pádem by přestal být výnosným. Je důležité reagovat na aktuální dění na trhu a dokázat se včas a adekvátně rozhodnout. Rozhodně by ale peníze neměly ležet doma pod polštářem. Jelikož o ně dříve nebo později přijdete. Ať už díky zlodějům, nebo v lepším případě se vám rozplynou pod rukama díky inflaci. Finanční trh alespoň částečně tyto dvě rizika zmenšuje.

Pokračovat na článek


Investice do nemovitostí

Investování do nemovitostí je jednou z tradičních možností investování.V minulosti prakticky nebyla jiná možnost investování, než právě nákup nemovitosti. V porovnání s jinými typy investice je nemovitost hmatatelná a představuje jistotu a stabilitu. Jedná se o reálný majetek, který je odolný vůči inflaci.Nevýhodou investování do nemovitostí však je jejich špatná likvidita. V případě, že bude investor své prostředky investované do nemovitosti rychle potřebovat, bude mít velmi složité nemovitost v dané chvíli prodat za adekvátní cenu. Spíše bude muset jít s cenou nemovitosti dolů, aby ihned oslovil potenciálního kupce, který mu bude ochoten ihned peníze za daný dům či byt převést. Předmětem investování do nemovitostí jsou stavební pozemky, byty a rodinné domy. Obvykle se jedná o dlouhodobější investice, kde je nízká míra rizika a prakticky stálý mírný výnos, odvislý od lokality, atraktivity či od změn územních plánů. Díky tomu je investování do nemovitostí stále značně oblíbené, jelikož skrývá řadu aspektů a informací, ke kterým má přístup pouze omezené množství lidí. Důležitá je při investování do nemovitostí znalost prostředí.Vhodné je mít informace v předstihu či určitým způsobem predikovat vývoj, který může nastat. Pokud jsou signály, že se bude měnit územní plán, zlepšovat dopravní dostupnost, občanská vybavenost či kvalita prostředí, je šance se rozhodnout, ještě před dobou, než se tato informace stane realitou. Tím se dá včas prodat nemovitost, která bude výhledově stagnovat či klesat na ceně a nebo naopak koupit levně v lokalitě, které bude v dlouhodobém horizontu atraktivnější a tím pádem výnosnější. Investice do nemovitostí jsou úzce spojeny i s ekonomickým a hospodářským vývojem. Různé realitní bubliny či ekonomická recese dokáží značně zamávat s celým trhem nahoru či dolů a informace o ceně nemovitosti pak ztrácí hodnotu, jelikož se nedá odhadnout reálná cena, za kterou by se daný dům či pozemek koupil v době stability.  Český statistický úřad zveřejnil průzkum realitního trhu.Studie sleduje cenový vývoj na trhu realit, především bytů. Výrazný růst cen nemovitostí, způsobený vysokou poptávkou a živený nízkou cenou peněz v podobě hypotečních a jiných úvěrů na bydlení, narazil ve druhé polovině roku 2008 na svůj strop. Druhým cílem práce je zmapovat orientačně nabídku a poptávku na trhu nemovitostí a vývoj hypotečních úvěrů. Sledovaným obdobím jsou léta 1997-2007, resp. dosažitelná data za rok 2008 a druhé čtvrtletí 2009.• Investice do nemovitostí je v ČR považována za nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené.• Za tzv. „bublinu" cen daného aktiva obecně je považovaná explozivně a asymetricky tvořená odchylka tržní ceny aktiva od její fundamentální hodnoty s možností její náhlé a výrazné korekce. Může za ní být také považován excesívní vývoj ceny daného aktiva ve srovnání s cenovým vývojem jiných typů aktiv. Bubliny cen aktiv bývají často způsobovány psychologickými faktory v chování tržních subjektů, očekáváními typu sebenaplňujících předpovědí, aj. Identifikace bublin je tak obtížná jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. V ČR je takto definované zadání vývoje na trhu nemovitostí problematické především s ohledem na dostupnou datovou bázi.• V ČR neexistuje „oficiální" index cen nemovitostí z příčin stojících mimo statistické zjišťování (absence potřebné legislativy). Data o kupních cenách nemovitostí sledovaná Českým statistickým úřadem zahrnují pouze část trhu - chybějí data o cenách nových bytů prodávaných developery a realitními kancelářemi, ale i prodeje stávajících bytů obcemi (ve všech těchto případech neexistuje povinnost podávat přiznání daně z převodu nemovitostí, jako je tomu u převodu bytů mezi fyzickými osobami). Tento problém ztěžuje konstrukci indexu cen nemovitostí zobrazujícího přesněji cenový vývoj na trhu realit. Nabídkové ceny mají charakter indikativní.• Během období 1998 až 1. čtvrtletí 2009 bylo možné na trhu nemovitostí v ČR pozorovat dvě vzedmutí cenové hladiny tažená především vývojem cen bytů. Zatímco příčinou růstu cen v letech 2002 a 2003 byla vysoká očekávání další cenové expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004, od roku 2007 do poloviny roku 2008 byla důvodem výrazného pohybu cen vzhůru silná ekonomická konjunktura – projevující se dynamikou mezd, značným poklesem nezaměstnanosti, příznivým hodnocením domácností co se týká jejich ekonomické a finanční situace i jejího očekávání.• Zvýšení úrokových sazeb úvěrů na bydlení během této druhé vlny růstů cen nemovitostí neomezilo poptávku domácností po vlastním bydlení. Úrokové míry úvěrů tohoto typu začaly stoupat v prvních měsících roku 2006, výrazněji pak akcelerovaly od poloviny roku 2007 (ze 4,28 % v říjnu 2005 na 5,6 % v srpnu 2008 u nových úvěrů bank na nákup bytové nemovitosti, u samotných hypotečních úvěrů pak ze 3,64 % na 5,82 %).• Vzhledem ke zvýšenému riziku nesplácení úvěrů stoupl v roce 2009 prudce individuální zájem klientů bank o toto pojištění. Podíl nesplacené části úvěrů a celkové hodnoty zastavených nemovitostí však z pohledu zajištění zatím neindikuje pro portfolia bank vysoké riziko (56 % v roce 2008) – k jeho zhoršení však povede další pokles cen domů a bytů v roce 2009, naopak proti zapůsobí výrazný útlum úvěrové aktivity v půjčkách na bydlení.• Co se financování týká, od poloviny roku 2008 vedlo počínající zhoršování situace v ekonomice k výraznému poklesu (meziročně i proti tříletému průměru) počtů nově poskytnutých hypotečních úvěrů, celkových objemů (-39 % meziročně za 1q 2009) i průměru půjčované částky; zvýšená korelace těchto parametrů s úrovní sazeb i důvěrou domácností začala být od poloviny roku 2007 více patrná. Objem úroků z vlastnictví placených domácnostmi za rok 2008 klesl meziročně na 32,2 mld. z 34 mld. korun.• Pokles poptávky po bydlení byl patrný již v březnu 2008, kdy největší developerské společnosti ohlásily meziroční snížení zájmu o nové bydlení o 10 až 20 % (změny DPH u stavebních prací). Očekávané podzimní znovuoživení se nedostavilo, naopak na trhu s domy a byty docházelo ke zlevňování (především u bytů ve starších panelovým domech a u novostaveb v méně lukrativních lokalitách). Následně pak zejména v jarních měsících roku 2009 bylo možné využít řady slev a impulsů, kterými developeři stimulovali poptávku. Mimoto začalo v roce 2009 také docházet k výraznému snížení počtu nově zahajovaných bytů a tedy k nižší nabídce.• Od druhé poloviny roku 2008 do konce období sledovaného v této studii (1. čtvrtletí 2009) procházel trh bytů v ČR cenovou korekcí. Přestože meziroční pokles nabídkových cen, k němuž došlo poprvé od 2. čtvrtletí 2005, se nezdá být příliš hluboký (-2,9 %), velmi rychlá je především jeho dynamika, která oslabila za pouhá tři čtvrtletí o 10 p. b. (+7,1 % ve 2. čtvrtletí 2008).• Prudší propad cen bytů byl patrný na trhu mimo hlavní město Prahu. V regionech se za období od července 2008 do června 2009 snížila jejich dynamika o 15 p. b. na meziroční pokles o 6,3 % ve 2. čtvrtletí 2009. Přestože po téměř celé desetileté období s výjimkou druhého pololetí 2008 a prvního čtvrtletí 2009 byl cenový vývoj v ČR na trhu s byty předurčován pohybem jejich cen v hlavním městě Praze, právě v těchto zmíněných časových obdobích zaznamenal obrácenou tendenci.• Pád nabídkových cen pražských bytů se odehrál v průběhu jediného čtvrtletí. Za čtvrtý kvartál 2008 se sice jejich ceny meziročně snížily o 1,7 %, ale mezikvartální ztráta tempa dosáhla 7,8 p. b. Nelze ji přičíst např. vysoké srovnávací základně předchozího období, protože v posledních třech měsících roku 2007 již předchozí cenový růst mírně polevil (+4,2 %).• Podle údajů z realitních kanceláří vzrostla v roce 2008 meziročně poptávka po pronájmech bytů v průměru o 5 %, v některých lokalitách (Ostrava) však až o 50 %. Odhady růstu této poptávky v roce 2009 činí až +20 %, odhady cen nájemného +10 %, přičemž dlouhodobou tendencí je zřejmě jejich stagnace až pokles, protože bytů k pronájmu je velké množství – ovšem přestože pokračující deregulace nájmů tlačí na pokles cen tržního nájemného stejně jako převis nabídky bytů k pronájmu, je nutné vzít v úvahu, že segment bytů s regulovaným nájemným je relativně malý a jeho uvolňování by nemělo výši tržního nájemného ovlivňovat výrazným způsobem.

