Výsledky vyhledávání pro dotaz dlužné částky

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Jezdit načerno není výhodné, snad jen adrenalin…

Mnohého člověka při cestě dopravním prostředkem napadne, že by nemusel platit poměrně vysoké částky za nacpaný a páchnoucí dopravní prostředek při cestě do práce nebo z práce. Někteří se tak občas rozhodnou cestovat bez platného jízdního dokladu. Mohou se obávat pokuty nebo časté kontroly?Otázka přiměřenosti„Výhodnost“ jízdy načerno spočívá skutečně v otázce jak často vás chytne kontrola. A také jak často jezdíte dopravním prostředkem. Dopravní podnik v Praze si vymohl velice vysokou možnost pokuty. Možná až nezákonnou. Bez jízdenky zaplatíte 950 Kč a pokud se vyrovnáte s dopravním podnikem do 15 dnů nebo na místě, snižuje se pokuta na 700 Kč. Je otázkou, zda tato částka je podle zákona přiměřená, ale zřejmě se doposud nikdo s Dopravním podnikem nesoudil o tuto nepřiměřenou výši.Cena jízdnéhoJízdné i pokuty se liší podle města a dopravního podniku. V Praze stojí běžná jízdenka na 90 minut 32 korun a pro děti a důchodce 16 Kč. Na 24 hodin je to 110 Kč, na 3 dny 310 Kč. Nepřenosné kupony stojí na měsíc 550 Kč a přenosné 670 Kč. Jak je patrné z pokuty, jízda načerno se nevyplatí, pokud vás revizor alespoň jednou za měsíc přistihne. A ještě záleží na četnosti dopravy. Jezdit v Brně také není levné. Na dvě zóny stojí jízdenka 20 Kč, ale platí jen 15 minut a 45 minut, když se nevyužijí zóny v centru města. Běžná jízdenka za 25 Kč pak trvá 60 minut a na 90 minut je třeba zaplatit 27 Kč. Nepřenosné jízdenky v Brně jsou dost drahé. Pro centrum stojí 550 Kč, pro 3 zóny 830 Kč, 4 zóny 1.090 a 5 zón 1.370 Kč. Pokud do měsíce černý pasažér nezaplatí 1.000 Kč, nastanou značné sankce. Uvedená pokuta je ještě nepřiměřenější než v Praze. V Ostravě se platí jízdné – za 15 minut 16 Kč a za 60 minut 26 Kč. Jízdenka na 24 hodin stojí 75 Kč, měsíční přenosná stojí 453 Kč a nepřenosná 360 Kč. Pokuta opět dosahuje 1.000 Kč. Pokud je zaplacena do 7 dnů, tak se snižuje na 700 Kč.Chytání cestujícíchRevizor dostává za chycení cestujícího provizi. V Praze tato částka činí 140 Kč. Celkem je v Praze kolem 150 revizorů, kteří chytí měsíčně asi 18.000 lidí. Z jednoduchého výpočtu vychází, že jeden revizor chytne měsíčně nejméně 120 lidí a za měsíc si tak vydělá přibližně 16.800 Kč. Proto také mají zájem revizoři chytnout co nejvíce černých pasažérů. Pro cestující bez jízdenky nezaplacení pokuty znamená ještě další náklady, které jsou velice vysoké. Cestující musí zaplatit v Praze například jízdenku v hodnotě 32 Kč, k tomu pokutu 950 Kč, právní zastoupení cca 5.000 Kč, soudní poplatek 1.000 Kč a náklady exekuce v hodnotě cca 7.000 Kč. Nejméně tedy přijde exekuce pokuty na 13.000 Kč z nezaplacení jízdného ve výši 32 Kč.Jezdit načerno se tedy ekonomicky nevyplácí. Vydělat snad mohou jen bezdomovci, kterým není co vzít. Z pokutového byznysu se stala zajímavá činnost. Advokát je samozřejmě přeplacen a stejně tak exekutor. Je to dáno tím, že si tyto profese vymohly monopolní postavení a kartelové ceny za svoje služby, které jim soudy bohužel přiznávají. V Praze bylo zkontrolováno za rok kolem 7 milionů cestujících. Celkem cca 100.000 pokutu dobrovolně zaplatilo, ale kolem dalších 100.000 ji nechalo vymáhat. Těchto 100.000 by mělo uhradit za rok na vymáhání 1,3 miliardy. Přitom dopravní podnik dostane jen kolem 100 milionů. Jak je vidět, tak právo opět zaplakalo a peníze se vydělávají pomocí pochybných zákonů, klientelismem a zneužíváním monopolního postavení.

Pokračovat na článek


Na dluhu je nejhorší jeho obsluha

 Problémy se mají řešit co nejdříve. Dluhy samy o sobě nejsou velkým problémem. Nejhorší jsou náklady, které raketové vzrůstají při nečinnosti dlužníka. Z vymáhání se tak stal velice zajímavý byznys. A dluhy se nejen vymáhají, ale odkupují. Za polovinu ceny a vymáhají za mnohem víc.Dlužník a věřitelPokud se tito dva nedokáží domluvit, následuje kolotoč, který obě strany připraví o peníze. Obchodník vydělává vždy víc než výrobce a spotřebitel. Obchod je zajímavý tím, že se do něj nevkládá mnoho prostředků. Ale přináší vysoká procenta. Nedomluvením se, nakonec vydělá jenom třetí strana. Věřitel odepíše část dluhu a dlužník je donucen zaplatit několikanásobek. Alespoň tak to chodí v našich krajích.Byznys nevědomosti a špatných zákonůNevědomost je démon. A platí to nejen u vzdělání, ale především u dluhů. Poslanci vytvořili mnoho nepřehledných zákonů a různých povinností. Ke znalosti práva nestačí mnohdy ani právní vzdělání. Toho využívají různé společnosti, které si k dluhu zaúčtují neskutečně vysoké poplatky. Právníci mají svůj tarif s minimální částkou. Mohou vymáhat třeba 10 Kč za 1.500 Kč za úkon. Stejně tak exekutoři mají minimální odměny. Částka do 1.000 Kč tak stojí dlužníka na nákladech 14.900 Kč, pokud dojde až k exekuci. Stokorunový dluh tak stojí 15.000 Kč.Advokátní tarifBýt zprostředkovatelem se tak nehorázně vyplácí. Může za to jednak advokátní kartel, který bezohledně účtuje podle tarifu. Nikdo si nedovolí zakročit proti advokátní mafii, která si udělala ze zákazníků oběť svých finančních představ. Každý platí za často špatné a přeceněné služby. Dlužník je jen jedním z mnoha příkladů. Advokáti si berou procenta z případů a není divu, že pracují za desítky milionů, když jejich práce zdaleka takovou hodnotu nemá.Princip právaÚdajně je ujednání s advokátem smluvní. Ale není to pravdou. Nikdo neudělá práci pod tarif. Právníci jsou vzájemně domluveni a dlužníci platí. Původ těchto vyděračských praktik vznikl v době komplikovaného a nepřehledného práva. První pak byli notáři. Bez ověřeného podpisu nebo notářského zápisu se neobejdou ani bagatelní úkony. Kdejaká hloupost se musí ověřovat. Valné hromady společností se pořizují notářským zápisem, ačkoliv se jich účastní desítky nebo stovky zřejmě „nesvéprávných“ lidí, kteří netuší, co se tam odehrává. A notář jde, pustí si nahrávání valné hromady, poté je nechá přepsat sekretářkou a orazítkuje. Podle jmění společnosti si potom za tuto „důležitou“ činnost vyúčtuje několik set tisíc. A podobně je to s dluhy.Exekutorská mafieO tom, že exekuce dávno nejsou nástrojem věřitelů, ale především prostředkem neoprávněného obohacení exekutorů, mají všichni jasno. Přesto si tato vyvolená část právníků drží svoje postavení. Dokonce mají zákonem zaručenou neskutečnou provizi 15 % z vymožené částky. Která je uspokojována přednostně. Dalším právním trikem a vlivem na zákony se obohacuje část podnikatelů. Proč je stanovena tak vysoká procentní částka?Dlužník si tedy musí dávat pozor především na otázky obsluhy svého závazku. Zaplatit peníze, třeba i se smluvním úrokem nebývá tak obtížné, jako nasytit různé parazity, kteří si z jeho neštěstí udělali zlatý důl. Exekutor si sedne a nechá napsat sekretářce dopisy do bank a finančních institucí. Tím získá prostředky z účtů. Poté zase sekretářka zablokuje nemovitosti a když se zabavuje hmotný majetek, pošle exekutor zástupce.  Advokát nechá vepsat pokyny do předem připraveného formuláře a nedej Bože, aby byl potřeba předražený notář. Tyto mafie pomocí zákonů, které si samy prosadily, pak vytahují z občanů nezaslouženě a bezpracně peníze. A to je nejhorší stránkou dluhu. Nikoliv dluh samotný. 

Pokračovat na článek


Půjčky jsou jako drogy

Jenom nejsou zakázané. Zatímco hrací automaty stát reguluje a vybírá slušné výpalné, půjčky nechává být a přehlíží svoje povinnosti. Drogy jsou tvrdě potírány a přesto nezpůsobují tolik neštěstí. Ani milion řidičů se ročně nenabourá. Ale milion dlužníků si nese svoji závislost celý život. Zaveďme daň z úrokové sazby.PůjčkománieKdo si zvykne žít z budoucnosti, nedokáže odvyknout. Stejně jako zajiskří oči věčně prohrávajícího hráče před automatem, stejně tak nedokáže dlužník jít kolem nabídnuté půjčky. Jen tu půjčku považujeme nějak za samozřejmost a necháváme ji před očima dětem i nedospělým jedincům. Nikdo půjčky nereguluje. Sázky tak mohou být mnohem horší a prohry těžší, než na automatech. Kromě toho je půjčka jako alkohol. Musí se přepít další půjčkou. Proto lichváři cílí na ty nejslabší. Na ty, co podlehnou automatům, drogám nebo půjčkám.   Progresivní daňKdyž už stát nedokáže půjčky regulovat a neumí trestat lichvu, protože neví kolik ta lichva je vlastně procent, proč nemůže regulovat progresivní daní? Na velké příjmy nakonec progresi uvalil a to se většina vydělávajících živí poctivě. Na úroky z půjček ale stát nemůže. Zřejmě nechce. Byl by takový problém roční RPSN nebo úrok třeba nad 20 % zdanit nikoliv běžnou sazbou, ale srážkovou daní 30 %? A vysoké úroky nad 40 – 50 % by se srážkově ihned snížily o 50 % až 90 %? A bylo by po problému.Platba daněStát by vybral obrovské peníze, které nyní ruinují sociálně slabé. Daň by měla mít podobu DPH. Tedy odvést zaplacený úrok nebo poplatek do měsíce. Na půjčených 1.000 Kč by se tak z 200 Kč poplatku odvedlo tolik, aby vyšel jako o trochu vyšší úrok v bance. Třeba by mírou bylo 25 % ročně. A lichváře by nikdo neměl nechat vydělat víc než třeba 28 – 30 %. Takže by se z 200 Kč stal daňový odvod cca 170 Kč.Změna zákonůSamozřejmě by se našli chytráci, kteří by půjčovali tak, že úrok by byl součástí půjčené částky. Tedy by dlužník podepsal, že dostal 1.200 Kč a vrací stejnou nebo mírně zvýšenou částku. Ale dostal by ve skutečnosti těch 1.000 Kč. To by se mělo zajistit trestním postihem a vyloučit občanským zákoníkem. Už dnes je povinnost uvést úrok a u částek nad 5.000 Kč také RPSN. Takže by to měli lichváři skutečně těžké. A k podvodům dochází vždy. To je u každé daně.Přirozená cestaPůjčka, která někoho jakoby zachraňuje za 1.000 % ročně není záchranou. Je to lumpárna. Stát není schopen říct, co je lichvářský úrok a trestat tak tuto společensky nebezpečnou činnost. Mohl by ji ale šikovně dostat do rozumných mezí. Je přece jasné, že 40 % od Kellnera pro studenty je jen nabrání budoucích obětí. A stejně tak půjčky bez registrů, bez ručení, bez příjmu a bez zajištění jsou něčím podivné. Tyto produkty divokého kapitalizmu prostě jen využívají tísně, způsobují závislost a ničí hodnoty, které člověk nerozumně ztrácí. Ať stát tedy sebere tyto zisky a má je pro ty, kteří potom chodí pro sociální dávky. Kruh se uzavře a bude je z čeho financovat. Tedy z jejich vlastních peněz. Místo zvyšování DPH nebo daně z finančních operací je to mnohem rozumnější krok.     

Pokračovat na článek


Uznání dluhu a jaký má smysl

 Co dělat s dlužníkem, který sice neplatí, ale tváří se tak příjemně a omluvně? A dokonce ukazuje svoji zbídačelou rodinu, které by člověk rád zaplatil snídani? Buď je možné dluh odpusit, tedy nedělat nic a nechat se přesvědčit sliby a doufat, že dlužníkova situace se zlepší, vyhraje v loterii nebo konečně sežene odpovídající práci, nebo že si v době svého finančního dostatku vzpomene na slušného věřitele.Nakládání s dluhemDluh je jistá fiktivní hodnota a znamená starost. Dluh může být promlčen a lhůta běží ode dne splatnosti. Mezi občany je tato lhůta 3 roky a mezi společnostmi 4 roky. Existují některé vyjímky, kdy například dluh na pojistném se promlčuje za 10 let. Tyto lhůty si musí věřitel hlídat a je na něm, jak bude postupovat. Dluh si musí hlídat sám včetně lhůt a rozhodnout se pro nějaké řešení.Vymahačská agenturaPoslat na dlužníka vymahače je určitý způsob, jak se domoci peněz, ale je nákladný a nejistý. Vymahači si jednat vezmou poměrně značnou část dluhu pro sebe a zkrátí tak výši dluhu. Částky za vymáhání začínají na 20 % a mohou dosahovat i vyšších částek. Existují agentury, které nabízejí vymáhání za částku, která je nad dluh, tedy náklady na vymožení požadují na dlužníkovi. Potom by vymáhání bylo docela finančně zajímavé. Otázkou vymáhání je také solidnost a doklady k dluhu. Vymahači se mohou snado s dlužníkem domluvit a dluh nevymáhat a stává se někdy, že si vymáhané částky ponechají. Slušní vymahači také požadují jednoznačné doklady o dluhu, což může být problém.Uznání dluhuMezi občany je uznání dluhu chápáno jako poměrně solidní počin dlužníka. Věřitel tak vidí dobrou vůli a na nějakou dobu se uspokojí s vymáháním. Uznání dluhu musí mít písemnou formu a dlužník musí kromě částky dluhu také prohlásit, že dluh uznává co do výše i co do druhu. Samozřejmě musí být dlužník jasně identifikován jménem, bydlištěm, případně OP nebo rodným číslem. Neškodí uznání dluhu notářsky ověřit. S takovým papírem se promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let, respektive dnem podpisu začíná tato lhůta běžet. Jiný význam takové uznání nemá, snad jen v případě žaloby je kvalitním důkazem u soudu. Rozhodně se s ním nedá provádět exekuce, jak se někteří domnívají.SměnkaPopularitu u věřitelů má také směnka. Ta je lepším instrumentem k vymáhání dluhu než samotný dlužní úpis. Pokud je správně vyplněna a obsahuje všechny zákonné náležitosti, může být rychle realizována žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu. Věčitel, který disponuje se směnkou pouze podá návrh k soudu, zaplatí 5% poplatek a dodá originál směnky. Soud nezkoumá žádné důkazy ani tvrzení žalovaného, ale pouze směnku, zda splňuje zákonné požadavky. Dlužník sice má právo se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu odvolat, ale pouze velice omezeně. Pokud má věřitel směnku, je dokazování dluhu velice prosté.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiMálo známým, ale daleko nejúčinnějším postupem, jak si skutečně zajistit plnění dluhu, je notářský zápis a svolení k vykonatelnosti. Dlužník se musí dostavit s věřitelem k notáři, který sepíše dluh notářským zápisem a zároveň dlužník svolí k exekuci, pokud dluh do určité doby nesplatí. Takový zápis může provést i exekutor po vzniku dluhu. Za správnost odpovídá notář a jediným zádrhelem je, že dlužníka musí poučit o následcích. Tedy o tom, že uplynutím lhůty na splacení dluhu může věřitel ihned začít s exekucí jakéhokoliv majetku dlužníka.Vymáhat pohledávky jde tedy různým způsobem. Většinou se musí podat žaloba, která stojí další peníze. Uznání dluhu jen prodlužuje promlčecí lhůtu a směnka také stojí další náklady, i když je soudní řízení mnohem jednodušší a rychlejší. Nejlepším nástrojem na dlužníky je notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. Věřitel může skutečně jít rovnou za exekutorem a začít obstavovat účty dlužníky, prodávat nemovitosti a zabavovat plat.

Pokračovat na článek


Od dluhu k exekuci je cesta dlouhá, ale nezvratná

Slovo exekuce se stalo pojmem, který mnohým lidem nahání hrůzu a nenechává je dospat svůj sen. Kdo exekuci nezažil, má jen mlhavé podvědomí o právech, která exekutor získává momentem, kdy je exekuce nařízena. Doba skrývání a nepřebírání pošty skončila a dosáhnout na dlužníka a jakýkoliv jeho majetek je snadné a rychlé.Vznik dluhuNa začátku problému povinného (toho, kdo musí něco uhradit) je nějaký závazek, který nebyl splacen nebo vyrovnán. Typickým příkladem je půjčka, která nebyla splacena nebo účet za některou ze služeb. Závazky vznikají také v obchodních nebo občanských vztazích třeba nevrácením půjčené věci, nezaplacením výživného nebo nezaplacením pokuty. Možností, jak nedostát nějakému závazku, je mnoho. Přesto ale samotný dluh nepostačuje k zahájení exekuce.Dluh a jeho řešeníOd dluhu totiž ještě vede cesta k nápravě stavu nebo naopak sankcím. Někteří dlužníci mohou svoji situaci řešit, ale spoléhají se na souhru náhod nebo neochotu či neschopnost věřitele něco s dluhem dělat. Občas skutečně nastane situace, kdy věřitel dluh nevymáhá a dlužník se může radovat ze stoprocentního zisku. Často se tak děje mezi příbuznými, při malých částkách nebo opomenutí a promlčení. Spoléhání se na takovou možnost je ale velice ošemetné a může se hodně prodražit. Obvykle věřitel dlužníka zažaluje a domáhá se vrácení dluhu včetně dalších plateb.Další nákladyNeuhrazením dluhu nevzniká jen povinnost uhradit dluh samotný, ale také další platby. Podání k soudu je pro věřitele nákladné, ale pokud spor vyhraje, rozhodne většinou soud o nákladech řízení. Věřitel musel zaplatit procentuální částku soudu za řešení sporu, která činí v současnosti 5 % z hodnoty žalované částky a minimálně 1.000 Kč. Také se většinou nechává právně zastupovat a advokát si počítá podle výše žaloby částku za úkony, které dosahují 1.000 až několik tisíc korun. A násobí se každým podáním a jednáním u soudu. Podání žaloby na částku 100.000 Kč tak vyjde minimálně na 6.000 Kč. Dalším poplatkem je úrok z prodlení, který může být sjednán individuálně (ale přiměřeně – například 1 % denně soud nikdy neuzná) nebo nárok vyplývá ze zákona a činí 7 % na repo sazbu, nyní tedy 7,75 % ročně.Speciální nákladyVěřitel může mít s dlužníkem sjednány ještě další sankce a tou je smluvní pokuta. Jedná se o jednorázovou částku, kterou si obě strany dohodly a může být například 20.000 Kč při částce 100.000 Kč, vyšší částku by pravděpodobně soud neakceptoval. Věřitel totiž může utrpět určitou ztrátu prostředků v důsledku nezaplacení dluhu. Například si objedná materiál na práci, kterou mu dlužník nezaplatí nebo cestuje na místo, kde má být dluh zaplacen či sám musí splatit dluh nebo si chce něco pořídit a v důsledku nezplacení tak přijde o další finanční prostředky. Pokud je sjednána smluvní pokuta, většinou soud další náhrady neuznává. Přesto existuje možnost ze zákona vyžadovat ještě náhradu škody. Ta se týká právě vyjmenovaných případů.Prodražení dluhuDluh se tedy může pěkně prodražit řízením před soudem a odsuzujícím rozsudkem. Při modelovém případu 100.000 Kč nezaplaceného dluhu po dobu jednoho roku dojde k navýšení o 5.000 Kč za soudní poplatek, 6.000 Kč za advokáta, 7.750 Kč za zákonný úrok a 20.000 Kč smluvní pokuty nebo náhrady škody. Dlužník tak z dluhu 100.000 Kč musí platit dodatečných 38.750 Kč. K tomu je třeba počítat s tím, že částka se úročí do doby splacení celého dluhu a dále narůstá o 7,75 % každý rok.Vyhýbání se povinnosti zaplatitDlužník se dnes zaplacení dluhu pokud má nějaký majetek, nevyhne. Může utíkat před věřitelem, schovávat se a nebrat telefony. Může unikat i vymahačským firmám, i když má trochu těžší život. Ale soudu neunikne. Zavedením fikce doručení totiž odpadla nutnost například žalobu vždy doručit žalovanému. Věřitel tak podá žalobu a pokud si žalovaný (věřitel) obsílku nevyzvedne, poštovní doručovatelka vyznačí dobu, kdy učinila pokus o doručení a po uplynutí lhůty 3 dnů u běžné zásilky a 10 dnů u zásilky určené pouze do vlastních rukou, je písemnost doručena se všemi právními důsledky. A není podstané, zda se s jejím obsahem příjemce seznámil či nikoliv. Takovým způsobem tedy soud vyzve věřitele k vyjádření se k žalobě a pokud tento se ve lhůtě nevyjádří, má se za to, že se žalobou souhlasí. A soud vydá rozsudek ve prospěch žalobce.Exekuční titulTímto pojmem se rozumí doklad, na základě kterého začíná exekutor jednat. Takovým titulem je právě rozsudek, který nařizuje něco zaplatit nebo vykonat, zdržet se atd. V případě, že proběhne běžné řízení, proběhnou jednání soudu a případné odvolání. Až po projednání soudem prvního stupně a zamítnutím odvolání se rozsudek stává pravomocným a ihned je možné konat úkony k vymožení dluhu. Žalovaný může podávat například dovolání nebo ústavní stížnost, ale tyto úkony nic nemění na faktu, že ve věci vstupuje do hry exekutor. Ve chvíli, kdy má žalobce pravomocný rozsudek, podá návrh soudu k výkonu rozhodnutí, označí exekutora a soud rozhodne o exekuci. Pověří exekutora výkonem exekuce a toto rozhodnutí mu doručí před doručením žalovanému. Žalovaný se tak stane povinným a žalobce oprávněným. Exekutor v době, po kterou třeba povinný netuší nic o exekuci, vykoná některé základní úkony. Obešle banky, fondy, pojišťovny, zaměstnavatele, katastr nemovitostí a další instituce, kde by se mohl nacházet nebo nachází nějaký majetek povinného a vše pečlivě zablokuje. A později vše začne prodávat a převádět ve prospěch svůj a oprávněného.

Pokračovat na článek


Majetková a nemajetková újma

V případě, že dojde k nějaké škodě, je vcelku jasné, že by měla být poskytnuta náhrada. U věcí, které byly zničené nebo poškozené, se dá tato škoda vyčíslit a zaplatit. U nemajetkové škody je však toto vyčíslení velice rozporuplné. Jak vyčíslit třeba cit, vzpomínky, předpoklady?Problém lidského pojetíKdyž do vás někdo na ulici úmyslně strčí, tak si za roztržené oblečení umíme říct u soudu o nějakou částku. Jenomže takové strčení může mít značné důsledky. Jednak nějaký zdravotní problém a z toho plynoucí léčení, které se opět dá spočítat a potom bolest, kterou přesně spočítat nejde. Jednotka bolesti neexistuje a protože se jedná o pocitový dojem, musí nastoupit nějaký proces a pravidlo, které bolest určí. Doposud byly tyto náhrady dané výpočtem mezd  a byly velice nízké. Třeba za usmrcení se platilo pouhých několik set tisíc.Nová úpravaU majetkové újmy také doposud platí, že je možné ji uhradit pouze finančně. Nový Občanský zákoník přináší konečně možnost také škodu napravit. Tedy uvést poškozenou věc do původního stavu. Tím se vylepšuje pozice toho, kdo škodu způsobil a má zájem ji napravit. Mnohdy docházelo k tomu, že se poškozený, který měl třeba nabourané auto, hojil na viníkovi přes známou opravnu a nechával si vyčíslit závratné částky. Nyní bude tedy moci viník jít a opravit vůz sám.Nemajetkové škody při podnikáníU škod je také třeba rozlišit, zda jde o úmyslnou škodu nebo náhodu. Občan je v pojetí nemajetkové škody odpovědný za nehodu, ale nikoliv za nemajetkovou újmu, pokud je na vině například u nehody špatná brzda. Platí tedy odpovědnost za uhrazení zničeného majetku – vozidla. Pokud by ale někdo vyžadoval třeba náhradu ztráty času nebo ztrátu zisku, že nestihl důležité jednání a přišel o zakázku, po občanovi tímto v případě neúmyslné škody nebude moci nic získat. Při podnikání je tomu naopak.Jak při nedodržení závazkuPokud podnikatel uzavře smlouvu například na dodávku dílů a díly nedodá, továrna například nebude moci vyrábět a škody dosáhnou značných rozměrů. Nepůjde tedy jen o penále nebo náhradní dodání, ale také o úhradu platů zaměstnanců nebo ztrátu obchodní smlouvy. A tady nemůže podnikatel argumentovat a zbavit se odpovědnosti za škodu tvrzením, že třeba neměl k dispozici suroviny, transport, že auto nabouralo nebo zaměstnanci nepřišli do práce. Za tuto nemajetkovou škodu odpovídá vždy.Nové pojetíObčanský zákoník ruší Obchodní zákoník a konečně sjednocuje obchodní smlouvy a tudíž bude občan a podnikatel na stejné úrovni. Přesto je třeba obchodní vztahy rozlišovat. Jak je patrné, při podnikání je odpovědnost mnohem vyšší. Zbavit náhrady nemajetkové újmy při nedodržení závazku může pouze vyšší moc, jako byly třeba povodně. Občan ale hradí jen přímé škody, které vyplývají z neúmyslného zavinění. Při úmyslu je však odpovědnost stejná.  

Pokračovat na článek


Chceme registr smluv, ale jaký…

Snaha zprůhlednit veřejné zakázky má svoje další oběti. Tentokrát jsou jimi uzavírané smlouvy. Určitě si všichni přejeme, aby bylo jasné kdo a za kolik profituje na veřejných penězích. Sám registr ale nemusí být samospasitelný. Může mít různá omezení a nevýhody.Podstata registruMyšlenka o zveřejňování smluv státních organizací a úřadů je nepochybně dobrá. A dokonce i určení platnosti smlouvy jejím zveřejněním v takovém registru má svoji logiku. Bez umístění do veřejného seznamu by nemohlo být uvažováno o realizaci takové zakázky. Všechno má svoje ale… Budou za nezveřejnění sankce, jak se bude dále postupovat v případě změn a kdy bude nutné smlouvy zveřejnit? Víme totiž dobře, že korupce využije každé skulinky v zákonu.Obsah smluvJednou ze zásadních podmínek tak musí být rozsah toho, co smlouva bude muset obsahovat. A nejen z hlediska zákona. Je přece jasné, že úředníci a na ně napojení „podnikatelé“ se budou snažit omezit přístup k informacím. Budou se třeba nechat zastupovat právníky, budou ceny určovat nějakým způsobem bez přesného stanovení částky a mají možnost třeba řady dodatků a odkazů na obchodní podmínky a další smluvní ujednání. Bude tedy zákon skutečně tak precizní, aby vyloučil tyto možnosti?Změny v registrechPokud tedy dojde ke zveřejnění smlouvy, bude tato smlouva platit po celou dobu zakázky? Nebude mít různá ustanovení o zvyšování cen v případě nečekaných událostí? Stačí si jen vzpomenout na stavbaře  a jejich vícepráce. Jen u stavby silnic dochází k tomu, že se objevují “nečekaná“ podloží, překážky, terénní nerovnosti a to vše po uzavření smlouvy.  Pokud budou smlouvy obsahovat nejasná ujednání a odkazy na právě takové možnosti, bude těžké zajistit kontrolu. Otázkou tedy opět bude, zda se po registraci smluv budou provádět změny a co s nimi? Budou se zveřejňovat nebo ne?Obcházení zákonaRegistr smluv nebude moci zarazit korupci. Ve smlouvách lze totiž vždy udělat a vytvořit různá ujednání a kličky, které umožní navyšovat ceny nebo měnit podmínky ku prospěchu některé ze stran. Na různé kličky jsou „podnikatelé“ se státními zakázkami skutečně velice vychytralí. Přesto je zveřejnění alespoň některých údajů významným krokem vpřed. Bude komplikovanější mít jen jednoho stálého „výherce“ veřejných zakázek a také určité podmínky bude možné přezkoumat. Registr smluv není samospasitelný, ale ztíží cestu rozbujelé korupci.     

Pokračovat na článek


Půjčka není jenom vrácení dluhu

Půjčka je vztah, který není nepodobný manželství. Na první pohled je to perspektiva a krása. Je příjemné slyšet ano a nechat se hýčkat pocitem peněz a blahobytu. Potom přijdou všední dny, kdy se očekávají splátky. Dále přijdou třeba první problémy. Půjčka ale neodpouští.Sankce a trestyPůjčka je jako přísná domina. Kterou ovšem nikdo nevyzval, aby uspokojila city a tělesné potřeby. Sankční úrok je sebemrskačstvím, protože jej zpočátku příliš nevnímáme. Nikdo si před půjčením peněz nemyslí, že by se dostal do takové situace kromě vyslovených podvodníků. Většina lidí chce půjčku vrátit, maximálně o svých schopnostech v duchu zapochybuje. Jenomže sankce jsou právě ten bič Boží.Žít ze sankcíProtože jsou některé půjčky rychle dosažitelné a jakoby se samy podbízejí, vypadají perspektivně. Přesto se nestydí vydělávat několikrát. Kellnerův Home Credit dává políček. Což je taková menší sankce. Jiné půjčkové firmy jsou ještě horší. Po nezaplacení hned následuje obrovská pokuta. Z půjčky se tak stane vyděrač. Zcela legální, protože nároky z půjček nikdo nekoriguje. Z úroku kolem 40 % ročně nebo třeba 300 % za rok tak vyleze najednou třeba několik tisíc procent. A najednou jde o likvidaci dlužníkova majetku.Tváří se jako samozřejmostVětšina smluv o půjčce vypadá nevinně. Půjčíte si za poplatek a máte vystaráno. To vše platí jen za situace, kdy je vše OK a peníze přinesete. Když se tak nestane, nastoupí to, co je vlastně podstatou půjčky. Někomu totiž nestačí dostat z 1.000 Kč za 3 týdny 200 Kč. Chce mnohem víc a kupodivu to jde. Ve smlouvě často podepíšete, že souhlasíte s náklady za vymáhání. A ty vás skutečně zlikvidují.Vydírání dlužníkaNáklady na vymáhání jsou dost značné. Vymáhací agentura si běžně bere 30 % částky a k tomu si účtuje náklady. Při částce 1.000 Kč má většinou pevnou sazbu třeba 5.000 Kč. K tomu telefonáty, jízda a třeba hodinová sazba. Za týden vymáhání tak dáte třeba 8.000 Kč. To je k částce 1.000 Kč + 200  Kč úrok + sankce 1.000 Kč již celkem 10.200 Kč. Tedy desetinásobek. Na tuto částku pak běží sankční úrok. Když z vás po 3 měsících nakonec vymahači něco dostanou, tak už je částka třeba na 30.000 Kč. A to jste si půjčili 1.000 Kč. Proto je půjčka nebezpečná. Může vás takto bez problémů a legálně zlikvidovat za předpokladu, který nikdy neměl a podle vás ani nemohl nastat. Jenže takových jsou desítky tisíc.  

Pokračovat na článek


Regulační poplatky na úřadech

 Proč proboha jenom naše zdraví? Proč regulujeme jen čekárny lékařů a místnosti nemocnic? Pojďme zregulovat ještě další státní, polostátní, obecní a městské prostory. Jak lépe nám bude v nepřeplněných místnostech při čekání na obsluhu.Soudy jsou zdarmaTedy pouze trestní, kde to platí zpočátku stát a posléze odsouzený. Jinak si procesy musíme zaplatit ze svého a někdy i několika miliony. My jsme hrdí účastníci. Zadarmo se však u soudů mohou hřát bezdomovci, koncipienti a veřejnost. Lekce z práva by neměly být zdarma. V soudních prostorách se musí topit, uklízet a dýchat. Kdo se chce poučit o správném výkladu práva, měl by zaplatit alespoň těch 30 Kč regulace, aby na rozsudky nebyla fronta. Tedy na ty mediálně propírané. Bývalý prezident Klaus sice šikovně ušetřil resortu spravedlnosti peníze propuštěním zločinců, ale stejně by se ušetřilo. Bylo by to třeba na přídavky zapisovatelkám nebo na kávu přísedícím.Kšeft s dluhyÚstavní soud pomalu zarazil kšeftování s dluhy, kdy se za bagatelní práci účtovala pěkně mastná odměna. Je zajímavé, jak peníze dokázaly z myslících lidí udělat naprosté bestie. Z těch, kteří nestačí splácet, mají obstavené majetky a platy, se vytahaly desetitisíce korun za třeba tisícikorunový dluh. A tady nepomůže ani výmluva, že si za to může každý sám. Přece míra práce, kterou někdo stráví sepsáním žaloby, musí být úměrná odměně. Advokátní poplatky jsou ale lumpárnou, která nezná hranic. Za smlouvu na desítky milionů si účtují právníci podle výše částky a nikoliv podle obtížnosti a času. Proto je tento poplatek nejhorším vydíráním, které v soukromém sektoru existuje.Úřední poplatekTaké se rádi v zimě ohřejete na úřadu? Tedy nikoliv jako bezdomovec, ale jako prostý člověk, který si zajde pro výpis z katastru nebo nechá ověřit doklad. Po mrazivém větru je příjemné se trochu osvěžit v klimatizované a zahřáté místnosti. Zatím je to zadarmo. Mělo by se ovšem toto zahřívání a lebedění regulovat. Ať si občan mrzne za svoje peníze. Na úřadech by měl platit regulační poplatek, protože sice platíme úřady z daní, ale místnosti určitě nikdo neplatí, natož topení, chlazení, mytí oken a dveří. Ať je na úřadech volno bez front a žádosti se kvalitně vyřizují při malém počtu regulovaných žadatelů.PoplatekZa všemi změnami k přímému placení bohužel není zlepšení péče a starostí o občana. Ten je státu ukradený.Stejně jako nenasytní vymahači dluhů, zdravotnická zařízení a jiné námi placené služby, požaduje stát další peníze. Poplatků je tolik, že se v tom nikdo nevyzná. Poplatek není závislý na příjmu a platí se tak vždy, ať jste chudý nebo bohatý. Je tou nejhorší daní, protože znamená, že stát zklamal při svém řízení. Představte si, že by někdo žádal poplatek za vstup do obchodu, za prohlížení výlohy nebo odpověď na poptávku. Ale občan je v jiné situaci, ten musí jen pracovat a platit…

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů

 spoření, účty, banky, termínovaný vklad, zisk Spoření v bance s garancí nabízejí spořicí účty a termínované vklady. Každý je jiný a přesto mají několik věcí společných. Spořicí účet nabízí možnost disponovat se svými penězi okamžitě, termínovaný vklad přináší lepší zhodnocení a výplatu v určený den v budoucnu.Banky nabízejí celou plejádu možných spořících produktů, přesto stále nejčastěji využívanými jsou spořicí účet a termínovaný vklad. Jde o to, že Češi jsou stále ještě velmi konzervativní a investování do podílových fondů či dokonce do akcií je pro ně příliš rizikovou investicí.Často tak tedy vstupují do spoření spíše v oblasti konzervativní a garantované.A přesně tyto skutečnosti mají spořicí účet a termínovaný vklad společnou. Jde totiž o zcela garantovanou úsporu peněz. Ze zákona jsou všechny vklady v bance pojištěny do 100 000 eur (tedy zhruba do 2,4 milionu korun). Vše, co vložíte na běžný účet, spořicí účet či termínovaný vklad je pojištěno proti úpadku banky. Jde o 100 000 eur na jednu osobu. Máte-li tedy u jedné bankovní instituce více účtů, jejich zůstatek se sčítá a je pojištěn do výše již zmíněné částky. Dalším společným rysem spořicího účtu a termínovaného vkladu jsou dané sazby úročení. Nejde o to, že se v čase nemění, ale vždy se mění podle rozhodnutí banky dopředu. Vždy víte, kolik vám dané spoření v budoucnu vynese a můžete se předem rozhodnout, zda vůbec budete chtít spořit.Spořicí účetSpořicí účet představuje rychlou a snadnou možnost, jak nechat své peníze vydělávat bez složitých znalostí trhu. Výnosy spořicích účtu jsou relativně nízké (cca do 2% v současnosti), přesto ve srovnání s úročením běžného účtu 0,01% jde o velice slušný výnos. Spořicí účty fungují jako jakési místo pro rychlou úschovu peněz, na které můžete relativně rychle sáhnout a stáhnout si je zpět. Převod ze spořicích účtů je prakticky okamžitý, stejně tak převod peněz na tyto účty. Jedná se o jakýsi podpůrný účet k vašemu běžnému účtu pro platební styk. Často je tento účet veden zdarma. Banky dokonce nabízejí možnost automatického posílání peněz na spořicí účet například v podobě stabilního zůstatku na běžném účtu a vše, co tento zůstatek převyšuje, se převádí do spoření. Velice efektivní a jednoduchý nástroj. Spořicí účet není příliš vhodný pro dlouhodobé investování. Výnos totiž zhruba pokrývá inflaci a navíc dlouhodobě existuje celá řada jiných spoření, která dokonce i garantují lepší výnos. Spořicí účet se hodí jako taková rezerva. Finanční rezerva, kde si lidé mohou uchovávat několika měsíční výplatu jako rezervu na opravu pračky, automobilu, nákup rozbitého televizoru a podobně. Zkrátka takové peníze „pro strýčka Příhodu“, na které je možné rychle sáhnout a bez jakýchkoliv sankcí vybrat. A zároveň tyto peníze nesou úrokový výnos odvislý od základní úrokové sazby vyhlašované ČNB. Zřízení spořicího účtu je velice jednoduché. Pokud máte v bance již běžný účet, jde vše velmi rychle a bez čekání. Prakticky obratem znáte číslo účtu, kam si můžete posílat své peníze. Úročení pak probíhá měsíčně či čtvrtletně a to obvykle z nejnižší částky, která byla v daném období na účtu přítomna.

