Výsledky vyhledávání pro dotaz finanční

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Děláte tyto chyby s penězi i vy?

Stále více lidí nedokáže efektivně hospodařit s financemi. A to zejména ve věku 20 až 30 let. Právě toto období je dobou osamostatňování a rozjíždění vlastní výdělečné činnosti. Sepsali jsme pro vás pět nejčastějších chyb s financemi, které pravděpodobně děláte i vy a jsou pro vás nebezpečné.Žijete bez rozpočtuRozpočet je základní věc, kterou musíte mít, abyste udrželi své finance na uzdě. V opačném případě se vám za krátký čas rozkutálejí, ani neznámo kam. Vytvořit si rozpočet a určit si limity, kolik peněz a na co se chystáte utratit, vám nezabere mnoho času ani energie. Tak na to nezapomínejteTouha po lepším životěPrvní výplata, a zejména pocit, který přichází po ní, jsou velmi osvobozující. Ale jak se zvyšuje váš výdělek, tak rostou i výdaje. Máte pocit, že najednou si můžete dovolit vše a chcete žít o úroveň výš. Toto není dobrý přístup. Velmi snadno se můžete dostat do dluhu nebo do stavu života od výplaty k výplatě. Tímto způsobem si však nikdy nic nenaspoříte a nemůžete si ani plánovat budoucnost ve velkém stylu. Pokud se naučíte kontrolovat své výdaje již v mládí, později to oceníte.Kvantita před kvalitouJe velmi lákavé „šetřit peníze“ kupováním levných věcí. Ale v dlouhodobém horizontu se vám to vůbec nevyplatí. Naučte se investovat do věcí, které mají skutečnou hodnotu. Ty vám totiž svou životností vrátí počáteční investici oproti těm levnějším, a to někdy několikanásobně.Nemyslíte na svůj důchodPokud máte 25, důchod se zdá být extrémně vzdálenou budoucností. Se spořením na důchod byste ale neměli už dlouho otálet. Čím dříve začnete, když i v malých částkách, tím lépe se vašim penězům na stáří bude dařit. Investice jsou dnes považovány za jeden z nejefektivnějších způsobů zbohatnutí. Poraďte se ve vaší bance se specialistou na investice a již nyní si budujte kapitál i touto formou.Žádné peníze v zálozeBez finanční rezervy? Životní realita mnoha mladých lidí. Ignorace hrozby mimořádné situace se však opravdu nevyplatí. Nikdy totiž nevíte, kdy se vám porouchá auto, stane se vám nějaký úraz nebo přijdete o zaměstnání. Ideální stav je mít vždy připravené peníze na přežití alespoň na dva až tři měsíce.

Pokračovat na článek


Od dluhu k exekuci je cesta dlouhá, ale nezvratná

Slovo exekuce se stalo pojmem, který mnohým lidem nahání hrůzu a nenechává je dospat svůj sen. Kdo exekuci nezažil, má jen mlhavé podvědomí o právech, která exekutor získává momentem, kdy je exekuce nařízena. Doba skrývání a nepřebírání pošty skončila a dosáhnout na dlužníka a jakýkoliv jeho majetek je snadné a rychlé.Vznik dluhuNa začátku problému povinného (toho, kdo musí něco uhradit) je nějaký závazek, který nebyl splacen nebo vyrovnán. Typickým příkladem je půjčka, která nebyla splacena nebo účet za některou ze služeb. Závazky vznikají také v obchodních nebo občanských vztazích třeba nevrácením půjčené věci, nezaplacením výživného nebo nezaplacením pokuty. Možností, jak nedostát nějakému závazku, je mnoho. Přesto ale samotný dluh nepostačuje k zahájení exekuce.Dluh a jeho řešeníOd dluhu totiž ještě vede cesta k nápravě stavu nebo naopak sankcím. Někteří dlužníci mohou svoji situaci řešit, ale spoléhají se na souhru náhod nebo neochotu či neschopnost věřitele něco s dluhem dělat. Občas skutečně nastane situace, kdy věřitel dluh nevymáhá a dlužník se může radovat ze stoprocentního zisku. Často se tak děje mezi příbuznými, při malých částkách nebo opomenutí a promlčení. Spoléhání se na takovou možnost je ale velice ošemetné a může se hodně prodražit. Obvykle věřitel dlužníka zažaluje a domáhá se vrácení dluhu včetně dalších plateb.Další nákladyNeuhrazením dluhu nevzniká jen povinnost uhradit dluh samotný, ale také další platby. Podání k soudu je pro věřitele nákladné, ale pokud spor vyhraje, rozhodne většinou soud o nákladech řízení. Věřitel musel zaplatit procentuální částku soudu za řešení sporu, která činí v současnosti 5 % z hodnoty žalované částky a minimálně 1.000 Kč. Také se většinou nechává právně zastupovat a advokát si počítá podle výše žaloby částku za úkony, které dosahují 1.000 až několik tisíc korun. A násobí se každým podáním a jednáním u soudu. Podání žaloby na částku 100.000 Kč tak vyjde minimálně na 6.000 Kč. Dalším poplatkem je úrok z prodlení, který může být sjednán individuálně (ale přiměřeně – například 1 % denně soud nikdy neuzná) nebo nárok vyplývá ze zákona a činí 7 % na repo sazbu, nyní tedy 7,75 % ročně.Speciální nákladyVěřitel může mít s dlužníkem sjednány ještě další sankce a tou je smluvní pokuta. Jedná se o jednorázovou částku, kterou si obě strany dohodly a může být například 20.000 Kč při částce 100.000 Kč, vyšší částku by pravděpodobně soud neakceptoval. Věřitel totiž může utrpět určitou ztrátu prostředků v důsledku nezaplacení dluhu. Například si objedná materiál na práci, kterou mu dlužník nezaplatí nebo cestuje na místo, kde má být dluh zaplacen či sám musí splatit dluh nebo si chce něco pořídit a v důsledku nezplacení tak přijde o další finanční prostředky. Pokud je sjednána smluvní pokuta, většinou soud další náhrady neuznává. Přesto existuje možnost ze zákona vyžadovat ještě náhradu škody. Ta se týká právě vyjmenovaných případů.Prodražení dluhuDluh se tedy může pěkně prodražit řízením před soudem a odsuzujícím rozsudkem. Při modelovém případu 100.000 Kč nezaplaceného dluhu po dobu jednoho roku dojde k navýšení o 5.000 Kč za soudní poplatek, 6.000 Kč za advokáta, 7.750 Kč za zákonný úrok a 20.000 Kč smluvní pokuty nebo náhrady škody. Dlužník tak z dluhu 100.000 Kč musí platit dodatečných 38.750 Kč. K tomu je třeba počítat s tím, že částka se úročí do doby splacení celého dluhu a dále narůstá o 7,75 % každý rok.Vyhýbání se povinnosti zaplatitDlužník se dnes zaplacení dluhu pokud má nějaký majetek, nevyhne. Může utíkat před věřitelem, schovávat se a nebrat telefony. Může unikat i vymahačským firmám, i když má trochu těžší život. Ale soudu neunikne. Zavedením fikce doručení totiž odpadla nutnost například žalobu vždy doručit žalovanému. Věřitel tak podá žalobu a pokud si žalovaný (věřitel) obsílku nevyzvedne, poštovní doručovatelka vyznačí dobu, kdy učinila pokus o doručení a po uplynutí lhůty 3 dnů u běžné zásilky a 10 dnů u zásilky určené pouze do vlastních rukou, je písemnost doručena se všemi právními důsledky. A není podstané, zda se s jejím obsahem příjemce seznámil či nikoliv. Takovým způsobem tedy soud vyzve věřitele k vyjádření se k žalobě a pokud tento se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že se žalobou souhlasí. A soud vydá rozsudek ve prospěch žalobce.Exekuční titulTímto pojmem se rozumí doklad, na základě kterého začíná exekutor jednat. Takovým titulem je právě rozsudek, který nařizuje něco zaplatit nebo vykonat, zdržet se atd. V případě, že proběhne běžné řízení, proběhnou jednání soudu a případné odvolání. Až po projednání soudem prvního stupně a zamítnutím odvolání se rozsudek stává pravomocným a ihned je možné konat úkony k vymožení dluhu. Žalovaný může podávat například dovolání nebo ústavní stížnost, ale tyto úkony nic nemění na faktu, že ve věci vstupuje do hry exekutor. Ve chvíli, kdy má žalobce pravomocný rozsudek, podá návrh soudu k výkonu rozhodnutí, označí exekutora a soud rozhodne o exekuci. Pověří exekutora výkonem exekuce a toto rozhodnutí mu doručí před doručením žalovanému. Žalovaný se tak stane povinným a žalobce oprávněným. Exekutor v době, po kterou třeba povinný netuší nic o exekuci, vykoná některé základní úkony. Obešle banky, fondy, pojišťovny, zaměstnavatele, katastr nemovitostí a další instituce, kde by se mohl nacházet nebo nachází nějaký majetek povinného a vše pečlivě zablokuje. A později vše začne prodávat a převádět ve prospěch svůj a oprávněného.

Pokračovat na článek


Mediace – možnost vyřešení sporu

Tato metoda je dnes stále běžnější nejen pro řešení partnerských vztahů, ale také sporů vzniklých mezi obchodními partnery.Konfliktům se nevyhneme ani v pracovním životě. Je třeba hledat cesty k jejich vyřešení a rozlišovat vzniklé a vyřešené spory. Spousta podnikatelů a manažerů toto podceňuje. Může se stát, že nám nějaký spor přeroste přes hlavu a my tomu z různých důvodů neumíme pomoci, přešlapujeme na místě a trpíme my i naše podnikání.Spory s dodavateli, odběrateli, obchodními partnery, zákazníky anebo vlastními zaměstnanci jsou i při sebedůslednější prevenci na denním pořádku a často nás stojí více času, energie i peněz, než bychom si přáli. Neřešitelnost některých sporů dohání celou věc až k soudu, který je zdlouhavý, náročný a nezřídka znamená i absolutní konec spolupráce s rozhádaným partnerem. Jednou z moderních alternativ k soudnímu řešení sporů je mediace.Pojem mediaceMediace je procesem, ve kterém neutrální třetí strana (mediátor) pomáhá dvěma (nebo více) stranám najít řešení vzájemného konfliktu, a to formou dialogu. Cílem mediace je dosažení dohody. Mediace je dobrovolná a je možné ji kdykoli přerušit. Mediace může předcházet řešení sporu soudní cestou, probíhat paralelně s ním, také může následovat až po něm. Kdo je to mediátorMediátor je nezávislý odborník na efektivní vyjednávání.  Má za úkol řízení procesu jednání, vytváření optimálních podmínek pro dorozumění účastníků a nalezení řešení, která jsou v zájmu obou (všech) stran. Mediátor podporuje schopnosti účastníků urovnat konflikt vlastními silami. Jeho úkolem v žádném případě není daný problém posuzovat, ani rozhodovat o jeho řešení.            Využití mediace Mediací je možné řešit všechny druhy konfliktů v kterékoli fázi jejich vývinu, a to i v případě již započatého soudního sporu. Vhodné je využít mediaci při sporech, ve kterých si nejste úplně jisti svou právní převahou. Také v těch, u kterých víte, že nemáte šanci uspět, a přesto byste je rádi vyřešili. Skvěle využitelná je pro spory, na kterých máte svůj podíl viny vy i váš protějšek a spory, které potřebují rychlé řešení, anebo když víte, že s druhou stranou budete a chcete přicházet do styku i po skončení procesu. Příprava a průběh mediace Mediátor dohodne výměnu a shrnutí faktů o konfliktu a poskytne je stranám k vzájemnému vyjádření. Poté domluví místo, termín, fakturaci a mediační smlouvu (smlouva mezi stranami o účasti na mediaci).Mediátor rokuje se stranami společně, případně jednotlivě. Z mediace se nevyhotovuje žádný zvukový ani písemný záznam. Mediátor, případně jeho asistent, jsou oprávněni dělat si z průběhu mediace poznámky, které se následně zničí. Každá na mediaci zúčastněná osoba je povinna zachovat důvěrnost informací z mediace a nezneužít je. Včetně skutečnosti, že se mediace vůbec konala.Mediátor pomůže stranám zformulovat mediační dohodu, která je pro ně právně závazná. Exekuční titul tato dohoda získá následně ve formě notářské zápisnice. Mediaci je možné ukončit podpisem mediační dohody, odstoupením jedné ze stran od mediace nebo rozhodnutím mediátora v případě, že pokračování mediace není žádoucí pro dosažení smíru.Kde najít mediátora?Vzhledem k tomu, že mediátora budete hledat v choulostivé situaci, jakou jistě je obchodní spor, obracejte se výhradně na akreditovaného mediátora. Pomoci vám v tom může Asociace mediátorů České republiky.  Připravte se na to, že v průběhu mediace možná nevyřešíte všechny problémy. Ale můžete dosáhnout dohodu v jiných oblastech, než jste čekali. V každém případě je potřeba být otevřen přijímat a navrhovat kompromisy. Hlavní přednosti mediace oproti soudnímu řízení1. dobrovolnost díky férovosti, protože z mediace nikdo nevychází jako poražený2. kontrola nad průběhem vyjednávání a transparentnost využívaných argumentů a informací3. efektivita, rychlost a flexibilita4. menší finanční náročnost z hlediska investice i z hlediska možné soudní prohry5. možnost přerušení procesu bez jakýchkoliv důsledků6. rokování v bezstresovém prostředí a možnost zachování dobrých vztahů s druhou stranou procesuNěkteré spory jsou natolik technicky specifické, že soud není schopný se ke sporu rychle a kompetentně vyjádřit. Pokud tedy máte se svým protějškem spor, jemuž obsahu rozumíte pouze vy, najměte si jako mediátora člověka, který je ve vaší profesní oblasti doma a bude rozumět tomu, proč problém vznikl i jaká se nabízejí řešení. Vyhnete se tak riziku, že se váš spor neúnosně protáhne a dokazování se stane nekonečným. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů

 spoření, účty, banky, termínovaný vklad, zisk Spoření v bance s garancí nabízejí spořicí účty a termínované vklady. Každý je jiný a přesto mají několik věcí společných. Spořicí účet nabízí možnost disponovat se svými penězi okamžitě, termínovaný vklad přináší lepší zhodnocení a výplatu v určený den v budoucnu.Banky nabízejí celou plejádu možných spořících produktů, přesto stále nejčastěji využívanými jsou spořicí účet a termínovaný vklad. Jde o to, že Češi jsou stále ještě velmi konzervativní a investování do podílových fondů či dokonce do akcií je pro ně příliš rizikovou investicí.Často tak tedy vstupují do spoření spíše v oblasti konzervativní a garantované.A přesně tyto skutečnosti mají spořicí účet a termínovaný vklad společnou. Jde totiž o zcela garantovanou úsporu peněz. Ze zákona jsou všechny vklady v bance pojištěny do 100 000 eur (tedy zhruba do 2,4 milionu korun). Vše, co vložíte na běžný účet, spořicí účet či termínovaný vklad je pojištěno proti úpadku banky. Jde o 100 000 eur na jednu osobu. Máte-li tedy u jedné bankovní instituce více účtů, jejich zůstatek se sčítá a je pojištěn do výše již zmíněné částky. Dalším společným rysem spořicího účtu a termínovaného vkladu jsou dané sazby úročení. Nejde o to, že se v čase nemění, ale vždy se mění podle rozhodnutí banky dopředu. Vždy víte, kolik vám dané spoření v budoucnu vynese a můžete se předem rozhodnout, zda vůbec budete chtít spořit.Spořicí účetSpořicí účet představuje rychlou a snadnou možnost, jak nechat své peníze vydělávat bez složitých znalostí trhu. Výnosy spořicích účtu jsou relativně nízké (cca do 2% v současnosti), přesto ve srovnání s úročením běžného účtu 0,01% jde o velice slušný výnos. Spořicí účty fungují jako jakési místo pro rychlou úschovu peněz, na které můžete relativně rychle sáhnout a stáhnout si je zpět. Převod ze spořicích účtů je prakticky okamžitý, stejně tak převod peněz na tyto účty. Jedná se o jakýsi podpůrný účet k vašemu běžnému účtu pro platební styk. Často je tento účet veden zdarma. Banky dokonce nabízejí možnost automatického posílání peněz na spořicí účet například v podobě stabilního zůstatku na běžném účtu a vše, co tento zůstatek převyšuje, se převádí do spoření. Velice efektivní a jednoduchý nástroj. Spořicí účet není příliš vhodný pro dlouhodobé investování. Výnos totiž zhruba pokrývá inflaci a navíc dlouhodobě existuje celá řada jiných spoření, která dokonce i garantují lepší výnos. Spořicí účet se hodí jako taková rezerva. Finanční rezerva, kde si lidé mohou uchovávat několika měsíční výplatu jako rezervu na opravu pračky, automobilu, nákup rozbitého televizoru a podobně. Zkrátka takové peníze „pro strýčka Příhodu“, na které je možné rychle sáhnout a bez jakýchkoliv sankcí vybrat. A zároveň tyto peníze nesou úrokový výnos odvislý od základní úrokové sazby vyhlašované ČNB. Zřízení spořicího účtu je velice jednoduché. Pokud máte v bance již běžný účet, jde vše velmi rychle a bez čekání. Prakticky obratem znáte číslo účtu, kam si můžete posílat své peníze. Úročení pak probíhá měsíčně či čtvrtletně a to obvykle z nejnižší částky, která byla v daném období na účtu přítomna.

Pokračovat na článek


Koeficient beta, riziko

Beta (ß), její význam ve financíchNež si povíme, co pod koeficientem beta rozumět, pokusím se jej uvést do souvislostí, proč se jím vůbec tady zabývat. V předchozí kapitole jsme si v krátkosti ukázali, jak lze riziko do určité míry snížit prostřednictvím tvorby portfolia. Proč se o riziko na trhu cenných papírů zajímat v případě podnikatelů,kteří s akciovými trhy nemají pranic společného? Vzpomeňte na sekci věnovanou úvodu do časové hodnoty peněz, kde jsme se snažili nalézt pro naše investice a podnikatelské záměry diskontní míru pro srovnávánía výpočet současné hodnoty peněz. Co si budeme povídat, konkurence nám asi údaje o své výnosnosti neposkytne (možná i protože je sama nesleduje). Můžeme se podívat na úrokové sazby bank, jenže ty, jak jsme naznačili v kapitole náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitálu WACC v částivěnované právě váženým průměrným nákladům kapitálu, tvoří jen jednu polovinu "příběhu" určení WACC. Už jsme si řekli, že z hlediska podvojného principu účetnictví náš kapitál pro podnikání (zdroje našeho financování aktiv) je dvojího druhu.Prvním jsou vlastní zdroje (to co jsme do podnikání vložili my sami - peníze, nemovitost, stroje, auto...)nebo náš zisk, kterým tyto vlastní zdroje také zvyšujeme. Druhou formou jsou výše zmíněné zdroje cizí, tzn. úvěry, půjčky atd., za které platíme poskytovatelům (našim věřitelům) určitou odměnu (úrok). Náklady těchto cizích zdrojů se dají celkem snadno zjistit ze smluv nebo z aktuální situace na trhu. Potíž ale nastává v případě určení oněch implicitních nákladů vlastních zdrojů financování. V rámci finanční páky jsme si řekli, že věřitelé mají co do hrazení jejich odměny (úroků) přednost. Zjednodušeně řečeno, nejprve musíme zaplatit úroky a teprve to, co po zdanění zbyde, tvoří náš zisk. Takže věřitelé dostanou s mnohem většípravděpodobností to, na co mají podle smluv nárok, ale jestli zbyde i něco pro nás, nebo kolik toho zbyde, to je otázka. Když už jsme v sekci rizika, doufám, že budete souhlasit s tím, že věřitelé z titulu prioritního hrazeníjejich nároků podstupují co do výnosu značně nižší riziko než my, vlastnící firmy. Podnikání je zkrátka rizikové a jak jsme řekli dříve, za toto riziko požadujeme vyšší očekávaný výnos, než jsou úroky! Požadujeme určitou rizikovou prémii co do očekávaných výnosových měr našeho podnikání. Proto i úroky jakožto náklad těchto cizích zdrojů financování budou v důsledku nižšího podstupovaného rizika obecně nižší, než naše implicitní náklady obětované příležitosti, tj. náklady vlastního kapitálu.V kapitole riziková prémie (přirážka) jsme zmínili, co se ve financích pod tímto pojmem skrývá, že jde o rozdíl mezi očekávanou výnosovou mírou daného aktiva (cenného papíru) a relativně bezrizikovým cenným papírem garantovaným státem (státní pokladniční poukázky). A právěprostřednictvím tohoto konceptu ve spojení s koeficientem beta (ß) se odhaduje požadovaná očekávaná míra výnosnosti vlastníků společnosti (u akciových společností tedy akcionářů), kteří chtějí díky vyššímu riziku i vyšší výnos. Beta (ß) - její vymezení a co znamenáKaždý z nás určitě už slyšel o tom, že burza roste, "index PX-50 si připsal" tolik a tolik procentních bodů nebo že burza klesá a tentýž index ztratil. V podstatě tyto indexy jsou určitým zprůměrováním vývoje cen jednotlivých cenných papírů na burze.S trochou představivosti si tedy lze představit určitý indexový titul, tj. akcii, jejíž cena by se pohybovala přesně tak, jak se pohybuje celý finanční trh (burza). Pokud by převýšil na burze optimismus, investoři by houfně nakupovali akcie, pak by i rostla celá burza a ve stejném rozsahu s ní i tento náš cenný papír. Naopak, pokud by na burze převládla prodejní nálada, ceny většiny akcií by klesaly, klesal by i celý trh (burza) a ve stejném rozsahu i tento "průměrný" cenný papír.Beta pak charakterizuje úroveň tržního rizika každé konkrétní akcie na takovém trhu ve vztahu k riziku celého trhu. Pokud bychom tedy uvažovali onen "průměrný" cenný papír, který se chová naprosto přesně jako burza (jeho cena roste i klesá ve stejné proporci s celou burzou), pak by beta v jeho případě byla rovna přesně jedné.Jeho riziko by tedy bylo stejné jako riziko celého trhu, tržní riziko, představené v předchozí kapitole na obr. 3, které je minimální možné v důsledku zahrnutí vlastně všech akcií všech společností na burze, čímž dosáhneme nejmenšího možného dosažitelného rizika formou diverzifikace portfolia.Pokud jde o ostatní cenné papíry, jelikož u nich nebude docházet k proporčně naprosto stejnému vývoji jejich cen (a tak i výnosových měr) s burzou, jejich beta se bude lišit a i jejich riziko bude pro jejich vlastníky odlišné od tržního rizika. Znovu zdůrazněme, že se v tomto případě bavíme o akcionářích, kteří jsou také vlastníky společnosti, zrovna takjako jakýkoliv živnostník nebo majitel společnosti s ručením omezeným.Beta měří volatilitu dané akcie ve vztahu k celému trhu, resp. k oné "průměrné" akcii, která trh kopíruje. Pokud bychom měli srovnat historickou výnosnost celého trhu na ose x a proti tomu historickou výnosnost "průměrné akcie" na ose y, pak by vypadal graf, jak ukazuje obr. 1.Obrázek 1: Regresní analýza realizovaných výnosů "průměrné" akcie a celého trhu Tak jak jsme definovali tuto "průměrnou akcii", její míry výnosu odpovídají mírám výnosu celého trhu. Proto je každý její bod na přímce se sklonem 45° (při stejném měřítku obou os) v grafu, kde na ose x měříme historické výnosové míry celého trhu ana ose y pak historické výnosové míry této "průměrné" akcie. Jak jsme již řekli, z definice je beta celého tržního portfolia i "průměrné" akcie rovno jedné. Když se podíváme důkladně na obr. 1, vidíme, že pro tuto přímku platí, že jakákoliv hodnota na osex se vždy rovná téže hodnotě na ose y. Jinými slovy lze zapsat y=x.Pakliže zapátráte ve vzpomínkách na matematiku, možná si vzpomenete, že y=x lze upravit i jako y=1x+0, kde jednička před x udává sklon přímky. Tento sklon je matematicky poměrem delta y / delta x (jak je znázorněno na obrázku 1). V našem případě "průměrné" akcie je sklon roven jedné a vyjadřuje právě koeficient beta. Další část rovnice "+0" představuje, kdedaná přímka protíná osu y. Jak vidno, přímka prochází průsečík obou os x a y. To znamená, že prochází i osu y v počátku, tj. v nule. Pakliže bychom vzali jakoukoliv jinou akcii na trhu (burze), je nanejvýš pravděpodobné, že její historie výnosů nebude přesně kopírovat vývoj výnosových měr celého trhu. V takovém případě by řada bodů (znázorňující výnosovou míru takové akcie na ose y vzhledem k výnosu celého trhu na ose x) nebyla na přímce obr. 1. Obrázek 2: Regresní analýza realizovaných výnosů akcie a celého trhu Na obrázku 2 jsou vyznačeny výnosové míry dosažené jednou z mnoha akcií celého tržního portfolia (burzy) na ose y vzhledem k výnosovým měrám trhu na ose x. Jde o běžnou situaci, kdy budeme hledat pomocí lineární regrese přímku, která nejlépe vystihne trend. Tomutotématu a jejímu zobrazení v Excelu jsme se věnovali dříve v kapitole riziko ve financích. V tomto případě vidíme, že sklon regresní přímky činí zhruba 1,603 a víme už také, že jde o hodnotu beta. Současně zmiňme, že koeficient determinace R= 0,834 (na obr. 2 v modrém oválu) je druhou mocninou korelace výnosů uvedeného cenného papíru a celého trhu (tržního portfolia). Velikost beta je pak rovněž statisticky dána následující rovnicí 1:Rovnice 1: koeficient beta - rovnice výpočtu Pokud tedy dosadíme z obr. 2 potřebné údaje, tj. odmocninu koeficientu determinace v modré elipse, a hodnoty směrodatných odchylek tržního portfolia (resp. "průměrné" akcie) a akcie A v zelených oválech, dostaneme pro dané hodnoty tutéž velikost beta. Velikost koeficientu betaV praxi řada renomovaných firem měří hodnoty beta různých oborů a odvětví, což nám může pomoci tento koeficient pro naše podnikání odhadnout a spolehlivěji tak stanovit náklady vlastního kapitálu v rámci průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC), jak jsme zmiňovali výše. Hodnota koeficientu beta se liší v závislosti na typu odvětví a stupni finanční a provozní páky dané společnosti. Co se týká dalších informací a konkrétního zapojení koeficientu beta do výpočtu WACC, tím se budeme zabývat v sekci "diskontní míra".Na závěr si ještě pro úplnost zopakujeme, že s růstem tohoto koeficientu dochází na obr. 2 k růstu sklonu vyznačené přímky, s poklesem koeficientu beta naopak k poklesu jejího sklonu.Proč tato anabáze s koeficientem beta?Riziko vlastního kapitálu (investic podnikatelů a akcionářů) je vyšší než v případě nákladů externích zdrojů financování (úroky bank, leasingu...). Vlastníci tak vyžadují za dodatečné riziko větší očekávaný výnos.Výši tohoto očekávaného výnosu, tj. implicitních nákladů vlastního kapitálu pomáhá určit právě beta a to z trhů, odkud existují reálná data. Tato data pro výpočet nákladů vlastního kapitálu lze nejlépe získat z akciových trhů, na nichž obchodují právě vlastníci společností (akcionáři).To, jakým způsobem budeme odhadovat konkrétní hodnotu implicitních nákladů vlastního kapitálu naší firmy při výpočtu diskontní míry (WACC) prostřednictvím ß v kombinaci s tržní rizikovou prémií, si ukážeme v sekci věnované diskontní míře.Diskontní míra (WACC) pak bude klíčovým faktorem při posuzování výhodnosti našich jednotlivých investičních záměrů, tj. k přepočtu očekávaných budoucích peněžních toků k jednotné (dnešní) časové bázi. Shrnutí koeficientu betaTržní portfolio, tj. veškeré cenné papíry na trhu, eliminuje část celkového rizika, tzv. diverzifikovatelného rizika. Přesto ani takto veliké portfolio akcií nedokáže eliminovat celkové riziko zcela. I po sebelepší diverzifikaci portfolia investoři nesou tzv. tržní riziko. Tržní riziko je výsledkem působení rizika spojeného s vývojem výnosových měr všech cenných papírů na trhu. Pochopitelně jsou akcie, jejichž riziko je vyšší než celkové "průměrné" tržní riziko a naopak musí být akcie, s nižším rizikem.Laicky řečeno, pokud výnosové míry dané akcie "vyskakují" v průběhu let více než míry výnosu trhu jako celku, beta takové akcie (volatilita jejího vývoje ve vztahu k tržnímu portfoliu) bude vyšší. Totéž bude platit v případě poklesů míry výnosu takové akcie oproti tržnímu portfoliu. U akcie s koeficientem beta vyšším než jedna budou i propady její výnosové míry převážně větší než propady tržního portfolia ("průměrné" akcie). Oproti tomu akcie, jejichž míra výnosu roste (a klesá) méně než trh jako celek, jejich beta budou menší než jedna.Agregujeme-li všechny tyto akcie dohromady, získáváme tržní portfolio s betou definovanou na úrovni jedné. Výnosové míry akcií, jejichž beta je vyšší než jedna, budou v průběhu času kolísat více než trh jako celek a jejich riziko (měřené směrodatnými odchylkami) tedy bude vyšší než tržní. Naopak akcie, jejichž výnosové míry kolísají v průběhu času méně než trh jako celek, jejichriziko bude nižší a beta menší než jedna. Vlastníci pak na základě výše rizika spojeného s jejich chováním oproti trhu budou požadovat vyšší či nižší výnos.

Pokračovat na článek


Riziko a výnos, riziková prémie, riziková přirážka, prémie za riziko

Riziková prémie (přirážka)V předchozí kapitole jsme se zabývali vztahem mezi mírou rizika a očekávanou výnosovou mírou. V této kapitole se vám pokusím objasnit jejich vzájemnou závislost detailněji. Pomůže nám to později v sekci věnovanédiskontní míře, což, jak už víme, je implicitní výnosová míra nejlepší srovnatelné alternativy (náklad obětované příležitosti). Vazba mezi rizikovou prémií (přirážkou) a diskontní mírou tak bude zřetelnější. V sekci časová hodnota peněz jsme si v kapitole výnosová míra a její vztah k časové hodnotě peněz uvedli rovnici pro výpočet výnosové míry. V jazyce českém, výnosová míra je určena výší výnosu (zisku) a "cenou" takové investice, tj. výší našeho vkladu. Může jít o nákup zařízení, které nám umožňuje výnosy určité výše dosahovat a může jít i o investici do cenných papírůvětších společností. I v tomto případě platí zmíněná rovnice, kde ve jmenovateli bude cena cenného papíru, za kterou jsme jej pořídili. Výnosem pak může být dividenda a nárůst ceny cenného papíru v průběhu času.Co je podstatné si uvědomit, je nepřímá závislost mezi výší míry výnosu a cenou takové investice. Pokud vyděláme stejný výnos z prodeje pizzy s levnější i dražší pecí, každý by intuitivně investoval do levnější pece, neboť ta zajistívyšší míru výnosu. Stejně tak by to platilo i v případě cenného papíru. Platí tedy, že čím vyšší je očekávaná míra výnosu, tím nižší (za jinak stejných podmínek!) bude jeho cena a opačně. Nyní k slibovanému vlivu rizika. Uvažujme následující případ. Řekněme, že máme možnost investovat do dvou podobných společností, jejichž očekávaná míra výnosu je na základě historických výsledků stejná. V čem se ale liší, je úroveň rizika.První společnost A dosahovala co do historických výsledků stabilnějších hodnot bez výrazných excesů. Naproti tomu společnost B, tu dosáhla enormního zisku, jindy zase výrazné ztráty. Současně jsme si v úvodních kapitolách sekce časové hodnoty peněz řekli, že drtivá většina z nás má averzi k riziku, někdo větší, jiný menší. Jak se tyto informace promítnou do pravděpodobného vývoje cenných papírů obou firem na trhu? A jaký to bude mít dopad na rizikovou prémii (přirážku)? Pokud by byla cena oboucenných papírů stejná, tak při stejné očekávané míře výnosu by každý z nás, kdo nemáme rádi riziko, raději kupoval cenný papír společnosti s nižším rizikem (menší směrodatnou odchylkou a rozptylem historických zisků od určité střední hodnoty, jak jsme ukázali v předchozí kapitole).To by vedlo k růstu poptávky a tedy i ceny cenného papíru méně rizikové společnosti. S rostoucí cenou by tak začala klesat míra výnosu. Opačně u rizikovější investice do cenného papíru společnosti B by docházelo k poklesu jeho ceny a růstu výnosové míry. To jaká by byla nakonec onafinální "rovnovážná" cena i výnosová míra obou papírů by záleželo mimo jiné i na stupni averze k riziku kupujících a prodávajících. Nicméně riziková prémie rizikovější investice do společnosti B by začala být pro řadu investorů s nižší averzí k riziku natolik zajímavá, že by začali poptávat právě tento cenný papír.Přestal by existovat převis poptávky po "bezpečnějším" cenném papíru společnosti A a trh by se dostal při dané úrovni cen a výnosových měr obou cenných papírů do rovnováhy.Riziková prémie (přirážka)Výsledkem tohoto procesu pak je existence rizikové prémie (přirážky) na trhu. Jde o rozdíl mezi vyšší očekávanou výnosovou mírou rizikovější investice (cenné papíry společnosti B) a relativně "bezrizikové" investice, za kterou finančníci považují zpravidla státní pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy s minimální výší rizika. Takto chápaná riziková prémie nad tímto typem "bezrizikové" investice bude u různých cenných papírů s různou rizikovostí pochopitelně různá.V kapitole Riziko a jeho vztah k časové hodnotě peněz jsme se zabývali vlivem rizika na nižší současnou hodnotu budoucích peněz. Lze s touto kapitolou nalézt analogii? Kdyby analogie nebo určitá vazba neexistovala, určitě bych se neptal, říkáte. Opět máte pravdu. Ona tisícikoruna figurující v úvodních kapitolách je vlastně analogií dnešní ceny investice (zde cenného papíru obou společností). Naše tvrzení,že hodnota tisícikoruny v budoucnu má za existence rizika pro nás k dnešnímu dni nižší hodnotu, plně odpovídá situaci investice do cenného papíru společnosti B. Rizikově averzní trh "poslal" jeho současnou prodejní cenu směrem dolu pod cenu méně rizikového cennéhopapíru společnosti A. Jeho současná hodnota při promítnutí vyššího rizika je tak skutečně nižší než v případě méně rizikového cenného papíru společnosti A. Současně platí i další náš závěr z jmenované kapitoly a to ten, že investoři, investující do rizikovějšíchinvestic, musí být bonifikováni vyšším očekávaným výnosem (očekávaná míra výnosu cenného papíru společnosti B převyšuje výnosovou míru cenného papíru společnosti A). A v neposlední řadě rizikovější investice budou diskontovány vyšší diskontní sazbou zahrnující právě vyšší rizikovou prémii, neboť alternativní druhá nejlepší varianta musí být a bude zhruba stejně riziková. K rizikové prémii se ještě vrátíme v rámci sekce věnované diskontní míře. Ukážeme si tam její roli při určování nákladů vlastního kapitálu. Pokud se vám zdály předchozí kapitoly o riziku hodně nezáživné, příliš akademické a nudné, uznávám, asi máte pravdu. Na druhou stranu tyto informace jsem sdělit potřeboval, abych vyplnil některá volná místa a mozaika mohla být postupně sestavována. Ve zbylých kapitolách sekce věnované riziku se budeme věnovat snad jižpraktičtějším záležitostem pro vaše finanční rozhodování, konkrétně pojmy finanční a provozní páka.

Pokračovat na článek


Optimalizace nákladů, minimalizace nákladů, finanční posuzování investic

Optimalizace nákladů V předchozí kapitole jsme si ukázali základní techniku při tvorbě business cases a finanční logiku, která jejich tvorbu a hodnocení doprovází. V této kapitole si ukážeme další důležitý krok a tím je posouzení finančně optimální varianty z hlediska minimalizacefinančních nákladů. Jinými slovy půjde o situace, kdy máme dva nebo několik způsobů, jak určitý proces zabezpečit a nás zajímá, který z těchto způsobů bude pro nás finančně optimální. Typickým případem může být úvaha o změně technologie výroby, kdy posuzujeme, zda investicedo nového způsobu i přes své finanční náklady bude nakonec (v důsledku budoucích diskontovaných úspor) "levnější", než je současný způsob fungování.Posuzujeme-li alternativní varianty k dosažení téhož výkonu, pak vlastně posuzujeme pouze jejich nákladovou stránku, neboť výstup bude v obou případech neměnný. Jindy může jít o situaci, kdy uvažovaná varianta oproti stávající kromě změny nákladů (resp. peněžních výdajů)vyvolá i odlišnou úroveň výstupu (příjmů). V takové situaci půjde o komplexní business case srovnávající obě varianty jak na straně peněžních příjmů tak výdajů.V této kapitole se budeme věnovat prvnímu typu, kdy požadujeme zachovat stávající úroveň na výstupu a jde nám primárně o otázku úspory nákladů. Budeme tedy posuzovat obě varianty z hlediska výše diskontovaných peněžních výdajů v budoucnu. Pro bližší seznámenídokreslení tohoto typu finanční analýzy uveďme následující situaci.Zadání pro analýzu pomocí business caseJako vlastník firmy, která vyrábí určitý typ součástky do auta, uvažujete v rámci zefektivnění výstupní kontroly výrobků o investici do nového stroje, který vám byl představen na veletrhu. Tento stroj skenuje kvalitu finální produkce na výrobních pásech. Tuto činnost dosud zabezpečujídva pracovníci. Mzda každého zaměstnance činí 20 tis. Kč hrubého měsíčně. Po dobu dovolené (1 měsíc) zabezpečujete jejich činnost externě za tutéž hrubou mzdu. Předpokládáte, že průměrná mzda těchto zaměstnanců bude do budoucna koncem každého roku indexována (navýšena) podle inflace plus 1% navíc.Počítáte s průměrnou inflací 2,5% ročně. Korporátní daňová sazba je 20%. Pokud jde o stroj, jeho současná cena činí 1,8 mil. Kč. Co se týká úvěru na tento stroj, od banky plánujete úvěr na 6 let ve výši 800 tis. Kč při sazbě 10% a měsíčních rovnoměrných splátkách. Zbylou částku uhradíte z vlastních zdrojů. Výši WACC pro tento projekt jste stanovili na 15%. (Banka totiž požaduje 10% úrok (netto 8% po zahrnutí daňového štítu) a její účetní podíl na financování činí 44,4% (0,8 mil. / 1,8 mil.) při naší požadované míře výnosu něco nad 20%, proto odhadujeme WACC kolem 15%). Pokud jde o náklady na spotřebu elektřiny, tu jste podle údajů od výrobce, využití stroje a současné ceny elektřiny odhadli na 55 tis. Kč ročně. Dnešní náklady na údržbu a opravy odhadujete ve výši 30 tis. Kč ročně, nicméně první dva roky po dobu záruky budou pochopitelně nulové. Při schůzce s výrobcem vám bylo sděleno, že obvyklá morální i technická životnost stroje činí 8 let i více. Jste však maximálně konzervativní a proto kalkulujete pouze s 6 roky a předpokládáte,že po 6 letech se vám stroj podaří prodat jen za cenu 20 tis. Kč (cena obvyklá na trhu takto starého vybavení dnes). Plánujete lineární účetní odpisy. Zrychlené daňové odpisy v rámci 2. odpisové skupiny budou činit 300 tis., 500 tis., 400 tis., 300 tis., 200 tis. a 100 tis. Kč. Bude investice do stroje z finančního pohledu krok správným směrem?V předchozích kapitolách jsem vám zmínil požadavek inkrementálního přístupu. Nastal čas si tento požadavek více ozřejmit. Inkrementální metoda je nutně spojena se srovnáváním variant. Rozdíl dvou variant je onen inkrement.Ke každé variantě pak lze v zásadě přistoupit samostatně, tj. vypočítat související diskontované peněžní toky v každé z nich a vypočítat čistou současnou hodnotu (ČSH) pro každou variantu zvlášť. Obě ČSH pak vzájemně srovnáme. Druhou, rychlejší, ale na chybu náchylnější variantou je vytvořit rovnou jediný model (business case), který již přímo s rozdílem (inkrementem) peněžních toků obou variant pracuje. Jak jsem řekl, jde o frekventovanější postup, neboť ušetří čas a námahu s tvorbou business case každé posuzované varianty zvlášť, nicméně je náchylnější na chybu.My si ukážeme pouze první postup, tj. vypracujeme samostatný model vývoje pro každou variantu zvlášť. Pokud budete umět správně postavit každý business case samostatně, můžete se pokusit vytvořit jediný přírůstkový (inkrementální) business case, v němž jsou zobrazeny jen rozdílové položky.

Pokračovat na článek


časová hodnota peněz, výnosová míra, míra výnosu, trh peněz

Výnosová míra, rovnováha na trhu peněz Výnosová míraVýnosová míra je opačná strana téže mince, pokud se bavíme o nákladech kapitálu. To už jsme v předchozí kapitole jasně naznačili. Pro formální komplexnost rovnice 1 udává její obecnou rovnici.V předchozí kapitole věnované nákladům kapitálu jsme mimo jiné řekli, že požadovaný výnos tím, kdo peníze (kapitál) půjčuje, v sobě vždy zahrnuje takovou část, která slouží k pokrytí jeho obavy z rizika, kromě ostatních zmiňovaných faktorů (očekávaná inflace, prémie za likviditu, preference dnešní spotřeby). Také v ekonomické a finanční teorii se dočtete o tom, že výnosová míra v sobě zahrnuje tu část, která znamená tzv. bezrizikovoumíru výnosu a nám již známou druhou část, nazývanou prémie za riziko. Rizikovou přirážku (prémii) jsme zmínili u nákladů na peníze (kapitál) a tudíž bude figurovat i u výnosové míry, protože pohled na výnosovou míru je pohledem na náklady kapitálu opačného subjektu transakce půjčení finančních zdrojů.Pro zvídavce na tomto místě ještě uvedu, že ona bezriziková výnosová míra je považována za relativně stálou a bývá ztotožňována s výnosem něčeho, kde existuje minimální riziko. Standardně uváděným příkladem bývají státní pokladniční poukázky(nejčastěji USA), jejichž výnosnost (v nominálním vyjádření včetně očekávané inflace) se dlouhodoběji v nedávné minulosti pohybovala kolem 5% (dlouhodobě mezi 4-8% vlivem výkyvů hospodářských cyklů a s nimi spojené inflační prémie). Pokud bychom z této bezrizikové míry očekávanou inflaci vyloučili, hovořili bychom o tzv. reálné bezrizikové míře výnosu, jak si ukážeme v kapitole reálná a nominální míra. Její odhadovaná hodnota se pak podle řady autorů pohybuje někde kolem 2,5%.Výše uvedené hodnoty však berte s odstupem, neboť různí autoři se ve svých stanoviscích různě liší.Jakákoliv vyšší výnosová míra je pak dosažena onou prémií za riziko a případně dalšími již zmiňovanými přirážkami. Mějte neustále na paměti, že jde o zrcadlový pohledna totéž, jako byly náklady peněz v minulé kapitole. Oba pohledy (z hlediska nákladů v minulé kapitole i výnosů peněz v této kapitole) na cenu peněz jdou jen z opačného úhlu. Nákladem bude pro toho, kdo si půjčuje, výnosem pro toho, kdo půjčuje. To, co stojí za určováním, jaká je rovnovážná cena na trhu peněz (a ta modelově působí i na rovnováhu trhu ostatních finančních aktiv jako jsou třeba burzy, trhy s dluhopisy či bankovní trh), projdeme v následujícím textu.Rovnováha na trhu peněz (kapitálu)V této části si v krátkosti povíme něco málo o tom, jak zmiňovaní velcí (mezinárodní) hráči, kteří ovlivňují rovnovážnou cenu peněz (kapitálu) svým chováním na její velikost působí. Současně z minulé kapitoly připomeňme, že trh peněz (respektive volných peněžních zůstatků, které můžeme nějakým způsobem investovat) je propojen s ostatními trhy finančních aktiv (kapitálu). Z hlediska kapitálových trhů znamená nabídka volných peněžních prostředků nutně poptávku po akciích, dluhopisech, bankovních vkladech a podobně. Když totiž kupuji (tedy "poptávám") akcii, dluhopis nebo vkládám peníze na termínovaný vklad, nabízím za to své volné peníze a naopak, pokud akcie prodávám (nabízím), poptávám za ně peníze. Použijeme k tomu graf nabídky a poptávky po tomto kapitálu (penězích), jak jej standardně používají ekonomové.Na obrázku 1 vidíme velice zjednodušeně, jak v tomto případě konkrétně na trhu s volnými peněžními prostředky k investování vzniká rovnovážná úroková míra. Jak jsme řekli v minulé kapitole, obyčejní smrtelníci jako vy a já těžko ovlivníme její výši. Od toho tu jsou mnohem mocnější hráči z řad silných nadnárodních subjektů, centrálních bank ale i vlád. Nicméněkaždý z nás její výši spoluutváří, ač naprosto neznatelným vlivem. Bod A představuje původní rovnovážnou úroveň při dané nabídce a poptávce po penězích všech, kdo na tento trh vstupují. Pokud budete své peníze někomu půjčovat, budete součástí nabídky, pokud je budete poptávat, budete součástí poptávky. Nabídka volných peněžních prostředkůZačněme nabídkou, která je hlavním ekonomickým proudem vnímána jako rostoucí funkcí množství peněz (tj. na obrázku je zjednodušeně zobrazena jako rostoucí přímka). Vysvětlit bychom to mohli tak, že pokud mají při nezměněných podmínkáchvšichni ti, co nabízejí peníze nabídnout ještě více ze svých zdrojů, musí být motivováni vyšším výnosem, tj. v tomto případě úrokovou sazbou. Nebo z pohledu implicitních nákladů držby peněz tak, že pokud rostou výnosové míry (tedy i úroky) v ekonomice, držba peněz se stává hodně "nákladná", protože přicházíme o tyto potenciální vyšší výnosy (v následující kapitole se seznámíme s pojmem náklady obětované příležitosti). Z tohoto důvodu budeme motivováni s rostoucí úrokovou mírou naše disponibilní (volné) peněžní prostředky ještě více investovat a nabízet je na některém z kapitálových trhů, které jsme dříve uvedli. Tzv. "volné" peníze držíme proto, abychom měli peníze k dispozici pro každodenní transakce. Čím ale budou v bankách vyšší úroky, tím více budeme motivováni takových peněz nabízet jako investici (např. je převedeme na termínované vklady u bank, do dluhopisů atp.), abychom vydělali. Toto je vysvětlení rostoucí přímky. Proti tomu pokud se na trhu s penězi objeví nenadále další silní hráči, kteří budou své peníze nabízet, povede to k růstu nabídky, která je znázorněna šipkou vpravo a vyšší nabídkaje znázorněna modrou rostoucí přímkou. Pokud roste nabídka, posouvá se křivka (přímka) nabídky vpravo.Ještě jednou, posunem po křivce nabídky nahoru dochází na spodní horizontální ose k růstu nabízeného množství peněz k půjčení, ale to jen za vyšší úrok (posouváme se totiž podél rostoucí přímky nabídky současně vzhůru a doprava). Jdeo růst nabízeného množství peněz, který je vysvětlován vyšším výnosem (úrokem), který když nabídneme peníze, které nám nic nevydělávají a zainvestujeme je třeba na termínovaný vklad, do firemních dluhopisů nebo do akcií, vyděláme. Čím vyšší je úrok, tím nás to láká držet méně těchto volných, "nevydělávajících" peněz. Pokud se ale na trhu objeví noví hráči, kteří nabízí peníze k půjčení, to znamená, že roste počet nabízejících své peníze k investování na kapitálových trzích a roste tedy i celková nabízená suma, posouvá se celá rostoucí křivka vpravo. Logicky, pokud bude na trhu více nabízejících peníze, bude možné získat více peněz k vypůjčení, aniž by museli příjemci těchto peněz platit vyšší úroky (posun podél horní šipky na obrázku). Při nezměněné klesající poptávce pak růstem nabídky dojde dokonce k poklesu úrokové sazby (posun z bodu A do B).Poptávka po volných peněžních zdrojíchPokud jde o poptávku, půjde prakticky o totéž, jen zrcadlově. Poptávka po penězích je klesající. Důvodem je fakt, že pokud budete poptávat peníze, za nižší úrokovou sazbu si jich půjčíte více, protože budou levnější a při daném firemním budgetu si tak můžete půjčit více. Naopak, pokud budou úroky vysoké, tolik si jich půjčit nebudete moci. Posouváme se po klesající křivce poptávky. I zde se posun pokřivce označuje jako růst nebo pokles poptávaného množství peněz.Růst poptávky pak znamená, že se vedle vás objeví na trhu řady dalších podnikatelů, kteří budou chtít půjčit peníze. Pak se celá křivka posune vpravo do červené přímky (posun z bodu A do bodu C). Výše v textu o nabídce jsme uvedli, že jejím růstem klesá úroková sazba a roste množství volných peněžních prostředků (nabízených i poptávaných v době M na horizontální ose) z bodu A do bodu B. Naopak, při růstu poptávkypo penězích sice také roste rovnovážné množství nabízených a poptávaných peněz (bod M na horizontální ose) na trhu, nicméně při vyšší úrokové míře.Vzájemným pohybem obou křivek je neustále na trhu určována rovnováha v jejich průsečíku. Růst nabídky peněz při nezměněné poptávce po penězích vede k poklesu úrokových sazeb, pokles nabídky peněz obráceně k jejich růstu (pokles nabídky znamená posun křivky nabídky doleva). Naopak růst poptávky po penězích při nezměněné nabídce způsobuje tlak na růst ceny peněz pro vypůjčení (úrokových sazeb). Opačně její pokles (posun doleva) tlačí na pokles úrokových sazeb. Pochopitelně v realitě dochází jakoby k posunům obou křivek současně tak, jak se mění situace na straně nabízejících i poptávajících finanční zdroje. Na závěrještě zmíním, že na stejném principu fungují trhy i s ostatními aktivy. Na základě naprosto stejné logiky nabídky a poptávky, jako jsme teď ukázali, lze odvodit i chování ceny a tedy i inflaci chleba v předchozí kapitole.Zde je vidět propojení mezi trhem peněz a ostatními finančními trhy (trhy ostatních finančních aktiv). Jde o spojené nádoby. Pokud někdo nabízí akcie k prodeji, tlačí na pokles jejich cen (zvyšuje nabídku a ta tlačí cenu akcií směrem dolů - logika je naprosto stejná jako na trhu peněz). Současně jejich prodejem zvyšuje poptávku po penězích a tím i jejich cenu, tedy úrokovou mírupodle výše uvedeného obrázku. Takto utržené peníze z prodeje pak může investovat jinak, například na termínovaný účet. Pak dotyčný stojí na straně nabídky volných peněžních prostředků a poptává bankovní úvěr. Naopak kupující, kteří skupují akcie nebo dluhopisy nabízí volné peněžní prostředky (tlačí na pokles úrokové míry) a kupují tato aktiva (akcie) s efektem tlaku na růst jejich cen (roste poptávka po akciích). Pakliže je dosaženo rovnováhy na trhu peněz, nabídka volných peněz a poptávka po nich jsou stabilní, budou v rovnováze i ostatní kapitálové trhy. To je ovšem pouze teorií, v realitě dochází k neustálým změnám, takže o nějaké dlouhodobější rovnováze nemůže být pochopitelně řeč.