Pokračovat na článek


Investice do zlata – opatrnost nade vše

Mnoho zprostředkovatelů přemlouvá svoje klienty k investicím do zlata, drahokamů a různých drahých kovů.  Jako argument uvádějí stabilitu, stálý růst a okamžitou možnost prodeje. Tyto vlastnosti samozřejmě existují, ale nejsou zdaleka tak jisté.Diamantová lobbyS tímto malým a průhledným nerostem se pojí dobrodružné příběhy, které nemívají vždy dobré konce. V malém „pokladu“ se skrývá velká hodnota, která umožňuje skutečně jednoduchý prodej a přitom znamená pohodlnou dopravu. V nejistých dobách tak diamanty měly naprosto zásadní roli pro přežití a udržení majetku. Investiční diamanty se nyní prodávají spolu s různými certifikáty, které označují kvalitativní a kvantitativní ukazatele. Oproti kovům nemohou být však opatřeny puncem a rozeznání umělého a přirozeného diamantu je potřeba nechat na odbornících.Bezpečná investice?Diamanty zatím byly bezpečnou investicí především díky světovému monopolu.Rodina Openheimerů a společnost de Beers ovládá v podstatě světový trh a dokáže se s dalšími producenty domluvit. Diamantová lobby tak drží uměle ceny diamantů, aby neztrácely na hodnotě. Údajná naleziště jsou prý na světě známá a nehrozí tedy znehodnocení.  Nejistota ale existuje. Házení diamantů do moře, aby jich na trhu nebylo mnoho, nemůže  zakrýt určitý odbytový problém. Rusko je totiž zvláštní partner a o jeho zásobách není až tak mnoho známo. Sibiř obsahuje řadu míst, kde dopadly meteority a kde by se mohly nalézat diamanty. Zatím Rusko z důvodu cen drží s De Beers basu, ale nemusí tak tomu být navždy. Známé jsou ruské ambice a pokud by došlo k poklesu cen, mohlo by Rusko získat podíl v De Beers a stát se tak světovým monopolem.  Investoři jsou tak zcela v rukou úzké skupiny osob, na jejichž domluvě záleží další vývoj.Zlaté dolyPodobně je na tom zlato, pokud se týká hodnoty a prodeje. V malém množství obsahuje také vysokou hodnotu a kromě toho z puncu je možné ihned vyčíst složení a hmotnost. U diamantu je „pouze“ přiložen certifikát. A víme, co chamtiví podvodníci dokáží udělat pro zisk. Zlato za poslední roky neuvěřitelně stouplo. Z cca 1.330 dolarů přesáhlo dokonce hranici 1.800 dolarů. Za růstem jsou zřejmě spekulace a také Čína. Poptávka po zlatě v této zemi roste a zřejmě Čína s tichým souhlasem dalších největších producentů (USA, Austrálie, Jižní Afrika) popustila uzdu fantazii. Celkem se na světě ročně vytěží přibližně 2.500 tun a Čína vyprodukuje cca 12 %, podobně jako ostatní tři producenti. Celkem tak čtyři země mají kolem 50% podíl na světovém trhu.Nadcenění zlataČíně samozřejmě velice nahrála hospodářská krize. Zlato a diamanty vždy rostou v době nejistot a těch je na světě hodně. Zvláště v poslední době si lidé musejí zvykat na neobvyklé pohyby cen. Klesají i tak jisté investice do nemovitostí. Zlato bylo zřejmě poslední roky spekulativně nadhodnoceno a Čína pozoruhodně zvyšovala těžbu o téměř  8 – 9 % ročně, až předehnala i Jihoafrickou republiku. Proto došlo nedávno ke zhroucení trhu a zlato se odebralo z 1.700 dolarů za trojskou unci na 1.300 – 1.400 dolarů. To je téměř 20 %. Má tedy cenu zlato nakupovat? Možná ano, ale je třeba si uvědomit, že opět jste v rukou velkých hráčů. Trh dávno není volným obchodem. Velké země nemusejí dodržovat žádná pravidla. Nakoupit teď vypadá výhodné a zřejmě to i výhodné je.Skutečný důvod propaduA možná se na poklesu podepsaly hned dva faktory. Čína neudržela svoje mocenské postavení (juan je dlouhodobě podceněn a měl by stoupnout) a hlavně za tím stojí nejistota v Evropě a USA. Se zlatem teď míchá Euro. Tradičními odběrateli zlata a diamantů jsou burzy v Evropě a to například známá diamantová burza v Antverpách. Jenomže země jako Kypr potřebují finanční injekce a chystají se prodat svoje zlaté rezervy. U Kypru jde o bonbónek. Ale pozor. Ve špatné situaci je také Itálie a ta má podstatně větší zásoby zlata. Je proto jasné, že za poklesem nebude jen oslabení Číny, ale především spekulace na odkoupení zlata z Itálie za velmi výhodných podmínek. A proto stále pro drobného investora platí. Zlato a diamanty jsou jistota. Ale jste v rukou velkých hráčů, kteří mohou změnit svůj pohled na ceny. A tedy na vaše zlato a diamanty.   