Pokračovat na článek


Reálná diskontní míra, nominální diskontní míra, reálná úroková míra, nominální úroková míra, míra inflace

Reálná a nominální diskontní míra Nominální míra výnosuV kapitole náklady peněz (kapitálu) jsme uvedli problematiku inflace a její vliv na míru výnosu. Shrneme-li, inflace znehodnocuje budoucí výnos a investořiv rámci svého požadovaného budoucího výnosu její vliv do svých očekávání promítají. Jejich očekávaná míra výnosu tak obsahuje složku nazvanou očekávaná míra inflace. Taková výnosová míra se nazývá nominální výnosová míra, resp. nominální diskontní sazba, reprezentující, jak už víme, náklady obětované příležitosti alternativní investice.Reálná výnosová míraReálnou výnosovou mírou pak rozumíme tu část výnosové míry, bez této prémie (přirážky) očekávané inflace. Pokud by inflace neexistovala, resp. byla by dlouhodobě nulová, investoři by neměli důvod očekávat do budoucna nárůst cen a očekávaná inflace by bylarovna nule. V takové situaci by nebyl rozdíl mezi reálnou a nominální mírou.Stejnou optikou můžeme nahlížet na očekávané budoucí peněžní částky v budoucnu. Buď uvažujeme o budoucích částkách v jejich nominální výši, tj. včetně inflace nebo v reálné výši s vyloučením inflace. Možná jste slyšeli o nominálním a reálném hrubém domácím produktu (HDP)nebo mzdách. Pokud roste nominální HDP, je to sice hezké, nicméně jeho růst je popoháněn i složkou inflace, což není z hlediska reálného výkonu země podstatné. Může se dokonce stát, že HDP sice roste, ale jeho růst je způsoben právě jen inflací, jejíž velké hodnoty nejsou pro ekonomikuprospěšné. Teprve pokud vyloučíme vliv inflace, lze posoudit, jestli naše země skutečně "reálně" roste. Pak se jedná o růst reálného HDP.Příklad 1Pokud požadujeme za rok z investované tisícikoruny celkový úrok 5% (očekáváme, že inflace bude jen 2%), jaký očekáváme náš reálný výnos? Pokud v průběhu roku ale inflace vystřelí na 7%, jaký bude za rok náš skutečně dosažený (reálný) výnos?Ze zadání plyne, že celkem dostaneme za rok 1000*1,05= 1050 Kč. Z toho ale tvoří 2% inflace, která nás z celkového výnosu "okrádá". Budoucí hodnota peněz bude zkrátka podle naší domněnky o 2% nižší. Vzpomeňme si na časovou hodnotu peněz a její výpočet. Z hlediska dnešní "reálné" hodnoty tedy bude náš budoucí "čistý" (reálný) příjem pouze 1050 Kč / (1 + 2%) = 1029,4 Kč.Matematicky lze tento propočet vyjádřit v souladu s rovnicí 1. Očekávaná reálná výnosová míra tak činí cca. 2,94%, tj. 1029,4 Kč/1000 Kč.Rovnice 1: Reálná a nominální výnosová míra Pokud se podíváme na skutečně dosažený výnos ke konci příštího roku, v důsledku vysoké skutečné inflace je naše požadovaná výnosová míra nižší a my reálně tratíme. 1000(1,05)/(1,07)= 981,3 Kč. Míra výnosu by tak byla -1,87%.Z hlediska našeho budoucího posuzování investic na těchto stránkách, je velmi důležité mít neustále na paměti, s jakými budoucími očekávanými částkami pracujeme. Pokud půjde o částky,které předpokládáme na úrovni dnešních cen a do jejich výše tak nepromítneme očekávanou inflaci, pak musíme pro diskontování použít reálnou diskontní sazbu. Pak bychom kalkulovali s reálnou bezrizikovou výnosovou mírou (její výše se uvádí v podmínkách USA mezi 2% a 4%) a tržní prémií za riziko také v nižších hodnotách snížených oproti nominálnímu vyjádření o očekávanou inflaci. V praxi se ale operuje téměř výlučně s nominálními hodnotami. Banky v rámci svých úrokových sazeb již očekávanou míru inflace zahrnují a rovněž požadované míry výnosů vlastního kapitálu bývají prezentovány v nominálních hodnotách, tj. včetně očekávané míry inflace. Navíc ve prospěch kalkulací v nominálních hodnotách hovoří i fakt, že pokud budeme kalkulovat v budoucnosti v business cases s různými cenami na vstupech (náklady) jejich míra inflace se může lišit od očekávaného růstu našich cen na výstupu. I tato skutečnost favorizuje analýzy v nominálním vyjádření.

Pokračovat na článek


Bankovní účty, platební karty, spoření

Co je RPSN?Na první nesrozumitelně znějící zkratka, ale u úvěrového produktu velmi důležitá. Prosím, nepleťte si s úrokovou sazbou, jsou to rozdílné věci. RPSN je roční procentní sazba nákladů a udává procentní podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.To znamená, že v RPSN jsou zahrnuté všechny náklady na vypůjčení peněz. Samozřejmě je tam úroková sazba, všechny poplatky za vyřízení a vedení úvěrového účtu, pojištění atd.Jen podle RPSN se možné se správně rozhodout, který produkt je výhodnější. Půjčka může mít sice nižší úrokovou sazbu, ale klidně můžete zaplatit balík na nesmyslných poplatcích.Poskytovatelé úvěrů mají od 1. ledna 2002 ze zákona povinnost uvádět RPSN.Výpočet RPSN není úplně jednoduchý a musí se využívat počítače. Pokud si chcete RPSN spočítat, využijte kalkulačku od České obchodní inspekce.Proto se při porovnávání úvěrů vždy zajímejte i o RPSN a důkladně si vše promyslete.

Pokračovat na článek


Peněžní toky, cash flow, náklad, výnos, odpis, pracovní kapitál, NOPAT, NOPLAT, FCFF

Bohatneme penězi nikoliv účetní technikouKaždý z nás podniká proto, aby vydělal, aby zbohatl. Bohatství každého z nás, ať už je ve formě nemovitostí nebo věcí movitých poměřujeme penězi. I my jsme začali podnikat, abychom si přišli na zajímavé peníze za ty všechny starosti kolem.Investoři na burze také kupují akcie, aby vydělali peníze, ať už z dividend nebo z prodeje akcií v budoucnu za vyšší cenu. Podstatné pro zbohatnutí tedy je mít peníze k dispozici pro následnou investici, které věříme, že na ní zbohatneme. Pokud budeme se svou firmou v zisku, nicméně co do peněz k dispozici budeme na nule a nikdo nám nepůjčí, profitabilní investici zkrátka nezrealizujeme, nemáme zdroje, nemáme peníze, jediné co kromě zisku máme, je smůla a možná i víra, že nám naši dlužníci vydělané peníze snad zaplatí. Nebo další situace, letos jsme ve ztrátě, ale banka nám přesto poskytla provozní úvěr a díky tomu můžeme do této investice jít a vydělat peníze (ne primárně dosáhnout zisku)! Zisk nutně neznamená příliv peněz a ztráta nutně neznamená úbytek peněz, ačkolivzpravidla to tak bývá. "Zpravidla" však neznamená vždy!Ačkoliv věřím, že všichni chápete tento rozdíl mezi ziskem, náklady a výnosy v účetním pojetí a jejich vazbou na cash flow (česky peněžními toky), přesto jen pro jistotu naznačím pouze některé faktory, které způsobují odchylky mezi účetnictvím a peněžními toky. Detailněji ve formě tvorby business case a úprav účetních dat na reálné peněžní toky se k tomuto problému vrátíme v další sekci tvoříme business cases v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy.Účetnictví pracuje s okamžikem, kdy jsou výnosy generovány a náklady neseny. Tento okamžik nemusí být totožný s momentem získání nebo výdeje peněz. A jsou to právě tyto momenty, kdy peníze získáváme nebo hradíme,které nás budou při finančním posuzování našich záměrů zajímat. Druhým důležitým faktorem je specifikum dlouhodobých aktiv. Jejich náklady (oproti peněžnímu výdaji při koupi) se do účetnictví dostávají až zpětně po dobu "účetní životnosti" aktiva formou odpisů. I zde dochází k nekonzistenci mezi peněžními toky a účetním ziskem. Peněžní toky (peníze) jsou v účetnictví ovlivněny velkým množstvím faktorů.První velkou skupinou jsou tzv. nepeněžní náklady a nepeněžní výnosy, se kterými akruální účetnictví pracuje. Nejznámějším nepeněžním nákladem jsou dozajista odpisy. Odpis je umělé, fiktivní a s penězi nesouvisející rozložení celkového nákladu spojeného s pořízením aktiva v čase. V případě 100% úhrady dlouhodobého aktiva vydáme při jeho koupi peníze poprvé a naposled a to v plné výši jeho pořizovací ceny. Tím je příběh jeho pořízení z pohledu peněz u konce. Z hlediska nákladů nemá akt nákupu takového fixního aktiva v účetnictví žádný záznam. Teprve následně v průběhu jeho využívání se proti jeho příspěvku k tvorbě výnosů rozpouští postupně jeho pořizovací cena formou odpisů. Odpisy tedy vůbec nemají žádný vztah k peněžním tokům. Podobně je tomu například v souvislosti s tvorbou opravných položek k pohledávkám (vizte následující odstavec) nebo tvorbou rezerv do nákladů. Mezi příklady nepeněžních výnosů můžeme uvést například rozpouštění rezerv a opravných položek zpětně do výnosů. Jde o čistě účetní operacena základě základních principů, které se účetnictví snaží dodržovat. V našich analýzách ale rozhodně s rezervami a opravnými položkami pracovat nebudeme.Další velkou skupinou jsou pohledávky a závazky. Rozdíl pohledávek spolu s ostatními krátkodobými aktivy na straně jedné a závazky s ostatními krátkodobými pasivy na straně druhé se souhrnně označuje jako pracovní kapitál. Pokud prodáme své výrobky nebo služby a účetně realizujeme výnos, můžeme okamžitě získat peníze. V takovém případě nevzniká mezi účetními výnosy a peněžními příjmy rozdíl. V praxi je ale velká řada prodejů uskutečňována na obchodní úvěr s dobou splatnosti mnohem později, než nastal účetně moment realizace výnosu. V takových případech opět vzniká nesoulad mezi účetním výnosem a peněžním příjmem. Navíc, může se stát, že naše pohledávka nakonec vůbec naším dlužníkem z nějakého důvodu uhrazena nebude a my ji budeme muset nakonec odepsat do nákladů. To je již zmiňovaný nepeněžní nákladv předchozím odstavci, který s peněžními toky také nemá nic společného. Podobně v okamžiku nákupu můžeme zaplatit za materiál, zboží a služby hotově, ale účetně je okamžik vzniku nákladu spojený až s okamžikem jejich spotřeby. Pokud navíc nakoupíme na obchodní úvěr, opět se rozchází účetnictví s reálnými peněžními toky, které nás v případě finančního posuzování investic zajímají. V kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy věnované první ukázce tvorby nejčastějšího typu business case, si ukážeme, že růst pracovního kapitálu mezi dvěma účetními obdobími odpovídá témuž snížení cash flow oproti zisku a opačně.Pochopitelně i v momentě, kdy si vybereme z firemních prostředků peníze pro vlastní použití nebo je naopak do firmy vložíme, ani v tomto případě není jednotnost mezi účetními náklady a výnosy a peněžními toky. Takovéto kroky se v účetnictví na straně nákladů a výnosů vůbec neobjeví, ačkoliv do firmy nebo z ní peníze reálně plynou! Stejně tak tomu bude v případě získání úvěru u banky a připsání peněz na účet nebo opačně splácení jistiny. Ani zde tato bilanční transakce nemá vazbu na náš hospodářský výsledek, ačkoliv peněžní toky ovlivňuje.Pochopitelně bychom nalezli další příklady, nicméně pro naše podmínky byly výše uvedené příklady asi nejdůležitější a dostatečné pro budoucí kapitoly. Později si ukážeme, že příklady v tomto odstavci jsou tzv. cash flow z finanční činnosti (finanční cash flow).Další oblastí, kterou chci zmínit, jsou úroky (náklady cizího kapitálu iCK), které vstupují do diskontní míry v souladu s rovnicí WACC. O diskontování, jehož úkolem je převod budoucích hodnot peněz na jednotnou (současnou) bázi, již víme, že eliminuje kromě úroků (explicitních nákladů cizího kapitálu) z budoucích částek rovněž i implicitní náklady obětované příležitosti. Tímto jejich vyloučením získáváme srovnatelnou výši budoucí částky s částkou dnešní. V případě použití WACC tedy peněžní toky snižujeme o celkový náklad kapitálu (z části vlastního a z části cizího). Cizí kapitál nese náklad ve formě úroků, vlastní kapitál je zpoplatněn prostřednictvím námi požadované míry výnosu vlastního kapitálu. Tato skutečnost je velmi důležitá při výpočtu peněžních toků. Diskontováním budoucích peněžních toků tedy explicitní úrok cizího kapitálu eliminujeme a spolu s ním při použití WACC i náklad vlastního kapitálu. To je i jedním z důvodů, proč nemůžeme vycházet z čistého zisku v účetnictví!Účetní čistý zisk je spodní řádek výsledovky, to znamená, že je už snížen i o úroky (ty jsou kromě platby též nákladem). Pokud bychom vycházeli při výpočtu peněžních toků z čistého zisku, aniž bychom k němu úroky zpětně nepřičetli (včetně zpětného zohlednění daňového štítu), diskontováním bychom je odečítali vlastně podruhé! Proto se při výpočtu peněžních toků vychází z čistého upraveného provozního zisku. V angličtině se můžete setkat se zkratkou NOPAT (net operating profit after tax) nebo NOPLAT (net operating profit less adjusted tax).Nelekejte se složitostí obou názvů. Pro naše účely výpočtu peněžních toků, které budeme diskontovat (označme je FCFF - free cash flow to firm), zkrátka vyjdeme z provozního zisku před odpočtem úroků a daní. Z této úrovně zisku dostaneme právě FCFF. FCFF nám vlastně udává výši peněžního příjmu v daném období (včetně zahrnutí veškerých investičních výdajů), které jsme podnikáním získali a kterými můžeme hradit náklady na oba druhy kapitálu. Můžeme těmito vydělanými penězi splatit úroky a část dlužné jistiny bance a pokud něco zbyde, můžeme si je převést na náš osobní účet a udělat si něčím radost.Pokud naopak výše FCFF bude záporná, v průběhu daného období byly naše peněžní výdaje (včetně započtení investic) vyšší než příjmy a naše firemní peněžní prostředky se na účtu ztenčily. Případné řešení nedostatku likvidity (peněz na účtech) může být v tomto případě naopak ve formě navýšení úvěru, čímž lze eliminovat schodek hotovosti z běžné podnikatelské a investiční činnosti. Touto problematikou se budeme detailněji zabývat v rámci našeho prvního business case v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. V neposlední řadě bych chtěl zdůraznit potřebu pracovat s peněžními toky po zdanění. I daň je peněžní tok (výdaj), který nás o peníze připravuje a je ho tedy třeba zohlednit! Nemějte obavy, jak s tímto požadavkem naložit. I to si později na vzorových business cases ukážeme.Pokud bych se měl pokusit o shrnutí dosud uvedeného, účetnictví je jistě neocenitelný pomocník především u obrovských firem s velkým množstvím vlastníků a věřitelů, kterým odhaluje finanční kondici takové firmy. V podmínkách drobných podnikatelů spolu s nepřehlednou legislativou v oblasti daní v ČR může být jeho přínos skutečně sporným (pokud pominu daňové zájmy státu, které by se bez účetnictví prosazovaly velmi obtížně). Podstatné je, že z hlediska posuzování investic hrají klíčovou roli peněžní toky.Pakliže budeme schopni posoudit a odhadnout veškeré peněžní toky, které náš posuzovaný záměr vyvolá, při aplikaci pravidla přepočtu těchto částek k jednotné časové bázi pro jejich srovnatelnost jsme připraveni danou investici posoudit.V následující kapitole se proto seznámíme se základním stavebním kamenem při finančním hodnocení našich záměrů a tím je koncept čisté současné hodnoty.

Pokračovat na článek


Diskontní míra, diskontování, časová hodnota peněz

Diskontní míra, diskontování a jejich vztah k časové hodnotě penězV předchozích kapitolách jsme se postupně dobrali odpovědi, jak a podle čeho budeme posuzovat rozdílnou časovou hodnotu penězbudoucích a současných nebo obecně mezi dvěma rozdílnými časovými okamžiky. Vysvětlili jsme si, že např. tisícikoruna dnes není z hlediska finanční hodnoty pro nás totéž, pokud s ní můžeme disponovat už teď nebo až někdy v budoucnu. Důvodem je možnost investice tisícikoruny dnes a potenciální budoucí výnos s tím spojený. V minulé kapitole jsme si řekli o průměrných vážených nákladech kapitálu (WACC), které se snaží určitým způsobem zprůměrovat implicitní náklad spojený s vlastním kapitálem a explicitní náklad cizího kapitálu. Znovu zopakujme, že bude záviset na struktuře financování našich aktiv, tj. na struktuře pasív. U vlastního kapitálu vycházíme při kvantifikaci jeho nákladů pro konkrétní investici z nákladů obětované příležitosti, tj. z alternativní nejvýnosnější investice podobného rizika, popřípadě z průměrné očekávané výnosnosti vlastního kapitálu (určité méně přesné zjednodušení). Detailnější diskusí ohledně odhadů výše nákladů vlastního kapitálu se budeme zabývat napříč kapitolami sekce diskontní míra. Cizí úročené zdroje mají svůj explicitní náklad ve formě úroku, průměrnou úrokovou sazbu těchto cizích zdrojů. Příklad 1 - průměrný náklad cizích zdrojů (cizího kapitálu)Předpokládejme, že máme na straně pasív naše aktiva ve výši 130 tis. Kč financována z vlastních zdrojů ve výši 90 tis. Kč a zbytek je kryt krátkodobým úvěrem na 1 rok ve výši 10 tis. Kč, střednědobým úvěrem ve výši 10 tis. Kč a částkou z právě emitované směnky na 20 tis. Kč s tím, že za rok při jejím proplacení zaplatíme 23 tis. Kč. Jaký bude průměrný nákladcizího kapitálu (cizích zdrojů), pokud úroková sazba na střednědobý úvěr činí 7% a 5% na krátkodobý úvěr?Pokud se bavíme o průměrném nákladu kapitálu, stejně jako u WACC nebudeme počítat nějaké absolutní částky nákladů v tisících korun, ale průměrné procento, průměrný úrok, který do výpočtu vážených průměrných nákladů kapitálu vstupuje. Ten vypočteme jako vážený průměr jednotlivých složek cizího kapitálu a jejich nákladů (v %). Váha krátkodobého úvěru na celkových cizích zdrojích tedy činí 25% (10 tis. Kč/ 40 tis. Kč). Tutéž váhu 25% má úvěr střednědobý a váha zdrojů ze směnky je 50% (20 tis. Kč/40 tis. Kč). Náklady obou úvěrů jsou zadány (5% a 7%). Náklad (úroková sazba) ze směnky bude vypočítána jako (23 tis. Kč - 20 tis. Kč)/20 tis. Kč = 15%. Máme vše potřebné pro výpočet průměrného nákladu cizích zdrojů a ten vypočteme jednoduše v procentech jako 25%*5 + 25%*7 + 50%*15 = 10,5%.Nejčastější případ v praxi je situace, kdy má firma svá aktiva financovány zčásti cizími zdroji a dílem vlastními. Pak se při převodu budoucích částek na současnou hodnotu kalkuluje s průměrnými váženými náklady kapitálu, které nákladovost obou skupin zdrojů financování "průměrují". Pomocí WACC je tak odhadnut určitý umělý průměr,který se snaží každou korunu v budoucnu eliminovat o zprůměrovaný náklad cizího a vlastního kapitálu. Toto zjednodušení umožňuje srovnat výnosnost dané investice s průměrnými náklady firmy jako celku, které závisí jednak na průměrném firemním riziku, struktuře pasív (vlastním a cizím kapitálu) a také samozřejmě na výši nákladů obou těchto skupin. Uvažovanou investici tak poměřujeme s aktuálním průměrem nákladů za celou firmu. Mám tím na mysli to, žese pro jednoduchost předpokládá, že daná investice bude sice investována z dodatečných zdrojů (nových půjček nebo vlastních zdrojů), ty ale budou mít stejné náklady a nezmění současnou strukturu financování, jaká ve firmě aktuálně je. Výsledkem toho bude, že tak nedojde ke změně hodnoty průměrných nákladů, což je vysoce nepravděpodobné. I tímto problémem i diskusí, jak očekávaný výnos vlastního kapitálu odhadnout, se budeme zabývat v kapitolách sekce diskontní míra.V následujícím textu si konečně ukážeme, jak hodnoty z budoucna přepočítávat (eliminovat o náklad cizího a vlastního kapitálu) k dnešní bázi. V případě nákladu vlastního kapitálu, už po několikáté opakuji, jde o náklad obětované příležitosti ve výši očekávaného výnosu našeho vlastního kapitálu. Vzpomeňte na příklad s bankami v předešlé kapitole, kde jsme tuto logiku objasnili. Pokud tedy budeme zjišťovat náklad vlastního kapitálu pro dosazení do WACC, budeme zjišťovat očekávanou míru výnosu vlastních zdrojů (vlastního kapitálu). Přepočet budoucích částek na jejich současnou hodnotu se nazývá diskontování.Diskontování a složené úročeníDiskontováním tedy chápejme proces přepočtu budoucích hodnot peněz v jejich nominálních hodnotách na dnešní, nižší, hodnotu. Jde vlastně o očištění budoucích nominálních částek o výnos, který v sobě mají implicitně zahrnuty vzhledem k dnešnímu dni, ke kterému je vztahujeme.Diskontování je prakticky zrcadlový proces složeného úročení, o němž si povíme v kapitole perpetuita. Nicméně odvození výpočtu současné hodnoty z budoucích částek (tj. diskontování) spojíme pro názornost již nyní s rovnicí výpočtusloženého úročení, která kalkuluje opačně výši budoucí částky na základě očekávaného výnosu (vstupujícího do WACC) z její současné hodnoty.budoucí částka 1 Kč včetně očekávaného výnosu za rok = současná nominální hodnota této 1 Kč * (1 + WACC)

Pokračovat na článek


Časová hodnota peněz - převod peněz na jednotnou časovou bázi

Vítejte na palubě. Čeká nás první ponor v časové hodnotě peněz. A nyní již více do hloubky! Připraveni? Předpokládejme, že jsme od onoho dobrodince z předchozí kapitoly skutečně získali onu tisícikorunu okamžitě. Jaká je její současná hodnota? Současná hodnota tisícikoruny k dnešnímu dni bez ohledu na to, zda je "dnešek" 1. ledna nebo třeba 30.července, je její nominální částka, tedy tisíc korun. Pod pojmem nominální částka chápejme stanovenou hodnotu každé bankovky, která je na ní uvedena.Současná hodnota je značně relativní pojem, stejně tak jako slovo "dnes" je relativní. Každý den lze někdy označit slovem "dnes". Stejně tak současná (dnešní) hodnota je vztažena k dnešnímu dni. Většinou vše nejen ve financích je vztahováno k tomuto relativnímu "dnešku". Proto i naše finanční analýzy budeme k němu vztahovat. Pokud bych něco finančně hodnotil v době, kdy tyto řádky píši a kalkuloval bych s tisícikorunou v době, kdy vy tyto řádky čtete, přepočetl bych tuto tisícikorunu z vaší současnosti (pro mě budoucnost) na mou současnou hodnotu, tj. ke dni vzniku těchto řádků, a to v nižší částce. Toto se snažím zachytit v obr. 1. Takto přepočtená hodnota (v tomto případě jsem si vymyslel 900,-) k mnou zvolené časové bázi dne psaní těchto stránek (červený puntík) je už připravena z mého pohledu k srovnávání a finančním propočtům.Naopak pokud byste se pustili vy do nějaké finanční analýzy v den, kdy tyto řádky čtete, objevila by se vám v nich hodnota té samé tisícikoruny v plné výši. Vaše výpočty jsou vztaženy k vaší současnosti, takže použijete tisíc korun - v plné (nominální) hodnotě. Jen v tento moment vnímáte nominální hodnotu tisíce korun stejně i subjektivně, protože ji máte právě v tuto chvíli k dispozici a můžete s ní nakládat podle libosti. Jakákoliv částka kdykoliv později od vaší "současnosti" by musela být přepočtena stejným způsobem, jak jsem přepočetl tisícovku já v obr. 1. Modrá šipka v následujícím obrázku 2 potom ukazuje tento váš přepočet. To, proč při přepočtu z budoucnosti k dnešku dochází k snižování hodnoty peněz, objasníme později. Tolik prozatím k pojmu relativity času ve financích a jejího vlivu na časovou hodnotu peněz a naprosté nezbytnosti přepočítat jakékoliv budoucí částky k tomuto jednotnému okamžiku.Nyní obraťme pozornost k tomu, jak tedy různé částky v různých obdobích mezi sebou srovnávat. Pamatujte si, že kdykoliv budete něco finančně hodnotit, něco analyzovat, nikdy nesmíte sčítat nebo odčítat částky různých období mezi sebou bez přepočtu všech těchto finančních částek k jednomu zvolenému období, neboli ke stejné časové bázi. (Tu též zmiňuji v kapitole o riziku.) Teprve poté, co přepočítáme každou částku z jakéhokoliv jiného období k této zvolené časové bázi, teprve potom je finančně správné takové přepočtené hodnoty srovnávat, sčítat je mezi sebou a odčítat! Co máte chápat pod pojmem stejný časový okamžik (resp. báze)? Je to jakýkoliv vámi libovolně zvolený časový okamžik, nejčastěji to bývá "dnešek", tj. den, ke kterému něco analyzujete.Z mého pohledu je to okamžik, ke kterému píši tyto stránky. Vztahuji (přepočítávám) k němu jak jakoukoliv částku z doby, kdy vy čtete tyto stránky (obr. 1), tak jakékoliv částky z doby pozdější (obr. 2). Z vašeho pohledu je to v tomto případě vaše současnost (modrý puntík) a k ní zpětně přepočítáváte jakékoliv budoucí částky (modrá šipka). Shrneme výše uvedené. Z finančního pohledu není správné matematicky srovnávat absolutní hodnoty 1000 Kč, které vydělám nebo utratím až v budoucnu a 1000 Kč, které vydělám nebo utratím dnes. Jak je tedy srovnávat? Znovu zopakuji, je nezbytné zvolit určitý časový okamžik, nejčastěji "dnešek" a k němu všechny peněžní částky v budoucnu vztáhnout, tj. přepočítat! Při přepočtu z budoucnosti do současnosti bude docházet k snižování hodnoty budoucích částek a naopak. Při přepočtu dnešních částek nebo "dřívějších" částek ke zvolenému momentu v budoucnu bude docházet k růstu jejich hodnoty.Proč při přepočtu na současnou časovou bázi (k dnešku) dochází k snižování budoucí hodnoty peněz?Nyní konečně k vysvětlení, proč oním zdůrazňovaným přepočtem veškerých částek, které získáme nebo zaplatíme v budoucnu, dostáváme nižší částky. Samotný vzorec výpočtu zatím odložíme na později. Tuto část zahájím otázkou na vás. Kdyby vám onen podivínský dobrodinec nabídl jinou variantu a to buď tisíc korun hned, nebo tisíc a jedno sto korun příští rok, co byste si vybrali? Ano, máte pravdu, tyto informace nestačí. Jak si zvykneme v budoucnu v rámci tvorby business cases, všechno je potřeba srovnávat, vztahovat k jiné alternativě podobně jako vztahovat hodnotu peněz k jednotnému okamžiku. Nevíte dosud, co by pro vás bylo výhodnější, protože nemáte možnost srovnávat výnos varianty, kdy byste zvolili tisíc korun dnes s jejich okamžitou investicí právě na jeden rok a jeho druhou nabídku 1100 Kč přesně za rok. Dokud vám tedy neprozradím, kolik můžete vydělat během roku, pokud byste přijali 1000 Kč už dnes, máte k dispozici sice dvě hodnoty v korunách (1000 Kč okamžitě a 1100 Kč za rok), ale každou v jiný časový okamžik bez možnosti srovnat jejich výši ke společnému okamžiku. Takže když vám prozradím, že jediným způsobem, jak investovat peníze je pro tento případ investice v bance a ta vám za rok z tisícikoruny připíše čistý úrok ve výši 100 Kč, už budete mnohem moudřejší. Můžete provést srovnání dvou peněžních částek ke stejnému časovému okamžiku, jak jsem vás k tomu nabádal. Je jedno, pokud přepočítáte (vztáhnete) 1100 Kč nabízených až příští rok k dnešnímu dni, nebo naopak dnes nabízených 1000 Kč k okamžiku přesně za rok. Jak jsem výše naznačil, to není důležité a obojí je z finančního pohledu v pořádku. Volba jednotné časové báze pro srovnání je plně ve vašich rukou. Obě vám zajistí jednotnou bázi, kterou můžete správně finančně analyzovat.Srovnejme tedy nejdříve obě varianty k jednotné bázi za 1 rok, kdy nám onen dobrák nabízí 1100 Kč. Takže nabídka zní 1100 Kč přesně za rok na straně jedné nebo 1000 Kč okamžitě plus roční výnos v bance ve výši 100 Kč z této tisícikoruny. Vidíme, že obě varianty jsou v tomto případě pro nás stejně výhodné. Analogicky bychom stejně tak mohli zvolit za srovnávací bázi dnešní den. Pak bychom uvažovali tak, že pokud dostanu u banky za rok čistý výnos 100 Kč, který od budoucí částky 1100 Kč odečtu, mohu srovnávat současných 1000 Kč a budoucích 1100 Kč po odečtení tohoto úroku 100 Kč. Všimněte si a zapamatujte, že jakákoliv budoucí částka již v sobě nějaký potenciální výnos (úrok) vždy implicitně obsahuje! Je to tak? Musí, protože je to částka v budoucnu a pokud jí mám srovnávat s částkou dnes, která do budoucna přinese nějaký výnos, tak i tato částka v budoucnu (za 1 rok) již tento výnos v sobě má. Konkrétně v tomto případě jsme jej vypočetli na 10%. I tímto způsobem docházíme k rovnosti obou variant, ačkoliv se od první varianty srovnání v budoucnosti liší v absolutní částce (1100 Kč při převodu na stejnou bázi příští rok vs. 1000 Kč při převodu k dnešku). Rozdíl je právě onen úrok (nebo jakýkoliv očekávaný výnos), který budoucí částka již v sobě obsahuje, kdežto současná nikoli. V obou případech se však obě varianty rovnají, takže nám bude jedno, pokud dostaneme 1000 Kč dnes nebo 1100 Kč až za rok.Z dosud uvedeného tedy můžeme odvodit, že důvodem poklesu hodnoty budoucích částek při přepočtu k současnosti je skutečnost, že budoucí částky v sobě implicitně obsahují výnos, který současné částky ještě neobsahují. Současné peníze ale mají potenciál do budoucna určitý výnos vydělat. Současnou částku totiž můžeme investovat a určitý výnos dosáhnout též. Proto při převodu z budoucnosti tyto implicitní výnosy z budoucích částek vylučujeme, což vede obecně k poklesu jejich hodnoty vyjádřené k současné bázi. Naopak, pokud zvolíme bázi srovnání někdy v budoucnu, při přepočtu částek před tímto datem k tomuto (pozdějšímu) datu tento potenciální výnos přičítáme. Obrázek 3 se snaží uvedené prezentovat graficky.Až budete umět vypočítat hodnotu současnou a budoucí, bude záležet na vás, jakou časovou bázi si pro srovnání zvolíte. Řečeno srozumitelněji, bude na vás, jestli budete přepočítávat hodnotu peněz k dnešnímu dni nebo k některému dni v budoucnu. Podstatné však bude, abyste každý finanční údaj k tomuto okamžiku přepočítali! Abyste získali větší jistotu, že správně rozumíte tomu, o čem zde ze široka píši, nastal čas na následující příklad. Při jeho řešení vám může pomoci obrázek 3.Příklad 1Příští rok budete moci disponovat svými penězi ze stavebního spoření ve výši 200 tis. Kč. Již dnes máte kromě toho na účtu 120 tis. Kč. Za tři roky si chcete koupit auto za 335 tis. Kč. Budete na to se současnými zdroji mít? Jak lze při hledání řešení postupovat z hlediska stanovení stejné časové báze pro správný výpočet?Tak jak je tento příklad zadán, nelze na první položenou otázku jednoznačně odpovědět. Chybí nám údaj týkající se výše výnosů v průběhu oněch tří let, po kterých si chceme koupit auto. Dříve však, než budeme něco počítat a učit se pár jednoduchých vzorečků, které použijeme, je důležitější vědět, který z nich použít. Proto nejprve věnujeme nějaký čas pochopení problematiky převodu peněz na jednotnou bázi. Na to se ostatně ptá druhá část otázky. Ze zadání plyne, že máme k dispozici tři částky, z nichž se každá ale vztahuje k jinému časovému okamžiku. Částkou na účtu ve výši 120 tis. můžeme disponovat okamžitě, její současná hodnota je tudíž 120 tis. Kč. Částku ze stavebního spoření však k dispozici ještě nemáme. Budeme ji mít k dispozici až v budoucnu, takže z hlediska dnešního pohledu jde o budoucí hodnotu. Stejně tak i částka, kterou budeme muset zaplatit za nové auto, není současnou hodnotou, ale budoucí hodnotou. Současně je důležité upozornit, že na obě částky v budoucnu, tj. 200 tis. a 335 tis. také musíme pohlížet odděleně, poněvadž každá se vztahuje k jiné budoucnosti. 200 tis. ze stavebního spoření k budoucnosti za rok, kdežto částka kupní ceny 335 tis. Kč se vztahuje k časovému okamžiku až za tři roky. Pokud tedy máme udělat nějaký smysluplný finanční úsudek, musíme všechny částky přepočítat k jednomu, stejnému, časovému okamžiku. Varianty jsou tři. První varianta: můžeme přepočítat 200 tis. Kč a 335 tis. Kč k dnešnímu časovému okamžiku (120 tis. Kč na účtu pak již přepočítávat nemusíme, protože jimi již dnes disponujeme a jejich dnešní hodnota je prostě oněch 120 tis. Kč). V takovém případě si zkuste cvičně zodpovědět otázku, co se s hodnotami 200 tis a 335 tis. Kč, které do hry vstupují až v budoucnu, bude dít. Zda se při přepočtu z budoucnosti k dnešnímu dni budou snižovat nebo zvyšovat. Můžete odpovědět snad již mechanicky, že se obě částky při přepočtu z budoucnosti na současnou hodnotu budou snižovat, důležité ale je, aby vám to též bylo jasné, proč. Budoucích 200 tis. Kč teprve v budoucnu (příští rok) dostaneme. V nich je započten i výnos od letoška do příštího roku. K dnešnímu okamžiku tak na stavebním spoření máme méně kromě pravidelných plateb právě i o tento výnos získaný za dobu do příštího roku.Druhá možnost: můžeme zvolit jako výchozí časovou bázi pro srovnání druhý rok, kdy budeme mít k dispozici právě oněch 200 tis. Kč ze stavebního spoření. V tomto případě by došlo v případě 120 tis. Kč dnešní částky na účtu k přepočtu v tom smyslu, že by její hodnota k příštímu roce byla vyšší. Důvodem je fakt, že tato částka bude příští rok vyšší o očekávaný úrok (výnos). Přepočítáváme tak vlastně současnou hodnotu 120 tis. Kč na její budoucí hodnotu příští rok. Tím dosáhneme finanční srovnatelnosti našich úspor, tj. peněz na účtu a peněz ze stavebního spoření ke stejnému okamžiku v příštím roce. Dále z poskytnutých údajů v zadání můžeme říci, že budoucí hodnota našich úspor příští rok bude činit:hodnota našich financí příští rok = částka na účtu (120 tis. Kč) + úrok z částky na účtu + částka ze stavebního spoření (200 tis. Kč)Tím jsme srovnali obě částky na stejnou časovou bázi k příštímu roku a jejich součet je nyní finančně správný, nicméně nelze učinit jakékoliv správné srovnání těchto našich finančních zdrojů vyjádřených v hodnotě k příštímu roku s kupní cenou auta, jejíž budoucí hodnota je vyjádřena v hodnotě 335 tis. Kč ale až za tři roky! I zde je potřeba vztáhnout (upravit) částku potřebnou k nákupu auta za tři roky na její hodnotu příští rok (neboť v této variantě srovnáváme všechny částky právě v cenách příštího roku). Znovu tentýž dotaz z mé strany na vás. Bude kupní cena auta ve výši 335 tis. Kč za tři roky převedená na hodnotu příštího roku vyšší nebo nižší? Stejně jako v předchozí variantě bude nižší a to z úplně stejných důvodů. Podíváme-li se na věc z druhé strany, potřebujeme mít za rok takovou částku, aby její uložení do banky přineslo takový úrok, že při jeho přičtení k hotovosti, kterou budeme mít příští rok, dosáhneme přesně kupní ceny 335 tis. Kč. Jinými slovy, od kupní ceny 335 tis. Kč může být odečten právě tento úrok za období od příštího roku do tří let a takovou částku musíme mít příští rok k dispozici, abychom na auto měli. (Zní to v jazyce českém dosti nesrozumitelně, ale zkuste to rozšmodrchat. Každé pochopení a vhled do problému z vás dělá většího experta, který časové hodnotě peněz skutečně rozumí.) Proto dochází ke snížení 335 tis. Kč ze "vzdálenější budoucnosti" při přepočtu na "bližší budoucnost", tj. pokud jsme určili jako srovnatelnou časovou bázi hodnoty na úrovni příštího roku. Teprve nyní, když máme všechny tři částky z různých časových období převedeny k témuž zvolenému období (v této variantě k příštímu roku), můžeme smysluplně srovnávat, zda na auto mít budeme nebo nikoliv. I v této variantě dostaneme za předpokladu potřebných údajů stejnou odpověď jako ve variantě první.V úvahu pochopitelně připadá i třetí varianta a tou je srovnání všech částek na úrovni hodnoty za tři roky, kdy budeme auto kupovat. V takovém případě se nemusíme starat o částku 335 tis. Kč, neboť její, z hlediska dneška budoucí (v té době ale současná), hodnota za tři roky je dána ve výši 335 tis. Kč. Upravovat (převádět na hodnotu za tři roky) tedy budeme dnešní částku na účtu a budoucí částku ze stavebního spoření, kterou budeme mít k dispozici příští rok. A znovu stejná otázka, jakým směrem se budou hodnoty 120 tis. a 200 tis. Kč při přepočtu na úroveň za tři roky měnit? Budou u obou vyšší nebo nižší? Anebo dokonce bude jedna z obou vyšší a druhá bude nižší?Správně, budou vyšší. Proč? Protože dnešní hodnota na účtu ve výši 120 tis. Kč má potenciál přinést během následujících třech let do doby koupě auta určitý výnos. Totéž platí pro částku ze stavebního spoření, kterou budeme mít příští rok k dispozici a můžeme jí na následující dva roky také investovat. Proto z tohoto pohledu dochází k růstu dnešní hodnoty na účtu (120 tis.) i hodnoty ze stavebního spoření (200 tis.) při přepočtu na stejnou bázi za 3 roky.Srovnáním navýšených částek 120 tis. Kč a 200 tis. Kč o připsaný úrok za příslušnou dobu s 335 tis. Kč pak zjistíme, zda na auto budeme mít nebo nikoliv. Nebo můžeme udělat ještě proaktivně o jeden krok navíc a vztáhnout tyto hodnoty zpět k dnešnímu dni jako ve variantě jedna. Co tím myslím? Zohlednit onu pro nás nižší hodnotu všech těchto částek k dnešnímu dni (na obrázku 3 tomu odpovídá spodní šipka z prava do leva). A dostáváme se k dalšímu důležitému pojmu a tím je diskontování a diskontní míra. Ačkoliv si možná hrůzou už trháte vlasy nebo pokud jich už také moc nemáte tak aspoň obočí nad dalším cizím pojmem, není třeba žádné paniky. Diskontování jsme vlastně už probrali, jen jsme mu teď dali odborný název. Jde zkrátka jen o přepočet budoucích částek na současnou hodnotu. S diskontováním se prvně vzájemně představíme v pozdější kapitole této sekce a pak už se s ním nerozloučíme. :-)

