Výsledky vyhledávání pro dotaz část vlastnického práva

Výsledky vyhledávání v sekci: SOS

Smlouva o smlouvě budoucí mezi fyzickými osobami

Když něco chci a ještě to nemohu mít. Nejsou peníze, musí se splnit nebo stát nějaká okolnost či uplynout určitá doba. Pokud je smlouva o smlouvě budoucí podrobná, obsahuje v podstatě smlouvy dvě. Smlouva mezi občany podléhá určitým podmínkám občanského práva, které je mírně odlišné od práva obchodního.Webové aplikaceVelmi častým příkladem smlouvy o smlouvě budoucí by mohl být například software na zakázku. Místo poměrně obecné objednávky, která může být zpochybňována jednou ze stran by smlouva o budoucí koupi softwaru mohla obsahovat jednoznačné závazky. Doba internetových aplikací, rychlého rozvoje a obnovy podmínek programového vybavení často znamená neochotu zabývat se nějakou předběžnou smlouvou. To může přinést mnoho problémů.Podmínky smlouvyTento typ smlouvy musí mít písemnou formu. Povinnou náležitostí je určení doby pro uzavření následné smlouvy. Lhůta může být vázána na nějakou podmínku, aby však smlouva o smlouvě budoucí byla platná, nelze pouze určit, že po vypořádání dědictví se uzavře kupní smlouva na nemovitost nebo po schválení loga bude uzavřena licenční smlouva. Smlouva musí obsahovat dobu, tedy čtrnáct dní, rok, pět let. Ve smlouvě musí být uveden závazek v budoucnosti uzavřít konkrétní smlouvu. Bez těchto tří požadavků je smlouva neplatná.Specifikace závazkuČeské právo vyžaduje stanovení závazku tak, aby byl jednoznačný. Čím podrobněji je nějaká povinnost popsána, tím jednodušeji dojde později k uzavření například kupní smlouvy. A také k řešení případných sporů. Není neobvyklé, že smlouva o smlouvě budoucí je poměrně krátká a obsahuje například pouze povinnost do 30 dní uzavřít kupní smlouvu, která je v podstatě hotová jako příloha a je mnohem obsažnější.Proč nelze uzavřít rovnou smlouvuV některých případech by uzavření smlouvy místo smlouvy budoucí znamenalo absolutní neplatnost právního úkonu. Příkladem může být třeba nájemní smlouva. Dvě strany se dohodnou, že v určité nemovitosti, za určitou cenu si jedna strana chce pronajmout obchod. Druhá strana ale doposud není majitelem nemovitosti a zatím jen vyjednává o koupi domu. Protože mají obě strany zájem na nájmu, uzavřou budoucí nájemní smlouvu s tím, že jakmile se jedna strana stane majitelem nemovitosti, uzavře do 14 sní nájemní smlouvu. Může tak být v případě kdy původní majitel domu chce nadále bydlet v nemovitosti, kterou prodává. A nový majitel nemůže vykonávat vlastnická práva, protože není doposud vlastníkem.Oprávnění k uzavření smlouvyUzavřít smlouvu může být oprávněna pouze jedna ze stran a tedy nikoliv vždy obě. Strana, která chce smlouvu, specifikovanou ve smlouvě budoucí uzavřít, musí vyzvat druhou stranu ke splnění závazku. Tady může být jako příklad uveden třeba nájemní vztah s budoucím majitelem nemovitosti. Prodávající chce nadále v nemovitosti bydlet a vymíní si budoucí uzavření nájemní smlouvy. Naopak nový budoucí majitel na takovém závazku zájem nemá. Proto jde o jednostrannou záležitost, kdy právo uzavření nájemní smlouvy má jen jedna strana, která vyzve druhou stranu ke splnění povinnosti až po převodu domu.NeplatnostPokud ve smlouvě nejsou uvedeny obligatorní podmínky smlouvy, jak bylo uvedeno v odstavci Podmínky smlouvy nebo chybí obecné náležitosti jako je jméno, adresa a určení stran, datum, místo a podpisy, je také smlouva neplatná. Zákon ještě umožňuje při dodržení všech povinných náležitostí prohlášení neplatnosti pokud se okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku smlouvy vycházeli, změnily natolik, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. Tím je myšleno v případě domu a nájemní smlouvy třeba zničení nemovitosti katastrofou. Potom nelze naplnit obsah takové smlouvy o smlouvě budoucí.Smlouva o smlouvě budoucí je dobrou ochranou pro později vzniklé situace. Přísliby plnění, bydlení, plateb a jiných povinností mohou být těžce vymahatelné a protože důkazní břemeno leží na žalobci, a tak soudu musí žalující strana dokázat, že má pravdu. A předvolávat řadu svědků, aby doložili, že bylo něco slíbeno, přesně, jak a že se jednalo o závazný veřejný příslib, je těžké. Stejně tak je objednávka jednostranným aktem a pokud dojde k problémům, může být zpochybněn souhlas druhé strany. Proto by se neměla tato smlouva podceňovat, může zachránit od problémů a ztráty peněz.