Pokračovat na článek


Nemovitosti Velké Británii | L. F. N.

Investice do nemovitostí v Británii vždy setkala s vysokou poptávkou investorů z celého světa, což je způsobeno tím, že trh s nemovitostmi velké Británii je nejvíce stabilní s vysokým ziskem hodnoty. Nemovitost v Anglii, je nepochybně jedním z nejlukrativnějších a bezpečných aktiv v portfoliu investorů.Někteří chtějí koupit nemovitost v elitní čtvrti, zdůraznit své postavení, nebo žít s ohledem na finanční kapitál. Jiní chtějí investovat do komerčních nemovitostí ve velké Británii, že by mít pravidelný a spolehlivý příjem z investice v jednu z nejstabilnějších ekonomik světa.DOM-International ltd s ústředím v Londýně nabízí velmi atraktivní projekty investování do nemovitostí velké Británii přímo od developerů-bez provize agentur a zprostředkovatelů. Koupit dům nebo byt ve velké Británii – je to dobrá investice do budoucnosti Své rodiny. Stálý nárůst hodnoty vlastního kapitálu, velký turistický průmysl a stabilitu ekonomiky slouží jako základ pro investice do nemovitostí ve velké Británii.Není žádným tajemstvím, že Londýn je nejen finanční kapitál světa, ale také jedním z nejoblíbenějších turistických destinací. Proto se stále více a více investorů se investují do nemovitostí ve velké Británii, jako v rezidenčních nemovitostí, tak i na lukrativnější projekty: Investice do hotelové pokoje hotely, studentské ubytovny a penziony pro seniory, umístěných pod vedením největších operátorů s garantovanou a stabilní příjem.Investiční objekty velké BritániiModerní investoři stabilní raději investovat své prostředky na anglickou nemovitostí. Protože investice do nemovitostí v Anglii je právem považována za jednu z nejvíce ziskových a stabilní nemovitostí. Jako obvykle, hlavní objekty nemovitosti, na které se obracejí svou pozornost naše domácí kupující, jsou slibné londýnské kanceláře, nákupní centra, turistické hotely. Nájemníci anglické komerčních nemovitostí také raději koupit zařízení je již hotová, kteří vyšli na určitou úroveň a prokázána ve svém oboru, než začít od nuly. Co se týče umístění nemovitosti, pak nejvíce prospěšné a oblíbenými částmi prodej jsou anglická metropole – Londýn, jeho předměstí, velké cestovní města a Jiho-Východní oblasti země obecně.Kam investovat?Takže, pokud před vámi vyvstává otázka, investice do nemovitostí, jaký typ vám přinese větší příjmy. Pak je na jeho rozhodnutí, které budete potřebovat zvážit několik kritérií. Umístění objektu, popularita jméno, perspektivy rozvoje podnikání v přítomném a budoucím čase, ale také to, jaký druh podnikání se budete chovat podle vašich představ. Na základě tohoto seznamu, můžete vytvořit na anglickém trhu několik typů nemovitostí, které si mnoho investorů a přinese solidní příjem.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Pojištění majetku

Úvod k pojištění majetkuProvoz domácnosti představuje často mnohá rizika. Může se třeba jednat o zničené podlahy, promáčené stropy, škody, které způsobil zloděj apod. Od přírodních živlů a katastrof nejsme vlastně také nikdy dostatečně chráněni. Abychom se vyhnuli obrovské finanční ztrátě způsobené některými nepříjemnými událostmi, je vhodné uzavřít si patřičné pojištění. Pojištění majetku sice škody nezabrzdí, ale bude alespoň finanční náplastí pro jejich likvidace. Poradce ZFP akademie Vám pomůže zajistit optimální pojištění majetku.Jádro pojištění majetkuPojištění majetku představuje finanční náhradu u škod, které jsou způsobeny živelnou událostí, krádeží či loupeží. Primárním cílem je ochrana majetku před různými nepředvídatelnými událostmi. Pojištění majetku se vztahuje na fyzické osoby tuzemské i zahraniční. Rozdělení pojištění majetkuPojištění majetku obsahuje dva základní typy pojištění, a to pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Samostatnou kategorii tvoří pojištění rekreačních staveb a jejich vybavení. Jedná se totiž o objekty, které jsou určeny pro individuální rekreaci a nejsou obývány po celý rok. Pojištění většinou zahrnuje i drobné stavby a oplocení, jestliže jsou umístěny na stejné parcele spolu s rekreační místností. Základní rozdíl mezi pojištěním domácnosti a pojištěním nemovitostiJsou to zcela odlišné druhy pojištění. Pojištění domácnosti se týká pouze věcí, které náleží k domácnosti. Jmenovitě například cenné věci, elektronická zařízení, nábytek apod. Pojištění nemovitosti zase zahrnuje jenom pojištěnou stavbu (bez věcí uvnitř stavby).Pojištění domácnosti souvisí s věcnými škodami na věcech, které jsou součástí bytu, jestliže jsou věci popsány v pojistných podmínkách příslušné pojišťovny. Pojištění domácnosti obvykle zahrnuje dvě pojistná rizika: krádež a živelná zkáza (např. záplava, zemětřesení, výbuch plynu aj.).Pojištěním nemovitosti zajistíte budovy, stavby a byty pro případ živelných pohrom a krádeží. Pojištění nemovitosti se většinou uzavírá pro jeden ze tří druhů těchto nemovitostí: rodinné domy, byty a rekreační objekty.Detailní informace k pojištění Vám poskytne poradce ZFP akademie.Na úvod k pojištění domácnosti Pojištění domácnosti je jedním z nejčastěji nabízených pojištění, proto je jednoduché si jej uzavřít téměř u jakékoli pojišťovny. Výjimku bychom našli snad jen u speciálně zaměřených pojišťoven. Při sjednávání pojištění domácnosti je důležité dobře znát rizika v nabídce základního pojištění domácnosti. Nabídka pojišťoven je hodně obsáhlá, liší se i možnosti různého připojištění a limity plnění. Pro rychlejší orientaci je vhodné kontaktovat poradce ZFP akademie.  Běžné pojištění domácnosti nevyžaduje znalecký odhad nebo prohlídku bytu pojišťovacím poradcem. Smlouva se dá sjednat i na počkání na některé pobočce. Jestliže ale chcete vyšší pojistnou částku, odhadu se nevyhnete (bude se jednat o nadstandardní pojištění). Pojištění domácnosti - co má vliv na výši pojistného?Každá jednotlivá pojišťovna má svůj vlastní způsob, kterým vypočítává pojistné. Na výpočet pojistného má vliv celá řada skutečností. Důležitým faktorem je úroveň vybavení domácnosti, velikost obytné plochy domácnosti, lokalita, ve které se domácnost nachází (na vesnici bude pojistné levnější). Dále hraje roli pojistná částka, míra spoluúčasti pojištěného a úroveň krytí rizik. Nezapomínejme ani na úroveň zabezpečení domácnosti a bezproblémový průběh v minulosti. Pojištění domácnosti - pojistná částkaPokud vznikne škoda, pojišťovna vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky stanovené ve smlouvě. Pojistná částka se vypočítává různými způsoby. Jedním z kritérií je odhad pojištěného, tzn., že sečte přibližnou hodnotu daných věcí. Jiným měřítkem je velikost plochy bytu násobená koeficientem pro úroveň vybavení. Možností je i vyplnění dotazníku, který se vztahuje na zařízení a vybavení. Existují nějaké druhy pojištění domácnosti?Pokud budeme brát v úvahu rozsah pojistné ochrany, lze pojištění rozdělit na základní, nadstandardní a doplňkové. Základní pojištěníHodí se pro standardně vybavené domácnosti. Pojistné plnění je omezeno limity pojistného plnění. Základním typem je pojištění souboru věcí, které patří k pojištěné domácnosti. Znamená to, že pojistná částka nebude určena pro každý předmět jednotlivě, ale bude stanovena pro domácnost jako celek. Jestli jsou v domácnosti cenné věci, základní pojištění je nepostačující. Pro tyto případy jsou určena nadstandardní pojištění nebo doplňková pojištění. Základní pojištění si můžete sjednat rychle a docela levněRychlost uzavření je dána i tím, že stále více pojišťoven nabízí sjednání po internetu nebo telefonu. Někteří lidé ale přesto raději využijí uzavření smlouvy na pobočce. Nutno podotknout, že základní pojištění, ale není příliš flexibilní co se týče přizpůsobování výše limitů pro pojistné plnění. Kvalitní pojištění Vám pomůže zajistit poradce ZFP akademie.Nadstandardní pojištěníKromě základního pojištění domácnosti existuje i nadstandardní pojištění. Říká se mu někdy i tzv. luxusní pojištění. S tímto druhem pojištění si pojistíte domácnost a věci na vysoké částky. Nadstandardní pojištění má jednu obrovskou výhodu: možnost určení pojistné částky pro jednotlivé věci podle jejich skutečné hodnoty. Samozřejmě že toto pojištění je dražší a než si pojištění uzavřete, budete se většinou muset poprat s jistými administrativními úkony. Rovněž si připravte peníze na různé vedlejší výdaje (finance na znalecké posudky, náklady kvůli zvýšenému zajištění domácnosti apod.). Myslete na svůj majetek - kontaktujte poradce ZFP akademie.Doplňková připojištěníNabízí se k hlavnímu pojištění. Doplňkové připojištění si nemůžete sjednat pouze samostatně. Účelem je připojistit rizikovější věci (například elektroniku, věci za účelem podnikání), které nejsou obsaženy v základním pojištění domácnosti. Záměrem je rozšířit pojistnou ochranu a zvýšit limity pojistného plnění.