Pokračovat na článek


Rozvaha, bilance, finanční plán, finanční plánování, business plán, finanční modelování

Obrázek 3: Peníze a likvidita Položka peníze, která kromě hotovosti obsahuje veškeré prostředky na bankovních účtech, ceniny atp. je v prezentovaném modelu reziduální veličinou. Její výši v každém roce určuje celkové cash flow z provozní, finanční a investiční činnosti, tzv. FCFE, které zvyšuje (je-li kladné) nebo snižuje (je-li záporné) hodnotu této položky z předchozího roku. Problematiky cash flow jsme se dotkli v kapitole dnešní výdaj, budoucí příjmy. Pro pochopení logiky výpočtu bude nejlepší, když si projdete zdrojový soubor v Excelu.Ačkoliv se jedná o reziduální hodnotu (tzn. její výše je výsledkem zpracovaných dat z výsledovky a bilance v rámci výpočtu celkového cash flow), nejprve jsem si její budoucí hodnoty ve vazbě na likviditu a tempo růstu tržeb zhruba nastínil. Důvodem bylo zabránění větších výkyvů v jejím vývoji a především první odhad budoucích potřeb dlouhodobých úvěrů. Jde totiž o to, že je potřeba doplnit chybějící střípek velikosti úvěrů tak, abychom dostali peníze, jakožto reziduální hodnotu celého modelu, právě v těchto přibližných intencích. Vyšel jsem tedy z 20 000 tis. Kč v aktuálním roce vzhledem k dosaženým tržbám a zjistil jsem tak jejich vzájemný poměr. Vycházím ze zjištění, že tento poměr likvidních prostředků na účtech, v pokladnách atd. je vzhledem k tržbám optimální a jeho přibližné hodnoty lze do budoucna aplikovat. Pokud tedy mám představu, v jakých intencích by se měly hodnoty této položky zhruba pohybovat (mám nastíněný požadovaný výsledek celkového cash flow), mám i určitý odrazový můstek pro stanovení potřebných zdrojů financování (dlouhodobé úvěry). Pokud jsem zanalyzoval, že vzhledem k velikosti plánovaných tržeb bude žádoucí a rozumné disponovat ke konci roku 1 likvidními prostředky ve výši 23 215 tis. Kč (ve vazbě na plánované tržby), bude při daném nastavení modelu potřeba financovat koncem roku 1 dlouhodobým úvěrem 125 342 tis. Kč. Jak budeme modelovat dlouhodobé úvěry, abychom prostřednictvím splátkových kalendářů dosáhli této částky koncem roku 1, to si ukážeme níže při diskuzi nad dlouhodobými úvěry a jejich reklasifikací na úvěry krátkodobé.Dosud jsme zmínili všechny položky aktiv, a když už jsme u peněz, podívejme se detailněji na acid test a běžnou likviditu. Jestliže by náš plán v této chvíli naznačoval, že z hlediska likvidity se zdá být jeho aktuální verze pro banku neakceptovatelná, museli bychom jej zrevidovat a přepracovat. Pochopitelně k výpočtu obou ukazatelů je potřeba pracovat i s položkami krátkodobých pasív, konkrétně se závazky z obchodního styku, krátkodobými úvěry a časovým rozlišením, kterých se dotkneme teprve následně. Nicméně již tato průběžná kontrola dostatečné likvidity naší firmy v plánovaném obdobínám poskytne užitečné informace, zda jsme na správné cestě při tvorbě celého plánu.Pokud jde o acid test, řekněme, že se nám s velkými problémy nakonec podařilo zjistit jeho obvyklé hodnoty z našeho segmentu trhu. Z naší analýzy plyne, že jeho současná úroveň (cca. 1,299) v aktuálním skončeném roce je uspokojivá, protože na našem trhu se pohybuje v rozmezí 0,9 až 1,4. V důsledku plánované reklamní kampaně a výrazného nárůstu zadlužení na její financování jeho hodnota v následujícím období poklesne pod obvyklou hodnotu na trhu, což je způsobeno vyššími reklasifikovanými krátkodobými dluhy z poskytnutých dlouhodobých úvěrů. Jde o to, že splatná část dlouhodobých dluhů v průběhu následujícího roku se reklasifikuje mezi úvěry krátkodobé, které vstupují ve jmenovateli do výpočtu tohoto ukazatele. Rostoucí jmenovatel je i důvodem toho, proč acid test v průběhu nejbližších let klesá. S postupem doby nicméně dochází k jeho zlepšení primárně v důsledku poklesu finanční páky (krátkodobých reklasifikovaných úvěrů). Ty totiž klesají tak, jak klesá i úroveň dlouhodobých dluhů v našem modelu. K položce reklasifikovaných dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé se vrátíme níže. Co do akcepceptovatelnosti takových hodnot bankou, těžko soudit. Banka může, ale také nemusí, tento pokles likvidity (a pro ní tak rostoucí riziko) akceptovat, to bude záviset případ od případu. Pokud by nastala situace, kdy by banka nebyla s tímto vývojem spokojena, lze argumentovat tak, že existuje onen zmiňovaný "bezpečnostní polštář" v podobě předpokladu výplatního poměru (payout) ve výši 40%. Pokud bychom totiž nevyplatili v roce 2 ze zisku nic (driver payout ratio by nebyl 40% ale 0%) a použili tak tento bezpečnostní polštář, úroveň acid testuby byla na spodní hranici průměru na trhu, (tj. 0,9). Navíc, riziko naší insolvence je dále sníženo tím, že jakožto prodejci zboží každodenní potřeby máme značnou část krátkodobých aktiv ve formě zásob, které by bylo v případě nutnosti možné s určitým diskontem prodat mnohem snáze, než podstatně hůře prodejné zásoby například výrobních podniků. Dostáváme se k ukazateli běžná likvidita, která právě položku zásob obsahuje.O běžné likviditě již víme, že oproti ukazateli acid test obsahuje v čitateli hodnotu zásob. Zjistili jsme že její úroveň se na našem trhu pohybuje někde mezi 2,2 až 1,7. Zmínili jsme při analýze doby obratu zásob, že jejich aktuální výše je ve srovnání s konkurencí zbytečně vysoká a bude rozumné výši zásob snížit (včetně doby obratu pohledávek). Proto i současná hodnota běžné likvidity (2,642) je značně nad úrovní horní hranice na trhu (2,2). Běžná likvidita tak může sloužit jako další určitý argument ke snížení obav banky z naší potenciální insolvence. Existuje totiž šance v případě neočekávaných okolností formou výprodejů části zásob poměrně snadno získat potřebnou likviditu na uspokojení veškerých krátkodobých závazků. Běžná likvidita nám říká, že hodnota našich krátkodobých aktiv je 2,6 krát vyšší než krátkodobých závazků a ve svém dně (v roce 2 na obr. 1) dosáhne úrovně 1,4, což je dle našeho názoru uspokojivá úroveň s ohledem na relativní snadnost prodejů našich zásob. Při analýze poměrových ukazatelů jsme zmínili tzv. finanční trojúhelník. Jde o to, že nelze současně dosahovat nadprůměrných výsledků v oblasti likvidity, jistoty (minimalizace rizika) a současně výnosnosti. Z pohledu vysoké hodnoty běžné likvidity zároveň dosahujeme značné jistoty. Tyto dva faktory jsou splněny. Od třetího vrcholu finančního trojúhelníku, kterým je vysoký výnos, jsme ale vzdáleni. Jde o to, že vysokou běžnou likviditou v krátkodobých aktivech vážeme vlastní nebo cizí kapitál, který nás něco stojí. Oproti firmám s nižší likviditou tak budeme za jinak stejných podmínekdosahovat nižšího výnosu a to proto, protože neseme vyšší náklady kapitálu na tato krátkodobá aktiva zajišťující vyšší likviditu.Závazky (krátkodobé) z obchodních vztahůStejně jako v případě pohledávek a zásob, i tato položka pasív je determinována v našem modelu finančního plánu příslušným driverem doby obratu závazků. Objasnění předpokladů a důvodů jeho vývoje zaznělo v kapitole o řídících proměnných (driverech). S ohledem k výše zmíněné diskuzi nad likviditou by neměl jejich plánovaný vývojznamenat problém.Krátkodobé úvěry (revolvingový účet)V předchozí kapitole věnované úrokům z krátkodobých úvěrů jsme předpokládali, že permanentní průměrná výše našeho čerpání revolvingového úvěru činí 80% poskytnutého limitu. Hodnoty v bilanci tak představují 80% limitu poskytnutého pro každý rok bankou.Krátkodobé úvěry (reklasifikace dlouhodobých úvěrů)Tato položka pasív reprezentuje tu část dlouhodobých úvěrů, které budou splatné podle splátkových kalendářů v průběhu následujícího jednoho roku. Účetně se tato část dlouhodobých dluhů reklasifikuje mezi dluhy krátkodobé, a jelikož jsme si dali práci s detailem všech splátkových kalendářů dlouhodobých dluhů, lze z tohoto modelu určit i reklasifikace částí dlouhodobých úvěrů mezi úvěry krátkodobé.Tím se nám podařilo zpřesnit i výše diskutované ukazatele likvidity (konkrétně krátkodobé úvěry). Časové rozlišení (včetně dohadných položek pasívních)Obrázek 4: Plán vývoje časového rozlišení v pasívech bilance Řada modelů pouze použije aktuální výši těchto účtů a do budoucna bez ohledu na růst tržeb i nákladů tuto hodnotu zafixuje na aktuální úrovni. Jde, pravda, v určitém ohledu o konzervativnější přístup, neboť je menší část budoucího růstu aktiv financována touto fixní položkou oproti situaci, kdy plánujeme její růst. Míním tím to, že pokud se aktiva v bilanci rovnají pasívům, potom s růstem aktiv v budoucnu bude při zafixované úrovni pasívní položky časového rozlišení potřeba více úvěrů nebo vlastního kapitálu (při konstantních zbylých položkách pasív) než v situaci, kdy tato položka bude také růst. Při nezměněných zdrojích financování (vlastních i cizích) bude varianta s konstantní úrovní této položky generovat nižší celkové cash flow v důsledku rychleji rostoucího pracovního kapitálu. Osobně si myslím, že zafixovaná úroveň časového rozlišení a dohadných položek je sice přístup opatrnější a zjednodušující, nicméně jeho zreálnění v podobě určité vazby např. na vývoj variabilních nákladů nebude při modelování žádným problémem. Je, myslím, zřejmé, že s růstem výstupu bude s vysokou pravděpodobností růst i výše časového rozlišení a dohadných účtů pasívních. Otázkou pochopitelně bude nalezení nějaké závislosti. Bude tedy na vás, jaký způsob zvolíte, zda konzervativní se zafixovanou úrovní položky časového rozlišení (pokud s ní ve svých modelech budete vůbec kalkulovat) nebo růst těchto účtů ve vazbě na výstup (náklady). V prezentovaném finančním plánu jsem odhadl meziroční nárůst této položky pasiv podle prvního driveru tempa růstu nákladů (vizte obr. 4).

Pokračovat na článek


Čistá současná hodnota investic, NPV, net present value

Čistá současná hodnota - logika finančního posuzováníPříklad 1V souladu s výše uvedenými shrnujícími body si představme, že uvažujeme o investici do našeho pozemku. Plánujeme na něm vysadit tři druhy plodin. První plodina A bude sklizena příští rok, druhá plodina B za 2 roky a plodina C až za tři roky. Dnešní cena sazenic všech třídruhů plodin činí 100 000 Kč. Přitom předpokládáme, že za plodinu A příští rok inkasujeme 35 tis. Kč, za plodinu B za 2 roky 40 tis. Kč a za plodinu C za 3 roky 45 tis. Kč. Vaše diskontní sazba na úrovni vážených průměrných nákladů kapitálu byla stanovena na úrovni 17%. Z výše uvedených bodů již možná tušíte, jak se s celým problémem vypořádat a určit, zda investice zní zajímavě nebo ji necháme "plavat". Z budoucích peněžních toků už umíme diskontováním zjistit současnou hodnotu (budoucích peněžních příjmů). Tuto současnou hodnotu jednoduše srovnáme s dnešní (současnou) hodnotou investice (peněžním výdajem). Pokud bude vyšší současná hodnota budoucích příjmů než hodnota dnešní investice (peněžní výdaj ve výši 100 tis. Kč), investice je pro nás výhodná. Opačně pokud bude vyšší současná hodnota dnešních investovaných 100 tis. Kč oproti současné hodnotě budoucích očekávaných příjmů, na investicibychom finančně utrpěli.Pokud se (náhodou) ptáte proč to tak je, zkusím znovu pro pochopení objasnit. Klíčovou roli zde hraje diskontní míra. Ta, jak víme, v případě WACC kombinuje explicitní náklady cizího kapitálu a implicitní požadovaný výnos nás jakožto vlastníka. Tím, že těmito náklady diskontujeme budoucí očekávané peněžní toky, snižujeme jejich hodnotuimplicitně právě o tento požadovaný výnos ať už banky nebo náš v proporci, v jaké jsou naše aktiva pro danou investici financována (vizte přiřazování vah u WACC). Jinými slovy, z budoucích částek odnímáme proporčně váhami ve WACC náš požadovaný výnos z nejlepší alternativy (podle námi požadované míry výnosu ve WACC) a náklady externího kapitálu (úroky).Diskontováním pomocí WACC vlastně očistíme výši budoucích peněžních toků o úroky, které musíme platit a současně potenciální příjmy, které bychom při dané alternativě, jejíž míru výnosu ve WACC aplikujeme, dosáhli jinde. Pokud tedy takto snížené (diskontované) budoucí částky převýší investiční výdaj, je taková investice lepší než její alternativa, která má být druhá nejlepší,jak jsem vás v minulosti nabádal! Jen malou odbočku pro připomenutí. Ohledně odhadu nákladů vlastního kapitálu ale i celého WACC pro konkrétní investici jsme pojednali v sekci diskontní míra v kapitole určujeme WACC u malých firem. Jako referenční míru pro výpočet WACC v případě nákladů vlastního kapitálu lze použít míru výnosu vlastního kapitálu, kterou podnikáním dosahujeme a tím zajistíme, že budeme budoucí částky diskontovat minimálně touto dosahovanou výnosovou mírou, pokud je riziko naší investice v intencích průměrného rizika našeho podnikání. Otázkou ale vždy bude, zda naše výnosnost vlastního kapitálu není podprůměrná v kontextu s výnosností konkurence v našem oboru a jaké je riziko konkrétní investice oproti jakémusi průměrnému riziku naší firmy jako celku při našem podnikání.V případě že bude současná hodnota budoucích peněžních příjmů převyšovat peněžní výdaj na nákup sazenic (100 tis. Kč), o případný kladný rozdíl naše firma i my zbohatneme. Pochopitelně výsledek našeho výpočtu bude kromě správnosti odhadu budoucích příjmů kriticky záviset na výši diskontní míry a správnosti jejího určení.Rozdíl současné hodnoty budoucích peněžních příjmů a dnešní hodnoty investice (tj. peněžního výdaje) je právě ona zmiňovaná čistá současná hodnota (anglicky NPV - net present value). Rovnice 1: Čistá současná hodnota - výpočet příkladu 1 Rovnice 2: Čistá současná hodnota - základní rovnice Jak vyplývá z výpočtu zobrazeného na obrázku 1, uvažovaná investice není za daných předpokladů očekávaných budoucích příjmů a na základě nákladů kapitálu v rámci diskontní míry to pravé ořechové. Pokud budeme předpokládat, že naše očekávání co do výše budoucích očekávaných nominálních výnosů jsou velice přesná, pak lze usuzovat na to, že alternativní výnosová míra vlastního kapitálu, která vstupuje do WACC, je vyšší než unaší investice. Náklady cizího kapitálu (úroky) jsou u obou variant stejné, jsou explicitně dány bankou k úvěru, který nám byl poskytnut pro naše podnikání. Rozdíl spočívá u té části WACC, kterou tvoří očekávaný výnos vlastního kapitálu (nejlepší alternativy). Pokud by alternativní možnost investovat našich 100 tis. Kč nebyla tak lukrativní,ani WACC by nedosahoval současných 17%, nýbrž by byl nižší. To by následně vedlo ke zvýšení celkové částky v červené elipse na obr. 1 a tato investice by se ukázala třeba nakonec výhodnější než její alternativa, tj. vypočtená čistá současná hodnota by potom byla kladná. V současné situaci bychom ale alternativní investici, reprezentovanou jejím očekávaným výnosem vlastního kapitálu (a pro tuto investici vysokým WACC) měli jednoznačně upřednostnit,respektive tuto investici nerealizovat. Rovnice 2 pak zobrazuje základní obecnou rovnici výpočtu současné hodnoty budoucích peněžních toků.

Pokračovat na článek


Anuita, vzorec anuity, vzorce anuity, výpočet anuity

Po otevření Excelu jste na listu SH anuity - první platba za rok, kde vidíte v druhém řádku pořadí jednotlivých období (např. let) od jedné do deseti, takže počítáme současnou hodnotu anuity po období 10 let.Ve třetím řádku jsou jednotlivé předpokládané platby v průběhu těchto 10 let. Tyto částky můžete pochopitelně libovolně měnit podle potřeby,neboť v tomto řádku nejsou žádné vzorce (detailněji o této problematice vizte základy finančních vzorců v Excelu). Ve čtvrtém řádku je uvedena diskontní sazba pro celé desetileté období. U tohoto řádku si všimněte žluté buňky B4! Tato buňka obsahuje hodnotu 10%. Vidíme, že i ostatní buňky tohoto řádku jsou ve stejné výši, tak, jak předpokládáme v souladu s rovnicí 3 v této kapitole. Když přejedeme šipkami na klávesnici nebo poklikem myši na buňku C4, vidíme, že zde již je vzorec (poznáme podle znaku rovnítka ve stavovém řádku vlevo na začátku, jak znázorňuje v následujícím obrázku červená elipsa). Pokud na buňce C4 dvakrát rychle poklikáme levým tlačítkem myši (nebo stiskneme klávesu F2), zobrazí se vzorec =B4 přímo v buňce a modře se zvýrazní právě buňka B4, na kterou buňka C4 tímto vzorcem odkazuje. Situaci ukazuje následující obrázek 2.Obrázek 2: výpočet současné hodnoty anuity v ExceluObrázek 3: rovnice současné hodnoty budoucí částky v ExceluObrázek 4: současná hodnota anuity v ExceluCo z výše vysledovaného plyne? Buňka C4 odkazuje na buňku B4. Jinými slovy, jakákoliv hodnota v buňce B4 se objeví rovněž v buňce C4. Můžete si zkusit změnit původních 10% v B4 a buňka C4 se změní na stejnou hodnotu. Ba co víc! Celý řádek se změní na tuto vaši novou hodnotu. Když si projdete obsah všech buněk čtvrtého řádku vpravo od B4, vidíte,že každá následující buňka více vpravo odkazuje na předcházející buňku hned vlevo od ní. To je důvod, proč při změně buňky B4 dojde k zobrazení téže hodnoty i ve všech následujících buňkách.Řádek 6 na obr. 3 již obsahuje výpočty v souladu s rovnicí 3. Pokud si opět v buňce B6 dvakrát rychle po sobě poklikáme levým tlačítkem myši, objeví se nám v buňce místo hodnoty vzorec jako nahoře ve stavovém řádku. Navíc, Excel barevně označí jednotlivé buňky v sešitu i ve vzorci pro snadnější orientaci. Ze vzorce pro buňku B4 vidíme, že hodnota budoucí platby v čitateliv příštím roce (n=1 v buňce B2) činí 100 a diskontní míra je stanovena na 10% (v tomto případě žlutá buňka B4). Analogicky vypadají vzorce na tomto řádku pro další roky, tj. v buňkách vpravo od buňky B6.Abyste neměli práci se vzorci v těchto dalších buňkách, lze použít vám jistě známou zkratku CTRL+C pro zkopírování vzorce a CTRL+V pro vložení vzorce do dalších buněk s tím, že Excel si automaticky v tomto případě posune vstupní hodnoty z těch sloupců, v jakém vzorec v řádku 6 právě kopírujete. Tím myslím, že např. v buňce C6, bude vzoreček počítat s hodnotami sloupce C, tj. druhého roku atd. Druhou, ještě rychlejší možností je zajet kurzorem myši k pravému dolnímu rohu aktivní buňky, v tomto případě B6, kde si můžete všimnout malého čtverečku, na který v obr. 3 ukazuje červená šipka. Pokud na tento roh (čtvereček) najedete kurzorem, změní se kurzor z tlustého bílého kříže na slabý černý křížek. V ten moment stiskněte levé tlačítko myši a táhněte obsah buňky vpravo do dalších buněk na řádku 6. To je velice rychlý způsob kopírování vzorců v Excelu.Konečně poslední buňka B7 obsahuje vzorec =SUMA(ab:xy). Místo, abyste museli postupně sčítat jednotlivé buňky v tomto řádku, můžete využít této zabudované funkce v Excelu a ona vám sečte souvislou oblast buněk dle libosti. Navíc, abyste nemuseli ani ručně psát rovnítko, slovo SUMA a obě závorky, v horní liště můžete kliknout na ikonkupředstavující značku sumy v matematice (na obr. 4 pro Excel verze 2003 označena opět červenou elipsou). Pokud jste tedy v buňce B7, kde chcete tento součet mít, klikněte na tuto ikonku a pak při stisknutém levém tlačítku myši vyznačte tu oblast buněk, jejichž součet chcete mít v buňce B7.Tím jsme prošli list SH anuity - první platba za rok, nicméně v sešitu je i druhý list nazvaný SH anuity - první platba dnes. Jde o úplně stejnou kalkulaci s tím rozdílem, že první období, kdy dochází k platbě je současný okamžik! První období je totiž nula, tj. dnešek! Všimněte si rozdílu mezi výslednou hodnotou na tomto listu (914, 8 Kč) a na listu předchozím (831,6 Kč). Důvodem je skutečnost, že současná hodnota okamžité platby (částky) je stejná, nesnižuje se o implicitní náklad obětované příležitosti. To je vidět v buňce B6, kde je hodnota 100 Kč oproti diskontované hodnotě 90,9 Kč v prvním listě, pokud tuto částku uvažujeme až za rok. Je jedno, zda jde o příjem nebo výdaj. Podstatné je, přepočítattuto hodnotu na společnou časovou bázi, zde na současnou hodnotu. A pak už můžeme příjmy přičítat nebo, pokud jde o výdaj, výdaje odčítat. I ostatní budoucí hodnoty jsou v listě SH anuity - první platba dnes vyšší než v listě SH anuity - první platba za rok! Proč? Protože jsou ovlivněny nižším diskontním faktorem. Jinak, jsou děleny nižším číslem, protože všechny nastávají o rok dříve a tudíž n-tá mocnina v jejich jmenovateli v rovnici 3 bude vždy nižší. Pro procvičení si můžete upravit tabulku na listě SH anuity - první platba za rok tak, aby obsahovala další dva roky, tj. období 11 a 12, v nichž budou částky 300 (pro období 11) a 400 (pro období 12) a diskontní míra bude stále 10%. Jaká bude hodnota v buňce B7? Pro kontrolu si můžete stáhnout následující sešit s výsledkem.

Pokračovat na článek


Business case, hodnocení investic, čistá současná hodnota, změna pracovního kapitálu, working capital, cash flow

Obrázek 1: Sestavujeme business case - Výkaz zisků a ztrát, rozvaha a cash flow Oblast A1:I22 zobrazuje výsledovku daného business case, sloupce L - P bilance (rozvahy) ke konci každého rokuSloupce J, N a Q (modrý text) pro názornost ukazují vzorce vedlejší buňky (vlevo)předpoklad počátku podnikání k 1.1. roku 0 (bílý sloupec výsledovky a bílá bilance) a údaje za období 1 k 31.12. téhož roku (okrový sloupec výsledovky a okrově vybarvená bilance)předpoklad veškerých nákladů daňově uznatelných kromě účetních odpisů na ř. 10předpoklad, že pracovní kapitál sestává pouze z pohledávek a závazkůpředpoklad zdanění na úrovni právnických osobJelikož jste plátce DPH a protože předpokládáte, že pohledávky a závazky k finančnímu úřadu zůstávají zhruba ve stejné výši, tj. bez vlivu na změnu pracovního kapitálu (vizte níže), kalkulujete s cenami bez DPH.Výsledovka A1:I20řádek 3 a 4 - výpočet inflačního indexu složeným úročením; inflace na výstupu představuje meziroční nárůst cen prodávaných bochníků, inflace na vstupu růst cen nakupovaných surovin, energií, mezd atd.řádky 6 až 16 by při pochopení neměly činit potíže (ř. 10 je účetní odpis podle zadání) Obrázek 2: Průměrná a klesající hodnota dluhu pro výpočet úročené částky řádek 17 úrok kalkulován jako průměr z počátečního a koncového stavu v daném účetním období a tento průměr násoben úrokovou sazbou 15%. Pokud bychom měli být přesnější a realističtější, počítali bychom s měsíční frekvencí splátek. Pak by musel být celý business case postaven na měsíční bázi, tj. 12 měsíců * 6 let, tj. 72 sloupců, což by ale nebylo přehledné co do šířky business case. Měsíčně vyjádřené očekávané peněžní tokyby se pak diskontovaly měsíční efektivní diskontní sazbou pro období 6 let podle výrazu posledního členu v závorce ve jmenovateli v rovnici 3 efektivní úrokové míry s měsíční periodou splátek, tj. m=12, n=6 a i=WACC=18%. Ohledně výpočtu 15% úroků placených bance, pro zjednodušení jsem výpočet provedl s průměrnou hodnotou dluhu (tj. s jeho výší uprostřed roku). Pro názornost uvádím obrázek 2. Všimněte si, že plocha pod červenou přímkou je stejná jako plocha pod klesající modrou přímkou.Průměrnou roční výši dluhu v prvním roce podnikání tak mohu vynásobit roční úrokovou sazbou a dostanu přibližnou úroveň nákladů a zaplacené částky na úrocích, tj. 15% z 1,65 mil. Kč = 247 500 Kč.řádek 19 je daňový odpis ze zadání (podle zákona o daních z příjmů)řádek 20 ukazuje úpravu, kterou je třeba udělat pro vypočtení daňového základu. Účetní odpis na ř. 10 není daňovým nákladem, místo něj je třeba použít daňový odpis na ř. 19, proto se účetní odpis přičítá zpět (vylučuje se z nákladů) a odečítá se daňový odpis(přičítá se mezi daňově uznatelné náklady)řádek 21 výpočet daně z daňového základu (řádku 20) při 20% sazbě daně z příjmů právnických osobřádek 22 čistý zisk, "tzv. bottom line" (spodní řádek výsledovky). Ten však pro potřeby hodnocení naší investice není vhodný, jak jsme ukázali v kapitole peníze vs. účetnictví u ukazatele NOPAT (NOPLAT). Je třeba jej transformovat právě na NOPAT, jehož prostřednictvím vypočteme FCFF (popisujeme níže). Tímto řádkem končí účetní výsledovka, tj. jak bude tento projekt ovlivňovat svým dílem naší celkovou budoucí výsledovku veškeré podnikatelské činnosti.řádek 23 je úvodní řádek pro přípravu uvedeného business case, respektive analýzy výhodnosti celé investice z hlediska růstu našeho bohatství (hodnoty naší firmy). NOPAT je kalkulován jako provozní zisk po odečtení příslušné daně z tohoto zisku (dle zadání 20%). Všimněte si, že pro účely daně se vychází z daňového základu, tj. daňovou sazbou ($B$21) násobíme hodnotu provozního zisku (ř. 15) zbavenou účetních odpisů (protože nejsou daňově uznatelné, přičítáme je zpět k provoznímu zisku) a naopak sníženou daňovým odpisem (odečítáme uznatelný daňový odpis), tj. (ř.15+ř.10-ř.19)*($B$21). Tímto výrazem získáváme velikost daně, kterou od provozního zisku (ř. 15) odečítáme. řádek 24 v kapitole peníze vs. účetnictví jsme naznačili, jaké důsledky má změna pracovního kapitálu na vývoj peněžních toků ve vztahu k zisku. Předeslal jsem, že při výpočtu cash flow se růst pracovního kapitálu odčítá od výše zisku a opačně pokles pracovního kapitálu se k zisku přičítá. Začněme nejprve s pohledávkami, jejichž růst se účtuje proti výnosům. Pokud je náš výnos okamžitě uhrazen penězi, problém nevzniká. Naproti tomu, pokud peníze okamžitě nedostaneme a vzniká nám namísto rostoucí hotovosti v aktivech pohledávka, výnosy (resp. zisk) již nekopírují peněžní toky. V tomto případě výnosy rostou, ale peníze v bilanci nikoliv (rostou namísto toho pohledávky). Z tohoto důvodu je potřeba meziroční růst pohledávek od zisku odečíst, abychom získali přehled jen o skutečně zaplacených výnosech, tj. výnosech bez inkrementu pohledávek. Růst pohledávek je tedy od zisku při výpočtu peněžních toků nutno odečíst. Stejně tak pokles pohledávek je nutno k zisku přičíst, abychom očistili účetní techniku od skutečných peněžních toků. Když nám totiž někdo pohledávku zaplatí, její výše klesá, získáváme peníze, ale uhrazení pohledávky se nezobrazí v účetnictví mezi výnosovými účty, jde pouze o rozvahovou operaci, v bilanci klesá výše našich pohledávek a ve stejné míře roste výše našich peněz. Proto pokles pohledávek mezi současným a minulým obdobím k zisku ve stejné výši přičítáme.Stejně tak, ale obráceně, to bude u závazků. Jejich růst se účtuje proti nákladům, nemá však nic společného s penězi. Závazek roste, protože jsme nezaplatili penězi z našich aktiv, nicméně rostou náklady a proporčně tak klesá i zisk. Opět nesoulad mezi akruálním účetnictvím a faktickými peněžními toky. Z hlediska peněžních toků proto růst závazků zpětně k zisku přičítáme, protože nedošlo k odpovídající peněžní úhradě. V opačném gardu pokles závazků od zisku odečítáme.V řádku 24 tedy vidíme hodnoty ukazující změnu pracovního kapitálu, konkrétně v našem případě jen jeho nárůsty (kladné hodnoty). Ukažme si to na buňce D24. Jde o první rok našeho podnikání, kdy pohledávky vzrostly z 0 na 300 tis. Kč (buňka M6). Od nich odečteme růst krátkodobých závazků a získáme tak růst pracovního kapitálu. Závazky v prvním roce také stouply ve výši 124 800 Kč (buňka P5).Jde tedy o záporný růst závazků. Růst pracovního kapitálu tak bude růst pohledávek mínus růst závazků, tj. 300 tis. Kč - 124,8 tis. Kč = 175,2 tis. Kč. řádek 25 ukazuje výpočet provozního cash flow, tj. NOPAT - růst pracovního kapitálu + účetní odpisy. Jak jsme již řekli, od (k) zisku je potřeba odečíst (přičíst) růst (pokles) pracovního kapitálu a kromě něj ještě další nepeněžní náklady jako jsou primárně účetní odpisy. Logika je stejná jako u výkladu k předchozímu řádku 24. Odpis snižuje zisk, nicméně nemá nic společného s nějakou platbou. Je to ryze účetní fenomén. Proto jejich výši zpět k ziskupřičteme (ř. 10).řádek 26 (investiční cash flow) je hodnotou výše investice do pece. Předpokládáme, že tuto částku krátce po zakoupení plně uhradíme.řádek 27 FCFF (free cash flow to firm) odpovídá peněžním tokům na úrovni jak nás vlastníků tak našich věřitelů (zde banky). Jde o nejpodstatnější úroveň peněžního toku z hlediska našeho business case. Co je na něm tak důležité? Především ta skutečnost, že v případě jeho kladné hodnoty díky naší provozní činnosti po odečtení čistých investic (záporné hodnoty v ř. 26) jsme získali o tuto částku více peněz, než jsme zaplatili. Tento inkrement peněz potom můžeme použít ke splácení úvěrů a placení úroků věřitelům (ř. 28) nebo k převedení na nášsoukromý účet (a například uhrazení naší zasloužené exkluzivní dovolené (ř. 29)). Je to právě FCFF, které diskontujeme a ze kterého počítáme čistou současnou hodnotu. řádek 28 (finanční cash flow) představuje peněžní toky související obecně s poskytováním a splácením úvěrů, penězi investovanými (vybíranými) vlastníky do (z) firmy, platbami úroků, zkrátka toky související s různými formami financování našeho podnikání. Pokud se zde díváme na hodnocení projektu nákupu pece, jejíž část financujeme bankovním úvěrem (1,8 mil. Kč) a dílem vlastními penězi (vlastním kapitálem) v částce 200 tis. Kč, toto počáteční získání prostředků je jasným finančním tokem do firmy ve výši 2 mil. Kč s kladným znaménkem (buňka C28). Její výše pro účely business case odpovídá výši investičního cash flow (výdaje) se záporným znaménkem v buňce C26 (investice do pece). Pro nákup pece musíme nejprve vložit na podnikatelský účet 200 tis. z vlastních peněz a potés penězi z úvěru od banky nakoupíme pec. Výší tohoto finančního cash flow hradíme počáteční investici 2 mil. Kč. řádek 29 FCFE (free cash flow to equity) představuje peněžní tok z účetního výkazu o peněžních tocích. Jde o částky, které ukazují, o kolik vzrostly peněžní prostředky k dispozici nám, vlastníkům firmy (tj. po odečtení peněžních toků souvisejících s čistými investicemi při podnikání včetně peněžních toků souvisejících s financováním, tj. splácení úroků a úvěrů, nově získané peníze z nových úvěrů a případné nové vklady peněz do firmy nebo jejich výběry). Pokud srovnáme buňku D29 s buňkou M7, vidíme, že jde o stejnou částku. Ze základů finančního účetnictví zřejmě víte proč. Jde o první rok tohoto projektu, a protovydělané peněžní toky v prvním roce se objeví i v prvním roce bilance, neboť pokud začínáme od nuly, přírůstek peněz v ř. 29 se rovná stavu peněz v bilanci (M7). (Jde o zápornou částku, takže vidíme, že první rok ještě budeme muset využít kontokorentní rezervy, neboť se nám celkově nebude dostávat 116 933 Kč). Na základě stejné logiky přírůstek peněz v roce 2 (E29) ovlivní výši stavu peněz v bilanci roku 2. Musí tedy platit, že buňka M11 = M7 + E29. Stejné to bude i pro všechny další roky.řádek 30 Jde o standardní výpočet současné hodnoty. Pakliže jste ale pozorní čtenáři nebo jste si důkladně prošli excelový soubor, možná jste si všimli, že jsem výše v souvislosti s finančním cash flow hovořil i o splácení úroků, ale v našem výpočtu nikde odečteny nejsou! Není to chyba? Asi ne, záměrně bych chybu neudělal. Jak tento problém tedy vysvětlit?Dříve jsme řekli, že nejen bankovní úvěr nese náklad (úrok) ale i my chceme z našich peněz (200 tis. Kč) něco vydělat a tím je implicitní náklad obětované příležitosti. Zprůměrováním těchto nákladů cizích zdrojů financování (zde úroková míra 15% a námi požadovaná míra výnosu vlastního kapitálu), kde váhami jsou ideálně tržní hodnoty obou těchto složek kapitálu, dostáváme WACC pro ten který investiční případ. Průměrnými váženými náklady kapitálu diskontujeme budoucí peněžní toky. Všimněte si, že v účetnictví jsou výše ve výsledovce úroky (jakožto náklad) správně odečteny. Účetnictví slouží, jak už jsem rovněž dříve zmínil, primárně věřitelům. S ohledem k jeho snaze podat co možná nejvěrnější obrázek o našem hospodaření je svými zásadami maximálně konzervativní a kalkuluje pouze s náklady, které věřitele opravdu zajímají. A těmito náklady jsou z hlediska financování naší firmy náklady, které neseme s jejich úvěrem, který nám často po řadě peripetií nakonec přeci jen poskytli. Implicitní náklady obětované příležitosti věřitele nezajímají. Proč by také měly? Pokud nezbude pro nás po uhrazení úroků nic, "who cares?", komu to vadí? Věřitelům rozhodně nikoliv, ti jsou spokojeni, že svůj výnos (v našem účetnictví náklad) dostali a tím to pro ně hasne. Na druhou stranu, my chceme vědět také, jestli pro nás i po uhrazenízávazků věřitelům něco zbyde a pokud ano, kolik? Bude to dost na to, aby míra výnosu takové investice byla pro nás při daném riziku natolik atraktivní, abychom do investice "šli"? Nebo ji na základě této naší analýzy a z ní vyplývající nedostatečné míry výnosu raději neuskutečníme a peníze investujeme jinam? Anebo je z firemního účtu stáhneme a raději si za ně něco koupíme?Úvahami nejen o účetním zisku ale i o zisku vlastníků se posouváme do roviny tzv. ekonomického zisku. Pokud totiž investicí realizujeme účetní zisk a navíc pokryjeme i náklady vlastního kapitálu, to, co nám zbyde navíc je něco, čím opravdu bohatneme. Pokryli jsme kromě všech účetních nákladů i náš požadovaný výnos nejlepší možné alternativy (který účetnictví nereflektuje) a pokud zbylo ještě něco navíc, jen dobře! To je zdrojem růstu našeho bohatství nad nejlepší možnou jinou alternativou naší investice. Tato hodnota je synonymem čisté současné hodnoty v rovnici 2 kapitoly čistá současná hodnota sekce východiska pro hodnocení. Proto její výši počítáme při finančním hodnocení investic. Nicméně ještě vám stále dlužím explicitní objasnění toho, proč v ř. 27 nejsou obsaženy úrokové platby. Je to z toho důvodu, že WACC, který zastupuje (jakožto vážený průměr) oba náklady, diskontováním FCFF snižuje právě o částky související s úvěrem tak oproti účetnictví navíc naším požadovaným výnosem! Diskontováním pomocí WACC tak prakticky vylučujeme oba tyto náklady (peněžní výdaje) a zůstává nám tak hodnota, která převyšuje nebo nedosahuje úrovně účetního a námi požadovaného výnosu zisku. Pokud bychom tedy měli v rámci FCFF úroky odečtené, diskontováním bychom je eliminovali podruhé!Závěry z business caseJak je patrné, čistá současná hodnota takto zadané a odhadnuté akce je záporná, a proto je finančně racionální tuto investici za uvedených podmínek nerealizovat.Ačkoliv je po celou dobu 6 let účetně dosahován čistý zisk (ř. 22), přesto tento projekt odmítneme. Toto je ukázka, jak mohou být účetní data z hlediska finančního posuzování investic nevhodná. Jednak je jejich výše ovlivněna účetními postupy, které jsou v řadě případů značně vzdálené od vývoje toho podstatného a tím jsou peníze a rovněž účetnictví nepočítá s jedním druhem nákladu kapitálu a tím je náklad vlastního kapitálu. Oba tyto hlavní nedostatky jsme se v našem ukázkovém business case snažili eliminovat a výsledkem je záporná současná hodnota investice.