Pokračovat na článek


Finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování, výplatní poměr, payout ratio, markup

Obrázek 1: Jak povolit iterace v Excelu Pozor! Pro správné fungování výše uvedeného excelovského souboru je nutné mít povoleny iterace! Ty se povolují v Office 2007 kliknutím v levém horním rohu na kolečko se znakem sady Office (malé 4 barevné čtverečky). V nabídce, která se objeví, klikneme na spodní liště na tlačítko možnosti aplikace Excel.Dialogové okno s možnostmi Excelu, které se objeví (vizte obrázek vlevo), obsahuje v levé části sloupek s dalšími nabídkami, ze kterých vybereme nabídku vzorce (na obrázku modrá elipsa) a zaškrtneme povolit iterativní přepočet (červená elipsa). Obrázek 2: Drivery a výsledovka finančního plánu Drivery a zdůvodnění jejich výše (logika, která stojí za nimi)Tempo růstu nákladů (tj. variabilních nákladů přímo souvisejících s prodejem zboží) na obrázku 2 jakožto první z řídících proměnných (driverů) jsme odvodili na základě analýzy dosavadního cca. 2,5% tempa jejich růstu.Na základě odhadů Ministerstva financí a ČNB jsme zjistili, že tempo růstu nominálního HDP se odhaduje v rozsahu 4-6% pro následující roky. Nyní věnujte pozornost na obr. 2 současně i nákladovému řádku reklama, mzdy, atp** ve výsledovce. V aktuálním roce činily náklady na reklamu 10 mil. Kč, ostatní fixní náklady 30 mil. Kč, tj. celkem 40 mil. Kč.V následujícím roce (rok 1) chceme zvýšit podíl výdajů na reklamu z 10 mil. Kč na přibližně 70 mil. Kč (spolu s nezměněnými 30 mil. Kč na mzdy atp. tedy celkem ve výsledovce uvedených 100 mil. Kč).Pokud jde o driver tempa růstu variabilních nákladů přímo závislých na spotřebě (1. řádek tabulky), konzervativně předpokládáme pouze minimální zvýšení tohoto ukazatele (tj. tempo růstu nákladů) na 3%. Jde o nárůst nominální, tj. jak z hlediska množství tak průměrné pořizovací ceny. K problematice nominální vs. reálné veličiny vizte kapitolu reálná a nominální míra v sekci základy financí. Vycházíme tak z určitého zpoždění mezi těmito variabilními náklady a spuštěním celé kampaně na trhu včetně určitého zpoždění při reakci zákazníků.Proto teprve s ročním zpožděním (tj. až v roce 2) dojde na ř. 1 k nárůstu variabilních nákladů na spotřebu zboží a to na 8%. Jelikož se jedná o náklady spojené se spotřebou zboží, tržby budou druhou stranou téže mince. Je to právě růst tržeb, který stimuluje růst těchto variabilních nákladů. Shrneme-li, vyšší tržby a s nimi spojené vyšší náklady na spotřebu nastanou s ročním zpožděním po spuštění celé reklamní kampaně v roce 1, kterou chceme novým úvěrem financovat. Současně si všimněte ve výsledovce na obr. 2, že pro tento 2. rok je výše nákladů v položce reklama, mzdy, atp** 50 mil., tj. výrazně nižší než v roce 1 se 100 mil. Kč. To je důsledkem ukončení reklamní kampaně ke konci roku 1. V roce 2 již tato kampaň dále neprobíhá, ačkoliv jsou zachovány vyšší výdaje na reklamu ve srovnání s aktuálním rokem (50 mil. Kč vs. 40 mil. Kč).V roce 3 proto opět s určitým zpožděním klesá driver výše nákladů na spotřebu zboží z 8% na 5%. To je opět zpožděný důsledek poklesu výdajů na reklamu v roce 2 oproti roku 1, kdy byla masívní reklamní kampaň. V dalších letech spolu s rostoucími fixními náklady (reklama, mzdy, atp**) o 2 mil. ročně se ustálí tento driver na ř. 1 na cca. 6%. Jeho výše vychází z odhadů růstu nominálního HDP Ministerstvem financí a ČNB (vizte výše).Doba obratu pohledávek je v současné chvíli 47,4 dní, což je podstatně více než silnější konkurenti. Existuje tedy prostor snížit vázanost našich zdrojů financování ve prospěch financování našich odběratelů, aniž bychom zhoršili své konkurenční postavení. Navíc, pokud bude reklamní kampaň účinná, vzroste náš podíl na trhu,vzroste i naše vyjednávací síla s odběrateli. Na základě naší analýzy jsme dospěli k názoru, že je proveditelné bez výraznějších negativních dopadů na naše odběratele ve světle obvyklých lhůt splatnosti na trhu snížit dobu obratu pohledávek na 40 dní. Pozor, jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu zásob je rovněž ve srovnání s trhem výrazně nadprůměrná. V důsledku vyšších plánovaných fyzických prodejů (díky reklamní kampani) bude ještě snazší současnou úroveň doby obratu zásob snížit bez rizika jejich nedostatečné výše. Analýzou historického vývoje výkyvů prodejů usuzujeme na to, že je realizovatelné a žádoucí jejich výši vzhledem k prodejům postupně snížit k dosažení doby obratu 85 dní k roku 7. A znovu tu jde o naprosto smyšlenou hodnotu, která nemusí mít s realitou na jakémkoliv trhu nic společného! :-)Doba obratu závazků v důsledku očekávaného nárůstu podílu na trhu stimulovaného mohutnou reklamní kampaní v roce 1 očekáváme zvýšení vyjednávací síly i směrem k dodavatelům. Tato skutečnost se promítne do prodloužení průměrné lhůty splatnosti a mírného nárůstu doby obratu závazků z obchodního styku ze současných 7,2 na 10 dní (i zde se jedná o smyšlenou hodnotu bez vazby k realitě k nějakému oboru). Tato skutečnost postupně s růstem doby obratu závazků uvolnínaší kapitálové náročnosti pro financování pořizovaného zboží a služeb. Jak již víme z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy, růst závazků, který snižuje pracovní kapitál, má pozitivní vliv na cash flow a tedy i uvolnění kapitálové náročnosti z hlediska financování.Okamžitá likvidita je driver, který určuje poměr požadované výše položky peníze v bilanci vůči krátkodobým závazkům. Předpokládejme opět, že její aktuální výše je kriticky nízká vzhledem k průměru v odvětví, a proto plánujeme její růst na úroveň obvyklou, kterou jsme s vypětím všech sil a ztrátou spousty času nakonec z řídkých zdrojů, které jsme nalezli, přibližně získali. K tomuto driveru se vrátíme později v kapitole věnované bilanci a to konkrétně při diskuzi nad položkou peníze.Úrokové míry (krátkodobých a dlouhodobých úvěrů) do budoucna jsme konzultovali s našimi bankéři. Ti naznačili, jakou inkrementální úrokovou míru můžeme v případě schválení našeho dlouhodobého úvěru na nově poskytnutou částku očekávat. Oproti stávajícímu úvěru, jehož úroková sazba činí 9,5%, bankéři stanovili novou úrokovou míru při dané výši úvěru pro reklamní kampaň z důvodu vyššího rizikapro banku na 15%. Ačkoliv, jak uvidíme, plánujeme postupně její splácení a snižování zadlužení, marginální úrokovou sazbu všech následných úvěrů konzervativně držíme na této úrovni 15%.Její výše společně s výší dlouhodobých úvěrů v bilanci, které zajišťují zdroje financování, budou samozřejmě ovlivňovat velikost úrokových nákladů ve výsledovce. Detailně se této problematice plánování potřebné výše úvěrů a z toho plynoucích úrokových nákladů budeme věnovat později při diskuzi nad tvorbou výsledovky a rozvahy.Pokud jde o krátkodobý (např. kontokorentní) úvěr i zde konzervativně kalkulujeme s růstem jeho úroku z hlediska našeho plánovaného rostoucího zadlužení a vyšší požadované rizikové prémii bankou. I s odhadem jeho výše by nám měli pomoci bankéři. Finanční model vychází u kontokorentního úvěru z předpokladu maximálního využívání, tj. jeho neustálého čerpání do limitu. I k této problematice se vrátíme v rámci výsledovky a rozvahy.Korporátní daňová sazba stanovená zákonem o daních z příjmů je ponechána nezměněna na úrovni 19%.Payout ratio (výplatní poměr) představuje plánované procento zisku, které z firmy plánujeme vybírat pro naše osobní potřeby. Jinými slovy, 60% zisku ponecháme ve firmě k další reinvestici a 40% zisku si ve formě peněz převedeme každoročně na náš soukromý účet. Čím bude výplatní poměr vyšší, tím vyšší úvěrování od bank budeme potřebovat, protože vybrané peníze budeme muset nahradit pomocí o to vyšších úvěrů. Vyšší výplatní poměr (payout ratio) na druhou stranu vytváří určitý polštář pro případ neočekávaných negativních událostí, kdy můžeme případné ztráty "financovat" z této potenciální plánované "rezervy",aniž bychom museli žádat o vyšší než plánované úvěry. Za takové nepříznivé situace bychom tedy oproti plánu nic nevybrali (nebo vybrali méně) a nemuseli bychom tak v budoucnu žádat banku o vyšší úvěry oproti našemu plánu.Markup (zisková přirážka nad náklady) je posledním použitým driverem pro tuto naši modelovou ukázku tvorby finančního plánu. Jeho výpočet jako poměr mezi výší tržeb a variabilních nákladů na prodej zboží po odečtení jedné je vidět z obrázku 2. Role této řídící proměnné bude v určování výše tržeb a to v závislosti na vývoji variabilních nákladů na prodané zboží, které ovlivňuje právě driver v prvním řádku.Čím tedy bude jeho hodnota vyšší, tím větší marži (resp. přirážku nad náklady) budeme uplatňovat a tím vyšší plánujeme tržby. Jeho očekávaný růst je způsoben právě reklamní kampaní, která umožní prodávat s vyšší přirážkou nad náklady. I zde si všimněte, že s ročním zpožděním po kampani, kdy je markup nejvyšší, následně dochází k jeho mírnému poklesu, jako důsledek postupného pominutí efektu kampaně.Jaké jsou kvantifikovatelné důvody, které nás vedou k předpokladu možnosti zvýšení markupu, bez negativního vlivu na pokles prodejů? Víme, že náš dosavadní tržní podíl co do velikosti tržeb činí 15% a co do objemu prodejů cca. 20%. Jelikož prodáváme produkty obdobné kvality a parametrů jako konkurence,existuje prostor pro zvýšení podílu na tržbách rovněž na 20% (ze současných 15%). Z této analýzy plyne, že konkurence má v průměru o 41,7% vyšší jednotkovou prodejní cenu než my. Rovnice 1 ukazuje matematické odvození. Rovnice 1: Potenciál pro růst ceny (markup) V rovnici 1 řádky 1) a 2) ukazují rovnice tržeb naší firmy a konkurence. Jelikož platí, že z hlediska tržního podílu dosahujeme na objemu prodaného zboží Q 20%, potom konkurence prodává 80% (modré yQ). Tuto skutečnost postihuje řádek 3). Logickým vyústěním je pak na řádku 7) hodnota 4, neboť tržní podíl konkurence je čtyřnásobný (80% vs. 20%).Analogicky řádek 8) ukazuje totéž, nicméně pro celkové tržby PQ. Náš tržní podíl činí 15% a zakomponováním výsledku z řádku 7) dojdeme k závěru, že konkurenční cena představuje 1,4167 násobek naší ceny, pokud je konkurenční podíl na tržbách 85%. Z tohoto pohledu existuje reálná šance (za výše uvedených skutečností o podobných nákladech na prodané zboží, jeho kvalitě a podobnosti s konkurencí) naší průměrnou cenu o toto procento zvýšit (tj. cca. 42%).Aktuální markup v uplynulém roce činil 35% (300 000 tis. Kč/221 600), vizte obr. 2 v prvních dvou řádcích výsledovky. V roce 1 zahájíme navíc reklamní akci, která tomuto růstu ceny má výrazně napomoci. Přesto jsme konzervativní a velikost tohoto driveru ponecháme pro rok 1 na aktuální úrovni (zmiňovaný efekt zpoždění). Teprve v roce 2 docházík růstu markupu z 35% na 45% a posléze dosahuje maxima 50% v roce 3. V dalším horizontu pak postupně klesá zpět k 46%. A právě nárůst na 50% v roce 3 z dnešních 35% činí 42,86%, což zhruba odpovídá v rovnici 1 současné vypočtené odchylce naší nižší průměrné ceny oproti konkurenci (41,67%). Pokud vezmeme v úvahu navíc rozsáhlou reklamní kampaň, nedochází podle nás v tomto směru k nikterak přehnaným očekáváním,spíše ke konzervativnímu odhadu. Současně odhadujeme cenovou elasticitu poptávky značně nízkou, neboť se vesměs jedná o prodej nezbytného zboží každodenní potřeby obtížně vyloučitelného ze spotřeby. Navýšením ceny P tak hrozí relativně nízké riziko poklesu prodejů Q s negativním dopadem na celkové tržby PQ. ShrnutíProsím každého čtenáře, aby si následující větu nejen přečetl, ale hlavně uvědomil. Otázka nastavení a odůvodnění předpokladů (řídících proměnných, resp. driverů), ze kterých každý finanční plán vychází, je klíčová! Není tak složité po určité době a praxi sestavit finanční plán, který je bez nedostatků z hlediska účetních vazeb mezi finančními výkazy. Ba co víc, je pak velice snadné nastavit jeho proměnné tak,aby vyšel opravdu "pěkně". Problém ale bude, že takový finanční plán vám při posuzování žádosti o úvěr asi příliš nepomůže a nepomůže vám ani v případě vašeho manažerského rozhodování do budoucna. Možná uděláte dojem, jak pěkně jste vše do detailu naplánovali, ale půjde maximálně o vaše zbožná přání. Finanční plán má být ostrý, říznout až k podstatě. A k podstatě se nedostanete bez toho, aniž byste vycházeli z reality a reálných možností.Je jasné, že nikdo nevidí do budoucnosti zcela jasně. Vždy jde o rozmazaný obrázek toho, co by se mohlo udát. Čím realističtější ale budou drivery, tím bude tento pohled ostřejší, pokud nedojde k žádným nečekaným událostem.Cílem této kapitoly bylo načrtnout, jak lze při určování řídících proměnných (driverů) postupovat. Pochopitelně že tato ukázka není univerzální způsob, jak celý finanční plán postavit. Bude záležet jen na vás, jaká data máte k dispozici, ze kterých lze udělat na základě daných skutečností určitou prognózu vývoje, a která pak zvolíte jako drivery ve vašem konkrétním finančním plánu. Mou snahou bylo v této kapitole naznačit, jak přistoupit k odhadu některých obvykle využívaných driverů a naznačit zdůvodnění jejich výše. Tempo růstu variabilních nákladů spojených s prodaným zbožím vychází z odhadů růstu HDP respektovaných autorit Ministerstva financí a ČNB. Průměrný očekávaný růst ekonomiky odrážíme do stejného růstu námi nakoupeného zboží k jeho následnému prodeji. Tyto hodnoty jsou přes markup pevně propojeny s tržbami (vizte níže).Doby obratů pohledávek, zásob a závazků jsou na základě provedené analýzy (podložené konkrétními údaji) aktuálně obecně horší než je obvyklé na trhu. Zamýšlenou reklamní kampaní očekáváme posílení naší pozice na trhu s pozitivním efektem na tyto drivery v intencích celého trhu.Okamžitá likvidita k tomuto driveru, který ovlivňuje výši potřebné likvidity (peněz na účtech apod.), se vrátíme v kapitole věnované bilanci (rozvaze). Zmíníme jej rovněž při analýze cash flow.Úrokové míry na nové úvěry jsme konzultovali s našimi bankéři.Korporátní daňová sazba ponecháváme její současnou zákonnou výši nezměněnu.Payout ratio může být konzultováno s bankou, jakou hodnotu v rámci určitého bezpečnostního polštáře by v našem plánu ráda viděla.Markup ovlivňuje výši tržeb nad velikostí plánovaných prodejů (variabilních nákladů na prodané zboží). Čím tedy bude vyšší očekávaný růst HDP a s ním i první driver variabilních nákladů a čím vyšší plánujeme markup, tím vyšší hodnota tržeb. Nárůst tohoto driveruodvozujeme od současné obecně nižší průměrné prodejní ceny, kterou prostřednictvím reklamní kampaně plánujeme zvýšit na průměrnou tržní úroveň.

Pokračovat na článek


Výpočet WACC firem, výpočet průměrných vážených nákladů kapitálu

Efektivní diskontní míraV předešlých kapitolách jsem několikrát slíbil naznačit, jak se s problémem určení konkrétnějšího postupu při odhadu WACC naší firmy poprat i jinak. V této kapitole tedy zmíním některé záchytné body, kolem kterých se ve finanční praxi velikosti diskontních měr pro investice pohybují.Shrneme nejprve problémové oblasti, které jsme doposud identifikovali, neboť je třeba mít tato úskalí na paměti: 1) Problematika odhadu očekávané (požadované) míry výnosu vlastního kapitálu. V této souvislosti bylo řečeno, že je potřeba co do našich požadavků na výnosnost reflektovat míry obvyklé na našem trhu. To je velmi obtížný úkol v podmínkách České republiky,kde není k dispozici dobrá datová základna z kapitálových trhů pro referenci jako např. v případě trhu v USA. Navíc, i pokud by se nám podařilo nalézt ideální kopii obchodovanou na burze, objevuje se problém s diverzifikací rizika. Pokud se plně soustředíme na chod naší firmy, investujeme veškeré naše peníze do ní, jakožto podnikatelé nemáme diverzifikovanéportfolio našich investic (oproti investorům na kapitálových trzích). Za takové situace poneseme vyšší riziko a budeme požadovat vyšší prémii za tu část rizika, kterou lze diverzifikovat, jak jsme probrali v kapitole diverzifikace rizika .2) Problematika odhadu vah, kterými vážíme náklady vlastního kapitálu a kapitálu cizího. V této souvislosti jsme zmínili požadavek jejich stanovení na základě tržních hodnot kapitálu. V kapitole určení vah kapitálu pro WACC jsme si ukázali, že v případě vyšší tržní hodnoty naší firmy oproti účetní hodnotě podhodnocujeme výši "firemního" (učebnicového) WACC. Bohužel tržní hodnotu našich firem zpravidla nevíme (pokud jsme si nezaplatili odhadce) a tak nám nezbyde jiná možnost, než se spolehnout na účetní hodnotya případně diskontní míru patřičně upravit.Obrázek 1: Stanovení diskontní míry podle typu investice Několik "záchytných" bodů - jak WACC pro konkrétní investice odhadují některé firmyNěkteré velké firmy, které se aktivně snaží promítnout různé riziko různých investic do výše diskontní míry, využívají konkrétní hodnoty podle kategorie investice. Tyto hodnoty ukazujeobrázek 1. Je však třeba mít na paměti, že tyto diskontní míry nebudou obsahovat část rizika specifického (diverzifikovatelného). Z tohoto důvodu bude naše diskontní sazba vyšší, nicméně její velikostlze velmi těžko na tomto místě generalizovat. Druhou možností je promítnout vyšší riziko do peněžních toků (budoucích očekávaných částek), které do budoucna projektujeme. Odhad "firemního" učebnicového WACC pro diskontování investicPokud jde o mou vlastní zkušenost, několik významných firem v ČR (jedna z nich obchodovaná na pražské burze) používá WACC ve výši pohybující se kolem 15% a to paušálně pro všechny typy investic. Nesnaží se tedy upravit tento "firemní" průměrovaný ukazatelpodmínkám jednotlivých investic. Už jsme dříve uvedli, že u velkých firem, pokud nedochází k výrazné investiční expanzi do nových oblastí podnikání, nové investice jsou z hlediska firmy průměrně rizikové a nemění se tak ani struktura financování a provozní páka, lze tyto učebnicové průměrné vážené náklady kapitálu považovat za přiměřenýukazatel diskontní míry takových investic. Většina posuzovaných investic zpravidla u velkých firem bývá co do celkového investičního rozpočtu nepatrnou kapkou v moři a z tohoto důvodu je tento přístup odůvodnitelný. Pakliže by tyto podmínky byly splněny i v případě naší firmy a daná investice by byla obvykle riziková a nebyla z ranku významných investičních akcí co do výše financování, změny struktury financování a výše odchylky nákladů obou druhů kapitálu od "firemního průměrného" WACC, bude jeho nezměněná výše vyhovovat jako diskontní míra i pro nás. S ohledem na zvýšené riziko doprovázející podnikání malých firem, jak jsem uvedl výše, lze velice zhruba a indikativně uvažovat s hodnotami "firemního" WACC kolem 20% (případně o několik procent výše). Z toho vyplývá, že naše požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu bude nad 20% (předpokládáme nižší náklady vlastního kapitálu navíc snížené o daňový štít).ShrnutíUrčit odpovídající výši diskontní míry pro tu či onu investici a generalizovat nějaké postupy, podle kterých postupovat, je bohužel nemožné. Každý z nás podniká za specifických podmínek a bylo by z mé strany velminezodpovědné prezentovat jakákoliv generalizovaná doporučení. Vždy bude záviset na hloubce dané analýzy společnosti, zda a jakou metodou bude odhadnuta její tržní hodnota a z ní přepočítány váhy nákladů kapitálu v tržních hodnotách,zda budeme kalkulovat s reálnou nebo nominální diskontní mírou (vizte následující kapitola), jak citlivě posoudíme očekávané náklady vlastního kapitálu (vzhledem ke všem faktorům rizika a fázi hospodářského cyklu) a na celé řadě dalších faktorů. Výše uvedené mělo za cíl pouze ukotvit možné rozsahy diskontních sazeb pro jednotlivé investice k hodnotám, které se v praxi objevují.

Pokračovat na článek


Peněžní toky, cash flow, náklad, výnos, odpis, pracovní kapitál, NOPAT, NOPLAT, FCFF

Bohatneme penězi nikoliv účetní technikouKaždý z nás podniká proto, aby vydělal, aby zbohatl. Bohatství každého z nás, ať už je ve formě nemovitostí nebo věcí movitých poměřujeme penězi. I my jsme začali podnikat, abychom si přišli na zajímavé peníze za ty všechny starosti kolem.Investoři na burze také kupují akcie, aby vydělali peníze, ať už z dividend nebo z prodeje akcií v budoucnu za vyšší cenu. Podstatné pro zbohatnutí tedy je mít peníze k dispozici pro následnou investici, které věříme, že na ní zbohatneme. Pokud budeme se svou firmou v zisku, nicméně co do peněz k dispozici budeme na nule a nikdo nám nepůjčí, profitabilní investici zkrátka nezrealizujeme, nemáme zdroje, nemáme peníze, jediné co kromě zisku máme, je smůla a možná i víra, že nám naši dlužníci vydělané peníze snad zaplatí. Nebo další situace, letos jsme ve ztrátě, ale banka nám přesto poskytla provozní úvěr a díky tomu můžeme do této investice jít a vydělat peníze (ne primárně dosáhnout zisku)! Zisk nutně neznamená příliv peněz a ztráta nutně neznamená úbytek peněz, ačkolivzpravidla to tak bývá. "Zpravidla" však neznamená vždy!Ačkoliv věřím, že všichni chápete tento rozdíl mezi ziskem, náklady a výnosy v účetním pojetí a jejich vazbou na cash flow (česky peněžními toky), přesto jen pro jistotu naznačím pouze některé faktory, které způsobují odchylky mezi účetnictvím a peněžními toky. Detailněji ve formě tvorby business case a úprav účetních dat na reálné peněžní toky se k tomuto problému vrátíme v další sekci tvoříme business cases v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy.Účetnictví pracuje s okamžikem, kdy jsou výnosy generovány a náklady neseny. Tento okamžik nemusí být totožný s momentem získání nebo výdeje peněz. A jsou to právě tyto momenty, kdy peníze získáváme nebo hradíme,které nás budou při finančním posuzování našich záměrů zajímat. Druhým důležitým faktorem je specifikum dlouhodobých aktiv. Jejich náklady (oproti peněžnímu výdaji při koupi) se do účetnictví dostávají až zpětně po dobu "účetní životnosti" aktiva formou odpisů. I zde dochází k nekonzistenci mezi peněžními toky a účetním ziskem. Peněžní toky (peníze) jsou v účetnictví ovlivněny velkým množstvím faktorů.První velkou skupinou jsou tzv. nepeněžní náklady a nepeněžní výnosy, se kterými akruální účetnictví pracuje. Nejznámějším nepeněžním nákladem jsou dozajista odpisy. Odpis je umělé, fiktivní a s penězi nesouvisející rozložení celkového nákladu spojeného s pořízením aktiva v čase. V případě 100% úhrady dlouhodobého aktiva vydáme při jeho koupi peníze poprvé a naposled a to v plné výši jeho pořizovací ceny. Tím je příběh jeho pořízení z pohledu peněz u konce. Z hlediska nákladů nemá akt nákupu takového fixního aktiva v účetnictví žádný záznam. Teprve následně v průběhu jeho využívání se proti jeho příspěvku k tvorbě výnosů rozpouští postupně jeho pořizovací cena formou odpisů. Odpisy tedy vůbec nemají žádný vztah k peněžním tokům. Podobně je tomu například v souvislosti s tvorbou opravných položek k pohledávkám (vizte následující odstavec) nebo tvorbou rezerv do nákladů. Mezi příklady nepeněžních výnosů můžeme uvést například rozpouštění rezerv a opravných položek zpětně do výnosů. Jde o čistě účetní operacena základě základních principů, které se účetnictví snaží dodržovat. V našich analýzách ale rozhodně s rezervami a opravnými položkami pracovat nebudeme.Další velkou skupinou jsou pohledávky a závazky. Rozdíl pohledávek spolu s ostatními krátkodobými aktivy na straně jedné a závazky s ostatními krátkodobými pasivy na straně druhé se souhrnně označuje jako pracovní kapitál. Pokud prodáme své výrobky nebo služby a účetně realizujeme výnos, můžeme okamžitě získat peníze. V takovém případě nevzniká mezi účetními výnosy a peněžními příjmy rozdíl. V praxi je ale velká řada prodejů uskutečňována na obchodní úvěr s dobou splatnosti mnohem později, než nastal účetně moment realizace výnosu. V takových případech opět vzniká nesoulad mezi účetním výnosem a peněžním příjmem. Navíc, může se stát, že naše pohledávka nakonec vůbec naším dlužníkem z nějakého důvodu uhrazena nebude a my ji budeme muset nakonec odepsat do nákladů. To je již zmiňovaný nepeněžní nákladv předchozím odstavci, který s peněžními toky také nemá nic společného. Podobně v okamžiku nákupu můžeme zaplatit za materiál, zboží a služby hotově, ale účetně je okamžik vzniku nákladu spojený až s okamžikem jejich spotřeby. Pokud navíc nakoupíme na obchodní úvěr, opět se rozchází účetnictví s reálnými peněžními toky, které nás v případě finančního posuzování investic zajímají. V kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy věnované první ukázce tvorby nejčastějšího typu business case, si ukážeme, že růst pracovního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími odpovídá témuž snížení cash flow oproti zisku a opačně.Pochopitelně i v momentě, kdy si vybereme z firemních prostředků peníze pro vlastní použití nebo je naopak do firmy vložíme, ani v tomto případě není jednotnost mezi účetními náklady a výnosy a peněžními toky. Takovéto kroky se v účetnictví na straně nákladů a výnosů vůbec neobjeví, ačkoliv do firmy nebo z ní peníze reálně plynou! Stejně tak tomu bude v případě získání úvěru u banky a připsání peněz na účet nebo opačně splácení jistiny. Ani zde tato bilanční transakce nemá vazbu na náš hospodářský výsledek, ačkoliv peněžní toky ovlivňuje.Pochopitelně bychom nalezli další příklady, nicméně pro naše podmínky byly výše uvedené příklady asi nejdůležitější a dostatečné pro budoucí kapitoly. Později si ukážeme, že příklady v tomto odstavci jsou tzv. cash flow z finanční činnosti (finanční cash flow).Další oblastí, kterou chci zmínit, jsou úroky (náklady cizího kapitálu iCK), které vstupují do diskontní míry v souladu s rovnicí WACC. O diskontování, jehož úkolem je převod budoucích hodnot peněz na jednotnou (současnou) bázi, již víme, že eliminuje kromě úroků (explicitních nákladů cizího kapitálu) z budoucích částek rovněž i implicitní náklady obětované příležitosti. Tímto jejich vyloučením získáváme srovnatelnou výši budoucí částky s částkou dnešní. V případě použití WACC tedy peněžní toky snižujeme o celkový náklad kapitálu (z části vlastního a z části cizího). Cizí kapitál nese náklad ve formě úroků, vlastní kapitál je zpoplatněn prostřednictvím námi požadované míry výnosu vlastního kapitálu. Tato skutečnost je velmi důležitá při výpočtu peněžních toků. Diskontováním budoucích peněžních toků tedy explicitní úrok cizího kapitálu eliminujeme a spolu s ním při použití WACC i náklad vlastního kapitálu. To je i jedním z důvodů, proč nemůžeme vycházet z čistého zisku v účetnictví!Účetní čistý zisk je spodní řádek výsledovky, to znamená, že je už snížen i o úroky (ty jsou kromě platby též nákladem). Pokud bychom vycházeli při výpočtu peněžních toků z čistého zisku, aniž bychom k němu úroky zpětně nepřičetli (včetně zpětného zohlednění daňového štítu), diskontováním bychom je odečítali vlastně podruhé! Proto se při výpočtu peněžních toků vychází z čistého upraveného provozního zisku. V angličtině se můžete setkat se zkratkou NOPAT (net operating profit after tax) nebo NOPLAT (net operating profit less adjusted tax).Nelekejte se složitostí obou názvů. Pro naše účely výpočtu peněžních toků, které budeme diskontovat (označme je FCFF - free cash flow to firm), zkrátka vyjdeme z provozního zisku před odpočtem úroků a daní. Z této úrovně zisku dostaneme právě FCFF. FCFF nám vlastně udává výši peněžního příjmu v daném období (včetně zahrnutí veškerých investičních výdajů), které jsme podnikáním získali a kterými můžeme hradit náklady na oba druhy kapitálu. Můžeme těmito vydělanými penězi splatit úroky a část dlužné jistiny bance a pokud něco zbyde, můžeme si je převést na náš osobní účet a udělat si něčím radost.Pokud naopak výše FCFF bude záporná, v průběhu daného období byly naše peněžní výdaje (včetně započtení investic) vyšší než příjmy a naše firemní peněžní prostředky se na účtu ztenčily. Případné řešení nedostatku likvidity (peněz na účtech) může být v tomto případě naopak ve formě navýšení úvěru, čímž lze eliminovat schodek hotovosti z běžné podnikatelské a investiční činnosti. Touto problematikou se budeme detailněji zabývat v rámci našeho prvního business case v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit potřebu pracovat s peněžními toky po zdanění. I daň je peněžní tok (výdaj), který nás o peníze připravuje a je ho tedy třeba zohlednit! Nemějte obavy, jak s tímto požadavkem naložit. I to si později na vzorových business cases ukážeme.Pokud bych se měl pokusit o shrnutí dosud uvedeného, účetnictví je jistě neocenitelný pomocník především u obrovských firem s velkým množstvím vlastníků a věřitelů, kterým odhaluje finanční kondici takové firmy. V podmínkách drobných podnikatelů spolu s nepřehlednou legislativou v oblasti daní v ČR může být jeho přínos skutečně sporným (pokud pominu daňové zájmy státu, které by se bez účetnictví prosazovaly velmi obtížně). Podstatné je, že z hlediska posuzování investic hrají klíčovou roli peněžní toky.Pakliže budeme schopni posoudit a odhadnout veškeré peněžní toky, které náš posuzovaný záměr vyvolá, při aplikaci pravidla přepočtu těchto částek k jednotné časové bázi pro jejich srovnatelnost jsme připraveni danou investici posoudit.V následující kapitole se proto seznámíme se základním stavebním kamenem při finančním hodnocení našich záměrů a tím je koncept čisté současné hodnoty.

Pokračovat na článek


Stavíme dům s hypotékou

Chcete si postavit vlastní dům, ale nemáte dostatek peněz? Řešením je hypotéka na financování stavby domu. Vyřízení této hypotéky je ale složitější a vyžaduje více úkonů. Velkou výhodou je možnost postavit si dům přesně podle svých představ a plánů. Největším rozdílem mezi hypotékou na byt, nebo dům a hypotékou na stavbu je čerpání hypotečního úvěru po částech podle průběhu stavby. S tím souvisí jiné podmínky pro získání hypotéky.Nutným dokladem pro podání žádosti o hypotéku je potvrzení o příjmech. Podnikatelé dokládají příjmy daňovým přiznáním. Manželé žádají o hypotéku společně. Další potřebné doklady jsou stavební povolení, případně ohlášení stavby, projektová a stavební dokumentace, smlouva o dílo, příp. smlouvu o budoucí smlouvě o dílo s dodavatelem stavby, položkový rozpočet a doklad o případných vlastních investovaných prostředcích, geometrický plán, ocenění budoucí nemovitosti a nakonec výpis z katastru nemovitostí. Pro čerpání hypotéky některé banky již nevyžadují faktury a rozpočet si může klient vypracovat sám.Pokud vlastníte pozemek na stavbu domu, máte relativně snadnou situaci pro získání hypotéky. Do zástavy vložíte pozemek a banka vám poskytne úvěr. Poté můžete začít stavět. Částečně dokončenou stavbu zanesete do katastru nemovitostí a adekvátně zvýšíte výšku úvěru. A vždy po ukončení další části stavby zastavíte její část. Každou dokončenou část stavby musí ohodnotit znalec.Pokud nemáte vlastní pozemek a máte finanční prostředky na část investice, můžete financovat koupi pozemku, nebo začátek stavby. Dále můžete využít i tzv. předhypoteční úvěr, za který není nutné ručit nemovitostí. Jedna možnost je uhradit část ceny pozemku a získat jednu hypotéku na dům i pozemek. A poté ihned začít stavět. Druhá varianta jsou dvě hypotéky, jedna na pozemek a druhá na stavbu. Finanční prostředky využijete na financování začátku stavby. Hypotéku na pozemek začnete splácet ihned po podepsání kupní smlouvy a hypotéku na stavbu po kolaudaci stavby. Obě hypotéky musí být od jedné banky.Další možností je využít nemovitost příbuzných a známých pro zástavu a ihned začít stavět. Pokud má nemovitost pro zástavu vyšší hodnotu, můžete klidně čerpat celou částku na stavbu. Po dokončení stavby zastavíte vaši hotovou stavbu a původní nemovitost vyvážete.Pro zjištění výše hypotéky, kterou si můžete dovolit slouží hypoteční kalkulačka, kterou nabízí téměř všechny banky na webu. Novinkou je virtuální pobočka od Hypoteční banky, pomocí které můžete komuknikovat se svým bankéřem z pohodlí domova, nebo kanceláře až do 21 hodin večer.

Pokračovat na článek


Diskontní míra, diskontování, časová hodnota peněz

Diskontní míra, diskontování a jejich vztah k časové hodnotě penězV předchozích kapitolách jsme se postupně dobrali odpovědi, jak a podle čeho budeme posuzovat rozdílnou časovou hodnotu penězbudoucích a současných nebo obecně mezi dvěma rozdílnými časovými okamžiky. Vysvětlili jsme si, že např. tisícikoruna dnes není z hlediska finanční hodnoty pro nás totéž, pokud s ní můžeme disponovat už teď nebo až někdy v budoucnu. Důvodem je možnost investice tisícikoruny dnes a potenciální budoucí výnos s tím spojený. V minulé kapitole jsme si řekli o průměrných vážených nákladech kapitálu (WACC), které se snaží určitým způsobem zprůměrovat implicitní náklad spojený s vlastním kapitálem a explicitní náklad cizího kapitálu. Znovu zopakujme, že bude záviset na struktuře financování našich aktiv, tj. na struktuře pasív. U vlastního kapitálu vycházíme při kvantifikaci jeho nákladů pro konkrétní investici z nákladů obětované příležitosti, tj. z alternativní nejvýnosnější investice podobného rizika, popřípadě z průměrné očekávané výnosnosti vlastního kapitálu (určité méně přesné zjednodušení). Detailnější diskusí ohledně odhadů výše nákladů vlastního kapitálu se budeme zabývat napříč kapitolami sekce diskontní míra. Cizí úročené zdroje mají svůj explicitní náklad ve formě úroku, průměrnou úrokovou sazbu těchto cizích zdrojů. Příklad 1 - průměrný náklad cizích zdrojů (cizího kapitálu)Předpokládejme, že máme na straně pasív naše aktiva ve výši 130 tis. Kč financována z vlastních zdrojů ve výši 90 tis. Kč a zbytek je kryt krátkodobým úvěrem na 1 rok ve výši 10 tis. Kč, střednědobým úvěrem ve výši 10 tis. Kč a částkou z právě emitované směnky na 20 tis. Kč s tím, že za rok při jejím proplacení zaplatíme 23 tis. Kč. Jaký bude průměrný nákladcizího kapitálu (cizích zdrojů), pokud úroková sazba na střednědobý úvěr činí 7% a 5% na krátkodobý úvěr?Pokud se bavíme o průměrném nákladu kapitálu, stejně jako u WACC nebudeme počítat nějaké absolutní částky nákladů v tisících korun, ale průměrné procento, průměrný úrok, který do výpočtu vážených průměrných nákladů kapitálu vstupuje. Ten vypočteme jako vážený průměr jednotlivých složek cizího kapitálu a jejich nákladů (v %). Váha krátkodobého úvěru na celkových cizích zdrojích tedy činí 25% (10 tis. Kč/ 40 tis. Kč). Tutéž váhu 25% má úvěr střednědobý a váha zdrojů ze směnky je 50% (20 tis. Kč/40 tis. Kč). Náklady obou úvěrů jsou zadány (5% a 7%). Náklad (úroková sazba) ze směnky bude vypočítána jako (23 tis. Kč - 20 tis. Kč)/20 tis. Kč = 15%. Máme vše potřebné pro výpočet průměrného nákladu cizích zdrojů a ten vypočteme jednoduše v procentech jako 25%*5 + 25%*7 + 50%*15 = 10,5%.Nejčastější případ v praxi je situace, kdy má firma svá aktiva financovány zčásti cizími zdroji a dílem vlastními. Pak se při převodu budoucích částek na současnou hodnotu kalkuluje s průměrnými váženými náklady kapitálu, které nákladovost obou skupin zdrojů financování "průměrují". Pomocí WACC je tak odhadnut určitý umělý průměr,který se snaží každou korunu v budoucnu eliminovat o zprůměrovaný náklad cizího a vlastního kapitálu. Toto zjednodušení umožňuje srovnat výnosnost dané investice s průměrnými náklady firmy jako celku, které závisí jednak na průměrném firemním riziku, struktuře pasív (vlastním a cizím kapitálu) a také samozřejmě na výši nákladů obou těchto skupin. Uvažovanou investici tak poměřujeme s aktuálním průměrem nákladů za celou firmu. Mám tím na mysli to, žese pro jednoduchost předpokládá, že daná investice bude sice investována z dodatečných zdrojů (nových půjček nebo vlastních zdrojů), ty ale budou mít stejné náklady a nezmění současnou strukturu financování, jaká ve firmě aktuálně je. Výsledkem toho bude, že tak nedojde ke změně hodnoty průměrných nákladů, což je vysoce nepravděpodobné. I tímto problémem i diskusí, jak očekávaný výnos vlastního kapitálu odhadnout, se budeme zabývat v kapitolách sekce diskontní míra.V následujícím textu si konečně ukážeme, jak hodnoty z budoucna přepočítávat (eliminovat o náklad cizího a vlastního kapitálu) k dnešní bázi. V případě nákladu vlastního kapitálu, už po několikáté opakuji, jde o náklad obětované příležitosti ve výši očekávaného výnosu našeho vlastního kapitálu. Vzpomeňte na příklad s bankami v předešlé kapitole, kde jsme tuto logiku objasnili. Pokud tedy budeme zjišťovat náklad vlastního kapitálu pro dosazení do WACC, budeme zjišťovat očekávanou míru výnosu vlastních zdrojů (vlastního kapitálu). Přepočet budoucích částek na jejich současnou hodnotu se nazývá diskontování.Diskontování a složené úročeníDiskontováním tedy chápejme proces přepočtu budoucích hodnot peněz v jejich nominálních hodnotách na dnešní, nižší, hodnotu. Jde vlastně o očištění budoucích nominálních částek o výnos, který v sobě mají implicitně zahrnuty vzhledem k dnešnímu dni, ke kterému je vztahujeme.Diskontování je prakticky zrcadlový proces složeného úročení, o němž si povíme v kapitole perpetuita. Nicméně odvození výpočtu současné hodnoty z budoucích částek (tj. diskontování) spojíme pro názornost již nyní s rovnicí výpočtusloženého úročení, která kalkuluje opačně výši budoucí částky na základě očekávaného výnosu (vstupujícího do WACC) z její současné hodnoty.budoucí částka 1 Kč včetně očekávaného výnosu za rok = současná nominální hodnota této 1 Kč * (1 + WACC)

Pokračovat na článek


Odhad velikosti průměrných vážených nákladů kapitálu, výpočet WACC

VK a její průměrné riziko.Možnost takové investice ale téměř určitě nikdy nenastane, takže teoreticky správné je WACC vyšší či nižší rizikovost oproti průměru firmy zohlednit. Rovněž odlišná struktura financování a jiné (inkrementální) náklady požadované investory (tj. bankou nebo námi) při úpravě "průměrného firemního" WACC je teoreticky žádoucí zohlednit.V předchozím textu jsme se problému stanovení v případě nákladů cizího kapitálu již dotkli. Řekli jsme, že pokud bychom si měli na určitý projekt půjčit, náklad tohoto projektu bude úroková sazba, za kterou nám banka peníze na tento projekt poskytne. Pokud vyhodnotí námi předložený záměr pozitivně, může nám peníze poskytnout za stejnýchpodmínek jako úvěry v minulosti. Pokud její oddělení credit-risk managementu shledá vyšší riziko (rizikovější obor, kde se chceme angažovat, vyšší provozní páka atp.) a peníze nám půjčí, bude požadovat vyšší úrokovou sazbu. Z hlediska struktury financování našeho projektu (tj. výše finanční páky), čím bude podíl našeho dluhu vyšší, tím vyšší riziko banka podstupuje a tím bude pro nás obtížnější za jinak nezměněných podmínek úvěr získat, resp. tím vyšší budou stanovené sazby. Stejným způsobem budeme celou situaci hodnotit i my. Vyšší podíl bankovního dluhu (vyšší finanční páka) pro nás představuje vyšší riziko spojené s povinností platit úroky bez ohledu na vývoj našeho hospodaření. Rovněž případná vyšší provozní páka nebo rizikovější sféra, kam investujeme, zvyšuje naše riziko podnikání. Takže i naše požadovaná výnosová míra (resp. náklad vlastního kapitálu) bude v případě takové investice vyšší oproti "firemním" hodnotám v rámci WACC.Tyto nové hodnoty nákladů obou složek kapitálu spolu s jejich vzájemným poměrem na financování investice zakomponujeme do "průměrného firemního" WACC a jeho upravenou hodnotu použijeme k jejímu diskontování.Stabilní cílová strukturaTeoreticky lze omezit riziko spojené s finanční pákou (strukturou financování) tak, že budeme zachovávat při financování našich investic stejnou strukturu, jako jsou financována naše firemní aktiva. K tomu ale bude třeba zajistit potřebnou výši zisku, který by byl v dané proporci s novými úvěry v rámci jednotlivých investic reinvestován nebo zvýšení vlastního kapitálu vkladem každého z nás. Pokud jsou naše zisky dostatečné, můžeme z nich stejnou proporcí k novým úvěrům hradit jednotlivé investiční projekty, takže poměr cizích zdrojů (úvěrů) bude sice růst, ale proporčně s našimi vlastními zdroji financování (vlastním kapitálem). To zajistí zachování stejného poměru financování jednotlivých investic a aktiv ve firmě. Jaký to může mít efekt? Banky uvidí, že se nemění stupeň našeho zadlužení a riziko tak pro ně v tomto ohledu neroste. To bude mít vliv na nulovou nebo případně jen malou změnu nové úrokové sazby. Rovněž pro nás stejná finanční páka neznamená nárůst rizika a tudíž ani my, vlastníci firem, nepromítáme zvýšené riziko spojené se změnou struktury financování do vyššího požadovaného výnosu. V celkovém efektu sledování takto stanovené neměnné cílové struktury financovánístabilizuje (přibližuje) diskontní míru dané investice (tj. upravený WACC) hodnotě "firemního" (učebnicového) WACC. Chtěl bych ale zdůraznit, že se bavíme pouze o riziku finanční páky, nikoliv o reálné rizikovosti odvětví, kam investice míří nebo o rizikovosti investice jako takové. Zmiňovaná stabilní cílová struktura financování je řadou teoretiků doporučována i z toho důvodu, že lze teoreticky odhadnout takovou strukturu financování, která bude pro firmy nejlevnější. Navíc, pokud používají jednotnou diskontní sazbu ve formě "firemního" WACC pro všechny typy investic, což je v praxi nejčastější případ, snižují tak potřebu "firemní" WACC přizpůsobit té které investici, jak teorie požaduje. Ve výsledku tak zmírňují nepřesnost hodnocení investice diskontováním neupravenou výší "firemního" WACC namísto požadovaným upraveným WACC. V podmínkách řady malých a začínajících firem je předpoklad udržování stabilní cílově struktury financování zpravidla hůře realizovatelný. Proto z pohledu téže investice při nedodržení stabilní cílové struktury financování (finanční páky) je z hlediska teorie ještě potřebnější přizpůsobit učebnicový "firemní" WACC k diskontování každé jednotlivéinvestice. Jak už bylo několikrát poznamenáno, toto přizpůsobení je subjektivním prvkem hodnoty WACC, nicméně každý vlastník a manažer by se ve svém zájmu o jeho úpravu měl pokusit (a to tím naléhavěji, o co větší investici se jedná). Na druhou stranu je třeba poznamenat, že takové přizpůsobení podle konkrétní investice vyžaduje nezbytnou zkušenost, neboť výše diskontní sazby posuzování investice kriticky ovlivňuje. Takže nepřesnost při úpravě WACC v řádu i jen několika procent může nakonec zvrátit celé naše rozhodnutí. Příklad 1Dejme tomu, že naše firma je financována ve struktuře, kterou uvádí obrázek 1. My jako vlastníci v průměru od našich aktiv, která jsou touto strukturou pasiv financována, požadujeme 18% výnosovou míru (sloupek oček. výnos). Banky a leasingová společnost, které financují zbylých 40% našich aktiv, požadují úrokové sazby v témže sloupku. Celkový "firemní" učebnicový WACC tak při neuvažování daňové sazby činí 13,5%. Předpokládejme dále, že se objevilainvestiční příležitost obvyklé rizikovosti v našem odvětví, na kterou nemáme vlastní zdroje a musíme ji plně krýt novým úvěrem od banky ve výši 200 tis. Kč při 7% úroku. Jakou hodnotu diskontní sazby (upravený WACC) pro tento případ použít?Rovnice 1:Očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu Obrázek 1: "Firemní" učebnicový WACC Obrázek 2: Upravené WACC pro investici Obrázek 2 naznačuje, jak lze pro tento případ teoreticky postupovat při úpravě "firemního" WACC.V prvé řadě přijetím nového úvěru, kterým budeme investici financovat ve 100%, dochází ke změně struktury financování, tj. dojde k vyšší finanční páce. Není splněno doporučení udržovat konstantní cílovou strukturu financování, takže se mění finanční riziko. To se projeví vedle ostatních rizikových faktorů (provozní páka, riziko oboru atd.) v tlaku na vyšší požadovaný výnos jak u banky (nově 7% oproti předchozímu střednědobému úvěru za 6%) tak i u nás. Námi požadovaná výnosová míra tudíž také vzroste ze současných 18% v zadání. Odpověď na kolik vzroste, uvedeme níže.Pokud se ptáte, jak bylo 18% stanoveno, pokusím se to naznačit, neboť ve většině odkazů k ukázkám výpočtu WACC na internetu je její hodnota pouze uvedena. Tím se autoři takových stránek vyhýbají všem komplikacím spojeným s jejím určením. Vyjdeme z rovnice očekávané míry výnosu vlastního kapitálu. Řekněme, že bezriziková (nominální) míra výnosu činí 6% a požadovaná míra výnosu tržního portfolia (průměrné akcie) činí 15%, přičemž koeficient beta (ß) činí v našem odvětví 1,33. (Na internetu lze najít zdroje s průměrnými hodnotami ß pro různá odvětví). Dosazením těchto údajů v rovnici 1 dostaneme oněch 18%.O kolik očekávaná míra výnosu vlastního kapitálu (implicitní náklad obětované příležitosti vlastního kapitálu) vlivem vyšší finanční páky vzroste, to je otázkou. Jeho změna bude vyvolána změnou koeficientu ß. Nikdo vám rigorózně neřekne, jak se její výše, i za předpokladu stejné rizikovosti investice jako je průměr za firmu, v důsledku vyššího zadlužení změní (vzroste). Zde právě figuruje subjektivníprvek, neboť těžko kdo kdy změří a nějak stanoví, o kolik v tomto případě vzroste do budoucna požadovaná míra výnosu vlastníků (v rovnici 1 reprezentovaná růstem ß). V následující kapitole si něco povíme o určitých záchytných bodech, jak diskontní míru (WACC) pro danou investici upravovat.V souladu se zadáním zůstává rizikovost investice v intencích průměrného rizika celé firmy (ostatních aktiv).Proto dochází k růstu pouze na straně finančního rizika a to v důsledku růstu zadlužení ze 40% na 50%. Náš požadovaný výnos tak může v této chvíli dosahovat 21% za předpokladu růstu ß z 1,33 na 1,67% a upravený WACC následně vzroste na 13,9% (obrázek 2). Znovu bych chtěl zdůraznit, že vyšší hodnota očekávaného výnosu vlastního kapitálu (21%) bude vždy zatížena subjektivním odhadem. Na příkladu 1 jsem se pokusil pouze velice zjednodušeně znázornit, k čemu při přizpůsobení "firemního" WACC teoreticky dochází a jak ve výsledku tyto procesy ovlivňují celkovou upravenou hodnotu WACC pro danou investici. V praxi, pokud vůbec někdo přizpůsobuje velikost WACC výrazně odlišným investicím co do míry rizika nebo jejich rozsahu, vychází ze své zkušenosti a citu.