Pokračovat na článek


Vyberte si správné životní pojištění

Životní pojištění představuje takový druh krytí pojišťovnou, který se vztahuje na výplatu peněžních prostředků osobě za dobu léčení, trvalé následky úrazu, hospitalizaci následkem úrazu či vyplacení dané částky oprávněné osobě v případě úmrtí pojištěné osoby. Jedná se velice důležitý finanční produkt, který je však nutné dostatečně zvážit a promyslet.Rizikové pojištěníRizikové životní pojištění představuje pojištění na smrt. Jde o stanovení určité částky, která bude v případě neočekávané události vyplacena pozůstalým. V tomto finanční produktu není žádná položka vyhrazená na spoření. Jedná se o čistý pojistný produkt. Takže i v případě dožití daného věku stanoveného ve smlouvě klientovi nejsou žádné peníze vyplaceny. Vše je spotřebováno na pojistné krytí a poplatky pojišťovny. Jde fakticky pouze o zabezpečení svých blízkých pro případ té nejhorší události, která se může člověku přihodit. Často se k tomuto produktu rozhodují lidé, kteří chtějí zajistit úvěr či hypotéku. Zkrátka nechtějí, aby toto břemeno zůstalo v případě smrti na jejich pozůstalých, tak jednoduše zabezpečí úvěr životním pojištění vinkulovaným ve prospěch instituce poskytující peněžní prostředky. Jasnou výhodou je výše pojistné částky. Stanoví se cílová částka na krytí, která má být v případě smrti vyplacena a podle věku klienta, rizikovosti a doby trvání se dopočte výše plateb. Následně tedy vznikne smlouva s garantovanou částkou životního pojištění bez spořící složky. Jedná se o řádově nižší částky než u životních pojištění se spořící složkou. Důležité je si však u rizikového pojištění uvědomit, že na rozdíl od pojištění se spořící složkou, se na něj nevztahují podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů. Takže nedochází k daňovému odpočtu.Kapitálové životní pojištěníKapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt. Jedná se o klasické pojištění pro případ smrti, avšak zahrnuje i pojištění pro případ dožití, takže funguje jako spořící produkt. Jednoduše si tak může pojistník vytvořit rezervu na stáří s případným krytím a zajištění blízkých v případě úmrtí. Částka na dožití a smrt může být stejná nebo se lišit dle individuálních požadavků klientů. Avšak vždy je daná částka garantované, takže v případě dožití pojistník obdrží minimálně částku, kterou mu pojišťovna předem slíbila. U kapitálového pojištění je garantovaný výnos. To znamená, že pojišťovny investují vaše prostředky pouze do málo rizikových otevřených podílových fondů, kde je zhodnocení zhruba někde přes dvě procenta. Z této garantované míry je však nutné odečíst ještě poplatky pojišťovny. Takže reálné zúročení je ještě o tento poplatek sníženo. Kapitálové pojištění je produktem, který má jasně nastavená pravidla a jasně garantovaný výnos. Jedná se prakticky o nerizikový (lépe řečeno málo rizikový) finanční produkt, který svému majiteli jasně garantuje částky, které obdrží v případech uvedených ve smlouvě. Obvykle se doporučuje toto pojištění uzavírat na delší období. Minimálně by rozhodně mělo jít o dobu deseti let, jinak tento produkt ztrácí svůj smysl a rozhodně nesplní svou prvotní roli. Důležitým faktorem u tohoto pojištění je rozhodně daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Avšak je důležité splnit následující parametry: doba trvání životního pojištění přesáhne pět let, bude trvat minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let a musí být u pojištění sjednané riziko pro případ smrti a dožití. Kapitálové pojištění však již není tím pravým tahákem a lidé často využívají investičního životního pojištění. Investiční životní pojištěníInvestiční životní pojištění je velmi oblíbený produkt s ohledem na svou spořící složku. Samozřejmě, že prvotním úkolem každého životního pojištění je pojistná ochrana proti smrti, avšak investiční životní pojištění přináší ještě určitý bonus ve formě zhodnocování prostředků. Jde o relativně výnosnější, ale samozřejmě rizikovější zhodnocování financí než u kapitálového pojištění, jelikož narozdíl od něho není investiční pojištění garantované, takže není stanovena garantovaná úroková míra, kterou musí vaše investované prostředky dosáhnout. Do hry vstupuje faktor rizika. Pojišťovny tak nabízejí několik druhů investičních pojištění podle ochoty podstupovat riziko, což je samozřejmě spojené s možností potenciálních zisků. Čím větší podstoupené riziko, tím větší šance vyšších výnosů, ale samozřejmě i ztrát. Důležité je zvolit investiční strategii, která přesně odpovídá profilu pojištěného. Podle toho se vybere, kam budou dané prostředky investovány. Opravdu záleží pouze na klientovi, jakou částku bude chtít spořit a jakou nechá jako krytí pro případ pojistné události, kterou je v tomto případě smrt. Investiční pojištění je velmi flexibilní, takže i v průběhu je velmi snadné měnit poměry mezi spořením a jištěním, volit investiční strategie, měnit riziko a od něj odvislé případné výnosy. Avšak vždy je důležité brát na zřetel, že životní pojištění je především pro zabezpečení blízkých v případě smrti. K výhodám tedy nesporně patří flexibilita a míra variability investičního pojištění. Výborná je také možnost vkládat a čerpat finanční prostředky i v průběhu trvání pojištění. A samozřejmě důležitým plusem je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného po splnění zákonných podmínek. Určitým rizikem u investičního životního pojištění je ovšem to, že není garantována velikost zhodnocení prostředků. Takže v nepříznivé době se může lehce stát, že nebude vůbec kladná. Avšak záleží na délce trvání pojištění. V dlouhodobém horizontu jsou akciové trhy vždy v plusových hodnotách.  Důchodové pojištěníDůchodové pojištění je jednou z variant kapitálového životního pojištění. Prvotním a hlavním cílem důchodového pojištění je zabezpečení klienta v seniorském věku. Zkrátka určitá příprava na stáří, aby klient důchodového pojištění ve stáří nemusel snižovat svůj životní standard kvůli nižšímu důchodu. Tento druh životního pojištění funguje tak, že v případě dosažení určité věkové hranice, je oprávněné osobě vyplacena částka, která je na důchodovém spoření uložena. Forma výplaty závisí čistě na volbě klienta. Možnosti jsou dvě. Jednorázová výplata částky, nebo pravidelné vyplácení formou určité renty až do vyčerpání celé sumy naspořených prostředků. Možnost při pravidelném vyplácení je na daný počet let, či určitou pevně danou částku. Vždy samozřejmě pouze do velikosti částky, která na spořícím účtu je k dispozici. Důležitým faktorem je u důchodového pojištění garance. Jde o garantovanou výplatu sjednané částky, takže klient podstupuje minimální riziko. Navíc je zde možnost dodatečných zisků, pokud bude pojišťovna hospodařit s mimořádným ziskem. Rozhodně nezanedbatelným faktorem je i daňová uznatelnost vkládaných prostředků, která může velmi snížit celkový daňový základ klienta. Určitými nevýhodami pak následně jsou nižší možnost flexibility pojištění a jeho změny v průběhu trvání a pasivní formu v ovlivňování tvorby kapitálové hodnoty. Zkrátka není možné si zvolit investiční strategii podle míry rizika, ale pojišťovna sama rozhoduje, kam prostředky vloží. A na závěr jedna důležitá rada. Důchodové pojištění je jedna z forem životního pojištění, takže jde o čistě soukromý produkt podle parametrů klienta. Něco jiného je penzijní připojištění. Penzijní připojištění je naprosto odlišný finanční produkt, na který se vztahují státní příspěvky. Jde sice také o spoření na stáří, ale s naprosto odlišnými podmínkami a již zmíněnou státní dotací. V praxi se tyto pojmy často zaměňují, takže je důležité je znát a dokázat odlišit.