Pokračovat na článek


Oddlužení není žádným dárkem dlužníkovi

Podstata oddlužení má svoje dva základní protipóly. Na jedné straně stojí humánní důvody, které stavějí lidskou existenci v tomto materialistickém světě nad ostatní hodnoty. Druhá strana nevidí smysl v oddlužovacích gestech a pojímá dluh jako vinu člověka, kterou si způsobil a za kterou oprávněně ponese následky. Existuje nějaký kompromis?Princip oddluženíPodstatou osobního bankrotu je v podstatě objem prostředků, které může dlužník splácet. Zákon přiznává možnost splatit jen část dluhů, ale pod jednou podmínkou. Splaceno musí být alespoň 30 % finančních závazků za dobu 5 let. Oddlužení podléhá rozhodnutí soudu, který nařídí dohled insolvenčním správcem. Přednost tedy dostává materiální pojetí práva a sociální rozměr oddlužení.Sociální cítěníV českém právu se skutečně často projevuje snaha pomoci „obyčejným“ lidem. Oddlužení nepochybně směřuje do cílové skupiny rodin a běžných zaměstnanců. Týká se totiž dluhů, které existují v rozmezí do dvou milionů korun. Nejčastěji kolem 500.000 Kč. Běžný plat totiž dosahuje částek 15.000 Kč až 25.000 Kč. Dlužník je schopen splácet od 3.000 Kč do 10.000 Kč, což za 5 let vytvoří částku přibližně 200.000 až 600.000 Kč. A trojnásobek pak znamená skutečně vzniklý dluh.Proč jenom zaměstnanci?Dá se namítnout, že oddlužení se týká také soukromých podnikatelů. Ti převážně ručí celým svým majetkem a mohou tedy mít zablokované veškeré hmotné a nehmotné pozemské statky. Jenomže jejich podnikání v podstatě dluhy skončilo. Nemohou nakládat se svými prostředky obživy, a proto nemohou doložit pravidelný příjem. Kromě toho je v exekuci prodáván jejich majetek a pokud dluží státu, ani si nemohou zařídit Živnostenský list, kde bezdlužnost je zákonnou podmínkou. Zaměstnanci sice mají zablokovanou část příjmu, která jde na úhradu dluhů, ale soudu poměrně snadno mohou doložit, že mají prostředky na splácení.DeblokaceZaměstnanci se tedy nejvíce snaží o deblokování svých příjmů a majetku. Exekuce je postihuje tvrdě, protože většinou nemají možnost změnit svoje bydliště nebo se s rodinou skrývat. Exekutor může libovolně vstupovat do jejich bytů a zabavovat předměty, když ponechá jen nejnutnější vybavení domácnosti. Pokud jsou vlastníky bytu, pak exekutor byt prodá a žádný nárok na bydlení jim nevzniká, musejí si sjednat nájem. A to je vzhledem k omezení příjmů značný problém. Proto této skupině dlužníků oddlužení pomůže nejvíce, protože se zastaví veškeré úkony exekucí a „pouze“ musí dlužník pravidelně po dobu 5 let splácet soudem stanovenou částku. Nedojde tedy k zablokování veškerých příjmových možností, dlužník může žít a získává relativní klid a materiální jistoty.Solidarita s malými dlužníkyOtázka správnosti cílení oddlužení do sociálně slabších skupin obyvatelstva je otázkou společenské solidarity. Samozřejmě může existovat podnikatel, který předkládá daňové přiznání s milionovými příjmy a zároveň chce splácet dluhy pomocí oddlužení. Většinou však raději pracuje a podniká načerno, aby dluhy v závratných milionových hodnotách nemusel vůbec splácet. Podnikání se dá snadno krýt jinými způsoby, podnikat může přes další osoby nebo může pracovat načerno. Řešení oddlužení je tak v českém právu vnímáno skutečně jako humánní prostředek nouze běžného člověka. A zcela pomíjí otázku zodpovědnosti věřitele. Kdo půjčuje bez ověření bonity, na sms zprávy, bez registrů a bez prokázání příjmů dost riskuje. Přesto dostává později do rukou tvrdou zbraň exekuce, která je skutečně jednou z nejtvrdších v Evropě.Větší míra odpovědnosti?Otázka tedy není jen jak najít kompromis nebo vyhovět některé straně zastánců či odpůrců oddlužení. Zákon by měl zřejmě víc zohledňovat odpovědnost věřitele. Mnoho rychlých půjček v podstatě půjčuje bez jakýchkoliv problémů naprosto nebonitním a zadluženým lidem. Spoléhají na způsob vymáhání a na získání prospěchu z jakéhokoliv majetku nebo příjmu dlužníka a donutí tak občana k dost zoufalým krokům. Často se dlužník odhodlá porušit trestní zákon, obchází daňové zákony a nevýhodně s věřiteli „směňuje“ svůj majetek. Zákon je tímto způsobem oddlužení nespravedlivý k tomu, kdo měl vyšší příjmy a o ty přišel třeba propuštěním z práce. Častým dluhem je špatný propočet finančních možností. Při platu 50.000 Kč (třeba jako součet platů manželů) si dlužník vezme úvěr, který splácí „pouhými“ 10.000 Kč měsíčně. V případě nemoci, propuštění nebo snížení platů najednou na splácení nemá prostředky a roztáčí se dlužní spirála.Jiné pojetí bankrotuV USA je pojetí bankrotu rovnoprávné mezi společnostmi i osobami. V ČR firma zbankrotuje, prodá majetek a nikdo dále nehoní představenstva, akcionáře, zaměstnance a další osoby, které se na hospodaření podíleli. U osobních dluhů naopak dluhy stále trvají, prodejem aktiv nekončí a týkají se v podstatě celé rodiny dlužníka ve společné domácnosti. Postavit na stejnou úroveň firmy a fyzické osoby stát neumožňuje. V USA znamená osobní bankrot zákaz nakládání s majetkem, prodej majetku dlužníka a tím veškeré oddlužení navždy. Je otázkou, zda nerovnoprávnost právnických osob, fyzických osob a nekonečnost dluhu pro občany není spíše ke škodě a neznamená nerovnoprávnost před zákonem. Nekonečnost dluhů poškozuje více stát, který by dokonalým oddlužením fyzické osoby získal běžně pracujícího nebo podnikajícího občana, který by platil daně.