Pokračovat na článek


Časová hodnota peněz - převod peněz na jednotnou časovou bázi

Vítejte na palubě. Čeká nás první ponor v časové hodnotě peněz. A nyní již více do hloubky! Připraveni? Předpokládejme, že jsme od onoho dobrodince z předchozí kapitoly skutečně získali onu tisícikorunu okamžitě. Jaká je její současná hodnota? Současná hodnota tisícikoruny k dnešnímu dni bez ohledu na to, zda je "dnešek" 1. ledna nebo třeba 30.července, je její nominální částka, tedy tisíc korun. Pod pojmem nominální částka chápejme stanovenou hodnotu každé bankovky, která je na ní uvedena.Současná hodnota je značně relativní pojem, stejně tak jako slovo "dnes" je relativní. Každý den lze někdy označit slovem "dnes". Stejně tak současná (dnešní) hodnota je vztažena k dnešnímu dni. Většinou vše nejen ve financích je vztahováno k tomuto relativnímu "dnešku". Proto i naše finanční analýzy budeme k němu vztahovat. Pokud bych něco finančně hodnotil v době, kdy tyto řádky píši a kalkuloval bych s tisícikorunou v době, kdy vy tyto řádky čtete, přepočetl bych tuto tisícikorunu z vaší současnosti (pro mě budoucnost) na mou současnou hodnotu, tj. ke dni vzniku těchto řádků, a to v nižší částce. Toto se snažím zachytit v obr. 1. Takto přepočtená hodnota (v tomto případě jsem si vymyslel 900,-) k mnou zvolené časové bázi dne psaní těchto stránek (červený puntík) je už připravena z mého pohledu k srovnávání a finančním propočtům.Naopak pokud byste se pustili vy do nějaké finanční analýzy v den, kdy tyto řádky čtete, objevila by se vám v nich hodnota té samé tisícikoruny v plné výši. Vaše výpočty jsou vztaženy k vaší současnosti, takže použijete tisíc korun - v plné (nominální) hodnotě. Jen v tento moment vnímáte nominální hodnotu tisíce korun stejně i subjektivně, protože ji máte právě v tuto chvíli k dispozici a můžete s ní nakládat podle libosti. Jakákoliv částka kdykoliv později od vaší "současnosti" by musela být přepočtena stejným způsobem, jak jsem přepočetl tisícovku já v obr. 1. Modrá šipka v následujícím obrázku 2 potom ukazuje tento váš přepočet. To, proč při přepočtu z budoucnosti k dnešku dochází k snižování hodnoty peněz, objasníme později. Tolik prozatím k pojmu relativity času ve financích a jejího vlivu na časovou hodnotu peněz a naprosté nezbytnosti přepočítat jakékoliv budoucí částky k tomuto jednotnému okamžiku.Nyní obraťme pozornost k tomu, jak tedy různé částky v různých obdobích mezi sebou srovnávat. Pamatujte si, že kdykoliv budete něco finančně hodnotit, něco analyzovat, nikdy nesmíte sčítat nebo odčítat částky různých období mezi sebou bez přepočtu všech těchto finančních částek k jednomu zvolenému období, neboli ke stejné časové bázi. (Tu též zmiňuji v kapitole o riziku.) Teprve poté, co přepočítáme každou částku z jakéhokoliv jiného období k této zvolené časové bázi, teprve potom je finančně správné takové přepočtené hodnoty srovnávat, sčítat je mezi sebou a odčítat! Co máte chápat pod pojmem stejný časový okamžik (resp. báze)? Je to jakýkoliv vámi libovolně zvolený časový okamžik, nejčastěji to bývá "dnešek", tj. den, ke kterému něco analyzujete.Z mého pohledu je to okamžik, ke kterému píši tyto stránky. Vztahuji (přepočítávám) k němu jak jakoukoliv částku z doby, kdy vy čtete tyto stránky (obr. 1), tak jakékoliv částky z doby pozdější (obr. 2). Z vašeho pohledu je to v tomto případě vaše současnost (modrý puntík) a k ní zpětně přepočítáváte jakékoliv budoucí částky (modrá šipka). Shrneme výše uvedené. Z finančního pohledu není správné matematicky srovnávat absolutní hodnoty 1000 Kč, které vydělám nebo utratím až v budoucnu a 1000 Kč, které vydělám nebo utratím dnes. Jak je tedy srovnávat? Znovu zopakuji, je nezbytné zvolit určitý časový okamžik, nejčastěji "dnešek" a k němu všechny peněžní částky v budoucnu vztáhnout, tj. přepočítat! Při přepočtu z budoucnosti do současnosti bude docházet k snižování hodnoty budoucích částek a naopak. Při přepočtu dnešních částek nebo "dřívějších" částek ke zvolenému momentu v budoucnu bude docházet k růstu jejich hodnoty.Proč při přepočtu na současnou časovou bázi (k dnešku) dochází k snižování budoucí hodnoty peněz?Nyní konečně k vysvětlení, proč oním zdůrazňovaným přepočtem veškerých částek, které získáme nebo zaplatíme v budoucnu, dostáváme nižší částky. Samotný vzorec výpočtu zatím odložíme na později. Tuto část zahájím otázkou na vás. Kdyby vám onen podivínský dobrodinec nabídl jinou variantu a to buď tisíc korun hned, nebo tisíc a jedno sto korun příští rok, co byste si vybrali? Ano, máte pravdu, tyto informace nestačí. Jak si zvykneme v budoucnu v rámci tvorby business cases, všechno je potřeba srovnávat, vztahovat k jiné alternativě podobně jako vztahovat hodnotu peněz k jednotnému okamžiku. Nevíte dosud, co by pro vás bylo výhodnější, protože nemáte možnost srovnávat výnos varianty, kdy byste zvolili tisíc korun dnes s jejich okamžitou investicí právě na jeden rok a jeho druhou nabídku 1100 Kč přesně za rok. Dokud vám tedy neprozradím, kolik můžete vydělat během roku, pokud byste přijali 1000 Kč už dnes, máte k dispozici sice dvě hodnoty v korunách (1000 Kč okamžitě a 1100 Kč za rok), ale každou v jiný časový okamžik bez možnosti srovnat jejich výši ke společnému okamžiku. Takže když vám prozradím, že jediným způsobem, jak investovat peníze je pro tento případ investice v bance a ta vám za rok z tisícikoruny připíše čistý úrok ve výši 100 Kč, už budete mnohem moudřejší. Můžete provést srovnání dvou peněžních částek ke stejnému časovému okamžiku, jak jsem vás k tomu nabádal. Je jedno, pokud přepočítáte (vztáhnete) 1100 Kč nabízených až příští rok k dnešnímu dni, nebo naopak dnes nabízených 1000 Kč k okamžiku přesně za rok. Jak jsem výše naznačil, to není důležité a obojí je z finančního pohledu v pořádku. Volba jednotné časové báze pro srovnání je plně ve vašich rukou. Obě vám zajistí jednotnou bázi, kterou můžete správně finančně analyzovat.Srovnejme tedy nejdříve obě varianty k jednotné bázi za 1 rok, kdy nám onen dobrák nabízí 1100 Kč. Takže nabídka zní 1100 Kč přesně za rok na straně jedné nebo 1000 Kč okamžitě plus roční výnos v bance ve výši 100 Kč z této tisícikoruny. Vidíme, že obě varianty jsou v tomto případě pro nás stejně výhodné. Analogicky bychom stejně tak mohli zvolit za srovnávací bázi dnešní den. Pak bychom uvažovali tak, že pokud dostanu u banky za rok čistý výnos 100 Kč, který od budoucí částky 1100 Kč odečtu, mohu srovnávat současných 1000 Kč a budoucích 1100 Kč po odečtení tohoto úroku 100 Kč. Všimněte si a zapamatujte, že jakákoliv budoucí částka již v sobě nějaký potenciální výnos (úrok) vždy implicitně obsahuje! Je to tak? Musí, protože je to částka v budoucnu a pokud jí mám srovnávat s částkou dnes, která do budoucna přinese nějaký výnos, tak i tato částka v budoucnu (za 1 rok) již tento výnos v sobě má. Konkrétně v tomto případě jsme jej vypočetli na 10%. I tímto způsobem docházíme k rovnosti obou variant, ačkoliv se od první varianty srovnání v budoucnosti liší v absolutní částce (1100 Kč při převodu na stejnou bázi příští rok vs. 1000 Kč při převodu k dnešku). Rozdíl je právě onen úrok (nebo jakýkoliv očekávaný výnos), který budoucí částka již v sobě obsahuje, kdežto současná nikoli. V obou případech se však obě varianty rovnají, takže nám bude jedno, pokud dostaneme 1000 Kč dnes nebo 1100 Kč až za rok.Z dosud uvedeného tedy můžeme odvodit, že důvodem poklesu hodnoty budoucích částek při přepočtu k současnosti je skutečnost, že budoucí částky v sobě implicitně obsahují výnos, který současné částky ještě neobsahují. Současné peníze ale mají potenciál do budoucna určitý výnos vydělat. Současnou částku totiž můžeme investovat a určitý výnos dosáhnout též. Proto při převodu z budoucnosti tyto implicitní výnosy z budoucích částek vylučujeme, což vede obecně k poklesu jejich hodnoty vyjádřené k současné bázi. Naopak, pokud zvolíme bázi srovnání někdy v budoucnu, při přepočtu částek před tímto datem k tomuto (pozdějšímu) datu tento potenciální výnos přičítáme. Obrázek 3 se snaží uvedené prezentovat graficky.Až budete umět vypočítat hodnotu současnou a budoucí, bude záležet na vás, jakou časovou bázi si pro srovnání zvolíte. Řečeno srozumitelněji, bude na vás, jestli budete přepočítávat hodnotu peněz k dnešnímu dni nebo k některému dni v budoucnu. Podstatné však bude, abyste každý finanční údaj k tomuto okamžiku přepočítali! Abyste získali větší jistotu, že správně rozumíte tomu, o čem zde ze široka píši, nastal čas na následující příklad. Při jeho řešení vám může pomoci obrázek 3.Příklad 1Příští rok budete moci disponovat svými penězi ze stavebního spoření ve výši 200 tis. Kč. Již dnes máte kromě toho na účtu 120 tis. Kč. Za tři roky si chcete koupit auto za 335 tis. Kč. Budete na to se současnými zdroji mít? Jak lze při hledání řešení postupovat z hlediska stanovení stejné časové báze pro správný výpočet?Tak jak je tento příklad zadán, nelze na první položenou otázku jednoznačně odpovědět. Chybí nám údaj týkající se výše výnosů v průběhu oněch tří let, po kterých si chceme koupit auto. Dříve však, než budeme něco počítat a učit se pár jednoduchých vzorečků, které použijeme, je důležitější vědět, který z nich použít. Proto nejprve věnujeme nějaký čas pochopení problematiky převodu peněz na jednotnou bázi. Na to se ostatně ptá druhá část otázky. Ze zadání plyne, že máme k dispozici tři částky, z nichž se každá ale vztahuje k jinému časovému okamžiku. Částkou na účtu ve výši 120 tis. můžeme disponovat okamžitě, její současná hodnota je tudíž 120 tis. Kč. Částku ze stavebního spoření však k dispozici ještě nemáme. Budeme ji mít k dispozici až v budoucnu, takže z hlediska dnešního pohledu jde o budoucí hodnotu. Stejně tak i částka, kterou budeme muset zaplatit za nové auto, není současnou hodnotou, ale budoucí hodnotou. Současně je důležité upozornit, že na obě částky v budoucnu, tj. 200 tis. a 335 tis. také musíme pohlížet odděleně, poněvadž každá se vztahuje k jiné budoucnosti. 200 tis. ze stavebního spoření k budoucnosti za rok, kdežto částka kupní ceny 335 tis. Kč se vztahuje k časovému okamžiku až za tři roky. Pokud tedy máme udělat nějaký smysluplný finanční úsudek, musíme všechny částky přepočítat k jednomu, stejnému, časovému okamžiku. Varianty jsou tři. První varianta: můžeme přepočítat 200 tis. Kč a 335 tis. Kč k dnešnímu časovému okamžiku (120 tis. Kč na účtu pak již přepočítávat nemusíme, protože jimi již dnes disponujeme a jejich dnešní hodnota je prostě oněch 120 tis. Kč). V takovém případě si zkuste cvičně zodpovědět otázku, co se s hodnotami 200 tis a 335 tis. Kč, které do hry vstupují až v budoucnu, bude dít. Zda se při přepočtu z budoucnosti k dnešnímu dni budou snižovat nebo zvyšovat. Můžete odpovědět snad již mechanicky, že se obě částky při přepočtu z budoucnosti na současnou hodnotu budou snižovat, důležité ale je, aby vám to též bylo jasné, proč. Budoucích 200 tis. Kč teprve v budoucnu (příští rok) dostaneme. V nich je započten i výnos od letoška do příštího roku. K dnešnímu okamžiku tak na stavebním spoření máme méně kromě pravidelných plateb právě i o tento výnos získaný za dobu do příštího roku.Druhá možnost: můžeme zvolit jako výchozí časovou bázi pro srovnání druhý rok, kdy budeme mít k dispozici právě oněch 200 tis. Kč ze stavebního spoření. V tomto případě by došlo v případě 120 tis. Kč dnešní částky na účtu k přepočtu v tom smyslu, že by její hodnota k příštímu roce byla vyšší. Důvodem je fakt, že tato částka bude příští rok vyšší o očekávaný úrok (výnos). Přepočítáváme tak vlastně současnou hodnotu 120 tis. Kč na její budoucí hodnotu příští rok. Tím dosáhneme finanční srovnatelnosti našich úspor, tj. peněz na účtu a peněz ze stavebního spoření ke stejnému okamžiku v příštím roce. Dále z poskytnutých údajů v zadání můžeme říci, že budoucí hodnota našich úspor příští rok bude činit:hodnota našich financí příští rok = částka na účtu (120 tis. Kč) + úrok z částky na účtu + částka ze stavebního spoření (200 tis. Kč)Tím jsme srovnali obě částky na stejnou časovou bázi k příštímu roku a jejich součet je nyní finančně správný, nicméně nelze učinit jakékoliv správné srovnání těchto našich finančních zdrojů vyjádřených v hodnotě k příštímu roku s kupní cenou auta, jejíž budoucí hodnota je vyjádřena v hodnotě 335 tis. Kč ale až za tři roky! I zde je potřeba vztáhnout (upravit) částku potřebnou k nákupu auta za tři roky na její hodnotu příští rok (neboť v této variantě srovnáváme všechny částky právě v cenách příštího roku). Znovu tentýž dotaz z mé strany na vás. Bude kupní cena auta ve výši 335 tis. Kč za tři roky převedená na hodnotu příštího roku vyšší nebo nižší? Stejně jako v předchozí variantě bude nižší a to z úplně stejných důvodů. Podíváme-li se na věc z druhé strany, potřebujeme mít za rok takovou částku, aby její uložení do banky přineslo takový úrok, že při jeho přičtení k hotovosti, kterou budeme mít příští rok, dosáhneme přesně kupní ceny 335 tis. Kč. Jinými slovy, od kupní ceny 335 tis. Kč může být odečten právě tento úrok za období od příštího roku do tří let a takovou částku musíme mít příští rok k dispozici, abychom na auto měli. (Zní to v jazyce českém dosti nesrozumitelně, ale zkuste to rozšmodrchat. Každé pochopení a vhled do problému z vás dělá většího experta, který časové hodnotě peněz skutečně rozumí.) Proto dochází ke snížení 335 tis. Kč ze "vzdálenější budoucnosti" při přepočtu na "bližší budoucnost", tj. pokud jsme určili jako srovnatelnou časovou bázi hodnoty na úrovni příštího roku. Teprve nyní, když máme všechny tři částky z různých časových období převedeny k témuž zvolenému období (v této variantě k příštímu roku), můžeme smysluplně srovnávat, zda na auto mít budeme nebo nikoliv. I v této variantě dostaneme za předpokladu potřebných údajů stejnou odpověď jako ve variantě první.V úvahu pochopitelně připadá i třetí varianta a tou je srovnání všech částek na úrovni hodnoty za tři roky, kdy budeme auto kupovat. V takovém případě se nemusíme starat o částku 335 tis. Kč, neboť její, z hlediska dneška budoucí (v té době ale současná), hodnota za tři roky je dána ve výši 335 tis. Kč. Upravovat (převádět na hodnotu za tři roky) tedy budeme dnešní částku na účtu a budoucí částku ze stavebního spoření, kterou budeme mít k dispozici příští rok. A znovu stejná otázka, jakým směrem se budou hodnoty 120 tis. a 200 tis. Kč při přepočtu na úroveň za tři roky měnit? Budou u obou vyšší nebo nižší? Anebo dokonce bude jedna z obou vyšší a druhá bude nižší?Správně, budou vyšší. Proč? Protože dnešní hodnota na účtu ve výši 120 tis. Kč má potenciál přinést během následujících třech let do doby koupě auta určitý výnos. Totéž platí pro částku ze stavebního spoření, kterou budeme mít příští rok k dispozici a můžeme jí na následující dva roky také investovat. Proto z tohoto pohledu dochází k růstu dnešní hodnoty na účtu (120 tis.) i hodnoty ze stavebního spoření (200 tis.) při přepočtu na stejnou bázi za 3 roky.Srovnáním navýšených částek 120 tis. Kč a 200 tis. Kč o připsaný úrok za příslušnou dobu s 335 tis. Kč pak zjistíme, zda na auto budeme mít nebo nikoliv. Nebo můžeme udělat ještě proaktivně o jeden krok navíc a vztáhnout tyto hodnoty zpět k dnešnímu dni jako ve variantě jedna. Co tím myslím? Zohlednit onu pro nás nižší hodnotu všech těchto částek k dnešnímu dni (na obrázku 3 tomu odpovídá spodní šipka z prava do leva). A dostáváme se k dalšímu důležitému pojmu a tím je diskontování a diskontní míra. Ačkoliv si možná hrůzou už trháte vlasy nebo pokud jich už také moc nemáte tak aspoň obočí nad dalším cizím pojmem, není třeba žádné paniky. Diskontování jsme vlastně už probrali, jen jsme mu teď dali odborný název. Jde zkrátka jen o přepočet budoucích částek na současnou hodnotu. S diskontováním se prvně vzájemně představíme v pozdější kapitole této sekce a pak už se s ním nerozloučíme. :-)

Pokračovat na článek


Náklady vlastního kapitálu, tržní riziková přirážka, tržní riziková prémie, bezriziková výnosová míra

Co už víme?V poslední kapitole předchozí sekce věnované riziku jsme představili koeficient beta, který poměřuje volatilitu výnosů daného cenného papíru oproti vývoji výnosů tržního portfolia.Beta je vztažena pouze k tržnímu riziku, to je té části, kterou nelze dále eliminovat tvorbou portfolia. Každý racionálně jednající investor tak má možnost diverzifikace a jediným relevantním rizikem je pro něj právě riziko tržní.Pokusím se tedy naznačit jeden ze způsobů, jak finanční teorie řeší problematiku určení očekávaného výnosu vlastního kapitálu (vlastníků společností), což je v rámci stanovenívýše diskontní míry velmi problematická položka.V sekci věnované riziku jsme také v kapitole riziková prémie představili pojem rizikové prémie a co pod ní chápat. V této kapitole tedy spojíme koncept koeficientu beta a rizikové prémie, abychom ukázali,jak ve finanční teorii odhadnout požadovanou míru výnosů vlastníků společností ve spojitosti s výší rizika, které nesou, tj. tržní riziko.Tržní riziková přirážka při určení požadované míry výnosu vlastníků firmyPokud se podíváme na výnosovou míru tržního portfolia (celého trhu) např. za minulý rok, tento údaj nám řekne, kolik v průměru investoři na burze vydělali. Takový výnos již v sobě obsahuje (opět zprůměrovaně) jejich požadovanou výnosnost a to napříč všemi firmami ze všech odvětví a oborů, které jsou na burze obchodovány.V podstatě tak máme první velice hrubý benchmark (odrazový můstek pro odhad naší požadované výnosové míry).Pro názornost, pokud jde o výpočet výnosové míry, pokud jsme loni koupili akcii za 100 Kč, dostali jsme koncem roku dividendu ve výši 10 Kč, přičemž současná cena této akcie na burze je 120 Kč, naše míra výnosu činí (120 Kč + 10 Kč)/100 Kč, tj. 30%.Tržní riziková přirážka se ve financích chápe jako rozdíl mezi výnosovou mírou celého trhu (burzy) a investice, která je téměř bez rizika. Za ní je obvykle považován nákup státních pokladničních poukázek v USA nebo státních dluhopisů. Pochopitelně riziko bankrotu celého státu existuje, dokonce v době, kdy tyto stránky vznikaly,toto riziko bylo značné v případě Řecka, kterému musela pomoci celá EU! Pak asi takový cenný papír vydaný státem v podobné situaci může být mnohem rizikovější než například investice do blue-chipů v USA. Nicméně excesy podobného typu nebývají časté a v případě ekonomických supervelmocí, jako USA rozhodně stále jsou, lze jejich státní cenné papíry skutečně vnímat za relativně bezpečné s minimálním rizikem, že požadovaný výnos nedostaneme.Tržní riziková přirážka představuje prémii, kterou v průměru investoři na burze požadují, když nesou toto průměrné tržní riziko. A jak už jsme v dřívějších kapitolách uvedli, vždy bude její výše záviset na "zprůměrované" subjektivní averzi všech investorů na burze napříč všemi odvětvími a obory.Pokud tedy bude výnosová míra vydaných státních cenných papírů, která, jak jsme řekli, představuje ve finanční teorii bezrizikovou míru výnosu, činit 4% a požadovaná (očekávaná) míra výnosu na trhu (tržního portfolia) činí 9%, potom je riziková prémie rovna 5%. Je ale třeba férově uvést, že je velice těžké určit očekávanou míru výnosu tržního portfolia, nebo chcete-li v kapitole o koeficientu beta zmiňované "průměrné" akcie. Jak to kdo má kde zjistit? Nikdo asi neobchází milióny investorů s dotazníkem, jakou míru výnosu v dalším roce od svých akcií očekávají, aby to potom nějak zprůměroval! Jde zkrátka o finanční teorii a snahu najít vodítko k tomu, co se na finančních trzích v praxi skutečně děje. Nicméně podle určitých empirických studií provedených v USA na vývoji výnosových měr státních pokladničních poukázek (reprezentující bezrizikový výnos) a výnosových měr burzovního indexu S&P; 400 Industrial Stocks (výnosová míra tržního portfolia) v průběhu minulých 20 let se tato riziková prémie pohybovala v rozmezí 4% - 8%.Víme už tedy, jak pohlížet na rizikovou prémii z hlediska celého tržního portfolia a asi už i tušíte, jak tento pohled upřesnit z pohledu té které akcie, pakliže známe její koeficient beta. Nyní již, doufám, nebude pochopení následující rovnice pro nikoho činit vážnější problémy.Rovnice 1: Požadovaná výnosová míra akcie i Bezriziková výnosová míra je míra, kterou lze každým z nás dosáhnout tak, že si zkrátka takové aktivum (zpravidla státní dluhopis nebo lépe průměr výnosových měr několika obdobných státních dluhopisů) koupíme a ten nám garantuje stanovený výnos. Riziko je zde velice nízké, až nulové. Investoři na burze ale navíc požadují v důsledku jejich zmiňovaného vyššího rizika jakožto vlastníků takových společností vyšší výnosovou míru. Ta bude ovlivňována mírou volatility pohybu výnosové míry jejich akcie vůči takovým změnám tržního portfolia, resp.("průměrné" akcie). Čím bude volatilita dané akcie vzhledem k vývoji průměrné výnosové míry celého trhu vyšší (vyšší beta), tím vyšší ponesou riziko a tím vyšší budou vyžadovat tržní rizikovou prémii a opačně.Požadovaná výnosová míra vlastního kapitálu a její stanovení v praxiCo se týká určení bezrizikové výnosové míry (k),odborné publikace doporučují pro její odhad použít pokud možno více státních dluhopisů se splatností 5 - 10 let. Zdroj těchto dat může být Patria Finance. Lze však použít i vládní dluhopisy USA, kde bude k dispozici více dat a rovněž více typů dluhopisů pro lepší odhad bezrizikové míry výnosu. Pak by bylo ovšem teoreticky správně přepočítat bezrizikovou výnosovou míruamerických státních pokladničních poukázek nebo dluhopisů na podmínky České republiky. Je pravděpodobné, že riziko státního bankrotu nebo nesplacení českých státních dluhopisů bude vyšší než v případě dluhopisů USA. Zohlednit tento předpoklad lze pomocí metod přizpůsobení podle ratingu České republiky, ale tato problematika je již nad rámec abecedy účetnictví.

Pokračovat na článek


Diskontní míra

Úvod do sekce diskontní míra Diskontní míra ovlivňuje výši současné hodnoty budoucích peněz, to již víme. Čím bude vyšší (v důsledku výše rizika a naší averze k němu, očekávané inflace, prémie za likviditu atd. v kapitole náklady peněz (kapitálu)), tím nižší bude hodnota budoucích peněžních toků. Pokud budeme později posuzovat možné investice,budou naše závěry kromě výše odhadovaných očekávaných budoucích částek kriticky závislé rovněž na výši diskontní sazby! Proto je problematika jejího stanovení velice důležitá. Současně ale teorie kolem její determinace není nikterak jednoduchá a troufám si říci,že v mnoha ohledech stojí na dosti tenkém ledě co do faktického a prakticky realizovatelného určení její výše. V praxi velkých firem je proto její výše (konkrétně průměrných vážených nákladů kapitálu) zpravidla odhadována z mé zkušenosti nejčastěji v rozmezí 10% - 15%. S řadou obtíží se finančníci musí potýkat, pokud mají určit očekávanou výnosovou míru vlastníků (vlastního kapitálu), ale i váhy cizího a vlastního kapitálu v rámci výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). V minulé kapitole jsme naznačili, že cestou jak se poprat s tímto problémem je využít data z kapitálových trhů (burzy). Na ní se můžeme pokusit nalézt některé informace, které potom lze využít v případě lokálních firem pro odhad požadované míry výnosu jejich vlastníků.Asi se divíte, proč s tím zdržuji, protože většina z vás, jakožto výhradních vlastníků nebo i spoluvlastníků jste právě ti, okolo kterých problém jejího určení v případě velkých firem vzniká. Tam mohou být tisíce vlastníků - akcionářů. Ale pokud vlastníte sami svou firmu, jste to přece vy, vlastníci, kteří máte představu (nebo si můžete stanovit), jakou přibližnou očekávanou míru výnosu vašeho vlastního kapitálu, kterou při svém podnikání požadujete! Proč tedy nějaké průtahy s teorií o finančních trzích, koeficientem beta a v následujících kapitolách třeba tržní rizikovou přirážkou? Míru požadovaného výnosu vlastního kapitálu zkrátka určujete v případě vaší firmy přímo vy sami! Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míryNa jedné straně máte pravdu, na druhé straně vaše očekávání musí být v rámci na trhu obvyklých očekávaných výnosových měr. Pokud by vaše požadované míry výnosu byly extrémně vysoké, nenalezli byste asi mnoho vhodných investičních příležitostí pro růst vaší firmy.Své zisky byste vybírali a nereinvestovali a vaše firma by nerostla, (možná k vaší velké škodě). Pokud by naopak byla vaše požadovaná výnosová míra mnohem nižší, než je obvyklé v případě vlastníků firem na trhu, opět by to nebylo v pořádku. Konkurence, dosahující vyšších výnosových měr, by vás zřejmě časem převálcovala a pokud ne, ošidili byste se o možný vyšší výnos, který by bylo bývalo možno dosáhnout. Navíc, aby situace nebyla tak jednoduchá ani u vás (co do určování vámi očekávané výnosové míry, oproti investorům na burze pokud sami ještě neinvestujete do jiných firem), ponesete oproti nim vyšší riziko. Z minulé kapitoly asi tušíte, že půjde o diverzifikovatelné riziko,protože pokud se plně věnujete pouze své firmě a nemáte svá aktiva investována i v jiných firmách, nediverzifikujete. Vaše riziko a tudíž i požadovaná výnosová míra vlastního kapitálu bude nutně vyšší! Diskontní míra pro naše analýzy není dogmaChtěl bych hned v úvodu vám všem sdělit, že ač hraje diskontní sazba tak důležitou roli při přepočtu peněz k jednotné časové bázi, neexistuje jednotný a jediný správný způsob, jak její výši určit. Existují určité finanční modely (např. nejfrekventovanější model CAPM), jak její výši určit, nebo spíše odhadnout a požadavky, co by mělo být při jejích výpočtech dodržováno. Přesto ani ony nás k jedinému správnému výsledku co do její výše nepřivedou.Buďte si tedy vědomi skutečnosti, že ať už vám provede výpočet diskontní míry pro váš konkrétní případ seberenomovanější firma, vždy bude její hodnota více či méně subjektivně ovlivněna tím, kdo ji pro vás odhaduje! Tím nechci říci, že tedy nemá smysl se o její odhad jakkoli pokoušet! To rozhodně smysl má! Jen chci, abyste si byli vědomi této skutečnosti a nevzhlíželik diskontní sazbě jako k nějakému dogmatu, které, vypočítáno nějakou specializovanou firmou, je zcela objektivní a správné. Důvodem je všudypřítomný subjektivní prvek, který se vinul jako červená nit kapitolami v sekci časová hodnota peněz. Cokoliv subjektivního lze (pokud vůbec) velice těžko zobecňovat a objektivně kvantifikovat, jak se o to pokouší diskontní míra. Pokud budete sebelepšími finančními experty a budete natolik odvážní, abyste výpočet diskontní sazby v konkrétním případě veřejně prezentovali, stanete se vždy terčem výhrad a polemik ostatních finančních specialistů.Proto přijměte konečně moji omluvu za to, že jsem vám dosud nedal jednoznačný návod, jak se vypořádat s výší očekávaného výnosu vlastního kapitálu, což je druhá strana mince nákladů vlastního kapitálu vstupujících do výpočtu WACC. Tento očekávaný výnos vlastního kapitálu vstupuje do WACC jako náklad obětované příležitosti, kterým budeme poměřovat naše investice.Co v sekci diskontní míra můžete očekávat a co nikolivProblematika určení diskontní míry (WACC) je opravdu dosti komplikovaná a její vysvětlování na řadě teoretických modelů, jejich předpokladů a nedostatků naleznete v tlustých učebnicích financí. Hádám, nic pro nás. Nenaleznete zde ani návod, jak diskontní míru (WACC) pro vaše potřeby nějak rigorózněji spočítat, neboť nemáme potřebné penzum teoretických znalostí a i protože,jak jsem uvedl výše, kalkulace diskontní sazby nemá jediný správný postup a tedy ani výsledek pro ten který případ. Na druhou stranu, vždy bude potřeba námi odhadnuté náklady vlastního kapitálu (tj. jeho očekávaný výnos) ukotvit k obvyklým úrovním na trhu s odkazem na odstavec výše pod názvem Rizika spojená s excesy požadované míry výnosu vlastního kapitálu i celé diskontní míry.S čím se tedy v této sekci vůbec setkáte a k čemu je tedy pro naší praxi dobrá? Bude to opravdu jen úvod do několika málo oblastí, které by vám mohly alespoň částečně naznačit problematiku spojenou s určováním diskontní sazby (primárně WACC). Budeme s našimi znalostmi na velice tenkém ledě a v hloubce tohoto problému bychom se s nimi opravdu utopili... A těchto několik témat - naprostých základůz oblasti věnované diskontní míře prověříme z hlediska aplikovatelnosti v našich podmínkách (malé firmy, které nejsou obchodovány na burze a jejichž tržní cenu tudíž neznáme). I to by vám mohlo pomoci udělat si základní představu o diskontní sazbě, tentokrát z opačného úhlu. Současně se pokusím nastínit i některé záchytné body, podle nichž byste mohli alespoň velice zhruba diskontní míru pro vaši firmu nebo investici odhadnout. Mějte ale neustále na paměti, že vždy bude potřeba tento odhad posoudit v kontextu s trhem a odvětvím (i třeba s daty ze zahraničí při zohlednění specifik a rozdílů vysvětlujících případné větší rozdíly).

Pokračovat na článek


Rozvaha, bilance, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Peníze a likvidita Položka peníze, která kromě hotovosti obsahuje veškeré prostředky na bankovních účtech, ceniny atp. je v prezentovaném modelu reziduální veličinou. Její výši v každém roce určuje celkové cash flow z provozní, finanční a investiční činnosti, tzv. FCFE, které zvyšuje (je-li kladné) nebo snižuje (je-li záporné) hodnotu této položky z předchozího roku. Problematiky cash flow jsme se dotkli v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. Pro pochopení logiky výpočtu bude nejlepší, když si projdete zdrojový soubor v Excelu.Ačkoliv se jedná o reziduální hodnotu (tzn. její výše je výsledkem zpracovaných dat z výsledovky a bilance v rámci výpočtu celkového cash flow), nejprve jsem si její budoucí hodnoty ve vazbě na likviditu a tempo růstu tržeb zhruba nastínil. Důvodem bylo zabránění větších výkyvů v jejím vývoji a především první odhad budoucích potřeb dlouhodobých úvěrů. Jde totiž o to, že je potřeba doplnit chybějící střípek velikosti úvěrů tak, abychom dostali peníze, jakožto reziduální hodnotu celého modelu, právě v těchto přibližných intencích. Vyšel jsem tedy z 20 000 tis. Kč v aktuálním roce vzhledem k dosaženým tržbám a zjistil jsem tak jejich vzájemný poměr. Vycházím ze zjištění, že tento poměr likvidních prostředků na účtech, v pokladnách atd. je vzhledem k tržbám optimální a jeho přibližné hodnoty lze do budoucna aplikovat. Pokud tedy mám představu, v jakých intencích by se měly hodnoty této položky zhruba pohybovat (mám nastíněný požadovaný výsledek celkového cash flow), mám i určitý odrazový můstek pro stanovení potřebných zdrojů financování (dlouhodobé úvěry). Pokud jsem zanalyzoval, že vzhledem k velikosti plánovaných tržeb bude žádoucí a rozumné disponovat ke konci roku 1 likvidními prostředky ve výši 23 215 tis. Kč (ve vazbě na plánované tržby), bude při daném nastavení modelu potřeba financovat koncem roku 1 dlouhodobým úvěrem 125 342 tis. Kč. Jak budeme modelovat dlouhodobé úvěry, abychom prostřednictvím splátkových kalendářů dosáhli této částky koncem roku 1, to si ukážeme níže při diskuzi nad dlouhodobými úvěry a jejich reklasifikací na úvěry krátkodobé.Dosud jsme zmínili všechny položky aktiv, a když už jsme u peněz, podívejme se detailněji na acid test a běžnou likviditu. Jestliže by náš plán v této chvíli naznačoval, že z hlediska likvidity se zdá být jeho aktuální verze pro banku neakceptovatelná, museli bychom jej zrevidovat a přepracovat. Pochopitelně k výpočtu obou ukazatelů je potřeba pracovat i s položkami krátkodobých pasív, konkrétně se závazky z obchodního styku, krátkodobými úvěry a časovým rozlišením, kterých se dotkneme teprve následně. Nicméně již tato průběžná kontrola dostatečné likvidity naší firmy v plánovaném obdobínám poskytne užitečné informace, zda jsme na správné cestě při tvorbě celého plánu.Pokud jde o acid test, řekněme, že se nám s velkými problémy nakonec podařilo zjistit jeho obvyklé hodnoty z našeho segmentu trhu. Z naší analýzy plyne, že jeho současná úroveň (cca. 1,299) v aktuálním skončeném roce je uspokojivá, protože na našem trhu se pohybuje v rozmezí 0,9 až 1,4. V důsledku plánované reklamní kampaně a výrazného nárůstu zadlužení na její financování jeho hodnota v následujícím období poklesne pod obvyklou hodnotu na trhu, což je způsobeno vyššími reklasifikovanými krátkodobými dluhy z poskytnutých dlouhodobých úvěrů. Jde o to, že splatná část dlouhodobých dluhů v průběhu následujícího roku se reklasifikuje mezi úvěry krátkodobé, které vstupují ve jmenovateli do výpočtu tohoto ukazatele. Rostoucí jmenovatel je i důvodem toho, proč acid test v průběhu nejbližších let klesá. S postupem doby nicméně dochází k jeho zlepšení primárně v důsledku poklesu finanční páky (krátkodobých reklasifikovaných úvěrů). Ty totiž klesají tak, jak klesá i úroveň dlouhodobých dluhů v našem modelu. K položce reklasifikovaných dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé se vrátíme níže. Co do akcepceptovatelnosti takových hodnot bankou, těžko soudit. Banka může, ale také nemusí, tento pokles likvidity (a pro ní tak rostoucí riziko) akceptovat, to bude záviset případ od případu. Pokud by nastala situace, kdy by banka nebyla s tímto vývojem spokojena, lze argumentovat tak, že existuje onen zmiňovaný "bezpečnostní polštář" v podobě předpokladu výplatního poměru (payout) ve výši 40%. Pokud bychom totiž nevyplatili v roce 2 ze zisku nic (driver payout ratio by nebyl 40% ale 0%) a použili tak tento bezpečnostní polštář, úroveň acid testuby byla na spodní hranici průměru na trhu, (tj. 0,9). Navíc, riziko naší insolvence je dále sníženo tím, že jakožto prodejci zboží každodenní potřeby máme značnou část krátkodobých aktiv ve formě zásob, které by bylo v případě nutnosti možné s určitým diskontem prodat mnohem snáze, než podstatně hůře prodejné zásoby například výrobních podniků. Dostáváme se k ukazateli běžná likvidita, která právě položku zásob obsahuje.O běžné likviditě již víme, že oproti ukazateli acid test obsahuje v čitateli hodnotu zásob. Zjistili jsme že její úroveň se na našem trhu pohybuje někde mezi 2,2 až 1,7. Zmínili jsme při analýze doby obratu zásob, že jejich aktuální výše je ve srovnání s konkurencí zbytečně vysoká a bude rozumné výši zásob snížit (včetně doby obratu pohledávek). Proto i současná hodnota běžné likvidity (2,642) je značně nad úrovní horní hranice na trhu (2,2). Běžná likvidita tak může sloužit jako další určitý argument ke snížení obav banky z naší potenciální insolvence. Existuje totiž šance v případě neočekávaných okolností formou výprodejů části zásob poměrně snadno získat potřebnou likviditu na uspokojení veškerých krátkodobých závazků. Běžná likvidita nám říká, že hodnota našich krátkodobých aktiv je 2,6 krát vyšší než krátkodobých závazků a ve svém dně (v roce 2 na obr. 1) dosáhne úrovně 1,4, což je dle našeho názoru uspokojivá úroveň s ohledem na relativní snadnost prodejů našich zásob. Při analýze poměrových ukazatelů jsme zmínili tzv. finanční trojúhelník. Jde o to, že nelze současně dosahovat nadprůměrných výsledků v oblasti likvidity, jistoty (minimalizace rizika) a současně výnosnosti. Z pohledu vysoké hodnoty běžné likvidity zároveň dosahujeme značné jistoty. Tyto dva faktory jsou splněny. Od třetího vrcholu finančního trojúhelníku, kterým je vysoký výnos, jsme ale vzdáleni. Jde o to, že vysokou běžnou likviditou v krátkodobých aktivech vážeme vlastní nebo cizí kapitál, který nás něco stojí. Oproti firmám s nižší likviditou tak budeme za jinak stejných podmínekdosahovat nižšího výnosu a to proto, protože neseme vyšší náklady kapitálu na tato krátkodobá aktiva zajišťující vyšší likviditu.Závazky (krátkodobé) z obchodních vztahůStejně jako v případě pohledávek a zásob, i tato položka pasív je determinována v našem modelu finančního plánu příslušným driverem doby obratu závazků. Objasnění předpokladů a důvodů jeho vývoje zaznělo v kapitole o řídících proměnných (driverech). S ohledem k výše zmíněné diskuzi nad likviditou by neměl jejich plánovaný vývojznamenat problém.Krátkodobé úvěry (revolvingový účet)V předchozí kapitole věnované úrokům z krátkodobých úvěrů jsme předpokládali, že permanentní průměrná výše našeho čerpání revolvingového úvěru činí 80% poskytnutého limitu. Hodnoty v bilanci tak představují 80% limitu poskytnutého pro každý rok bankou.Krátkodobé úvěry (reklasifikace dlouhodobých úvěrů)Tato položka pasív reprezentuje tu část dlouhodobých úvěrů, které budou splatné podle splátkových kalendářů v průběhu následujícího jednoho roku. Účetně se tato část dlouhodobých dluhů reklasifikuje mezi dluhy krátkodobé, a jelikož jsme si dali práci s detailem všech splátkových kalendářů dlouhodobých dluhů, lze z tohoto modelu určit i reklasifikace částí dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé.Tím se nám podařilo zpřesnit i výše diskutované ukazatele likvidity (konkrétně krátkodobé úvěry). Časové rozlišení (včetně dohadných položek pasívních)Obrázek 4: Plán vývoje časového rozlišení v pasívech bilance Řada modelů pouze použije aktuální výši těchto účtů a do budoucna bez ohledu na růst tržeb i nákladů tuto hodnotu zafixuje na aktuální úrovni. Jde, pravda, v určitém ohledu o konzervativnější přístup, neboť je menší část budoucího růstu aktiv financována touto fixní položkou oproti situaci, kdy plánujeme její růst. Míním tím to, že pokud se aktiva v bilanci rovnají pasívům, potom s růstem aktiv v budoucnu bude při zafixované úrovni pasívní položky časového rozlišení potřeba více úvěrů nebo vlastního kapitálu (při konstantních zbylých položkách pasív) než v situaci, kdy tato položka bude také růst. Při nezměněných zdrojích financování (vlastních i cizích) bude varianta s konstantní úrovní této položky generovat nižší celkové cash flow v důsledku rychleji rostoucího pracovního kapitálu. Osobně si myslím, že zafixovaná úroveň časového rozlišení a dohadných položek je sice přístup opatrnější a zjednodušující, nicméně jeho zreálnění v podobě určité vazby např. na vývoj variabilních nákladů nebude při modelování žádným problémem. Je, myslím, zřejmé, že s růstem výstupu bude s vysokou pravděpodobností růst i výše časového rozlišení a dohadných účtů pasívních. Otázkou pochopitelně bude nalezení nějaké závislosti. Bude tedy na vás, jaký způsob zvolíte, zda konzervativní se zafixovanou úrovní položky časového rozlišení (pokud s ní ve svých modelech budete vůbec kalkulovat) nebo růst těchto účtů ve vazbě na výstup (náklady). V prezentovaném finančním plánu jsem odhadl meziroční nárůst této položky pasiv podle prvního driveru tempa růstu nákladů (vizte obr. 4).

Pokračovat na článek


Vnitřní výnosová míra

Zmínil jsem, že payback je přes své nedostatky v praxi využíván. Zpravidla totiž není hlavním kritériem při posuzování investic, spíše manažerům slouží (nebo lépe řečeno měl by sloužit) jako indikátor toho, jak rychle se peníze firmě vrátí, pokud analýza ukazuje pozitivní (kladnou) čistou současnou hodnotu.Setkal jsem se totiž i s firmami, kde v případě posuzování dvou variant investic(u obou s kladnou čistou současnou hodnotou) přesto zvítězila ta investice, jejíž návratnost byla rychlejší (tj. nižší payback) i na úkor varianty sice s vyšším paybackem ale i vyšší čistou současnou hodnotou. Manažeři tak neusilovali o maximální prospěch vlastníků, namísto toho usilovali o krátkodobýpozitivní efekt primárně pro sebe z titulu krátkodobě lepšího finančně-účetního obrázku jejich práce. Vždy vypadá totiž lépe, když firma vydělává v krátkodobém horizontu více peněz (tj. rychleji), ačkoliv v dlouhé perspektivě o vyšší potenciální příjmy přichází. Většina manažerů se ale logicky snaží myslet především na sebe, na své (krátkodobé) úspěchy a své příjmy, pak teprve na prospěch vlastníků.V dlouhodobějším horizontu již na daných pozicích nemusí být, tak proč by někdo jiný měl sklízet plody jejich práce? Na druhou stranu je třeba na jejich obhajobu říci, že riziko veliké odchylky očekávaných příjmů v delším období od skutečného stavu stále roste, takže manažeři i z tohoto důvodu přihlížejí k paybacku více, než by často bylo vhodné. Přesto, rostoucí riziko ve vzdálenější budoucnosti by mělo být při analýze promítnuto v rámci diskontní sazby (víme už, že její výše ve jmenovateli s postupem doby také exponenciálně roste a snižuje tak stále rychleji hodnotu peněz s rostoucí vzdáleností do budoucna). Alternativně a možná přesněji lze rostoucí riziko do budoucna promítnout přímo a to konzervativními předpoklady budoucích peněžních toků.Možná vás v souvislosti s obrázkem 1 napadla otázka, jak by to bylo v případě různé délky trvání (životnosti) obou investic. Například, pokud by investice A trvala přesně jen dva roky. Pak bychom totiž mohli koncem druhého roku v případě investice A peníze investovat znovu a ve třetím roce získat příjem, jehož výše by byla tak vysoká, že by v konečném součtu vycházela varianta A z hlediska čisté současné hodnoty celkově výhodněji. Máte pravdu, nicméněznovu vás požádám o trpělivost. Jak již jsem zmínil výše, tohoto problému se dotkneme později v kapitole různá životnost.Vnitřní výnosová míraV úvodu kapitoly jsme u vnitřní výnosové míry zmínili, že i v jejím případě existují určité problémy, které její použití činí problematičtějším než je přístup na základě čisté současné hodnoty. Nejde však o problémy ohledně její nevhodnosti jako v případě paybacku. Vnitřní výnosová míra dává, pokud je použita správně, stejné odpovědi jako čistá současná hodnota. Její problém spočívá spíše v nutnosti dodatečné analýzy, jak ji v kterém případě správně použít a interpretovat. Ale těmto problémům se na těchto stránkách věnovat nebudeme, jde o detailní finanční problematiku, která nás pro naše potřeby nemusí zajímat, pokud se budeme bavit o základní situaci, kdy v současnosti dochází k peněžnímu výdaji a v budoucnu pouze k peněžním příjmům. V ostatních situacích (kdy i v budoucnu bude docházet v jednotlivých letech nebo měsících v úhrnu jak k peněžním příjmům tak výdajům) si při posuzování takové akce bohatě vystačíme s čistou současnou hodnotou. Obrázek 2: Vnitřní výnosová míra - výpočet v Excelu Obrázek 3: Vnitřní výnosová míra - výpočet v Excelu Obrázek 4: Vnitřní výnosová míra - výpočet v Excelu Obrázek 5: Vnitřní výnosová míra - řešitel Vnitřní výnosová míra (angl. internal rate of return) je taková diskontní míra, při které je čistá současná hodnota daného projektu rovna nule. V kapitole perpetuita jsme si v příkladu 2 ukázali, jak v Excelu pomocí řešitele vypočítat výši diskontní míry při ostatních zadaných parametrech. Pokud bychom se vrátili zpět k obrázku 1 výše v této kapitole a měli určit vnitřní výnosovou míru investice B, jak bychom v Excelu postupovali? A pokud budeme mít vypočtenou její výši, jaké závěry z toho pro nás vyplynou?Využijeme soubor, který jste si výše stáhli. (Uvedené obrázky jsou při použití Excelu v rámci Microsoft Office 2007). Obrázek 2 zobrazuje výpočet současné hodnoty, který je pro celý řádek 6 aplikován. Zeleně zapsaná buňka se znaky dolaru $B$4 v Excelu říká, že tato buňka se v celém řádku nemění, zůstává konstantní. Ostatní buňky v řádku 2 a 3 se proporčně ve vzorci při jeho kopírování vpravo posouvají pro tentýž sloupec, kam vzorec kopírujeme. Srovnejte rovnici a vstupující hodnoty pro výpočet diskontované hodnoty v roce 1 na obr. 3.Jako vstupní hodnoty pro výpočet vstupují příslušné hodnoty pro rok 1 a stále stejná hodnota diskontní míry (v téže buňce jako v obr. 2). Přesuňte se, prosím, do buňky B10, kde si všimněte, že její hodnota je součtem všech diskontovaných hodnot v řádku 6. Z definice vnitřní výnosové míry plyne, že budeme hledat její výši takovou, aby hodnota v buňce B10 byla přesně rovna nule. Přichází čas použít řešitele. Obrázek 4 ukazuje, kde řešitele na kartách Excelu 2007 naleznete. V nabídce data (zelená elipsa vlevo nahoře) postupujte, jak ukazuje obrázek 4. Obrázek 5 pak znázorňuje, nastavení dialogového okna řešitele pro výpočet diskontní míry v našem případě. Nastavená buňka v obrázku 5 je buňka kalkulující čistou současnou hodnotu. Tuto buňku při hledání vnitřní výnosové míry nastavujeme na hodnotu nula. Konečně měněná buňka B4 je buňka s hodnotou diskontní sazby (znaky dolarů zde nejsou podstatné, Excel si je doplní při pokliku na příslušnou buňku sám). Tato buňka se bude na základě iterací v Excelu měnit, abychom dostali požadovanou hodnotu čisté současné hodnoty B10 ve výši 0.Po provedení iterací získáváme vnitřní výnosovou míru ve výši cca. 21%. Všimněte si rovněž, že přepočtený payback skutečně odpovídá přesně třem rokům trvání. Přesně po třech letech se investice navrátí, tj. její čistá současná hodnota je rovna požadované nule. Zbývá nám zodpovědět otázku, co nám vypočtená výnosová míra říká a jak nám může pomoci. Nuže půjde o posouzení její výše s váženými průměrnými náklady kapitálu (WACC). Asi již tušíte, že čím vyšší bude vnitřní výnosová míra daného záměru ve srovnání s velikostí jeho WACC, tím lépe a tím přínosnější pro nás daná investice bude.Znovu však zdůrazňuji, možná rizika spojená s touto mírou. Může se totiž stát, že daný projekt může matematicky mít více vnitřních výnosových měr nebo za určitých okolností může při srovnánívnitřních výnosových měr dvou projektů nastat situace, kdy vnitřní výnosová míra projektu A převyšuje její výši u projektu B, ale ČSH projektu A bude vyšší jen v určitém intervalu velikosti vnitřní výnosové míry.