Pokračovat na článek


Online pojištění

Pokud jste se rozhodli pro zřízení pojistky pro vaši domácnost, je zapotřebí, abyste si pojištění také dobře navolili. Jen tak vám pojištění domácnosti v případě pojistné události zaručí krytí nákladů vzniklých škod. Nejčastěji se může jednat o poškození přírodními živly, krádeže nebo zničení vašeho majetku. Ani případy vandalismu dnes nejsou ojedinělé.Při pojištění domácnosti mějte na paměti následující tři pravidla:Adekvátně nastavená výše pojištění domácnosti je základ. Protože, pokud byste svou domácnost tzv. podpojistili, mohlo by se stát, že by došlo jen k určitému krytí, které by bylo v nedostačující výši. V praxi to znamená, že když si domácnost, jejíž skutečná hodnota je např. 2 miliony Kč, pojistíte jen na 200 000 Kč, náhradou dostanete pouze 20 000,- Kč.Ale ani nadpojištění domácnosti není účelné, protože pokud byste si svou domácnost pojistili nad rámec její skutečné hodnoty, máte v případě pojistné události nárok na plnění jen do skutečné hodnoty dané nemovitosti či bytu. V praxi to zase znamená, že pokud budete mít domácnost o hodnotě např. 1 milion korun pojištěnou na 2 miliony korun a dojde k jejímu úplnému zničení, bude vám vyplacen jen ten 1 milion Kč. Jen byste zbytečně platili za vyšší pojistku… a to není dobré hospodaření s vašimi investicemi.Vzhledem k tomu, že je pojištění domácnosti dnes na trhu nabízeno mnoho konkurenčními pojišťovnami, udělejte si před podpisem smlouvy analýzu všech možností, abyste smlouvu uzavřeli s tou pojišťovnou, která má produkt nejvýhodnější. Nejste li schopni toto srovnání učinit sami, kontaktujte odborný finanční server.

Pokračovat na článek


Jak rozumně pojistit domácnost

 Pokud jste se rozhodli pro zřízení pojistky pro vaši domácnost, je zapotřebí, abyste si pojištění také dobře navolili. Jen tak vám pojištění domácnosti v případě pojistné události zaručí krytí nákladů vzniklých škod. Nejčastěji se může jednat o poškození přírodními živly, krádeže nebo zničení vašeho majetku. Ani případy vandalismu dnes nejsou ojedinělé.Při pojištění domácnosti mějte na paměti následující tři pravidla:Adekvátně nastavená výše pojištění domácnosti je základ. Protože, pokud byste svou domácnost tzv. podpojistili, mohlo by se stát, že by došlo jen k určitému krytí, které by bylo v nedostačující výši. V praxi to znamená, že když si domácnost, jejíž skutečná hodnota je např. 2 miliony Kč, pojistíte jen na 200 000 Kč, náhradou dostanete pouze 20 000,- Kč.Ale ani nadpojištění domácnosti není účelné, protože pokud byste si svou domácnost pojistili nad rámec její skutečné hodnoty, máte v případě pojistné události nárok na plnění jen do skutečné hodnoty dané nemovitosti či bytu. V praxi to zase znamená, že pokud budete mít domácnost o hodnotě např. 1 milion korun pojištěnou na 2 miliony korun a dojde k jejímu úplnému zničení, bude vám vyplacen jen ten 1 milion Kč. Jen byste zbytečně platili za vyšší pojistku… a to není dobré hospodaření s vašimi investicemi.Vzhledem k tomu, že je pojištění domácnosti dnes na trhu nabízeno mnoho konkurenčními pojišťovnami, udělejte si před podpisem smlouvy analýzu všech možností, abyste smlouvu uzavřeli s tou pojišťovnou, která má produkt nejvýhodnější. Nejste li schopni toto srovnání učinit sami, kontaktujte odborný finanční server. 