Pokračovat na článek


Kolik odvedeme ze mzdy na daních ve srovnání s jinými státy?

Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Přečtěte si, kolik odvedeme na daních ve srovnání s ostatními státy.Kdyby tyto peníze zaměstnavatel nemusel odvést na účet zdravotní pojišťovny a OSSZ, tak by mohl mít zaměstnanec o tuto částku vyšší hrubou mzdu. Mzdové náklady zaměstnavatele by byly v tomto případě nadále stejné.DPH v konečném důsledku platí koneční spotřebitelé, při jakémkoliv nákupu zboží a služby platí všichni občané DPH. Při nákupu pohonných hmot, alkoholu či cigaret spotřební daň. Dále je třeba započítat všechny další daně (např. daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti…) nebo povinné poplatky (např. komulální odpad, kolky…).Kolik tedy platíme na daních v Česku?Nejdříve si u průměrné mzdy ve výši 23 951 Kč vypočítáme čistou mzdu a mzdové náklady zaměstnavatele.Výpočetčástkasociální pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 6,5 %)1 557 Kčsociální pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 25 %)5 988 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnancem (23 951 Kč x 4,5 %)1 078 Kčzdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (23 951 Kč x 9 %)2 156 Kčsuperhrubá mzda (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 100 Kčzáloha na dani z příjmu fyzických osob (32 100 Kč x 15 %) - 1 970 Kč2 845 Kččistá mzda (23 951 Kč - 1 557 Kč - 1 078 Kč - 2 845 Kč)18 471 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 Kčmzdové náklady zaměstnavatele (23 951 Kč + 5 988 Kč + 2 156 Kč)32 095 KčČistá mzda je tedy 18 471 Kč a zdanění práce činí 13 624 Kč (32 095 Kč). Budeme však počítat dále, že celou svoji čistou mzdu v daném měsíci utratíme za nákup zboží a služeb.Při každém nákupu tedy odvedeme státu DPH a spotřební daň.Pro zjednodušení budeme počítat, že nakoupí benzín za 1 500 Kč (8,12 %). Zdanění benzínu tedy DPH a spotřební daň je cca 57 %. Daň u benzínu je 855 Kč.Zbylou část disponibilního příjmu 16 971 Kč (18 471 Kč - 1 500 Kč) utratíte za nákup zboží a služeb. Protože již nebudeme počítat žádnou spotřební daň a další daně, tak můžeme počítat pouze se základní 20% sazbou DPH. Nebudeme tedy rozlišovat sníženou a základní sazbu DPH. Na DPH tedy zaplatíte 2 828 Kč (16 971 Kč: 120 ∙ 20).Pokud tedy vyděláváte průměrnou mzdou odvedete na všech povinných odvodech 17 307 Kč (13 624 Kč + 855 Kč + 2 828 Kč). Volně disponovat můžete s částkou 14 788 Kč (18 471 Kč - 855 Kč - 2 828 Kč). V našem orientačním příkladě dosahuje celkové zdanění 53,9 %. A to jsme nezapočítali další odvody jako daň z nemovitosti, komunální odpad…Jak je to u našich sousedů?V Česku si tedy stát „vezme“ z výdělku zaměstnance více než polovinu. Podívejme se, jak je to u našich sousedů? V Německu a Rakousku je zdanění vyšší, na Slovensku a Polsku nižší.NěmeckoPrůměrná měsíční mzda v Německu za rok 2009 byla 3 411 €. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 50,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 675 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 736 €. Za benzín utratí 136 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Německu je 67 %, tj. 91 €.DPH v Německu je 19 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 267 € (1 675 € : 119 ∙ 19). Němec s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 2 094 € (1 736 € + 91 € + 267 €). Volně může disponovat s částkou 1 317 € (1 675 € - 91 € - 267 €). Celkové zdanění dosahuje 61,4 %. RakouskoPrůměrná měsíční mzda v Rakousku za rok 2009 byla 3 321 €. Celkové zdanění u průměrné mzdy dosahuje 47,9 %. Průměrná čistá mzda je 1 730 €. Zdanění u průměrné mzdy je 1 591 €. Za benzín utratí 140 €, 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Rakousku je pak 44 %, tj. 62 €. DPH v Rakousku je 20 %.Na DPH tedy Rakušan s průměrnou mzdou odvede 288 € (1 730 € : 120 ∙ 20). S průměrnou mzdou odvede obyvatel Rakouska na všech povinných odvodech 1 941 € (1 591 € + 62 € + 288 €). Volně má pak k dispozici částku 1 380 € (1 730 € - 62 € - 288 €). Celkové zdanění dosahuje 58,4 %.SlovenskoNa Slovensku byla v roce 2009 průměrná mzda za rok 746 €. Celkové zdanění práce u této mzdy dosahuje 37,6 %. Slovák si pak přijde na 465 € čistého. Zdanění u průměrné mzdy je 281 €. Za benzín utratí 38 €, 8,12 % z čisté mzdy.Zdanění benzínu na Slovensku je 52 %, tj. 20 €. DPH na Slovensku je 20 %. Na DPH tedy občan s průměrnou mzdou odvede 78 € (465 € : 120 ∙ 20). Slovák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 379 € (281 € + 20 € + 78 €). Volně může disponovat s 367 € (465 € - 20 € - 78 €).Celkové zdanění dosahuje 50,8 %.PolskoV Polsku si v roce 2009 průměrně vydělali 2 956 PLN. Celkové zdanění práce u průměrné mzdy dosahuje 34 %. Průměrná čistá mzda je 1 951 PLN. Zdanění u průměrné mzdy je 1 005 PLN. Za benzín utratí Polák 158 PLN, také 8,12 % z čisté mzdy. Zdanění benzínu v Polsku je 39 %, tj. 62 PLN. DPH v Polsku je 23 %.Na DPH tedy polský občan s průměrnou mzdou odvede 365 PLN (1 951 PLN : 123 ∙ 23). Polák s průměrnou mzdou odvede na všech povinných odvodech 1 432 PLN (1 005 PLN + 62 PLN + 365 PLN). Volně může disponovat s 1 524 PLN (1 951 PLN - 62 PLN - 365 PLN). Celkové zdanění dosahuje 48,4 %.Zdanění v mimoevropských zemích je výrazně nižšíNejnižší celkové zdanění je v mimoevropských zemích OECD, tedy v Mexiku, Koreji, Austrálii, Kanadě, Japonsku, Novém Zélandu a USA. Ve všech zemích je podstatně nižší zdanění práce. Odvody zaměstnavatelů na pojistném jsou výrazně nižší než v Evropě. Nižší jsou i spotření daně, např. v USA je zdanění benzínu osminové oproti Česku a především DPH.Např. v Japonsku je 5% sazba DPH, v Austrálii a Koreji 10% sazba DPH. V USA není DPH vůbec zavedena. V USA je prodejní daň, která se v jednotlivých státech liší od 0 % až po 11 %, třeba v New Yorku je 8,875 %.