Pokračovat na článek


Průměrné vážené náklady kapitálu, WACC, náklady obětované příležitosti

Náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitáluV předchozích kapitolách jsme mimo jiné diskutovali o rozdílu mezi subjektivní hodnotou peněz pro nás v daném časovém okamžiku a jejich (z dnešního pohledu) nižší hodnotou v budoucnu. V této kapitole si řekneme, podle čeho ji přesně určíme. Otázku výpočtu necháme na další kapitoly, neboť půjde jen o dosazení správných čísel dosprávného vzorečku.Opakování a shrnutí předchozích kapitolVíme, že pokud posuzujeme jakékoliv budoucí částky k dnešnímu dni, jejich hodnota vztažená právě k dnešku bude pro nás dnes subjektivně nižší, protože dnešní peníze můžeme utratit hned nebo je investovat a něco vydělat. Navíc, vnitřně bychom raději třeba měli to či ono hned a ne až za rok. Odložení spotřeby do budoucna nás "vnitřně" zkrátka něco stojí. O co tedy bude námi subjektivně vnímaná hodnota dnešní tisícikoruny vyšší než hodnota tisícikoruny za rok? A analogicky, o kolik bude námi vnímaná hodnota tisícikoruny v budoucnu nižší oproti tisícovce v peněžence dnes? Na tuto otázku jsme v kapitole věnované časové hodnotě peněz a jejímu vztažení k jednotné bázi zmínili výnos, který můžeme investováním této částky získat. Shrnuli jsme, že jakákoliv budoucí částka tento výnos v sobě už z našeho pohledu implicitně obsahuje. Tedy ještě to upřesníme, je to jakýkoliv očekávaný výnos, který můžeme a jsme ochotni v současné situaci s našimi penězi dosáhnout při daném stupni rizika takové investice, očekávané inflaci (inflační prémie) a při daných nákladech na převod zpět na peníze (prémie za likviditu). Tyto faktory (přirážky) požadované úrokové míry jsme shrnuli v kapitole věnované nákladům peněz. Jinými slovy všechny tyto faktory vstupují do výše výnosu, který budeme jako investoři požadovat, abychom danou částku investovali a raději si za ní dnes třeba něco nekoupili. (Obráceně, pokud si peníze půjčíme, budou tyto faktory určovat výši našeho nákladu na vypůjčení peněz). Nemusí to být tudíž jen úrok, může to být výnos z růstu cen akcií, výnos z dluhopisů, atd. pokud jsou vyšší než úrok a pokud se nebojíme příliš velkého rizika neúspěchu naší investice (tedy pádu jejich cen a z toho plynoucí ztráty). V takovém případě, pakliže máme velkou averzi k podstupovanému riziku, budeme investovat do méně výnosných investic, které ale slibují mnohem větší pravděpodobnost takového výnosu. Zkrátka každý z nás je jiný. Někdo se bojí riskovat více někdo méně, podle toho takémůže někdo dosahovat vyšší výnos (nebo v opačném případě ztrátu) z akcií než někdo jiný ze svých peněz u banky. Každopádně každý máme svou investiční strategii, někomu vynáší jeho investice a podnikání více, jinému méně.Proto hodnota budoucí tisícikoruny bude oproti tisícovce dnes u každého z nás různě menší. Bude výrazněji nižší, o co lepší jsme investoři, tj. o co vyšší obecně dosahujeme ze svých investic výnos. Čím je totiž někdo schopnější investor, tím více vydělá a o to víc bude pro něj mít dnešních 1000 Kč vyšší subjektivní cenu, respektive budoucí tisícovka nižší cenu, než u jiného, kdo výnosy příliš neřeší a nechává všechny své peníze třeba jen na běžném účtu s minimálním úrokem. Důvodem je právě vyšší anticipovaný výnos v budoucí tisícovce u dobrého investora, po jehož vyloučení při převodu hodnoty peněz na současnou bázi bude její hodnota nižší než u průměrného investora. Pochopitelně že se ve financích předpokládá,že nejsme úplně hloupí, a když můžeme, tak (kromě určitého množství potřebných volných peněz ke každodenním transakcím z minulé kapitoly) přebytečné peníze máme nějakým způsobem zainvestovány podle naší averze k riziku, potřeby likvidity apod. Jinými slovy se předpokládá, že chceme zbohatnout v rámci naší povahy a strachu z rizika co nejvíce a investujeme tak peníze co nejvýnosněji v rámci vnitřních rizikových mantinelů každého z nás. Někdo investuje své úspory do banky, jiný do rizikovějších akcií. Takže rozdíl mezi nominální hodnotou peněz v budoucnu a jejich přepočtenou současnou hodnotou k dnešnímu dni není pouze úrok v bance, ale jakýkoliv případný vyšší výnos, kterého jsme schopni a ochotni dosahovat. U každého z nás tak půjde o specifickou a jinou hodnotu, navíc z různých typů investice (vklady v bankách, dluhopisy, akcie, komoditní trhy, kurzové investice, reality...).Při určení toho, jak nebo podle čeho stanovit konkrétně onen implicitní výnos v budoucích penězích a jeho vyloučením zjistit současnou hodnotu, bude v prvé řadě záviset na tom, zda jste běžný člověk, který má své úspory v bance, náruživý investor obchodující na burze, živnostník nebo vlastníte firmu. Dosahovaná výnosová míra v každém z těchto případů bude jiná a to primárně z důvodu různého podstupovaného rizika, takže velkou roli při hledání vhodné alternativy hraje váš postoj k riziku. V každém z uvedených příkladů intuitivně jakoukoliv investici srovnáváte s určitou alternativou, které co do výše výnosudosahujete. To znamená, že v případě "obyčejného člověka", který se všemožně vyhýbá riziku (na burze by kromě zisku mohl o část peněz snadno přijít) a má úspory v bance, srovnává alternativní varianty s dosahovaným výnosem (úrokem) v bance. Investoři na burze mají povědomí o své výnosové míře a srovnávají investice s ní. V případě živnostníka, který financuje svá aktiva pouze vlastními zdroji (tj. počátečním vkladem a reinvestovanými zisky), pokud sleduje a zná míru svého výnosu z podnikání, srovnává, zda mu nová investice pomůže tuto celkovou míru zvýšit. Pokud nebude dosahovat úrovně jeho průměrného výnosu z podnikání, pak tuto průměrnou míru bude taková investice tlačit dolů. Je-li moudrým manažerem, takovou investici zavrhne. Pokud svou míru výnosu nezná, posuzuje (nebo by alespoň měl posuzovat) očekávanou míru výnosu k jiným variantám investování svých peněz při obdobném riziku a zpravidla tak i obdobné míře výnosu. Zkrátka srovnáváme s tím, čeho dlouhodobě dosahujeme, s nějakou naší obvyklou výnosovou mírou. Pokud se domníváme, že daná investice při svém riziku vzhledem k naší povaze je lukrativní, tzn. její výnosnost (míra výnosu) je vyšší, než na jakou jsme obvykle "zvyklí", je šance, že do takového podniku půjdeme (alespoň z ekonomického hlediska). Mimo to pochopitelně balancujeme mezi výší výnosu a výší rizika a hledáme onen mezní bod, kam až jsme z hlediska očekávaného výnosu ochotni s výší rizika zajít. V případě firem s řadou aktiv financovaných částečně vlastním kapitálem (vlastními zdroji), částečně úvěry, je situace komplikovanější. Dosud jsme se totiž bavili výhradně o investování vlastních peněz, nikoli půjčených. U půjčených peněz je většinou jasné, jaký je jejich náklad. U půjček od bank, úvěrů, leasingu známe náklad každé vypůjčené koruny formou stanoveného úroku. Takže v případech, kdy máme aktiva financována jednak vlastními zdroji ale i cizími zdroji (přes úvěry, leasing, půjčky atp.) bude záležet na struktuře financování, tj. v jakém poměru jsou financována naše aktiva vlastními zdroji a jakým poměrem cizími zdroji. Současně je teoreticky správné posoudit, zda některá aktiva nejsou nezbytná pro naše podnikání a jak zacházet s těmi cizími pasivy, kterým jednoznačně nelze přiřadit explicitní náklad ve formě úroku (např. závazky z obchodních vztahů). S nimi je pak potřeba zacházet určitým specifickým způsobem podle jejich povahy. Jsme na tenkém ledě, pod kterým je hluboká voda s teorií stanovení diskontní míry. Pro naše praktické podnikatelské účely nemá smysl rozhodně tyto hloubky prozkoumávat. Přesto se některé základní informace dozvíte v sekci diskontní míra, neboť pro investiční posuzování bude nezbytné, abyste určitou základní znalost obdrželi.Pro tuto chvíli stačí, když budeme chápat, že cizí kapitál (cizí zdroje, tj. dluhy) mají explicitní náklad, který známe ze smluv. Jde nejčastěji o úroky. Pokud jde o vlastní zdroje, které vkládáme do podnikání nebo reinvestujeme ze zisků, budeme jejich budoucí hodnotu posuzovat přes výnos, který lze alternativně získat jinak (při podobné míře rizika). Jde sice o dosti zjednodušený přístup, ale jeho zjednodušení rozhodně neznevažuje jeho správnost! Připravili jsme si půdu pro představení nesmírně důležitého ukazatele a tím jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC).Nyní vám položím následující otázku. Řekněme, že jste investovali své úspory ve výši 200 tis. Kč do banky A, která nabízí čistý úrok (po zdanění) 2,1%. Kdybyste neinvestovali do této banky, investovali byste do jakékoliv jiné banky na trhu, které ale nabízí čistý úrok po zdanění pouze 2%. Do ničeho jiného investovat nechcete, protože víte, že při nedávné krizi přišlo spoustu lidí o velké peníze na rizikových akciových trzích. Na investici do realit máte příliš málo, než aby se vám administrativní náklady spojené s nákupem pozemku vrátily. Budete tedy posuzovat pouze současnou investici při výnosu 2,1% s analogickou investicí za 2%. Váš výnos budou ony 2,1%, nicméně mohli jste bývali uložit své peníze i za 2%. Naštěstí nejste hloupí a líní, zjistili jste si mezi bankami potřebné a našli jste si tu nejvýhodnější investici. Kolik jste vydělali, jaký je váš "zisk"? Cítíte, kam vás směřuji? Pokud srovnáme obě varianty, náš inkrementální (dodatečný) zisk, o který zbohatneme navíc oproti variantě, kdy bychom investovali do jakékoliv jiné banky s výnosem pouze 2%, je v tomto finančně-ekonomickém pojetí 0,1% (2,1% - 2,0%). Těch 0,1% je to, oč vyděláte více oprotisituaci, pokud byste se nepídili, která banka vám nabídne za vaše peníze nejvíce. Všimněte si, že na 2,0% (ač jde také o výnosovou míru výnosu, výnosový úrok) je pohlíženo jako na "náklad"! Odečítáte ho při srovnávání s vámi vybranou variantou vkladu v bance A při 2,1% výnosu. Takže i na alternativní (druhý) nejvyšší výnos se v ekonomii a financích při srovnávání variant díváme jako na určitý náklad. Za chvíli ho pojmenujeme nákladem obětované příležitosti. Ale nejprve hurá k průměrným váženým nákladům kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - první částPrůměrné vážené náklady kapitálu označované i v české praxi zkratkou WACC (weighted average cost of capital) představují, jak název napovídá, vážený průměr nákladů vašeho kapitálu. Co si pod tím představit? Řekli jsme, že peníze (jejich vypůjčení) má své náklady. Pokud si od banky půjčíte peníze, musíte zaplatit úrok. To je explicitní náklad peněz, je jasně stanoven v úvěrové smlouvě, je zřejmý. Pokud vložíte peníze do podnikání i vy sami, i vy ponesete určitý náklad, ač to vypadá na první pohled divně. V tomto případě nejde o explicitní, ale implicitní náklad, neboť jste se pustili do podnikání, abyste také vydělali! Abyste vydělali (mnohem) více, než například investicí vašich peněz v bance. Proto ani vaše vlastní investované peníze do podnikání nejsou z tohoto ekonomického pohledu zadarmo, bez nákladů! Cítíte analogii s předešlým případem investice do banky A při 2,1% úroku oproti 2% výnosům u ostatních bank? Tím, že investujete čas i peníze do podnikání, očekáváte určitě vyšší výnos než jinde. Podnikání je analogií vkladu do banky A (oproti nižším výnosům pokud byste nepodnikali a peníze třeba jen někam uložili).Vtip je v tom mít na paměti neustále jednu věc a tou je srovnávání. Též v podnikání máte možnost volby a co víc, většinou mnoho voleb jak dál, jak věci řešit atd. Pokud tedy investujete své peníze, auto nebo cokoliv jiného do podnikání, srovnáváte tento výnos s jinou nejlepší alternativou, kam jste peníze nebo jakékoliv jiné aktivum mohli investovat jinam (stejně jako jsme výše srovnávali výnos u banky A a ostatních bank). To je motorem vašeho úspěchu! Srovnávat a hledat nejlepší (nejvýnosnější) způsoby jak se svými penězi naložit. Nejvýnosnější nerealizovaná alternativa vaší investice, její výnos, je vaším nákladem, nákladem vašich vlastních investovaných peněz!Ekonomové tyto implicitní náklady nazývají náklady obětované příležitosti, anglicky opportunity cost. Na první pohled to vypadá dost nepochopitelně a šíleně akademicky, ale jde o naprosto klíčový prvek pro jakýkoliv investiční management. Náklady obětované příležitostiPokud má člověk někdy něco hodnotit, vždy tak může činit jen na základě srovnání. Bez srovnání neexistuje hodnocení a ani možnost něco zlepšovat. Když byste si půjčili peníze jen od banky při daném úroku, vaše firma by prosperovala, jen pokud by její výnos (míra čistého výnosu na jednu půjčenou korunu) přesahovala náklad na tuto jednu půjčenou korunu u banky (tj. úrok). (Zatím se neznepokojujte, jak se co přesně počítá, teď jde o pochopení logiky!)Srovnáváte. Srovnáváte a to vám ukazuje, jestli kráčíte při svém podnikání správným směrem nebo nikoliv. Stejným způsobem se díváte i na své peníze, auto atp. Auto můžete třeba někomu půjčit nebo prodat a utržené peníze investovat jinam než do vaší firmy. Totéž platí o penězích. Pokud byste nepředpokládali, že za všechny ty nervy kolem dostanete víc než třeba vkladem v bance nebo investováním do akcií, asi byste dávno nepodnikali. Srovnáváte! Srovnáváte váš výnos z vašich peněz proti nejlepší možné alternativě! Pokud jednáte racionálně,musí být výnosy z investice vašich aktiv do vaší firmy vyšší než jakákoliv obdobně riziková investice jinde. Opportunity cost (náklady obětované příležitosti) jsou tak totéž co explicitně stanovené náklady vašich věřitelů (např. bank), jen nejsou na první pohled vidět. Znovu zopakuji, důležité je srovnávat. Srovnávat alternativy! Hledat ke všemu alternativu a tu srovnávat s naší investicí. Pokud si zapamatujete, že vždy je třeba srovnávat, budete automaticky po určité době s rostoucí praxí tušit, jaké náklady obětované příležitosti v tom kterém případě kde použít a jaká bude zhruba jejich výše.A jak jsem uvedl v příkladě banky A a ostatních bank s různým výnosem, při hledání zisku v rámci tohoto srovnávání jde o rozdíl mezi naší (ideálně vyšší) výnosností a výnosností druhé nejlepší alternativy takové investice (jejíž výnos ale může být srovnatelný, díky konkurenci na trhu a tlaku k vyrovnávání výnosových měr u investic s obdobným rizikem). Investovali jsme v bance A při 2,1% výnosu s alternativou investovat v ostatních bankách při 2,0% výnosu. Fakticky jsme vydělali jen 0,1% při srovnání těchto dvou variant. Jistě, lze srovnávat i tyto 2,1% s variantou, že necháme peníze doma v matraci. Jenže toto rozhodně není vhodná srovnatelná varianta našeho investování! Pokud nebudeme dodržovat podmínku srovnání s nejvýnosnější alternativou podobného rizika, pak k sobě sice budeme hodní, naše analýzy budou vycházet hezky, ale po čase naše výsledky chodu firmy rozhodně tak hezky vypadat nebudou! Varuji předem! :-)V budoucích sekcích budete mít možnost si problematiku nákladů obětovaných příležitosti více "osahat". Seznámíme se s problémy jejich určení a budete mít možnost si sami vyzkoušet, jak moc ovlivňují výsledek našeho rozhodnutí prostřednictvím výše diskontní míry.Průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) - pokračováníAktiva firem ale i živnostníků a vlastně i řady domácností jsou financována nejen vlastními zdroji (vlastním kapitálem v účetním pojetí) ale i půjčkami od bank, které vám pomohly tato aktiva (tj. auta, stroje, nemovitosti, cokoliv co používáte při podnikání) získat. To co máte, co používáte při svém podnikání, jstezískali buď tak, že jste v počátcích nebo i později v průběhu své činnosti investovali vlastní peníze, nářadí, nemovitost atp., abyste mohli začít nebo jste později reinvestovali vaše zisky a z nich vaše firma a aktiva dále rostla. Takto je část vašich celkových aktiv financována vašimi vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Druhou formou financování vašich aktiv jsou například půjčky od bank, máte auto na leasing, získali jste peníze na směnku. Jde o cizí zdroje (cizí kapitál).V předchozím textu jsme se seznámili s náklady obětovanými příležitosti, což jsou implicitní náklady z druhé nejlepší alternativy k dané investici při podobném riziku. Víme také už, že cizí úročené zdroje (závazky) i vlastní zdroje (vlastní kapitál) nesou náklad. U závazků (půjček, úvěrů, leasingu atp.) jsme schopni tento náklad kvantifikovat podle úvěrových smluv, leasingových smluv atd. jako určitý úrok, u vlastních zdrojů pak výnosemnejlepší alternativy investice těchto aktiv při podobném riziku. Pakliže máme takové hodnoty nákladů obou zdrojů financování k dispozici, potom se dá odhadnout vážený průměr jednotlivých nákladů financování našich celkových aktiv, což je právě ukazatel WACC. Pro názornost si to demonstrujme na následujícím příkladu (znovu zdůrazňuji, jde o první ilustrativní seznámení s pojmem průměrné vážené náklady kapitálu s výrazným zjednodušením pro pochopení nefinančníkem!)Příklad 1Řekněme, že naše aktiva při podnikání jsou auto v tržní ceně 210 tis. Kč, bruska parket v tržní ceně 80 tis. Kč a počítač v aktuální ceně 10 tis. Kč. Tato aktiva v celkové výši 300 tis. Kč jsou financována vlastními zdroji ve výši 210 Kč a úvěrem u banky ve výši 90 tis. Kč. Jinými slovy,auto jsme vložili do podnikání vlastní, bylo naše a teď je součástí majetku naší firmy, na brusku a počítač jsme si půjčili u banky 90 tis. Kč při 5% úroku ročně. Jaký bude průměrný náklad kapitálu naší firmy?Z hlediska financování našich aktiv (pasiva v bilanci) činí vlastní zdroje 70% (210 tis. Kč /300 tis Kč), cizí zdroje 30% (90 tis. Kč /300 tis. Kč). Co se týká cizích zdrojů (úvěr od banky ve výši 90 tis. Kč), jeho explicitní náklad činí oněch 5% ročně. Víme už, že i naše auto investované do firmy nese náklad, ačkoli je naše a my za něj nikomu nic přímo neplatíme. Neplatíme, ale mohli bychom za něj něco získávat, pokud bychom ho třeba pronajali a nepodnikali s ním. Za 5% úvěr máme počítač a brusku a i s jejich pomocí dosahujeme zisku. Stejné je to i s autem. I ono nese svůj náklad (kromě účetních odpisů) z finančního pohledu rovněž ve formě ušlého výnosu z jeho pronájmu. Ekonomové se na tento ušlý výnos dívají jako na náklad obětované příležitosti. Měli bychom z pronájmu našeho auta rovněž nějaký výnos stejně tak, jako nám auto v současné chvíli pomáhá dosahovat výnos při podnikání. Proto proti aktuálnímu výnosu z podnikání postavíme alternativní výnos například z jeho pronájmu nějaké organizaci nebo z jeho prodeje a investici peněz do akcií nebo čehokoliv jiného, snadno realizovatelného s podobnou mírou rizika. Řekněme, že máme možnost auto pronajmout a jeho čistý výnos pro nás by tak činil 16 800 Kč ročně. To by znamenalo míru výnosu auta z této alternativy 8% (16,8 tis. Kč / 210 tis. Kč). Těchto 8% tedy bude náklad obětované příležitosti automobilu. Obětujeme výnos této varianty pronájmu tím, že auto využíváme jinak. Pojem jinak zde znamená naší současnou podnikatelskou činností. U počítače i brusky v celkové hodnotě 90 tis. Kč je to snadné. Tam víme přesně jejich náklad financování cizími zdroji (5%).Máme tedy podstatné informace pro odhad zatím zjednodušených průměrných vážených nákladů kapitálu (bez zakomponování daňového štítu). Zkuste selským rozumem spočítat jejich výši a odvodit vzorec.Rovnice 1: průměrné vážené náklady kapitálu - základní zjednodušená rovnice neobsahující daňový štítDosazením výše uvedených údajů dostáváme odhad průměrných vážených nákladů kapitálu ve výši 7,1% (0,7*8+0,3*5). V budoucím textu se k WACC vrátíme a prohloubíme naše povědomí o tomto ukazateli zahrnutím například daňového štítu, diskuzí o výpočtu vah obou složek kapitálu a hlubším objasněním jeho role. Můžete si být jisti, že role WACC při posuzování hospodaření naší firmy a u investičních analýz bude klíčová (spolu s implicitními náklady obětované příležitosti, jejichž prostřednictvím určujeme ony "skryté" náklady vlastního kapitálu, které do výpočtu průměrných vážených nákladů kapitálu vstupují).ShrnutíShrnu-li dosud uvedené, výše implicitně zahrnutého výnosu budoucích peněžních částek se bude značně lišit případ od případu. Pokud jste fyzická osoba, která nepodniká a má své úspory uložené v bance, jde pouze o implicitní náklady obětované příležitosti z druhé nejlepší alternativy investování těchto vašich peněz (při obdobném riziku). Vzorec WACC bude platit i pro vás, WACC bude roven přesně vašim nákladům obětované příležitosti (růžová bublina v rovnici 1). Pokud podnikáte a kromě vlastních zdrojů máte svá aktiva financována i cizími zdroji (úvěry, půjčky. leasing...), pak půjdev souladu s uvedenou rovnicí WACC o vážený průměr implicitních nákladů obětované příležitosti u vlastního kapitálu a explicitních nákladů cizího kapitálu (především úroky).Při srovnávání variant představují výnosy druhé nejlepší a obdobně rizikové investice náklad obětované příležitosti. Toho budeme využívat v souvislosti s WACC. Takový výnos tedy bude vstupovat do výpočtu WACC jako náklady vlastního kapitálu. V sekci diskontní míra si ukážeme v průběhu jednotlivých kapitol, jak problém s určením nákladů vlastního kapitálu řešit.

Pokračovat na článek


Nákup nemovitosti je hračka

Nákup nemovitosti je důležitý krok v životě. Informujte se, co a jak kupujete. Nákup či nájem nemovitosti je zásadní životní krok a my vám pomůžeme ho udělat bez zbytečných přešlapů.Nákup domu či bytu je vždy velmi významným krokem v každé domácnosti. V dnešní složité době, kdy je nepřeberné množství nemovitostí v nabídce, je velice obtížně rychle a efektivně něco vybrat.Nákup nemovitosti přes realitní kancelářČasto se tak lidé obracejí na realitní kanceláře, které výrazně usnadňují a možná i urychlují celý nákupní proces. Člověk se zkrátka nemusí snažit něco sám složitě hledat, ale realitní kancelář mu připraví nabídku ze svého portfolia. Důležité je se však dobře informovat, pečlivě číst smlouvu o spolupráci a detailně si vše zjistit, nejlépe i z jiných zdrojů. Na první pohled se to možná zdá velice náročné, v praxi je to však velice užitečné a vyhnete se případným problémům při nákupu nové vysněné nemovitosti.Při spolupráci s realitní kanceláří je vždy podepisována smlouva o zprostředkování.V této smlouvě jsou stanovena pravidla jednání kanceláře a také skutečnosti, které jsou spjaty s následnou koupí nemovitosti. Především pak provize kanceláře. Pro informaci a srovnání vyvěsila Česká komora realitních kanceláří na svém webu doporučenou výši provizí, kterou by si měly realitní kanceláře účtovat. Dokonce je na stránkách komory i vzor zprostředkovatelské smlouvy, od které se můžete při jednání s realitní kanceláří odrazit a již předem nastudovat všechny obvyklé skutečnosti, které se ve smlouvě vyskytují. Důležité je si uvědomit, že spolupráce s realitní kanceláří není levnou záležitostí, stejně tak i nákup domu či bytu. Obvykle si kancelář účtuje desetitisíce korun za zprostředkování obchodu. U nájmu to mohou být až dva měsíční nájmy. U prodeje několik procent z prodejní ceny nemovitosti – čím dražší je nemovitost, tím méně procent si realitní kanceláře účtují. Ve světě je obvyklá sazba okolo 3-4% z prodejní ceny a velice podobné jsou částky i u nás. Za nemovitost okolo 2 – 3 milionů je obvykle účtováno zhruba 5% z prodejní ceny. U částek nad 10 milionů pak 3%. Jen pro informaci, k této ceně je potřeba připočítat ještě daň z převodu nemovitosti, která činí další 3% z částky, za kterou bude nemovitost prodána či z částky odhadní. Podle toho, která je vyšší.

Pokračovat na článek


Podnikejte v zahraničí - daňové ráje

Offshore společností jsou řešením pro řadu podnikatelů. Přesunem podnikání do daňového ráje podnikatel získá řadu výhod a velkou flexibilitu. Daňový ráj představuje ideální možnost, jak ušetřit nemalé částky na platbě celého spektra daní.Přesunem společnosti do daňového ráje získá společnost i větší volnost. Anonymita majitelů offshore společnosti chrání firmu jako takovou, tak i její společníky.Zahraniční společnosti mají celou řadu výhod. Avšak Offshore společnosti k těmto výhodám přidává další, které výrazně ovlivňují rozhodování podnikatelských subjektů u nás i v celém světě. Každý člověk i každá společnost hledá nejrůznější možnosti jak se maximálně vyhnout daním, respektive jak si maximálně daně obvykle legální cestou snížit. Proto jsou vyhledávány nejoptimálnější možnosti, které nepředstavují takovou hrozbu pro zisk, jako mohou představovat daně v domácí státu podnikatele. Offshore společnosti jsou tak často zakládány ve státech, které právě výhodné daňové podmínky nabízejí, takovým oblastem se říká slangově „daňové ráje". Tyto země připravují zpravidla přímo pro účely zahraničních společností, přesněji offshore společností, speciální zákony a právní úpravy, aby právě dokázaly přilákat maximální počet těchto podnikatelů, kteří přinesou do rozpočtu dané země nemalé prostředky, i když samotná jediná firma na svých daních objektivně uspoří. Často je přímo pro offshore společnosti připraven speciální zákon, který jasně vymezuje práva a povinnosti zahraničních podnikatelů v zemi.Výpočet daně v daňovém rájiDaňový ráj je na příliv celé řady společností s majiteli z celého světa velmi dobře připraven. Offshore společnost se stává klasickým standardním právnickým subjektem v dané zemi. Musí mít v daňovém ráji své sídlo. Výpočet daně je pak dán buďto fixní částkou jako určitý paušál, který společnost platí bez ohledu na výši zisku a aktivity. To je výhodné pro velké společnosti, které aplikují tyto možnosti. Na druhé straně stojí daň pomocí procenta ze zisku, kdy je obvykle tato hodnota nastavena na velice nízké procento. Tento způsob je výhodnější pro menší společnosti, které tak přesně vědí, že jejich daňová zátěž bude odvislá od jejich výsledku hospodaření.Kde najít daňový ráj?Daňovým rájem lze nazvat prakticky každou zemi, která má výhodnější daňový režim, než má pro nás Česká republika. Takže i takové Nizozemsko, Malta či Kypr. Avšak klasickými daňovými ráji jsou pro offshore společnosti především Bahamy, Britské panenské ostrovy, Seychely či Nevis. Daňově výhodných je ještě celá řada dalších ostrovů a zemí, které se do výčtu nevešly. Jde totiž o to, že země, která je nazývána daňovým rájem, by měla splňovat i podmínku politické stability a stálého právního prostředí.Výhody offshore společnostiPrvní a zásadní výhodou při zakládání offshore společnosti je bezesporu daňový režim. Výhodný daňový režim, který od daně z příjmu přímo osvobozuje, či se platí místnímu státu pouze malé procento ze zisku. Někdy je aplikován daňový paušál. To je první a hlavní myšlenkou celého principu offshore společností.Další nezanedbatelnou výhodou je i osvobození od DPH. O této podstatné výhodě člověk často neslyší, ale v konečném důsledku může společnosti přinést nemalé prostředky. K osvobození od daní v daňových rájích dále patří osvobození od kapitálových zisků, od daně z dividend či od daně z příjmu fyzických osob. A zde již může jít opravdu o úsporu velkých částek.Nespornou výhodou je také anonymit vlastníka offshore společnosti, jelikož se tím chrání proti problémům ve svém vlastním státě a je prakticky nedosažitelný. V daňových rájích navíc není potřeba takové administrativní náročnosti u společností, jak jsme od naší samosprávy zvyklí. Prakticky není nutné předkládání účetních výkazů ani audit. Maximálně firma předá nějaké výkazy ve zjednodušeném formátu a tím bohatě uspokojí místní úřady.Nenáročnost z pohledu vlastního kapitálu, statutárních zástupců či společníků. Není ani vyžadován trvalý pobyt či občanství u akcionářů. To velmi usnadňuje fungování samotných offshore společností.