Pokračovat na článek


Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehody

Každoročně přibývá registrovaných aut, čím dál více občanů má řidičské oprávnění, více aut na silnicích znamená i více dopravních nehod. Na jakou náhradu škody při dopravní nehodě máte jako poškozený nárok?Náhrada škody při dopravní nehodě je upravena zákonem č. 168/1999.Poškozený má právo na náhradu:škody na zdraví nebo usmrcenímškody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věciškody, která má povahu ušlého ziskuúčelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nárokůKdyž je pouze škoda na autě?V případě dopravní nehody, je pouhá škoda na autě jednoznačně nejmenším problémem. Přesto samozřejmě všichni poškození oprávněně chtějí, aby bylo jejich auto uvedeno do původního stavu.   Aby byla škoda na auto zlikvidována z povinného ručení, tak je nutné, aby poškozené auto prohlédl likvidátor pojišťovny. Ze zákona musí poškozený poskytnout součinnost, a proto je nutné se co nejdříve po nehodě, spojit s pojišťovnou občana, který dopravní nehodu způsobil. Oprava vozidla tedy následuje až po prohlídce a sepsání zápisu od likvidátora příšlušné pojišťovny. Při určení výše škody se přitom vychází dle § 443 občanského zákoníku z ceny v době poškození. Náhrada škody je tedy proplacena do výše hodnoty poškozených dílů, která je u starších aut nižší, než u následně opravených nových dílů. Čím je auto starší a má více najetých kilometrů, tím je tento rozdíl vyšší. Jestliže nepojištěné vozidlo způsobí škodu, poškozenému ji uhradí ČKP z garančního fondu. Pak ji ovšem vymáhá po nepojištěné osobě. Celá záležitost může skončit soudem, případně i exekucí.Kdo určí viníka nehody?V případě, kdy škoda na autech nepřesáhne 100 tisíc Kč a nebyla způsobena škoda na zdraví či majetku třetí osoby nebo zničení komunikace, tak mohou rozhodnout o viníkovi nehody sami účastníci dopravní nehody, kteří sepíší protokol o dopravní nehodě, kde pokud možno co nejpřesněji určí, kdo dopravní nehodu zavinil, případně uvedou i svědky a doplní fotografie z místa nehody.Pojišťovny se často setkávají s rozdílným posouzením a uvedením viníka nehody. Není povinností řidičů se na viníkovi nehody dohodnout. Povinností je pravdivě vyplnit formulář o dopravní nehodě a popsat situaci, jak k dopravní nehodě došlo. Pojišťovna určí podíl viny a určí viníka dopravní nehody.Náhrada škody se řídí občanským zákoníkemLegislativní úprava v občanském zákoníku je pro náhradu škody (na majetku, zdraví či ušlém zisku) rozhodující. Nový občanský zákoník, který v případě, že úspěšně projde celým legislativním procesem, výrazně posiluje práva občana, který utrpěl škodu.Kolik stojí lidský život určený pojišťovnou podle jejich tabulek?Současná právní úprava v případě újmy na zdraví nebo smrti účastníka dopravní nehody určuje výši náhrady škody dle tabulek.Právě podle těchto tabulek lidský život má v současnosti hodnotu 240 tisíc korun. V případě rozhodování dle nového občanského zákoníku (v případě schválení bude platit od 1. ledna 2013) budou moci soudci určovat náhradu škody individuálně. Náhrada škody bude tedy více zohledňovat konkrétní případy dle životních okolností postiženého (jeho vykonávané práci, příjmu, rodinným okolnostem…).Pojišťovna a poškozený mají rozdílné zájmyPři proplácení náhrady škody z povinného ručení mají samozřejmě pojišťovny a poškozený rozdílné zájmy. Pojištovny chtějí co nejnižší finanční plnění a poškozený co nejvyšší finanční plnění. Přestože většina pojišťoven zkvalitňuje své služby, vyřizuje proplácení škody z povinného ručení rychleji a pracovníci jsou zkušenější, tak vždy budou mít logicky opačný zájem než poškozený.Poškození často vůbec netuší na co všechno v rámci povinného ručení mají nárok a často jim tyto skutečnosti pojišťovna sama nesdělí.Kdo z účastníků dopravní nehody může žádat odškodné?Zákon o pojištění odpovědnosti v otázce rozsahu a výše náhrady odkazuje na občanský zákoník a to konkrétně na ustanovení § 442 a násl. občanského zákoníku.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Hypotéka Komerční banky

Hypotéka Komerční banky je určena občanům ČR, cizincům s trvalým pobytem v ČR a cizozemcům, tedy občanům členských zemí EU s průkazem k povolení k pobytu. Žádost o hypotéku Komerční banky mohou podat až čtyři osoby společně z maximálně dvou domácností. Manželé při každém žádání o hypotéku u Komerční banky vystupují jako spolužadatelé. Charakteristika hypotéky Komerční bankyJedná se o úvěr poskytovaný na investice do nemovitostí. Především jde o koupi nemovitosti do vlastnictví, vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků, koupi družstevního bytu, předplacení nájemného, výstavbu nemovitosti, rekonstrukci a opravy, konsolidaci a refundaci. Z hypotéky Komerční banky je možné hradit i částky, které jsou spojené s investicí do nemovitosti, jako je projektová dokumentace, zaměření stavby, dozor či služby realitní či právní kanceláře, avšak pouze do výše poloviny hypotečního úvěru. Výše hypotéky Komerční bankyBanky poskytuje hypoteční úvěry od hodnoty 200 000 Kč. Horní limit pro hypotéky stanoven není. Jedná se obvykle o poskytnutí částky v rozmezí od 85 do 100 % hodnoty zastavené nemovitosti, kterou stanoví banka. Samozřejmě je do výše hypotéky i započtena schopnost daného klienta hypotéku splácet. Čerpání hypotékyKomerční banka nabízí čerpání hypotečního úvěru několika způsoby. Buď jednorázově či postupně po dobu dvou let od data podpisu smlouvy. Vždy je nutné zahájit čerpání peněžních prostředků do devíti měsíců od podpisu. Banka nabízí čerpání účelové nebo zálohové. Účelově znamená, že klient dokládá konkrétní dokumenty a účtenky dokazující čerpání prostředků. Zálohově značí výplatu prostředků bez doložení účetního dokladu, avšak takový postup je přijatelný pouze u rekonstrukce. Splácení hypotékyKomerční banka požaduje splácení hypotéky měsíčně formou pravidelných plateb k 25. v měsíci. Doba splatnosti je od 5 do 30 let. Fixace hypotečních úvěrů Komerční banky je od 1 roku do 10 let a 15 let. Nutné je mít u Komerční banky zřízen korunový běžný účet pro fyzické osoby.

Pokračovat na článek


Na co se připravit při vyřizování hypotéky

Při vyřizování žádosti o hypoteční úvěr, se přihlíží na aktuální schopnost klienta danou hypotéku splatit. Tedy na bonitu. Bonita klienta je prokázání dostačujících příjmů nejen na splátku úvěru, ale i na obživu.Jedná se o určitou pojistku banky pro případ, že klientovi bude snížen plat, či přijde o zaměstnání. Proto se banka vždy snaží, aby splátka hypotéky bylo pro klienta co možná nejvhodnější. a aby dané splátky dokázal včas a v plné výši uhradit.  Jelikož hypotéka je úvěr, který je jištěn zástavou, resp. zástavním právem k nemovitosti ve vlastnictví klienta, je nutné tento fakt uvést v katastru nemovitostíBanky by mohly poskytovat hypoteční úvěry do 100% výše hodnoty nemovitosti, avšak podstupovali by tím veliké riziko v případě neplacení klienta, protože by následně danou nemovitost těžko prodávaly za plnou cenu. Právě proto banky poskytují hypotéku na částku nižší než je reálná hodnota nemovitosti, čímž se snaží snížit riziko při nesplácení hypotečního úvěru. (Katastr nemovitostí: http://www.usporim.cz/products/katastr-nemovitosti-a-list-vlastnika-/ )Poplatky navyšují hypotékuPřipravte se na placení nejrůznějších poplatků, které s úvěrem souvisí. O tyto poplatky se vám navyšují jednotlivé splátkyPoplatky za zpracování úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu a případně úrokové zvýhodnění ve výši 1% při nároku na státní podporu. Poplatky jsou zahrnuty do úrokové sazby z hypotečního úvěru, sektáte se s termínem reálná sazba. Nutno připomenout, že do reálné sazby se nepočítají další poplatky, které s poskytnutím hypotečního úvěru souvisí a to například pojištění nemovitosti, stavby...Jak se splácí hypoteční úvěr?Hypoteční úvěr se splácí tzv. anuitivní splátkou, ta v sobě zahrnuje úrokovou část a splátku jistiny.Anuitivní splátka je předem daný mechanismus, kdy v počátcích splácení hypotéky platíte více za úroky a méně na jistinu a čím déle splácíte, tím menší částka je na pokrytí úrokků a větší částka na pokrytí samotné jistiny. Přitom splátka úvěru je po celou dobu splácení stejná.