Pokračovat na článek


Na dluhu je nejhorší jeho obsluha

 Problémy se mají řešit co nejdříve. Dluhy samy o sobě nejsou velkým problémem. Nejhorší jsou náklady, které raketové vzrůstají při nečinnosti dlužníka. Z vymáhání se tak stal velice zajímavý byznys. A dluhy se nejen vymáhají, ale odkupují. Za polovinu ceny a vymáhají za mnohem víc.Dlužník a věřitelPokud se tito dva nedokáží domluvit, následuje kolotoč, který obě strany připraví o peníze. Obchodník vydělává vždy víc než výrobce a spotřebitel. Obchod je zajímavý tím, že se do něj nevkládá mnoho prostředků. Ale přináší vysoká procenta. Nedomluvením se, nakonec vydělá jenom třetí strana. Věřitel odepíše část dluhu a dlužník je donucen zaplatit několikanásobek. Alespoň tak to chodí v našich krajích.Byznys nevědomosti a špatných zákonůNevědomost je démon. A platí to nejen u vzdělání, ale především u dluhů. Poslanci vytvořili mnoho nepřehledných zákonů a různých povinností. Ke znalosti práva nestačí mnohdy ani právní vzdělání. Toho využívají různé společnosti, které si k dluhu zaúčtují neskutečně vysoké poplatky. Právníci mají svůj tarif s minimální částkou. Mohou vymáhat třeba 10 Kč za 1.500 Kč za úkon. Stejně tak exekutoři mají minimální odměny. Částka do 1.000 Kč tak stojí dlužníka na nákladech 14.900 Kč, pokud dojde až k exekuci. Stokorunový dluh tak stojí 15.000 Kč.Advokátní tarifBýt zprostředkovatelem se tak nehorázně vyplácí. Může za to jednak advokátní kartel, který bezohledně účtuje podle tarifu. Nikdo si nedovolí zakročit proti advokátní mafii, která si udělala ze zákazníků oběť svých finančních představ. Každý platí za často špatné a přeceněné služby. Dlužník je jen jedním z mnoha příkladů. Advokáti si berou procenta z případů a není divu, že pracují za desítky milionů, když jejich práce zdaleka takovou hodnotu nemá.Princip právaÚdajně je ujednání s advokátem smluvní. Ale není to pravdou. Nikdo neudělá práci pod tarif. Právníci jsou vzájemně domluveni a dlužníci platí. Původ těchto vyděračských praktik vznikl v době komplikovaného a nepřehledného práva. První pak byli notáři. Bez ověřeného podpisu nebo notářského zápisu se neobejdou ani bagatelní úkony. Kdejaká hloupost se musí ověřovat. Valné hromady společností se pořizují notářským zápisem, ačkoliv se jich účastní desítky nebo stovky zřejmě „nesvéprávných“ lidí, kteří netuší, co se tam odehrává. A notář jde, pustí si nahrávání valné hromady, poté je nechá přepsat sekretářkou a orazítkuje. Podle jmění společnosti si potom za tuto „důležitou“ činnost vyúčtuje několik set tisíc. A podobně je to s dluhy.Exekutorská mafieO tom, že exekuce dávno nejsou nástrojem věřitelů, ale především prostředkem neoprávněného obohacení exekutorů, mají všichni jasno. Přesto si tato vyvolená část právníků drží svoje postavení. Dokonce mají zákonem zaručenou neskutečnou provizi 15 % z vymožené částky. Která je uspokojována přednostně. Dalším právním trikem a vlivem na zákony se obohacuje část podnikatelů. Proč je stanovena tak vysoká procentní částka?Dlužník si tedy musí dávat pozor především na otázky obsluhy svého závazku. Zaplatit peníze, třeba i se smluvním úrokem nebývá tak obtížné, jako nasytit různé parazity, kteří si z jeho neštěstí udělali zlatý důl. Exekutor si sedne a nechá napsat sekretářce dopisy do bank a finančních institucí. Tím získá prostředky z účtů. Poté zase sekretářka zablokuje nemovitosti a když se zabavuje hmotný majetek, pošle exekutor zástupce.  Advokát nechá vepsat pokyny do předem připraveného formuláře a nedej Bože, aby byl potřeba předražený notář. Tyto mafie pomocí zákonů, které si samy prosadily, pak vytahují z občanů nezaslouženě a bezpracně peníze. A to je nejhorší stránkou dluhu. Nikoliv dluh samotný. 