Pokračovat na článek


Daň dědická

Daň dědická představuje jednorázovou majetkovou daň, která souvisí s bezúplatným převodem vlastnictví majetku. Obvykle je tento převod uskutečňován na základě právního úkonu a v souvislosti s tímto úkonem, tedy s dobře známou závětí. Dědictví je samo o sobě příjemnou událostí po nepříjemné skutečnosti.Avšak stalo se součástí života a tak ho také dnes bereme. Rozhodně je tedy důležité se v dědickém řízení orientovat a vědět, jaká činnost dále s převzetím dědictví souvisí. Jde o dědickou daň. Dědickou daň upravuje zákon č. 357/1992 Sbírky.Kdo platí dědickou daňDědickou daň platí samozřejmě nabyvatel, tedy dědic, který majetek získal celý či pouze nějakou jeho část dědictvím ze závěti nebo zákona. Dnem, kdy je oficiálně a formálně majetek nabyt dědici, je dnem smrti zůstavitele. Pokud se ve vztahu vyskytuje více dědiců, tedy jde o situaci, kdy dědictví připadne více lidem, musí každý jednotlivý dědic zaplatit odpovídající část daně, která koresponduje s jeho dědickým podílem na celkovém majetku. Daň se platí jak z faktického zanechaného majetku, tak i z oprávnění na výplatu dědického podílu třeba v hotovosti. Každý, kdo má nějaké „zisky" z dědictví se musí k tomuto přihlásit a uhradit dědickou daň, pokud se na něj nevztahuje nějaká výjimka či osvobození. Sazba daně je rozdělené podle zařazení dědiců, tedy poplatníků daně do nejrůznějších skupin. Tyto skupiny jsou odvislé od jejich vztahu se zůstavitelem. Osoby zařazené v I. a II. skupině daň neplatí. U ostatních je pak sazba odstupňována dle aktuálních předpisů. Vše začíná u třetí dědické skupiny 7% až po 40% ze zděděné hodnoty majetku.Za co se daň platíPředmětem dědické daně je majetek, který je nabyt při dědictví. Může se jednat o nemovitosti či movitý majetek, cenné papíry, pohledávky, majetková práva či peněžní prostředky v jakékoliv měně. Nemovitost představuje povinnost daň zaplatit podle místa, kde se nemovitost nachází bez ohledu na státní občanství. Naopak z nemovitosti v zahraničí se daň dědická neplatí. Movitý majetek je pak odvislý od občanství a trvalého pobytu zůstavitele při smrti. Zde však vystupují i položky od daně osvobozené, takže je třeba se vhodně informovat o daňové povinnosti a neplatit zbytečně. Daň se platí z ceny nabytého majetku každým dědicem, což může být sníženo o prokázané dluhy zůstavitele. Mohou se do těchto závazků také započítat přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele či odměna notáře. Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Při přijetí dědictví přecházejí na dědice i všechny dluhy zůstavitele. Avšak za zděděné dluhy odpovídá pouze do výše svého zděděného majetku. Zákon nabízí možnost dědictví i odmítnout a to ústní či písemnou formou u příslušného soudu.Jak daň zaplatitOsoby, které nemají povinnost platit daň, tedy I. a II. Skupina dědiců, nemusejí daňové přiznání vůbec podávat. Jinak je povinné daňové přiznání podat do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí příslušného orgánu nabylo právní moci, tedy ode dne, kdy skončilo dědické řízení. Následně je proveden výměr daně platební výměrem správcem daně a od této doby běží třiceti denní lhůta na zaplacení.Výjimky a kdo neplatí daňOsvobození od daně se vztahuje na řadu forem majetku a jeho použití. Vše je specifikováno v pragrafech 19 a 20 příslušného zákona o dani dědické. Jde tedy o již zmíněné skupiny I. a II. Dále je od daně osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím neměl zůstavitel ve svém souboru majetku, pokud tato ceny u osob třetí skupiny nepřevyšuje 20 000 Kč u jednotlivého dědice. Daň se pak vybírá pouze z částky, která tuto sumu převyšuje. Osvobození je dále na vklady na účtech bank, peníze a cenné papíry, pokud úhrnná částka nepřevyšuje u osoby z třetí skupiny 20 000 Kč u každého z poplatníků. Dále se daň neplatí u částek, které jsou součástí dědictví podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pak samozřejmě neplatí daň Česká republika, pokud se stala dědicem ani územní samosprávní celky.

Pokračovat na článek


Mzda a neúprosná daň

 Dnes zaměstnanci nepadají ani tak pod tíhou pracovních úkolů, ale spíše pod daňovým břemenem. Práce je dobře kontrolovatelný produkt zájmu berňáku, a tak se na něm daňoví odborníci docela vyřádili. Odvody zaměstnance i zaměstnavatele jsou mnohdy další placenou mzdou, která putuje pravidelně každý měsíc státnímu úřadu. A nejen státu, ale také zdravotní pojišťovně a sociálnímu zabezpečení.Dohoda o provedení práceVysokým zdaněním stát příliš nepomáhá snížení nezaměstnanosti, i když na politiku zaměstnanosti vybírá také daň. Nižší daně by ale pomohly mnohem razantněji, než pár procent ze mzdy, kterou stát přerozdělí a zajistí tak přechodný nedostatek financí nezaměstnaným osobám. Ale systémové řešení je něco zcela jiného. Proto někteří volí práci na „živnostňák“ a využívají známý „švarcsystém“. Stát si na systém objednávané práce posvítil a na stavbách se rozdává více pokut než mezd. Pro kratší práci se tedy nabízí Dohoda o provedení práce.Podmínky dohodyVelkou výhodou je, že se z dohody neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Ale jen do částky 10.000 Kč včetně. Jakmile v měsíci příjem z Dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosáhne 10.001 Kč a víc, je to stejné jako pracovní poměr. Dohoda má také důležité omezení počtem odpracovaných hodin, které nesmějí přesáhnout za rok 300 hodin. Potom se opět z Dohody o provedení práce stává Pracovní smlouva se všemi „výhodami“ daňových hlášení, odvodů a sociálních, zdravotních a dalších radostí.Uzavírání dohodMnoho podnikatelů si Dohody takříkajíc uzavírá do „kapsy“. Aby státu nebyla odváděna příliš vysoká daň, má zaměstnavatel pro případ kontroly Dohodu o provedení práce v kapse a jen ji vytáhne a zdaní ten měsíc, kdy se na dohodu přijde. A jinak vyplácí v hotovosti nebo na účet, ale bez jakýchkoliv dalších nákladů. Zaměstnanec je tak bez pojištění, což vadí v případě důchodu, ale nevadí při nemoci. Tam stejně první dny nic nedostane a potom ještě namíchne zuaměstnavatele, když mu musí 3 týdny platit za stát.Způsob zdaněníNěkteří podnikatelé také zapomínají, tentokrát z neznalosti, Dohodu o provedení práce zdanit. Každá dohoda se daní srážkovou daní ve výši 15 %. Do částky 5.000 Kč se taková srážka provede a odvede s výplatou peněz. Pokud je částka za měsíc vyšší, než 5.000 Kč, potom se musí dokonce platit měsíčně záloha na daň.Vyřešení problému se zaměstnáním?Dohoda o provedení práce je zajímavá možnost krátkodobého zaměstnání a vyhnutí se problému se „zaměstnáváním“ na živnosťák , což se tvrdě pokutuje a také odvody ze mzdy jsou minimální. Dohoda se nemusí nikde hlásit, takže ji skutečně může mít každý v kapse. A není problém uzavírat na skutečně krátkodobé úvazky jednoduchou smlouvu, odečítat 15 % a nemít problémy nebo starosti s případnými kontrolami a pokutami.

Pokračovat na článek


Šek – cenný papír, který se málo využívá

Zákon směnečný a šekový je znám především svojí něžnější polovinou. Směnka je využívaná mnoha lidmi, ale šek je obestřen stále velkou finanční mlhou. Říct někomu, že mu vystavíte šek, znamená údiv a prověřování, zda jste solventní. Mnohý takto překvapený zákazník volá do banky a zjišťuje, co vlastně s tím šekem má dělat.Jednoduchý formulářŠeky můžeme v podstatě rozdělit na dva rozdílné platební nástroje. Bankovní šek vystaví banka a také jej kryje. To znamená, že zajistila prostředky, které mají být proplaceny. Naopak běžný šek vystavený fyzickou nebo právnickou osobou nemusí být kryt finančně. Vystavení šeku nějakou osobou je jednoduché a méně náročné než u směnky, znamená právo na výplatu peněz a podobně jako u směnky nemusí znamenat jistotu zaplacení. Pro šek platí několik formálních pravidel. Listina musí být jako šek označena, musí obsahovat bezpodmínečnou povinnost zaplatit a potom již jen klasické náležitosti – jméno, místo vystavení, datum, podpis a případně místo zaplacení, jinak platí, že šek bude proplacen v místu vystavení.Šeková knížkaBanky kromě vystavení vlastních šeků, poskytují také šekové knížky, které slouží k platbám z účtu. Poplatky za vydání těchto knížek jsou poměrně nízké a také zúčtování šeku je docela nepatrné. Výhodou těchto šeků je, že můžete provádět platby přímo přes svůj účet. Stačí jen na někoho šek vypsat a dotyčný může dojít do banky a peníze vybrat nebo si nechat šek proplatit ve svojí bance. Tady je potřeba si dávat pozor na jeden detail. Pokud šek označíte formulací – Jen k zúčtování – pak nebude šek proplacen v hotovosti, ale připsán na účet. U právnických osob se šeky vždy pouze připisují.Systém v USAŠeky jsou oblíbeným platebním prostředkem v USA, Francii a několika dalších zemích. V České republice se příliš neujaly, zřejmě z důvodu neznalosti. Také příchod kreditních karet znamenal velký ústup ze slávy i v USA a šeky se staly tak trochu bankovní záležitostí. Oproti platbě v hotovosti má šek jednu velkou výhodu. Při ztrátě, podvodu nebo zneužití jej lze zablokovat. To v případě předání peněz nejde. A další výhodou je, že šek může být vystaven na konkrétní osobu, takže jej nemůže vyinkasovat nikdo jiný. Ztráta kreditní karty je tak mnohem horší, než ztráta šeku.Využití šekůNejčastěji se šeky používají v mezinárodním obchodu třeba jako možnost vyhnout se akreditivu a provést jen dokumentární inkaso. V ČR se hodně používají cestovní šeky. Ty jsou vystaveny bankou na konkrétní osobu, kterou je žadatel o šek. Takto můžete bezpečně převézt hotovost a nechat si ji proplatit kdekoliv na světě. U šeků je potřeba si hlídat jen poplatky. V České republice jsou šeky poměrně levné a základní poplatek se pohybuje kolem 3 Kč. V zahraničí ale mohou dosahovat částek od 10 Eur a ještě procenta, takže menší částky se nevyplácejí. Kdo se ale někdy setkal s problémy při platbách, určitě ocení poměrně slušnou bezpečnost, rychlost získání hotovosti a jednoduché vyplnění včetně použití. Na cesty se tedy můžete kromě kreditky vybavit také šeky a mít jistotu finanční hotovosti. 

Pokračovat na článek


Vymahačské společnosti generují zaručené zisky

Vymáhání a odkup pohledávek se postupně v naší zemi stává jedním z nejjistějších podnikání se zaručeným ziskem. Pohledávky po splatnosti jsou a budou. Navíc v období krize a i nyní je vždy více a více nesplacených dluhů, respektive dluhů, u kterých jejich majitelé vyžadují alespoň prodloužení splatnosti.S tím ale u celé řady institucí člověk neuspěje. V České republice ročně roste počet vymahačských společností a společností, které se zabývají odkupem a následným vymáháním pohledávek. Jde o standardní byznys, jako každý jiný, jenom s tím rozdílem, že se zde jde až na hranu zákona, někdy dokonce za ni.Proč však vydělávají vymahači takové sumy?Je to jednoduché. Z každé vymožené částky mají provizi v řádu procent či desítek procent. A to už se vyplatí vymoci za každou cenu pohledávku z dlužníka, který původně dlužil několik set korun a nyní je dluh deset a více tisíc. Lidé si půjčují, na tom není nic divného, ale díky finanční negramotnosti je u nás, především pak u nejchudších vrstev, stále palčivější problém nebankovního sektoru. Ten dokáže přivést rodinu až na pokraj naprostého kolapsu.Pozor na nebankovní instituceS bankou se totiž snadno domluvíte na odkladu splátek, či dočasnému přerušení platby (samozřejmě za nějaký poplatek či úrokové navýšení), ale u nebankovní instituce zkrátka nezaplatíte a okamžitě se o vás zajímá vymáhající společnost, či přímo exekutor. I jediná zpožděná platba může udělat z fungující rodiny bez rezervy trosečníky uprostřed ničeho. Ne nadarmo by lidé měli číst detailně smlouvy o úvěru, především pak u nebankovních institucí. V prodlení platby je pohledávka předána inkasní agentuře a děj se vůle boží. Ta si samozřejmě za tuto činnost nechá dále zaplatit a problém je na světě.Smlouva takřka neprůstřelná a rodina na pokraji chudoby.Málo platné je potom bědování nad tím, že ta televize nemusela být kupována na půjčku od neověřené společnosti, díky čemuž rodina přišla o střechu nad hlavou, k ničemu je snaha o zaplacení původního dluhu, pokud byl předán exekutorovi a řádně navýšen o jeho náklady. Je třeba myslet dopředu a velice obezřetně se zadlužovat. A vždy, vždy mít rezervu pro případ nenadálého zazvonění inkasní agentury, která si přijde pro desetitisícový poplatek za odvoz popelnic z před 10 let.

Pokračovat na článek


Zamýšlíte koupit firmu?

V poslední době neustále přibývá společností, kterých se chtějí její majitelé zbavit ať už z jakéhokoliv důvodu. Současná hospodářská krize řadě podnikatelů zavřela brány, omezila podnikání či znechutila celou živnost.Navíc díky špatné situaci na trhu ubývá i kupců, kteří by právě v tento okamžik kupovali zajíce v pytli, kterým bezesporu společnost v současné hospodářské situaci rozhodně je. Letošek navíc přinese prodej právě těch méně úspěšných společností, které budou mít problémy krizi a problémy z ní vyplývající zvládnout. Problém je tedy na obou stranách. Roste neúměrně nabídka prodávajících společností, jelikož řada podnikatelů nezvládá současnou situaci a na druhé straně ubývá kupců, kteří mají volné prostředky a chtějí aktuálně nakupovat.Firem je moc, kupců máloCeny společností tak ze zákonů nabídky a poptávky musí klesat. To je naprosto neoddiskutovatelné.Stejně dobrou cenu, kterou mohli obdržet majitelé za svou společnost před 2 lety, nyní rozhodně nemůžou očekávat. Navíc se rozchází i reálná představa majitelů společností. Mají přehnané nároky, chtějí neadekvátní částky za problémové podniky před likvidací s odkazem na minulou úspěšnost, která však s aktuálním propadem rozhodně nekoresponduje. A logicky kupující mají situaci velmi dobře zmapovanou. Nebudou přeci dávat částky, které by před dvěma roky v klidu zaplatili, ale raději přitlačí prodávajícího takříkajíc pěkně ke zdi a dostanou cenu možná i nižší než odpovídá tržní hodnotě. Jelikož důvody pro prodej společnosti jsou často dosti závažné a nezvratitelné, tak prodávající po dlouhém jednání nakonec třeba i přistoupí na zlomek původní ceny, jen aby se břímě vedení firmy zbavil. Často totiž cena společnosti může během vyjednávání a několika měsíců klesnout třeba i na polovinu. A to je pak pro majitele společnosti velmi nemilé překvapení.Roste počet neúspěšných prodejů firem.Rok 2009 znamenal zhruba 60 neúspěšnost a pro rok letošní jsou předpovědi ještě černější. Mluví se o 80 procentech neuskutečněných prodejů firem. Je to i vcelku logický postup, jelikož poroste počet společností na prodej a bude klesat zájem investorů. Krize je zkrátka krize. I investoři zažívají krizové období. Hospodářský stav, který v současnosti trvá, vzal investorům peníze a dokonce často i odvahu, jelikož nejistota je příliš vysoká a výhledy jsou stále velmi nejasné. Navíc se velmi protahují doby, za které jsou prodeje vyřizovány. A to často i neúměrně. Jde o měsíce až roky u složitějších akvizic a to pak velmi ovlivní původní a konečnou cenu za společnost.Zájem bude o menší firmy či jednotlivé divize. Těžko se bude v současnosti prodávat velká společnost s diverzifikovaným portfoliem, ať už v jakémkoliv stádiu životního cyklu podniku. Spíše je předpoklad, že v letošním roce bude zájem o střední a menší firmy s kvalitním know how, produktem, službou či o různé divize velkých společností, které se následně od závodu odtrhnou pod novým majitelem či budou spolupracovat s původní mateřskou firmou.Oživení do roka a do dne. I tak by se možná dal charakterizovat současný stav. Investoři možná i vyčkávají. Jakmile uvidí jasné signály, že hospodářství míří do kladných a růstových hodnot, možná to vyhodnotí jako již ukončenou etapu hospodářského cyklu a opět začnou nakupovat ve velkém. Řada z nich právě na takový okamžik čeká a podle prvních odhadů světových a České národní banky by právě takový vzestup měl do naší země dorazit ke konci letošního roku, který snad již dá na ekonomickou krizi zapomenout.

Pokračovat na článek


Spoření: Vkladní knížky vám bohatství nepřinesou

Vkladní knížky mají v naší zemi dlouhou tradici. Tato tradice však v dnešní době začíná mít značné trhliny. Stále existují vkladní knížky a dokonce v několika možných variantách, ale již je rozhodně neposkytují všechny banky a všechny družstevní záložny.Má ještě vkladní knížka své místo na trhu?Fakticky vkladní knížka v dnešní podobě nemá šanci existovat. Stále ještě některé instituce nabízejí vkladní knížku jako produkt, ale jde spíše o snahu vsugerovat pocit držby skutečného aktiva v ruce – vkladní knížky. Dnes už ale vždy budou peníze elektronicky evidované a vkladní knížky budou určitou formou cesty zpět.Vkladní knížky u nás mají tradici. Dříve představovaly prakticky jediný finanční produkt, který byl všem jasný a přehledný. Ukládaly jste peníze na účet své vkladní knížky, na které vám při každém vkladu připsal úředník částku, kterou jste na účet vložili. Tento sešit – vkladní knížka – pak fungoval jako dnešní internetové bankovnictví spořicích účtů. Proč tedy dnes vůbec zavádět vkladní knížky? Několik důvodů se ještě stále nachází a řada lidí na ně také slyší.První z nich je:Dlouhodobé spoření pro děti – dětská vkladní knížkaNěkteré naše banky stále vidí v tomto produktu smysl především proto, že rodiče dětí cítí, že jejich vkladní knížka byla zajímavá a dala jim pocit bohatství. Dětské vkladní knížky jsou zakládány třeba ihned po narození dítěte. Obvykle končí s dovršením osmnáctých narozenin, kdy s penězi může majitel vkladní knížky – tedy do té doby dítě – volně nakládat. Jde o jakousi formu spoření pro děti od jejich rodičů. Jelikož jsou tyto vkladní knížky na jméno, s penězi může od 18 let nakládat klidně a pouze daná osoba.... děti nakládají s úsporami podle vlastního uváženíPro rodiče tak může nastat výrazný problém, že původně spořili dítěti na vysokou školu, avšak to se rozhodne ve své plnoletosti k nákupu například auta a mnohaleté úspory svých rodičů na své vzdělání za týden promrhá a rodič na to nemá nejmenší šanci reagovat. Cítíte ten problém? Navíc s vkladní knížkou není vhodné manipulovat a vybírat peníze před 18. rokem, jinak se vystavujete sankcím. Takže vy můžete jako rodič založit dítěti vkladní knížku, 18 let na ni posílat peníze a nakonec se to celé může otočit proti vám.Kromě dětských vkladních knížek nabízí některé banky i vkladní knížky se slosovatelnou prémií.Každá vkladní knížka má své číslo. Toto číslo je v databázi a banka v předem daných intervalech (1x za měsíc, 1x za rok a podobně) losuje z těchto vkladních knížek výherce absolutní částky v řádu stokorun či tisícikorun, nebo procentní výhru v podobě mimořádného zúročení minimálního zůstatku vkladní knížky za období. Tato loterie dává lidem pocit možné výhry a někdy může i tato skutečnost být jazýčkem na vahách při rozhodování o produktu vkladní knížky.Druhy vkladních knížekPřestože již nejsou vkladní knížky tak rozšířené jako v minulosti, stále je možné najít v nich určité odlišnosti. Už jme si představili dětské vkladní knížky, které mohou být dobrým sluhou ale i zlým pánem pro rodiče dítěte. Dále jsme mluvili o výherních vkladních knížkách, které mohou přinést mimořádný výnos. Ve své podstatě i tyto dva zmíněné druhy vkladních knížek lze dělit jednoduchým hlavním kritériem – podle majitele. Zda je vkladní knížka na jméno či na doručitele. Je to stejné jako u akcií. Vkladní knížky na jméno jsou spjaty s daným jediným člověkem. Vkladní knížky na doručitele nejsou příliš v dnešní době registrovány a podporovány, jelikož nabízejí vysokou možnost praní špinavých peněz a nejrůznějších podvodů. Dalším zajímavým dělením je skutečnost, zda s sebou nese vkladní knížka výpovědní lhůtu či nikoliv.

Pokračovat na článek


Dluží vám peníze? Řešením může být prodej pohledávek

Odkup pohledávek je dnes již standardní obchodní transakcí. Existuje celá řada specializovaných firem, které se odkupem pohledávek zabývají a dokážou vymoci podstatně více peněz, než by zvládl podnikatel sám. Odkup pohledávek přináší pro věřitele rychlé a bezbolestné řešení nesplacených dluhů.Odkup pohledávek je dnes již standardním nástrojem cash-flow, jelikož je možné pomocí tohoto „produktu“ výrazně urychlit platby či zkrátka jen dostat alespoň část peněz zaplacenou. Odkup pohledávek je relativně vysoký byznys, ve kterém proudí obrovské množství peněz. Prakticky každou pohledávku z obchodních či jiných vztahů je možné odkoupit, respektive odprodat.Princip odkupu pohledávekPrvním krokem u každého odkupu pohledávky je nutná podmínka v tom, že musí nejprve nějaká pohledávka vzniknout. Tím pádem vznikl i závazek dlužníkovi splatit věřiteli nějakou částku. Věřitel pak má prakticky dvě možnosti. Buď počkat, až mu bude zaplaceno, nebo svou pohledávku prodat. Obvykle jde o situaci po splatnosti pohledávky, takže je zde určitá pravděpodobnost, že nemusí vůbec k zaplacení dojít. Proto, pokud nemá věřitel čas, chuť či prostředky na to vymáhat svou pohledávku po dlužníkovi, jednoduše využije této možnosti a pohledávku jednoduše odprodá. Odkup pohledávky je ve své podstatě pouze změna věřitele. Odkup pohledávky samozřejmě není zadarmo. Obvykle se současný a budoucí věřitel (tedy ten co pohledávku odkupuje) domluví na částce, o kterou bude cena pohledávky snížena. Tím pádem současný věřitel nikdy nedostane zaplacenou celou pohledávku, ale pouze nižší hodnotu sníženou o předem domluvenou sumu.Jak se stanovuje cena odkupované pohledávkyCena odkupované pohledávky samozřejmě vychází z velikosti dané dlužné částky. Od ní se pak odečítají nejrůznější náklady, riziková přirážka a další částky, které uzná odkupující společnost za vhodné. Aktuální věřitel samozřejmě nemusí na nabídku odkupující společnosti přistoupit a tím pádem se vůbec nic nestane. Věřitel a dlužník jsou stále tytéž osoby. Při odkupu (prodeji) pohledávky je důležité znát svého dlužníka. Znát jeho finanční situaci, zda má majetek, zda vůbec funguje dál, zda nedluží ještě někomu jinému a podobně. Všechny tyto faktory pak vstupují do hry o cenu odkupované pohledávky. Protože čím rizikovější dlužník je, tím nižší bude i částka, za kterou bude daná pohledávka odkoupena. Pokud si je současný věřitel téměř jistý, že by z dané pohledávky nevymohl vůbec nic, rozhodně se ji vyplatí prodat i za podstatně nižší sumu, než skutečně pohledávka představuje. Získá tak alespoň něco.Samotný odkup pohledávkySamotný proces odkupu pohledávky je velice jednoduchý. S odkoupenou pohledávkou se tedy mění věřitel a není k tomuto převodu nutný souhlas dlužníka. Prakticky o tom ani nemusí vědět. On totiž dluží stále stejnou částku, jako by dlužil původnímu věřiteli. Odkupování pohledávek je dnes prakticky běžnou praxí a dokonce vznikají speciální společnosti a agentury, které mají za předmět činnosti výlučně vymáhání pohledávek a založily na tom svůj byznys. Nejčastěji se pak odkupují pohledávky uznané soudem či směnky. Je u nich totiž největší pravděpodobnost získání peněz od dlužníka. Tedy za předpokladu, že je z čeho brát. Odkup, tedy převod pohledávky může být jak na fyzickou, tak i na právnickou osobu. I dluhy mohou být jak „právnického“ tak „fyzického“ charakteru. Rozdíl je pouze ve skutečnosti, že od právnických osob je často snazší dluh vymoci, než je tomu u osob fyzických. U právnických osob dlužníků je možné přihlásit pohledávku do likvidačního či konkurzního jednání, kdy správce určuje, jak budou pohledávky uspokojeny a v jaké výši. Celou dobu tady samozřejmě mluvíme o pohledávkách po splatnosti, jelikož pouze u těch je možné již vymáhat dlužné částky. Pohledávky před splatností se příliš často neprodávají, jelikož je zde velký předpoklad toho, že dlužník do splatnosti zaplatí.Přihlášení se k pohledávcePři odkupu pohledávky nový věřitel kalkuluje, jak by peníze co nejrychleji a v co největší možné míře mohl získat. Pokud dlužník sám neuhradí pohledávku, je možné se přihlásit, jak bylo řečeno výše, do likvidačního či konkurzního řízení. Přihlášení do řízení se provádí uvedením dlužné částky, právního zástupce a na základě rozhodnutí soudu o tom, že pohledávka existuje. Obvykle vše funguje na principu platebního rozkazu či rozsudku pro uznání.Výhody odkupu pohledávekPředstavíme si výhody věřitele, který se obává, že své peníze již nedostane.Jaké výhody mu případný odkup jeho pohledávky přinese?okamžité zaplacení alespoň části pohledávky, tedy okamžitá hotovostúspora peněz za právníky a vymáhání dlužné částkypři zvolení správného okamžiku prodeje získání maximální možného výnosujednoduché řešení zbavení se nesplacených pohledávek

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Investice

Bezpečné investice

Finanční krize měla obrovský dopad také na investice, které byly obecně považovány za vysoce bezpečné. Propady přesahující několik procent v rámci krátkého časového intervalu nebyly do té doby například v případě dluhopisových fondů téměř myslitelné. Protože však otazník nad budoucím vývojem finančních trhů stále visí ve vzduchu, pojďme se podívat na investice, které lze stále označit jako relativně bezpečné a přesto svým výnosem překonávají běžné spořící produkty.Dluhopisové fondyPrávě dluhopisové fondy obsahující převážně státní dluhopisy a dluhopisy firem s nejvyšším ratingem, mezi něž se řadili také finanční instituce, byly investory vnímány jako velmi bezpečná investice s výnosem přesahujícím výnos z běžných termínovaných účtů. Státní bankrot Islandu, nebo pád Lehman Brothers, jedné z největších investičních bank Wall Streetu, však dokázali tento předpoklad spolehlivě vyvrátit. Tyto a mnohé další incidenty znamenali pro dluhopisové fondy ztrátu, ze které se budou při svém omezeném výnosu dostávat ještě dlouhou dobu. Hrozby pro ,,bezpečnou“ investici tohoto typu však stále nepominuly. Jako příklad za všechny poslouží aktuální problémy Řecka či nedávné obrovské propady ceny dluhopisů Dubaje. Lze vůbec investici, která během krátké doby ztratí hodnotu, jejíž opětovné získání může trvat několik příštích let, považovat stále za bezpečnou? Vezmeme li v potaz stále vzrůstající předluženost některých zemí, je nejspíše na čase poohlédnout se po lepší alternativě, která by svými výnosy překonala běžné bankovní produkty s přiměřenou mírou podstupovaného rizika.Garantované podílové fondyPokud hledáme opravdu bezpečnou investici, není pochyb, že by se naše pohledy měli upírat směrem k produktům garantujícím návratnost vložené investice. Problematika garantovaných fondů je velice široká, obecně však zde více než kde jinde platí, že garance těchto produktů není zadarmo. Už vstupní poplatek dosahující v některých případech až 3 % z vložené částky společně s výstupním poplatkem pohybujícím se ve většině případů okolo 1 % činí tuto investici značně nákladnou. Poplatku za výstup se lze sice vyhnout v případě držení podílových listů do své splatnosti, ovšem ta se vždy pohybuje v řádu několika let. V případě předčasného ukončení investice je navíc podílník vyplacen na základě aktuální ceny podílového listu, která může být pod svojí počáteční hodnotou a investor tak může kromě výše zmíněných poplatků inkasovat také nadproporcionální ztrátu z držení podílového listu. Investici do garantovných fondů lze navíc zpravidla ukončit pouze ve stanovených termínech a investor si tak na svoje peníze může i nějaký ten týden či měsíc počkat. V případě stoprocentně zajištěných fondů tak máme pouze jedinou garanci, a tedy že nám fond při své splatnosti vyplatí námi vloženou částku poníženou o nemalý vstupní poplatek. Za příznivého vývoje podkladového aktiva fondu je sice možnost dosáhnout zajímavějších zisků, než v případě spořících produktů, ovšem tyto zisky představují pouze zlomek výnosu, který by investor obdržel v případě přímé investice do podkladového aktiva fondu. Z pohledu riziko-výnosového profilu se tak nyní jeví některé spořící účty jako dar z čistého nebe.Garantované investiční certifikátyTato poměrně nová skupina finančních produktů byla navržena tak, aby eliminovala většinu zmíněných nedostatků podílových fondů. Investiční certifikáty představují dluhový cenný papír, emitovaný některou z předních bank, jehož cena se stanovuje na základě předem daných podmínek stanovených při jeho emisi. Podkladem pro vývoj ceny investičního certifikátu může být cokoliv, například akciový index, koš komodit, nebo portfolio dluhopisů určitých zemí. Výhodou investičních certifikátů jsou nulové vstupní, jakožto i výstupní poplatky a možnost kdykoliv svojí investici bez sankce ukončit. Certifikáty jsou totiž burzovně obchodované instrumenty a jednotliví emitenti jsou vždy povinni garantovat jejich odkupní kurzy. To, že jsou tyto instrumenty obchodovány na jednom místě umožňuje jejich snadné srovnání a tlačí tak na emitenty, aby se předháněli v poskytování těch nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Jednou ze skupin investičních certifikátů jsou také certifikáty garantované. Ty nabízí stejně jako garantované fondy návratnost investované částky s možností podílet se na vývoji podkladového aktiva certifikátu a to společně se všemi výhodami, které certifikáty oproti podílovým fondům nabízejí. Zmíněná participace na vývoji podkladového aktiva pak nemusí být nutně pouze zlomkem participace v případě jeho přímého držení. Příkladem může být garantovaný investiční certifikát, s nímž investoři participují na posilování čínského yuanu oproti americkému dolaru. Na případném posilování čínské měny participují investoři dokonce s mírnou finanční pákou, zatímco v případě jeho teoretického oslabení nabízí certifikát stále garanci navrácení 100 % investované částky při splatnosti. I v případě těchto produktů však existují určitá rizika, jako například riziko krachu emitenta. Investiční certifikáty jsou také o něco náročnější na znalosti investora, nemluvě o nutnosti přesunout své investice do sousedního Německa, kde je trh s certifikáty znatelně lépe rozvinutý než u nás. Speciální opční strategiePříležitosti, jak si zajistit zajímavý výnos s minimálním rizikem se vyskytují jen zřídka a většinou jsou odhalovány pouze zkušenými investory. Čas od času takovou příležitost nabízí například speciální opční strategie založená na kombinaci dvou investičních nástrojů, discount certifikátu a put warrantu. Jejich vhodnou kombinací lze uzamknout pevně stanovený garantovaný výnos, který postupně nabývá do splatnosti obou nástrojů, nezávisle na pohybu jejich podkladových aktiv. Jediné riziko, které tak investor nese, je riziko krachu emitenta. Protože se navíc jedná o kombinaci dvou burzovně obchodovaných instrumentů, jejich likvidita je obrovská a jediné poplatky, které investor nese, jsou poplatky obchodníkovi za nákup těchto dvou instrumentů na burze. Podobně je to také se strategií založené na kombinaci discount certifikátu a reverse bonus certifikátu. Ta sice nenabízí garantovaný výnos do splatnosti, garantuje ovšem stoprocentní ochranu investice a v případě příznivého vývoje trhu navíc mnohem zajímavější výnos než předchozí varianta. V případě obou variant je však nutné podotknout, že se již jedná o velice pokročilé investiční strategie a s jejich realizací by se měl především drobný investor obrátit na profesionálního investičního poradce.Jak začítVelký výnos s omezeným rizikem, to vždy byl a nadále bude sen každého investora. Taková možnost se však investorovi naskytne pouze málokdy a v případě masově rozšířených komerčních produktů je taková příležitost téměř vyloučena. Pokud tedy chceme minimalizovat svoje riziko a zároveň si zachovat atraktivní výnos, bude muset naše první investice směřovat do té nejzákladnější, nejméně rizikové a přitom často nejvýnosnější komodity – do našeho vzdělání.