Pokračovat na článek


Různá životnost, finanční hodnocení aktiv s různou životností

Různá životnost V této kapitole se v krátkosti podíváme, jak naložit s projekty a investicemi, které mají odlišnou životnost. Nuže pro pochopení co mám na mysli rovnou k věci! Vyjděme znovu z příkladuz předchozí kapitoly optimalizace nákladů. Řekněme, že se objevila ještě jedna zajímavá nabídka konkurenčního stroje, kterou zvažujeme.Tento stroj stojí 1,2 mil. Kč, nicméně současně u něj očekáváme, že vydrží pouze 4 roky. Jeho roční výnosy/náklady odpovídající peněžním tokům (FCFF) jsme vypočetli ve výši +5 tis Kč v prvním roce, 0 Kč v druhém roce, -20 tis. Kč a -40 tis. Kč v třetím, resp. čtvrtém roce.Sumarizaci peněžních toků obou variant předkládám v obrázku 1.Obrázek 1: Anualizované peněžní toky Pokud jde o finanční zhodnocení obou strojů, nižší současná hodnota v případě stroje z předchozí kapitoly (-1 794 367 Kč) naznačuje, že je výhodnější volit konkurenční stroj za 1,2 mil. Kč. Stejnou odpověď nám dají anualizované peněžní toky v posledních dvou řádcích tabulky.Jejich výše je vypočtena podle rovnice anuity. Problém ale je, že délka trvání obou srovnávaných investic není stejná. Výstupní kontrola musí být zajištěna přece i v 5. a 6. roce bez ohledu na zvolenouvariantu stroje. Proto v případě různé životnosti je tento pohled nedostatečný a je potřeba srovnávat varianty vždy se stejnou délkou trvání. Jak s tímto problémem naložit?Naší snahou by mělo být odhadnout peněžní toky jednotlivých variant pro stejnou časovou periodu. První variantou převedení různé délky časových období uvažovaných alternativ je posouzení obou variant po dobu varianty s kratší životností, v tomto případě tedy stroje za 1,2 mil. Kč. Z hlediska srovnatelné časové báze a výše peněžních toků po tuto dobu lze totiž uvažovat tak, že dražší stroj s odhadovanou životností 6 let po 4 letech, kdy končí životnost levnějšího stroje, prodáme a peněžní příjem z takové akce vstoupí do srovnání obou variant. Tím bude zajištěna stejná časová perioda pro srovnání (4 roky). Pochopitelně u složitých projektůtento postup může být znemožněn komplexností jednotlivých variant, nicméně v tomto případě nejde o nikterak složitý problém. Podstatné zde bude odhadnout to, za kolik po 4 letech používání budeme schopni stroj za 1,8 mil. Kč prodat. Řekněme, že jsme kontaktovali soudního znalce v oblasti oceňování strojů a ten nám odhadl prodejní cenu po 4 letech ve výši 400 tis. Kč.Výsledek takové varianty ukazuje obrázek 2.Obrázek 2: Anualizované peněžní toky po dobu 4 let při prodeji stroje s delší životností Z provedené analýzy a srovnání čisté současné hodnoty (i anualizovaných peněžních toků) obou variant vyplývá jednoznačně výhodněji investice do konkurenčního stroje za 1,2 mil. Kč. Pokud si ale dáme práci s analýzou další varianty z pohledu delšího časového období, můžeme zjistit další možnosti jak do budoucna postupovat. Řekněme, žejedna z nich vychází z následujících dodatečných informací:Předpokládejme, že pro sjednocení časové báze pro srovnání jste kontaktovali distributory obou výrobců a zjistili jste, že pokud koupíte stroj za 1,8 mil. Kč, v případě nákupu dalšího stroje dostanete slevu 45% z budoucí ceny. Distributor stroje za 1,2 mil. Kč vám nabídl slevu za každý další nakoupený stroj ve výši 15%.Pokud jde o budoucí cenu, pro zjednodušení předpokládáte, že její výše bude i přes rostoucí inflaci shodná s dnešní cenou (vlivem konkurence, tlačící cenu dolů). Co do technologického vývoje, předpokládáte, že oba stroje budou srovnatelné.Nyní můžeme srovnat variantu obou strojů pro období trvající 12 let, tj. dva nákupy stroje za 1,8 mil. s životností 6 let nebo tři nákupy stroje za 1,2 mil. Kč s životností 4 roky. Tyto varianty pak můžeme finálně srovnat, aniž bychom se dopustili chyby související s odlišnou životností. Obrázek 3 naznačuje naší možnou analýzu pro stroj za 1,8 mil. z předchozí kapitoly pro období roku 7 - 12.Obrázek 3: Projekce vývoje výdajů u stroje za 1,8 mil. při 45% slevě (tj. za 990 tis. Kč) pro roky 7 až 12 (z předchozí kapitoly) Výpočet současné hodnoty FCFF v případě investice do stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. Kč (jehož druhý kus kupujeme při slevě 45% za 990 tis. Kč) ukazuje obrázek 4.Obrázek 4: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje z minulé kapitoly za 1,8 mil. po dobu 12 let Nyní uděláme stejnou analýzu i pro novou nabídku stroje za 1,2 mil. Kč na dobu 12 let. Řekněme, že jsme naprojektovali jeho finanční toky tak, jak ukazuje obrázek 5. Jednoduchým srovnáním výsledků na obrázku 4 a 5 dojdeme k závěru, že za stanovených předpokladů, podmínek a zadání se jeví výhodněji investice do původního strojez předchozí kapitoly za 1,8 mil. Kč.Obrázek 5: Výpočet současné hodnoty FCFF stroje za 1,2 mil. po dobu 12 let ShrnutíSmyslem této kapitoly bylo ukázat, že při hodnocení investic je velice důležité srovnávat jednotlivé varianty vždy za stejné časové období. V praxi problém nutnosti převodu různých scénářů ke stejnému časovému období vyvolává řadu problémů. Ty souvisí předevšímve stanovení případné prodejní ceny zařízení s delší životností k datu předpokládaného vyřazení zařízení s kratší životností nebo "vyplnění" mezery "kratší" investice na úroveň "delší" investice. Je potřeba určit alternativu, odhadnout její peněžní toky po dobu nesouladu mezi delším a kratším projektem a sjednotit nějakým způsobem životnosti.Tím že jsme sladili konce životností obou variant, neošidili jsme žádnou z variant o žádný peněžní tok. Jsme tak u obou variant ve stejné výchozí pozici jako dnes.Realita může být pochopitelně mnohem složitější, neboť v průběhu času se mohou objevit nové stroje a nové varianty, takže naše současná analýza bude muset být přepočtena podle aktuálních informací. Přes tyto obtíže by ale každý z nás měl věnovat otázce posuzování a srovnávání optimálních investic na základě aktuálních informací potřebnou péči a to i při vědomí toho, že s postupem času a neustálým přílivem nových informací jde o nekončící proces přehodnocování. Jiná cesta k úspěšnému finančnímu řízení nevede.

Pokračovat na článek


Finanční výhodnost promo akce, posouzení promo akce

Promo akce Promo akce, vedle jiných důvodů, mohou být nástrojem, jak krátkodobě navýšit tržby a následně i zisk společnosti. Pochopitelně "skutečné" promo akce zpravidla trvají po omezenou dobu,což má psychologický účinek určitého vnitřního tlaku na zákazníka stihnout dobu trvání promo akce a tedy jednat. V minulé kapitole jsme si ukázali základní kámen cenotvorby promo akcí a tím je elasticita poptávky po zboží a službách. Různé úpravy ceny u různého typu zboží a služeb mají různý dopad na celkové příjmy prodávajících subjektů.V této kapitole si ukážeme základní strukturu business case modelujícího vliv změny ceny na poptávané množství zboží a služeb a v kontextu elasticity poptávky pak na celkové příjmy.Zadání pro analýzu pomocí business casePředpokládejme následující zjednodušený případ, kdy prodáváte dva podobné výrobky A a B. U výrobku A na základě analýzy dosavadního vývoje očekáváte nadále denní prodeje ve výši 100 při ceně 20 Kč a u výrobku B očekáváte stabilní trend prodejů 50 výrobků denně za cenu 60 Kč. Jelikož jste zjistili odhad elasticity obou vašich výrobků na internetu ve výši 1,55, uvažujete o krátkodobé úpravě ceny s cílem zvýšit příjmy. Nechcete ale příliš riskovat, změnu ceny proto provedete jen u výrobku B a to na dobu pouze 15 dní (prodáváte každý den v měsíci). Vyzbrojeni znalostí o elasticitě poptávkyvíte, že v případě elastické poptávky (tj. hodnoty vyšší než jedna), je žádoucí cenu snížit. Rozhodnete se tedy snížit cenu výrobku B o 20% ze stávajících 60 Kč na 48 Kč. Víte, že tento tah by měl vést k růstu celkových příjmů (přes 20% pokles ceny) z důvodu (přibližně 1,55 krát) vyššího růstu prodaného množství oproti poklesu ceny, tj. cca. 31% růst. Tento růst půjde na vrub konkurence, u které (pro jednoduchost této ukázky business case) předpokládáte, že vaše snížení ponechá bez povšimnutí. Na druhou stranu jste si dobře vědomi, že zmíněný cca. 31% nárůst prodaného množství půjdei na vrub vašeho druhého výrobku A! Míru kanibalizace z inkrementálních prodejů vyvolaných snížením ceny výrobku B odhadujete na 20%. Jinými slovy, 20% inkrementálního růstu prodejů výrobku B jde na účet snížení prodaných kusů výrobku A. Současně jde o zboží každodenní spotřeby, takže neočekáváte pouze posun spotřeby na dobu promo akce s následným výpadkem spotřeby po jejím ukončení. Má na základěvýše uvedených informací tento krok ke zvýšení tržeb smysl? Jelikož jde o značně krátkodobou akci (15 dní), nebudeme zohledňovat časovou hodnotu peněz.Následující část textu se pokusí naznačit, jak by mohla struktura business case vypadat. Budeme srovnávat očekávané příjmy současného stavu, pokud bychom nic nepodnikli s výsledky zamýšleného proma.Obrázek 1: business case - promo akce Na obrázku 1 vidíme jednu z možných a velice jednoduchých struktur business case pro toto promo. V rámci první tabulky (Scénář 1 a řádky 1 až 5) vidíme očekávaný vývoj bez promo akce. V řádcích 2 a 3 jsou uvedeny očekávané prodeje v následujících 15 dnech obou výrobků.V řádcích 4 a 5 pak očekávané příjmy v souladu s jednotkovými cenami v zadání. Tento scénář srovnáme se scénářem 2 realizace promo akce v následujících dvou tabulkách.Tabulka 2a ukazuje pouze dopad poklesu ceny výrobku B na celkové tržby. V řádku 10 tak vidíme, že tržby tohoto výrobku klesly z 3 tis. denně na 2,4 tis. Kč. Zákazníci by si koupili tyto výrobky tak jako tak i bez poklesu ceny. Tím, že snížíme cenu, tratíme z původní výše prodejů právě 20%, o které jsou nyní výrobky B levnější, tj. 600 Kč denně (20% z 3 tisíc Kč).V tabulce 2b pak vidíme nejzajímavější část analýzy. Jde o inkrementální dopady změn prodaného množství u obou výrobků. U výrobku B na řádku 13 očekáváme růst prodejů o 16 kusů denně (v souladu s jeho elasticitou poptávky) v důsledku poklesu ceny. Již jsme naznačili výše,že v případě elasticity poptávky ve výši 1,55 při 20% poklesu ceny bude očekávaný růst poptávaného množství výrobku B zhruba 31%. K této výši dospějeme dosazením obou hodnot do rovnice elasticity. Současně jsme ale řekli,že z těchto 16 prodaných výrobků B navíc bude zhruba 20% kanibalizováno, tedy těch, které by si naši zákazníci původně koupili ze sortimentu výrobků A, ačkoliv jde o výrobky mnohem dražší. Jsme v tomto ohledu konzervativní s vědomím, že výhodnost promo akce v business case takto silně snižujeme. Vycházíme přitom z úvahy, že snížení ceny nepřetáhne zákazníky pouze od konkurence ale i naše vlastní zákazníky, kteří by jinak koupili výrobek A. Pokles ceny výrobku B některé z nich stimuluje natolik, aby vyzkoušeli za takto sníženou cenu výrobek B, ačkoliv jinak preferují a obvykle nakupují dražší výrobek A. Na řádku 12tedy figurují 3 výrobky A denně, o které tuto výrobkovou řadu snížením ceny výrobku B kanibalizujeme. Pochopitelně procento kanibalizace je otázkou. Vždy bude záviset na míře vaší znalosti trhu, zákazníků a stupni vašeho konzervatismu při sestavování business case. Konzervatismus, tedy určitá opatrnost, je v rámci předpokladů při tvorbě business casesale vždy na místě, především pokud zpracováváte finanční analýzu například jako součást žádosti o úvěr pro banku. Věřte, že konzervativnější odhady pokud možno opřené o historii (dávají-li stále pozitivní výhled) rozhodně působí mnohem věrohodněji a profesionálněji v očích bankéřů, kteří vaši žádost budou posuzovat.Řádek 14 a 15 ukazují inkrementální příjmy obou výrobků. Kanibalizací výrobkové řady A o 3 výrobky denně přicházíme o 300 Kč (řádek 14). Tyto 3 výrobky jsou v rámci inkrementálních 16 v rámci výrobkové řady B. Z těchto 16 inkrementálních výrobků B při nižší ceně 48 Kč vyděláme navíc cca. 700 Kč denně. Srovnáním obou scénářů ve spodních dvou řádcích obrázku 1 vidíme, že při uvažovaných vstupech a zadání vychází lépe promo akci nerealizovat. Uplatněním řešitele v Excelu, při dané kanibalizaci 20% a zadání by musela být elasticita poptávky minimálně 2,15, aby nebyla taková akce ztrátová.ShrnutíV této kapitole jsme si ukázali velice jednoduchý template, jak prakticky finančně posoudit cenovou promo akci pomocí inkrementální analýzy. Základem jakéhokoliv finančního srovnávání je inkrementální (přírůstkový) přístup. Vždy je třeba posuzovat jakoukoliv variantu na bázi kolik získáme navíc nebo o co přijdeme (uvažovanou promo akcí) oproti srovnávané variantě (bez promo akce).

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Výsledovka, výkaz zisků a ztrát, tržby, náklady na prodané zboží, odpisy, daň, dividendy, výběr části zisku, nerozdělený zisk, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Kalkulace pořizovacích nákladů na prodané zboží Tržby jsou ve výsledovce počítány z výše pořizovacích nákladů na prodané zboží a ziskové přirážky v souladu s rovnicí 2, jak dokresluje obrázek 2.Pořizovací náklady na prodané zbožíUž jsme několikrát podotkli, že jejich výše se odvíjí od očekávaného růstu HDP, který je konkrétně obsažen v rámci prvního driveru na obr. 1, tj. tempo růstu nákladů (meziročně). Výpočet pořizovacích nákladů je tedy závislý na jejich výši v předchozím roce a jejich očekávaném meziročním tempu růstu, jak znázorňuje obrázek 3. Zmíněný driver navázaný na očekávaný růst nominálního HDP s mírnými korekcemi vlivu zamýšlené reklamní kampaně v roce 2 (8% růst) a pak v roce 3 (5% růst) tak kriticky ovlivňuje jednak výši variabilních nákladů a rovněž výši tržeb.Tento text vznikl v období mírného zotavení ekonomiky ze dna recese. Proto není od věci předpokládat v následujícím období 6% růst nominálního HDP (tj. včetně inflace). Pochopitelně v obdobích konjunktury bude vypadat model mnohem věrohodněji, pakliže bychom předpokládali naopak v delším horizontu případný pokles tohoto driveru.OdpisyPokud bychom žádali o investiční úvěr k investici do dlouhodobého majetku (CAPEX, tj. capital expenses), v takovém případě by docházelo nejprve k aktivaci takových aktiv v aktivech firmy a teprve následně k jejich postupnému odepisování do nákladů. Z hlediska cash flow by šlo o investiční cash flow. V případě žádosti o provozní úvěr půjde zpravidla o situaci, kdy budou peníze vynaložené (v našem případě do reklamní kampaně) účetně promítnuty okamžitě do nákladů a i z hlediska cash flow půjde logicky o provozní cash flow.Nedojde k aktivaci majetku a jeho odepisování do nákladů. Z tohoto pohledu proto u provozních výdajů oproti investičním výdajům (CAPEX) nevzniká problém odhadu nové výše odpisů ze skokově navýšených dlouhodobých aktiv. Pakliže naše firma zamýšlí posílit své postavení na trhu, nicméně její kapacity dlouhodobých aktiv (např. vybavení prodejen, prodejní prostory) nejsou dosud plně využity, můžeme očekávat pouze postupný nárůst dlouhodobých aktiv v bilanci (o tom v příslušné kapitole). Současně půjde i o postupný nárůst odpisůa nikoli skokový nárůst jako u investičních výdajů. Ideální by bylo využít data z odpisových plánů a pomocí nich budoucí odpisy stanovit. V našem případě předpokládejme, že odpisy na obrázku 1 vychází právě z těchto odpisových plánů. (Jelikož jsem tak do hloubky nešel a odpisové plány jsem pro daná dlouhodobá aktiva nevypočítal, jako určitou "berličku" jsem použil jejich výpočet ve vazbě na růst prvního driveru tempo růstu nákladů (meziročně)). Základní logika je však zachována a to, že prognózujeme postupný a nikoliv skokový růst čistých (netto) investic, (tj. v bilanci meziroční rozdíly dlouhodobých aktiv brutto mínus oprávky). Tempo růstu čistých investic, které, jak víme z kapitoly věnované poměrovým ukazatelům, bude vhodnějším analytickým ukazatelem, je vypočítáno na obrázku 4 v souhrnném pohledu na vývoj dlouhodobých aktiv, oprávek a odpisů. Obrázek 4: Odpisy a investice do dlouhodobého majetku (výňatek z obr. 1 a bilance v následující kapitole) Na adresu odpisů ještě poslední poznámku a tou je zjednodušující předpoklad rovnosti jejich účetní a daňové výše (vizte obr. 1 s poznámkou /*). Pokud bychom měli odhadnuty hodnoty odpisů jak daňových tak účetních, aplikovali bychom při výpočtu zisku postup z kapitoly dnešní výdaj, budoucí příjmy v řádcích 19 a dále. Z hlediska detailnější analýzy by pak vyvstala otázka, zda výše investic do dlouhodobých aktiv (tj. růst dlouhodobých aktiv) ve světle daných odpisů zvyšuje hodnotu naší firmy. To je ovšem nad rámec účelu této kapitoly, kde jde o první seznámení s tvorbou finančního plánu. Předpokládejme tedy,že naprojektovaný růst dlouhodobých aktiv a souvisejících odpisů vede ke zvyšování hodnoty naší firmy (výnosnost nově investovaného kapitálu (čistých provozních aktiv) převyšuje WACC).Reklama, mzdy a ostatní na výstupu nepřímo závislé nákladyObrázek 5: Nastavený vývoj explicitních fixních nákladů (výňatek z obr. 1) Jak již název položky uvádí, půjde o všechny (primárně provozní) náklady, které nejsou přímo závislé na objemu prodejů - kromě reklamy a mezd i např. elektřina, pojištění, nájem atd. Touto otázkou jsme se zabývali v rámci provozní páky. Jelikož jde o hodnoty modré barvy, v souladu s vysvětlivkami dole na obr. 1 vidíme, že jde v našem modelu o explicitně zadané hodnoty. Jinými slovy, mám tím na mysli, že tyto hodnoty nejsou závislé na žádném driveru, nejsou nějak kalkulovány a jde ve své podstatě také o určitý exogenní driver. Dosazujeme jejich výši přímo do tohoto řádku výsledovky v závislosti na naší analýze jejich vývoje do budoucna. Jejich aktuální výše činí 40 mil. Kč. Jejich skokovitý nárůst v roce 1 vyplývá z předpokládané realizace mohutné reklamní kampaně plus obvyklý nárůst zbylých nákladů v důsledku inflace a postupného růstu naší firmy. Pokud předpokládámerůst do roku 1 všech těchto nákladů kromě reklamy ve výši cca. 1,5 mil., na reklamu tedy uvažujeme náklady v rozsahu 58,5 mil. Kč. V roce 2, kdy již mohutná reklamní kampaň nadále neprobíhá, kalkulujeme na základě zpracovaného rozpočtu s celkovými náklady 50 mil. Kč. Zvýšený tržní podíl vyvolá od roku 3 vyšší náklady z 50 na 55 mil. Kč a jejich růst pokračuje k úrovni 63 mil. Kč v 7. roce.V předchozím odstavci jsem pouze nastínil základní "příběh" toho, co stojí za příslušnými výkyvy hodnot těchto nákladů. Opět připomínám, že je potřeba smysluplně takové projekce nákladů odůvodnit dodatečnými podklady a analýzami! Je totiž otázkou, zda při předpokladu 6% růstu nominálního HDP (a tedy i variabilních pořizovacích nákladů na prodané zboží) je 3,3% nárůst těchto fixních nákladů v roce 7 dostatečný (63 000/61 000)-1.Mám tím na mysli otázku, zda při takto stanoveném růstu fixních nákladů na tomto řádku by bylo reálné dosahovat plánovaných tržeb, které jsou navázány na tempo růstu variabilních nákladů. A ty, jak víme, rostou v pozdějších obdobích podle našeho předpokladu meziročně o 6%! Otázka by tedy zněla, zda pouze 3,3% růst na prodejích nezávislých nákladů je slučitelný s 6% meziročním růstem nákladů na prodané zboží, které se následně promítají do růstu tržeb,ačkoliv očekáváme postupné mírné snižování našeho markupu (ziskové marže) s tlumícím vlivem na růst celkových tržeb. Tržby tedy po zahrnutí klesajícího markupu od 4. roku rostou v letech 4 až 7 nikoliv 6%, ale pouze 5,3%.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Zlato zlevňuje, ale vyplatí se investovat?

Zlato je dlouhodobě bráno jako způsob finanční pojištění před finanční katastrofou, zmírňující dopady hospodářské či finanční krize. I v případě astronomické inflace, ochromující deflace či dokonce rozpadu finančního trhu, je zlato komoditou, která poskytuje jistotu a hodnotové bezpečí. Ke zlatu se lidé v případě velkých krizí uchylují tradičně a instinktivně - příkladem je současná situace a dosahovaná historická maxima ceny zlata na trzích. Je ale skutečně zárukou stabilní hodnoty?A vyplatí se do něj vůbec aktuálně investovat?Zlato jako symbol hodnotyZlato je odedávna uznáváno jako chemicky velmi stabilní, vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké - má dvakrát vyšší hustotu než olovo. Mnoho z jeho vlastností zlato předurčilo k roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel, později se přidalo i široké uplatnění v průmyslu a medicíně. Stále si ale zachovalo svou nejdůležitější roli – uchování hodnoty. Díky vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a snadnému ověření pravosti a ceny než třeba u drahých kamenů umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu - i proto státy v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.Investiční zlatoInvestoři i u nás objevují v posledních letech kouzlo ukládání peněz do investičního zlata - malých zlatých mincí i slitků (cihliček), které dosahují váhy až jednoho kilogramu. Na rozdíl od šperků či pamětních mincí je vhodné i pro investice větších částek a v celé Evropské unii je osvobozeno od DPH. Investiční zlato se zpravidla prodává ve vysoké ryzosti (999,9/1000 tj. 24 karátů), tu pak svou značkou garantuje právě rafinér, tedy výrobce, kterých je celosvětově jen cca stovka. Část pak přikládá ke slitkům i certifikáty, které potvrzují čistotu a původ slitku. Jen ty je dobré z ověřených zdrojů bez obav kupovat laiky - v případě potřeby půjdou stejně lehce zase prodat. U větších slitků a investičních mincí nejsou certifikáty obvyklé, protože se dá předpokládat jejich nákup u specializovaného prodejce, schopného i zpětného výkupu.Jak investovat do zlata?Podle expertů by měla míra zastoupení zlata v portfoliu investora činit zhruba mezi 5 a 15%. Nákup investiční zlaté mince o váze 1 trojské unce (asi 31gramů) je cenově o několik jednotek procent dražší než cena u "virtuální" unce zlata na burze - na rozdíl od virtuálního zlata (investice prostřednictvím podílových fondů či investičních certifikátů), ale investor minci či slitek přímo vlastní. Odpadá tedy riziko případného krachu společnosti, která investici na burze zprostředkovává. Výše přirážky se obecně pohybuje od 5% u velkých slitků až do několika desítek procent u malých slitků a drobných mincí. Tím, že investiční zlato je bráno spíše jako finanční zabezpečení pro nepříznivé situace než investice pro krátkodobý zisk, neměl by tento cenový rozdíl hrát v úvaze o pořízení zvláštní roli. Navíc je doporučováno pro optimalizaci snížení dopadů výkyvů v ceně zlato nakupovat spíše v menších množstvích a pravidelně, ideálně kombinaci mincí různých velikostí pro větší flexibilitu pro případný prodej. Hodnota investičního zlata je vždy dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem (u nás zpravidla v Londýně). Do ceny v korunách se pak promítá samozřejmě také kurz dolaru (USD) k domácí měně.Investiční mince vydávají mincovny vlastně v neomezeném množství - jen dle zájmu investorů. Mají svá označení titulů - zdařilé výtvarné zpracování pak zvyšuje popularitu jednotlivých sérií. U investičních zlatých mincí se můžete navíc setkat i u známých titulů i s 22-tikarátovým zlatem (jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle) - vyšší tvrdost umožňuje mincím lépe odolávat opotřebení. Jistotou jsou též zlaté slitky v tradiční podobě plochých cihel, přesněji cihliček. Největší běžně obchodovaná zlatá cihla váží 1kg a s přehledem se vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1g pak svými rozměry 9×15×0,4 mm odpovídá SIM kartě do mobilu. Rozměry i tvar zlatých cihel se u různých výrobců liší, každý investiční zlatý slitek ale nese své identifikační číslo, údaj o hmotnosti a ryzosti slitku i označení výrobce.Má význam investice i přes aktuálně vysokou cenu?Aktuální cena jen před několika dny atakovala historická maxima, hranici 1300 USD nebo 1000 EUR za unci. Má tedy smysl investovat právě do zlata, které je cenou stále blízko svému historickému maximu? Kupodivu nejspíš ano. Cena zlata se pohybuje historicky v pravidelně se střídajících dlouhodobých cyklech. Ty trvají zhruba 15-17 let a v rámci jejich růstového trendu se ještě vyskytují jednotlivé fáze růstu. První z nich je spíše o vazbě mezi cenou zlata a hodnotou dolaru - klesající dolar cenu zlata tlačí nahoru a naopak. Ve druhé fázi pak vlivem nákupů ze strany velkých investorů tato vazba ztrácí. Poslední fází je pak euforie, strmý nárůst ceny a tedy i nejrychlejší růst zisků. A toto nás  teprve čeká. A nevýhody investice do zlata jsou v podstatě jen dvě - v klidné době na investici do zlata příliš nezbohatnete a reálná investice do zlata je  také spojena s rizikem krádeže. Jenže současnost není příliš klidná a nejen nákup, ale i pozdější zabezpečení zlata je přeci jen jednodušší než např.u starožitností příp.hrozícími vyššími daněmi zatížených nemovitostí. Není tedy čas navštívit specializovaného obchodníka?

Pokračovat na článek


Inspirace z knihy Konspirace mocných a bohatých

"Život je přístup. Chcete-li si změnit život, nejprve změňte svůj slovník. Změna slovníku vám zase přinese změnu přístupu. Uvádím zde některé vžité přístupy ohledně peněz."Nikdy nebudu bohatý," jsou slova člověka, jenž má přístup chudáka. Je pravděpodobné, že se bude finančně potýkat po celý život. Říká-li člověk "peníze mě nezajímají", ve skutečnosti od sebe peníze odpuzuje. Kdykoli slyším: "Na to, abyste mohli vydělat peníze, potřebujete peníze," odpovídám: "Nikoli, peníze začínají u slov a slova jsou zadarmo." Kdykoli někdo tvrdí: "Investování je riskantní," odpovídám: "Investování není riskantní. Riskantní je nedostatek finančního vzdělání a řízení se špatnými finančními radami." Moje slova poukazují na jinou perspektivu pohledu a jiný přístup k penězům a investování, než je přístup chudého člověka."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma,132."Proč všichni neinvestují na tok hotovosti?Existuje řada důvodů, proč většina lidí investuje na kapitálové výnosy, nikoli na hotovostní tok. Některé z nich jsou:1) Většina lidí nechápe mezi nimi rozdíl.2) Roste-li ekonomika, hra na kapitálové výnosy se hraje snadno. Lidé automaticky předpokládají, že hodnota jejich domu i akciového portfolia bude s inflací stoupat.3) Investice na hotovostní tok vyžadují propracovanější finanční přístup. Koupit něco v naději, že cena tohoto zboží poroste, je věc, kterou zvládne každý. Najít ale obchod, který by nesl hotovost, vyžaduje vědomosti jak o potenciálních příjmech a výdajích, tak umění projektování investiční návratnosti v závislosti na těchto proměnných.4) Lidé jsou líní. Žijí dneškem a ignorují zítřek.5) Lidé očekávají, že se o ně vláda postará. Takový byl přístup mého chudého táty, a proto zemřel jako chudý muž. Pro něj bylo snazší očekávat, že se o něho někdo postará. Dnes zde máme kolem 60 milionů Američanů, příslušníků mojí generace, kteří mají vykročeno stejným směrem, jako můj chudý táta".Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 143."Loupež: Slova, která používáme k okrádání sebe sama.Jak už víte, ti, kteří se pohybují v kvadrantech Z a S, přicházejí o majetek prostřednictvím daní, dluhů, inflace a penze. Následují příklady vztahu našeho jazyka s těmito silami a způsobu, jímž sami sebe okrádáme.Daně: "Choďte do školy a najděte si dobrou práci." Tato slova naprogamovávají dítě, aby se stalo zaměstnancem, jenž pak platí nejvyšší daně ze svého příjmu. Dáte-li dítěti radu, aby si na živobytí vydělávalo tvrdou prací, nevyhnutelně ho posíláte do nejvyššího daňového zatížení a odsuzujete ho, aby pracovalo pro nejvýše zdaněný typ příjmu: vydělaný příjem.Ti, kteří dostali vzdělání spojené s kvadranty M a I a mají tak nastavenou mysl, jednají podle jiných daňových pravidel, jsou schopni si vydělat víc peněz a platit menší nebo žádné daně, Jak jsme si již ukázali, osoby z kvadrantů M a I jsou schopny vydělávat miliony dolarů a neplatit - legálně - žádné daně.Dluh: "Kupte si dům. Váš dům je aktivem a vaší největší investicí." Radit většině lidí, aby investovali do domu, znamená vést je k tomu, aby šli do banky a zadlužili se. Dům je pasivum, protože vám z kapsy pouze odvádí peníze. Velmi často také není dům vaší největší investicí - je to váš největší závazek. Nepřináší vám žádné peníze. Tato pravda za dnešní ekonomické krize je tak zřejmá, jako nikdy předtím.Ti, kteří operují v kvadrantech M a I, využívají dluhu k nákupu výnosných aktiv jako bytové domy - aktiv, které vám přinášejí do kapsy peníze, nikoli vás obírají. Lidé na straně M a I znají rozdíl mezi dobrým dluhem a špatným dluhem.Inflace: "Šetřete peníze." Ukládá-li člověk peníze do banky, nemoudře zvyšuje inflaci, což ironicky vede ke znehodnocení jeho úspor. Banky mohou, díky systému částečných rezerv, vzít vklady, mnohonásobně je rozpůjčovat az těchto půjček si účtovat mnohem větší úroky, než dostává vkladatel ze svých vkladů. Jinak se dá také říci, že vkladatelé sami způsobují erozi kupní síly. Čím víc šetří, tím víc roste inflace.Určitá inflace je lepší, než deflace, jež je velmi ničivá, a je těžké ji zastavit. Problém je, že záchranné a stimulační balíčky deflaci nezastaví. Vláda možná vytiskne tolik peněz, že to povede k hyperinflaci a pak vkladatelé utrpí skutečně tu největší ztrátu.Každým uloženým dolarem dáváte bance povolení k tištění většího množství peněz. Jakmile tento koncept pochopíte, nahlédnete také, proč ti, kteří mají finanční vzdělání, mají nespravedlivou výhodu.Důchod: "Dlouhodobě investujte do dobře diverzifikovaného portfolia akcií, dluhopisů a otevřených fondů." Tato moudrost přináší dlouhodobé bohatství lidem na Wall Street. Kdo by nechtěl, aby mu miliony lidí z kvadrantů Z a S měsíčně posílaly šek? Kladu si otázku: Proč bych měl posílat své peníze na Wall Street, když vím, že si mohu "vytisknout" vlastní peníze, využiji-li svého finančního vzdělání a inteligence?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 254 - 255."Schopnost tisknout si vlastní peníze je podle mého jednou z největších výhod vyplývajících z investice do vlastního finančního vzdělání. Dává vám smysl, že tiskne-li vláda stále víc peněz, i vy byste si měli tisknout vlastní peníze ... legálně? Cožpak nedává tištění vlastních peněz větší finanční smysl než stále tvrdší práce a stále se zvyšující odvody na daních, snahy ukládat peníze na bankovní účty a přicházení o kupní sílu v důsledku inflace a daní, či rizikové dlouhodobé vklady peněz na akciový trh? Způsob, jímž si můžete tisknout vlastní peníze, spočívá ve finančním výrazu návratnost investice. Hovoříte-li s většinou bankéřů, finančích plánovačů a brokerů nemovitostí, tvrdí vám, že 5 až 12% návratnost je dobrá návratnost peněz. To je návratnost dobrá pro člověka bez velkého finančního vzdělání. Další pohádka či taktická hra zaměřená na vyvolávání strachu, kterou od nich slyšíte, je: "Čím vyšší návratnost, tím vyšší rizika." To absolutně není pravda - máte-li solidní finanční vzdělání. Já se vždy snažím dosáhnout ze svých investic neomezených výnosů."Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 211."Lidé se bojí změnit se hlavně proto, že se bojí vlastních chyb, zejména těch finančních. Většina lidí se drží zajištěné práce, protože mají strach z finančního neúspěchu. Proto také předávají své peníze finančím plánovačům a doufají, že finanční plánovači se chyb nedopouštějí. je ironií, že právě toto je chybný předpoklad.Největším problémem našeho vzdělávacího systému podle mne je, že učí děti, aby nedělaly chyby. Když dítě udělá chybu, systém ho trestá, místo aby ho vedl k tomu, jak se z chyb poučit. Inteligentní člověk ví, že se chybami učíme. Jezdit na kole se učíme tím, že z kola spadneme a lezeme na něj zpátky. Plavat se učíme tak, že skočíme do vody. Jak se mohou lidé naučit o penězích, pokud se bojí, že udělají chybu?"Kiyosaki, Robert T. Konspirace mocných a bohatých. Praha: Pragma, 218.

Pokračovat na článek


Slovník investora

Akcie je cenný papír, který vydávají akciové společnosti. Majitel akcie se automaticky stává společníkem (spolumajitelem) společnosti a má právo podílet se na jejím řízení (prostřednictvím valné hromady), zisku a likvidačním zůstatku. Pro investora je zajímavý obecný trend zhodnocování akcií v dlouhém časovém období na vyspělých finančních trzích. Broker, brokerská společnost (česky též makléř) provádí obchody s cennými papíry nebo jinými investičními instrumenty svým jménem, ale na příkaz a na účet svých zákazníků. Za svoji činnost získává provizi (brokerage).Burza je zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (přes počítač) shromáždění osob, které se koná pravidelně v určenou dobu a kde se obchoduje s cennými papíry podle platných pravidel a burzovních předpisů. Kromě cenných papírů lze na burzách obchodovat také devizy nebo zboží (tzv. burzy komoditní).Cenný papír Tento termín se vyvinul v 19. století a sloužil ke zobecnění určitých institutů, pro které do té doby neexistoval společný název (směnky, šeky atd.). Pro moderní investování jsou důležíté zejména akcie, dluhopisy nebo podílové listy fondů.Derivát pochází z anglického slova "derivative" a volně přeloženo znamená odvozenina. Jedná se o investiční instrument, který vychází (je odvozen) od určitého podkladového aktiva - např. úroku, měn, akciového indexu a podobně. Derivátový obchod představuje uzavření smlouvy za přesně definovaných podmínek (např. nákup deviz za stanovený kurs) s tím, že plnění smlouvy nastane až v budoucnu (např. 3 měsíce). Derivát představuje jakýsi druh sázky o vývoj tržní ceny daného podkladového aktiva v budoucnu. Některé deriváty jako např. futures a opce se obchodují na derivátových burzách. Jiné jako forward a FRA obchodujeme přímo s bankou.Dluhopis (někdy též "obligace") je cenný papír, kterým se dlužník, jenž tento papír vydává, zavazuje jeho majiteli, že vyplatí peněžní obnos uvedený v dokladu včetně příslušného úroku, a to ve vyznačeném termínu. Na rozdíl od akcie zajišťuje tento druh cenného papíru předem stanovený finanční výnos. Pokud dluhopis vydává velká renomovaná firma s vysokým ratingem, jedná se o vysoce stabilní investici s velmi nízkým rizikem.FITS (Fixed Income Trading System) je originální obchodní systém aplikovaný firmou RSJ na investice do derivátů. Podstatou FITS není rychlá spekulace na okamžitý zisk, nýbrž soustavné obchodování podle matematického modelu s orientací na tzv. kladnou střední hodnotu. Podrobnosti najdete zde. Na tomto místě jen shrňme, že jde o systém investování typu hedge funds a jeho povaha i výsledky (v tuzemské nabídce) nemají obdobu.Hedge funds jsou fondy charakteristické vysokou flexibilitou investičních strategií a ve správě aktiv představují výjimečnou kategorii. Jejich výnosy často nemají žádný vztah k výsledkům trhů akcií nebo oblikací. Nabízejí možnost vysokého zisku, ale vyžadují relativně velký objem vstupní investice a tím pádem jsou často mimo možnosti drobných investorů.Index znázorňuje trend vývoje na kapitálovém trhu. Z tržních cen vybraných cenných papírů se vytváří hromadný ukazatel, který odráží současný stav a vývoj jejich kurzů na trhu. K nejznámějším indexům patří např. americký Dow Jones, S&P; 500 nebo FTSE 100 (zahrnující 100 největších společností regitrovaných ve Velké Británii). I pražská burza má svůj akciový index PX-50.Inflace Znehodnocení reálné hodnoty peněz v čase (praktickým dopadem je, že za stejnou částku peněz si můžete koupit méně zboží).Investiční horizont je stanovený termín investice, t.j. doba, po kterou s jistotou můžete postrádat své finanční prostředky. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu krátkodobě připravit třeba o 15 % hodnoty vaší investice. Po několika letech se však akcie mohou natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu. Investorům s krátkým investičním horizontem se proto doporučují investice do dluhopisů, které sice přinášejí nižší, ale stabilnější zhodnocení než akcie.Investiční instrument je obecně jakákoliv hodnota vhodná k investování. Nejčastějšími investičními instrumenty jsou cenné papíry, měny (devizy), zboží (komodity) nebo deriváty.Komise pro cenné papíry (KCP) je státní úřad, který reguluje kapitálový trh v České republice. Posláním Komise je také dohlížet nad subjekty nabízejícími investiční služby na území ČR, kterým po náročném schvalovacím řízení uděluje povolení (licenci) k podnikání v této oblasti.Likvidita vypovídá o tom, jak rychle lze preměnit investici na hotové peníze. Vysoce likvidní investiční instrumenty jako bankovní vklady nebo podílové listy fondů lze zpeněžit téměř okamžitě. Likvidita nemovitostí je naopak nízká, protože jejich prodej trvá dlouho.Obchodní systém RSJ Invest je speciální způsob obchodování s investičními instrumenty, založený na znalostech a matematických analýzách finančních trhů (jedná se o vysoce sofistikované matematické modely odladěné na historických datových řadách). RSJ Invest vyhledává na finančních trzích investiční situace, kde lze očekávat dlouhodobý výnos (t.j. z pohledu matematematické teorie pravděpodobnosti kladnou střední hodnotu) a realizuje tento výnos pomocí obchodního systému.Portfolio představuje jednotlivé druhy investičních instrumentů obsažené v majetku. V portfoliu lze podle kvality a druhů instrumentů rozložit investorské riziko.Rating hodnotí pravděpodonost vzniku platební neschopnosti subjektů vydávajících cenné papíry. Toto měření provádějí specializované, velmi renomované agentury (příkladem mohou být jména jako Moody´s nebo Standard & Poors) a takto hodnoceny jsou nejen podniky nebo banky, ale i státy světa. Rating se obvykle udává pomocí písmen A (nejlepší) - D (nejhorší, =platební neschopnost, angl. default). Ratingová stupnice podle Standard&Poors; pak vypadá takto: AAA, AA, A, BBB, BB, B, CCC, CC, C.Riziko je stupeň nejistoty spojený s očekávaných výnosem. Jinými slovy: čím vyšší riziko, tím vyšší pravděpodobnost, že očekávaného výnosu nebude dosaženo. Vztah mezi výnosy a rizikem je zcela pragmatický: Požaduje-li investor vysoké výnosy, musí podstoupit vyšší riziko. Podstoupí-li však vysoké riziko, nemá žádnou záruku, že vysoké výnosy budou dosaženy. Riziko lze v průběhu investování snižovat a optimalizovat pomocí mnoha metod a právě tato práce je klíčovou úlohou RSJ Invest.Termínovaný vklad je vázán na předem domluvený termín výběru a přináší vyšší úrok než obvyklé vklady, které jsou k dispozici na požádání. Termínovaný vklad se sjednává s bankami a je nejčastějším druhem finanční investice vůbec. Ačkoliv se možná domníváte, že vaše peníze jsou na bankovním účtu v bezpečí, není to úplná pravda. I když nebudeme brát v úvahu možnost krachu bankovní instituce, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let. V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné investici jako o zcela bezrizikové.

Pokračovat na článek


Bezpečné investice

Finanční krize měla obrovský dopad také na investice, které byly obecně považovány za vysoce bezpečné. Propady přesahující několik procent v rámci krátkého časového intervalu nebyly do té doby například v případě dluhopisových fondů téměř myslitelné. Protože však otazník nad budoucím vývojem finančních trhů stále visí ve vzduchu, pojďme se podívat na investice, které lze stále označit jako relativně bezpečné a přesto svým výnosem překonávají běžné spořící produkty.Dluhopisové fondyPrávě dluhopisové fondy obsahující převážně státní dluhopisy a dluhopisy firem s nejvyšším ratingem, mezi něž se řadili také finanční instituce, byly investory vnímány jako velmi bezpečná investice s výnosem přesahujícím výnos z běžných termínovaných účtů. Státní bankrot Islandu, nebo pád Lehman Brothers, jedné z největších investičních bank Wall Streetu, však dokázali tento předpoklad spolehlivě vyvrátit. Tyto a mnohé další incidenty znamenali pro dluhopisové fondy ztrátu, ze které se budou při svém omezeném výnosu dostávat ještě dlouhou dobu. Hrozby pro ,,bezpečnou“ investici tohoto typu však stále nepominuly. Jako příklad za všechny poslouží aktuální problémy Řecka či nedávné obrovské propady ceny dluhopisů Dubaje. Lze vůbec investici, která během krátké doby ztratí hodnotu, jejíž opětovné získání může trvat několik příštích let, považovat stále za bezpečnou? Vezmeme li v potaz stále vzrůstající předluženost některých zemí, je nejspíše na čase poohlédnout se po lepší alternativě, která by svými výnosy překonala běžné bankovní produkty s přiměřenou mírou podstupovaného rizika.Garantované podílové fondyPokud hledáme opravdu bezpečnou investici, není pochyb, že by se naše pohledy měli upírat směrem k produktům garantujícím návratnost vložené investice. Problematika garantovaných fondů je velice široká, obecně však zde více než kde jinde platí, že garance těchto produktů není zadarmo. Už vstupní poplatek dosahující v některých případech až 3 % z vložené částky společně s výstupním poplatkem pohybujícím se ve většině případů okolo 1 % činí tuto investici značně nákladnou. Poplatku za výstup se lze sice vyhnout v případě držení podílových listů do své splatnosti, ovšem ta se vždy pohybuje v řádu několika let. V případě předčasného ukončení investice je navíc podílník vyplacen na základě aktuální ceny podílového listu, která může být pod svojí počáteční hodnotou a investor tak může kromě výše zmíněných poplatků inkasovat také nadproporcionální ztrátu z držení podílového listu. Investici do garantovných fondů lze navíc zpravidla ukončit pouze ve stanovených termínech a investor si tak na svoje peníze může i nějaký ten týden či měsíc počkat. V případě stoprocentně zajištěných fondů tak máme pouze jedinou garanci, a tedy že nám fond při své splatnosti vyplatí námi vloženou částku poníženou o nemalý vstupní poplatek. Za příznivého vývoje podkladového aktiva fondu je sice možnost dosáhnout zajímavějších zisků, než v případě spořících produktů, ovšem tyto zisky představují pouze zlomek výnosu, který by investor obdržel v případě přímé investice do podkladového aktiva fondu. Z pohledu riziko-výnosového profilu se tak nyní jeví některé spořící účty jako dar z čistého nebe.Garantované investiční certifikátyTato poměrně nová skupina finančních produktů byla navržena tak, aby eliminovala většinu zmíněných nedostatků podílových fondů. Investiční certifikáty představují dluhový cenný papír, emitovaný některou z předních bank, jehož cena se stanovuje na základě předem daných podmínek stanovených při jeho emisi. Podkladem pro vývoj ceny investičního certifikátu může být cokoliv, například akciový index, koš komodit, nebo portfolio dluhopisů určitých zemí. Výhodou investičních certifikátů jsou nulové vstupní, jakožto i výstupní poplatky a možnost kdykoliv svojí investici bez sankce ukončit. Certifikáty jsou totiž burzovně obchodované instrumenty a jednotliví emitenti jsou vždy povinni garantovat jejich odkupní kurzy. To, že jsou tyto instrumenty obchodovány na jednom místě umožňuje jejich snadné srovnání a tlačí tak na emitenty, aby se předháněli v poskytování těch nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Jednou ze skupin investičních certifikátů jsou také certifikáty garantované. Ty nabízí stejně jako garantované fondy návratnost investované částky s možností podílet se na vývoji podkladového aktiva certifikátu a to společně se všemi výhodami, které certifikáty oproti podílovým fondům nabízejí. Zmíněná participace na vývoji podkladového aktiva pak nemusí být nutně pouze zlomkem participace v případě jeho přímého držení. Příkladem může být garantovaný investiční certifikát, s nímž investoři participují na posilování čínského yuanu oproti americkému dolaru. Na případném posilování čínské měny participují investoři dokonce s mírnou finanční pákou, zatímco v případě jeho teoretického oslabení nabízí certifikát stále garanci navrácení 100 % investované částky při splatnosti. I v případě těchto produktů však existují určitá rizika, jako například riziko krachu emitenta. Investiční certifikáty jsou také o něco náročnější na znalosti investora, nemluvě o nutnosti přesunout své investice do sousedního Německa, kde je trh s certifikáty znatelně lépe rozvinutý než u nás. Speciální opční strategiePříležitosti, jak si zajistit zajímavý výnos s minimálním rizikem se vyskytují jen zřídka a většinou jsou odhalovány pouze zkušenými investory. Čas od času takovou příležitost nabízí například speciální opční strategie založená na kombinaci dvou investičních nástrojů, discount certifikátu a put warrantu. Jejich vhodnou kombinací lze uzamknout pevně stanovený garantovaný výnos, který postupně nabývá do splatnosti obou nástrojů, nezávisle na pohybu jejich podkladových aktiv. Jediné riziko, které tak investor nese, je riziko krachu emitenta. Protože se navíc jedná o kombinaci dvou burzovně obchodovaných instrumentů, jejich likvidita je obrovská a jediné poplatky, které investor nese, jsou poplatky obchodníkovi za nákup těchto dvou instrumentů na burze. Podobně je to také se strategií založené na kombinaci discount certifikátu a reverse bonus certifikátu. Ta sice nenabízí garantovaný výnos do splatnosti, garantuje ovšem stoprocentní ochranu investice a v případě příznivého vývoje trhu navíc mnohem zajímavější výnos než předchozí varianta. V případě obou variant je však nutné podotknout, že se již jedná o velice pokročilé investiční strategie a s jejich realizací by se měl především drobný investor obrátit na profesionálního investičního poradce.Jak začítVelký výnos s omezeným rizikem, to vždy byl a nadále bude sen každého investora. Taková možnost se však investorovi naskytne pouze málokdy a v případě masově rozšířených komerčních produktů je taková příležitost téměř vyloučena. Pokud tedy chceme minimalizovat svoje riziko a zároveň si zachovat atraktivní výnos, bude muset naše první investice směřovat do té nejzákladnější, nejméně rizikové a přitom často nejvýnosnější komodity – do našeho vzdělání.