Pokračovat na článek


Hypotéka – nekonečný úvěr s možností přejít jinam

Na hypotéce je nejhorší propočet let. Samozřejmě hrají úroky, fixace, zajištění a různé druhy splácení důležitou roli. Ale pohled na mladé manžele, kteří si před podpisem úvěru pohlédnou do očí a uvědomí si, že tomu druhému bude o 30 let víc, vyvolává mrazení v zádech. Za svých 30 let od podpisu budou společně pracovat, žít, plodit děti, obstarávat si nábytek a vybavení. Vychovají děti, jejich děti budou již mít děti a oni pomalu začnou přemýšlet o důchodu. Tehdy teprve zaplatí poslední splátku…Podmínky hypotékyVzpomínáš, jak jsme tehdy podepisovali hypotéku? Zeptají se mnozí svého protějšku, pokud se mezitím nerozvedli, nerozešli nebo neodregistrovali svoje partnerství. A může se stát, že si ani nevzpomenou kde, kdy a za jakých okolností podepisovali tento nekonečný závazek, protože mohou prostřídat banky jako svoje boty, mohou kroužit mezi podmínkami, výší úroků a vybírat si. Za 30 let je možností opravdu mnoho.Změna bankyMěnit partnery nemusí být v případě hypotéky žádná legrace. Vypořádání vzájemných závazků se může nevyplatit, protože velkou část spolykají lační právníci a další banky. S koncem fixace vzniká právo na změnu banky, ale není to zrovna levná záležitost. Částky se vyjadřují v procentech a znamenají často desetitisícové hodnoty. Dosahují tak třeba několika splátek. Proto je fixace problém nejen z hlediska změny banky, ale také podmínek změny a otázkou, zda se několik desetin v úročení skutečně vyplatí.Běhání po úřadechSe změnou hypoteční banky platí také povinnost předložení dokladů A není to jen tak malá starost. Nové bance se musejí předložit výpisy z katastru, účty, smlouvy a potvrzení. Čas tedy hraje důležitou roli a pokud chcete licitovat s bankami o úroku, je nejlepší zkusit sice hypotéku udat v jiné bance, ale také sdělit svojí úvěrující instituci, že máte lepší nabídku. Když ji banka dorovná, nevyplatí se přejít jinam.Výše poplatkůPoplatek není tedy zanedbatelná část nákladů na hypotéku. Dosahuje běžně téměř jednoho procenta a splácí se hned při schválení. Běžně mají banky stanovených 0,8 až 0,9 % a minimální částku od 5.000 do 10.000 Kč za jednotlivý hypoteční úvěr. Úvěr na 2 miliony korun, který pomalu ani nezajistí slušné bydlení, vyjde na poplatku na 16.000 až 18.000 Kč. O ty definitivně přijdete a k tomu požaduje většina bank alespoň 10 % financování nákupu nemovitosti z vlastních zdrojů. Na začátek tady finanční náklady jen letí.Poplatky za vedení úvěruAčkoliv banka nemá při včasném splácení problémy, účtují si hypoteční instituce poměrně slušný poplatek. Většinou jde o sto až dvě stě korun. Při 30 letech splácení a stokorunové bankovní dani tak zaplatíte 36.000 a 200 korun znamená logicky dvojnásobek. Hypoteční banky tak získávají mnoho dalších prostředků mírným, ale zajištěným příjmem, který je nestojí mnoho námahy.Při změně banky jde tedy o dobrý propočet také skrytých výhod a nevýhod. K vlastní bance bychom neměli přistupovat nepřátelsky a jednat. Banky jsou sice takové monumenty předpisů a rozhodnutí, ale jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Hypotéka je pro banku krásným a dlouhodobým zdrojem příjmů, na který se může spolehnout. Hypoteční úvěry zajišťují dobrou likviditu a nezatěžují banku žádnými riziky a problémy. Proto o hypotéku stojí. Nejlepší je tedy starý trik o lepší nabídce. Ušetříte si nervy, čas  a nakonec i peníze.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Nebourané ojetiny po havárce