Pokračovat na článek


Investice do nemovitostí

Investování do nemovitostí je jednou z tradičních možností investování.V minulosti prakticky nebyla jiná možnost investování, než právě nákup nemovitosti. V porovnání s jinými typy investice je nemovitost hmatatelná a představuje jistotu a stabilitu. Jedná se o reálný majetek, který je odolný vůči inflaci.Nevýhodou investování do nemovitostí však je jejich špatná likvidita. V případě, že bude investor své prostředky investované do nemovitosti rychle potřebovat, bude mít velmi složité nemovitost v dané chvíli prodat za adekvátní cenu. Spíše bude muset jít s cenou nemovitosti dolů, aby ihned oslovil potenciálního kupce, který mu bude ochoten ihned peníze za daný dům či byt převést. Předmětem investování do nemovitostí jsou stavební pozemky, byty a rodinné domy. Obvykle se jedná o dlouhodobější investice, kde je nízká míra rizika a prakticky stálý mírný výnos, odvislý od lokality, atraktivity či od změn územních plánů. Díky tomu je investování do nemovitostí stále značně oblíbené, jelikož skrývá řadu aspektů a informací, ke kterým má přístup pouze omezené množství lidí. Důležitá je při investování do nemovitostí znalost prostředí.Vhodné je mít informace v předstihu či určitým způsobem predikovat vývoj, který může nastat. Pokud jsou signály, že se bude měnit územní plán, zlepšovat dopravní dostupnost, občanská vybavenost či kvalita prostředí, je šance se rozhodnout, ještě před dobou, než se tato informace stane realitou. Tím se dá včas prodat nemovitost, která bude výhledově stagnovat či klesat na ceně a nebo naopak koupit levně v lokalitě, které bude v dlouhodobém horizontu atraktivnější a tím pádem výnosnější. Investice do nemovitostí jsou úzce spojeny i s ekonomickým a hospodářským vývojem. Různé realitní bubliny či ekonomická recese dokáží značně zamávat s celým trhem nahoru či dolů a informace o ceně nemovitosti pak ztrácí hodnotu, jelikož se nedá odhadnout reálná cena, za kterou by se daný dům či pozemek koupil v době stability.  Český statistický úřad zveřejnil průzkum realitního trhu.Studie sleduje cenový vývoj na trhu realit, především bytů. Výrazný růst cen nemovitostí, způsobený vysokou poptávkou a živený nízkou cenou peněz v podobě hypotečních a jiných úvěrů na bydlení, narazil ve druhé polovině roku 2008 na svůj strop. Druhým cílem práce je zmapovat orientačně nabídku a poptávku na trhu nemovitostí a vývoj hypotečních úvěrů. Sledovaným obdobím jsou léta 1997-2007, resp. dosažitelná data za rok 2008 a druhé čtvrtletí 2009.• Investice do nemovitostí je v ČR považována za nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené.• Za tzv. „bublinu" cen daného aktiva obecně je považovaná explozivně a asymetricky tvořená odchylka tržní ceny aktiva od její fundamentální hodnoty s možností její náhlé a výrazné korekce. Může za ní být také považován excesívní vývoj ceny daného aktiva ve srovnání s cenovým vývojem jiných typů aktiv. Bubliny cen aktiv bývají často způsobovány psychologickými faktory v chování tržních subjektů, očekáváními typu sebenaplňujících předpovědí, aj. Identifikace bublin je tak obtížná jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. V ČR je takto definované zadání vývoje na trhu nemovitostí problematické především s ohledem na dostupnou datovou bázi.• V ČR neexistuje „oficiální" index cen nemovitostí z příčin stojících mimo statistické zjišťování (absence potřebné legislativy). Data o kupních cenách nemovitostí sledovaná Českým statistickým úřadem zahrnují pouze část trhu - chybějí data o cenách nových bytů prodávaných developery a realitními kancelářemi, ale i prodeje stávajících bytů obcemi (ve všech těchto případech neexistuje povinnost podávat přiznání daně z převodu nemovitostí, jako je tomu u převodu bytů mezi fyzickými osobami). Tento problém ztěžuje konstrukci indexu cen nemovitostí zobrazujícího přesněji cenový vývoj na trhu realit. Nabídkové ceny mají charakter indikativní.• Během období 1998 až 1. čtvrtletí 2009 bylo možné na trhu nemovitostí v ČR pozorovat dvě vzedmutí cenové hladiny tažená především vývojem cen bytů. Zatímco příčinou růstu cen v letech 2002 a 2003 byla vysoká očekávání další cenové expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004, od roku 2007 do poloviny roku 2008 byla důvodem výrazného pohybu cen vzhůru silná ekonomická konjunktura – projevující se dynamikou mezd, značným poklesem nezaměstnanosti, příznivým hodnocením domácností co se týká jejich ekonomické a finanční situace i jejího očekávání.• Zvýšení úrokových sazeb úvěrů na bydlení během této druhé vlny růstů cen nemovitostí neomezilo poptávku domácností po vlastním bydlení. Úrokové míry úvěrů tohoto typu začaly stoupat v prvních měsících roku 2006, výrazněji pak akcelerovaly od poloviny roku 2007 (ze 4,28 % v říjnu 2005 na 5,6 % v srpnu 2008 u nových úvěrů bank na nákup bytové nemovitosti, u samotných hypotečních úvěrů pak ze 3,64 % na 5,82 %).• Vzhledem ke zvýšenému riziku nesplácení úvěrů stoupl v roce 2009 prudce individuální zájem klientů bank o toto pojištění. Podíl nesplacené části úvěrů a celkové hodnoty zastavených nemovitostí však z pohledu zajištění zatím neindikuje pro portfolia bank vysoké riziko (56 % v roce 2008) – k jeho zhoršení však povede další pokles cen domů a bytů v roce 2009, naopak proti zapůsobí výrazný útlum úvěrové aktivity v půjčkách na bydlení.• Co se financování týká, od poloviny roku 2008 vedlo počínající zhoršování situace v ekonomice k výraznému poklesu (meziročně i proti tříletému průměru) počtů nově poskytnutých hypotečních úvěrů, celkových objemů (-39 % meziročně za 1q 2009) i průměru půjčované částky; zvýšená korelace těchto parametrů s úrovní sazeb i důvěrou domácností začala být od poloviny roku 2007 více patrná. Objem úroků z vlastnictví placených domácnostmi za rok 2008 klesl meziročně na 32,2 mld. z 34 mld. korun.• Pokles poptávky po bydlení byl patrný již v březnu 2008, kdy největší developerské společnosti ohlásily meziroční snížení zájmu o nové bydlení o 10 až 20 % (změny DPH u stavebních prací). Očekávané podzimní znovuoživení se nedostavilo, naopak na trhu s domy a byty docházelo ke zlevňování (především u bytů ve starších panelovým domech a u novostaveb v méně lukrativních lokalitách). Následně pak zejména v jarních měsících roku 2009 bylo možné využít řady slev a impulsů, kterými developeři stimulovali poptávku. Mimoto začalo v roce 2009 také docházet k výraznému snížení počtu nově zahajovaných bytů a tedy k nižší nabídce.• Od druhé poloviny roku 2008 do konce období sledovaného v této studii (1. čtvrtletí 2009) procházel trh bytů v ČR cenovou korekcí. Přestože meziroční pokles nabídkových cen, k němuž došlo poprvé od 2. čtvrtletí 2005, se nezdá být příliš hluboký (-2,9 %), velmi rychlá je především jeho dynamika, která oslabila za pouhá tři čtvrtletí o 10 p. b. (+7,1 % ve 2. čtvrtletí 2008).• Prudší propad cen bytů byl patrný na trhu mimo hlavní město Prahu. V regionech se za období od července 2008 do června 2009 snížila jejich dynamika o 15 p. b. na meziroční pokles o 6,3 % ve 2. čtvrtletí 2009. Přestože po téměř celé desetileté období s výjimkou druhého pololetí 2008 a prvního čtvrtletí 2009 byl cenový vývoj v ČR na trhu s byty předurčován pohybem jejich cen v hlavním městě Praze, právě v těchto zmíněných časových obdobích zaznamenal obrácenou tendenci.• Pád nabídkových cen pražských bytů se odehrál v průběhu jediného čtvrtletí. Za čtvrtý kvartál 2008 se sice jejich ceny meziročně snížily o 1,7 %, ale mezikvartální ztráta tempa dosáhla 7,8 p. b. Nelze ji přičíst např. vysoké srovnávací základně předchozího období, protože v posledních třech měsících roku 2007 již předchozí cenový růst mírně polevil (+4,2 %).• Podle údajů z realitních kanceláří vzrostla v roce 2008 meziročně poptávka po pronájmech bytů v průměru o 5 %, v některých lokalitách (Ostrava) však až o 50 %. Odhady růstu této poptávky v roce 2009 činí až +20 %, odhady cen nájemného +10 %, přičemž dlouhodobou tendencí je zřejmě jejich stagnace až pokles, protože bytů k pronájmu je velké množství – ovšem přestože pokračující deregulace nájmů tlačí na pokles cen tržního nájemného stejně jako převis nabídky bytů k pronájmu, je nutné vzít v úvahu, že segment bytů s regulovaným nájemným je relativně malý a jeho uvolňování by nemělo výši tržního nájemného ovlivňovat výrazným způsobem.

Pokračovat na článek


Příjmy z pronájmu- kam s nimi

Na první pohled se zdá, že příjmy z pronájmu jsou jednoduché a zařadit je do účetnictví nebo uvést v daňovém přiznání nebude žádný problém. Ale duše odborníka, který zákony vytvořil, nebyla nakloněna jednoduchosti. Proto se může stát, že tyto příjmy jsou jinde, než mají být.Příjmy z pronájmu nemovitého majetkuPříjmy, které plynou z pronájmu bytu nebo domu, jsou vcelku jednoznačné. Jsou vyjádřeny nájemní smlouvou a obsahují cenové ujednání o výši pronájmu. Pozornost by každý měl věnovat ujednáním, která označují doprovodné služby. A to hned ze dvou hledisek. Prvním je otázka odpočtu nákladů. Služby jako elektřina, voda, plyn a další přímo souvisejí s potřebou bydlení a patří do § 9 Zákona o daních z příjmů (ZDP) a znamenají, že se může uplatnit příjem z pronájmu. Abyste se nepřipravili o náklady nebo o peníze využitím paušální daně ve výši 30 % měly by být zvlášť odděleny od samotného pronájmu. Buď je platí rovnou nájemce, nebo Vy, ale nesmíte napsat, že služby jsou součástí nájemného. Potom při uplatnění paušálu, musíte odečíst 30 % z celé takové částky. A druhým problémem jsou další služby. Když k pronájmu poskytnete úklid, snídani, praní nebo cokoliv jiného, musíte si opatřit živnostenské oprávnění a náhle se příjmy z pronájmu přesunují do příjmů z podnikání (§ 7 ZDP). A to je velký rozdíl.Způsob daněníPříjmy z pronájmu tedy nesmíte provozovat na živnostenské oprávnění a dokonce ani nemovitost nebo movitá věc nesmí být součást obchodního majetku podnikatele nebo společnosti. Pokud je tedy dům či byt psán na fyzickou osobu, je všechno v pořádku. Pokud jste ovšem nemovitost koupili nebo převedli do firmy, opět nejde o příjmy z pronájmu (§ 9), ale řadí se do běžných podnikatelských příjmů. A proč je v tom tak velký rozdíl? Jednak se z nich stanou příjmy, které se kumulují s dalšími příjmy. A také vstoupí náhle do vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Tedy nejen, že jej zvýší, ale také založí povinnost platit sociální a zdravotní pojištění! Proto je dobré příjmy z pronájmu oddělit od dalších služeb (kromě energií, vody atd.), aby si poplatník nemusel opatřit živnostenské oprávnění a platit sociální a zdravotní daně.  Stejně tak se nesmí dostat nemovitost do společnosti nebo do jmění podnikatele.Příjmy z pronájmu movitých věcíDo příjmu z pronájmu patří také jakýkoliv pronájem třeba auta nebo motorové pily. Tyto pronájmy, pokud nejsou příležitostné, opět spadají do kategorie příjmů z pronájmu a platí pro ně také Příloha č. 2 Daňového přiznání. A dokonce na ně nemusíte mít ani živnostenské oprávnění. Naopak, pokud si živnostenské oprávnění pořídíte, spadnou opět do příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Tím jsou jinak daněny a stávají se součástí vyměřovacího základu pro stanovení sociálních a zdravotních daní. Pokud tedy nechcete zbytečnou administrativu a platby, musíte i movité věci pronajímat bez živnosti a neposkytovat další služby. K pronájmu auta tak nemůžete nabízet mytí, odtah nebo řízení vozidla.Jak na výdaje a daňV Příloze 2 daňového přiznání pak při vyplňování musíte nejprve uvést, zda příjmy pocházejí ze společného jmění manželů. To je proto, že příjmy může  danit jen jeden z manželů a nelze je například rozdělit. A poté si musíte vybrat, zda uplatníte paušál 30 % nebo skutečné náklady. Procento skutečně není vysoké. Pokud je uplatníte například při příjmu 10.000 Kč měsíčně a 120.000 Kč ročně, odečtete 36.000 Kč a zbyde ke zdanění 84.000 Kč (pokud jste neuplatnili například slevy na úroky z hypotéky nebo životního pojištění atd.) Čistá daň by tedy byla 12.600 Kč. Z té si minimálně odečtete 28.400 Kč jako slevu na poplatníka a nemusíte platit nic. Naopak pokud například živíte 2 děti, Daňová správa Vám poukáže přes 20.000 Kč na účet. Pokud později budete chtít uplatnit ztrátu, máte možnost ji odečíst oproti budoucímu zisku. Můžete také uplatnit skutečné náklady, například rekonstrukci nemovitosti, služby a odpisy nemovitosti. Nemovitost se odepisuje 30 let a auto 5 let. Dům za 5.000.000 Kč bude odepisován 3,3 % ročně a tedy 165.000 Kč. Auto za 500.000 Kč odepíšete 20 % ročně a je to 100.000 Kč. Výrazně si tedy snížíte daňový základ.Pozor na chybyPři danění pronájmu movitých nebo nemovitých věcí je tedy hlavně nutné se vyvarovat chyb s dalšími poskytnutými službami, aby se nestaly běžnými příjmy podnikatele a neplatily se z nich odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nesmíte mít živnostenské oprávnění a poskytovat další služby. Pokud je to nezbytné, raději sami pronajímejte a třeba manželka může mít živnost na služby a danit zvlášť. Takové řešení neodporuje zákonu. A také se musíte rozhodnout pro paušál, který není vysoký nebo pro skutečné náklady a vést daňovou evidenci. Záleží na nákladech, které s nemovitostí nebo třeba autem máte, na odpisech a na tom, zda budete v budoucnu potřebovat uplatnit ztrátu. Proto je potřeba pečlivě zvážit výhodnost svého rozhodnutí. Chyby by mohly vést nejen ke ztrátám, ty jsou většinou v oblasti minimálních plateb daně z příjmu, ale hlavně ve značných problémech se sociálními a zdravotními odvody. A s těmi už legrace není. Mohly by vám pronájmy pěkně znechutit.

Pokračovat na článek


Dividenda- snadný příjem a zajimavá investice

Být rentiér není vůbec špatná životní situace. Rentiérství bohužel nespočívá pouze ve výběru peněz na soukromý blahobyt. K zajištění života pravidelným a bezpracným příjmem je potřeba kapitál. Teprve peníze dělají peníze a palmáre z akcií je příjemným zpestřením rozpočtu. Existují společnosti, které pravidelně a bezpečně poskytují rentu.Co je dividendaV podstatě výplatou nějaké částky dostává akcionář do rukou podíl na zisku společnosti, jejíž akcie drží. Dividenda je tedy rozdělení peněz mezi akcionáře, kteří jsou v rozhodný den držiteli akcií takto štědré společnosti. Jedná se tedy skutečně o peníze, které nestojí žádnou námahu a je „pouze“ potřeba kapitál k pořízení akcií. O výplatě zisku rozhoduje valná hromada na schůzi akcionářů. Navrhnout výplatu a její výši je oprávněno vedení společnosti nebo jakýkoliv akcionář. Kromě částky, která se vyplatí, propočtu peněz, které připadnou na akcii, musí také valná hromada schválit datum, kdy se budou dividendy vyplácet.Dividenda a kurz akcieNa pouhém držení akcie přes rozhodný den se krátkodobě nedá vydělat. Akcie totiž následný den poklesne o čistou dividendu. V České republice je ještě dividenda daněna 15% daní. Jestliže tedy společnost vyplácí dividendu 100 Kč, pak akcionář dostane pouze 85 Kč. Proto se užívají pojmy hrubá a čistá dividenda.Česká spořitelnaPříkladem výplaty dividend jsou většinou banky, které mají stabilní pozici na akciovém trhu a pravidelně generují slušný zisk. V minulém roce řádná valná hromada České spořitelny, a.s. dne 20.4.2012 rozhodla o rozdělení zisku společnosti za rok 2011 a nerozděleného zisku předchozích let a jeho použití na výplatu dividend ve výši 4.560.000.000 Kč, což je 30 Kč na jednu akcii, akcionářům zapsaným ve výpisu z registru emitenta ke dni 20.4.2012, 24.00 hod. Dividenda byla splatná dnem 1.6.2012. Z hlediska nákupu akcií je důležitý poměr nákupní ceny k vyplácené dividendě z hlediska kapitálových příjmů. Akcionář České spořitelny dostane za investici do akcie České spořitelny ve výši 803 Kč 26 Kč čistého příjmu. Procentuelně vychází taková investice na 3,23 %, což odpovídá některým spořícím účtům. Ovšem akcionář může akcii kdykoliv prodat a může také dlouhodobě vyčkávat na růst ceny.Dividendový výnosPokud se mluví o tomto pojmu, tak se jedná o propočet výnosu z dividendy. Stanovuje se poměrem hrubé dividendy k tržní ceně akcie a násobí stem. V případě České spořitelny by tedy poměr byl 30 : 803 = 0,037 * 100 = 3,7 %. V angličtině se vžil pro dividendový výnos termín „dividend yield“.Nákup akcií tedy může probíhat různým způsobem a dividenda je takovou třešničkou na dortu. Akcie bank nebo velkých energetických společností představují zajímavou investici, která z dlouhodobého hlediska přináší růst vlastního kapitálu, ochranu před inflací a také doplňující peněžní prostředky, které nestojí žádnou námahu. Je lepším zdrojem příjmů v důchodu a jistotou stáří, než vkládání peněz do penzijního systému, jak jej nyní připravila vláda. A třeba taková Telefónica O2 vyplácela za rok 2011 dividendu 27 Kč na akcii o nominální hodnotě 100 Kč. Čistý výnos byl tedy ve výši 23 Kč na akcii v hodnotě  330 Kč a v procentech 6,95 %. Dividend yield pak dosáhl 8,18 %. To je zajímavá a bezpečná kapitálová investice.

Pokračovat na článek


Podvody s akciemi podle UK

 Podvodníci s akciemi většinou mají sídlo v zahraničí. Jedná se o zločince, kteří se maskují jako oficiální makléři. Po koupi akcií zjistíte, že tyto akcie jsou bezcenné, falešné a stojíte před strašnou ztrátou peněz. V Anglii lidé ztratí akciovými podvody v průměru přes 20.000 liber.Sídlo v CityV Londýně je nejprestižnější burzovní adresou City. Proto také tito podvodníci mají kanceláře a maskují se jako etablované makléřské firmy. Většinou hledají investory pomocí telefonátů z veřejných seznamů podle určitých kritérií. Na dobrých adresách nebo ve větších nemovitostech bydlí movití lidé. Na začátku tyou „firmy“ předkládají bezplatné analýzy a nechávají „investory“ vydechnout. Později začne známý kolotoč skvělých možností, které bez okamžité investice navždy pominou. V Anglii se takovému jednání říká „boiling room“. Podvodníci se snaží oběť uvařit různými neodolatelnými nabídkami.Oběti nejsou hlupáciOběťmi podvodníků se nestávají běžní lidé. Mezi oklamané investory se dostal třeba soudce Nejvyššího soudu, kriminalista, dražebník a účetní. Právě na tyto lidi umějí zapůsobit praktiky podvodníků s akciemi, protože nepředpokládají takovou drzost. Mohou si snadno ověřit tyto firmy a předpokládají, že druhá strana to chápe a nikdy by s podvodným úmyslem nešla do takového rizika.České podvodyV České republice docházelo v 90.letech k řadě podvodů, ale ty se týkaly většinou kolektivního investování. V sázce totiž byly peníze drobných střadatelů nebo účastníků privatizace. Velké částky se kumulovaly právě prostřednictvím malých vkladů. Pokud milion lidí vloží tisíc korun, objem naroste do miliardy. Peníze se potom vyváděly prostřednictvím nevýhodných smluv, špatných investic a bílých koní. Většina investičních fondů kuponové privatizace byla rozkradena, ale potrestán nebyl téměř nikdo. A stejně dopadla situace krachujících bank, které poskytovaly nevratné úvěry spřízněným firmám.Akcie jsou jen papír a musejí být podloženy hodnotou. Proto by jejich koupě měla probíhat maximálně transparentně přes známé makléřské firmy. Obchodovat lze také na RM-Systému, kam se může připojit po registraci každý. Hlavním problémem podvodů s akciemi je nenasytnost obou stran. Podvodník slibuje a oklamaný zákazník přes vidinu neuvěřitelného zisku ztratí soudnost. A proto platí pravidlo. Nepřiměřený zisk znamená také nepřiměřené riziko.

Pokračovat na článek


Jak vydělat na nemovitosti

Nemovitost je považována za uživatelsky příjemný cíl pro dlouhodobé investice. Nicméně, aby nedošlo k chybě, je důležité mít představu o aktuální situaci na trhu, je třeba znát vlastnosti aplikace příslušných právních předpisů, a také být schopen hodnotit trendy ve stavebnictví.Nejsnadnější je pořízení nemotivosti za náš veškerý kapitál, který aktuálně vlastníme. Cílem je snaha o neustále zvyšování hodnoti nemovitosi. Komerční a rezidenční nemovitosti frčí nejvíce. A proto se obecně doporučuje vytipování zastaralé nemovitosti, její následná renovace a finální prodej.Plánování pořízení nemovitosti za účelem dalšího přinesla užitek, je třeba postupovat opatrně. V dnešním světě je krize mohou v poměrně krátké době mít vliv na stav ekonomiky, a to začalo být, a stav trhu s bydlením. Výsledkem recese může stát nevostrebovannost’ těch nebo jiných typů komerčních nemovitostí. Aby se správně orientovat se v aktuální situaci, můžete využít dat analytici, které jsou závažné hráči na tomto trhu.Zvýšit výnos na nákupy, kdyby se pronájmem nemovitostí, aniž by čekal od jeho prodeje. Peníze během této činnosti budou přicházet stabilní, byť malou částkou. Je důležité sledovat sdannye k pronájmu objekty sami nebo s pomocí spolehlivého prostředníka.Při absenci částky dostatečné pro nákup nemovitosti, můžete využít jakýmkoli programem úvěrů. V tomto případě je nutné spočítat, kolik bude stát obsah objektu, a zda platby za pronájem pokrýt náklady na půjčování. Tento způsob je schopen být lukrativní při získání dlouhodobého úvěru, představovat malými úroky.Před tím, jak začít investovat do nemovitostí, je nutné seznámit se s právními předpisy a dále sledovat jejich změny. Také stojí za to sledovat situaci na trhu, aby bylo dosaženo maximálního zisku. Například, pokud existuje perspektivní území, na kterém se očekává výstavby velkých objektů, je tam možné zakoupit zemi nebo rezidenčních nemovitostí. Za pár let všechny okolní objekty, jako obvykle, dramaticky zvyšovat ceny.Při posuzování místního trhu je důležité si uvědomit, že cena nemovitostí roste, pokud dopravní infrastruktura je unesena a oblast se stává cenově dostupnější. Tak, a stavěl automobilový silnice, a těsnění metra jsou důležitými ukazateli pro zvýšení ceny jakékoliv nemovitosti.

Pokračovat na článek


Stále výhodné stavební spoření. Nevyplatí se rušit staré smlouvy!

Stavební spoření nemá ve své podobě konkurenci. Srovnatelně výhodný a garantovaný finanční produkt zkrátka na trhu v současnosti není. Běžný bankovní účet přináší několik málo desetin procenta ročně, spořicí účty jsou o něco výhodnější, ale rozhodně nedosahují několika procent, jak je tomu právě u stavebního spoření, kde nově založené smlouvy dokáží generovat až 5% efektivní úrokové míry za rok.Navíc v oblasti motivace se snaží stavební spořitelny přinášet neustálé zlepšování a některé nárazové akce v podobě bezplatného zvýšení cílové částky a podobně dále zvyšují zájem a kreativitu stavebního spoření. Za normálních okolností je při navyšování částky vyžadován poplatek ve výši 1%. Lidé tak díky tomu mohou navýšit cílovou částku a dále výhodně spořit. V situaci, kdy tento poplatek zmizí (třeba i krátkodobě) může to pro klienty dané stavební spořitelny představovat velice důležitý faktor, na jehož základě se rozhodnout navýšit své cílové částky a dále si prodloužit možnost využívání již založené smlouvy o stavebním spoření.Pravidelné spoření fungujeStavební spoření má ještě jednu zcela zásadní výhodu. Klient spořitelny přesně ví, co a kdy dostane. Má jasně nastaveny parametry svého spoření a rozhodně ví, kdy bude moci na peníze vůbec sáhnout, a kdy je bude moci využívat. Stavební spoření je jakýmsi bičem na střadatele. Rodinný rozpočet již dopředu počítá s tím, že na stavební spoření je potřeba za roku uvolnit nějaké peníze, aby bylo možné získat státní podporu, která je velice výhodná. Kumulování úspor takovýmto způsobem pak relativně rychle roste. Po šesti letech se na účtu stavebního spoření obvykle vytvoří velice slušná suma peněz, kterou následně může klient využívat pro své potřeby, či spořit dál. Dál využívat výhod státního příspěvku. Je dokázáno, že stavební spoření je silnou motivací, a lidé jsou schopni a ochotni své finance takto „investovat“ do dlouhodobého finančního produktu. Jiné alternativy či zrušení stavebního spoření pak nevyvolávají takovou potřebu a chuť dlouhodobě peníze ukládat stranou. Stavební spoření tak stále funguje a za stávajících podmínek bude fungovat jako výhodný nástroj dlouhodobého investování a spoření si peněz (zatím) nejen na bydlení.Člověk se totiž často musí spořitelně zavázat, že u ní bude alespoň další dva, tři roky (6 let) spořit a dále pokračovat v navyšování své částky. Samozřejmě, že pro celou řadu lidí, kteří využívají stavební spoření jako výhodný investiční nástroj, neznamená spoření další tři roky problém a navíc mohou cílovou částku výrazně navýšit a tím si „zajistit“ možnost spoření na další období. Z druhého pohledu však je potřeba zohlednit fakt, že při výběru peněz ze stavebního spoření je potřeba mít naspořenou určitou částku, kterou si samozřejmě stanovuje každá spořitelna jinak. Fakticky tak je potřeba dále na účet stavebního spoření přispívat. Nechte se proto před zvýšením své cílové částky informovat o aktuální situaci na vašem účtu. Předejdete nečekaným překvapením, až budete peníze potřebovat.Stavební spoření a nové smlouvyK dalším výhodám lze řadit možnosti při uzavírání nových smluv. To se často týká těch klientů, kteří předčasně vypověděli smlouvu kvůli novým podmínkám, aby získali celé své úroky a podpory. Tito klienti by si rozhodně měli založit stavební spoření nové, jelikož na trhu skutečně nekonkuruje žádný jiný produkt. Při uzavírání nové smlouvy pak člověk může narazit na celou řadu zajímavých možností a je třeba se správně rozhodnout. Někde je možné uzavřít smlouvu bez poplatku, jinde za sníženou sazbu z cílové částky a u další stavební spořitelny je například možnost v prvním roce získat vyšší úrok. Porovnejte si nabídky a nechte si zpracovat návrhy od více spořitelen. Rozhodně na tom vyděláte. Každému se hodí jiný způsob zvýhodnění, proto dobře rozmyslete, kam a jak své peníze uložíte. Ve stavebním spoření se vám rozhodně neztratí.

Pokračovat na článek


Hypoteční úvěr jako vhodné řešení vlastního bydlení

Pořízení kvalitního vlastního bydlení je dobrá investice. Výběru bytu či domu je potřeba věnovat dostatečnou pozornost, stejně tak však výběru úvěru. Kvůli vlastnímu bydlení se zadlužujeme zpravidla na desítky let a splácení úvěru nás provází značnou část našeho života. Nabídku hypoték je dobré velmi dobře prostudovat.Hypotéka, hypoteční úvěrZ finančního hlediska je výběr financování našeho bydlení jedním z našich nejdůležitějších finančních rozhodnutí. Vždy bychom tedy měli věnovat dostatek času a pozornosti nabídce úvěrů na trhu. Při pořízení vlastního bydlení se jedná o vysoké částky a dobrým řešením financování bydlení je hypotéční úvěr. Hypotéční úvěr je účelovou hypotékou na pořízení bydlení. Banky však nabízejí i americké hypotéky, které jsou určeny na cokoliv. Úvěrové parametry americké hypotéky jsou samozřejmě méně výhodné. Pro každou rodinu je lepší život bez dluhu, úvěry na bydlení však patří mezi dobré úvěry. Vlastní bydlení je velmi rozumnou investicí.Nemovitost i hypotéku si dobře vybermeInvestice do nemovitosti se zpravidla v čase zhodnocuje. Obzvlášť pokud se jedná o atraktivní adresu. Současně se neradi stěhujeme a často v koupené nemovitosti žijeme celý život. Stěhování patří mezi nejvíce stresové situace v našem životě, i z tohoto pohledu je vhodné výběru nemovitosti věnovat velké úsilí. Nemovitost vybíráme pečlivě, máme své nároky na dostupnost do centra města, klid, vybavenost, parkování, vybavení nemovitosti… Stejně důkladně je však potřeba vybírat i hypotéku. Hypotéční úvěry poskytují všechny renomované banky na našem trhu. Nabídka je tedy pestrá. Možnosti získání hypotéky se pro rodinu u jednotlivých bank liší (maximální výše hypotéky, úroková sazba, možnost předčasného splacení, podmínky fixace hypotéky…).U hypotéky musíme doložit příjmyAby nám banka poskytla hypotéční úvěr, tak bude po nás požadovat několik dokladů. Samozřejmě doložíme doklady totožnosti. Dále však budeme muset doložit naše příjmy (např. potvrzením od zaměstnavatele nebo daňovým přiznáním), kupní smlouvu na nemovitost, výpis z katastru nemovitosti na danou nemovitost, ocenění zastavované nemovitosti či vinkulaci životního pojištění ve prospěch banky. To jsou jenom základní doklady, které vyžaduje každá banka. Další doklady se mohou lišit dle zvyklostí jednotlivých bank. Nejdůležitější je však pro banku prokázání naší schopnosti splácet hypotéční úvěr.Od našich příjmů se odvíjí i výše hypotéky.Většina bank má na svých internetových stránkách uvedenu kalkulačku, kde si žadatelé o hypotéční úvěr mohou orientačně spočítat, jak velký čistý měsíční příjem musí mít, aby na požadovanou hypotéku dosáhli. Částku, kterou můžeme splácet, orientačně spočítáme, když od čistých rodinných příjmů odečteme všechny povinné splátky a bankou stanovenou částku životních nákladů na domácnost (u jednotlivých bank se liší). Tato částka se může pohybovat od 1,2násobku životního minima do 1,5násobku životního minima.Oslovili jsme mluvčí tuzemských bank, abychom pro vás zjistili výhodné akce a nabídky hypoték, které svým klientům banky v současnosti poskytují.

Pokračovat na článek


Investice do umění

Svět se již po několikáté za dobu existence moderní historie ocitl v krizi. Firmy krachují, lidé jsou bez práce a kdo nemá úspory, má obrovské starosti.To se ovšem netýká určité skupiny lidí, která ovládá finanční trhy a její jmění má za číslem vždy dlouhou řádku nul. I takoví lidé ovšem během krize mohou o několik nul přijít a proto uvažují o tom, kam nejlépe své peníze investovat, aby je co nejúčelněji uložili.Peníze, které leží totiž nevydělávají a když se najde správná investice, časem se zúročí tak, že všechny ztráty vyrovná. Chce to ovšem kapitál.Jednou z nejlepších možností, jak investovat velké finanční částky je umění. I zde však mohou být investice různé a ne všechny vydělávají. Známe mecenáše umění, kteří investovali do divadla nebo filmového umění. Stalo se pak, že film nebo divadelní hra, která byla považována za propadák se stala přes noc obrovským hitem a investor vydělal obrovské částky. Stejně tak se může stát, že i když vsadíme na jistotu, výsledek může být katastrofální. Přízeň osudu i diváků je vrtkavá a i v naší zemi jsou příklady producentů, kteří budou do konce života splácet dluhy. Možná proto je dnes tak složité sehnat peníze na natočení i kvalitního a slibného filmu.Mnohem jistější je investice do umění, které má takříkajíc stálou hodnotu. Mluvíme nyní o obrazech, starožitnostech a dalších uměleckých dílech, které neovlivní lidský zásah, nejsou závislé na davové přízni a jejich hodnota se s přibývajícím věkem jen zvyšuje.V posledních dnech se hodně mluví o dražbě, ve které byl prodán obraz malířky českého původu Toyen „Spící“, za astronomickou částku, která obraz vynesla na třetí místo na pomyslném žebříčku cen obrazů. Vzápětí byl ovšem nabídnut k prodeji obraz Františka Kupky „Zhroucení vertikál“ za částku mnohem vyšší.Investovat tímto způsobem může ovšem jen ten, kdo umění skutečně rozumí. V poslední době se hojně prodává spíše moderní umění. Originály starých mistrů jsou většinou v muzeích a galeriích  a zbavuje se jich jen málokdo. Investice do umění je totiž většinou spojena nejen s financemi, ale i s láskou, či posedlostí, která člověka nutí krásné věci shromažďovat a těšit se buď z nich nebo z jejich vlastnictví. Proto se také občas stává, že dochází ke krádežím starých mistrů, kteří pak končí v soukromých sbírkách. Takový obraz se pak často objeví náhodou, i desetiletí po smrti majitele sbírky.Ten, kdo umění nerozumí a přesto do něj chce investovat, udělá nejlépe, když se obrátí na renomované firmy, které se zabývají dražbami uměleckých děl. Má tak jistotu, že kupuje skutečný originál, protože firma si nemůže dovolit žádný podvod. Pokud by se něco takového rozneslo, byl by to její konec. Obrazy a další umělecká díla jsou tak ověřena skutečnými odborníky, kteří se zaručí za jejich pravost.Pokud ovšem umění rozumíme, známe i historii a budoucnost díla a naše investice je mnohem účelnější. Někdy  se jedná o solitér a jindy je lépe investovat do celého souboru, který k sobě nějakým způsobem patří. Výsledná cena souborného díla pak přesáhne i několikrát cenu jednotlivě prodávaných kusů.Při prodeji posledního Kupkova obrazu bylo řečeno, že jeho kupec začal vydělávat ihned, jakmile obraz koupil. Jeho cena bude totiž stále vyšší a vyšší. A to je přece ta správná investice – vydat peníze tak, aby se jejích hodnota postupně znásobovala a investovat je tam, kde je co největší záruka, že se tak opravdu stane.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Pojištění

Cestovní pojištění

Cestovní pojištění představuje prakticky nepostradatelnou věc, které rozhodně každý z nás ať už na soukromé či služební cestě rozhodně využije. V dnešní době existuje celé spektrum možností cestovního pojištění, které jsou šity přímo na míru jednotlivým zákazníkům pojišťoven.Cestovní pojištění představuje ve svém základu pojištění na úhradu léčebných výloh, které se uskutečňují v zahraničí. Jde o následky úrazu či onemocnění. Pojišťovna prostřednictvím cestovního pojištění platí svým pojistníkům náklady spojené s místním ošetřením, léčením, hospitalizací, placením léků či převozů sanitkou či dokonce vrtulníkem. Velmi hojně využívanou pojistnou ochranou je i platba nákladů na přivolání a následný pobyt blízké osoby v místě ošetření zraněného pacienta. To je základní paleta cestovního pojištění, které samozřejmě v důsledku individuálního přístupu pojišťoven může být dále a výrazně rozšířeno a doplňkové služby, které přímo korespondují s požadavky jednotlivých klientů.Pojištěn v zahraničí a nepojištěn domaTak stručně by se dala charakterizovat situace, kdy člověk vyjíždí na delší pracovní či studijní pobyt do zahraničí. Tím, že si sjedná zahraniční cestovní pojištění po dobu řekněme několika měsíců, se na tuto dobu může z tuzemského zdravotního pojištění odhlásit a tím ušetřit za jinak povinné zdravotní pojištění. Jde především o osoby samostatně výdělečně činné, které musejí pravidelně odvádět zálohy. Tímto způsobem se dají ušetřit nemalé prostředky, jelikož povinné zdravotní pojištění představuje vždy určité minimální zálohy, které je nutné za každých okolností platit bez rozdílu.Druhy cestovního pojištěníPrincip cestovního pojištění se odvíjí od typu dané cesty, míry rizika s ní spojené a činnosti, kterou bude osoba v zahraničí vykonávat. Jinou částku samozřejmě platí pasivní turista a jinou aktivní sportovec, který plánuje v zahraničí provozovat adrenalinové sporty. Důležité je si také uvědomit rozdíl mezi turistickým pojištěním a pracovním pojištěním. Proto se může stát, že vám pojišťovna na základně turistického pojištění odmítne proplatit náklady spojené se standardním pracovním úrazem. Vždy je třeba přesně specifikovat činnost, kterou bude člověk v zahraničí vykonávat a pojišťovna podle toho vybere druh pojištění, tarif a samozřejmě cenovou úroveň.Pojištění spojené s platební kartouKaždému z nás jistě bylo při sjednávání bankovního účtu nabízeno cestovní pojištění, které je spojené s fungováním a vlastnictvím bankovní karty. Jde o relativně levnější pojištění, než kdybychom na srovnatelnou dobu pojišťovali osobu samostatně, avšak vždy je nutné si pečlivě přečíst všechny související podmínky. Hlavně pojistné limity plnění, tedy částky do jejich maximální výše pojišťovna bude vyplácet náhradu, mohou být podstatně nižší než je obvyklé. Proto je vždy nutné poctivě si přečíst všechny náležitosti a až na tomto základě se rozhodnout, zda využívat cestovní pojištění spojené s platební kartou.Evropská zdravotní karta není samospasitelnáV dnešní době české pojišťovny vydávají svým klientům Evropský zdravotní průkaz, který poskytuje v zahraničí (v Evropské unii a několika dalších státech) služby zahraničním osobám ve stejném duchu jako osobám místním. V tom by zatím žádný problém nebyl. Avšak důležité je si uvědomit, že na takové ošetření se vztahuje spoluúčast pacienta. Všichni víme, že za každé ošetření se u nás platí 30 Kč poplatek. Na pohotovosti pak korun 90. Podobný princip pak používají v řadě dalších evropských státech a spoluúčast zde může být podstatně vyšší. Jelikož klasické spoluúčasti se platí u státních lékařů. Pokud narazíte na soukromého doktora, kteří jsou v řadě letoviscích častější, může se vaše spoluúčast vyšplhat až na několik tisíc korun. Není neobvyklá spoluúčast 10% za hospitalizaci, 40% z ceny léků a podobně. Uvádíme, že jde pouze o základní ošetření a základní pomoc. Asistenční služby například s Evropskou zdravotní kartou vůbec nejsou spojeny, takže zařízení cestovního pojištění může mít význam i právě z tohoto pohledu asistenční pomoci.Princip asistenční službyPrávě asistenční služba, která je se standardním komerčním cestovním pojištěním spojena, často velmi pomáhá v krizových situacích. Jde o to, že na daném telefonním čísle vám pomohou s rychlým vyhledáním kvalitní lékařské pomoci v daném místě a také s převozem do zdravotnického zařízení. Ve službách asistence se dále promítají poskytnutí platební garance léčby, zajištění předepsaných léků, vyslání blízké osoby či zaslání potřebné finanční částky. Asistenční služba u cestovního pojištění také zohledňuje situace při okradení a výrazně pomáhá a zprostředkovává vyřízení náhradních cestovních dokladů, bez kterých se člověk v zahraničí v případě krádeže rozhodně neobejde.