Pokračovat na článek


Vyznejte se v investování

V tomto článku zjistíte, že investování není vůbec tak složité, jak se na první pohled zdá. Dozvíte se, jaké typy investic existují a jak se v nich orientovat. Je velmi pravděpodobné, že tyto informace Vám pomohou vydělat peníze navíc.1) Co je to investování?Investování je ekonomická aktivita, spočívající v uložení peněz za účelem dosažení budoucího zisku.Investujeme do něčeho, co může být finančního nebo hmotného charakteru. Zároveň počítáme s tím, že nám to v budoucnu vydělá něco navíc.2) Na co si dávat při investování pozor?Každá investice má tři základní parametry:výnos, riziko a likvidita. Tyto parametry jsou klíčové a opírají se o ně všechny investiční teorie, se kterými se zde seznámíte.Neexistuje ideální investice, která by byla maximálně výnosná, s nízkým rizikem a dobrou likviditou. Je to velmi jednoduché pravidlo, které je nutné respektovat. Mnoho drobných investorů v počátku devadesátých let prodělalo jenom z neznalosti nebo nerespektování tohoto pravidla. Lákavé nabídky typu „Vysoký výnos bez rizika“ prostě nemohou být naplněny. Vysoký výnos dosáhneme tím, že akceptujeme vyšší riziko. Jako příklad lze uvést investice do akcií – je to velmi výnosné, ale zároveň velmi rizikové. Jako investor nesmíte věřit slibům, které jsou v rozporu se základními investičními principy.Velmi srozumitelně tyto principy popisuje obecně používaná pomůcka, tzv. investiční trojúhelník.Na každém z vrcholů trojúhelníku je umístěn jeden z již zmíněných parametrů, výnos – riziko – likvidita. Uvnitř trojúhelníku pohybujte pomyslným bodem - ten představuje zamýšlenou investici. Pokud se budete s bodem přibližovat velmi vysokému výnosu, budete se zároveň vzdalovat od nízkého rizika. Čím víc se přibližujete k likviditě, budete se vzdalovat od výnosu.3) Typy investic:Rozdělení investic můžeme provést podle různých kritérií. Začněme ale od jednoduchého rozdělení podle toho, do čeho budeme investovat. Jsou to tři základní skupiny: Přímé investice, finanční produkty a reálné investice.Přímé investice:Patří sem např. investice do akcií. Dnes si mohou i drobní investoři nakoupit prostřednictvím makléře akcie na burze. Podobnou investicí může být nákup dluhopisů, hypotečních zástavních listů a podobně. Obecně se jedná o přímý nákup cenných papírů. Výhodou těchto investic je to, že nakupujeme přímo cenný papír a neplatíme tak žádné další zprostředkovatele. Nevýhodou je obtížná diverzifikace, tedy rozložení rizik do širokého portfolia.Finanční produkty:Sem patří bankovní vklady na našich běžných účtech nebo termínované vklady. Dalšími finančními produkty jsou penzijní fondy, stavební spoření, podílové fondy a podobně. Finanční produkty jsou zpravidla předem modifikované na zajištění konkrétních potřeb. Stavební spoření je určené pro financování bydlení, penzijní fondy pro zajištění penze. Podílové fondy jsou zajímavou alternativou k přímým investicím do cenných papírů. Výhodou investování prostřednictvím finančních produktů je snadná dostupnost a obecná srozumitelnost. Nevýhodou je to, že finanční produkty jsou zatíženy různými poplatky.Reálné investice:Jedná se o koupi vlastního bydlení, nájemní nemovitosti, nákup drahých kovů, šperků, investice do obrazů a jiných uměleckých předmětů. Patří sem také sbírky známek, mincí a podobně.Výhodou těchto investic je to, že jsou zpravidla spojeny i s jinou než materiální formou uspokojení. Radost z nového bydlení nebo sběratelská vášeň jsou vedlejší „přidanou hodnotou“ těchto investic. Nevýhodou je zpravidla špatná likvidita. Může trvat dlouho, než se najde kupec, který bude ochoten zaplatit Vámi požadovanou sumu.

Pokračovat na článek


Proč Češi téměř neinvestují

Ve svém okolí a při práci na své diplomové práci jsem zjistil, že investování, není v české populaci, zejména oproti vyspělým zemím jako USA, Velká Británie, Japonsko, Německo či Švýcarsko, příliš rozšířené. Za hlavní důvody považuji zejména tyto:Chybí výukaFinanční gramotnost se nevyučuje na školách  a dnešní mladá generace se nemá od koho dozvědět principy investování – chybí odborníci na tuto problematiku na středních školách a u rodičů nevidí příklad v praxi. Naopak jsou utvrzování v tom, že investování je rizikové a nebezpečné (zkušenost z vlastní rodiny). Z médií slyšíme o finanční krizi a akcie pro nás tímto již navždy zůstanou jako něco obrovsky riskantního, protože nechápeme souvislosti. Finanční instituce tomu přizpůsobují svou nabídku a ani se nesnaží poučit své klienty o principech investování a dále propagují hlavně konzervativní produkty jako jsou stavební spoření, kapitálové životní pojištění, penzijní připojištění, termínované vklady či spořící účty. Když už nabídne podílový fond, bude se jednat nejspíš o málo výnosné peněžní či zajištěné fondy. Za RČinvestments proto chystám vzdělávací semináře pro širokou veřejnost a výuku finanční gramotnosti pro studenty středních škol.Socialistická minulostJde o pozůstatek minulého režimu, kdy obchodování na kapitálových trzích bylo nepřístupné stejně jako celý princip kapitalismu. Lidé měli jednu banku, jednu pojišťovnu a vkladní knížku a neměli přístup ani informace o možnostech investování. Dnes však žijeme v tržní ekonomice a hlavní zásadou kapitalismu je fakt, že peníze vydělávají peníze. Bohužel nepříjemné zkušenosti z kuponové privatizace přinesly investování vizitku nebezpečné aktivity. Věřte, že jde o mýtus a Vaše peníze již budou v bezpečí."Nemám peníze abych mohl investovat."Investování má také vizitku aktivity pouze pro bohaté. Střední třída obyvatel, právě pro kterou má investování dle mého názoru největší smysl, o této možnosti nemá téměř ponětí. Někteří investoři ji proto nazývají "chudí, kteří o tom ještě neví". Investovat však lze i 100 Kč. Proto si myslím, že není nikdo, kdo nemůže investovat. Jsou pouze lidé, kteří nechtějí investovat, bojí se nebo investování nerozumí. Posláním RČinvestments je tento postoj změnit.Konzumní společnostŽijeme v době konzumní společnosti, podporované masivní reklamou výrobců spotřebního zboží. Jsme ze všech stran zavaleni jejich nabídkou a někdy naprosto nesmyslně utrácíme za věci zbytečné, nebo takové, které si vzhledem ke svým příjmům nemůžeme dovolit – jen proto, abychom dobře vypadali před svými známými nebo proto, že se nám najednou nahromadily na účtu. Naše pýcha nás připravuje o peníze, které za nás mohou pracovat. Máme strach, že vložíme peníze někam, kde časem o část z nich můžeme přijít, a tak je místo toho utrácíme za něco, co ztratí hodnotu téměř okamžitě (například automobily, elektronika, luxusní dovolené).Dostupnost půjčekKam se podíváme, všude reklama na spotřebitelské úvěry, rychlé půjčky či kreditní karty. Je pro nás proto snadné si peníze vypůjčit, místo abychom si na své spotřební zboží našetřili, případně místo abychom trvale udržovali určitou finanční rezervu. Zadlužit se na Vánoce se stává čím dál běžnější a zisky splátkových společností rok od roku rostou. Naše peníze z bankovních vkladů, místo aby pomáhaly financovat české podnikatele a rozvíjet naši ekonomiku a tím i zaměstnanost, jsou často použity na půjčky pro nešťastníky, kteří neumí zvládat své finance a mohou se takto dostat do nepříjemné dluhové spirály.Krátkodobá orientaceVelmi málo z nás uvažuje dlouhodobě – často slýchám od přátel, že neřeší, co bude za 20let nebo, že „důchodu se nedožiji.“ Statistika uvádí, že 92% dnešní populace se důchodu dožije, my si ale chceme co nejvíce užívat, dokud jsme mladí. Tvrdě pracujeme, tak si za své peníze chceme dopřát příjemné prožitky, a to ihned. Právě pro mladé slušně vydělávající lidi je však dlouhodobé investování životní příležitostí, jak docílit finanční nezávislosti. Socialismus udělal z našich dnešních seniorů velmi chudé osoby, a tak se ho někteří mladší až štítí. Začneme-li však co nejdříve budovat svou finanční nezávislost, můžeme jít na penzi předčasně a plnými doušky si užít podzim života.Pomoc od státuSpousta lidí spoléhá na stát, že se o nich v případě nouze postará, místo aby si budovali své vlastní bohatství. To je však obrovskou chybou. Zvláště při dnešním stavu veřejného rozpočtu je pro mě nepochopitelné, že někdo věří slibům politiků, kteří jednají pouze ve vlastním zájmu, činí populistické sliby a nevidí dále než do příštích voleb. Sociální dávky v budoucnu rozhodně nemusí být samozřejmostí. Češi přeceňují také význam státních podpor ke stavebnímu spoření a penzijnímu připojištění a o jiné možnosti se ani nezajímají. Tyto peníze jsou ale peníze z našich daní - co získáme na příspěvku nám stát někde jinde musí vzít!Lákavý jackpot v loteriiDoufáme v paní Štěstěnu a snažíme se snadno vydělat velké peníze ve Sportce či hazardních hrách. V obou případech jsme však matematicky v nevýhodě a naše peníze pravděpodobně skončí v rukou kasina či Sazky.Především důsledkem výše zmíněného mohou senioři z vyspělých zemí trávit svůj důchod cestováním po světě, zatímco ti čeští budou po zbytek života odkázáni na minimální penzi od státu.

Pokračovat na článek


Proč investovat?

Finanční nezávislost na státní pomociPopulismus našich politiků zajistil, že spousta lidí si zvykla spoléhat na to, že se o ně stát v nouzi postará. NEBUDE TO PRAVDA! Zadlužení země a strukturální deficit veřejných financí a rostoucí korupce,  stav penzijního systému a neochota k důchodové reformě a stárnutí populace – to jsou nepochybná fakta, která mohou vést až k bankrotu země! Všichni dnes musíme šetřit, musíme zastavit další zadlužování a musíme si sami budovat finanční rezervy. Zvítězí-li v budoucnu populismus, korupce, plýtvání na sociálních dávkách a dojde-li ke zhoršení stavu veřejných financí, ve státní pokladně nebudou finance na důchody, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky ani na investice do infrastruktury. Již dnes dluží naše země přes 1,3 bilionu Kč. Každý z nás bude dříve nebo později muset svých 130.000 Kč splatit - stane se tak buď inflací, daněmi, nižšími důchody nebo chybějící infrastrukturou. Je povinností každého, začít si šetřit sám. Nenajdou-li se totiž  investoři, kteří budou ochotni financovat náš státní dluh, bude ČR nucena vyhlásit bankrot (jako se stalo již Maďarsku či Lotyšku) a zemi čeká těžké dlouholeté strádání. Úředníci z Mezinárodního měnového fondu seškrtají všechny sociální dávky a důchody na minimum. Co budou lidé na nich závislí dělat?...Nechci Vás strašit katastrofickými scénáři, ale je zapotřebí brát tato fakta na vědomí. Čím dříve si bude každý z nás vytvářet vlastní finanční rezervy, tím méně se ho případné ekonomické problémy země dotknou a tím méně ho to bude stát peněz. Budoucnost je ve Vašich rukou!Zvýšení spotřeby a zajištění penzeHlavním principem investování je z definice odklad nynější spotřeby za účelem zvýšené spotřeby v budoucnu. Každý znalec financí Vám potvrdí, že odkládat okolo 15% Vašich příjmů na penzi je základem hospodaření s penězi. Představte si nyní, že po dosažení zasloužené penze dostáváte 30% dnešních příjmů. Bez vlastních naspořených peněz si těžko budete moci dopřát důchod, jaký si užívají němečtí či švýcarští senioři. Kdo nebude mít v 60 letech naspořeno alespoň půl milionu, bude po zbytek života strádat. Věk odchodu do důchodu se bude nejspíš neustále posouvat. Důležité však je KAM si peníze na důchod odkládat - současná podoba penzijních fondů je pro zajištění rezervy na penzi naprosto nepřijatelná (vysoké náklady, příliš konzervativní strategie, nízké zhodnocení, výhodnost jen díky státnímu příspěvku z našich daní, mladý člověk se k penězům dostane nejdřív za 15 let). Proměňme typickou českou spořivost se znalostmi investování a staňme se o poznání bohatším národem.Ochrana před inflacíInvestování je nejlepší ochrana před inflací, která nám ujídá kupní sílu našich peněz. Máme-li hlavní část majetku na běžném účtu, reálně o tyto prostředky přicházíme a chudneme. Tyto peníze necháváme bance, aby z nich dosahovala zisku. Ve vhodném investičním produktu by mohly pracovat pro Vás. Český národ je vyhlášen svou spořivostí, ale naše konzervativnost a neznalost nás tímto okrádá o možné výnosy – přitom jediné, co pro to musíme udělat je mít trpělivost při výkyvech hodnoty a dlouhodobou disciplínu. Průměrný Němec má mnohonásobně vyšší finanční majetek nejen díky vyšší průměrné mzdě, ale zejména díky struktuře svých úspor. Spořící účty ani termínované vklady nás do budoucna v žádném případě nezajistí.Začináme podnikatInvestováním se stáváme podnikatelem, pořizujeme si za své peníze skutečnou hodnotu - podílíme se na ziscích společností, do kterých je vkládáme. Navíc nám odpadají starosti s řízením podniku, které je v rukou špičkových manažerů. My pouze poskytujeme kapitál (princip kapitalismu že peníze dělají peníze). Můžete si zvolit do jakého regionu či oboru investovat, protože věříte v jeho potenciál nebo protože se v něm orientujete – zvládnete to možná sami, stačí zapojit prostý selský rozum. Příkladem současných trendů, které skrývají investiční příležitosti mohou být obnovitelné zdroje energie, stárnutí populace, ekonomický vzestup rozvojových zemí, vyčerpání ropy, globální oteplování a další. Mojí prací je nasměrovat Vás, jak těchto příležitostí využít.Finanční rezervaVýznamným přínosem investování je tvorba rezervy na nákup dražšího zboží. Osoba, která pravidelně investuje část svých příjmů, nemusí využívat drahé spotřebitelské úvěry a na své statky naopak využije peníze, které se trpělivým odkládáním v čase zhodnocovaly. V životě nás však mohou potkat i nepříjemné situace, jako ztráta zaměstnání či dlouhodobější nemoc, a je nepochybně snazší překonat toto období s finanční rezervou v záloze a nespoléhat pouze na státní podporu v nezaměstnanosti a jiné dávky. S finanční rezervou můžete opustit zaměstnání, které Vás nebaví a prací se může stát některý z Vašich koníčků. Vaše investice budou navíc vždy po ruce oproti 15 letému čekání v penzijním fondu či 6 letému v případě stavebního spoření.Snížení zisků bank, pojišťoven, stavebních spořitelen a penzijních fondůStavební spoření je mezi Čechy velmi oblíbené a máme v něm 700mld Kč. Je však třeba si uvědomit, že tyto produkty jsou samotné obrovsky nevýhodné a jsou lákavé pouze díky státnímu příspěvku. Ten ale pochází z našich daní, proto mít užitek z toho se, že dostaneme peníze, které si stát musí za 5% půjčit na dluhopisech, když tyto chybí v rozpočtu a budeme je muset zaplatit na vyšších daních mi připadá nepochopitelné. Výnosy ze spořících účtů, kapitálového životního pojištění a termínovaných vkladů jsou také o moc nižší, než výnosy, které z nich získávají finančníci. Tyto produkty jsou výhodné pouze pro tyto instituce. Vaše investice jsou však pouze Vaším majetkem a nikdo jiný nemá právo s nimi nakládat, jsou navíc obhospodařovány profesionálními portfolio manažery a za poplatky jim opravdu dostáváte přidanou hodnotu. (více o výhodnosti stavebního spoření

Pokračovat na článek


Online Trading neboli „přímé obchodování“ probíhá v reálném čase

Při finančních zprávách se občas objeví záběry vzrušeně gestikulujících makléřů. Nad obrázky z průběžného obchodování na burzách mrazí v zádech.  Každý člověk, kterého nenechává klidným dění v aukčních síních, na burzách nebo při zprávách o pohybech akcií, jednou zatouží stát se jejich součástí. Nemusí zůstat u snů a představ. Pokud člověk zapojí rozum, schopnosti a využije zkušeností úspěšného tradera, může si zajistit nejen trvalý příjem, ale také respekt a finanční nezávislost.Profesionalita, sebeovládání a strategiePřímé obchodování s cennými papíry má svoje pravidla. Akcie mají svoji hodnotu, která se nazývá kurz. Trader akcie za kurz kupuje a prodává. Činí tak proto, aby získal na poklesu nebo růstu akcií peníze. Může také skupovat akcie s tím, že při jejich propadu koupí větší množství a počká si, až porostou. Může se stát tak velkým vlastníkem akcií, že bude moci mluvit do strategie podniku. Podstatou tradingu ale není vlastnění akcií. Podstatou je výhodný nákup, když mají nízkou hodnotu a prodej, když jsou vysoko. Odhad poklesu nebo růstu kurzu akcie je známkou vysoké profesionality. Trader sleduje vývoj na trhu s akciemi a odhaduje situaci podniku, jehož akcie nakupuje.  Musí se umět dobře ovládat, aby nepodlehl pokušení rychle koupit nebo prodat. Musí mít strategii, kterou uplatňuje při obchodování. Tedy kolik akcií chce nakoupit, zda spekuluje na pokles nebo růst kurzu akcií. K tomu všemu potřebuje odhodlání a zkušenost dobrého traderaVolnost a nezávislostTrader není zaměstnancem ani nepotřebuje živnostenský list. Nemusí vyřizovat spousty administrativních formalit. Trader se musí soustředit na odhad situace na burze nebo v jiných obchodních systémech jako je například RM-Systém v České republice.  Většinou trader obchoduje z domova nebo práce. Zajistí si počítač a bezpečné připojení k obchodnímu místu. Často postačuje internetové připojení a možnost okamžitých plateb. Po instalaci programu pro online trading složí peníze na účet a tento účet používá k nákupu akcií. Pokud akcie prodá, jsou mu na něj připisovány finanční prostředky. Takto nakupuje a prodává, může se rozhodnout v jakou dobu a na jakém trhu. Je volný a nezávislý.Nezávislost přináší větší zodpovědnostMnoho začátečníků se domnívá, že na obchodování s akciemi lze snadno vydělat. Ale obchodování snadné není. Vyžaduje pečlivou přípravu zkoumáním trhu a odhadu situace podniku, který akcie na trhu kotoval – tedy umístil. Proto ta vzrušení na parketu burzy. Společnost, která vyrábí čipy do počítačů, najednou přijde o dodavatele. Makléři se snaží akcie rychle prodat. Nebo dojde ke zdražení surovin. Třeba křemíku. Akcie začnou klesat. Pokud takové akcie trader má, snaží se je prodat. Může také vyčkávat, protože považuje situaci s dodavateli nebo surovinami za přechodnou. Také se může „pobavit“ na účet prodávajících, protože si podrobně zjistil situaci. Počká, až akcie klesnou, odhadne jejich „dno“ – tedy hodnotu, za jakou dále klesat nebudou a akcie koupí. Za určitou dobu sleduje, jak se situace obrátila, akcie rostou a může počítat zisk. Opět musí odhadnout, kdy akcie dosáhnou vrcholu – „stropu“ a správně je prodat.Vše se děje v reálném čase a podle pravidelOnline trading funguje okamžitě. Na jiném konci obchodního vlákna sedí jiný trader, který se stará o totéž. Dobře nakoupit a výhodně prodat. Také vidí objednávky na nákup, výzvy k prodeji. Sleduje, jak se mění kurz akcie s poptávkou. Když není poptávka, kurz klesá. Když je velký zájem, kurz stoupá. Pokud dobře odhadl situaci, má vyděláno. Kurz akcií ale nemůže libovolně stoupat či klesat. Při nepříznivých nebo naopak velmi optimistických zprávách by akcie dosahovaly nesmyslných kurzů. Byly by příliš nízko nebo vysoko. Burzy tedy stanovují limit poklesu nebo růstu akcií. Nad nebo pod určitou hranici nedovolují obchodníkům prodávat nebo nakupovat. Tím regulují trh, aby se nestal obětí útoku spekulantů. Zároveň chrání tradera před podvodníky, kteří získali „inside“ informace. Pravidla musí být rovná pro všechny. Ředitel podniku může mít dříve než trader informaci o hospodaření. Potom by mohl akcie sám výhodně nakoupit nebo prodat. Takové jednání je trestné a poškozuje obchodování. Burzy mají nástroje na „podezřelé“ obchody, jedním z nich jsou například podivně vysoké nákupy nebo prodeje akcií.Cesta k prosperitěDobrý trader si vždy nechá poradit. Vyhledá informace a řídí se radami zkušených obchodníků. Komunikuje online, radí se, zajišťuje si podporu. Zpočátku je výhodné nechat obchodovat zkušeného tradera, sledovat jeho postupy a odhad. Nikdo učený z nebe nespadl a není žádnou ostudou se poučit. Naopak. Každý trader tak začínal. Dobrý trader poradí, pomůže a zajistí kvalitní růst a získání zkušeností nového tradera. Prosperita je totiž otázka času, odvahy a rozumu.

Pokračovat na článek


Kam investovat milion korun?

Kam investovat je jednou z nejčastějších otázek prakticky každého z nás. Někdo používá raději pojem, spořit peníze. Ale fakticky jde o investici. Peníze si někam uložíme, ať už z důvodu ochrany před krádeží, garancí ze strany státu či jen proto, aby nám neztrácely tak rychle hodnotu. Spoří zkrátka každý, kdo má přebytečné prostředky. Spoří, tedy investuje.Jak ale spořit, investovat „nejlépe"?Tato jednoduchá otázka prakticky nemá odpověď. Vždy je nutné vzít do úvah minimálně dva faktory – čas a riziko. Vždy při investici (spoření) je třeba si uvědomit, za jak dlouho budu peníze potřebovat a jak rychle po svém rozhodnutí je chci mít k dispozici. U řady produktů jsou totiž přesně dané lhůty, data či výpovědní doby. Proto je vždy před každou investicí nutný rozbor vlastní situace a otázky časové potřeby investovaných prostředků. Druhým aspektem je samozřejmě riziko. Riziko představuje faktor, který není možné dopředu přesně odhadnout.Čím větší podstupuje investor riziko, tím větší MŮŽE mít potenciální zisk. Naopak čím nižší riziko člověk podstupuje, tím větší má garanci, sice nepatrného, ale přesto růstu. Na finančním trhu se nabízí velké množství variant.Tou nejsnazší je spořící účetMá vyšší úročení než klasický bankovní účet. Jedná se o hodnoty okolo 2-3%. Vždy je ale tato míra odvislá od řady faktorů a od aktuální situace na celém finančním trhu. Jde o snadno ovladatelné a přístupné účty. Jednotlivé instituce různě nastavují pravidla a parametry pro výpočet výpovědní lhůty a velikosti úroku, takže je vždy velmi silně individualisticky celý účet nastaven. Další možností je termínovaný vkladTermínovaný vklad představuje uložení peněz na přesně danou dobu. Je přesně stanoveno datum, kdy budou peníze vyplaceny. Po tuto dobu není možné s termínovaným vkladem nikterak manipulovat. Je někdy úročen pevně danou konečnou sazbou, ale častěji je stanovena určitá stanovaná minimální sazba, která je garantována a ke které se připočítává aktuální výnos, podle data výplaty. Jde tedy o aktuální stav na finančních trzích v době ukončení termínovaného vkladu. Úroková sazba u těchto druhů investic je lepší než u klasických spořících účtů. Některé instituce se dostávají k hodnotám kolem 5% v závislosti na délce a objemu prostředků. Pro milion korun se sazba na několik let kolem 4-5% rozhodně pohybovat bude. U těchto dvou investic je prakticky 100% jistota. I v případě krachu společnosti, která peníze spravuje, je vaše investice kryta do výše 100 000 EUR, což investici 1 000 000 Kč pokrývá více než dostatečně. Další možnost je nákup dluhopisůU dluhopisů je často garantovaná výše úroku a datum, kdy bude tento úrok vyplacen. Vzhledem k tomu, že dluhopis je klasickým cenným papírem, je možné s ním obchodovat a tedy v případě nutnosti a potřeby peněžních prostředků je ho možné odprodat i před datem jeho splatnosti. Nejstabilnější formou dluhopisů jsou státní dluhopisy, u kterých je prakticky jistota, že stát svým závazkům dostojí. Další investice může směřovat do akcií, do akcií nějaké společnostiZde je ale velmi ošidná situace. Den ode dne se na burze hodnoty a kurzy akcií mění, takže je velmi složité odhadnout vývoj do budoucna. Navíc v dnešní době je velmi malá ochota obchodovat na těchto trzích, jelikož to byly právě akciové trhy, které nejvíce utrpěly doznívající globální hospodářskou krizí. Avšak právě to může řadu investorů motivovat pro investici právě v tomto čase. Na druhou stranu pro řadu investorů je právě tento čas obdobím, na které čekali. Průměrný úrok u akcií je velmi složité odečíst, ale z delšího pohledu jsou schopny akcie reálně svému majiteli vynášet i 20%. Dalšími možnostmi opět s vyšším rizikem jsou obchody s podílovými listyJde o zakoupení určitého objemu podílových listů s předem zvoleným rizikem a očekávaným výnosem. Zde je velmi důležité jak a co zvolit. Podílové listy jsou chráněny proti vytunelování jejich vlastníky, avšak neúspěch jejich vývoje ochráněn není. Podílové listy často nemají žádnou garanci, tudíž je dokonce možné při výběru svých prostředků zchudnout. Proto je vždy velmi důležité se správně rozhodovat a volit vhodnou strategii vzhledem k podstupovanému riziku. Investice do podílových fondů je spíše na delší období, protože jak statistiky dokazují, tak právě v dlouhém období, tedy v horizontu několika více (desítek) let, jsou podílové listy plusové. Avšak nejde zde o garanci, takže není nic přesně exaktně dané. Dluhopisové podílové fondy jsou prakticky bezrizikovou investicí s výnosem maximálně 5% u akciových podílových fondů je riziko vyšší a výnos se může dostat třeba na 15%. Další možností investice je obchod na měnových trzích – Forexové obchodyJde o obchodování s cizími měnami. Jde o velmi specifické činnosti a opět je nutná znalost prostředí či šťastná ruka. Výnosnost závisí opravdu na umění daného investora, štěstí a intuici. Obchoduje se na základě změny kurzů jednotlivých měn. Jde o spekulace a očekávání. Jednou z dalších možností investování je investiční zlatoJde o investici ne do zlata jako takového na komoditní burze, ale o investici do slitků či zlatých mincí. Tento způsob investice není nikterak závratně výnosný, avšak v konečném hledisku dokáže finance stabilně a bezpečně ochránit před inflací. Tím je právě tento druh investice vhodný pro velmi konzervativní jedince, kteří chtějí mít jistotu a přehled o svých financích. Existuje další celá řada možností investování, avšak je velmi důležité si uvědomit efekty z investice, její časovost a načasovanost. Nejde obecně říci na základě několika málo faktorů, která investice je nejvhodnější. Každý musí volit právě tu investici, která nejvíce odpovídá jeho vztahu k riziku a výnosnosti. Nikdy nebude vymyšlen ani univerzální recept. V tu chvíli by ho využívali všichni lidé a tím pádem by přestal být výnosným. Je důležité reagovat na aktuální dění na trhu a dokázat se včas a adekvátně rozhodnout. Rozhodně by ale peníze neměly ležet doma pod polštářem. Jelikož o ně dříve nebo později přijdete. Ať už díky zlodějům, nebo v lepším případě se vám rozplynou pod rukama díky inflaci. Finanční trh alespoň částečně tyto dvě rizika zmenšuje.

Pokračovat na článek


Investice do nemovitostí

Investování do nemovitostí je jednou z tradičních možností investování.V minulosti prakticky nebyla jiná možnost investování, než právě nákup nemovitosti. V porovnání s jinými typy investice je nemovitost hmatatelná a představuje jistotu a stabilitu. Jedná se o reálný majetek, který je odolný vůči inflaci.Nevýhodou investování do nemovitostí však je jejich špatná likvidita. V případě, že bude investor své prostředky investované do nemovitosti rychle potřebovat, bude mít velmi složité nemovitost v dané chvíli prodat za adekvátní cenu. Spíše bude muset jít s cenou nemovitosti dolů, aby ihned oslovil potenciálního kupce, který mu bude ochoten ihned peníze za daný dům či byt převést. Předmětem investování do nemovitostí jsou stavební pozemky, byty a rodinné domy. Obvykle se jedná o dlouhodobější investice, kde je nízká míra rizika a prakticky stálý mírný výnos, odvislý od lokality, atraktivity či od změn územních plánů. Díky tomu je investování do nemovitostí stále značně oblíbené, jelikož skrývá řadu aspektů a informací, ke kterým má přístup pouze omezené množství lidí. Důležitá je při investování do nemovitostí znalost prostředí.Vhodné je mít informace v předstihu či určitým způsobem predikovat vývoj, který může nastat. Pokud jsou signály, že se bude měnit územní plán, zlepšovat dopravní dostupnost, občanská vybavenost či kvalita prostředí, je šance se rozhodnout, ještě před dobou, než se tato informace stane realitou. Tím se dá včas prodat nemovitost, která bude výhledově stagnovat či klesat na ceně a nebo naopak koupit levně v lokalitě, které bude v dlouhodobém horizontu atraktivnější a tím pádem výnosnější. Investice do nemovitostí jsou úzce spojeny i s ekonomickým a hospodářským vývojem. Různé realitní bubliny či ekonomická recese dokáží značně zamávat s celým trhem nahoru či dolů a informace o ceně nemovitosti pak ztrácí hodnotu, jelikož se nedá odhadnout reálná cena, za kterou by se daný dům či pozemek koupil v době stability.  Český statistický úřad zveřejnil průzkum realitního trhu.Studie sleduje cenový vývoj na trhu realit, především bytů. Výrazný růst cen nemovitostí, způsobený vysokou poptávkou a živený nízkou cenou peněz v podobě hypotečních a jiných úvěrů na bydlení, narazil ve druhé polovině roku 2008 na svůj strop. Druhým cílem práce je zmapovat orientačně nabídku a poptávku na trhu nemovitostí a vývoj hypotečních úvěrů. Sledovaným obdobím jsou léta 1997-2007, resp. dosažitelná data za rok 2008 a druhé čtvrtletí 2009.• Investice do nemovitostí je v ČR považována za nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené.• Za tzv. „bublinu" cen daného aktiva obecně je považovaná explozivně a asymetricky tvořená odchylka tržní ceny aktiva od její fundamentální hodnoty s možností její náhlé a výrazné korekce. Může za ní být také považován excesívní vývoj ceny daného aktiva ve srovnání s cenovým vývojem jiných typů aktiv. Bubliny cen aktiv bývají často způsobovány psychologickými faktory v chování tržních subjektů, očekáváními typu sebenaplňujících předpovědí, aj. Identifikace bublin je tak obtížná jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. V ČR je takto definované zadání vývoje na trhu nemovitostí problematické především s ohledem na dostupnou datovou bázi.• V ČR neexistuje „oficiální" index cen nemovitostí z příčin stojících mimo statistické zjišťování (absence potřebné legislativy). Data o kupních cenách nemovitostí sledovaná Českým statistickým úřadem zahrnují pouze část trhu - chybějí data o cenách nových bytů prodávaných developery a realitními kancelářemi, ale i prodeje stávajících bytů obcemi (ve všech těchto případech neexistuje povinnost podávat přiznání daně z převodu nemovitostí, jako je tomu u převodu bytů mezi fyzickými osobami). Tento problém ztěžuje konstrukci indexu cen nemovitostí zobrazujícího přesněji cenový vývoj na trhu realit. Nabídkové ceny mají charakter indikativní.• Během období 1998 až 1. čtvrtletí 2009 bylo možné na trhu nemovitostí v ČR pozorovat dvě vzedmutí cenové hladiny tažená především vývojem cen bytů. Zatímco příčinou růstu cen v letech 2002 a 2003 byla vysoká očekávání další cenové expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004, od roku 2007 do poloviny roku 2008 byla důvodem výrazného pohybu cen vzhůru silná ekonomická konjunktura – projevující se dynamikou mezd, značným poklesem nezaměstnanosti, příznivým hodnocením domácností co se týká jejich ekonomické a finanční situace i jejího očekávání.• Zvýšení úrokových sazeb úvěrů na bydlení během této druhé vlny růstů cen nemovitostí neomezilo poptávku domácností po vlastním bydlení. Úrokové míry úvěrů tohoto typu začaly stoupat v prvních měsících roku 2006, výrazněji pak akcelerovaly od poloviny roku 2007 (ze 4,28 % v říjnu 2005 na 5,6 % v srpnu 2008 u nových úvěrů bank na nákup bytové nemovitosti, u samotných hypotečních úvěrů pak ze 3,64 % na 5,82 %).• Vzhledem ke zvýšenému riziku nesplácení úvěrů stoupl v roce 2009 prudce individuální zájem klientů bank o toto pojištění. Podíl nesplacené části úvěrů a celkové hodnoty zastavených nemovitostí však z pohledu zajištění zatím neindikuje pro portfolia bank vysoké riziko (56 % v roce 2008) – k jeho zhoršení však povede další pokles cen domů a bytů v roce 2009, naopak proti zapůsobí výrazný útlum úvěrové aktivity v půjčkách na bydlení.• Co se financování týká, od poloviny roku 2008 vedlo počínající zhoršování situace v ekonomice k výraznému poklesu (meziročně i proti tříletému průměru) počtů nově poskytnutých hypotečních úvěrů, celkových objemů (-39 % meziročně za 1q 2009) i průměru půjčované částky; zvýšená korelace těchto parametrů s úrovní sazeb i důvěrou domácností začala být od poloviny roku 2007 více patrná. Objem úroků z vlastnictví placených domácnostmi za rok 2008 klesl meziročně na 32,2 mld. z 34 mld. korun.• Pokles poptávky po bydlení byl patrný již v březnu 2008, kdy největší developerské společnosti ohlásily meziroční snížení zájmu o nové bydlení o 10 až 20 % (změny DPH u stavebních prací). Očekávané podzimní znovuoživení se nedostavilo, naopak na trhu s domy a byty docházelo ke zlevňování (především u bytů ve starších panelovým domech a u novostaveb v méně lukrativních lokalitách). Následně pak zejména v jarních měsících roku 2009 bylo možné využít řady slev a impulsů, kterými developeři stimulovali poptávku. Mimoto začalo v roce 2009 také docházet k výraznému snížení počtu nově zahajovaných bytů a tedy k nižší nabídce.• Od druhé poloviny roku 2008 do konce období sledovaného v této studii (1. čtvrtletí 2009) procházel trh bytů v ČR cenovou korekcí. Přestože meziroční pokles nabídkových cen, k němuž došlo poprvé od 2. čtvrtletí 2005, se nezdá být příliš hluboký (-2,9 %), velmi rychlá je především jeho dynamika, která oslabila za pouhá tři čtvrtletí o 10 p. b. (+7,1 % ve 2. čtvrtletí 2008).• Prudší propad cen bytů byl patrný na trhu mimo hlavní město Prahu. V regionech se za období od července 2008 do června 2009 snížila jejich dynamika o 15 p. b. na meziroční pokles o 6,3 % ve 2. čtvrtletí 2009. Přestože po téměř celé desetileté období s výjimkou druhého pololetí 2008 a prvního čtvrtletí 2009 byl cenový vývoj v ČR na trhu s byty předurčován pohybem jejich cen v hlavním městě Praze, právě v těchto zmíněných časových obdobích zaznamenal obrácenou tendenci.• Pád nabídkových cen pražských bytů se odehrál v průběhu jediného čtvrtletí. Za čtvrtý kvartál 2008 se sice jejich ceny meziročně snížily o 1,7 %, ale mezikvartální ztráta tempa dosáhla 7,8 p. b. Nelze ji přičíst např. vysoké srovnávací základně předchozího období, protože v posledních třech měsících roku 2007 již předchozí cenový růst mírně polevil (+4,2 %).• Podle údajů z realitních kanceláří vzrostla v roce 2008 meziročně poptávka po pronájmech bytů v průměru o 5 %, v některých lokalitách (Ostrava) však až o 50 %. Odhady růstu této poptávky v roce 2009 činí až +20 %, odhady cen nájemného +10 %, přičemž dlouhodobou tendencí je zřejmě jejich stagnace až pokles, protože bytů k pronájmu je velké množství – ovšem přestože pokračující deregulace nájmů tlačí na pokles cen tržního nájemného stejně jako převis nabídky bytů k pronájmu, je nutné vzít v úvahu, že segment bytů s regulovaným nájemným je relativně malý a jeho uvolňování by nemělo výši tržního nájemného ovlivňovat výrazným způsobem.

Pokračovat na článek


Investice, investování - aneb, jak na dluhopisy?

Každý jistě ví, a to i díky našemu portálu, co obecně dluhopisy jsou. Jen ve zkratce. Jde o cenné papíry, které jsou obchodované na burze. Oproti akciím, které se obchodují na stejném trhu (tedy také na burze), je jejich výnos představován především výší pravidelných úroků, které z dluhopisů plynou.U akcií je důležitá jejich hodnota, tedy vývoj ceny, který u dluhopisu není tím hlavním faktorem. U dluhopisu, který si může kdokoliv koupit, je vždy uvedena výše úroku a doba, do kdy bude tento úrok pravidelně vyplácen. U určitých speciálních dluhopisů pak může jít pouze o částku, která bude po určité době majiteli dluhopisu vyplacena. Dluhopis je tedy jakási půjčka, kterou poskytuje investor (následný majitel dluhopisu) vydavateli (emitentovi) dluhopisu.Při nákupu dluhopisů, tedy investici do těchto cenných papírů, je důležité sledovat tři základní hlediska.Výnos, riziko a likvidita.Tyto tři parametry budou vždy určovat zájem o dluhopisy a jejich oblíbenost. Jde o kompromis mezi těmito relativně protichůdnými faktory, kterým přikládá každý investor a jednotlivec odlišný význam. Někdo rád riskuje s vysokým výnosem, další má zase raději menší riziko s okamžitou možností prodeje dluhopisu a podobně. Každý si musí při nákupu dluhopisu nejprve ujasnit, jaký dluhopis chce vůbec do svého portfolia zařadit, aby své finance diverzifikoval podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.Investice do podílových fondů, akcií nebo dluhopisůJak a kde dluhopisy nakupovat?S dluhopisy se obchoduje na burze. K té samozřejmě běžný občan nemá přístup, takže nakoupit dluhopisy je nejsnazší prostřednictvím nějaké finanční instituce. Nejlépe s pomocí banky v době emise, která se o danou emisi dluhopisů aktuálně stará. Popřípadě na zmíněné burze prostřednictvím investičních společností či makléřů, kteří obchod zprostředkují.Kdo prodává dluhopisy?Dluhopisy nabízí celá řada subjektů. Jde o to, že prodejem dluhopisů získá daný emitent relativně velkou částku peněz, kterou může použít dle svého uvážení. Následně pak musí platit úroky uvedené na dluhopisu a v době zralosti (splatnosti) dluhopisu zaplatit i jeho nominální hodnotu. Nejčastěji se pak člověk setká se státními dluhopisy, pokladničními poukázkami, komunálními dluhopisy, zaměstnaneckými dluhopisy, podnikovými dluhopisy a tradičními bankovními dluhopisy. Každý z těchto dluhopisů má vždy specifické podmínky a vlastnosti. Postupně si je detailněji rozebereme.DluhopisyStátní dluhopisy jsou cenné papíry emitované vládou.Jde o to, že se poslanci snaží pokrýt schodky státního rozpočtu popřípadě nějaký nákladnější projekt, na který aktuálně nemají potřebné finanční zdroje. Často se státní dluhopisy využívají na financování výstavby nové infrastruktury, silnic či k řešení neočekávaných škod po nějaké větší nehodě popřípadě přírodní katastrofě.Následují pokladniční poukázky, které představují určitou jistotu. Jde totiž o:Jistotní dluhopisy centrální banky.Obvykle jsou emitovány na kratší dobu, než je tomu u rizikově podobných státních dluhopisů, avšak pro nákup drobnými investory se na rozdíl od státní dluhopisů příliš nehodí, jelikož nominální cena dluhopisů emitovaných centrální bankou je relativně vysoká v porovnání s přístupnou možností pro všechny v podobě státních dluhopisů.I obce či komerční banky mohou vydávat své vlastní dluhopisy, kterým se říká komunální. Pomocí těchto cenných papírů a především díky penězům z nich získaných financuje obec či banka své investiční projekty. Nejčastěji jde u obecních komunálních dluhopisů o nejrůznější renovace, zlepšení dostupnosti různých částí, oprava infrastruktury, restrukturalizace a podobně.Splácení a výplata výnosu dluhopisuZaměstnanecké dluhopisyVelmi zajímavou formou dluhopisů jsou dluhopisy zaměstnanecké. Jsou emitovány společnostmi pouze pro vlastní zaměstnance. Pokud dojde například k ukončení vztahu zaměstnanec zaměstnavatel, je majitel dluhopisu oprávněn k výplatě dluhopisu za nominální cenu. Jde o jakýsi benefit pro zaměstnance. U nás tato forma dluhopisů není příliš oblíbená, jelikož samotná emise dluhopisů je relativně náročná a mohou si ji dovolit a uplatnit pouze velké podniky s velkou základnou zaměstnanců a se silným ekonomickým zázemím.Důležité je si neplést zaměstnanecké dluhopisy s dluhopisy podnikovými.Každý podnik má možnost emitovat své dluhopisy.Podnikové dluhopisy může využívat každý. Jsou určeny ke standardnímu prodeji pro širokou veřejnost. Podnikové dluhopisy obvykle nabízejí podstatně lepší zhodnocení, než je tomu například u pokladničních poukázek, ale právě s tímto vyšším výnosem je spojeno i vyšší riziko. Podnik je totiž ekonomický subjekt, který hospodaří podle svého uvážení. Majitel dluhopisu (na rozdíl o většinového vlastníka akcií) nemá možnost mluvit do rozhodování podniku. Tudíž vlastně nemůže své prostředky a jejich určení nikterak ovlivnit. Proto i v případě špatného rozhodnutí může majitel dluhopisu o své vložené prostředky přijít. To je právě tím vyšším rizikem, které je kompenzováno již zmíněnou vyšší výnosností.

Pokračovat na článek


Investice do zlata – opatrnost nade vše

Mnoho zprostředkovatelů přemlouvá svoje klienty k investicím do zlata, drahokamů a různých drahých kovů.  Jako argument uvádějí stabilitu, stálý růst a okamžitou možnost prodeje. Tyto vlastnosti samozřejmě existují, ale nejsou zdaleka tak jisté.Diamantová lobbyS tímto malým a průhledným nerostem se pojí dobrodružné příběhy, které nemívají vždy dobré konce. V malém „pokladu“ se skrývá velká hodnota, která umožňuje skutečně jednoduchý prodej a přitom znamená pohodlnou dopravu. V nejistých dobách tak diamanty měly naprosto zásadní roli pro přežití a udržení majetku. Investiční diamanty se nyní prodávají spolu s různými certifikáty, které označují kvalitativní a kvantitativní ukazatele. Oproti kovům nemohou být však opatřeny puncem a rozeznání umělého a přirozeného diamantu je potřeba nechat na odbornících.Bezpečná investice?Diamanty zatím byly bezpečnou investicí především díky světovému monopolu.Rodina Openheimerů a společnost de Beers ovládá v podstatě světový trh a dokáže se s dalšími producenty domluvit. Diamantová lobby tak drží uměle ceny diamantů, aby neztrácely na hodnotě. Údajná naleziště jsou prý na světě známá a nehrozí tedy znehodnocení.  Nejistota ale existuje. Házení diamantů do moře, aby jich na trhu nebylo mnoho, nemůže  zakrýt určitý odbytový problém. Rusko je totiž zvláštní partner a o jeho zásobách není až tak mnoho známo. Sibiř obsahuje řadu míst, kde dopadly meteority a kde by se mohly nalézat diamanty. Zatím Rusko z důvodu cen drží s De Beers basu, ale nemusí tak tomu být navždy. Známé jsou ruské ambice a pokud by došlo k poklesu cen, mohlo by Rusko získat podíl v De Beers a stát se tak světovým monopolem.  Investoři jsou tak zcela v rukou úzké skupiny osob, na jejichž domluvě záleží další vývoj.Zlaté dolyPodobně je na tom zlato, pokud se týká hodnoty a prodeje. V malém množství obsahuje také vysokou hodnotu a kromě toho z puncu je možné ihned vyčíst složení a hmotnost. U diamantu je „pouze“ přiložen certifikát. A víme, co chamtiví podvodníci dokáží udělat pro zisk. Zlato za poslední roky neuvěřitelně stouplo. Z cca 1.330 dolarů přesáhlo dokonce hranici 1.800 dolarů. Za růstem jsou zřejmě spekulace a také Čína. Poptávka po zlatě v této zemi roste a zřejmě Čína s tichým souhlasem dalších největších producentů (USA, Austrálie, Jižní Afrika) popustila uzdu fantazii. Celkem se na světě ročně vytěží přibližně 2.500 tun a Čína vyprodukuje cca 12 %, podobně jako ostatní tři producenti. Celkem tak čtyři země mají kolem 50% podíl na světovém trhu.Nadcenění zlataČíně samozřejmě velice nahrála hospodářská krize. Zlato a diamanty vždy rostou v době nejistot a těch je na světě hodně. Zvláště v poslední době si lidé musejí zvykat na neobvyklé pohyby cen. Klesají i tak jisté investice do nemovitostí. Zlato bylo zřejmě poslední roky spekulativně nadhodnoceno a Čína pozoruhodně zvyšovala těžbu o téměř  8 – 9 % ročně, až předehnala i Jihoafrickou republiku. Proto došlo nedávno ke zhroucení trhu a zlato se odebralo z 1.700 dolarů za trojskou unci na 1.300 – 1.400 dolarů. To je téměř 20 %. Má tedy cenu zlato nakupovat? Možná ano, ale je třeba si uvědomit, že opět jste v rukou velkých hráčů. Trh dávno není volným obchodem. Velké země nemusejí dodržovat žádná pravidla. Nakoupit teď vypadá výhodné a zřejmě to i výhodné je.Skutečný důvod propaduA možná se na poklesu podepsaly hned dva faktory. Čína neudržela svoje mocenské postavení (juan je dlouhodobě podceněn a měl by stoupnout) a hlavně za tím stojí nejistota v Evropě a USA. Se zlatem teď míchá Euro. Tradičními odběrateli zlata a diamantů jsou burzy v Evropě a to například známá diamantová burza v Antverpách. Jenomže země jako Kypr potřebují finanční injekce a chystají se prodat svoje zlaté rezervy. U Kypru jde o bonbónek. Ale pozor. Ve špatné situaci je také Itálie a ta má podstatně větší zásoby zlata. Je proto jasné, že za poklesem nebude jen oslabení Číny, ale především spekulace na odkoupení zlata z Itálie za velmi výhodných podmínek. A proto stále pro drobného investora platí. Zlato a diamanty jsou jistota. Ale jste v rukou velkých hráčů, kteří mohou změnit svůj pohled na ceny. A tedy na vaše zlato a diamanty.   

Pokračovat na článek


Rekuperace – dýchejte čistý vzduch a netopte pánu bohu do oken

Nikomu z nás nesvědčí pobyt v nevětraných místnostech, bolí nás hlava, jsme unaveni, nebo dokonce trpíme poruchami spánku. Na vině je zvýšená koncentrace toxických látek, příliš suchý nebo příliš vlhký vzduch, nevyhovující teplota, nebo zvýšená prašnost v místnostech. Pokud jste přistoupili k některým úsporným opatřením a zateplili jste váš dům, vyměnili okna, váš domov stal neprůvzdušným, utěsněným prostorem, kde se shromažďují vlhkost, plísně, mikrobi, pachy, čímž se zhoršila kvalita vnitřního prostředí.  Řešením, jak se postarat o kvalitní vnitřní prostředí a maximální míru komfortu je systém řízeného větrání s rekuperací tepla.A jak vlastně funguje? Venkovní vzduch přiváděný do budovy je předehříván teplým odpadním vzduchem, kde v rekuperačním výměníku odevzdá většinu svého tepla právě přiváděnému vzduchu. Rekuperaci můžeme definovat jako využívání odpadní energie, neboli zpětné získávání tepla a to vše za pomoci ventilátorů. V případě jejího spojení s nemovitostmi se jedná o využívání tepla, které by jinak přišlo vniveč – a s ním i peníze spotřebované na jeho získání. Jedná se o necelou polovinu všech tepelných ztrát.Základním dilematem je instalace lokálního nebo centrálního rekuperátoruLokální přístroj se lépe přizpůsobuje konkrétním požadavkům dané místnosti – na druhou stranu ale obtěžuje hlukem a prakticky jej není možné propojit s vytápěním.Centrální propojuje všechny místnosti, popř. byty, což se může odrazit i na přenášení pachů a hluku a samozřejmě na složitější instalaci. Obojí lze eliminovat speciálním zakončením potrubí, což ovšem zvyšuje cenu i nároky na ventilátor, tudíž opět cenu, a navíc ještě provozní spotřebu energie. Centrální větrání umožní rozvést například solární zisky z osluněných místností po celém domě a to díky vzduchotechnickému potrubí, které je zabudované v podlaze nebo v podhledech stropů nebo ve zdech. Kvůli hluku je vhodné strojovnu vzduchotechniky umístit do sklepa, na půdu, nebo do odhlučněné místnosti. Je nutné si uvědomit, že zavedení centrálního systému větrání znamená zásadní a rozsáhlé stavební práce, proto jsou vhodné při celkových rekonstrukcích nebo spíše při stavbě nového nízkoenergetického domu. Ceny se počítají v desítkách tisíc, na běžný rodinný domek je včetně instalace nutné počítat s částkou kolem statisíce. (Mimo kutilů, kteří si rekuperátor vyrobí za pár stovek sami. Nedosáhnou sice profesionální účinnosti, ovšem návratnost „investice“ se počítá na měsíce, možná týdny.) U levných a neznačkových systémů je možné cenu snížit na polovinu i méně – což se ale nedoporučuje. Jen namátkou: u plastových trubek hrozí jejich zanesení bakteriemi, takže je lepší si připlatit a koupit pozinkované, nebo – lépe – postříbřené. Levné ventilátory nedosahují uvedených výkonů, s cenou se pochopitelně snižuje i životnost a o odhlučnění zařízení si můžete nechat jen zdát. Dražší centrální systémy jsou dál vybaveny chlazením nebo přitápěním příchozího vzduchu. Dalším vylepšením je zemní jednotka, která vháněný vzduch „předpřipravuje“ v nižší než nezámrzné hloubce: v zimě zahřívá, v létě chladí.  Základ obou jednotek je stejný: výměník, ve kterém teplý vyháněný vzduch ohřívá ten vháněný, filtry zachycující prach a pyl a odvod vlhkosti.Úspora získaná instalací tepelného výměníku, ve kterém proces probíhá, dosahuje 50 – 70% za plného výkonu, respektive až 90% při minimální zátěži. Za kvalitní se považuje účinnost nad 60%, tedy úspora zhruba necelé poloviny energie na vytápění. Pokud si rekuperační zařízení plánujete pořizovat, nenechte se zlákat jen cenouDůkladně prověřte účinnost (nejen maximální, ale i při plném výkonu), hlučnost, kvalitu izolace potrubí a energetickou náročnost celého zařízení. Bohužel, obstojí jen ty dražší. A pozor na kuchyň! Na té se vyplatí šetřit nejméně, protože neodfiltrovaná mastnota může zařízení zničit. Nezbývá, než použít kvalitní, speciálně pro ni určený systém – což platí, jak bylo řečeno, všude.O její výši rozhoduje hlavně zateplení domu: rekuperační zařízení nemá smysl u špatně izolovaných domů, kde většina tepla uniká třeba prouděním přes tepelné mosty. Naopak u dobře zaizolovaných budov je rekuperace výhodou nejen finanční. Navíc poskytuje neustálé odvětrávání, které je nutné pro zdraví obyvatel i nemovitosti – mimo čerstvého vzduchu totiž zařízení reguluje vlhkost, která se nesráží uvnitř a nepodporuje tak vznik plísní. A to včetně doby, kdy pobýváte mimo domov. Prvořadá je ovšem návratnost investice: u kvalitnějších systémů se může pohybovat mezi pěti a patnácti lety. Podepisuje se na ní hlavně cena tepla: pokud dům vytápíte levně, například dřevem nebo moderními ekologickými zařízeními, nemá rekuperace velký efekt. Naopak v případě, že topíte třeba elektrickým topením, se jakákoli změna projeví opravdu znatelně.