Prakticky každý prodejce bude tvrdit, že daný vůz nebyl nikdy bouraný. Obzvláště u dovezených vozidel z Německa je však velká pravděpodobnost, že daný automobil právě před svým transportem do České republiky nějaký šrám utržil. Jak ale poznat bourané vozidlo?Začít je třeba u porovnání barevných odstínů u jednotlivých dílů karoserie, což pozná prakticky kdokoliv. Zkušený odborník ví přesně, kam se podívat a kde jsou rozdíly nejznatelnější. Následně musí automechanik zkontrolovat fakticky stav jednotlivých dílů a celé karoserie. Opět je třeba se spolehnout na odborníka, který přesně ví, jak vypadá opravený a jak původní díl karoserie.Kupte opravdu to správné vozidloČíslo karoserie, tedy VIN kód – výrobní číslo vozidla, je prakticky zásadním údajem, který musí korespondovat s technickým průkazem. Obvykle bývá umístěno pod čelním sklem a vyraženo na karoserii na předním podběhu či na podlaze vozidla. Prodejce bude vědět, kde toto číslo je, pokud ne, nechte automechanika toto číslo vyhledat a porovnejte ho s technickým průkazem. Bezpodmínečně musí sedět. Pokud ne, nekupujte vozidlo. Důležité je také, aby mechanik vyhodnotil, zda číslo není přeražené či s ním nebylo nijak manipulováno.Nákup vozu nepředstavuje pouze automobilPři nákupu vozidla je důležité získat i potřebnou dokumentaci k vozu. V dnešní době a zvláště pak u vozidel dovezených, je zcela běžné vedení servisní knížky k vozidlu. Jde o deklarovaný údaj, na který se dá relativně dobře spolehnout. Důležité pak je, aby servisní knížka byla vyplněna a měla tak vypovídající hodnotu. Další dokumenty představují nejrůznější návody, uživatelské příručky a postupy. Navíc by kupující měl k vozidlu dostat všechny klíče. Obvykle jde o dva kusy a nikoliv jeden jediný, jak je často prodejci předkládáno.Koupě po podepsání smlouvyPokud jste vy i váš automechanik spokojeni s faktickým i dokumentárním stavem vozidla, již nic nebrání uskutečnit nákup. Dohadování o ceně necháme na vás, jelikož nejde o radu jak nakoupit, ale spíše o metodiku psychologie nákupu a jednání. S čím vám ale pomůžeme, je smlouva o koupi vozu. Předně je nutné si ji detailně přečíst a porozumět každé části, která se v ní vyskytuje. U odkazů na zákony je nutné si tento zákon vyhledat a seznámit se s ním. Popřípadě využít služeb právníka, který může případnou složitou smlouvu zkontrolovat a vyhodnotit, zda se nejedná o jednostranně nevýhodnou koupi. Navíc smlouva o nákupu vozidla musí pro ochranu obou stran obsahovat následující údaje:Specifikaci prodávajícího pomocí jména, adresy a nejlépe rodného čísla. Stejně tak u kupujícího je nutné tyto údaje uvést. Pokud je prodávajícím subjektem firma, je třeba zadat obchodní jméno, adresu a minimálně IČ. Tím bude subjekt jasně identifikován.Následně je nutné uvést předmět smlouvy, tedy vozidlo – detailní specifikace SPZ, rok výroby, číslo technického průkazu. VIN, barva, obsah motoru a technická kontrola. Následně je nutné prohlášení prodávajícího, že je vlastníkem vozidla a že nezamlčel žádné závady na vozidle. S prodejem je nutné spojit předání technického průkazu a plné moci k provedení převodu vozidla v registru na nového majitele.Kupující se musí ve smlouvě zavázat, že vozidlo od prodávajícího převezme do svého vlastnictví a zaplatí za to dohodnutou sumu. Je vhodné do smlouvy uvést, že kupující si je vědom toho, že změnou majitele zaniká povinné ručení a je nutné uzavřít nové.Dále je součástí smlouvy jasná specifikace ceny a to včetně daně z přidané hodnoty. Pokud je vystavována faktura, je nutné uvést splatnost faktury a účet, na který má být finanční obnos zaslán. Případně variabilní symbol platby.Obvykle je pak součástí smlouvy o koupi vozu odkaz na obchodní zákoník, který upravuje všechny ostatní náležitosti, které nejsou součástí smlouvy. Jde o běžnou praxi, jelikož je zbytečné psát vše do smlouvy. Obchodní zákoník je pro obě strany závazný a nezvýhodňuje ani jeden subjekt. Smlouvu je samozřejmě nutné vyhotovit dvakrát a každá strana obdrží jeden podepsaný výtisk. Hodí se ještě vložit prohlášení, že obě strany smlouvu četly, rozumí jí a s obsahem souhlasí. Svobodně pak smlouvu podepíší s údajem o místě a datu podpisu.Pokud smlouva vše potřebné obsahuje, je vám srozumitelná a souhlasíte s ní. Kupte vozidlo. Pokud není nic podezřelé, vozidlo je podle vašich představ a smlouva je bez skrytých klauzulí, kupte si vozidlo podle vašeho přání a užijte si ho do sytosti. Může vás navíc hřát u srdce, že jste nic nepodcenili a nákup si řádně připravili. Pokud vám informace zde uvedené pomohly s nákupem vozidla, podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskuzi pod článkem. 

Pokračovat na článek


Za pokladem se nemusí jen do cizích zemí

Nalézt nějakou věc a odevzdat ji patří k povinnostem slušného člověka. Mnoho z nás zažilo případ, kdy se ztratila peněženka s doklady a běhání po úřadech zabralo řadu dní a stálo nemalé prostředky. Proto je každý nálezce vítán. Pokud tedy svůj nález odevzdá.Hliněný hrnecV zemi je určitě ukryto mnoho pokladů a hledači používají různé techniky na jejich získání a objevení. Proto se občas stane, že se najde vzácná památka vysoké hodnoty. Tentokrát se našel hrnec mincí v hodnotě nejméně milion korun. Říká se, že peníze jsou anonymní, ale týká se to jen současných peněz. Tolary, groše, krejcary a denáry jsou tak málo v oběhu, že se jimi jen tak nedá platit. A nejsou už vůbec anonymní. Doplatili na to i hledači, kteří 90 % státu dát nechtěli.Zákon na straně zapomnětlivýchPokud někdo najde nějakou věc, musí ji odevzdat. Podle současného práva všechno někomu patří, a proto si nemůžete jen tak ležící věci přisvojovat. Bohužel někteří nepřizpůsobiví občané považují ležící věci za kořist, která jim po právu připadla. Někteří dokonce takové „zapomenuté“ věci přímo vyhledávají. Jaké mají právo na nález, ale netuší (někteří tuší, ale nedávají to najevo). Již námahu se zvednutím cizí peněženky považují za tak důležitou a obtížnou, že chtějí celý nález a provolávají se za vlastníky. Správně ovšem musejí na úřad, kde nález nahlásí a čeká je jisté zdržení.Zákon nespěcháNa vydání věci má její původní vlastník dobu jednoho roku. Takže rok si musí nálezce počkat na případnou odměnu. Pokud nález neohlásí a přijde se na to, má nárok jen na trestní řízení. Když se rok nic neděje, musí nějaký úřad prohlásit, že se vlastník nepřihlásil. Ani potom se nestává nálezce majitelem věcí nebo peněz. Nalezený předmět propadne komu jinému než státu. Dalo by se očekávat, že za toto čekání a dobrotu bude nálezce odměněn. Stát přišel zdarma k majetku, ale nemíní ho vydat. Stejně jako osoba, která předmět ztratila, dá po roce čekání nálezné ve výši 10 %.Kde vzít poctivceJak je vidět, tak nikdo příliš poctivé občany nestimuluje. Stát si zachovává svoji pozici všeberoucího úředníka a klidně si nechá 90 %. A to ještě může dojít k problémům se samotným zaplacením. Na těch 10 % má nálezce nárok jen 3 roky. Když nic nedostane, musí se soudit. Nalezený předmět se odevzdává obci, kde byl předmět nalezen. Pokud se vydáte na policii, může s vámi sepsat protokol, věc převzít a poté ji stejně postoupí obecnímu úřadu. Takže je lepší se vydat případně na úřad sám.Zjištění hodnotyU peněz je většinou hodnota jasná. Ale ty se nikde neválejí samotné. A historické mince už vůbec ne. Proto je dobré se jich zbavit. Buď je znovu zakopat, nebo raději opravdu odnést na úřad. Kromě nálezného máte nárok také na úhradu nákladů, což je třeba cestovné. Pokud nalezenou věc odevzdáte přímo majiteli, měl by vám vyplatit 10 % sám. Někomu se nebude chtít dávat 10 %, a tak s tím může být dost problémů. Jinak si můžete přiměřenou část nalezených peněz ponechat v podstatě sami, protože zákon umožňuje vzít do zástavy věc odpovídající dluhu. Jedině je otázkou, jak naložit s hodnotou majetkovou. Jakou má cenu?  To není tak jednoduché, ale právo je na straně nálezce. Cena musí být vyčíslena třeba i s historickou hodnotou.Pozor na trestyNálezce si musí dát pozor na různé trestně právní souvislosti. Nevrácení nalezené věci se trestá jako krádež. Pokud najdete 5 milionů korun v jakékoliv podobě (zlato, šperky atd.) může vás potkat až 8 let kriminálu. Při představě, že najdete nabitou peněženku nebo nabitý kufřík s milionem dolarů, nemusíte vůbec jásat. Tedy pokud vám stačí 10 %, tak máte alespoň útěchu. Jenom si dejte pozor, aby při nelezení a nesení předmětu někdo vaši snahu o vrácení nepochopil zcela jinak. To by mohl být docela malér.

Pokračovat na článek