Pokračovat na článek


Pojištění majetku

Úvod k pojištění majetkuProvoz domácnosti představuje často mnohá rizika. Může se třeba jednat o zničené podlahy, promáčené stropy, škody, které způsobil zloděj apod. Od přírodních živlů a katastrof nejsme vlastně také nikdy dostatečně chráněni. Abychom se vyhnuli obrovské finanční ztrátě způsobené některými nepříjemnými událostmi, je vhodné uzavřít si patřičné pojištění. Pojištění majetku sice škody nezabrzdí, ale bude alespoň finanční náplastí pro jejich likvidace. Poradce ZFP akademie Vám pomůže zajistit optimální pojištění majetku.Jádro pojištění majetkuPojištění majetku představuje finanční náhradu u škod, které jsou způsobeny živelnou událostí, krádeží či loupeží. Primárním cílem je ochrana majetku před různými nepředvídatelnými událostmi. Pojištění majetku se vztahuje na fyzické osoby tuzemské i zahraniční. Rozdělení pojištění majetkuPojištění majetku obsahuje dva základní typy pojištění, a to pojištění domácnosti a pojištění nemovitosti. Samostatnou kategorii tvoří pojištění rekreačních staveb a jejich vybavení. Jedná se totiž o objekty, které jsou určeny pro individuální rekreaci a nejsou obývány po celý rok. Pojištění většinou zahrnuje i drobné stavby a oplocení, jestliže jsou umístěny na stejné parcele spolu s rekreační místností. Základní rozdíl mezi pojištěním domácnosti a pojištěním nemovitostiJsou to zcela odlišné druhy pojištění. Pojištění domácnosti se týká pouze věcí, které náleží k domácnosti. Jmenovitě například cenné věci, elektronická zařízení, nábytek apod. Pojištění nemovitosti zase zahrnuje jenom pojištěnou stavbu (bez věcí uvnitř stavby).Pojištění domácnosti souvisí s věcnými škodami na věcech, které jsou součástí bytu, jestliže jsou věci popsány v pojistných podmínkách příslušné pojišťovny. Pojištění domácnosti obvykle zahrnuje dvě pojistná rizika: krádež a živelná zkáza (např. záplava, zemětřesení, výbuch plynu aj.).Pojištěním nemovitosti zajistíte budovy, stavby a byty pro případ živelných pohrom a krádeží. Pojištění nemovitosti se většinou uzavírá pro jeden ze tří druhů těchto nemovitostí: rodinné domy, byty a rekreační objekty.Detailní informace k pojištění Vám poskytne poradce ZFP akademie.Na úvod k pojištění domácnosti Pojištění domácnosti je jedním z nejčastěji nabízených pojištění, proto je jednoduché si jej uzavřít téměř u jakékoli pojišťovny. Výjimku bychom našli snad jen u speciálně zaměřených pojišťoven. Při sjednávání pojištění domácnosti je důležité dobře znát rizika v nabídce základního pojištění domácnosti. Nabídka pojišťoven je hodně obsáhlá, liší se i možnosti různého připojištění a limity plnění. Pro rychlejší orientaci je vhodné kontaktovat poradce ZFP akademie.  Běžné pojištění domácnosti nevyžaduje znalecký odhad nebo prohlídku bytu pojišťovacím poradcem. Smlouva se dá sjednat i na počkání na některé pobočce. Jestliže ale chcete vyšší pojistnou částku, odhadu se nevyhnete (bude se jednat o nadstandardní pojištění). Pojištění domácnosti - co má vliv na výši pojistného?Každá jednotlivá pojišťovna má svůj vlastní způsob, kterým vypočítává pojistné. Na výpočet pojistného má vliv celá řada skutečností. Důležitým faktorem je úroveň vybavení domácnosti, velikost obytné plochy domácnosti, lokalita, ve které se domácnost nachází (na vesnici bude pojistné levnější). Dále hraje roli pojistná částka, míra spoluúčasti pojištěného a úroveň krytí rizik. Nezapomínejme ani na úroveň zabezpečení domácnosti a bezproblémový průběh v minulosti. Pojištění domácnosti - pojistná částkaPokud vznikne škoda, pojišťovna vyplácí pojistné plnění ve výši pojistné částky stanovené ve smlouvě. Pojistná částka se vypočítává různými způsoby. Jedním z kritérií je odhad pojištěného, tzn., že sečte přibližnou hodnotu daných věcí. Jiným měřítkem je velikost plochy bytu násobená koeficientem pro úroveň vybavení. Možností je i vyplnění dotazníku, který se vztahuje na zařízení a vybavení. Existují nějaké druhy pojištění domácnosti?Pokud budeme brát v úvahu rozsah pojistné ochrany, lze pojištění rozdělit na základní, nadstandardní a doplňkové. Základní pojištěníHodí se pro standardně vybavené domácnosti. Pojistné plnění je omezeno limity pojistného plnění. Základním typem je pojištění souboru věcí, které patří k pojištěné domácnosti. Znamená to, že pojistná částka nebude určena pro každý předmět jednotlivě, ale bude stanovena pro domácnost jako celek. Jestli jsou v domácnosti cenné věci, základní pojištění je nepostačující. Pro tyto případy jsou určena nadstandardní pojištění nebo doplňková pojištění. Základní pojištění si můžete sjednat rychle a docela levněRychlost uzavření je dána i tím, že stále více pojišťoven nabízí sjednání po internetu nebo telefonu. Někteří lidé ale přesto raději využijí uzavření smlouvy na pobočce. Nutno podotknout, že základní pojištění, ale není příliš flexibilní co se týče přizpůsobování výše limitů pro pojistné plnění. Kvalitní pojištění Vám pomůže zajistit poradce ZFP akademie.Nadstandardní pojištěníKromě základního pojištění domácnosti existuje i nadstandardní pojištění. Říká se mu někdy i tzv. luxusní pojištění. S tímto druhem pojištění si pojistíte domácnost a věci na vysoké částky. Nadstandardní pojištění má jednu obrovskou výhodu: možnost určení pojistné částky pro jednotlivé věci podle jejich skutečné hodnoty. Samozřejmě že toto pojištění je dražší a než si pojištění uzavřete, budete se většinou muset poprat s jistými administrativními úkony. Rovněž si připravte peníze na různé vedlejší výdaje (finance na znalecké posudky, náklady kvůli zvýšenému zajištění domácnosti apod.). Myslete na svůj majetek - kontaktujte poradce ZFP akademie.Doplňková připojištěníNabízí se k hlavnímu pojištění. Doplňkové připojištění si nemůžete sjednat pouze samostatně. Účelem je připojistit rizikovější věci (například elektroniku, věci za účelem podnikání), které nejsou obsaženy v základním pojištění domácnosti. Záměrem je rozšířit pojistnou ochranu a zvýšit limity pojistného plnění.

Pokračovat na článek


Vyberte si správné životní pojištění

Životní pojištění představuje takový druh krytí pojišťovnou, který se vztahuje na výplatu peněžních prostředků osobě za dobu léčení, trvalé následky úrazu, hospitalizaci následkem úrazu či vyplacení dané částky oprávněné osobě v případě úmrtí pojištěné osoby. Jedná se velice důležitý finanční produkt, který je však nutné dostatečně zvážit a promyslet.Rizikové pojištěníRizikové životní pojištění představuje pojištění na smrt. Jde o stanovení určité částky, která bude v případě neočekávané události vyplacena pozůstalým. V tomto finanční produktu není žádná položka vyhrazená na spoření. Jedná se o čistý pojistný produkt. Takže i v případě dožití daného věku stanoveného ve smlouvě klientovi nejsou žádné peníze vyplaceny. Vše je spotřebováno na pojistné krytí a poplatky pojišťovny. Jde fakticky pouze o zabezpečení svých blízkých pro případ té nejhorší události, která se může člověku přihodit. Často se k tomuto produktu rozhodují lidé, kteří chtějí zajistit úvěr či hypotéku. Zkrátka nechtějí, aby toto břemeno zůstalo v případě smrti na jejich pozůstalých, tak jednoduše zabezpečí úvěr životním pojištění vinkulovaným ve prospěch instituce poskytující peněžní prostředky. Jasnou výhodou je výše pojistné částky. Stanoví se cílová částka na krytí, která má být v případě smrti vyplacena a podle věku klienta, rizikovosti a doby trvání se dopočte výše plateb. Následně tedy vznikne smlouva s garantovanou částkou životního pojištění bez spořící složky. Jedná se o řádově nižší částky než u životních pojištění se spořící složkou. Důležité je si však u rizikového pojištění uvědomit, že na rozdíl od pojištění se spořící složkou, se na něj nevztahují podmínky pro daňovou uznatelnost nákladů. Takže nedochází k daňovému odpočtu.Kapitálové životní pojištěníKapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt. Jedná se o klasické pojištění pro případ smrti, avšak zahrnuje i pojištění pro případ dožití, takže funguje jako spořící produkt. Jednoduše si tak může pojistník vytvořit rezervu na stáří s případným krytím a zajištění blízkých v případě úmrtí. Částka na dožití a smrt může být stejná nebo se lišit dle individuálních požadavků klientů. Avšak vždy je daná částka garantované, takže v případě dožití pojistník obdrží minimálně částku, kterou mu pojišťovna předem slíbila. U kapitálového pojištění je garantovaný výnos. To znamená, že pojišťovny investují vaše prostředky pouze do málo rizikových otevřených podílových fondů, kde je zhodnocení zhruba někde přes dvě procenta. Z této garantované míry je však nutné odečíst ještě poplatky pojišťovny. Takže reálné zúročení je ještě o tento poplatek sníženo. Kapitálové pojištění je produktem, který má jasně nastavená pravidla a jasně garantovaný výnos. Jedná se prakticky o nerizikový (lépe řečeno málo rizikový) finanční produkt, který svému majiteli jasně garantuje částky, které obdrží v případech uvedených ve smlouvě. Obvykle se doporučuje toto pojištění uzavírat na delší období. Minimálně by rozhodně mělo jít o dobu deseti let, jinak tento produkt ztrácí svůj smysl a rozhodně nesplní svou prvotní roli. Důležitým faktorem u tohoto pojištění je rozhodně daňová uznatelnost zaplaceného pojistného. Avšak je důležité splnit následující parametry: doba trvání životního pojištění přesáhne pět let, bude trvat minimálně do roku, kdy pojištěný dosáhne věku 60 let a musí být u pojištění sjednané riziko pro případ smrti a dožití. Kapitálové pojištění však již není tím pravým tahákem a lidé často využívají investičního životního pojištění. Investiční životní pojištěníInvestiční životní pojištění je velmi oblíbený produkt s ohledem na svou spořící složku. Samozřejmě, že prvotním úkolem každého životního pojištění je pojistná ochrana proti smrti, avšak investiční životní pojištění přináší ještě určitý bonus ve formě zhodnocování prostředků. Jde o relativně výnosnější, ale samozřejmě rizikovější zhodnocování financí než u kapitálového pojištění, jelikož narozdíl od něho není investiční pojištění garantované, takže není stanovena garantovaná úroková míra, kterou musí vaše investované prostředky dosáhnout. Do hry vstupuje faktor rizika. Pojišťovny tak nabízejí několik druhů investičních pojištění podle ochoty podstupovat riziko, což je samozřejmě spojené s možností potenciálních zisků. Čím větší podstoupené riziko, tím větší šance vyšších výnosů, ale samozřejmě i ztrát. Důležité je zvolit investiční strategii, která přesně odpovídá profilu pojištěného. Podle toho se vybere, kam budou dané prostředky investovány. Opravdu záleží pouze na klientovi, jakou částku bude chtít spořit a jakou nechá jako krytí pro případ pojistné události, kterou je v tomto případě smrt. Investiční pojištění je velmi flexibilní, takže i v průběhu je velmi snadné měnit poměry mezi spořením a jištěním, volit investiční strategie, měnit riziko a od něj odvislé případné výnosy. Avšak vždy je důležité brát na zřetel, že životní pojištění je především pro zabezpečení blízkých v případě smrti. K výhodám tedy nesporně patří flexibilita a míra variability investičního pojištění. Výborná je také možnost vkládat a čerpat finanční prostředky i v průběhu trvání pojištění. A samozřejmě důležitým plusem je daňová uznatelnost zaplaceného pojistného po splnění zákonných podmínek. Určitým rizikem u investičního životního pojištění je ovšem to, že není garantována velikost zhodnocení prostředků. Takže v nepříznivé době se může lehce stát, že nebude vůbec kladná. Avšak záleží na délce trvání pojištění. V dlouhodobém horizontu jsou akciové trhy vždy v plusových hodnotách.  Důchodové pojištěníDůchodové pojištění je jednou z variant kapitálového životního pojištění. Prvotním a hlavním cílem důchodového pojištění je zabezpečení klienta v seniorském věku. Zkrátka určitá příprava na stáří, aby klient důchodového pojištění ve stáří nemusel snižovat svůj životní standard kvůli nižšímu důchodu. Tento druh životního pojištění funguje tak, že v případě dosažení určité věkové hranice, je oprávněné osobě vyplacena částka, která je na důchodovém spoření uložena. Forma výplaty závisí čistě na volbě klienta. Možnosti jsou dvě. Jednorázová výplata částky, nebo pravidelné vyplácení formou určité renty až do vyčerpání celé sumy naspořených prostředků. Možnost při pravidelném vyplácení je na daný počet let, či určitou pevně danou částku. Vždy samozřejmě pouze do velikosti částky, která na spořícím účtu je k dispozici. Důležitým faktorem je u důchodového pojištění garance. Jde o garantovanou výplatu sjednané částky, takže klient podstupuje minimální riziko. Navíc je zde možnost dodatečných zisků, pokud bude pojišťovna hospodařit s mimořádným ziskem. Rozhodně nezanedbatelným faktorem je i daňová uznatelnost vkládaných prostředků, která může velmi snížit celkový daňový základ klienta. Určitými nevýhodami pak následně jsou nižší možnost flexibility pojištění a jeho změny v průběhu trvání a pasivní formu v ovlivňování tvorby kapitálové hodnoty. Zkrátka není možné si zvolit investiční strategii podle míry rizika, ale pojišťovna sama rozhoduje, kam prostředky vloží. A na závěr jedna důležitá rada. Důchodové pojištění je jedna z forem životního pojištění, takže jde o čistě soukromý produkt podle parametrů klienta. Něco jiného je penzijní připojištění. Penzijní připojištění je naprosto odlišný finanční produkt, na který se vztahují státní příspěvky. Jde sice také o spoření na stáří, ale s naprosto odlišnými podmínkami a již zmíněnou státní dotací. V praxi se tyto pojmy často zaměňují, takže je důležité je znát a dokázat odlišit.

Pokračovat na článek


Úrazové pojištění prvek jistoty a stability rodinných financí

Úraz může samozřejmě potkat každého z nás. Ať už zaviněně či nezaviněně. Riziko je prakticky na každém kroku a je třeba s ním počítat. Jako ve všem. Určitá míra rizika zde tedy je a jeho minimalizace spočívá v minimalizaci ztrát, především pak ztrát finančních , které toto riziko přináší. Pomocí úrazového pojištění je možné se ochránit proti úrazu a také dalším takzvaným trvalým následkům. Uzavíraní úrazového pojištění má několik variant, kdy se může stát součástí jiného pojištění či finančního produktu, jako jakési připojištění.Nebo jako samostatný finanční produkt, který je vztažen jenom k ochraně dané osoby před případnými úrazy.Aspekty pro výpočet výše pojistnéhoJde o to, kolik budete chtít vyplácet denní odškodné za průměrnou dobu léčení úrazu, denní odškodné pobytu v nemocnici, velikost částky za smrt úrazem a velikost částky za trvalé následky úrazu, kde je obvykle progresivní plnění podle závažnosti a vyhodnocení pojišťovnou. Především tyto aspekty společně s vašim pohlavím, věkem, sportovní aktivitou a zaměstnáním určují vaši výslednou částku pojištění, kterou je nutné obvykle jedenkrát ročně platit.Víte, kdy vám pojišťovna nebude platit peníze za váš úraz?Pojistná smlouva a výluky z pojištěníPřečtěte si výluky z pojištění ve svých všeobecných pojistných podmínkách, které vám vaše pojišťovna poskytla společně s uzavřením úrazového pojištění. V pasáži o výlukách se dovíte, kdy přesně vaše pojišťovna za žádných okolností nebude vyplácet peníze. Obvykle jde o úmyslný čin, nehody při adrenalinových sportech, nevyhledání lékařské péče činerespektování rad lékaře, důsledek vzniku či zhoršení kýly, bércových vředů, diabetických gangrén, nádorů všeho druhu a původu, problémy svalových úponů, infekčních nemocí, či pokud jde o pojistnou události způsobenou AIDS, infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu nebo epilepsii. Tímto výčtem seznam všech výluk zdaleka nekončí. Proto by každý měl přesně vědět, za co vůbec peníze při svém úrazovém pojištění obdrží. Není totiž nic horšího, než si svědomitě platit své pojistné, dlouhodobě tak být odpovědný za své konání a nakonec zjistit, že vaše pojištění se na daný úraz nevztahuje a vy nemáte vůbec nic.

Pokračovat na článek


Důvody pro změnu životního pojištění

Životní pojištění je během na dlouhou trať.Proto by vždy mělo být v zájmu žadatele si vše pečlivě promyslet, získat informace a až následně se adekvátně rozhodnout. Nepodepisovat první smlouvu, kterou samozřejmě ihned v první pojišťovně poradce předloží, ale spíše „prozkoumat“ trh a udělat si ucelený obrázek, co je právě k dispozici. Tím se alespoň pro nadcházejících pár let máte šanci vyhnout změně životního pojištění. Ale vyhráno určitě nemáte, jelikož svět se vyvíjí, platy rostou, náklady rostou a samozřejmě i plnění by mělo růst, což se však nemusí u životních pojistek dít. Proto je důležité i na to brát zřetel a sledovat vývoj svých příjmů, výdajů a podobně.Situace se lehce může změnit uzavřením manželství, narozením potomka či hypotékou od banky. Při každé takové významné příležitosti je důležité všechny své finanční produkty vyhodnotit a popřípadě upravit pro stávající a budoucí potřeby. Proto se můžete dostat do situace, kdy budete potřebovat změnit i životní pojištění. Nejčastější příčiny změnyKlient chce zvýšit pojistnou částku pro případ smrti, avšak pojišťovna to podmiňuje neúměrným zvýšením platby, jelikož staré typy kapitálového pojištění mají pevně vázané částky, tak je velmi složité s nimi manipulovat. Klient chce sjednat pojištění invalidity, avšak pojišťovna mu k tomu podmiňuje uzavřít sjednání dalšího pojištění, které však klient nevyužije, ba ani nechce. Pojištění již nesplňuje představu svými základními parametry. Nejčastěji jde o situaci pro případ trvalých následků úrazu, kdy pojišťovna hradí jen zhruba 50 nejčastějších vyjmenovaných úrazů a ostatní pro ni nejsou pojistnou událostí, avšak lékaři popisují zhruba 500 diagnóz, takže zde může vzniknout problém s interpretací a klientovi problém s výplatou prostředků.A posledním z nejčastějších důvodů pro změnu pojištění je situace, kde požadovaná pojišťovna nenabízí ve zvoleném typu pojištění požadované „připojištění“. Například pojištění pro případ pracovní neschopnosti u životního pojištění.  Proto je důležité si vždy a včas uvědomit k čemu vůbec jakékoliv pojištění je. Jde o krytí rizik. Lidé si ho často pletou se spořením, avšak to není prioritní cíl životního pojištění. Ano, existují varianty, které sebou nesou i výnos, avšak nejde o tak výhodný produkt. Čistě na spoření se vyplatí úplně jiné finanční nástroje.  Kdy neměnit a nerušit životní pojištěníVždy je třeba objektivně zhodnotit situaci. Ano, některé produkty mohou zastarat, avšak i klient mohl zestárnout. Jak jsme si již řekli v úvodních článcích o životní pojištění, cena je odvislá od zdravotního stavu a samozřejmě věku a rizikovosti klienta. Když se rapidně zhorší zdravotní stav klienta a tento pak vypoví zastaralou smlouvu, která však má solidní parametry (ne ty aktuálně nejlepší, ale slušné ano), může se jednoduše přihodit to, že nové životní pojištění bude rapidně dražší z důvodu horšího zdravotního stavu či dokonce nastane situace, že pojišťovny nebudou chtít nové životní pojištění vůbec uzavřít. Proto je důležité situaci zvážit a mít alespoň nějaké pojištění, byť ne třeba aktuální a výhodné, než vůbec žádné v situaci, kdy je pro vás objektivně potřeba.  

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Půjčky a úvěry

Vlastní bydlení může vyřešit úvěr ze stavebního spoření

Přestože došlo u stavebního spoření k omezení státní podpory a zrušení výjimky pro daňové osvobození u připsaných úroků a výnosnost stavebního spoření jako spořícího produktu mírně poklesla, je stavební spoření nadále velmi atraktivní produkt. Důvodem je možnost čerpání výhodného úvěru.Pouhým šetřením bychom si mnohé věci nedopřáli. Půjčit si na bydlení, lepší vzdělání je rozhodně prospěšné. Jak říkal E. M. Remarque: „Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce“. Přiměřené zadlužení za bydlení je určitě správné.Jaká je hlavní výhoda stavebního spoření? Výhodný úvěrZdravá míra zadlužení prospívá byznysu i rodině. Pořídit si za hotové bydlení nebo rekonstrukci bytu je totiž téměř nemožné. Hodnota domu či bytu v čase stoupá (reálně i vlivem inflace). Většina z nás chce bydlet ve vlastním bytě či domě. Osobní vlastnictví nám totiž přináší pocit jistoty a nezávislosti. Investice do bydlení se navíc z dlouhodobého hlediska vyplácí, neboť ceny nemovitostí každoročně stoupají. Přestože např. krize snížila v letech 2008 a 2009 ceny nemovitosti ve světě, tak v současné době již ceny nemovitostí ve většině vyspělých zemí světa rostou. Pro každou rodinu je vlastněná nemovitost důležitým aktivem, jehož cena v čase stoupá. Má-li rodina více nemovitostí, tak je příjem z pronájmu zajímavým rodinným finančním zdrojem. V případě vysoké finanční naléhavosti nebo problémů v rodině lze navíc vždy vlastněnou nemovitost prodat a koupit levnější.Proč vyúžít úvěr ze stavebního spoření?ak říkal Ch. Chaplin: „S penězi to je zvláštní. Když už jich má člověk dost, tak je nepotřebuje“. Úvěr ze stavebního spoření je výhodnou možností, jak financovat pořízení vlastního bydlení. Jaká je hlavní výhoda úvěru ze stavebního spoření? Nízká úroková sazba garantované po celou dobu splácení úvěru. Úrokovou sazbu navíc známe již při podpisu smlouvy o stavebním spoření. Další nesmírnou výhodou úvěru ze stavebního spoření je možnost splatit úvěr kdykoliv a bez sankcí. Některé pojišťovny dokonce nepožadují zaručení ani u vyšších částek, lze tak např. získat úvěr do 500 tisíc Kč bez zaručení nemovitostí. Zpracování a vyřízení žádosti o úvěr je zdarma.Úvěr ze stavebního spoření musí být ze zákona použit na bytové potřeby.Nejenom však na výstavbu domu či koupi bytu, ale také např. na modernizaci či změnu stavby, získání pozemku v souvislosti s výstavbou, náklady na přípojku vody, plynu, elektra či kanalizace nebo na přefinancování hypotéčního úvěru. Jestliže mají uzavřenu smlouvu o stavebním spoření oba partneři, lze nákup nemovitostí řešit kombinací obou těchto smluv. Na úvěr ze stavebního spoření dosáhnou nejenom lidé v produktivním věku, ale i penzisté (na pokrytí splátek úvěru jim musí stačit důchod). Výhodou je, že stavební spořitelny své klienty znají, protože musí nejdříve na stavebním spoření spořit, aby dosáhli na úvěr ze stavebního spoření.Zaplacenými úroky si snížíte daňovou povinnostPřestože vláda plánovala již v minulém roce zrušení možnosti odpočtu o zaplacené úroky na bydlení, nadále bylo možné i v daňovém přiznání za rok 2010 snížit daňovou povinnost o zaplacené úroky z úvěru na stavební spoření. Jestliže občan zaplatil na úrocích ze stavebního spoření za rok 2010 částku 30 000 Kč, tak to znamená snížení daňové povinnosti o 4 500 Kč (15 % z 30 000 Kč).Kdo mi poskytne úvěr ze stavebního spoření?V současné době na českém trhu působí pět stavebních spořitelen, od kterých můžeme čerpat úvěr ze stavebního spoření, a sice:Českomoravská stavební spořitelna, a. s.Modrá pyramida stavební spořitelna, a. s.Raiffeisen stavební spořitelna, a. s.Stavební spořitelna České spořitelny, a. s.Wüstenrot stavební spořitelna, a. s.Nabídka jednotlivých pojišťoven se pravidelně mění a jistě je užitečné čas od času nabídku porovnat na jejich internetových stránkách.Úvěr je potřeba plánovat dopředuÚvěr ze stavebního spoření je velmi výhodný, abychom maximalizovali všech výhod, především nízké úrokové sazby, tak je nutné plánovat úvěr dopředu. Čerpání úvěru ze stavebního úvěru musíme plánovat dopředu a každý měsíc spořit. Pro čerpání řádného úvěru ze stavebního spoření musíme totiž splnit několik podmínek (mimo doležení bonity, zajištění úvěru a prokázání účelu úvěru):Na uzavřenou smlouvu o stavebním spoření spořit nejméně 24 měsíců.Naspořit 35 % až 50 % z cílové částky, v závilosti na zvoleném taritu a sjednané smlouvě o stavebním spoření.Dosáhnout požadovaného hodnotícího čísla.Nesplňujeme-li podmínky pro řádný úvěr a chceme čerpat úvěr ihned, můžeme využít překlenovací úvěr. V tomto případě nebudeme muset na peníze čekat. Budeme nadále spořit (abychom v budoucnu mohli čerpat řádný úvěr) a do doby než naspoříme, budeme splácet úroky.Sazby překlenovacích úvěrů jsou sice vyšší než u řádného úvěru, pořád jsou však sazby překlenovacího úvěru zajímavé, vzhledem k tomu, že můžeme peníze čerpat ihned. K možnosti čerpat překlenovací úvěr tedy nepotřebujeme mít naspořenou potřebnou částku či získat potřebné hodnotící číslo. Musíme mít však uzavřenu smlouvu o stavebním spoření, doložit účelovost a naši bonitu a další obecné podmínky. Při čerpání překlenovacího úvěru je nutné pamatovat, že překlenovací úvěr je poskytován na celou částku cílové částky a ne pouze z rozdílu mezi námi naspořenými prostředky na naši smlouvu a cílovou částkou. Úrok se tedy platí z celé částky (i z námi naspořených peněz), což je rozdíl mezi řádným úvěrem ze stavebního spoření.

Pokračovat na článek


Auta na úvěr

 Automobil se dnes stává běžnou a někdy i nevyhnutelnou součástí domácnosti. Ne každý si však může dovolit z vlastní kapsy auto koupit.Právě pro takové případy jsou určeny úvěrové produkty společností. Pokud splníte jejich smluvní podmínky, již do několika hodin můžete mít peníze na vaše vysněné auto na účtu. Vyplatí se však koupě auta na úvěr? Jaké má klady a zápory? Čtěte dále a vše potřebné se dozvíte.V dnešní době se stává financování auta téměř běžnou součástí života. Finanční společnosti každoročně avizují nárůst požadavků ze strany klientů na profinancování jejich vozidla pomocí úvěru a částky, které se ročně na tento účel poskytnou, se počítají v miliardách korun. Ale není všechno tak ideální, jak by se mohlo zdát. Tak, jako při každém úvěru, který si z finanční instituce bereme, i koupi auta na úvěr bychom si měli pořádně promyslet. Snadno se totiž může stát, že nám prodávající neřekne všechno a po přečtení smlouvy, kterou jsme hodinu předtím v euforii podepsali u prodejce, zůstaneme v němém úžasu.Při podpisu smlouvy jsou zákazníci většinou spokojeni. Díky právě schválenému úvěru si mohou z prodejny odvézt nové auto, které by si jinak nemohli dovolit. Souhlasí také s výškou splátek, která sice není zrovna nejnižší, ale utáhnout se dá. Navíc každý prodejce při financování vozu prostřednictvím úvěru nabídne k automobilu také velké množství zajímavých bonusů, čímž ho téměř s jistotou získá na svou stranu. Mezi takové výhody patří asi nejčastější a nejvyužívanější sleva z celkové ceny automobilu. S ohledem na cenu auta se tato sleva může pohybovat v rozmezí i několika tisíc či dokonce desítek tisíc korun. Ale třeba říct, že ani tato sleva není tak zcela zdarma. Pokud totiž prodejce přesvědčí zákazníka na jakýkoliv úvěrový produkt, dostává od finanční instituce velmi zajímavé bonusy a provize. Ty bývají mnohdy i vyšší, než poskytnutá sleva na automobil. Při koupi auta na úvěr tak musíte počítat s tím, že profinancovat musíte nejen cenu svého auta, ale také marži obchodníka a samozřejmě také provizi banky, která úvěr poskytla. V konečném důsledku je vlastně každý spokojený. Zákazník navíc dostane od prodejce jako výjimečný bonus autorádio s CD přehrávačem a výhodná koupě je krásným završením dne. Co se týče samotné splátky úvěru, obvykle v ní bývá zahrnuto také zákonné povinné ručení. Splátky však bývají poměrně vysoké a proplacení automobilu někdy i více než o polovinu je zcela běžné. Sleva několik tisíc korun od prodejce pak vyznívá opravdu směšné. Další věcí, kterou si zákazníci neuvědomují, je nevýhodné předčasné splacení. Mnoho lidí během splácení úvěru získá lepší zaměstnání a mohou si tak dovolit svůj úvěr splatit i dříve, než udává datum na smlouvě. Obvykle se sankce za předčasné splacení úvěru pohybují v rozmezí 15 - 30 tisíc korun, což třeba přičíst k pořizovací ceně auta. Ideálnější je jít do banky, využít výhodný bezúčelový úvěr s nízkým úrokem a bezplatným předčasným splacením a automobil si koupit právě tímto způsobem. Jediná rada, která platí při každém druhu financování je, že všechno třeba řešit s chladnou hlavou. Nenechte se ovlivnit svými momentálními pocity, všechno si promyslete a přepočítejte v pohodlí domova a až po zvážení všech pro a proti si vyberte úvěrový produkt, který vám bude nejlépe vyhovovat. Můžete totiž velmi snadno předělat, což se dnes velmi nevyplácí.

Pokračovat na článek


Hypotéka – krok za krokem, co byste o ní měli vědět?

Hypotéka, přesněji hypoteční úvěr, je takový úvěr, jehož splácení je zajišťováno zástavním právem k nemovitosti. Zákon přesně stanovuje pravidla, za kterých může být hypoteční úvěr poskytnut a na co mohou být prostředky využity.Novela z roku 2004 zákona o dluhopisech č. 190/2004 Sb. přinesla bankám a klientům možnost vedle klasických hypoték i hypotéku neúčelovou tzv. americkou hypotéku, která však stejně jako klasická hypotéka musí být kryta zástavním právem k nemovitosti, která se nachází na území České republiky (nebo členského státu EU). Na rozdíl od hypotečního úvěru, vám banka v případě americké hypotéky zasílá peníze přímo na účet. Americkou hypotéku můžete použít na cokoliv. V případě klasické hypotéky je nutné bance přesně doložit účel, na který byly či budou dané prostředky vynakládány, a které musí bezpodmínečně souviset s bydlením.To neznamená pouze nákup nového či vylepšení úrovně stávajícího bydlení. Dřívější praxí bylo poskytnutí hypotéky pouze na nákup nemovitosti, která sloužila k trvalému bydlení. V současnosti však již toto neplatí a hypotéky jsou poskytovány i na rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion.Hypotékou můžete také financovat:Nákup pozemku, resp. stavební parcely. To znamená pozemek, pro který bylo vydáno stavební povolení, či byl určen pro výstavbu územním rozhodnutím. Byty, domy, rekreační chaty a chalupy, pokud daný objekt neslouží k podnikání jako hotel či penzion. Hypotéky slouží pro poskytování finančních prostředků pro stavbu nových domů, bytů, nemovitostí. Výstavbou se rozumí také přestavba, vestavba, nástavba, dostavba nemovitostiDále lze hypotéku používat při vypořádání dědictví. K takové situaci dochází v době, kdy jeden z dědiců chce v nemovitosti zůstat a druhý se chce nechat vyplatit. V tom případě banka poskytne hypotéku na danou nemovitost za účelem vyplacení druhého dědice. Dalším použitím hypotéky je situace při vypořádání společného jmění manželů. Pokud se manželé rozvádějí a jeden z manželů v nemovitosti chce zůstat, tak banka poskytne hypotéku na vyplacení druhého. Podmínkou je úředně ukončené vypořádání společného jmění manželů. Samozřejmostí využívání hypotéky je na rekonstrukce a modernizace, kdy jde o stavební úpravy dané nemovitosti. Obvykle jde o omítku, střechu, schodiště či rekonstrukce vnitřního zařízení.Hypotéka se dá navíc používat pomocí refundace.Jedná se o zpětné proplacení investovaných prostředků bankou. Po předložení dokladů o účelovém vynaložení peněz, banka zpětně proplatí částky na základě dokladů o předešlém zaplacení klientem. Při vyřizování žádosti o hypoteční úvěr se přihlíží na aktuální schopnost klienta danou hypotéku splatit.Tedy na bonitu. Bonita klienta je prokázání dostačujících příjmů nejen na splátku úvěru, ale i na obživu. Jedná se o určitou pojistku banky pro případ, že klientovi bude snížen plat, či přijde o zaměstnání. Proto se banka vždy snaží, aby splátka hypotéky bylo pro klienta co možná nejvhodnější. a aby dané splátky dokázal včas a v plné výši uhradit. 

Pokračovat na článek


Hypotéka Komerční banky

Hypotéka Komerční banky je určena občanům ČR, cizincům s trvalým pobytem v ČR a cizozemcům, tedy občanům členských zemí EU s průkazem k povolení k pobytu. Žádost o hypotéku Komerční banky mohou podat až čtyři osoby společně z maximálně dvou domácností. Manželé při každém žádání o hypotéku u Komerční banky vystupují jako spolužadatelé. Charakteristika hypotéky Komerční bankyJedná se o úvěr poskytovaný na investice do nemovitostí. Především jde o koupi nemovitosti do vlastnictví, vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků, koupi družstevního bytu, předplacení nájemného, výstavbu nemovitosti, rekonstrukci a opravy, konsolidaci a refundaci. Z hypotéky Komerční banky je možné hradit i částky, které jsou spojené s investicí do nemovitosti, jako je projektová dokumentace, zaměření stavby, dozor či služby realitní či právní kanceláře, avšak pouze do výše poloviny hypotečního úvěru. Výše hypotéky Komerční bankyBanky poskytuje hypoteční úvěry od hodnoty 200 000 Kč. Horní limit pro hypotéky stanoven není. Jedná se obvykle o poskytnutí částky v rozmezí od 85 do 100 % hodnoty zastavené nemovitosti, kterou stanoví banka. Samozřejmě je do výše hypotéky i započtena schopnost daného klienta hypotéku splácet. Čerpání hypotékyKomerční banka nabízí čerpání hypotečního úvěru několika způsoby. Buď jednorázově či postupně po dobu dvou let od data podpisu smlouvy. Vždy je nutné zahájit čerpání peněžních prostředků do devíti měsíců od podpisu. Banka nabízí čerpání účelové nebo zálohové. Účelově znamená, že klient dokládá konkrétní dokumenty a účtenky dokazující čerpání prostředků. Zálohově značí výplatu prostředků bez doložení účetního dokladu, avšak takový postup je přijatelný pouze u rekonstrukce. Splácení hypotékyKomerční banka požaduje splácení hypotéky měsíčně formou pravidelných plateb k 25. v měsíci. Doba splatnosti je od 5 do 30 let. Fixace hypotečních úvěrů Komerční banky je od 1 roku do 10 let a 15 let. Nutné je mít u Komerční banky zřízen korunový běžný účet pro fyzické osoby.