Pokračovat na článek


Biomasou se rozumí veškerý organický materiál, který se dá spálit a tím získat teplo či elektrickou energii

Biomasou se rozumí veškerý organický materiál, který se dá spálit a tím získat teplo či elektrickou energiiBiomasa byla po staletí téměř výhradním zdrojem energie pro topení a svícení, v současnosti je její využití spíše okrajové. Přesto se o biomase často mluví jako o nejvýznamnějším obnovitelném zdroji energie v našich přírodních poměrech. Biomasou se rozumí veškerý organický materiál, který se dá spálit a tím získat teplo či elektrickou energii. Tedy zejména odpadní a palivové dřevo, hnědá či zelená štěpka, sláma, seno, pěstované - tzv. energetické plodiny, rychle rostoucí dřeviny - RRD, nejrůznější odpady ze zemědělských a dřevozpracujících provozů, ale třeba i vyhnilý kal z ČOV či z bioplynových stanic (odkaz na Bioplyn). Nejkvalitnější biomasu pak představují dřevené peletky s vysokou výhřevností, malým obsahem popelovin a velkým komfortem obsluhy. Výhodou biomasy je její snadná dostupnost prakticky všude okolo nás, jednoduché zpracování a využití. Důležitou vlastností různých druhů biomasy je její výhřevnost, která může být i vyšší než u hnědého uhlí, a obsah vody - biomasa s vysokým obsahem vody je těžko spalitelná, její energetická výtěžnost je nízká a při spalování navíc mohou vznikat jedovaté spaliny stejně jako při spalování např. plastických hmot. Je proto důležité spalovat co nejsušší materiál v kvalitních topeništích s dostatečným přívodem vzduchu, aby prohoření paliva bylo co nejdokonalejší.Spalováním biomasy lze získávat jak teplo (buď v lokálních topeništích nebo centrálně - CZT), tak i elektrickou energii, která je jakožto obnovitelná zařazena do režimu povinného výkupu a přednostního připojení do soustavy. Pro oba případy mohou municipality získat finanční podporu od státu. Samostatnou kapitolou jsou tzv. biopaliva, kterými se rozumí kapalná paliva na bázi biolihu (náhrada či příměs do benzínu) a bionafty (rostlinné oleje, případně tzv. MEŘO neboli metylester řepkového oleje). Biopaliva se vyrábějí v současnosti poměrně složitým a drahým způsobem, i když v upravených dieselových motorech lze bez problémů spalovat čistý rostlinný olej bez jakékoli úpravy. Pro municipality je příležitost v pěstování olejnatých plodin na volných plochách. Uvádí se, že energetická výtěžnost olejnin je až třikrát vyšší než u pěstovaných energetických plodin nebo RRD. Tzv. biopaliva II. generace jsou prozatím ve stadiu výzkumu a poloprovozních zkoušek. Jde o technologie, kdy se kapalná paliva vyrábějí přímo z biomasy, nejčastěji katalytickou pyrolýzou. V ČR zatím neexistuje žádný provoz, který by biopaliva II. generace vyráběl, nejbližší funguje v Německu - Choren (odkaz).Biopaliva III. generace nejsou rovněž zatím prakticky využitelná, třebaže podle některých vědců právě jim patří budoucnost. V tomto případě jde o využití oleje, produkovaného jistými druhy planktonních řas, z nichž některé obsahují ve vhodných podmínkách až 40% oleje. Výhodou planktonních řas je jejich obrovská růstová rychlost a rovněž to, že se dají využít ke zpracování organických i anorganických ve vodě rozpustných odpadů (např, prasečí kejdy či různých výluhů), které jsou jinak nesnadno zpracovatelné. Nevýhodou je obtížnost zpracování a také to, že řasové kultury jsou velmi citlivé. 

Pokračovat na článek


Nemovitosti Velké Británii | L. F. N.

Investice do nemovitostí v Británii vždy setkala s vysokou poptávkou investorů z celého světa, což je způsobeno tím, že trh s nemovitostmi velké Británii je nejvíce stabilní s vysokým ziskem hodnoty. Nemovitost v Anglii, je nepochybně jedním z nejlukrativnějších a bezpečných aktiv v portfoliu investorů.Někteří chtějí koupit nemovitost v elitní čtvrti, zdůraznit své postavení, nebo žít s ohledem na finanční kapitál. Jiní chtějí investovat do komerčních nemovitostí ve velké Británii, že by mít pravidelný a spolehlivý příjem z investice v jednu z nejstabilnějších ekonomik světa.DOM-International ltd s ústředím v Londýně nabízí velmi atraktivní projekty investování do nemovitostí velké Británii přímo od developerů-bez provize agentur a zprostředkovatelů. Koupit dům nebo byt ve velké Británii – je to dobrá investice do budoucnosti Své rodiny. Stálý nárůst hodnoty vlastního kapitálu, velký turistický průmysl a stabilitu ekonomiky slouží jako základ pro investice do nemovitostí ve velké Británii.Není žádným tajemstvím, že Londýn je nejen finanční kapitál světa, ale také jedním z nejoblíbenějších turistických destinací. Proto se stále více a více investorů se investují do nemovitostí ve velké Británii, jako v rezidenčních nemovitostí, tak i na lukrativnější projekty: Investice do hotelové pokoje hotely, studentské ubytovny a penziony pro seniory, umístěných pod vedením největších operátorů s garantovanou a stabilní příjem.Investiční objekty velké BritániiModerní investoři stabilní raději investovat své prostředky na anglickou nemovitostí. Protože investice do nemovitostí v Anglii je právem považována za jednu z nejvíce ziskových a stabilní nemovitostí. Jako obvykle, hlavní objekty nemovitosti, na které se obracejí svou pozornost naše domácí kupující, jsou slibné londýnské kanceláře, nákupní centra, turistické hotely. Nájemníci anglické komerčních nemovitostí také raději koupit zařízení je již hotová, kteří vyšli na určitou úroveň a prokázána ve svém oboru, než začít od nuly. Co se týče umístění nemovitosti, pak nejvíce prospěšné a oblíbenými částmi prodej jsou anglická metropole – Londýn, jeho předměstí, velké cestovní města a Jiho-Východní oblasti země obecně.Kam investovat?Takže, pokud před vámi vyvstává otázka, investice do nemovitostí, jaký typ vám přinese větší příjmy. Pak je na jeho rozhodnutí, které budete potřebovat zvážit několik kritérií. Umístění objektu, popularita jméno, perspektivy rozvoje podnikání v přítomném a budoucím čase, ale také to, jaký druh podnikání se budete chovat podle vašich představ. Na základě tohoto seznamu, můžete vytvořit na anglickém trhu několik typů nemovitostí, které si mnoho investorů a přinese solidní příjem.

Pokračovat na článek


Investice do půjčky

Investice do půjčky mají jediný účel, být jistotou pro Vás, jak vyřešit finanční potřebu nebo problém, který u Vás nastane. Jak získat peníze z půjček? Jak můžete žádat o půjčky? Musíte dokládat, na co peníze z půjček použijete? Na všechny otázky je jednoduchá odpověď. Peníze z půjček získáte velice snadno a rychle, bez zbytečné administrativy. O půjčky můžete žádat ihned online na internetových stránkách, kde je připravena online žádost o půjčky. Půjčky se poskytují bez sledování účelu použití finančních prostředků. Nastala u Vás situace, kdy potřebujete získat určitý finanční obnos, abyste zaplatili, co potřebujete? Každému z Vás pomohou investice do půjčky, které jsou řešením finančních potřeb. Půjčky jsou dnes jediným rychlým a jednoduchým řešením různých finančních problémů. O půjčky může žádat každý občan starší 18 let. Sami si vyberete z velkého množství nabízených půjček, které jsou pro Vás ty nejvýhodnější. Půjčky můžete získat od několika set korun se splatností na 15 dní a více. Jsou to tzv. rychlé půjčky, které Vám pomohou překlenout jen krátké finanční období, např. do výplaty. Další možností jsou půjčky do výše až statisíců korun se splatností až 84 měsíců. Všechny tyto půjčky jsou poskytovány bez sledování účelu. Máte možnost si vybrat i instituci, která půjčky nabízí. Jsou to bankovní domy, které mají však půjčky zpoplatněny, dále požadují dokládání různých formulářů k žádosti o investice do půjčky. Vyřizování těchto půjček je na delší dobu. Banky také prověřují registry, takže nemusíte vždy půjčky získat, i když máte dostačující příjem. Stačí i menší problém, např. později uhrazená platba mobilnímu operátorovi. Nebankovní instituce jsou dnes mnohem rychlejší v poskytování půjček. Preferují důvěru ke klientům, tím, že nepožadují dokládání papírových formulářů. Vše vyřizují online bez zbytečné administrativy. Navíc některé tyto instituce neprověřují ani registry dlužníků. Získání půjček je mnohem snazší a rychlejší. Už víte, jakou půjčku si vyberete? Potřebujete peníze rychle? Pak na nic nečekejte. Vyplňte jednoduchou online žádost o půjčku na internetových stránkách a odešlete. Výsledek Vám sdělíme ihned po schválení půjčky. Nepotřebujeme dokládat žádné doklady. investice do půjčky jsou poskytovány bez skrytých poplatků. Půjčky můžete kdykoliv doplatit bez sankcí. Peníze z půjček jsou jen pro Vaši potřebu, nepotřebujeme dokládat, na co je použijete. Schválení proběhne téměř okamžitě po odeslání online žádosti. Peníze obdržíte převodem na Váš bankovní účet.

Pokračovat na článek


Holding – ovládejte, ale neplaťte vysoké daně

Holdingová společnost se stala populárním způsobem řízení dceřinných společností. Vytvořením mateřské společnosti nedojde pouze k přesunu kapitálu, ale také k různým formám optimalizace daní a anonymitě vlastníků.Holding se nezakládá v ČRPodstatou holdingové struktury je vlastnění podílů nebo akcií ve společnostech. Holdingová společnost na sebe bere pouze řídící rizika, ale vyhýbá se jiným problematickým oblastem. Většinou se zakládá mimo území států, kde sídlí ovládané společnosti. Proto také KKCG Karla Komárka  se sídlem na Kypru pouze drží a tím také řídí přes akcie ostatní společnosti v ČR.Výhody holdinguDržením akcií nevstupuje mateřská společnost do žádných rizik a přesunem kapitálu či daněním optimalizuje svoje příjmy. Může operativně a rychle přesunovat majetkové podíly podle změn v legislativě a zároveň nemusí odhalovat vlastnickou strukturu. Akcie v držení holdingu jsou buď na majitele a tedy anonymní nebo na jméno, ale tím je u dceřinných společností opět sám holding a nikoliv konkrétní fyzická osoba.Ochrana majetkuTím, že holding spravuje pouze majetkové účasti a sám se na podnikání přímo nepodílí, nehrozí finanční problémy a ztráty. Holding je odděleným vlastníkem, který za dceřinnou společnost nenese žádnou odpovědnost. V případě konkurzu nebo exekuce se jej tak nedotknou žádné majetkové sankce. A je také chráněn cizí jurisdikcí. Česká republika má podepsánu řadu dohod o ochraně investic. Pokud dojde k nějakému zásahu do majetkových práv, může holding vést spor se státem na zahraniční půdě. Není tak závislý na rozhodnutích českých loajálních úředníků.Daňová optimalizaceHolding si pro svoje působení vybírá takové země, kde příjmy z akcií nebo daně z příjmů jsou co nejnižší. Může tedy na jednu stranu vykazovat vysoký obrat a zisk a na stranu druhou nedanit zbytečně velkými procenty. Stejně tak může přijímat dividendy nebo obchodovat nedaňově mimo území státu, kde vykazuje hospodářskou činnost.Srážková daňProblémem převodu kapitálu je takzvaná srážková daň. Česká republika pro kapitálové převody do daňových rájů zvedla tuto daň z 15 % na 35 %. Holdingová společnost by tak obdržela dividendu z akcií po sražení těchto 35 %. Holdingovou společnost ale není třeba zakládat v daňovém ráji. Naopak existují země, kde není nutné další daně z dividend nebo kapitálových převodů zdanit.Výběr zeměNejoblíbenějšími destinacemi pro holdingové společnosti jsou Nizozemsko, Anglie a Kypr. V Nizozemsku musí mateřská společnost vlastnit alespoň 5% podíl na dceřinné společnosti, musí mít akciovou strukturu a dceřinná společnost musí podléhat procentnímu zdanění. Potom je možné bez dalších daní převést dividendu nebo kapitál a nic dalšího neplatit. V Anglii musí holding držet nejméně 10 % dceřinné společnosti a musí být obchodní společností jak holding tak také dceřinná společnost. A pokud jsou dividendy zdaněny více, než je tomu v Anglii, žádná další daň se neplatí. Nejjednodušší situace je na Kypru. Holding musí držet alespoň 1 % dceřinné společnosti a zdanění nesmí být výrazně nižší než na Kypru. Dividendy a kapitálové převody jsou za splnění těchto jednoduchých podmínek zcela osvobozeny od daní.Čeští podnikatelé tedy nezakládají holdingy proto, aby lépe vypadali. Založení mateřských společností mimo ČR znamená odliv a zajištění kapitálu. Přitom se použijí daňové a legislativní výhody zemí v EU jako je Kypr, Nizozemsko nebo třeba Lucembursko, Švýcarsko či Belgie. Struktura takových společností nemusí být známá ani vlastník nemusí sdělovat svoje nacionále. Holding je tedy ukázkou optimalizace kapitálu a zárukou, že nedojde k majetkovým a právním problémům majitelů.

Pokračovat na článek


Stále výhodné stavební spoření. Nevyplatí se rušit staré smlouvy!

Stavební spoření nemá ve své podobě konkurenci. Srovnatelně výhodný a garantovaný finanční produkt zkrátka na trhu v současnosti není. Běžný bankovní účet přináší několik málo desetin procenta ročně, spořicí účty jsou o něco výhodnější, ale rozhodně nedosahují několika procent, jak je tomu právě u stavebního spoření, kde nově založené smlouvy dokáží generovat až 5% efektivní úrokové míry za rok.Navíc v oblasti motivace se snaží stavební spořitelny přinášet neustálé zlepšování a některé nárazové akce v podobě bezplatného zvýšení cílové částky a podobně dále zvyšují zájem a kreativitu stavebního spoření. Za normálních okolností je při navyšování částky vyžadován poplatek ve výši 1%. Lidé tak díky tomu mohou navýšit cílovou částku a dále výhodně spořit. V situaci, kdy tento poplatek zmizí (třeba i krátkodobě) může to pro klienty dané stavební spořitelny představovat velice důležitý faktor, na jehož základě se rozhodnout navýšit své cílové částky a dále si prodloužit možnost využívání již založené smlouvy o stavebním spoření.Pravidelné spoření fungujeStavební spoření má ještě jednu zcela zásadní výhodu. Klient spořitelny přesně ví, co a kdy dostane. Má jasně nastaveny parametry svého spoření a rozhodně ví, kdy bude moci na peníze vůbec sáhnout, a kdy je bude moci využívat. Stavební spoření je jakýmsi bičem na střadatele. Rodinný rozpočet již dopředu počítá s tím, že na stavební spoření je potřeba za roku uvolnit nějaké peníze, aby bylo možné získat státní podporu, která je velice výhodná. Kumulování úspor takovýmto způsobem pak relativně rychle roste. Po šesti letech se na účtu stavebního spoření obvykle vytvoří velice slušná suma peněz, kterou následně může klient využívat pro své potřeby, či spořit dál. Dál využívat výhod státního příspěvku. Je dokázáno, že stavební spoření je silnou motivací, a lidé jsou schopni a ochotni své finance takto „investovat“ do dlouhodobého finančního produktu. Jiné alternativy či zrušení stavebního spoření pak nevyvolávají takovou potřebu a chuť dlouhodobě peníze ukládat stranou. Stavební spoření tak stále funguje a za stávajících podmínek bude fungovat jako výhodný nástroj dlouhodobého investování a spoření si peněz (zatím) nejen na bydlení.Člověk se totiž často musí spořitelně zavázat, že u ní bude alespoň další dva, tři roky (6 let) spořit a dále pokračovat v navyšování své částky. Samozřejmě, že pro celou řadu lidí, kteří využívají stavební spoření jako výhodný investiční nástroj, neznamená spoření další tři roky problém a navíc mohou cílovou částku výrazně navýšit a tím si „zajistit“ možnost spoření na další období. Z druhého pohledu však je potřeba zohlednit fakt, že při výběru peněz ze stavebního spoření je potřeba mít naspořenou určitou částku, kterou si samozřejmě stanovuje každá spořitelna jinak. Fakticky tak je potřeba dále na účet stavebního spoření přispívat. Nechte se proto před zvýšením své cílové částky informovat o aktuální situaci na vašem účtu. Předejdete nečekaným překvapením, až budete peníze potřebovat.Stavební spoření a nové smlouvyK dalším výhodám lze řadit možnosti při uzavírání nových smluv. To se často týká těch klientů, kteří předčasně vypověděli smlouvu kvůli novým podmínkám, aby získali celé své úroky a podpory. Tito klienti by si rozhodně měli založit stavební spoření nové, jelikož na trhu skutečně nekonkuruje žádný jiný produkt. Při uzavírání nové smlouvy pak člověk může narazit na celou řadu zajímavých možností a je třeba se správně rozhodnout. Někde je možné uzavřít smlouvu bez poplatku, jinde za sníženou sazbu z cílové částky a u další stavební spořitelny je například možnost v prvním roce získat vyšší úrok. Porovnejte si nabídky a nechte si zpracovat návrhy od více spořitelen. Rozhodně na tom vyděláte. Každému se hodí jiný způsob zvýhodnění, proto dobře rozmyslete, kam a jak své peníze uložíte. Ve stavebním spoření se vám rozhodně neztratí.

Pokračovat na článek


Investice do umění

Svět se již po několikáté za dobu existence moderní historie ocitl v krizi. Firmy krachují, lidé jsou bez práce a kdo nemá úspory, má obrovské starosti.To se ovšem netýká určité skupiny lidí, která ovládá finanční trhy a její jmění má za číslem vždy dlouhou řádku nul. I takoví lidé ovšem během krize mohou o několik nul přijít a proto uvažují o tom, kam nejlépe své peníze investovat, aby je co nejúčelněji uložili.Peníze, které leží totiž nevydělávají a když se najde správná investice, časem se zúročí tak, že všechny ztráty vyrovná. Chce to ovšem kapitál.Jednou z nejlepších možností, jak investovat velké finanční částky je umění. I zde však mohou být investice různé a ne všechny vydělávají. Známe mecenáše umění, kteří investovali do divadla nebo filmového umění. Stalo se pak, že film nebo divadelní hra, která byla považována za propadák se stala přes noc obrovským hitem a investor vydělal obrovské částky. Stejně tak se může stát, že i když vsadíme na jistotu, výsledek může být katastrofální. Přízeň osudu i diváků je vrtkavá a i v naší zemi jsou příklady producentů, kteří budou do konce života splácet dluhy. Možná proto je dnes tak složité sehnat peníze na natočení i kvalitního a slibného filmu.Mnohem jistější je investice do umění, které má takříkajíc stálou hodnotu. Mluvíme nyní o obrazech, starožitnostech a dalších uměleckých dílech, které neovlivní lidský zásah, nejsou závislé na davové přízni a jejich hodnota se s přibývajícím věkem jen zvyšuje.V posledních dnech se hodně mluví o dražbě, ve které byl prodán obraz malířky českého původu Toyen „Spící“, za astronomickou částku, která obraz vynesla na třetí místo na pomyslném žebříčku cen obrazů. Vzápětí byl ovšem nabídnut k prodeji obraz Františka Kupky „Zhroucení vertikál“ za částku mnohem vyšší.Investovat tímto způsobem může ovšem jen ten, kdo umění skutečně rozumí. V poslední době se hojně prodává spíše moderní umění. Originály starých mistrů jsou většinou v muzeích a galeriích  a zbavuje se jich jen málokdo. Investice do umění je totiž většinou spojena nejen s financemi, ale i s láskou, či posedlostí, která člověka nutí krásné věci shromažďovat a těšit se buď z nich nebo z jejich vlastnictví. Proto se také občas stává, že dochází ke krádežím starých mistrů, kteří pak končí v soukromých sbírkách. Takový obraz se pak často objeví náhodou, i desetiletí po smrti majitele sbírky.Ten, kdo umění nerozumí a přesto do něj chce investovat, udělá nejlépe, když se obrátí na renomované firmy, které se zabývají dražbami uměleckých děl. Má tak jistotu, že kupuje skutečný originál, protože firma si nemůže dovolit žádný podvod. Pokud by se něco takového rozneslo, byl by to její konec. Obrazy a další umělecká díla jsou tak ověřena skutečnými odborníky, kteří se zaručí za jejich pravost.Pokud ovšem umění rozumíme, známe i historii a budoucnost díla a naše investice je mnohem účelnější. Někdy  se jedná o solitér a jindy je lépe investovat do celého souboru, který k sobě nějakým způsobem patří. Výsledná cena souborného díla pak přesáhne i několikrát cenu jednotlivě prodávaných kusů.Při prodeji posledního Kupkova obrazu bylo řečeno, že jeho kupec začal vydělávat ihned, jakmile obraz koupil. Jeho cena bude totiž stále vyšší a vyšší. A to je přece ta správná investice – vydat peníze tak, aby se jejích hodnota postupně znásobovala a investovat je tam, kde je co největší záruka, že se tak opravdu stane.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Cestovní pojištění

Cestovní pojištění představuje prakticky nepostradatelnou věc, které rozhodně každý z nás ať už na soukromé či služební cestě rozhodně využije. V dnešní době existuje celé spektrum možností cestovního pojištění, které jsou šity přímo na míru jednotlivým zákazníkům pojišťoven.Cestovní pojištění představuje ve svém základu pojištění na úhradu léčebných výloh, které se uskutečňují v zahraničí. Jde o následky úrazu či onemocnění. Pojišťovna prostřednictvím cestovního pojištění platí svým pojistníkům náklady spojené s místním ošetřením, léčením, hospitalizací, placením léků či převozů sanitkou či dokonce vrtulníkem. Velmi hojně využívanou pojistnou ochranou je i platba nákladů na přivolání a následný pobyt blízké osoby v místě ošetření zraněného pacienta. To je základní paleta cestovního pojištění, které samozřejmě v důsledku individuálního přístupu pojišťoven může být dále a výrazně rozšířeno a doplňkové služby, které přímo korespondují s požadavky jednotlivých klientů.Pojištěn v zahraničí a nepojištěn domaTak stručně by se dala charakterizovat situace, kdy člověk vyjíždí na delší pracovní či studijní pobyt do zahraničí. Tím, že si sjedná zahraniční cestovní pojištění po dobu řekněme několika měsíců, se na tuto dobu může z tuzemského zdravotního pojištění odhlásit a tím ušetřit za jinak povinné zdravotní pojištění. Jde především o osoby samostatně výdělečně činné, které musejí pravidelně odvádět zálohy. Tímto způsobem se dají ušetřit nemalé prostředky, jelikož povinné zdravotní pojištění představuje vždy určité minimální zálohy, které je nutné za každých okolností platit bez rozdílu.Druhy cestovního pojištěníPrincip cestovního pojištění se odvíjí od typu dané cesty, míry rizika s ní spojené a činnosti, kterou bude osoba v zahraničí vykonávat. Jinou částku samozřejmě platí pasivní turista a jinou aktivní sportovec, který plánuje v zahraničí provozovat adrenalinové sporty. Důležité je si také uvědomit rozdíl mezi turistickým pojištěním a pracovním pojištěním. Proto se může stát, že vám pojišťovna na základně turistického pojištění odmítne proplatit náklady spojené se standardním pracovním úrazem. Vždy je třeba přesně specifikovat činnost, kterou bude člověk v zahraničí vykonávat a pojišťovna podle toho vybere druh pojištění, tarif a samozřejmě cenovou úroveň.Pojištění spojené s platební kartouKaždému z nás jistě bylo při sjednávání bankovního účtu nabízeno cestovní pojištění, které je spojené s fungováním a vlastnictvím bankovní karty. Jde o relativně levnější pojištění, než kdybychom na srovnatelnou dobu pojišťovali osobu samostatně, avšak vždy je nutné si pečlivě přečíst všechny související podmínky. Hlavně pojistné limity plnění, tedy částky do jejich maximální výše pojišťovna bude vyplácet náhradu, mohou být podstatně nižší než je obvyklé. Proto je vždy nutné poctivě si přečíst všechny náležitosti a až na tomto základě se rozhodnout, zda využívat cestovní pojištění spojené s platební kartou.Evropská zdravotní karta není samospasitelnáV dnešní době české pojišťovny vydávají svým klientům Evropský zdravotní průkaz, který poskytuje v zahraničí (v Evropské unii a několika dalších státech) služby zahraničním osobám ve stejném duchu jako osobám místním. V tom by zatím žádný problém nebyl. Avšak důležité je si uvědomit, že na takové ošetření se vztahuje spoluúčast pacienta. Všichni víme, že za každé ošetření se u nás platí 30 Kč poplatek. Na pohotovosti pak korun 90. Podobný princip pak používají v řadě dalších evropských státech a spoluúčast zde může být podstatně vyšší. Jelikož klasické spoluúčasti se platí u státních lékařů. Pokud narazíte na soukromého doktora, kteří jsou v řadě letoviscích častější, může se vaše spoluúčast vyšplhat až na několik tisíc korun. Není neobvyklá spoluúčast 10% za hospitalizaci, 40% z ceny léků a podobně. Uvádíme, že jde pouze o základní ošetření a základní pomoc. Asistenční služby například s Evropskou zdravotní kartou vůbec nejsou spojeny, takže zařízení cestovního pojištění může mít význam i právě z tohoto pohledu asistenční pomoci.Princip asistenční službyPrávě asistenční služba, která je se standardním komerčním cestovním pojištěním spojena, často velmi pomáhá v krizových situacích. Jde o to, že na daném telefonním čísle vám pomohou s rychlým vyhledáním kvalitní lékařské pomoci v daném místě a také s převozem do zdravotnického zařízení. Ve službách asistence se dále promítají poskytnutí platební garance léčby, zajištění předepsaných léků, vyslání blízké osoby či zaslání potřebné finanční částky. Asistenční služba u cestovního pojištění také zohledňuje situace při okradení a výrazně pomáhá a zprostředkovává vyřízení náhradních cestovních dokladů, bez kterých se člověk v zahraničí v případě krádeže rozhodně neobejde.

Pokračovat na článek


Proč mít úrazové pojištění

Proč mít úrazové pojištění?:: Úrazové pojištění - proč, jak a kde ::Jak na pojištění. Proč mít úrazové pojištění? Hlavním účelem úrazového pojištění je zmírnit finanční ztráty, které vám úraz způsobí. Články v sekci Úrazové pojištění - Měšec.czNapište nám svůj názor na zdražení pojistek, které by mohla mít na svědomí nová daň.. 22. 4. 2009 0:00 Michal SalmonCestovní pojištění, Havarijní pojištění, Ostatní pojištění, Pojištění domácnosti a nemovitosti, Pojištění odpovědnostiÚrazové pojištění dětí - www.urazove-pojisteni-deti.czNechápu třeba, proč je nabízeno úrazové pojištění, které kryje to nejhorší, tedy smrt dítěte. Proč pojišťovat toto riziko? Když už se dítěti cokoli stane, a následkem úrazu se stane to nejhorší, tak k čemu jsou nám peníze? úrazové pojištění | Diskuzní fóra pro finanční poradceNo asi mě nebudete mít ráda, ale domnívám se, že nejlepší pojištění pro dítě je, když je dobře pojištěný rodič. Když tam budete mít jen smrt úrazovou, tak to prostě Vaše děti zajišťuje nedostatečně. Úraz není jediná možnost, která. Proč se vyplatí mít cestovní pojištění?proč mít cestovní pojištění, zřízení cestovní pojištění, cestovní pojištění, cestovni pojisteni, vyplatí se cestovní pojištění, pojištění domácnosti, proč cestovní pojištění, cestovní smlouva vzor, proc cestovni pojisteni, Úrazové pojištění Slavia (ŠOFÉR) - Pojištění.czTento produkt zahrnuje pojištění řidiče pro případ smrti následkem úrazu a pojištění pro případ vzniku trvalých následků způsobených úrazem, ke kterému dojde při dopravní nehodě motorového vozidla nebo v souvislosti s řízením či. Centrum pojištění: Pojištění osobNapříklad úrazové pojištění – jedna pojišťovna považuje za trvalé následky jen to, když následkem úrazu přijdete o nějaký orgán, jiná pojišťovna Vám za stejné peníze proplatí jakýkoli trvalý následek, třeba i větší jizvu nebo špatně srostlý. Čeká nás povinné úrazové pojištěníJedním z nich je i zavedení povinného úrazového pojištění zaměstnanců - ne že by doposud něco podobného neexistovalo, ale od ledna 2008 to bude třetí obligatorní pojištění. Proč mít úrazové pojištění? To to bolí, to to píchá...zlomená noha, ruka v sádře? Kdo by neznal. Jestlipak máte úrazové pojištění? Úrazové pojištění je určitě jedna z věcí, která stojí za zvážení. Každý úraz je nepříjemný a to nejen z pohledu bolesti, ale iPocit jistoty a bezpečí pro Vás a Vaši rodinu Nabízíme: Kapitálové životní pojištění Rizikové životní pojištění Důchodové životní pojištění Úrazové pojištění Pojištění privátního majetku Cestovní pojištění Cestovní zdravotní pojištění cizinců Proč se pojistit? Pro pocit klidu, zajištění. Pojištění - FinančníNoviny.cz. trvalými následky, znamená podstatný zásah do života jedince i jeho rodiny. Proto není na škodu mít sjednáno úrazové pojištění. Na co všechno se úrazové pojištění vztahuje a proč je dobré se pojistit, to se dozvíte v naší abecedě.Úrazové pojištění - Diskuse - eMimino.czAhoj Janiku, každopádně je důležité mít životní a úrazové pojištění hlavně pro tebe a manžela a až v zápětí dítko. Nejlepší je mít dítě na své pojistce, to vychází i levněji než pojištění přímo pro děti. . Ildo, proč ne stavebko? Úrazové pojištění zaměstnanců se...světa pojištění6.6.2012 Základním principem nové právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců bude koncipováno jako soukromé, založené na pojistné smlouvě. . A proč stát vybral právě Kooperativu a Českou pojišťovnu? Na život a...proč je vhodné mít životní pojištění – FinExpert.cz29. 9. 2005 | Investujeme | Pojištění. Druhy životního pojištění. Kapitálové životní pojištění (dále jen KŽP) je nejčastěji uzavírané životní pojištění. Spojuje rizikové pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití.

Pokračovat na článek


Pojištění majetku

Úvod k pojištění majetkuProvoz domácnosti představuje často mnohá rizika. Může se třeba jednat o zničené podlahy, promáčené stropy, škody, které způsobil zloděj apod. Od přírodních živlů a katastrof nejsme vlastně také nikdy dostatečně chráněni. Abychom se vyhnuli obrovské finanční ztrátě způsobené některými nepříjemnými událostmi, je vhodné uzavřít si patřičné pojištění. Pojištění majetku sice škody nezabrzdí, ale bude alespoň finanční náplastí pro jejich likvidace. Poradce ZFP akademie Vám pomůže zajistit optimální pojištění majetku.Jádro pojištění majetkuPojištění majetku představuje finanční náhradu u škod, které jsou způsobeny živelnou událostí, krádeží či loupeží. Primárním cílem je ochrana majetku před různými nepředvídatelnými událostmi. Pojištění majetku se vztahuje na fyzické osoby tuzemské i zahraniční. Rozdělení pojištění majetkuPojištění majetku obsahuje dva základní typy pojištění, a to pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Samostatnou kategorii tvoří pojištění rekreačních staveb a jejich vybavení. Jedná se totiž o objekty, které jsou určeny pro individuální rekreaci a nejsou obývány po celý rok. Pojištění většinou zahrnuje i drobné stavby a oplocení, jestliže jsou umístěny na stejné parcele spolu s rekreační místností. Základní rozdíl mezi pojištěním domácnosti a pojištěním nemovitostiJsou to zcela odlišné druhy pojištění. Pojištění domácnosti se týká pouze věcí, které náleží k domácnosti. Jmenovitě například cenné věci, elektronická zařízení, nábytek apod. Pojištění nemovitosti zase zahrnuje jenom pojištěnou stavbu (bez věcí uvnitř stavby).Pojištění domácnosti souvisí s věcnými škodami na věcech, které jsou součástí bytu, jestliže jsou věci popsány v pojistných podmínkách příslušné pojišťovny. Pojištění domácnosti obvykle zahrnuje dvě pojistná rizika: krádež a živelná zkáza (např. záplava, zemětřesení, výbuch plynu aj.).Pojištěním nemovitosti zajistíte budovy, stavby a byty pro případ živelných pohrom a krádeží. Pojištění nemovitosti se většinou uzavírá pro jeden ze tří druhů těchto nemovitostí: rodinné domy, byty a rekreační objekty.Detailní informace k pojištění Vám poskytne poradce ZFP akademie.Na úvod k pojištění domácnosti Pojištění domácnosti je jedním z nejčastěji nabízených pojištění, proto je jednoduché si jej uzavřít téměř u jakékoli pojišťovny. Výjimku bychom našli snad jen u speciálně zaměřených pojišťoven. Při sjednávání pojištění domácnosti je důležité dobře znát rizika v nabídce základního pojištění domácnosti. Nabídka pojišťoven je hodně obsáhlá, liší se i možnosti různého připojištění a limity plnění. Pro rychlejší orientaci je vhodné kontaktovat poradce ZFP akademie.  Běžné pojištění domácnosti nevyžaduje znalecký odhad nebo prohlídku bytu pojišťovacím poradcem. Smlouva se dá sjednat i na počkání na některé pobočce. Jestliže ale chcete vyšší pojistnou částku, odhadu se nevyhnete (bude se jednat o nadstandardní pojištění). Pojištění domácnosti - co má vliv na výši pojistného?Každá jednotlivá pojišťovna má svůj vlastní způsob, kterým vypočítává pojistné. Na výpočet pojistného má vliv celá řada skutečností. Důležitým faktorem je úroveň vybavení domácnosti, velikost obytné plochy domácnosti, lokalita, ve které se domácnost nachází (na vesnici bude pojistné levnější). Dále hraje roli pojistná částka, míra spoluúčasti pojištěného a úroveň krytí rizik. Nezapomínejme ani na úroveň zabezpečení domácnosti a bezproblémový průběh v minulosti. Pojištění domácnosti - pojistná částkaPokud vznikne škoda, pojišťovna vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky stanovené ve smlouvě. Pojistná částka se vypočítává různými způsoby. Jedním z kritérií je odhad pojištěného, tzn., že sečte přibližnou hodnotu daných věcí. Jiným měřítkem je velikost plochy bytu násobená koeficientem pro úroveň vybavení. Možností je i vyplnění dotazníku, který se vztahuje na zařízení a vybavení. Existují nějaké druhy pojištění domácnosti?Pokud budeme brát v úvahu rozsah pojistné ochrany, lze pojištění rozdělit na základní, nadstandardní a doplňkové. Základní pojištěníHodí se pro standardně vybavené domácnosti. Pojistné plnění je omezeno limity pojistného plnění. Základním typem je pojištění souboru věcí, které patří k pojištěné domácnosti. Znamená to, že pojistná částka nebude určena pro každý předmět jednotlivě, ale bude stanovena pro domácnost jako celek. Jestli jsou v domácnosti cenné věci, základní pojištění je nepostačující. Pro tyto případy jsou určena nadstandardní pojištění nebo doplňková pojištění. Základní pojištění si můžete sjednat rychle a docela levněRychlost uzavření je dána i tím, že stále více pojišťoven nabízí sjednání po internetu nebo telefonu. Někteří lidé ale přesto raději využijí uzavření smlouvy na pobočce. Nutno podotknout, že základní pojištění, ale není příliš flexibilní co se týče přizpůsobování výše limitů pro pojistné plnění. Kvalitní pojištění Vám pomůže zajistit poradce ZFP akademie.Nadstandardní pojištěníKromě základního pojištění domácnosti existuje i nadstandardní pojištění. Říká se mu někdy i tzv. luxusní pojištění. S tímto druhem pojištění si pojistíte domácnost a věci na vysoké částky. Nadstandardní pojištění má jednu obrovskou výhodu: možnost určení pojistné částky pro jednotlivé věci podle jejich skutečné hodnoty. Samozřejmě že toto pojištění je dražší a než si pojištění uzavřete, budete se většinou muset poprat s jistými administrativními úkony. Rovněž si připravte peníze na různé vedlejší výdaje (finance na znalecké posudky, náklady kvůli zvýšenému zajištění domácnosti apod.). Myslete na svůj majetek - kontaktujte poradce ZFP akademie.Doplňková připojištěníNabízí se k hlavnímu pojištění. Doplňkové připojištění si nemůžete sjednat pouze samostatně. Účelem je připojistit rizikovější věci (například elektroniku, věci za účelem podnikání), které nejsou obsaženy v základním pojištění domácnosti. Záměrem je rozšířit pojistnou ochranu a zvýšit limity pojistného plnění.

Pokračovat na článek


Vyberte si správné životní pojištění

Životní pojištění představuje takový druh krytí pojišťovnou, který se vztahuje na výplatu peněžních prostředků osobě za dobu léčení, trvalé následky úrazu, hospitalizaci následkem úrazu či vyplacení dané částky oprávněné osobě v případě úmrtí pojištěné osoby. Jedná se velice důležitý finanční produkt, který je však nutné dostatečně zvážit a promyslet.Rizikové pojištěníRizikové životní pojištění představuje pojištění na smrt. Jde o stanovení určité částky, která bude v případě neočekávané události vyplacena pozůstalým. V tomto finanční produktu není žádná položka vyhrazená na spoření. Jedná se o čistý pojistný produkt. Takže i v případě dožití daného věku stanoveného ve smlouvě klientovi nejsou žádné peníze vyplaceny. Vše je spotřebováno na pojistné krytí a poplatky pojišťovny. Jde fakticky pouze o zabezpečení svých blízkých pro případ té nejhorší události, která se může člověku přihodit. Často se k tomuto produktu rozhodují lidé, kteří chtějí zajistit úvěr či hypotéku. Zkrátka nechtějí, aby toto břemeno zůstalo v případě smrti na jejich pozůstalých, tak jednoduše zabezpečí úvěr životním pojištění vinkulovaným ve prospěch instituce poskytující peněžní prostředky. Jasnou výhodou je výše pojistné částky. Stanoví se cílová částka na krytí, která má být v případě smrti vyplacena a podle věku klienta, rizikovosti a doby trvání se dopočte výše plateb. Následně tedy vznikne smlouva s garantovanou částkou životního pojištění bez spořící složky. Jedná se o řádově nižší částky než u životních pojištění se spořící složkou. Důležité je si však u rizikového pojištění uvědomit, že na rozdíl od pojištění se spořící složkou, se na něj nevztahují podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů. Takže nedochází k daňovému odpočtu.Kapitálové životní pojištěníKapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt. Jedná se o klasické pojištění pro případ smrti, avšak zahrnuje i pojištění pro případ dožití, takže funguje jako spořící produkt. Jednoduše si tak může pojistník vytvořit rezervu na stáří s případným krytím a zajištění blízkých v případě úmrtí. Částka na dožití a smrt může být stejná nebo se lišit dle individuálních požadavků klientů. Avšak vždy je daná částka garantované, takže v případě dožití pojistník obdrží minimálně částku, kterou mu pojišťovna předem slíbila. U kapitálového pojištění je garantovaný výnos. To znamená, že pojišťovny investují vaše prostředky pouze do málo rizikových otevřených podílových fondů, kde je zhodnocení zhruba někde přes dvě procenta. Z této garantované míry je však nutné odečíst ještě poplatky pojišťovny. Takže reálné zúročení je ještě o tento poplatek sníženo. Kapitálové pojištění je produktem, který má jasně nastavená pravidla a jasně garantovaný výnos. Jedná se prakticky o nerizikový (lépe řečeno málo rizikový) finanční produkt, který svému majiteli jasně garantuje částky, které obdrží v případech uvedených ve smlouvě. Obvykle se doporučuje toto pojištění uzavírat na delší období. Minimálně by rozhodně mělo jít o dobu deseti let, jinak tento produkt ztrácí svůj smysl a rozhodně nesplní svou prvotní roli. Důležitým faktorem u tohoto pojištění je rozhodně daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Avšak je důležité splnit následující parametry: doba trvání životního pojištění přesáhne pět let, bude trvat minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let a musí být u pojištění sjednané riziko pro případ smrti a dožití. Kapitálové pojištění však již není tím pravým tahákem a lidé často využívají investičního životního pojištění. Investiční životní pojištěníInvestiční životní pojištění je velmi oblíbený produkt s ohledem na svou spořící složku. Samozřejmě, že prvotním úkolem každého životního pojištění je pojistná ochrana proti smrti, avšak investiční životní pojištění přináší ještě určitý bonus ve formě zhodnocování prostředků. Jde o relativně výnosnější, ale samozřejmě rizikovější zhodnocování financí než u kapitálového pojištění, jelikož narozdíl od něho není investiční pojištění garantované, takže není stanovena garantovaná úroková míra, kterou musí vaše investované prostředky dosáhnout. Do hry vstupuje faktor rizika. Pojišťovny tak nabízejí několik druhů investičních pojištění podle ochoty podstupovat riziko, což je samozřejmě spojené s možností potenciálních zisků. Čím větší podstoupené riziko, tím větší šance vyšších výnosů, ale samozřejmě i ztrát. Důležité je zvolit investiční strategii, která přesně odpovídá profilu pojištěného. Podle toho se vybere, kam budou dané prostředky investovány. Opravdu záleží pouze na klientovi, jakou částku bude chtít spořit a jakou nechá jako krytí pro případ pojistné události, kterou je v tomto případě smrt. Investiční pojištění je velmi flexibilní, takže i v průběhu je velmi snadné měnit poměry mezi spořením a jištěním, volit investiční strategie, měnit riziko a od něj odvislé případné výnosy. Avšak vždy je důležité brát na zřetel, že životní pojištění je především pro zabezpečení blízkých v případě smrti. K výhodám tedy nesporně patří flexibilita a míra variability investičního pojištění. Výborná je také možnost vkládat a čerpat finanční prostředky i v průběhu trvání pojištění. A samozřejmě důležitým plusem je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného po splnění zákonných podmínek. Určitým rizikem u investičního životního pojištění je ovšem to, že není garantována velikost zhodnocení prostředků. Takže v nepříznivé době se může lehce stát, že nebude vůbec kladná. Avšak záleží na délce trvání pojištění. V dlouhodobém horizontu jsou akciové trhy vždy v plusových hodnotách.  Důchodové pojištěníDůchodové pojištění je jednou z variant kapitálového životního pojištění. Prvotním a hlavním cílem důchodového pojištění je zabezpečení klienta v seniorském věku. Zkrátka určitá příprava na stáří, aby klient důchodového pojištění ve stáří nemusel snižovat svůj životní standard kvůli nižšímu důchodu. Tento druh životního pojištění funguje tak, že v případě dosažení určité věkové hranice, je oprávněné osobě vyplacena částka, která je na důchodovém spoření uložena. Forma výplaty závisí čistě na volbě klienta. Možnosti jsou dvě. Jednorázová výplata částky, nebo pravidelné vyplácení formou určité renty až do vyčerpání celé sumy naspořených prostředků. Možnost při pravidelném vyplácení je na daný počet let, či určitou pevně danou částku. Vždy samozřejmě pouze do velikosti částky, která na spořícím účtu je k dispozici. Důležitým faktorem je u důchodového pojištění garance. Jde o garantovanou výplatu sjednané částky, takže klient podstupuje minimální riziko. Navíc je zde možnost dodatečných zisků, pokud bude pojišťovna hospodařit s mimořádným ziskem. Rozhodně nezanedbatelným faktorem je i daňová uznatelnost vkládaných prostředků, která může velmi snížit celkový daňový základ klienta. Určitými nevýhodami pak následně jsou nižší možnost flexibility pojištění a jeho změny v průběhu trvání a pasivní formu v ovlivňování tvorby kapitálové hodnoty. Zkrátka není možné si zvolit investiční strategii podle míry rizika, ale pojišťovna sama rozhoduje, kam prostředky vloží. A na závěr jedna důležitá rada. Důchodové pojištění je jedna z forem životního pojištění, takže jde o čistě soukromý produkt podle parametrů klienta. Něco jiného je penzijní připojištění. Penzijní připojištění je naprosto odlišný finanční produkt, na který se vztahují státní příspěvky. Jde sice také o spoření na stáří, ale s naprosto odlišnými podmínkami a již zmíněnou státní dotací. V praxi se tyto pojmy často zaměňují, takže je důležité je znát a dokázat odlišit.

Pokračovat na článek


Online pojištění

Pokud jste se rozhodli pro zřízení pojistky pro vaši domácnost, je zapotřebí, abyste si pojištění také dobře navolili. Jen tak vám pojištění domácnosti v případě pojistné události zaručí krytí nákladů vzniklých škod. Nejčastěji se může jednat o poškození přírodními živly, krádeže nebo zničení vašeho majetku. Ani případy vandalismu dnes nejsou ojedinělé.Při pojištění domácnosti mějte na paměti následující tři pravidla:Adekvátně nastavená výše pojištění domácnosti je základ. Protože, pokud byste svou domácnost tzv. podpojistili, mohlo by se stát, že by došlo jen k určitému krytí, které by bylo v nedostačující výši. V praxi to znamená, že když si domácnost, jejíž skutečná hodnota je např. 2 miliony Kč, pojistíte jen na 200 000 Kč, náhradou dostanete pouze 20 000,- Kč.Ale ani nadpojištění domácnosti není účelné, protože pokud byste si svou domácnost pojistili nad rámec její skutečné hodnoty, máte v případě pojistné události nárok na plnění jen do skutečné hodnoty dané nemovitosti či bytu. V praxi to zase znamená, že pokud budete mít domácnost o hodnotě např. 1 milion korun pojištěnou na 2 miliony korun a dojde k jejímu úplnému zničení, bude vám vyplacen jen ten 1 milion Kč. Jen byste zbytečně platili za vyšší pojistku… a to není dobré hospodaření s vašimi investicemi.Vzhledem k tomu, že je pojištění domácnosti dnes na trhu nabízeno mnoho konkurenčními pojišťovnami, udělejte si před podpisem smlouvy analýzu všech možností, abyste smlouvu uzavřeli s tou pojišťovnou, která má produkt nejvýhodnější. Nejste li schopni toto srovnání učinit sami, kontaktujte odborný finanční server.

Pokračovat na článek


Jak rozumně pojistit domácnost

 Pokud jste se rozhodli pro zřízení pojistky pro vaši domácnost, je zapotřebí, abyste si pojištění také dobře navolili. Jen tak vám pojištění domácnosti v případě pojistné události zaručí krytí nákladů vzniklých škod. Nejčastěji se může jednat o poškození přírodními živly, krádeže nebo zničení vašeho majetku. Ani případy vandalismu dnes nejsou ojedinělé.Při pojištění domácnosti mějte na paměti následující tři pravidla:Adekvátně nastavená výše pojištění domácnosti je základ. Protože, pokud byste svou domácnost tzv. podpojistili, mohlo by se stát, že by došlo jen k určitému krytí, které by bylo v nedostačující výši. V praxi to znamená, že když si domácnost, jejíž skutečná hodnota je např. 2 miliony Kč, pojistíte jen na 200 000 Kč, náhradou dostanete pouze 20 000,- Kč.Ale ani nadpojištění domácnosti není účelné, protože pokud byste si svou domácnost pojistili nad rámec její skutečné hodnoty, máte v případě pojistné události nárok na plnění jen do skutečné hodnoty dané nemovitosti či bytu. V praxi to zase znamená, že pokud budete mít domácnost o hodnotě např. 1 milion korun pojištěnou na 2 miliony korun a dojde k jejímu úplnému zničení, bude vám vyplacen jen ten 1 milion Kč. Jen byste zbytečně platili za vyšší pojistku… a to není dobré hospodaření s vašimi investicemi.Vzhledem k tomu, že je pojištění domácnosti dnes na trhu nabízeno mnoho konkurenčními pojišťovnami, udělejte si před podpisem smlouvy analýzu všech možností, abyste smlouvu uzavřeli s tou pojišťovnou, která má produkt nejvýhodnější. Nejste li schopni toto srovnání učinit sami, kontaktujte odborný finanční server. 

Pokračovat na článek


Pojištění v podstatě nelze porozumět

Pojištění domácností se stalo velice rentabilním byznysem, který je zamotanější než mnohé nevýhodné půjčky a novely zákonů. Pojišťovny si udělaly z neštěstí lidí lukrativní záležitost, která nespočívá na jejich obchodní zdatnosti, ale na nalákání klienta a potom co nejmenší platbě při problémech.Pojištění sbírekMarně se mnozí domnívají, že pokud si domácnost pojistili na 300.000 Kč, že tyto peníze někdy uvidí. Pojišťovny mají spoustu kliček, jak se placení vyhnout. Pokud třeba máte sbírku pivních tácků, tak pro pojišťovnu nemá žádnou sběratelskou hodnotu. Je to prostě tácek po 5 Kč a víc nikoho nezajímá. Abyste mohli uplatnit jejich sběratelskou hodnotu, musíte zadat každého půl roku znalecký posudek, který ji ohodnotí. To běžně občan nedělá a má tak v případě neštěstí smůlu.AmortizaceDalo by se běžným rozumem předpokládat, že po vykradení si budete chtít předměty znovu koupit. To ovšem bude problém. Pokud vám zloděj ukradl třeba i paragon o koupi nebo jej prostě nemáte, pojišťovna ocení předmět podle svých tabulek. A není to žádná láce, ty tabulky dělal vymetač slev. Prokázat, že jste měli třeba Xbox, také nemusí být jednoduché. Pojišťovna k tomu ještě odečte roky používání a do obchodu si tak za zbytek hotovosti novou televizi koupit nepůjdete. Často stačí vyplacená částka jen na první splátku od některé společnosti, která půjčí na 30% úrok.     Celková hodnota domácnostiPokud Vám někdo vybílí byt a nikoliv bílou barvou, pak si také nepůjdete pro vysněných 300.000 Kč. Tady pojišťovny vymyslely zcela absurdní trik. Pokud si stále nezvyšujete pojištění, aby jakoby odpovídalo dnešním cenám a hodnotám, pak vám dají jen poměrnou část. Spočítají totiž takzvané podpojištění. Tedy, že věci měly hodnotu vyšší a měli jste se pojistit lépe. Tedy platit vyšší pojistku a pokud možno o nic nepřijít. A nevyplatí ani 300.000 Kč, ale pěkně tuto částku jako trest sníží.Pojišťovací nesmyslyObčan, který se pojistí, tak nemůže mít klidné spaní nikdy. Když si koupí novou mikrovlnku za 3.000 Kč, měl by běžet do pojišťovny a připojistit se. Kdyby totiž při likvidaci pojistky zjistil někdo od pojišťovny, že jste si pořídili něco nového a řádně neplatili, sníží náhradu také u řádně pojištěných věcí. Toto opatření má dost společného s různými bankovními poplatky a absurditami. Trest za to, že jste nervali peníze pojišťovnám, je velký a nesmyslný. Ale je obrazem doby, kdy si finanční instituce zvykly na monopol a přes neprůhledné podmínky a pravidla ruinují občany. Až tedy někdo z pojišťovny si přijde vyměnit píchlé kolo, dejte mu starou pneumatiku. A montáž mu započítejte s přirážkou. Určitě si výměnu správně neobjednal a neřekl přesně, co chce. 

Pokračovat na článek


Úrazové pojištění prvek jistoty a stability rodinných financí

Úraz může samozřejmě potkat každého z nás. Ať už zaviněně či nezaviněně. Riziko je prakticky na každém kroku a je třeba s ním počítat. Jako ve všem. Určitá míra rizika zde tedy je a jeho minimalizace spočívá v minimalizaci ztrát, především pak ztrát finančních , které toto riziko přináší. Pomocí úrazového pojištění je možné se ochránit proti úrazu a také dalším takzvaným trvalým následkům. Uzavíraní úrazového pojištění má několik variant, kdy se může stát součástí jiného pojištění či finančního produktu, jako jakési připojištění.Nebo jako samostatný finanční produkt, který je vztažen jenom k ochraně dané osoby před případnými úrazy.Aspekty pro výpočet výše pojistnéhoJde o to, kolik budete chtít vyplácet denní odškodné za průměrnou dobu léčení úrazu, denní odškodné pobytu v nemocnici, velikost částky za smrt úrazem a velikost částky za trvalé následky úrazu, kde je obvykle progresivní plnění podle závažnosti a vyhodnocení pojišťovnou. Především tyto aspekty společně s vašim pohlavím, věkem, sportovní aktivitou a zaměstnáním určují vaši výslednou částku pojištění, kterou je nutné obvykle jedenkrát ročně platit.Víte, kdy vám pojišťovna nebude platit peníze za váš úraz?Pojistná smlouva a výluky z pojištěníPřečtěte si výluky z pojištění ve svých všeobecných pojistných podmínkách, které vám vaše pojišťovna poskytla společně s uzavřením úrazového pojištění. V pasáži o výlukách se dovíte, kdy přesně vaše pojišťovna za žádných okolností nebude vyplácet peníze. Obvykle jde o úmyslný čin, nehody při adrenalinových sportech, nevyhledání lékařské péče činerespektování rad lékaře, důsledek vzniku či zhoršení kýly, bércových vředů, diabetických gangrén, nádorů všeho druhu a původu, problémy svalových úponů, infekčních nemocí, či pokud jde o pojistnou události způsobenou AIDS, infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu nebo epilepsii. Tímto výčtem seznam všech výluk zdaleka nekončí. Proto by každý měl přesně vědět, za co vůbec peníze při svém úrazovém pojištění obdrží. Není totiž nic horšího, než si svědomitě platit své pojistné, dlouhodobě tak být odpovědný za své konání a nakonec zjistit, že vaše pojištění se na daný úraz nevztahuje a vy nemáte vůbec nic.

Pokračovat na článek


Uplatněte veškeré nároky z povinného ručení viníka nehody

Každoročně přibývá registrovaných aut, čím dál více občanů má řidičské oprávnění, více aut na silnicích znamená i více dopravních nehod. Na jakou náhradu škody při dopravní nehodě máte jako poškozený nárok?Náhrada škody při dopravní nehodě je upravena zákonem č. 168/1999.Poškozený má právo na náhradu:škody na zdraví nebo usmrcenímškody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věciškody, která má povahu ušlého ziskuúčelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením při uplatňování výše uvedených nárokůKdyž je pouze škoda na autě?V případě dopravní nehody, je pouhá škoda na autě jednoznačně nejmenším problémem. Přesto samozřejmě všichni poškození oprávněně chtějí, aby bylo jejich auto uvedeno do původního stavu.   Aby byla škoda na auto zlikvidována z povinného ručení, tak je nutné, aby poškozené auto prohlédl likvidátor pojišťovny. Ze zákona musí poškozený poskytnout součinnost, a proto je nutné se co nejdříve po nehodě, spojit s pojišťovnou občana, který dopravní nehodu způsobil. Oprava vozidla tedy následuje až po prohlídce a sepsání zápisu od likvidátora příšlušné pojišťovny. Při určení výše škody se přitom vychází dle § 443 občanského zákoníku z ceny v době poškození. Náhrada škody je tedy proplacena do výše hodnoty poškozených dílů, která je u starších aut nižší, než u následně opravených nových dílů. Čím je auto starší a má více najetých kilometrů, tím je tento rozdíl vyšší. Jestliže nepojištěné vozidlo způsobí škodu, poškozenému ji uhradí ČKP z garančního fondu. Pak ji ovšem vymáhá po nepojištěné osobě. Celá záležitost může skončit soudem, případně i exekucí.Kdo určí viníka nehody?V případě, kdy škoda na autech nepřesáhne 100 tisíc Kč a nebyla způsobena škoda na zdraví či majetku třetí osoby nebo zničení komunikace, tak mohou rozhodnout o viníkovi nehody sami účastníci dopravní nehody, kteří sepíší protokol o dopravní nehodě, kde pokud možno co nejpřesněji určí, kdo dopravní nehodu zavinil, případně uvedou i svědky a doplní fotografie z místa nehody.Pojišťovny se často setkávají s rozdílným posouzením a uvedením viníka nehody. Není povinností řidičů se na viníkovi nehody dohodnout. Povinností je pravdivě vyplnit formulář o dopravní nehodě a popsat situaci, jak k dopravní nehodě došlo. Pojišťovna určí podíl viny a určí viníka dopravní nehody.Náhrada škody se řídí občanským zákoníkemLegislativní úprava v občanském zákoníku je pro náhradu škody (na majetku, zdraví či ušlém zisku) rozhodující. Nový občanský zákoník, který v případě, že úspěšně projde celým legislativním procesem, výrazně posiluje práva občana, který utrpěl škodu.Kolik stojí lidský život určený pojišťovnou podle jejich tabulek?Současná právní úprava v případě újmy na zdraví nebo smrti účastníka dopravní nehody určuje výši náhrady škody dle tabulek.Právě podle těchto tabulek lidský život má v současnosti hodnotu 240 tisíc korun. V případě rozhodování dle nového občanského zákoníku (v případě schválení bude platit od 1. ledna 2013) budou moci soudci určovat náhradu škody individuálně. Náhrada škody bude tedy více zohledňovat konkrétní případy dle životních okolností postiženého (jeho vykonávané práci, příjmu, rodinným okolnostem…).Pojišťovna a poškozený mají rozdílné zájmyPři proplácení náhrady škody z povinného ručení mají samozřejmě pojišťovny a poškozený rozdílné zájmy. Pojištovny chtějí co nejnižší finanční plnění a poškozený co nejvyšší finanční plnění. Přestože většina pojišťoven zkvalitňuje své služby, vyřizuje proplácení škody z povinného ručení rychleji a pracovníci jsou zkušenější, tak vždy budou mít logicky opačný zájem než poškozený.Poškození často vůbec netuší na co všechno v rámci povinného ručení mají nárok a často jim tyto skutečnosti pojišťovna sama nesdělí.Kdo z účastníků dopravní nehody může žádat odškodné?Zákon o pojištění odpovědnosti v otázce rozsahu a výše náhrady odkazuje na občanský zákoník a to konkrétně na ustanovení § 442 a násl. občanského zákoníku.

Pokračovat na článek


Jak a kdy uzavřít životní pojištění

Vhodné je uzavřít pojištění v dřívější věku.V mladém věku je pojištění značně levnější. Pojistné je odvislé právě od rizikovosti klienta, která logicky s věkem roste. Pokud tedy již cítíte nutnost a reálnou šanci, že na vás bude vaše rodina závislá, je vhodné si životní pojištění co nejdříve uzavřít. Pojištění je navíc důležité uzavírat alespoň na dobu do důchodového věku. Pokud například uzavřete pojištění jen do 50 let, budete mít v případě nutnosti tuto životní pojistku prodloužit velké potíže, jelikož již nebudete ten mladý perspektivní klient, ale starší člověk, jež může mít již určité zdravotní potíže, které dané pojištění prodraží. A samozřejmě vyšší věk, jak bylo zmíněno výše, pojištění také navýší. Při uzavírání krátkodobých pojištění na krytí půjčky či úvěru je vhodné se rozmyslet, zda se nevyplatí klasická dlouhodobá životní pojistka, jelikož krátkodobé pojištění je vždy značně dražší než pojištění na srovnatelnou cílovou částku. A když potřebujte zajistit rodinu či blízké na krátké období, proč jí nezajistit na dlouhý horizont. Důležitá je i adekvátní výše plnění z pojištění. Cílová částka, která má být vyplacena v případě nenadálé události, by měla být ve výši dvouletého příjmu pojištěné osoby. Jde o to, aby blízcí pojištěné osoby měli dostatečné dlouhou dobu se se situací vyrovnat a adekvátně na ní stihli zareagovat. Dalším aspektem, na který je nutné při uzavírání pojištění myslet je pojištění invalidity. Jde prakticky o v uvozovkách horší situaci než smrt, co se rodinných financí týče, jelikož nejen, že pojištění rodině nepřináší obvyklý příjem, ale naopak více z rodinného rozpočtu odebírá na svou léčbu, léky a podobně. Proto je velmi důležité pojištění invalidity vždy do životní pojistky zakomponovat. Druhy životního pojištění Životní pojištění má samozřejmě detailní členění podle způsobu a formy pojištění.Jedná se především o dělení na rizikové, kapitálové, flexibilní, investiční a důchodové.Každý z těchto druhů má své specifické náležitosti, pravidla a samozřejmě výhody a nevýhody. Rizikové životní pojištěníJedná se o zajištění blízkých osob v případě úmrtí pojištěného. Nejběžnější situaci představuje živitel rodiny, který má za rodinu zodpovědnost a v případě nějaké nešťastné události je tak o jeho blízké alespoň po finanční stránce na čas postaráno. U tohoto pojištění se nevyskytuje žádná protihodnota či návratnost. Když k žádné nešťastné události nedojde pojišťovně zůstanou všechny prostředky, které na pojistném daný klient zaplatil. Kapitálové pojištěníStručně řečeno představuje kapitálové životní pojištění takovou formu ochrany, která je navíc spojená s výhodným spořením, které se, v případě neuskutečnění plnění pojišťovnou, vrací klientovi ve formě výnosu jako z kapitálových vkladů.

Pokračovat na článek


Důvody pro změnu životního pojištění

Životní pojištění je během na dlouhou trať.Proto by vždy mělo být v zájmu žadatele si vše pečlivě promyslet, získat informace a až následně se adekvátně rozhodnout. Nepodepisovat první smlouvu, kterou samozřejmě ihned v první pojišťovně poradce předloží, ale spíše „prozkoumat“ trh a udělat si ucelený obrázek, co je právě k dispozici. Tím se alespoň pro nadcházejících pár let máte šanci vyhnout změně životního pojištění. Ale vyhráno určitě nemáte, jelikož svět se vyvíjí, platy rostou, náklady rostou a samozřejmě i plnění by mělo růst, což se však nemusí u životních pojistek dít. Proto je důležité i na to brát zřetel a sledovat vývoj svých příjmů, výdajů a podobně.Situace se lehce může změnit uzavřením manželství, narozením potomka či hypotékou od banky. Při každé takové významné příležitosti je důležité všechny své finanční produkty vyhodnotit a popřípadě upravit pro stávající a budoucí potřeby. Proto se můžete dostat do situace, kdy budete potřebovat změnit i životní pojištění. Nejčastější příčiny změnyKlient chce zvýšit pojistnou částku pro případ smrti, avšak pojišťovna to podmiňuje neúměrným zvýšením platby, jelikož staré typy kapitálového pojištění mají pevně vázané částky, tak je velmi složité s nimi manipulovat. Klient chce sjednat pojištění invalidity, avšak pojišťovna mu k tomu podmiňuje uzavřít sjednání dalšího pojištění, které však klient nevyužije, ba ani nechce. Pojištění již nesplňuje představu svými základními parametry. Nejčastěji jde o situaci pro případ trvalých následků úrazu, kdy pojišťovna hradí jen zhruba 50 nejčastějších vyjmenovaných úrazů a ostatní pro ni nejsou pojistnou událostí, avšak lékaři popisují zhruba 500 diagnóz, takže zde může vzniknout problém s interpretací a klientovi problém s výplatou prostředků.A posledním z nejčastějších důvodů pro změnu pojištění je situace, kde požadovaná pojišťovna nenabízí ve zvoleném typu pojištění požadované „připojištění“. Například pojištění pro případ pracovní neschopnosti u životního pojištění.  Proto je důležité si vždy a včas uvědomit k čemu vůbec jakékoliv pojištění je. Jde o krytí rizik. Lidé si ho často pletou se spořením, avšak to není prioritní cíl životního pojištění. Ano, existují varianty, které sebou nesou i výnos, avšak nejde o tak výhodný produkt. Čistě na spoření se vyplatí úplně jiné finanční nástroje.  Kdy neměnit a nerušit životní pojištěníVždy je třeba objektivně zhodnotit situaci. Ano, některé produkty mohou zastarat, avšak i klient mohl zestárnout. Jak jsme si již řekli v úvodních článcích o životní pojištění, cena je odvislá od zdravotního stavu a samozřejmě věku a rizikovosti klienta. Když se rapidně zhorší zdravotní stav klienta a tento pak vypoví zastaralou smlouvu, která však má solidní parametry (ne ty aktuálně nejlepší, ale slušné ano), může se jednoduše přihodit to, že nové životní pojištění bude rapidně dražší z důvodu horšího zdravotního stavu či dokonce nastane situace, že pojišťovny nebudou chtít nové životní pojištění vůbec uzavřít. Proto je důležité situaci zvážit a mít alespoň nějaké pojištění, byť ne třeba aktuální a výhodné, než vůbec žádné v situaci, kdy je pro vás objektivně potřeba.  

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Co byste měli vědět, než si půjčíte

Trh s úvěrovými produkty nabízí mnoho možností. Jak se při výběru půjčky nenapálit a na co přesně si dávat pozor?Půjčka u banky nebo nePrvní zásadní rozhodnutí, které na žadatele čeká, je to, kde si půjčku vezme. Zamířit můžete do banky nebo si vybrat nebankovního poskytovatele. Obě řešení mají své klady a zápory. Velmi stručně je lze shrnout takto: Bankovní půjčka se obvykle vyznačuje striktními podmínkami na žadatele, je obtížnější ji získat, ale zpravidla u ní můžete počítat s nižší úrokovou sazbou. Nebankovní instituce nepodrobují zájemce tak složité administrativní zátěži, potřeba je doložit jen minimum dokladů nebo informací o vás.Na druhou stranu se tak ale samozřejmě poskytovatel vystavuje určitému riziku, že svůj závazek nebudete řádně a včas splácet. Proto nevyhnutelně půjčku zatíží vyššími úroky. Právě úroková sazba je jedním z klíčových parametrů, podle něhož si zájemci volí konkrétní půjčku. Rozhodovat se výhradně dle něj by však bylo chybou.RPSN, poplatky a ostatní parametryZajímat by vás mělo také RPSN neboli roční procentní sazba nákladů. Ta určuje celkovou částku, kterou za úvěr zaplatíte. Splátky totiž mohou navýšit typicky nejrůznější poplatky, například za uzavření půjčky. Důležité je i to, zda půjčka je či není zatížena poplatkem za její předčasné splacení. A naopak: Velmi výrazné bývají i sankce za prodlení při splácení.Dále je důležitá i doba splatnosti. V tomto bodě byste měli být ohledně své finanční situace pokud možno realističtí. Zkrácení doby splatnosti znamená současně vyšší splátky. Ty mohou významně zatížit váš rodinný rozpočet. Je proto dobré si předem rozepsat veškeré příjmy a výdaje, abyste věděli, zda půjčku dokážete splatit dle stanovených podmínek.O těch si přečtete v příslušné pasáži smlouvy, případně si nezapomeňte projít ani další související dokumenty. Pozor na nejrůznější dodatky a poznámky pod čarou psané často drobným písmem. Sdělení nenápadné formou bývá mnohdy mimořádně důležité svým obsahem a původně výhodnou půjčku mohou proměnit doslova ve finanční past. Pakliže některým formulacím nerozumíte, ptejte se. Neměli byste podepsat nic, čemu nerozumíte. Zajímejte se i o samotnou finanční společnost a její historii. Zvláště důležité je to u nebankovních poskytovatelů. To můžete zjistit například na Úvěro.cz.Nechte si poraditTi seriózní netají svou identitu, na webových stránkách byste tak bez problémů měli nalézt například adresu, na níž společnost sídlí. Čím větší transparentnost, tím lépe pro vás. Významně napovědět vám mohou rovněž internetové recenze těch, kteří už s půjčkou u dané společnosti mají svou zkušenost.Přibližnou představu o konkrétních možnostech poskytují internetové srovnávače. Vygenerovaný výsledek je však většinou pouze orientační, odlišný od pozdější konkrétní nabídky. Vybraný poskytovatel totiž nejprve žadatele vyhodnotí a teprve na základě dodaných podkladů mu nabídne půjčku s přesněji nastavenými parametry dle jeho individuální situace.

Pokračovat na článek


Vlastní bydlení může vyřešit úvěr ze stavebního spoření

Přestože došlo u stavebního spoření k omezení státní podpory a zrušení výjimky pro daňové osvobození u připsaných úroků a výnosnost stavebního spoření jako spořícího produktu mírně poklesla, je stavební spoření nadále velmi atraktivní produkt. Důvodem je možnost čerpání výhodného úvěru.Pouhým šetřením bychom si mnohé věci nedopřáli. Půjčit si na bydlení, lepší vzdělání je rozhodně prospěšné. Jak říkal E. M. Remarque: „Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce“. Přiměřené zadlužení za bydlení je určitě správné.Jaká je hlavní výhoda stavebního spoření? Výhodný úvěrZdravá míra zadlužení prospívá byznysu i rodině. Pořídit si za hotové bydlení nebo rekonstrukci bytu je totiž téměř nemožné. Hodnota domu či bytu v čase stoupá (reálně i vlivem inflace). Většina z nás chce bydlet ve vlastním bytě či domě. Osobní vlastnictví nám totiž přináší pocit jistoty a nezávislosti. Investice do bydlení se navíc z dlouhodobého hlediska vyplácí, neboť ceny nemovitostí každoročně stoupají. Přestože např. krize snížila v letech 2008 a 2009 ceny nemovitosti ve světě, tak v současné době již ceny nemovitostí ve většině vyspělých zemí světa rostou. Pro každou rodinu je vlastněná nemovitost důležitým aktivem, jehož cena v čase stoupá. Má-li rodina více nemovitostí, tak je příjem z pronájmu zajímavým rodinným finančním zdrojem. V případě vysoké finanční naléhavosti nebo problémů v rodině lze navíc vždy vlastněnou nemovitost prodat a koupit levnější.Proč vyúžít úvěr ze stavebního spoření?ak říkal Ch. Chaplin: „S penězi to je zvláštní. Když už jich má člověk dost, tak je nepotřebuje“. Úvěr ze stavebního spoření je výhodnou možností, jak financovat pořízení vlastního bydlení. Jaká je hlavní výhoda úvěru ze stavebního spoření? Nízká úroková sazba garantované po celou dobu splácení úvěru. Úrokovou sazbu navíc známe již při podpisu smlouvy o stavebním spoření. Další nesmírnou výhodou úvěru ze stavebního spoření je možnost splatit úvěr kdykoliv a bez sankcí. Některé pojišťovny dokonce nepožadují zaručení ani u vyšších částek, lze tak např. získat úvěr do 500 tisíc Kč bez zaručení nemovitostí. Zpracování a vyřízení žádosti o úvěr je zdarma.Úvěr ze stavebního spoření musí být ze zákona použit na bytové potřeby.Nejenom však na výstavbu domu či koupi bytu, ale také např. na modernizaci či změnu stavby, získání pozemku v souvislosti s výstavbou, náklady na přípojku vody, plynu, elektra či kanalizace nebo na přefinancování hypotéčního úvěru. Jestliže mají uzavřenu smlouvu o stavebním spoření oba partneři, lze nákup nemovitostí řešit kombinací obou těchto smluv. Na úvěr ze stavebního spoření dosáhnou nejenom lidé v produktivním věku, ale i penzisté (na pokrytí splátek úvěru jim musí stačit důchod). Výhodou je, že stavební spořitelny své klienty znají, protože musí nejdříve na stavebním spoření spořit, aby dosáhli na úvěr ze stavebního spoření.Zaplacenými úroky si snížíte daňovou povinnostPřestože vláda plánovala již v minulém roce zrušení možnosti odpočtu o zaplacené úroky na bydlení, nadále bylo možné i v daňovém přiznání za rok 2010 snížit daňovou povinnost o zaplacené úroky z úvěru na stavební spoření. Jestliže občan zaplatil na úrocích ze stavebního spoření za rok 2010 částku 30 000 Kč, tak to znamená snížení daňové povinnosti o 4 500 Kč (15 % z 30 000 Kč).Kdo mi poskytne úvěr ze stavebního spoření?V současné době na českém trhu působí pět stavebních spořitelen, od kterých můžeme čerpat úvěr ze stavebního spoření, a sice:Českomoravská stavební spořitelna, a. s.Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.Wüstenrot stavební spořitelna, a. s.Nabídka jednotlivých pojišťoven se pravidelně mění a jistě je užitečné čas od času nabídku porovnat na jejich internetových stránkách.Úvěr je potřeba plánovat dopředuÚvěr ze stavebního spoření je velmi výhodný, abychom maximalizovali všech výhod, především nízké úrokové sazby, tak je nutné plánovat úvěr dopředu. Čerpání úvěru ze stavebního úvěru musíme plánovat dopředu a každý měsíc spořit. Pro čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření musíme totiž splnit několik podmínek (mimo doležení bonity, zajištění úvěru a prokázání účelu úvěru):Na uzavřenou smlouvu o stavebním spoření spořit nejméně 24 měsíců.Naspořit 35 % až 50 % z cílové částky, v závilosti na zvoleném taritu a sjednané smlouvě o stavebním spoření.Dosáhnout požadovaného hodnotícího čísla.Nesplňujeme-li podmínky pro řádný úvěr a chceme čerpat úvěr ihned, můžeme využít překlenovací úvěr. V tomto případě nebudeme muset na peníze čekat. Budeme nadále spořit (abychom v budoucnu mohli čerpat řádný úvěr) a do doby než naspoříme, budeme splácet úroky.Sazby překlenovacích úvěrů jsou sice vyšší než u řádného úvěru, pořád jsou však sazby překlenovacího úvěru zajímavé, vzhledem k tomu, že můžeme peníze čerpat ihned. K možnosti čerpat překlenovací úvěr tedy nepotřebujeme mít naspořenou potřebnou částku či získat potřebné hodnotící číslo. Musíme mít však uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, doložit účelovost a naši bonitu a další obecné podmínky. Při čerpání překlenovacího úvěru je nutné pamatovat, že překlenovací úvěr je poskytován na celou částku cílové částky a ne pouze z rozdílu mezi námi naspořenými prostředky na naši smlouvu a cílovou částkou. Úrok se tedy platí z celé částky (i z námi naspořených peněz), což je rozdíl mezi řádným úvěrem ze stavebního spoření.

Pokračovat na článek


Auta na úvěr

 Automobil se dnes stává běžnou a někdy i nevyhnutelnou součástí domácnosti. Ne každý si však může dovolit z vlastní kapsy auto koupit.Právě pro takové případy jsou určeny úvěrové produkty společností. Pokud splníte jejich smluvní podmínky, již do několika hodin můžete mít peníze na vaše vysněné auto na účtu. Vyplatí se však koupě auta na úvěr? Jaké má klady a zápory? Čtěte dále a vše potřebné se dozvíte.V dnešní době se stává financování auta téměř běžnou součástí života. Finanční společnosti každoročně avizují nárůst požadavků ze strany klientů na profinancování jejich vozidla pomocí úvěru a částky, které se ročně na tento účel poskytnou, se počítají v miliardách korun. Ale není všechno tak ideální, jak by se mohlo zdát. Tak, jako při každém úvěru, který si z finanční instituce bereme, i koupi auta na úvěr bychom si měli pořádně promyslet. Snadno se totiž může stát, že nám prodávající neřekne všechno a po přečtení smlouvy, kterou jsme hodinu předtím v euforii podepsali u prodejce, zůstaneme v němém úžasu.Při podpisu smlouvy jsou zákazníci většinou spokojeni. Díky právě schválenému úvěru si mohou z prodejny odvézt nové auto, které by si jinak nemohli dovolit. Souhlasí také s výškou splátek, která sice není zrovna nejnižší, ale utáhnout se dá. Navíc každý prodejce při financování vozu prostřednictvím úvěru nabídne k automobilu také velké množství zajímavých bonusů, čímž ho téměř s jistotou získá na svou stranu. Mezi takové výhody patří asi nejčastější a nejvyužívanější sleva z celkové ceny automobilu. S ohledem na cenu auta se tato sleva může pohybovat v rozmezí i několika tisíc či dokonce desítek tisíc korun. Ale třeba říct, že ani tato sleva není tak zcela zdarma. Pokud totiž prodejce přesvědčí zákazníka na jakýkoliv úvěrový produkt, dostává od finanční instituce velmi zajímavé bonusy a provize. Ty bývají mnohdy i vyšší, než poskytnutá sleva na automobil. Při koupi auta na úvěr tak musíte počítat s tím, že profinancovat musíte nejen cenu svého auta, ale také marži obchodníka a samozřejmě také provizi banky, která úvěr poskytla. V konečném důsledku je vlastně každý spokojený. Zákazník navíc dostane od prodejce jako výjimečný bonus autorádio s CD přehrávačem a výhodná koupě je krásným završením dne. Co se týče samotné splátky úvěru, obvykle v ní bývá zahrnuto také zákonné povinné ručení. Splátky však bývají poměrně vysoké a proplacení automobilu někdy i více než o polovinu je zcela běžné. Sleva několik tisíc korun od prodejce pak vyznívá opravdu směšné. Další věcí, kterou si zákazníci neuvědomují, je nevýhodné předčasné splacení. Mnoho lidí během splácení úvěru získá lepší zaměstnání a mohou si tak dovolit svůj úvěr splatit i dříve, než udává datum na smlouvě. Obvykle se sankce za předčasné splacení úvěru pohybují v rozmezí 15 - 30 tisíc korun, což třeba přičíst k pořizovací ceně auta. Ideálnější je jít do banky, využít výhodný bezúčelový úvěr s nízkým úrokem a bezplatným předčasným splacením a automobil si koupit právě tímto způsobem. Jediná rada, která platí při každém druhu financování je, že všechno třeba řešit s chladnou hlavou. Nenechte se ovlivnit svými momentálními pocity, všechno si promyslete a přepočítejte v pohodlí domova a až po zvážení všech pro a proti si vyberte úvěrový produkt, který vám bude nejlépe vyhovovat. Můžete totiž velmi snadno předělat, což se dnes velmi nevyplácí.

Pokračovat na článek


Nebojte se hypoteky

Nebojte se hypoteky !Nove bydleni je snem mnoha rodin, ktere v soucasne dobe obyvaji byt v panelaku - to v lepsim pripade, nebo nemaji zadne bydleni a jsou nuceni platit "cerny" pronajem. Relativne novou moznosti, jak nove bydleni ziskat, je vyuziti hypotecniho uveru. Zahranicni zkusenosti ukazuji, ze hypoteka predstavuje nejbeznejsi zpusob financovani bydleni. V nasich pomerech diky dotovanym najmum vsak pusobi trochu jako strasak a to i diky premire negativnich a zpravidla neuplnych informaci v mediich. Je zvlastni, ze napriklad vydaje na porizeni a provoz noveho automobilu ve vysi nekolika set tisic korun jiz nejsou zadnou zvlastnosti, zatimco byt za dva miliony jeste stale pohorsuje svou drahotou. Pritom srovnani cenu realnou cenu bydleni s drivejsimi cenami z dob realneho socialismu je na miste stejne jako srovnavat Trabant a Mercedes.Hypotecni uvery neboli hypoteky jsou v ceskych luzich a hajich relativne mlade bankovni produkty, urcene pro financovani nemovitosti a bydleni. Podminkou ziskani hypotecniho uveru je dolozeni prijmu v dostatecne vysi, zajisteni uveru nemovitosti ve vysi minimalne 143 % a dolozeni vlastnich zdroju na zbytek investice ( 70 % investice muze tvorit hypoteka, 30 % vlastni zdroje). Ucelem financovani muze byt koupe nemovitosti, vystavba, rekonstrukce, vyporadani spoluvlastnickych a dedickych naroku anebo refinancovani uveru a pujcek drive poskytnutych na vyse uvedene investice do nemovitosti. Zadatelem o uver mohou byt fyzicke i pravnicke osoby. Pri vystavbe se stale casteji vyuziva tzv. stavebni uveru, ktery je zajisten rozestavenou nemovitosti pouze na 100%. Po dostavbe je tento uver splacen dlouhodobym hypotecnim uverem. Pri nedostatku vlastnich zdroju je mozne vyuzit doplnkovy uver, kterym se profinancuje dalsich 20 az 30% ceny nemovitosti. Na rozdil od klasickych uveru se hypoteka se splaci tzv. anuitnimi splatkami, tedy konstantnimi splatkami, ve kterych jsou obsazeny jak uroky, tak splatka jistiny. Na pocatku splaceni tvori temer celou splatku uroky, na konci splaceni jistina. Podnikatele tak maji s vyhodou odlozeno danove zatizeni do pozdejsich let, protoze uroky podnikatelske hypoteky patri do nakladu firmy. Delka splaceni hypotecnich uveru se pohybuje do 30 let, pricemz uvery se statni dotaci maximalne do 20 let. Podnikatele, kteri investuji do jinych nemovitosti, nez na bydleni, mohou pocitat maximalne s patnactiletym uverem. Hypotecni uver je vyhodny prostredek, nikoli vsak vselek - neni pochopitelne dostupny. Pro kazdeho. Proto predstava, ze hypoteky vyresi problemy vsech, kteri potrebuji bydlet, je mylna. Realita je takova, ze hypoteka je stejny obchod jako prodej zbozi nebo sluzby. A jako obchodni artikl je i nabizena. A tak zatimco je jasne ze ne vsichni budou vlastnit jiz zmineny Mercedes,jsou pozadavky bank na bonitu klienta, ktery zada hypoteku, jsou obecne povazovany za mirne receno prehnane. Opak je ovsem pravdou. Cena hypotecniho uveru vychazi stejne jako u jinych uveru predevsim z ceny peneznich zdroju. Pro hypotecni uvery jsou temito zdroji hypotecni zastavni listy, coz jsou cenne papiry s pevnym rocnim vynosem. Proto neni mozne poskytnou hypotecni uver s nizsi sazbou nez u hypotecnich zastavnich listu (11 % v kvetnu 1997 - pozn. red.). Banka se zkratka chova stejne jako ostatni obchodnici. Proto je take kladen duraz na dokladovani prijmu zadatele o uver. Vzdyt kazdy, kdo pujci penize, je chce dostat zpet. Hypotecnim uverem je mozne financovat i jine nemovitosti nez na bydleni. S vyhodou take dochazi k refinancovani drive poskytnutych uveru na investici do nemovitosti. Strednedobe uvery jsou tak splaceny dlouhodobymi hypotekami a vyse splatek tak vyrazne posili likviditu firmy. Ceny noveho bydleni vychazeji z moznosti, za kolik jej jsou schopny stavebni firmy postavit. Podtrzeno secteno: na nove bydleni,tj. novy byt nebo rodinny dum, ma vlastni prostredky priblizne 10% obyvatel. Ostatni maji dve moznosti: musi bud slevit ze svych prani a poohlednout po levnejsim bydleni anebo si najit vynosnejsi zamestnani. V nasich mediich je casto demonizovana nedostupnost hypotek, pritom neni pravda, ze podminky poskytnuti hypoteky nesplni vyssi procento domacnosti. Otazkou totiz je, o jakou vysi pozadovaneho uveru se jedna. A tak jsou klienty hypotecnich bank jak reditele, manazeri a lide prijmove nadprumerni, tak i rozvedeni otcove s detmi. Zatimco ti prvni si porizuji luxusni sidla na jeste luxusnejsich pozemcich, druzi kupuji malinkate domecky rodine na miru. Cesta k novemu bydleni zacina zpravidla vyberem vhodneho bytu ci domu a az nasledneho posouzeni vlastnich moznosti a take ochoty dlouhodobe se zadluzit. A tak ma vetsinou pani nebo pan domu jiz pred navstevou financni instituce vybrany i kachliky do koupelny. Po navsteve hypotecni banky nastava druha, mene radostna etapa, kdy dochazi k usmerneni puvodniho zameru. V tomto okamziku se zmensuji domy, ubyvaji koupelny i balkony a zmensuji se parcely. V jinych pripadech dochazi k odkladu realizace zameru o jeden rok a nastava rok sporeni, v nejlepsim pripade stavebniho. V nejhorsim pripade se ustupuje od zameru navzdy. Realne posouzeni vlastnich moznosti je nejdulezitejsim predpokladem pri rozhodovani. Idealni je pristup, kdy zajemce o nove bydleni nejdrive zjistuje moznosti financovani a az nasledne vybira objekt pro bydleni. Odpada tak faze rozcarovani nad skutecnosti, ze s rodinnym prijmem v radech prumerne mzdy dum za nekolik milionu opravdu nepostavime. Dalsim krokem je shromazdeni vsech podkladu, ktere jsou nutne pro posouzeni zadosti o hypotecni uver. Zatimco v zahranici diky centralnimu informacnimu systemu tato faze predstavuje nekolik hodin, u nas je to nekolik tydnu. Budouci vlastnik nemovitosti musi predlozit nejen originaly dokladu o vysi prijmu ale i veskere doklady, ktere se tykaji nemovitosti vcetne odhadu zpracovaneho dle pozadavku banky. Vsechny podklady jsou pote predlozeny bance k posouzeni. Po schvaleni hypotecniho uveru zbyva uz "jen" zastava nemovitosti ve prospech banky. Po predlozeni listu vlastnictvi s vyznacenym zastavnim pravem a vinkulaci pojistneho plneni z pojisteni nemovitosti je mozne penize z hypoteky odeslat prijemci, tedy rodavajicimu, stavebni firme a podobne. Posledni fazi je splaceni hypotecniho uveru. Zde je mozne cast hypoteky jednorazove vyplatit, zpravidla po peti lettech. Pri vyuziti stavebniho sporeni tak klient s vyhodou vymeni drahy hypotecni uver za 6% uver ze stavebniho sporeni. Ackoli vypadaji vyse urokovych sazeb neprilis optimisticky, je nutne zvazit vliv inflace na vysi prijmu a take na ceny nemovitosti. Nazory jsou rozdilne: jsou lide, kteri nesnesou dlouhodobe zadluzeni a stejne tak jsou druzi, kteri povazuji splaceni dluhu za mnohem vyhodnejsi nez sporeni. Faktem zustava, ze vetsina domacnosti si bez dlouhodobych pujcek nebo uveru nebude moci bydleni dovolit. Je treba zvazit, zda je rozumne platit neustale se zvysujici najmy anebo vyhodne investovat do sveho. Nejznamejsimi financnimi ustavy, ktere poskytuji hypotecni uvery u nas jsou Ceskomoravska hypotecni banka ( jedina banka specializovana pouze na hypoteky), Ceska sporitelna, Komercni banka, Hypobank a Verreinsbank. Pokud hodlate kombinovat stavebni sporeni s hypotekou, je nejlepsim resenim vyuziti sluzeb jedne bankovni skupiny. Prvni roky splaceni vysokych splatek za byt ci dum vypadaji na prvni pohled nepovzbudive. Jsou ale vystridany lety, kdy maji splatky uveru vlivem inflace a rostoucich prijmu realne mensi hodnotu. A tak pokud jste v produktivnim veku, zdravi, kvalifikovani a tedy s dobrou prijmovou perspektivou, nemusite se hypoteky bat.

Pokračovat na článek


Proč muži vydělávají více než ženy?

Ve státech Evropské unie jsou stále trestána pracoviště, kde dochází k nerovnoměrnému výdělku žen a mužů na stejné pracovní pozici a za stejnou provedenou práci. Svým způsobem lze tuto situaci nazvat diskriminací žen. Zaměstnancům v Evropské unii totiž musí být zabezpečeny rovné podmínky, a to na základě Charty základních práv.Přesto stále dostávají více peněz muži a platová nerovnost existuje nadále. V současné době rozdíl v platech v tuzemsku činí kolem 24 %. Průměrný hodinový plat muže činí 180 Kč, ženy ovšem získávají za odpracovanou hodinu v průměru 128 Kč. S tímto údajem je ale třeba pracovat opatrně. Nedá se všeobecně říci, že žena automaticky vydělává o 24 % méně než mužské pohlaví. Faktorů, které ovlivňují platové hodnocení, je totiž více. Liší se v závislosti na oboru činnosti, na pracovní pozici, úrovni vzdělání a také věkové kategorii.Ženská povaha a priorityOdborníci si stojí za názorem, že hlavní důvod k platové diskriminaci žen není jenom v tom, že práce žen stále není hodnocena shodně, jako práce odvedená muži. Hlavním důvodem prý také je, že ženy preferují stálost v zaměstnání. Nemají potřebu střídat zaměstnání jako muži, dávají přednost především rodině před prací, a tím pádem osmihodinové pracovní době s horší prací a nižším výdělkem, kdy se po odvedené práci utíkají domů věnovat rodině. Srovnáte-li například počet přesčasů u mužů a u žen, zjistíte, že daleko více přesčasů si berou muži, kteří se spoléhají na své manželky, že chod domácnosti povedou ony. Dalším rysem žen je jejich zbytečné finanční podceňování. Ženy často tvoří svému nadřízenému podmínky, aby mohl prokázat svou dravost a úspěšnost. Ustupují mu a nedostatečně se brání. I tento důvod přispívá ke stálé nerovnoměrnosti platů žen a mužů. Na druhou stranu mají ženy plno vlastností, které odpovídají kvalitám úspěšného postu. Mají totiž ten dar, že si mnohdy práci daleko lépe zorganizují než muži a umí si stanovit priority, což také souvisí s řízením domácnosti. Proto pokud má žena odrostlé děti, respektujícího manžela a hlavně možnost se věnovat kvalitnější práci vyššího postavení, neměla by se zde projevit její vlastnost podceňování se a dané práce by se měla chopit. Pokud však nadále bude pokračovat trend koncentrace mužů na dobře placených místech a ženy budou převážně vykonávat méně ohodnocené povolání, anebo odpracují méně hodin než muži, předpokládá se, že se za těchto podmínek rozdíly v platech zmenšovat nebudou ani v budoucnu.Kde jsou upřednostňovány ženy?Je více než známo, že o muže je mezi zaměstnavateli obecně větší zájem. Na druhou stranu existují také povolání, která jsou doménou žen. Mezi taková patří povolání učitele. Poměr mužů a žen ve školách je zhruba 32 % ku 68 %. Podobná situace je i v soudnictví, kde působí více než dvě třetiny žen. Dle statistiky a reakcí zaměstnavatelů vyplývá, že vyšší plat pro muže je následkem jejich tradičního upřednostňování v zaměstnání. Neopodstatněné předsudky o pracovním výkonu žen zde také hrají svou roli.Také dosažené vzdělání rozhoduje o výši vašeho příjmuJe všeobecně známo, že rozdíly v odměňování se zvyšují se vzděláním. Snad od začátku školní docházky nám rodiče vtloukali do hlavy, že čím vyššího vzdělání dosáhneme, o to víc se budeme mít v budoucnu lépe. Je dokázáno, že čeští vysokoškoláci vydělávají v průměru až o 93 % více než muži s maturitou či výučním listem. U žen je tento podíl však o něco málo nižší. Ženy s ukončeným vysokoškolským vzděláním mají v průměru o 64 % vyšší výplatu než ženy se středoškolským vzděláním. Vezmeme-li ale v potaz vysokoškolačky, zjistíme, že v porovnání se stejně vzdělanými muži stále vydělávají méně, než ve skupinách se základní či střední školou. Například učitelka, střední a vyšší manažerka, lékařka a další profese tak mají výplatu o tisíce korun nižší, než jejich stejně postavení kolegové.Veřejný sektor versus soukromý sektorJak jsme již zmínili, muži dosahují vyššího příjmu než ženy, a to ať se jedná o veřejný nebo soukromý sektor. Příjmy žen ve veřejném sektoru se však příjmům mužů přibližují, zatímco v soukromém sektoru je tomu naopak – rozdíly se zde ještě více prohlubují. Zároveň musíme podotknout, že ženy častěji než muži volí práci právě ve veřejném sektoru a přibližně 75 % všech žen pracuje v nepodnikatelské sféře, kde jsou samozřejmě příjmy nižší. Zde tedy vidíme další vysvětlení, proč jsou vlastně příjmy žen obecně nižší.Srovnání ČR s ostatními státyRozdíly ve výši příjmů žen a mužů jsou v jednotlivých státech EU pochopitelně různé. Zemí, kde jsou nejmenší rozdíly v příjmu muže a ženy, je Malta. Ženy zde vydělávají v průměru o pouhé 4 % méně než muži. Slovinsko a Belgie udává 8% rozdíl. Podíváme-li se na tuto problematiku z druhé strany, čili na země, kde jsou nejvyšší rozdíly v příjmech mužů a žen, budeme muset uvést Estonsko a Kypr, kde je 25% rozdíl.

Pokračovat na článek


Hypotéka nebankovní cestou

Hypotéka – dlouhodobý úvěr s nižším úrokem – je stále více vyhledávanější a prakticky každý, kdo se chystá nakoupit, postavit či rekonstruovat nemovitost má i ni zájem. Málokdo si totiž může dovolit zaplatit celou částku najednou. Bohužel, stejně jako u běžných úvěrů nabízených bankami tak i hypotéky nejsou schváleny každému. Banky mají zkrátka obecně velmi přísné podmínky pro schvalování půjček a tak si hypotéku může dovolit jen někdo. Právě proto existuje celá řada nebankovních společností, které nabízí nebankovní hypotéky vhodné pro ty, kteří si hypotéku v bance dovolit nemohou. Mnohé nebankovní společnosti působí na trhu již řadu let, mají dobré jméno, jsou renomované a kvalitní. Zřízení hypotéky od takových společností se bát nemusíte.A co vlastně pojem nebankovní hypotéka skrývá? Nebankovní hypotéka je taková hypotéka, která je zřízena nebankovní společností. Nebankovní hypotéka je ve většině případů vhodná prakticky pro každého. Bývá nabízena bez registru, takže je nebankovní hypotéka vhodná i pro ty, kteří měli v minulosti problémy se splácením a octli se v registru dlužníků. Nebankovní hypotéka je také často zřizována těmi, kteří mají nízký příjem nebo vůbec žádný. Nebankovní hypotéka je tak vhodná i pro nezaměstnané.Pokud Vám vyhovuje styl hypotéky avšak chcete použít finanční prostředky k jiným účelům, porozhlédněte se po nebankovním produktu zvaném americká hypotéka. Americká hypotéka je bezúčelový úvěr. Její prostředky tak můžete bez obav použít na cokoli. Americká hypotéka je vhodná na cokoli! Tags: americká hypotéka, nebankovní hypotéka

Pokračovat na článek


Refinancování hypotéky

Refinancování hypotékyRefinancování hypotéky znamená převedení stávajícího hypotéčního úvěru do jiné banky, která klientovi nabídne výhodnější úrokovou sazbu a lepší podmínky při splácení úvěru. Cílem refinancování hypotéky je nejen úspora peněz, ale i možnost změny výše a doby splácení úvěru. Nabídek na refinancování je na našem trhu opravdu hodně a pro většinu klientů není orientace v nabízených produktech nijak snadná. Díky zkušenostem, které s refinancováním hypotéčních úvěrů máme a dlouholeté spolupráci s hypotéčními bankami a stavebními spořitelnami, můžeme svým klientům nabídnout kompletní zajištění refinancování hypotéky a to za ještě výhodněších podmínek, než banky běžně klientům nabízí.Kdy přistoupit k refinancování hypotékyPři úvaze o refinancování hypotéky rozhodně nenechávejte nic na poslední chvíli. Čekat na to, až Vám sama banka oznámí vypršení lhůty fixní úrokové sazby a nabídne novou sazbu pro následující fixní období se příliš nevyplácí. V praxi jsou zkušenosti takové, že si banka s oznámením konec fixace sazby dá načas a oznámení zašle dva až tři týdny před uplynutím fixní lhůty. Na vyřízení refinancování hypotéky u jiné banky už pak klientům mnoho času nezbývá a klienti tak ztrácí možnost získat výhodnější hypotečních sazbu, kterou jim konkurence nabízí.O možnostech refinancování hypotéky u konkurenčních bank se zajímejte alespoň tři měsíce před uplynutím Vašeho fixačního období.Sníženi úrokové sazbyJestliže Vám banka, u které splácíte hypotéční úvěr, nabídla na další úrokové období příliš vysoké úrokové sazby, pak se Vám vyřízení refinancování hypotéky zcela určitě vyplatí. Naši hypotéční specialisté Vám na Vaši žádost sjednají nižší úrokovou sazbu a lepší podmíny u jiné banky. Situace na trhu s hypotéčními úvěry se neustále mění a díky tomu refinancování hypotéky zcela jistě nabídne mnohem příznivější podmínky než byly v době při sjednání hypotéčního úvěru. Refinancování hypotečního úvěru nabízí možnost, nastavit si novou délku splatnosti úvěru, snížit si výši měsíčních splátek a tím si ulehčit od přílišné finanční zátěže. 

Pokračovat na článek


Rizika spotřebitelského úvěru

Pokud se rozhodneme svoji finanční situaci řešit právě spotřebitelským úvěrem, podívejte se s námi, na jaké nástrahy si dát pozorNáležitosti smlouvySmlouva o spotřebitelském úvěru má několik náležitostí, které jsou dány zákonem č.321/2001 Sb. Smlouva musí být uzavřená písemně a musí obsahovat: výši úvěru, údaje o velikosti a době splatnosti jednotlivých splátek, případné další platby, hodnotu RPSN, podmínek, za kterých se RPSN může měnit, které však nesmějí být závislé pouze na vůli věřitele, způsob placení, možnosti předčasného splacení a informace o sankcích pro případ nesplnění povinností sjednaných ve smlouvě.Na co si dát pozorDůležité je pečlivě číst a dostatečně porozumět celé smlouvě o spotřebitelském úvěru. Zvláště pak u nebankovních spotřebitelských úvěrů je obezřetnost na místě. Potenciální klient musí být seznámen se všemi dokumenty, obchodními podmínkami a nedílnými součástmi celé transakce. Není možné odkazovat na dokument, který žadatel nemá k dispozici k přečtení. Vše je nutné v písemné formě. Po pečlivém prostudování a porozumění smlouvy je teprve možné ji podepsat. Jelikož tím se stává jednoznačně platnou a není možné se proti jejímu znění dále odvolávat. Důležité je, si na všechny vyhradit dostatek času a nepodléhat nátlaku ze strany poskytovatele o nutnosti uzavřít smlouvu okamžitě. Již to samo o sobě působí dosti nevěrohodně. Každá solidní instituce vám ráda poskytne dostatek času a prostoru pro prozkoumání a případné prokonzultování celé smlouvy s jinou osobu. Jde přeci jenom o významný vztah mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, a proto by rozhodně nemělo být toto rozhodnutí uspěcháno.RPSN x úrokRPSN tedy roční procentuální sazba nákladů představuje skutečné celkové vynaložené náklady na spotřebitelský úvěr. Ze zákona je ho již nutné uvádět na každém reklamním či propagačním předmětu, kde se o spotřebitelském úvěru poskytovatel zmiňuje. Jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník věřitelovi navíc zaplatí. Naproti tomu stojí úrok, tedy úroková sazba, nejčastěji jde o roční úrokovou míru, která představuje sazbu daného spotřebitelského úvěru a nic víc. Do RPSN naopak patří právě úrok plus nejrůznější poplatky a nutné platby, které jsou se spotřebitelským úvěrem spojené.Výhody spotřebitelského úvěruSpotřebitelský úvěr má řadu výhod. Mezi ty očividné patří velmi rychlé a operativní řešení pro financování prakticky čehokoliv. Nákupy jsou se spotřebitelským úvěrem velmi snadné a rychlé. Usnadní se tak nákup, jelikož jde o rozložení jedné velké platby do řady menších, které je možné splácet postupně. Důležité je také, že za tento druh úvěru instituce obvykle nepožadují žádnou formu ručení. Jde o financování drobného majetku (televize, mobil, počítač) či služeb (dovolená, kurzy, vzdělání) a proto se nejedná o obrovské částky, takže poskytovatelé spotřebních úvěrů obvykle ručitele nevyžadují. Postačuje obsah smlouvy, kde obvykle je zaveden institut jejich právní ochrany v případě nesplácení úvěru.Nevýhody spotřebitelského úvěruPrvní a asi nejvýznamnější nevýhodou je splácení úvěru. Jde o velmi rychle sjednaný produkt bez zajištění, takže je pro banky a nebankovní instituce podstatně rizikovější. To se promítá i do ceny. Úrok a celkově RPSN ze spotřebitelského úvěru je podstatně výše, než úvěry standardní či ve srovnání například s hypotékou. Spotřebitelské úvěry jsou zkrátka nejdražší formou financování majetku. Půjčená částka se u nebankovních institucí může dostat do závratných výšin. U bankovních spotřebitelských úvěrů je navíc nevýhodná doba sjednání a dokumentace. Banky jsou v poskytování úvěrů velmi obezřetné, a proto také jejich vyřizování trvá déle.Rizika spotřebitelského úvěruDůležitá je samotná smlouva. Právě ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je důležité vše přečíst a dostatečně se informovat. V budoucnu by měly vejít v platnost nová nařízení, která zpřísní podmínky a formu poskytování úvěrů pro instituce. Jelikož bude nutné vše uvádět stejně velkým písmem, RPSN bude do určité maximální hranice, předčasné splacení bude zpoplatněno pouze do výše 1% z půjčené částky. To vše zatím možné není a společnosti díky tomu značně zákazníka vysávají a vydělávají na něm. Smlouvy jsou často velmi nevýhodné a to by mělo nové nařízení změnit. Zvláště pak nebankovní sektor je velmi „tvárný" a řada soukromých investorů používá praktiky, které se s dobrým obchodníkem rozhodně neslučují. Proto je vždy velmi důležité pečlivě číst smlouvu, porozumět jí a až následně ji podepsat. Jinak se dlužník vystavuje řadě nečekaných problémů, které mohou vzniknout pouze kvůli jeho špatné či nedostatečné informovanosti.