Pokračovat na článek


Rizika spotřebitelského úvěru

Pokud se rozhodneme svoji finanční situaci řešit právě spotřebitelským úvěrem, podívejte se s námi, na jaké nástrahy si dát pozorNáležitosti smlouvySmlouva o spotřebitelském úvěru má několik náležitostí, které jsou dány zákonem č.321/2001 Sb. Smlouva musí být uzavřená písemně a musí obsahovat: výši úvěru, údaje o velikosti a době splatnosti jednotlivých splátek, případné další platby, hodnotu RPSN, podmínek, za kterých se RPSN může měnit, které však nesmějí být závislé pouze na vůli věřitele, způsob placení, možnosti předčasného splacení a informace o sankcích pro případ nesplnění povinností sjednaných ve smlouvě.Na co si dát pozorDůležité je pečlivě číst a dostatečně porozumět celé smlouvě o spotřebitelském úvěru. Zvláště pak u nebankovních spotřebitelských úvěrů je obezřetnost na místě. Potenciální klient musí být seznámen se všemi dokumenty, obchodními podmínkami a nedílnými součástmi celé transakce. Není možné odkazovat na dokument, který žadatel nemá k dispozici k přečtení. Vše je nutné v písemné formě. Po pečlivém prostudování a porozumění smlouvy je teprve možné ji podepsat. Jelikož tím se stává jednoznačně platnou a není možné se proti jejímu znění dále odvolávat. Důležité je, si na všechny vyhradit dostatek času a nepodléhat nátlaku ze strany poskytovatele o nutnosti uzavřít smlouvu okamžitě. Již to samo o sobě působí dosti nevěrohodně. Každá solidní instituce vám ráda poskytne dostatek času a prostoru pro prozkoumání a případné prokonzultování celé smlouvy s jinou osobu. Jde přeci jenom o významný vztah mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem, a proto by rozhodně nemělo být toto rozhodnutí uspěcháno.RPSN x úrokRPSN tedy roční procentuální sazba nákladů představuje skutečné celkové vynaložené náklady na spotřebitelský úvěr. Ze zákona je ho již nutné uvádět na každém reklamním či propagačním předmětu, kde se o spotřebitelském úvěru poskytovatel zmiňuje. Jde tedy o skutečnou částku, kterou dlužník věřitelovi navíc zaplatí. Naproti tomu stojí úrok, tedy úroková sazba, nejčastěji jde o roční úrokovou míru, která představuje sazbu daného spotřebitelského úvěru a nic víc. Do RPSN naopak patří právě úrok plus nejrůznější poplatky a nutné platby, které jsou se spotřebitelským úvěrem spojené.Výhody spotřebitelského úvěruSpotřebitelský úvěr má řadu výhod. Mezi ty očividné patří velmi rychlé a operativní řešení pro financování prakticky čehokoliv. Nákupy jsou se spotřebitelským úvěrem velmi snadné a rychlé. Usnadní se tak nákup, jelikož jde o rozložení jedné velké platby do řady menších, které je možné splácet postupně. Důležité je také, že za tento druh úvěru instituce obvykle nepožadují žádnou formu ručení. Jde o financování drobného majetku (televize, mobil, počítač) či služeb (dovolená, kurzy, vzdělání) a proto se nejedná o obrovské částky, takže poskytovatelé spotřebních úvěrů obvykle ručitele nevyžadují. Postačuje obsah smlouvy, kde obvykle je zaveden institut jejich právní ochrany v případě nesplácení úvěru.Nevýhody spotřebitelského úvěruPrvní a asi nejvýznamnější nevýhodou je splácení úvěru. Jde o velmi rychle sjednaný produkt bez zajištění, takže je pro banky a nebankovní instituce podstatně rizikovější. To se promítá i do ceny. Úrok a celkově RPSN ze spotřebitelského úvěru je podstatně výše, než úvěry standardní či ve srovnání například s hypotékou. Spotřebitelské úvěry jsou zkrátka nejdražší formou financování majetku. Půjčená částka se u nebankovních institucí může dostat do závratných výšin. U bankovních spotřebitelských úvěrů je navíc nevýhodná doba sjednání a dokumentace. Banky jsou v poskytování úvěrů velmi obezřetné, a proto také jejich vyřizování trvá déle.Rizika spotřebitelského úvěruDůležitá je samotná smlouva. Právě ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je důležité vše přečíst a dostatečně se informovat. V budoucnu by měly vejít v platnost nová nařízení, která zpřísní podmínky a formu poskytování úvěrů pro instituce. Jelikož bude nutné vše uvádět stejně velkým písmem, RPSN bude do určité maximální hranice, předčasné splacení bude zpoplatněno pouze do výše 1% z půjčené částky. To vše zatím možné není a společnosti díky tomu značně zákazníka vysávají a vydělávají na něm. Smlouvy jsou často velmi nevýhodné a to by mělo nové nařízení změnit. Zvláště pak nebankovní sektor je velmi „tvárný" a řada soukromých investorů používá praktiky, které se s dobrým obchodníkem rozhodně neslučují. Proto je vždy velmi důležité pečlivě číst smlouvu, porozumět jí a až následně ji podepsat. Jinak se dlužník vystavuje řadě nečekaných problémů, které mohou vzniknout pouze kvůli jeho špatné či nedostatečné informovanosti.

Pokračovat na článek


Exekuce jako kladivo na dlužníky

Co vše pro vás může exekutor vykonat? Jaký to bude mít dopad na vás a jakou tíhu pomyslného exekutorského kladiva pocítí dlužník? To vše a samozřejmě ještě více se dozvíte právě v tomto článku.Exekuce může být v mnohých případech jediným řešením, jak získat peněžní částku, se kterou jste se vlastně už skoro rozloučili. Exekutor může vymáhat dluhy, na které vy sami nestačíte, proto spousta firem, ale i soukromníků využívá poslední šance - exekuce.Mnoho firem i fyzických osob neví, co vše může od exekutora požadovat. Možná, že ani nevíte o zákoně, který vstoupil v platnost v září roku 2001 a kterým byla vytvořena instituce soudního exekutora. V praxi to znamená, že stát pověřil určité soukromé osoby výkonem exekucí a exekutorských činností s tím spojených. Jelikož je stát na výkonu – říkejme jí třeba exekutorské moci – ekonomicky závislý, je práce exekutorů vysoce efektivní a spolehlivá. Stát exekuce podporuje a to vede k vysoké úspěšnosti v praxi.Co takový soudní exekutor zmůže?Takový soudní exekutor si o vás může zjistit takřka všechno. Od vašich majetkových poměrů až po hrubou mzdu v práci. Dostupnost informací, kterou soudní exekutor disponuje hraje rozhodně v neprospěch dlužníka a to znamená, že věřitel může své peníze skutečně dostat zpět – nebo alespoň jejich část. Způsobů jak se do pařátů exekutorů dostat je mnoho a není to ani příliš těžké. Těžší je rozhodně cesta ven. Stačí vyhodit pár upomínek z dopravního podniku, nesplatit splátku bance nebo si pořídit dům na hypotéku a přijít o práci. Pokud se nakupí více nezaplacených dluhů může se stát, že v práci dostanete jednoho dne o třetinu nižší mzdu a doma vás čeká vyměněný zámek. Co se to děje? Ano, už na vás přišli. V pravomocích exekutora je skutečně toto všechno možné. Exekutor může sám rozhodnout o způsobu exekuce, proto jsou některé exekuční prvky tvrdé, některé možná až příliš.Možná jste dlužník a ani o tom nevíte!Že vy se do spárů exekutora nemůžete dostat? Ale jděte! I když řádně platíte všechny složenky, revizor vás chytil v životě dvakrát a to jste vždy se sklopenou hlavou a s růží na tváří vytáhli pětistovku, možná že i paušál platíte vždy pravidelně a od banky si nepůjčujete? Bohužel i v tomto případě se můžete stát obětí exekutorů a to v případě podepsání ručitelského závazku. Nejčastěji se ručitelské závazky podepisují v rodinách – v kruhu nejbližších. Zde se má za to, že rodina si vždy pomůže a případné dluhy zaplatí. Exekutor půjde v případě prodlení se splacením cestou nejmenšího odporu – ne za dlužníkem, ale za ručitelem. Ano i tímto způsobem si na vás může exekutor došlápnout.Jak získat své peníze zpět?Pokud nejste v roli dlužníka, ale věřitele, jistě vás více zajímá, jak své finanční prostředky získat zpět? Bohužel v našem právním řádu je zakotveno hodně zákonů, které spíš nahrávají dlužníkům, než jejich věřitelům. Vy – jako věřitel jste tedy postaven před změť zákonů, nejasné formulace a laxní přístup společnosti. Rada, která spočívá v předcházení dluhů je zde zřejmě drahá. Pokud dlužník nereaguje na vaše výzvy, je potřeba sáhnout po tvrdším opatření. Požádejte o pomoc exekutora. Ze seznamu exekutorů vybírejte nejlépe toho, který je v blízkosti bydliště nebo sídla společnosti dlužníka. Služeb exekutora můžete využít nejen pro exekuci, ale také jako prevenci při zdlouhavém soudním jednání. Od doručení návrhu na exekuci by měl soud do 15 dnů rozhodnout o nařízení exekuce. Exekutor po vás bude chtít následně zaplacení zálohy za exekuci. Úspěšnost exekucí je velmi vysoká a sám exekutor ji dokáže již v začátcích odhadnout. Exekuce je prováděna do té doby, než je vymožena celá dlužná částka nebo do chvíle, dokud je soudně zrušena.Někdy nepomůže ani exekuceI když je stále exekuce považována za nejúčinnější metodu návratu dlužné částky, v malém procentu případů může dojít k tomu, že své peníze zkrátka zpět nedostanete. Exekutor – a zvláště ten soudní má informace, o kterých se nám – obyčejným smrtelníkům – může pouze zdát. Pokud však exekutor nedohledá žádný majetek, nemůže takového dlužníka exekučně postihnout. Ani v tomto případě však neztrácejte naději. Dlužník bude exekutorem znovu za nějakou dobu proklepnut a pokud by se našel nějaký – byť jen zanedbatelný majetek nebo příjem – je exekutor připraven o něj dlužníka připravit (samozřejmě v mezích zákona). A že by se někdo rozhodl žít do konce života jako bezdomovec? Tak potom po něm skutečně nic nevymůže ani soudní exekutor. Ale kolik takových případů znáte?Podepište smlouvuPokud stále trváte na exekuci, máte vybraného vhodného exekutora, pravděpodobně budete vyzváni k uzavření smlouvy, kterou si před jejím podpisem důkladně přečtěte. Nebojte se zeptat na formulace, kterým nerozumíte. Špatně budete v případě nesrovnalostí dokazovat, že jste něčemu nerozuměli. Neznalost zákona (ani smlouvy) totiž neomlouvá. Ve smlouvě pravděpodobně naleznete údaje o sobě, exekutorovi, ale také o dlužníkovi a dlužné částce, která bude předmětem vymáhání. Smlouva je uzavírána většinou na dobu neurčitou – do chvíle, než je částka vymožena, nebo je exekuce zastavena ze strany soudu.Rada na závěrI když se v mnoha případech může zdát exekuce příliš tvrdá, na některé subjekty nic jiného neplatí. Dluhy se do nekonečna odpouštět nedají. I když vám osoba nebo firma dluží pouze malou částku, stojí za to ji vymáhat. I malá částka může totiž časem narůst do obřích rozměrů. Proto neváhejte a vymáhejte své dluhy co nejrychleji. Zvýšíte tím úspěšnost i rychlost navrácení prostředků zpět do vaší kapsy.

Pokračovat na článek


Hypotéka versus úvěr ze stavebního spoření

Díky stavebnímu spoření můžeme část prostředků uspořit a na část si vzít úvěr.Proto je důležité řešit otázku bydlení a jeho financování ne bezprostředně před uskutečněním nákupem či stavbou, ale již několik let dopředu a vše si dobře naplánovat a rozmyslet. Stavební spoření je velmi oblíbeným produktem z hlediska státního příspěvku. Díky tomu má prakticky každý Čech stavební spoření, ať už plánuje či neplánuje nákup domu nebo bytu, jelikož úvěr ze stavebního spoření se dá použít na rekonstrukce, opravy a modernizace, ale dokonce i při nečerpání úvěru a pouze vybrání naspořené částky po uplynutí doby spoření není ani nutné dokládat účel vynaložení peněžních prostředků, tudíž každý může své naspořené prostředky na stavebním spoření využít dle svého uvážení. Zkrátka stavební spoření je spoření jako jakékoliv jiné s možností navíc v čerpání úvěru. Takže rozhodně každé stavební spoření vždy najde své uplatnění. Navíc produkt stavebního spoření poskytuje svému majiteli velmi výhodné podmínky pro získávání již zmíněného úvěru.Po splnění všech náležitostí nabízejí stavební spořitelny řádný úvěr ze stavebního spoření, který má lepší úrokovou sazbu, než například hypotéka.A co je možná ještě důležitější, tato sazba se po celou dobu splácení úvěru nemění. Tím nám dává úvěr ze stavebního spoření jistotu a přesně víme co, kdy a jak musíme zaplatit v horizontu několika (desítek) let. Úvěry ze stavebního spoření jsou obvykle na nižší částky v porovnání s hypotékami. Není problém získat úvěr ze stavebního spoření na částku i pod 100 000 Kč. Další výhodou úvěru ze stavebního spoření je, při nižších částkách cca do 300 000 Kč, že není potřeba ručení. Nad tuto částku zhruba do 500 000 Kč vyžadují stavební spořitelny ručení 1-2 ručiteli a od částky nad touto hranicí je už nutné ručit nemovitostí. Stavební spoření se tak často využívá právě na rekonstrukce a modernizace, nebo jako doplněk k hypotéce.Právě hypotéka je druhou volbou při řešení otázky bydlení. Přesněji se jedná ne o hypotéku, ale o hypoteční úvěr, avšak terminologie zde rozhodně není to podstatné. U hypotéky musíte bance vždy jasně specifikovat a doložit účel vynaložení prostředků, který musí bezprostředně souviset s otázkou bydlení, popřípadě se dá nově hypotéka použít na rekreační chaty či chalupyVždy slouží financovaný dům či byt jako zástava, jelikož hypoteční úvěr je vždy kryt a jištěn zástavním právem k nemovitosti uvedeným v katastru nemovitostí. Dalším důležitým aspektem u hypoték je doba fixace, kterou představuje období, po které se nemění úroková sazba a splátky z hypotéky. Fixace je obvykle na jeden, dva roky či pět let. Po uplynutí doby fixace banka nabídne nové úrokové sazby k příslušným dobám fixace či možnost hypotéku předčasně splatit. S délkou fixace úroková sazba obvykle roste.Více detailních informacích se můžete dozvědět ve článcích na našich stránkách věnovaných právě hypotečním úvěrům. Pokud ale máme udělat nějaký všeobecný závěr, pak se obecně dá říci, že úvěr ze stavebního spoření preferují klienti, kteří mají zájem o celkové nižší náklady a hypotéku upřednostňují ty skupiny obyvatel, které dávají přednost nižšímu měsíčnímu zatížení na delší období. Nejde o dogma, avšak jednoduchá charakteristika by se takto dala interpretovat.Průměrné hypotéky jsou uzavírány na vyšší částky a delší dobu splatnosti v porovnání s úvěrem ze stavebního spoření, který je na nižší částky a kratší dobu splácení, takže možná i zde se dá odhadnout, že pro modernizace a rekonstrukce se využívá hojněji stavební spoření a pro celé stavby, či nákupy nemovitostí spíše hypotéka. Avšak jak bylo zmíněno výše, tak každý klient má svou situaci jedinečnou a dělat obecné závěry na základních charakteristikách by nebylo správné. Jednoznačné rozhodnutí, zda je lepší stavební spoření či hypotéka je tak velmi složité.Vždy je důležité zohlednit aktuální situaci žadatele a aktuální situaci na trhu. U obou produktů jsou navíc úroky daňově uznatelné, takže se mohou promítnou ve snížení daňového základu.Možné jsou dokonce i varianty spojení obou produktů. Část nákupu či stavby financovat úvěrem ze stavebního spoření a část hypotékou. Vždy je ale vhodné informovat se u nezávislého konzultanta, který má přehled v dané problematice a zjistit si potřebná data, která se následně při rozhodování uplatní. 

Pokračovat na článek


Hypotéka – nekonečný úvěr s možností přejít jinam

Na hypotéce je nejhorší propočet let. Samozřejmě hrají úroky, fixace, zajištění a různé druhy splácení důležitou roli. Ale pohled na mladé manžele, kteří si před podpisem úvěru pohlédnou do očí a uvědomí si, že tomu druhému bude o 30 let víc, vyvolává mrazení v zádech. Za svých 30 let od podpisu budou společně pracovat, žít, plodit děti, obstarávat si nábytek a vybavení. Vychovají děti, jejich děti budou již mít děti a oni pomalu začnou přemýšlet o důchodu. Tehdy teprve zaplatí poslední splátku…Podmínky hypotékyVzpomínáš, jak jsme tehdy podepisovali hypotéku? Zeptají se mnozí svého protějšku, pokud se mezitím nerozvedli, nerozešli nebo neodregistrovali svoje partnerství. A může se stát, že si ani nevzpomenou kde, kdy a za jakých okolností podepisovali tento nekonečný závazek, protože mohou prostřídat banky jako svoje boty, mohou kroužit mezi podmínkami, výší úroků a vybírat si. Za 30 let je možností opravdu mnoho.Změna bankyMěnit partnery nemusí být v případě hypotéky žádná legrace. Vypořádání vzájemných závazků se může nevyplatit, protože velkou část spolykají lační právníci a další banky. S koncem fixace vzniká právo na změnu banky, ale není to zrovna levná záležitost. Částky se vyjadřují v procentech a znamenají často desetitisícové hodnoty. Dosahují tak třeba několika splátek. Proto je fixace problém nejen z hlediska změny banky, ale také podmínek změny a otázkou, zda se několik desetin v úročení skutečně vyplatí.Běhání po úřadechSe změnou hypoteční banky platí také povinnost předložení dokladů A není to jen tak malá starost. Nové bance se musejí předložit výpisy z katastru, účty, smlouvy a potvrzení. Čas tedy hraje důležitou roli a pokud chcete licitovat s bankami o úroku, je nejlepší zkusit sice hypotéku udat v jiné bance, ale také sdělit svojí úvěrující instituci, že máte lepší nabídku. Když ji banka dorovná, nevyplatí se přejít jinam.Výše poplatkůPoplatek není tedy zanedbatelná část nákladů na hypotéku. Dosahuje běžně téměř jednoho procenta a splácí se hned při schválení. Běžně mají banky stanovených 0,8 až 0,9 % a minimální částku od 5.000 do 10.000 Kč za jednotlivý hypoteční úvěr. Úvěr na 2 miliony korun, který pomalu ani nezajistí slušné bydlení, vyjde na poplatku na 16.000 až 18.000 Kč. O ty definitivně přijdete a k tomu požaduje většina bank alespoň 10 % financování nákupu nemovitosti z vlastních zdrojů. Na začátek tady finanční náklady jen letí.Poplatky za vedení úvěruAčkoliv banka nemá při včasném splácení problémy, účtují si hypoteční instituce poměrně slušný poplatek. Většinou jde o sto až dvě stě korun. Při 30 letech splácení a stokorunové bankovní dani tak zaplatíte 36.000 a 200 korun znamená logicky dvojnásobek. Hypoteční banky tak získávají mnoho dalších prostředků mírným, ale zajištěným příjmem, který je nestojí mnoho námahy.Při změně banky jde tedy o dobrý propočet také skrytých výhod a nevýhod. K vlastní bance bychom neměli přistupovat nepřátelsky a jednat. Banky jsou sice takové monumenty předpisů a rozhodnutí, ale jsou zároveň podnikatelskými subjekty. Hypotéka je pro banku krásným a dlouhodobým zdrojem příjmů, na který se může spolehnout. Hypoteční úvěry zajišťují dobrou likviditu a nezatěžují banku žádnými riziky a problémy. Proto o hypotéku stojí. Nejlepší je tedy starý trik o lepší nabídce. Ušetříte si nervy, čas  a nakonec i peníze.

Pokračovat na článek


Hypotéka – dlouhé čekání na výmaz zástavního práva

Hypotéky jsou pro banky nejjistějším úvěrem, jaký mohou poskytnout. Zajištěny jsou nemovitostí, která pomalu přechází do vlastnictví dlužníka. Vlastně je ve vlastnictví stále, ale zátěž v podobě částky na financování se postupně snižuje. A banka blokuje svoje zájmy zástavou.Úvěrový životStejně jako v případě běžného účtu zasahuje do života každého člověka v podobě hypotéky další bankovní produkt. Prostě bez bank a bez peněz, které obhospodařují, nedokáže téměř nikdo existovat, pokud si představíme běžný konzumní život, který spočívá v chození do práce, živení rodiny a bydlení. A bydlení je zrovna jistotou, kterou člověk považuje za zásadní ochranu svého života. Kresby na stěnách jeskyní jsou toho důkazem. Proto si bydlení pořizuje dřív, než na něj vydělá.Za jistotu se platíHypotéky znamenají malé procentní úročení, ale z velké částky a po dlouhou dobu. Jsou nejlépe splácenými úvěry a člověk je ochoten různým způsobem řešit svoji situaci jen aby splácel hypotéku. Ostatně se dostává často do problémů, když si na splátky hypotéky půjčí nějakým horším úvěrem. A hypotéka je dost velký úvěr. I malé procento znamená velký náklad. Taková 3 % ze dvou milionů dělají ročně 60.000 Kč. Tyto peníze zaplatí zájemce o vlastní bydlení navíc. Za 5.000 Kč by možná bydlel v nájmu a mohl si šetřit na bydlení.Druhy splátekČasto se mluví o anuitním, degresivním nebo progresivním splácení. Anuita znamená pevně spočtenou částku, kterou se hypotéka splácí pravidelně a ve stále stejné výši. Naopak degresivní nebo progresivní znamená zpočátku vyšší nebo nižší splátky. Metodu splácení lze během hypotéky měnit a závisí na situaci dlužníka. Anuita je pro stálý a pravidelný příjem. Degresivní splátky zvolí asi starší lidé, kteří jsou v produktivním věku a progresivní mladší generace, která předpokládá růst vlastních příjmů.FixaceBanku prakticky nelze ošidit. Fixace je jistotou přesných úroků a tedy pravidelné a neměnné splátky. Banky ji nabízejí na kratší období, protože taková předpověď je pro ně bezpečná. Existují také fixace na celou dobu hypotéky, ale tam si dlužník značně připlatí. Tak dlouhá fixace v podstatě nemá význam. Výhodné jsou fixace do 5 let. Pokud totiž banka po fixaci nepřiměřeně zvedne úrok, je možné přejít do jiné banky. Často v takovém případě původní banka také reaguje snížením, protože nechce přijít o platícího klienta ze zajištěného závazku.Sankce za předčasné splaceníVe smlouvě o hypotečním úvěru je dobré si sjednat možnost předčasného splacení. Výhra v loterii, dědictví po bohatém strýci nebo náhlý úspěch v podnikání mohou potkat každého. Potom není problém splácet, ale dlužník se třeba rozhodne ze závazku vyplatit. Po skončení fixace to není problém. Stejně tak by měly být podmínky sjednány přímo ve smlouvě. Banka ve svých podmínkách, na které pouze odkazuje ve smlouvě, často stanovuje určitou sankci za předčasné splacení. Což vypadá z pohledu dlužníka podivně, ale má to svoji logiku. Banka na hypotéky vydává hypoteční zástavní listy, což jsou cenné papíry. V podstatě tak financuje hypotéky z půjčených peněz. Hypoteční listy jsou u investorů velice oblíbené, protože jsou prakticky bez rizika. Pokud splatíte hypotéku, banka musí učinit nějakou operaci se zástavními listy a přichází o příjem. Tuto ztrátu nechá zaplatit dlužníka.Možnosti hypotékExistují různé druhy hypoték. Dokonce některé hypotéky ani nepožadují dokládání příjmů (opět se ale prodraží). Vždy jsou ale kryty zástavou na nemovitosti a v případě dluhů mají přednostní právo splacení. Naopak dům bez zástavy má celkově vyšší hodnotu. Hypotéku není nutné brát vždy na pořízení bydlení, ale je možné také financovat již zakoupenou nemovitost nebo ji zpětně profinancovat – tedy obdržet již vložené prostředky.  Většina hypoték pokrývá pouze 70 % ceny nemovitosti. U refinancování tedy nedostaneme celou částku za nemovitost a u běžné hypotéky musíme mít nějakou hotovost k dispozici.Počet zájemců o hypotéky stále roste. Budoucí dlužníci by si měli pečlivě rozmyslet možnosti financování, fixace a schopnosti splácet. Toto rozhodnutí je velice důležité. Přijít o dům a ztratit velké splacené prostředky je velice snadné. Pokud se totiž hypotéka nesplácí, naskakuje sankční úrok. Do toho přibývá záznam do registru dlužníků a nemožnost získání jiných úvěrů. Hypotéka se tak prodražuje a dlužník hodně tratí. Další náklady vzniknou s prodejem zastavené nemovitosti, který může znamenat ztrátu třeba 30 % skutečné ceny. Přesto jsou hypotéky výhodné svojí výší. Proto také v roce 2012 bylo vyřízeno 74.745 hypoték ve výši 145,5 miliardy. Nových hypoték bylo 73.595 za 122 miliard.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Mix

Splatnost daně z nemovitosti

 Daňové přiznání k platbě daně z nemovitosti je povinností každého vlastníka automaticky, tedy bez výzvy finančního úřadu. Pokud v předešlém roce vlastník nabyl nemovitost, je nutné během ledna daňové přiznání na finančním úřade podat.Speciální situaci pak představuje stav, kdy na konci roku podá žadatel návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, avšak ten není do 31.12. vyřízen, tudíž k rozhodnému datu 1. 1. není současný majitel uveden v katastru nemovitostí. V takovém případě se nepodává daňové přiznání v lednu, ale do tří měsíců po měsíci, kdy toto vlastnické právo do katastru nemovitostí je zapsáno. Stejný postup je i u dědického řízení, které se nestihne vyřídit v daném roce a zasahuje tak do roku následujícího. Teď už tedy k samotnému podání a splacení daňového přiznání. To se musí podat do konce ledna roku 2010. Splatnost takto exaktně určena není. Můžou nastat dvě situace.Pokud je daň do 5 000 Kč , pak je jí nutné zaplatit do konce května roku 2010.Ve druhém případě, pokud je částka daně větší než 5 000 Kč je možné jí rozdělit na dvě stejné části.První je pak nutné zaplatit do konce května a druhou do konce listopadu 2010. Minimum pro platbu daně je stanoveno na 30 Kč. Speciální případy pak představují zemědělci a chovatelé ryb. Ti mají také možnost platbu rozpůlit a navíc první část mohou zaplatit v prodloužené lhůtě a to až do konce srpna. Druhou platbu pak hradí stejně jako klasický plátce do konce listopadu 2010. ProdleníPokud není daň zaplacena v termínu, je účtováno za každý den prodlení úroky. Jedná se o výpočet za každý den po splatnosti z částky, která měla být zaplacena (pokud je částka rozdělena na dvě stejně velké, tak se úroky z prodlení počítají pouze za danou poměrnou část).  Výpočet daně z nemovitostiVýpočet daně je vždy popsán v pokynech, které jsou přikládány k formuláři k daňovému přiznání k dani z nemovitosti. Je možné je navíc získat na stránkách ministerstva financí. Do hry vstupují dva parametry. Sazba daně a koeficient. Koeficientem se násobí příslušné výměry pozemků a zastavěných ploch. Na základě tohoto výpočtu pak jednoduše stanovíte daň, kterou je nutné finančnímu úřadu odvést. Zvýšení sazby pro rok 2010 u všech pozemků, kde se vypočítává výměra v metrech čtverečních značně zamíchá daňovým přiznáním. U ostatních výpočtů, tedy zemědělských pozemků sazba zůstává stejná. Jde o ornou půdu, chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady. Daň ze staveb se také zvyšuje na dvojnásobek, kromě staveb sloužící k podnikatelské činnosti, kde je nastavena stálá sazba 10 Kč za metr čtvereční. Koeficienty pro výpočty jsou však složitější.V roce 2008 byl zaveden místní koeficient a vybrané peníze z daní tak končili v obecních kasách. Obce si tak mohli kontrolovat a hodnotit vybrané peníze. Takže každá radnice si mohla místní koeficient vyhlásit a libovolně s ním manipulovat (v daných mezích). Radnice se tedy zachovala dle svého nejlepšího mínění a svědomí. Souhrnné informace, jaké jednotlivé obce zvolily koeficienty, nejsou k dispozici. Avšak na místně příslušném finančním úřadě je možnost tento koeficient jednoduše zjistit. Často tuto informaci ví i na příslušné radnici. V budoucnu by tento údaj měl být k dispozici i na stránkách ministerstva financí. Dále je nutné zohlednit i koeficient původní, který je určený zákonem v rozmezí 2 – 5. Ten je odvislý od počtu obyvatel v obci, kde se příslušná nemovitost nachází. Obce si i tento koeficient mohou upravovat vyhláškou u obytných domů, bytů a stavebních pozemků.   

Pokračovat na článek


Práce doma bez podvodu? – 1. část

Řada lidí hledá práci především doma. Nelze říci, že by neexistovala, ale ne vždy se jedná o seriózní nabídky. V této první části se tak podíváme především na ty podvodné nabídky, kterých najdeme hlavně na internetu víc než dost. Práce doma bez podvodu?Bez práce nejsou koláče. I proto je pracovní proces nezbytnou součástí našich životů. Neustále se snažíme najít takovou pracovní pozici, která by nám vyhovovala jak z hlediska množství úkolů, náročnosti, odpovědnosti a samozřejmě také odměny. Proto se nám často jeví práce doma jako ideální možnost. Má to ale háček (a často ne jen jeden).Málo informací, velké slibyStačí si otevřít řadu inzertních serverů. V sekci pracovních nabídek se to inzeráty nabízejícími práci doma jenom hemží. Většinou se jedná o inzeráty založené na stejném nebo velmi podobném konceptu. Vždy je v něm uvedeno minimum informací, a dále buď webová stránka, nebo kontaktní údaje, které lze jenom těžko někde na internetu ověřit.Peníze předem, nebo nicPokud se však rozhodnete na inzerát odpovědět, získáte mnoho informací o tom, jak je daná práce doma výhodná, jak si můžete vydělat astronomické částky, že se při tom téměř nenadřete a podobně. To vše vám daný člověk prozradí, ale pouze pod jednou podmínkou – chce peníze. A pokud mu je pošlete, můžete doufat ve dvě varianty, které často končí stejně.Buď se vám neozve (a vy jste tak o několik stovek nebo tisíc chudší), nebo vám pošle nesmyslný návod či katalog možných prací, které jsou však nerealizovatelné nebo pro vás znamenají další náklady a vzdělávání v dané oblasti – viz například vydělávání formou affiliate marketingu na internetu.Klikačky a výdělky za přijaté emaily – možnost práce doma?Lidská zvídavost a snaha vydělat si peníze bez práce je doslova neomezená, z čehož mohou těžit různí provozovatelé pochybných reklamních systémů nebo emailových databází, nabízejících práci doma „bez podvodu“.Právě do těchto emailových databází se lidé registrují sami z důvodu, že za každý přijatý reklamní email dostanou zaplaceno. A to od jednotek do desítek korun. Na virtuální účet potom tyto částky bývají skutečně připsány, ale jakmile se začnete blížit výplatnímu minimu, emaily přestanou chodit, a vy ho tak nikdy nedosáhnete, tudíž nemůžete být nikdy vyplaceni. Skvělé, že?„Něco“ tu smrdí – jak poznat podvodO tom, že reálně tyto částky nemůžete dostat, svědčí i fakt, že sami majitelé těchto databází dostávají zaplaceno v řádech několika haléřů či desetihaléřů za jeden odeslaný email. Jak by tedy mohli vám samotným vyplácet třeba desetinásobky? Velmi těžko, jelikož by to pro ně samotné bylo nerentabilní. Každý odeslaný email by totiž pro takového provozovatele znamenal okamžitou ztrátu.Klikání v reklamních systémech funguje podobněJak jsme již nastínili, na podobném principu fungují i různé reklamní klikačky. Zkrátka se zaregistrujete do systému, kde se vám každý den zobrazují nové reklamy. Na ty kliknete, chvíli pobudete na daném webu, peníze jsou připsány a zdánlivě je všechno super. Opět zde ale funguje ten samý princip, kdy nikdy nedosáhnete výplatního minima, nebo daná společnost ze dne na den skončí a vám místo výdělku za práci doma zbydou jen oči pro pláč.Dá se pracovat doma v reklamních systémech?Abychom však neházeli všechny do jednoho pytle, je třeba zmínit, že některé možnosti práce doma v reklamních systémech skutečně fungují, peníze vypláceny jsou a vše se obejde bez podvodů. Rozhodně to však nejsou nijak závratné částky. Ročně se můžete dostat maximálně na několik stokorun. Oproti času, který tomu věnujete je pro stejný výdělek mnohem snazší jít jednou ročně na brigádu, než se každý den otravovat s podobnými nesmysly, u kterých navíc není jistota skutečného vyplacení.Bez práce nejsou koláčeJelikož jsme začali pravdivým příslovím, podobným také skončíme. To říká, že zdarma vám nikdo a nikdy nic nedá. Nespoléhejte se proto na krásně znějící sliby obrovských výdělků s minimálním úsilím.

Pokračovat na článek


Kolik si vydělá student v zahraničí?

Různorodost studentských brigád v zahraničí je opravdu nekonečná. Vše začíná u uklízení, praní, čištění, mytí nádobí, starání se o děti, starání se o trávu, zahradu či trávník až po obsluhu atrakcí, plavčíky, práci za kasou, práci ve fastfoodu, restauraci, v národním parku či práci na golfovém hřišti. Jde především o sezónní charakter prací, jelikož jde o brigády na léto.Za kolik však budete pracovat a hlavně, kolik si skutečně vyděláte peněz?Platové ohodnoceníPlaty jsou odvislé od země, kam se student vydá. Je důležité si uvědomit, že ta tam je doma, kdy se za léto daly vydělat velké peníze a student přijel jako boháč zpět do Čech. To už vzhledem k vývoji dolaru i eura příliš nejde. Vydělat se rozhodně dá, ale je nutné často i sebezapření. Nebude to „dovolená“ za desetitisíce, ale každý dolar či euro budou těžce vydělané peníze. V praxi to vypadá tak, že zaměstnavatel nabízí, co možná nejmenší možnou mzdu. Pro nás může jít zhruba o 100 či 150 na hodinu, takže v porovnání s možnostmi brigád v ČR podstatně vyšší částky, avšak je třeba zohlednit i ubytování, stravu a cestovné, takže pokud člověk neplánuje skutečně tvrdě a dlouho pracovat, bude rád, pokud nakonec uhradí alespoň původně vynaložené náklady. Ale vždy záleží na dané zemi, přístupu a možnostech. Po Evropě nejsou náklady na cestovné tak výrazné a při dobré práci si student přijde na opravdu dobré peníze. Na druhou stranu Amerika nabízí vyšší prvotní náklady, ale celou řadu prací a doplňkových prací, které je často velice snadné skloubit.Proč vycestovat?Tuto otázku si určitě položí na začátku každý student.Ale spíše by měla znít, proč ne? Dnes student přes léto nemá žádné závazky, škola ho netíží. Proč si nejet vylepšit své jazykové dovednosti do jiného státu, poznat nové lidi, získat zkušenosti ať už pracovní, tak i životní. Takové 4 měsíce v Americe člověka docela změní a nemyslím si, že by na tom měl být po návratu hůře. Navíc každá země skrývá celou řadu památek, pamětihodností, úžasných míst, která třeba už jindy člověk nenavštíví. Byla by škoda si nechat ujít takovou možnost pracovat v zahraničí jen tak na zkoušku. Kdo ví, třeba to bude právě taková práce, kterou student vždy chtěl dělat a po škole zamíří na stejné místo na trvalo. Navíc jazykové znalosti, které za několik měsíců v zahraničí student nasbírá, se budou i s danou brigádou velice dobře vyjímat v životopise či při žádosti o budoucí zaměstnání. Je třeba světu ukázat, že máte zkušenosti s prací v zahraničí a to velice významného charakteru. Letní brigáda v zahraničí obvykle nikdy nikomu neuškodila.

Pokračovat na článek


Sázkové kanceláře řeší arbitráže vůči ČR kvůli solárním elektrárnám

Pokud by měl český stát věřit názoru bookmakerů sázkových kanceláří v tom, kdo vyhraje arbitráže kvůli změnám daňových pravidel pro solární byznys, už teď by prohrával. A nejde přitom o žádné malé částky.Sázkové kanceláře řeší arbitráže vůči ČR kvůli solárním elektrárnám: ČR prohrajeJeště v roce 2010 se nad českou státní kasou stahovala mračna kvůli žalobám solárních investorů, jejíž hodnota se pohybovala okolo 260 miliard korun. Nynější balík žalob proti českému státu je oceněn na pět miliard korun. Zdá se ale, že sázkové kanceláře výhru českého státu nevnímají jako reálnou. Objevují se totiž sázkové kurzy, které nabízejí výhru 2 : 1, pokud si lidé vsadí na prohru českého státu. Investoři do solárních elektráren mu vytýkají, že změnil nečekaně pravidla hry a v říjnu 2010 zvýšil daň ze solární energie na 26 procent. Investoři žádají po státu odškodnění také za to, že skončila finanční podpora velkých solárních elektráren vybudovaných na volné ploše a za to, že Energetický regulační úřad výrazně snížil výkupní ceny za elektřinu ze solárních zdrojů. Faktem ale zůstává, že takzvaný solární odvod je omezen zákonem na tři roky a podle mínění politiků jen vrací pravidla do původních mantinelů.Zatímco média se předhánějí v identifikaci firem, která žalují český stát, položil server Uspořím.cz otázku ekonomům na to, jak může ovlivnit suma případných proher v arbitrážním řízení cenu elektrické energie. „Očekávám, že v tomto případě, který nastiňujete by mohlo dojít ke změně cen elektřiny na domácím trhu, ale očekávám, že by šlo spíše až o budoucnost,“ řekl analytik Atlantiku FT Milan Vaníček. Podle něj nelze dneska stanovit přesný rozsah či vyčíslit cenové rozpětí změn, protože není známa hlavní proměnná – celková částka, kterou bude muset ČR zaplatit. Analytici také soudí, že ve sporech s fotovoltaickými společnostmi nebude Česká republika rozhodně jen na straně poražených.

Pokračovat na článek