Pokračovat na článek


Exekuce jako kladivo na dlužníky

Co vše pro vás může exekutor vykonat? Jaký to bude mít dopad na vás a jakou tíhu pomyslného exekutorského kladiva pocítí dlužník? To vše a samozřejmě ještě více se dozvíte právě v tomto článku.Exekuce může být v mnohých případech jediným řešením, jak získat peněžní částku, se kterou jste se vlastně už skoro rozloučili. Exekutor může vymáhat dluhy, na které vy sami nestačíte, proto spousta firem, ale i soukromníků využívá poslední šance - exekuce.Mnoho firem i fyzických osob neví, co vše může od exekutora požadovat. Možná, že ani nevíte o zákoně, který vstoupil v platnost v září roku 2001 a kterým byla vytvořena instituce soudního exekutora. V praxi to znamená, že stát pověřil určité soukromé osoby výkonem exekucí a exekutorských činností s tím spojených. Jelikož je stát na výkonu – říkejme jí třeba exekutorské moci – ekonomicky závislý, je práce exekutorů vysoce efektivní a spolehlivá. Stát exekuce podporuje a to vede k vysoké úspěšnosti v praxi.Co takový soudní exekutor zmůže?Takový soudní exekutor si o vás může zjistit takřka všechno. Od vašich majetkových poměrů až po hrubou mzdu v práci. Dostupnost informací, kterou soudní exekutor disponuje hraje rozhodně v neprospěch dlužníka a to znamená, že věřitel může své peníze skutečně dostat zpět – nebo alespoň jejich část. Způsobů jak se do pařátů exekutorů dostat je mnoho a není to ani příliš těžké. Těžší je rozhodně cesta ven. Stačí vyhodit pár upomínek z dopravního podniku, nesplatit splátku bance nebo si pořídit dům na hypotéku a přijít o práci. Pokud se nakupí více nezaplacených dluhů může se stát, že v práci dostanete jednoho dne o třetinu nižší mzdu a doma vás čeká vyměněný zámek. Co se to děje? Ano, už na vás přišli. V pravomocích exekutora je skutečně toto všechno možné. Exekutor může sám rozhodnout o způsobu exekuce, proto jsou některé exekuční prvky tvrdé, některé možná až příliš.Možná jste dlužník a ani o tom nevíte!Že vy se do spárů exekutora nemůžete dostat? Ale jděte! I když řádně platíte všechny složenky, revizor vás chytil v životě dvakrát a to jste vždy se sklopenou hlavou a s růží na tváří vytáhli pětistovku, možná že i paušál platíte vždy pravidelně a od banky si nepůjčujete? Bohužel i v tomto případě se můžete stát obětí exekutorů a to v případě podepsání ručitelského závazku. Nejčastěji se ručitelské závazky podepisují v rodinách – v kruhu nejbližších. Zde se má za to, že rodina si vždy pomůže a případné dluhy zaplatí. Exekutor půjde v případě prodlení se splacením cestou nejmenšího odporu – ne za dlužníkem, ale za ručitelem. Ano i tímto způsobem si na vás může exekutor došlápnout.Jak získat své peníze zpět?Pokud nejste v roli dlužníka, ale věřitele, jistě vás více zajímá, jak své finanční prostředky získat zpět? Bohužel v našem právním řádu je zakotveno hodně zákonů, které spíš nahrávají dlužníkům, než jejich věřitelům. Vy – jako věřitel jste tedy postaven před změť zákonů, nejasné formulace a laxní přístup společnosti. Rada, která spočívá v předcházení dluhů je zde zřejmě drahá. Pokud dlužník nereaguje na vaše výzvy, je potřeba sáhnout po tvrdším opatření. Požádejte o pomoc exekutora. Ze seznamu exekutorů vybírejte nejlépe toho, který je v blízkosti bydliště nebo sídla společnosti dlužníka. Služeb exekutora můžete využít nejen pro exekuci, ale také jako prevenci při zdlouhavém soudním jednání. Od doručení návrhu na exekuci by měl soud do 15 dnů rozhodnout o nařízení exekuce. Exekutor po vás bude chtít následně zaplacení zálohy za exekuci. Úspěšnost exekucí je velmi vysoká a sám exekutor ji dokáže již v začátcích odhadnout. Exekuce je prováděna do té doby, než je vymožena celá dlužná částka nebo do chvíle, dokud je soudně zrušena.Někdy nepomůže ani exekuceI když je stále exekuce považována za nejúčinnější metodu návratu dlužné částky, v malém procentu případů může dojít k tomu, že své peníze zkrátka zpět nedostanete. Exekutor – a zvláště ten soudní má informace, o kterých se nám – obyčejným smrtelníkům – může pouze zdát. Pokud však exekutor nedohledá žádný majetek, nemůže takového dlužníka exekučně postihnout. Ani v tomto případě však neztrácejte naději. Dlužník bude exekutorem znovu za nějakou dobu proklepnut a pokud by se našel nějaký – byť jen zanedbatelný majetek nebo příjem – je exekutor připraven o něj dlužníka připravit (samozřejmě v mezích zákona). A že by se někdo rozhodl žít do konce života jako bezdomovec? Tak potom po něm skutečně nic nevymůže ani soudní exekutor. Ale kolik takových případů znáte?Podepište smlouvuPokud stále trváte na exekuci, máte vybraného vhodného exekutora, pravděpodobně budete vyzváni k uzavření smlouvy, kterou si před jejím podpisem důkladně přečtěte. Nebojte se zeptat na formulace, kterým nerozumíte. Špatně budete v případě nesrovnalostí dokazovat, že jste něčemu nerozuměli. Neznalost zákona (ani smlouvy) totiž neomlouvá. Ve smlouvě pravděpodobně naleznete údaje o sobě, exekutorovi, ale také o dlužníkovi a dlužné částce, která bude předmětem vymáhání. Smlouva je uzavírána většinou na dobu neurčitou – do chvíle, než je částka vymožena, nebo je exekuce zastavena ze strany soudu.Rada na závěrI když se v mnoha případech může zdát exekuce příliš tvrdá, na některé subjekty nic jiného neplatí. Dluhy se do nekonečna odpouštět nedají. I když vám osoba nebo firma dluží pouze malou částku, stojí za to ji vymáhat. I malá částka může totiž časem narůst do obřích rozměrů. Proto neváhejte a vymáhejte své dluhy co nejrychleji. Zvýšíte tím úspěšnost i rychlost navrácení prostředků zpět do vaší kapsy.

Pokračovat na článek


Lichva a spotřebitelský úvěr – dva v jednom?

Lichva je v trestním zákoně definovaná jako zneužítí něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení a proti tomu poskytnutí nebo slib plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru nebo jednání, kdy někdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede. Fuj, takto vypadá právní definice.Co je to doopravdyPoskytnutí vysokého procenta na jakoukoliv půjčku je lichvou. Tedy trestným činem, který je postihován odnětím svobody a případným dalším trestním postihem jako třeba propadnutím majetku. V roce 2009 se v parlamentu objevila diskuze a návrh na stanovení určitého procenta, které rozliší lichvu od běžné půjčky. Navrhováno bylo 20 % nebo několikanásobek běžné bankovní sazby úvěru. Za podivných okolností a přestože většina veřejnosti byla nakloněna přijetí zákona, nakonec žádné takové opatření nebylo schváleno. Byla tak vytvořena platforma pro balancování nad otázkou, jak posuzovat, kdy půjčka s vysokým úvěrem je lichvou a tedy trestným činem nebo není.Stát lichvu podporujeNa poslancích se zřejmě projevily vlivy lobbystických zájmů. Půjčky s vysokým procentem nepůjčují jenom nechvalně známé společnosti s úroky 3.000 % za rok, ale také banky a různé úvěrové společnosti za také dost vysoké úroky. Spotřebitelský úvěr totiž k lichvě má velice blízko. Pod názvem spotřebitelský se skrývá běžná půjčka, která se spotřebou nemá nic společného. Peníze jsou poskytovány bez ručení a na jakýkoliv účel. Spotřebitel je vlastně zákazník a spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut na konkrétní zboží. Tehdy by samozřejmě nešlo o případ tísně, nezkušenosti nebo slabosti. Televizor si nikdo nekupuje v rozrušení a pokud ano, pak je to zcela jiný druh emocí, než má na mysli trestní zákoník. Stát tedy nad spotřebitelskými úvěry a jejich poskytováním přimhouřil oči nebo je zcela zavřel.Kdo poskytuje spotřebitelský úvěrPoskytování úvěrů by mělo být povoleno bankám nebo společnostem s bankovní licencí. Tím by byla zajištěna kontrola a to smluvních vztahů i výše úroků. Úvěrové společnosti, jak se tento název vžil, ale dokázaly tyto hranice obejít a mají nyní v předmětu činnosti – poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Ve skutečnosti ale žádné takové úvěry neposkytují. Jejich podmínky jsou od skutečných spotřebitelských úvěrů zcela odlišné. Jedná se vyloženě o lichvářské půjčky, které stát nikterak nepostihuje.Rychlá půjčkaVětšina zprostředkovatelů nebo poskytovatelů rychlých půjček přesně naplňuje první předpoklad lichvy podle trestního zákona. Poskytují úvěry evidentně v tísni a zneužívají nezkušenosti. To, že půjčí někomu, kdo má zápis v registrech (a tedy jinak půjčku nebo úvěr získat nemůže) je využívání tísně. Někteří dokonce jezdí domů a půjčují na místě, kde se jim dlužníci svěřují se svojí špatnou, i když třeba přechodnou finanční nebo majetkovou situací. Tím naplňují skutkovou podstatu lichvy, protože vědomě půjčují dlužníkovi, který je v tísni a nemůže si půjčit jinde nebo jinak řešit svoji situaci.Neskutečný úrokK půjčkám, které půjčují bez registru, bez ručitele, bez doložení příjmu a bez zajištění sice berou na sebe riziko, ale to je čistě jejich záležitostí. Společnosti, které půjčují nikdo k půjčování nenutí a podmínky si určují samy. Těchto údajně lehkých podmínek pro získání půjčky dále zneužijí obrovským ziskem, který z půjčky získají. A tím naplní druhou část podmínky skutkové podstaty trestného činu lichvy.Spotřebitelský úvěr?Takto je nálepka „Spotřebitelský úvěr“ pouze odlákáním pozornosti úřadů od skutečné podstaty údajné půjčky, ale ve skutečnosti lichvy naprosto jednoznačné. A je zajímavé, že státní orgány přihlížejí těmto praktikám s nonšalantní benevolencí. Dokonce se někteří státní zástupci vyjadřují v tom smyslu, že nikoho za lichvu stíhat nemohou, protože jim není známá výše údajného hrubého nepoměru. A rozum jim k tomu neříká nic. Stejně tak by mohli postupovat u jiných trestných činů, třeba nepřiměřené obrany a požadovat, aby zcela nepřiměřená obrana k útoku byla vyčíslena třeba fyzikálně v newtonech.Státu se evidentně hodí, že lichva bují a existuje. A když to pojmeme pragmaticky, tak z ní stát žije. Samozřejmě, že existuje námitka …no tak si neměl půjčovat, nikdo ho nenutil… A je svým způsobem pravdivá. Bez ohně není kouře. Ale tento argument nemá nic společného s tím, že postihovat a zabránit lichvě je povinností státu a postavení společností, které lichvu provozují, by mělo být trestné, když tedy dnes máme trestnou činnost společností. Lichva je pro stát krátkodobě výhodná. Dlužník díky drastickým opatřením v podobě exekucí přináší daně, které by normálně z něj stát nedostal. Jak by někdo mohl donutit někoho, kdo nemá na zaplacení  pár tisíc nájmu, aby přišel o dům, byt, auto a nábytek a stát se s exekutorem o toto jmění podělil daňově?

Pokračovat na článek


Co znamená být v registrech

Hodně se o registrech mluví, ale málo se ví. Většinou se pod pojmem registr myslí nějaký negativní záznam, který znamená nemožnost půjčky. Hříchy se splácením tak mohou znamenat skutečně odmítnutí přístupu k financím. Ale nejsou jen negativní registry.Soukromý BRKIV tomto registru je zřejmě každý. Nejedná se o negativní zprávy o vlastních dluzích a jejich nesplácení. Každý, kdo má nějaký závazek, má záznam v těchto registrech. Bankovní registr klientských informací (BRKI) vede a řídí společnost Czech Banking Credit Bureau a.s. Akcionáři jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., Komerční banka, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Registr má povolení České národní banky a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podstatou činnosti je vedení záznamů o jakýchkoliv úvěrech, které má dlužník u nějaké banky. Databáze znamená záznam, který slouží k určení bonity klienta. Měsíčně se aktualizuje a banky do něj nahlížejí v případě posouzení žádosti o úvěr. V současné době má 26 členů mezi kterými je například nová Air Bank, AXA, Modrá pyramida, Equa bank, Evropsko-ruská banka a další banky.Nebankovní NRKITaké NRKI je soukromou iniciativou, ale tentokrát nebankovní. Nebankovní registr klientských informací eviduje nejen fyzické osoby a podnikatele, ale také na rozdíl od BRKI i právnické osoby – tedy různé společnosti. Sídlí na stejné adrese jako BRKI a organizačně ji zajišťuje Czech Credit Bureau a.s. Oba registry obsahují přesnou identifikaci osoby jménem a rodným číslem včetně adresy.  Samozřejmě je v registrech uveden údaj o výši úvěru a velikosti splátky. Popis úvěru obsahuje údaj o historii získání a zajištění úvěru. Ocitnout se v registru můžete pouhou žádostí o poskytnutí finančních prostředků. Tento registr by se v podstatě nelišil od předchozího. Ale rozdíl existuje. Zatímco BRKI nepotřebuje souhlas klienta, protože ze Zákona o bankách je možná vzájemná výměna informací, tak NRKI souhlas potřebuje.Vedení záznamůVětšina smluv (v podstatě všechny bankovní smlouvy) o úvěrech obsahuje bod, ve kterém žadatel o půjčku dává souhlas jednak s nahlédnutím do těchto registrů a také s výměnou údajů mezi registry a finančními institucemi a vedením záznamů. Stačí podání žádosti o úvěr a takový záznam zůstane v registrech 1 rok pokud jde o banku a 6 měsíců u jiné společnosti. Pokud je však úvěr poskytnut, pak údaje zůstávají v registrech ještě 4 roky po skončení smlouvy. Podstatnou informací těchto registrů je také úvěrová historie a tedy to, jak klient úvěr splácel. Informaci z registrů může za poplatek cca 100  Kč získat také sám žadatel.SOLUSO tomto registru slyšel jistě každý. Občas zaznívá jako výhrůžka. Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům je čistě zájmovou organizací a jeho členy jsou banky, poskytovatelé energií, telekomunikační operátoři a další instituce. Patří mezi ně například U-fon, ALD Automotive, Credium, Triangl, Home Credit, Makro, RWE, Vltavín a další. Původně evidoval tento registr pouze klienty s problémy. Nyní však obsahuje také pozitivní informace. V tomto registru má záznam přes 800.000 občanů, kteří mají problémy se splácením svých závazků.CERDCentrální registr dlužníků je široce otevřenou platformou pro zadávání informací o neplatičích. V tom je ale jeho nevýhoda. Neexistuje systém informací, který by bezpečně označoval dlužníky a jejich závazky. Záznam může udělat kdokoliv a to dokonce i nepravdivý. Tento registr tedy nemá objektivní charakter jako jiné registry. Na druhou stranu poskytuje řadu jiných informací a je možné si údaje ověřovat.Být v registrech tedy není jen nepříjemnou zprávou pro dlužníka. Dobře splácející klient si totiž záznamem o svém závazku buduje historii a bonitu. Pokud si bere úvěr a dobře splácí, není problém mu nabídnout další peníze a za lepších podmínek. Samozřejmě není záznam příjemný. Obsahuje skutečně citlivé údaje, které v podstatě vypovídají o finanční situaci. V dnešní době ale nikdo různým registrům neunikne. Na každého existuje záznam, a tak nezbývá, než se s tímto faktem smířit.

Pokračovat na článek


Hypotéka – nekonečný úvěr s možností přejít jinam

Na hypotéce je nejhorší propočet let. Samozřejmě hrají úroky, fixace, zajištění a různé druhy splácení důležitou roli. Ale pohled na mladé manžele, kteří si před podpisem úvěru pohlédnou do očí a uvědomí si, že tomu druhému bude o 30 let víc, vyvolává mrazení v zádech. Za svých 30 let od podpisu budou společně pracovat, žít, plodit děti, obstarávat si nábytek a vybavení. Vychovají děti, jejich děti budou již mít děti a oni pomalu začnou přemýšlet o důchodu. Tehdy teprve zaplatí poslední splátku…Podmínky hypotékyVzpomínáš, jak jsme tehdy podepisovali hypotéku? Zeptají se mnozí svého protějšku, pokud se mezitím nerozvedli, nerozešli nebo neodregistrovali svoje partnerství. A může se stát, že si ani nevzpomenou kde, kdy a za jakých okolností podepisovali tento nekonečný závazek, protože mohou prostřídat banky jako svoje boty, mohou kroužit mezi podmínkami, výší úroků a vybírat si. Za 30 let je možností opravdu mnoho.Změna bankyMěnit partnery nemusí být v případě hypotéky žádná legrace. Vypořádání vzájemných závazků se může nevyplatit, protože velkou část spolykají lační právníci a další banky. S koncem fixace vzniká právo na změnu banky, ale není to zrovna levná záležitost. Částky se vyjadřují v procentech a znamenají často desetitisícové hodnoty. Dosahují tak třeba několika splátek. Proto je fixace problém nejen z hlediska změny banky, ale také podmínek změny a otázkou, zda se několik desetin v úročení skutečně vyplatí.Běhání po úřadechSe změnou hypoteční banky platí také povinnost předložení dokladů A není to jen tak malá starost. Nové bance se musejí předložit výpisy z katastru, účty, smlouvy a potvrzení. Čas tedy hraje důležitou roli a pokud chcete licitovat s bankami o úroku, je nejlepší zkusit sice hypotéku udat v jiné bance, ale také sdělit svojí úvěrující instituci, že máte lepší nabídku. Když ji banka dorovná, nevyplatí se přejít jinam.Výše poplatkůPoplatek není tedy zanedbatelná část nákladů na hypotéku. Dosahuje běžně téměř jednoho procenta a splácí se hned při schválení. Běžně mají banky stanovených 0,8 až 0,9 % a minimální částku od 5.000 do 10.000 Kč za jednotlivý hypoteční úvěr. Úvěr na 2 miliony korun, který pomalu ani nezajistí slušné bydlení, vyjde na poplatku na 16.000 až 18.000 Kč. O ty definitivně přijdete a k tomu požaduje většina bank alespoň 10 % financování nákupu nemovitosti z vlastních zdrojů. Na začátek tady finanční náklady jen letí.Poplatky za vedení úvěruAčkoliv banka nemá při včasném splácení problémy, účtují si hypoteční instituce poměrně slušný poplatek. Většinou jde o sto až dvě stě korun. Při 30 letech splácení a stokorunové bankovní dani tak zaplatíte 36.000 a 200 korun znamená logicky dvojnásobek. Hypoteční banky tak získávají mnoho dalších prostředků mírným, ale zajištěným příjmem, který je nestojí mnoho námahy.Při změně banky jde tedy o dobrý propočet také skrytých výhod a nevýhod. K vlastní bance bychom neměli přistupovat nepřátelsky a jednat. Banky jsou sice takové monumenty předpisů a rozhodnutí, ale jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Hypotéka je pro banku krásným a dlouhodobým zdrojem příjmů, na který se může spolehnout. Hypoteční úvěry zajišťují dobrou likviditu a nezatěžují banku žádnými riziky a problémy. Proto o hypotéku stojí. Nejlepší je tedy starý trik o lepší nabídce. Ušetříte si nervy, čas  a nakonec i peníze.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Do temné sítě pavučiny krize se zaplétá už i Francie

Ani případný pád Francie do dluhové pasti nemusí znamenat zastavení investorských nákupů. Cesta pryč z dluhové pasti nemá jednoduché a bezbolestné řešení. V časech, kdy světu hrozí opravdu vážné následky neřešení zadluženosti světových ekonomik, by investoři měli rezignovat na nákupy.Do temné sítě pavučiny krize se zaplétá už i Francie, jedna z největších ekonomik Evropy, ale i světa. A cesta ven z krize se tak více a více zamotává. „Obávám se, že žádné elegantní nebo aspoň málo bolestné řešení zadlužeností zemí neexistuje,“ konstatoval ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.Situace již podle něj dospěla příliš daleko a arzenál, který mohou použít evropští politikové, je značně omezený. Přesto je ale skeptický k vyčíslení ceny řešení, které by pomohlo Evropě dostat se z pasti dluhů.V tomto ohledu je optimističtější názor ekonoma České spořitelny Luboše Mokráše, který si myslí, že by cena nemusela být vysoká. „Cena nemusí být vysoká. Příkladem je řešení finanční krize v USA, na kterém se podílelo tamější ministerstvo financí (přes program TARP)a Fed odkupem obrovského množství strukturovaných produktů a obecně udržením likvidity ve finančním systému,“ myslí si Mokráš. Podle něj se nedá mluvit o tom, že by USA utratily na řešení krize nějaké enormní prostředky - pomoc byla poskytována ve formě půjček, injekcí kapitálu a odkupu aktiv, ne ve formě nějakých nevratných dotací. A v tom by mohla být cesta i pro Evropu.Reálně totiž hrozí, pokud opravdu Francie spadne do propasti, že se Evropě nepovede dobře.„Pokud nebude použita ECB, tedy Evropská centrální banka, ke stabilizaci situace, může dojít k vážnému narušenístability finančního systému s těžkým dopadem do reálné ekonomiky,“ odhaduje Luboš Mokráš. Podle něj v extrémním případě by mohla další eskalace dluhové krize vyvolat depresi v Evropě.Dluhová krize má tendence řetězové reakce.Někteří ekonomové navíc připomínají, že jednou z aktuálních klíčových obav investorů je to, že celá dluhová krize má tendence řetězové reakce. Podle Marka Hatlapatky například další problémy Itálie okamžitě zhorší situaci ve Španělsku, ovlivní kapacitu záchranných fondů, tím i hodnocení ratingových agentur u jiných států, jako je právě Francie nebo Rakousko.Francie je na tom lépe než Itálie, ale v žádném případě ne dobře.Se zeměmi skupiny PIIGS  (tedy Portugalska, Irska, Itálie, Řecka a Španělska) má mnoho společného, především v oblastikonkurenceschopnosti ekonomiky a nastavení veřejných rozpočtů.Ani reálné hrozby propadu ekonomik kvůli dluhům by však neměly investory odradit od uvážených investic. „Pokud někdo nyní hodlá kupovat akcie, měl by se poohlédnout po titulech, které působí ve stabilních odvětvích, samy mají dobrou historii stabilního cash-flow, jsou schopny vyplácet dividendy i v horších ekonomických časech a mají relativně nízké zadlužení,“ řekl Marek Hatlapatka. Podle něj z regionálního pohledu by se nyní investoři měli spíše poohlížet po amerických akciích a omezovat nákupy těch evropských.

Pokračovat na článek


Náhrada škody za úraz na chodníku. Na čí straně je zákon?

Zmíněný zákon o pozemních komunikacích neukládá přímo majitelům chodníků, aby je uklízeli. Přenáší na ně pouze odpovědnost z případné škody, ale jen v případě, …„pokud se neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.“Zákon namísto toho, aby chránil chodce, jako by už předem dával obcím možnost, aby si našly alibi a vyhnuly se odpovědnosti. Možná je to tím, že sám navrhovatel „chodníkové novely“ senátor Jaroslav Kubera nejednou řekl, že jejím účelem je především zbavit odpovědnosti za chodníky majitele přilehlých nemovitostí.Převážná většina obcí si alibi hledá velmi úspěšně. Oznámily, že na úklid chodníků nemají dost peněz a proto to není „v mezích jejich možností“. Některé vydaly seznam ulic, kde se prostě uklízet nebude, a tím „upozornily“ občany. Další vztyčily výstražné cedule nebo natáhly pruhované pásky, aby „zmírnily závady“.Jen málokde se pokusili hledat alternativní řešení, přesto že se jich nabízí hned celá řada. Obec může prostě slušně požádat majitele přilehlých nemovitostí, aby chodník uklízeli jako dosud, a jako kompenzaci jim poskytnou posypové prostředky, nářadí, přispět nějakou finanční náhradou. Dalším řešením, které doporučilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, je využít k úklidu chodníků nezaměstnaných, případně zapojit i práceschopné příjemce jiných sociálních dávek.Krajním řešením může být zvýšení daní z nemovitostí, aby byly na úklid peníze, což paradoxně doporučil sám ochránce vlastníků nemovitostí senátor Kubera. Vstřícnější by však možná bylo naopak snížit daň z nemovitosti těm vlastníkům, kteří se zaváží v zimě chodníky uklízet.Nepodléhejte sentimentuChodníková novela se obrátila především proti chodcům. Chodníky jsou v mnohem horším stavu, než když je na své náklady udržovali majitelé přilehlých nemovitostí. Pokud se chodec na chodníku zraní, musí obec uznat, že bylo v jejích silách chodník udržovat, ale že to přesto neudělala. Když to radní neuznají, poškozenému nezbude než se soudit.Jenže to některým lidem připadá nevhodné a problém bývá i v tom, že nevědí, kolik by měli požadovat. Například Česká pojišťovna vyplácí za průměrnou škodu při úrazu vzniklém pádem na neupraveném chodníku 9 000 Kč, Kooperativa 16 000 Kč, ale to nemusí kompenzovat zdaleka všechno.Poškozený může požadovat kompenzaci na dobu, kdy jste museli být kvůli zranění v pracovní neschopnosti, a to ve výši průměrné mzdy za dny, kdy nebudete pobírat žádnou nemocenskou a pak ve výši rozdílu mezi nemocenskou a průměrnou mzdou v ostatních dnech. Podnikatel může požadovat ušlý zisk za dobu, kdy nemohl podnikat, případně kompenzaci nákladů, které mu tím vznikly.Dále je možné požadovat náhradu nákladů léčení, například dojíždění na rehabilitaci, náklady na pořízení zdravotních pomůcek, také kompenzaci bolestného, případně ztíženého společenského uplatnění. Lze uplatnit nárok i za majetkovou škodu, pokud jste si při pádu poškodili oděv, rozbili hodinky, mobil, notebook nebo brýle.Ale připravte se na to, že budete-li chtít uplatit nárok na odškodění za úraz na neuklizeném chodníku, zákon nebude zrovna na vaší straně a budete muset svůj nárok prokázat. Dočtete se, že nejlepší je pořídit okamžitě fotodokumentaci chodníku, na kterém jste upadli, a sehnat si svědky, kteří by vám případně svědčili u soudu.Jenže to se dobře říká. Když pak dojde k vážnější nehodě, většinou jste ochromeni bolestí a staráte se, jak si co nejdříve zajistit lékařské ošetření. Vůbec vás nenapadne fotit chodník a shánět svědky, takže pak ani nemáte čím svůj nárok prokázat. Nezbývá než se spolehnout, že radnice váš nárok uzná.

Pokračovat na článek


Financování Řeckého dluhu na pokračování: teď se hledají investoři

Financování dluhy zatíženého Řecka se stává pro země světa doslova černou můrou. Ne, že by se nedostávalo peněz (sic!), ale není dne, kdy by se veřejnost nedozvěděla z médií nové cifry. A to ekonomům a strážcům finanční stability nahání strach.Svět už byl smířen s tím, že Řecko musí dostat peníze, ale zatímco světlo světa nejdříve spatřila částka 90 miliard euro, pak 120 miliard euro, nyní se už spekuluje o 130 miliardách eur.Komentátoři se proto ptají, kdo dá záruky nad tím, že poslední cifry jsou opravdu konečné? Novinkou také je, že dluhy Řecka by měli financovat privátní investoři. Netradiční „berlička“ však může podle ekonomických odborníků přidělat více starostí, než užitku, neboť není jasné, co to vlastně pro splácení dluhů bude znamenat. „Těžko říct, co to má přesně znamenat, například banky jsou také soukromými investory, ve smyslu nikoliv státními, jde tam spíše o to, že mezi návrhy na řešení řecké krize je navrhována něco jako "spoluúčast" věřitelů, například v tom smyslu že držitelé dluhopisů v době jejich splatnost budou nějakým způsobem donuceni opět nakoupit řecké dluhopisy,“ řekl ekonomický expert společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský. Podle něj je to však návrh dosti diskutabilní a omezuje svobodu rozhodování investorů.Buď, jak buď má už nyní Řecko, pokud bude druhý záchranný balík schválen, k dispozici více peněž, než mu bylo slíbeno loni v květnu. Zatímco první úvěrová linka evropských vlád a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahovala celkové výše 110 miliard eur, po druhém kole by měla země již mít od věřitelů k dispozici již 132 miliard eur. Skeptici proto říkají, že zatímco do řecké lodi už dnem proudem teče voda, na horní palubě se ještě veselí tančí a zpívá. A to je ještě ve hře 50 miliard eur, které má řecká vláda získat prodejem státního majetku. Jenže o detailech světových půjček se toho čtenáři moc nového nedozvědí.Zatímco experti a média rozebírají část záchranného plánu, který počítá s tím, že zhruba 30 miliard eur celkové sumy, kterou má Řecko získat, by mělo být výsledkem prodloužení splatnosti dluhopisů země, některé názory upozorňují na to, že zatažením nějakých individuálních privátních investorů do financování řeckého dluhu mohou vzniknout paradoxní situace. Třeba, když země své dluhy nesplatí. „Krajní řešení tak může být v podobě "převzetí" Řecka, jako by tomu bylo u akciové společnosti,“ vysvětlil Ondřej Moravanský. Analytik však míní, že taková úvaha je ovšem spíše z říše fantazie, nic extrémního v případě řeckého dluhu se totiž údajně čekat nedá. „Maximálně řecký bankrot, občanské nepokoje a podobné věci,“ dodává Moravanský. Agentura Blomberg však přesto na margo prodloužení lhůt splatnosti dluhopisů uvedla, že ne všechno bude snadné a průchozí. Zatímco Německo z pozice největší ekonomiky eurozóny opakovaně vystupovalo pro zapojení věřitelů ze soukromého sektoru, právě formou změny splatnosti dluhopisů, Evropská centrální banka (ECB) je rezolutně proti a ratingové agentury vyhrožují Řecku označením země nálepkou bankrot.

Pokračovat na článek


Sázkové kanceláře řeší arbitráže vůči ČR kvůli solárním elektrárnám

Pokud by měl český stát věřit názoru bookmakerů sázkových kanceláří v tom, kdo vyhraje arbitráže kvůli změnám daňových pravidel pro solární byznys, už teď by prohrával. A nejde přitom o žádné malé částky.Sázkové kanceláře řeší arbitráže vůči ČR kvůli solárním elektrárnám: ČR prohrajeJeště v roce 2010 se nad českou státní kasou stahovala mračna kvůli žalobám solárních investorů, jejíž hodnota se pohybovala okolo 260 miliard korun. Nynější balík žalob proti českému státu je oceněn na pět miliard korun. Zdá se ale, že sázkové kanceláře výhru českého státu nevnímají jako reálnou. Objevují se totiž sázkové kurzy, které nabízejí výhru 2 : 1, pokud si lidé vsadí na prohru českého státu. Investoři do solárních elektráren mu vytýkají, že změnil nečekaně pravidla hry a v říjnu 2010 zvýšil daň ze solární energie na 26 procent. Investoři žádají po státu odškodnění také za to, že skončila finanční podpora velkých solárních elektráren vybudovaných na volné ploše a za to, že Energetický regulační úřad výrazně snížil výkupní ceny za elektřinu ze solárních zdrojů. Faktem ale zůstává, že takzvaný solární odvod je omezen zákonem na tři roky a podle mínění politiků jen vrací pravidla do původních mantinelů.Zatímco média se předhánějí v identifikaci firem, která žalují český stát, položil server Uspořím.cz otázku ekonomům na to, jak může ovlivnit suma případných proher v arbitrážním řízení cenu elektrické energie. „Očekávám, že v tomto případě, který nastiňujete by mohlo dojít ke změně cen elektřiny na domácím trhu, ale očekávám, že by šlo spíše až o budoucnost,“ řekl analytik Atlantiku FT Milan Vaníček. Podle něj nelze dneska stanovit přesný rozsah či vyčíslit cenové rozpětí změn, protože není známa hlavní proměnná – celková částka, kterou bude muset ČR zaplatit. Analytici také soudí, že ve sporech s fotovoltaickými společnostmi nebude Česká republika rozhodně jen na straně poražených.

Pokračovat na článek


Nebourané ojetiny po havárce

Prakticky každý prodejce bude tvrdit, že daný vůz nebyl nikdy bouraný. Obzvláště u dovezených vozidel z Německa je však velká pravděpodobnost, že daný automobil právě před svým transportem do České republiky nějaký šrám utržil. Jak ale poznat bourané vozidlo?Začít je třeba u porovnání barevných odstínů u jednotlivých dílů karoserie, což pozná prakticky kdokoliv. Zkušený odborník ví přesně, kam se podívat a kde jsou rozdíly nejznatelnější. Následně musí automechanik zkontrolovat fakticky stav jednotlivých dílů a celé karoserie. Opět je třeba se spolehnout na odborníka, který přesně ví, jak vypadá opravený a jak původní díl karoserie.Kupte opravdu to správné vozidloČíslo karoserie, tedy VIN kód – výrobní číslo vozidla, je prakticky zásadním údajem, který musí korespondovat s technickým průkazem. Obvykle bývá umístěno pod čelním sklem a vyraženo na karoserii na předním podběhu či na podlaze vozidla. Prodejce bude vědět, kde toto číslo je, pokud ne, nechte automechanika toto číslo vyhledat a porovnejte ho s technickým průkazem. Bezpodmínečně musí sedět. Pokud ne, nekupujte vozidlo. Důležité je také, aby mechanik vyhodnotil, zda číslo není přeražené či s ním nebylo nijak manipulováno.Nákup vozu nepředstavuje pouze automobilPři nákupu vozidla je důležité získat i potřebnou dokumentaci k vozu. V dnešní době a zvláště pak u vozidel dovezených, je zcela běžné vedení servisní knížky k vozidlu. Jde o deklarovaný údaj, na který se dá relativně dobře spolehnout. Důležité pak je, aby servisní knížka byla vyplněna a měla tak vypovídající hodnotu. Další dokumenty představují nejrůznější návody, uživatelské příručky a postupy. Navíc by kupující měl k vozidlu dostat všechny klíče. Obvykle jde o dva kusy a nikoliv jeden jediný, jak je často prodejci předkládáno.Koupě po podepsání smlouvyPokud jste vy i váš automechanik spokojeni s faktickým i dokumentárním stavem vozidla, již nic nebrání uskutečnit nákup. Dohadování o ceně necháme na vás, jelikož nejde o radu jak nakoupit, ale spíše o metodiku psychologie nákupu a jednání. S čím vám ale pomůžeme, je smlouva o koupi vozu. Předně je nutné si ji detailně přečíst a porozumět každé části, která se v ní vyskytuje. U odkazů na zákony je nutné si tento zákon vyhledat a seznámit se s ním. Popřípadě využít služeb právníka, který může případnou složitou smlouvu zkontrolovat a vyhodnotit, zda se nejedná o jednostranně nevýhodnou koupi. Navíc smlouva o nákupu vozidla musí pro ochranu obou stran obsahovat následující údaje:Specifikaci prodávajícího pomocí jména, adresy a nejlépe rodného čísla. Stejně tak u kupujícího je nutné tyto údaje uvést. Pokud je prodávajícím subjektem firma, je třeba zadat obchodní jméno, adresu a minimálně IČ. Tím bude subjekt jasně identifikován.Následně je nutné uvést předmět smlouvy, tedy vozidlo – detailní specifikace SPZ, rok výroby, číslo technického průkazu. VIN, barva, obsah motoru a technická kontrola. Následně je nutné prohlášení prodávajícího, že je vlastníkem vozidla a že nezamlčel žádné závady na vozidle. S prodejem je nutné spojit předání technického průkazu a plné moci k provedení převodu vozidla v registru na nového majitele.Kupující se musí ve smlouvě zavázat, že vozidlo od prodávajícího převezme do svého vlastnictví a zaplatí za to dohodnutou sumu. Je vhodné do smlouvy uvést, že kupující si je vědom toho, že změnou majitele zaniká povinné ručení a je nutné uzavřít nové.Dále je součástí smlouvy jasná specifikace ceny a to včetně daně z přidané hodnoty. Pokud je vystavována faktura, je nutné uvést splatnost faktury a účet, na který má být finanční obnos zaslán. Případně variabilní symbol platby.Obvykle je pak součástí smlouvy o koupi vozu odkaz na obchodní zákoník, který upravuje všechny ostatní náležitosti, které nejsou součástí smlouvy. Jde o běžnou praxi, jelikož je zbytečné psát vše do smlouvy. Obchodní zákoník je pro obě strany závazný a nezvýhodňuje ani jeden subjekt. Smlouvu je samozřejmě nutné vyhotovit dvakrát a každá strana obdrží jeden podepsaný výtisk. Hodí se ještě vložit prohlášení, že obě strany smlouvu četly, rozumí jí a s obsahem souhlasí. Svobodně pak smlouvu podepíší s údajem o místě a datu podpisu.Pokud smlouva vše potřebné obsahuje, je vám srozumitelná a souhlasíte s ní. Kupte vozidlo. Pokud není nic podezřelé, vozidlo je podle vašich představ a smlouva je bez skrytých klauzulí, kupte si vozidlo podle vašeho přání a užijte si ho do sytosti. Může vás navíc hřát u srdce, že jste nic nepodcenili a nákup si řádně připravili. Pokud vám informace zde uvedené pomohly s nákupem vozidla, podělte se s námi o vaše zkušenosti v diskuzi pod článkem. 

Pokračovat na článek


Vymahatelnost práva v nedohlednu. Rozhodují soudy pomalu?

Ceské soudnictví nemá v očích veřejnosti příliš dobrou pověst. Jde o to, že se soudy často vlečou a vymahatelnost práva se protahuje a tím se stává složitější. Je hned několik důvodů, proč tomu tak je. Samozřejmě, že vše začíná u zákonů, politických rozhodnutí a činnosti dalších orgánů.My si ale probereme pouze současnou situaci v soudnictví.První obecně přijímanou nepravdou o soudnictví je jejich nedostatečný počet. Neustále se kdekdo vymlouvá, že máme málo soudců. V současné době se jedná o více než 3 000 osob, které vykonávají na základě jmenování prezidentem činnost soudce či soudkyně. V porovnání s EU jsme na tom velice dobře. V procentech, tedy v relativním počtu soudců na počet obyvatel, patříme ke špičce v Evropě. Takže počtem osob, respektive jejich nedostatkem to rozhodně není. To si dlouhodobě uvědomuje i ministerstvo spravedlnosti a proto číslo okolo 3 000 bere za dostatečné. Není potřeba rozšiřovat počty soudců, ale zlepšovat úplně jiné parametry.Dlouhá doba způsobená odvolávánímKaždé rozhodnutí je možné napadnout. Takzvané odvolání je velice hojně využíváno. Každý se odvolává k vyšší instanci, která často kupodivu, rozhodne naprosto odlišně než soud předcházející. Následuje další odvolání, avšak vyšší soud postoupí případ zpět nižší instanci. Případ putuje od soudu k soudu, rozsudek v nedohlednu, každý se odvolává. Případ putuje sem a tam, rozhodnutí se protahují, výsledky žádné.Trvání soudů 2,3,4 či 5 let není dnes výjimkou. A proč?Protože soudy nedokáží rozhodnout. Celý proces odvolání by měl být zjednodušen. Nastavena pravidla, třeba i výrazně represivního charakteru, která jasně určí viníka. Pokud soudce na nižší úrovni rozhodl špatně, respektive opačně, než soud vyšší instance, je třeba přesně stanovit, kdo udělal chybu a viníka potrestat.K čemu je soudce, který rozhoduje špatně (opačně než jiný soud). Soudce je nutné vést ke zodpovědnosti a nenechat je zbytečně plýtvat státními penězi bez odezvy. Zajímavým projektem může být i zavedení soudů nižší instance. Na obecní úrovni by mohly být řešeny menší drobné problémy, kde by mohl místní „soudce“ stanovit tresty do určité výše (několika měsíců ve vězení či veřejně prospěšných prací) s nástupem okamžitě. Malý prohřešek s jasnými důkazy, svědky a zápisem policie by pak mohl být vyřešen obratem a soudy by se nemusely zabývat případy bezvýznamného charakteru (samozřejmě pokud by se nejednalo o opakované prohřešky).Co na to ministerstvo spravedlnosti?Ministr spravedlnosti se snaží situaci řešit. Přetížené soudy, respektive líčení, kde trvá vyřešení případu několik let, je třeba eliminovat. Podle ministerstva je třeba soudům ulehčit práci. Exekuce budou přeneseny ze soudů na soukromé exekutory a kromě opravných a kontrolních funkcí si soudy ponechají agendu výkonu rozhodnutí ohledně dětí. Podle ministerstva půjde o ulehčení soudům zhruba o 5 procent. Alespoň něco. V plánu ministra spravedlnosti je i zlepšení pozice obětí trestných činů a jejich vyšší ochrany. Dalším spíše finančním zeštíhlením, má být zrušení přísedících u soudů první instance. Jde o to, že soudce musí být sám schopný rozhodovat a následně také odpovídat za svá rozhodnutí. Prozatím se zdá, že návrhy ministra spravedlnosti, jak zefektivnit práci soudců a soudů jsou spíše z oblasti ekonomických úspor, než řešení faktické situace soudnictví. Generační výměna, snižování finanční neefektivity jsou sice velice chvályhodné nástroje, ale na druhou stranu je třeba řešit i faktické problémy našeho soudnictví. Tím nejzásadnějším je již několikrát zmíněná pomalost. Soudy musí pracovat efektivně, soudci by neměli být zatěžováni zbytečnou agendou. Prohřešky menšího rázu ať řeší jiné instance. Soudy ať soudí a nestarají se o administrativu a zbytečnou agendu.Nejdříve musejí fungovat nové zákony„Jedním z předpokladů pro snížení počtu soudců je efektivní fungování změn, které ministerstvo navrhuje. Je to například zavedení elektronického platebního rozkazu nebo novely týkající se protokolace. Oba návrhy mají soudcům ulehčit práci od administrativní činnosti,“ doplňuje ministr Pospíšil.U Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se hromadí stížnosti na soudní průtahy.Šance stěžovatelů přitom nejsou malé a tak hrozí, že Česká republika, bude muset platit za pomalost českých soudů.

Pokračovat na článek


Reklama jako novinářské sdělení

Také se s tím setkáváte? Rozpoznat skutečnou zprávu od nalákání na koupi výrobku nebo služby je někdy velmi těžké. Když je někde reklama, většina z nás se odvrací. Mají tedy reklamy mít právo na nenápadnost a ukrytí mezi seriozní novinařinou nebo nemají? Není to podvod na čtenářích nebo divácích?Občas každý cukneProdáváme si vzájemně články na webech a chceme, aby je někdo četl. Proto se napíší podobně jako obsažný článek, ale jejich smysl je jiný. Mají propagovat, lákat zákazníky a nakonec přinést nějaký finanční zisk. Proti tomu má článek nebo televizní zpravodajství jinou funkci. Má něco sdělit a jeho účelem je vyjádření názoru, seznámení se stavem a nakonec i hlídání demokracie (s trochou nadsázky). Je tedy zahalení reklamy pod roušku seriozní zprávy opravdu podvodem na čtenáře? Vždyť z něčeho se musí žít.Problém otravné reklamyReklama si za svoji pověst, která si nezavdá s prostitutkou na frekventované silnici, vybudovala svojí otravností. Za každou cenu vnutit nějaký prodej nebo službu se stalotak zoufale trapným, že se podvědomě reklamě vyhýbáme. Ale jaké reklamě? Té, která se prosazuje jinde, než očekáváme. Inzerci si normálně každý přečte, vyhledá co potřebuje a nakonec ani nevadí, že je některá zdůrazněná, přehání nebo se vychloubá. Prostě má inzerent víc peněz, což je spíš známka kvality. Z tohoto hlediska je reklama, která nás oslovuje ve filmech, v rámečcích kolem stránek nebo v textu opravdu otravná. A spíš odpuzuje. A z hlediska předstírání článku jako sdělení a přitom jde o umístění reklamy, je tento podvod méně okatý, ale tím více nechutný.Článek jako reklama – ano nebo nePopravdě se nikomu nechce platit za zbytečnou reklamu. Pokud je něco označeno jako reklama, většina to ani nečte. Čtenáře zblbne tím, že je přilákán obsahem, ale účel je jiný. Článek ale může mít svůj svébytný obsah. A přitom být reklamou. Vždyť sdělil svoje a přitom neuškodil. Když se pochlubím novou aplikací a popíšu její výhody, k tomu přidám proklik na prodejce, jsem za hranou? Míra věcí je opravdu složitá. Hra s návštěvníkem bude vždy záviset na odhadu a kvalitě textu. Úměrně přimíchaná reklama neodláká zákazníka nebo čtenáře. Jeho znechucení by pak znamenalo třeba trvalý odchod. Zcela utajený smysl článku sdobrým obsahem je tak paradoxně nejlepší reklamou. Neměl by být nevyvážený a hlavně průhledný a hloupě podbízivý. Jenom takový koktejl, který osvěží a vzbudí žízeň.Jde o penízeReklamu lze s trochu silnějším žaludkem umístit jako běžný článek. Je to finanční daň, na kterou nikdo není hrdý. To už je lepší dát oficiálně „nažrat“ vyhledávačům, i když bohužel také vyhledávače znají pojem vtíravosti. Doba ale zná jen diktát peněz. Proto si při vší nechuti musí každý rozmyslet, jak na reklamu. Potřebuje ji k provozu a životu. Pokud ji umí dobře zabalit a ví, jaká je skladba jeho čtenářů, pak neurazí. Pokud se ale vetře s naivním článkem, má smůlu. Přijde o víc, než dostal za článek. A proto zřejmě také u reklamy v článcích, která se tváří jako úplně jiné sdělení patří – míra věcí a konečný efekt je nejdůležitější. Ostatně každé podnikání je o vizi, odhadu a realizaci. Pokud nikdo nic nepozná, je to OK. Pokud to čtenář pochopí a zasměje se nad vtipností, je to také OK. A pokud odejde, je to jen a jen vaše chyba a riziko. Ale vyhnout se skryté reklamě stejně nejde. Takže se s ní prostě vypořádejte buď podle svědomí, nebo peněz, nebo vlastního umu či prohry.

Pokračovat na článek


Finanční superspráva

Po zavedení jednotného inkasního místa plánuje Ministerstvo financí převedení dalších plateb pod Finanční správu. Samozřejmě odůvodňuje toto opatření pohodlností daňového poplatníka. Je však jasné, že vznikne kontrolní orgán, který bude mít mnoho dat o občanech.Platby za pojistnéDoposud si tyto daně inkasovaly samostatně různé instituce včetně ČSSZ. Nyní bude kromě daně z příjmů ještě Finanční správa kontrolovat a vybírat pojistné na důchod, zdravotní pojištění a dokonce i daň, která se platí za zaměstnance. Systém tak obestře pavučinou veškeré odvody státu a uzavře kontrolu nad občanem. Pokud nějakou daň občan nezaplatí, hned bude možné jeho prohřešek dohledat.Daňový řádTaké další opatření znamená výhodu i nevýhodu. Daňový řád je procesní prostředek, který stanovuje způsob placení daní, lhůty a sankce. Je dost přísný a nekompromisní. Zavedení tohoto předpisu znamená sice sjednocení lhůt – konečně zmizí občas 8 dní, občas 15 na podání a odvedení daní. Pro občana je ale dost komplikovaný a hlavně dává Finanční správě velké pravomoce.Výběr daníPod výhodou pro občana se tak skrývá kolos, který bude státu podávat ucelené a citlivé informace. Bude mnohem těžší se vyhnout placení nějaké daně a daňový prohřešek bude hned patrný. Zmizí tak stav, kdy některý podnikatel nebo podnik odváděl třeba jen některou daň a navenek vypadal jako platící subjekt. Zda se vybere víc daní je ale otázkou. Mnohé daňové subjekty již dávno pracují v režimu hotovostí, což se týká hlavně práce (načerno), která je tak hluboce zatížena daní, že se nevyplácí pracovní poměr. Bič na občana v podobě příjemné služby tak brzy dopadne opět na záda pracujícího a podnikatele.     

Pokračovat na článek