Pokračovat na článek


Hmotný a nehmotný majetek v daňové evidenci

V daňové evidenci je důležité si odepisovat majetek. Drobný majetek do hodnoty 40.000 Kč nebo 60.000 Kč se odepisuje ihned, respektive je okamžitým nákladem. Ostatní majetek je dlouhodobý a jeho odpisy se řídí různými pravidly. Odepisujte, protože jinak platíte zbytečně vysoké daně.Hmotný majetekMusí splňovat dva požadavky současně. Vstupní cena musí být vyšší než 40.000 Kč a zároveň potřeba použití musí trvat alespoň jeden rok. Za hmotný majetek se považují domy, byty a stavby, pěstitelské celky (ovocné stromy, zahrady) s dobou plodnosti přes 3 roky, zvířata s hodnotou přes 40.000 Kč, majetek, který je součástí budov, ale dá se ocenit jednotlivě a zařízení nebo stroje pro výrobu. Za hmotný majetek se v žádném případě nepovažují zásoby. Pokud tedy máte na skladu polotovary nebo jiné zásoby, které slouží k výrobě, držíte je přes rok a mají hodnotu přes 40.000 Kč, nelze je v žádném případě odepisovat.Nehmotný majetekU nehmotného majetku stanovuje zákon pořizovací hodnotu vyšší než 60.000 Kč. Jedná se o majetek, který byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo vlastní činností, darem nebo jiným způsobem. Jedná se o duševní vlastnictví, vývoj, výzkum, autorská práva, software a technické zhodnocení uměleckých děl, které zvyšuje jejich hodnoty. Pro daňovou evidenci platí, že nehmotný majetek je okamžitě daňově uznatelným výdajem. A tedy se ihned odepíše celý. Jediná povinnost pro účtování platí pro evidenci. Nehmotný majetek musí být evidován a tedy označen cenou, datem pořízení, způsobem využití a datem uvedení do provozu nebo využití. Tento majetek tedy dnem pořízení ihned putuje do nákladů.Odpisy hmotného majetkuPro daňovou evidenci se použije pouze účetní odpis a poplatník se tak nemusí zabývat ničím jiným, než rozlišením do odpisových skupin. Celkem existuje 6 odpisových skupin. Odepisování se počítá podle let.Odpisová skupina       Doba odepisování1                                  3 roky2                                  5 let3                                  10 let4                                  20 let5                                  30 let6                                  50 letDo první skupiny patří například hospodářská zvířata a také kancelářské a psací potřeby. Druhá odpisová skupina je poměrně obsáhlá a z hospodářských zvířat se do ní dostali koně. A to nejen jako zvířata, ale také ti pod kapotou. Obsahuje také sportovní potřeby, hudební nástroje, nábytek, autobusy, nákladní vozy a třeba vybavení pro kolotoče. Třetí skupina se týká především technických zařízení jako jsou pumpy, stavební konstrukce, kotle, lodě, lokomotivy a také skleníky. Do čtvrté skupiny se dostávají budovy, které jsou z méně trvanlivých materiálů, dále oplocení, telekomunikační, plynová a elektrická vedení a například otevřená koupaliště. Pátá skupina s účetní životností 30 let odepisuje především různé stavby a šestá skupina s délkou 50 let se týká pouze nemovitostí.Daňové náklady jsou důležitou součástí přiznání k dani, pokud podnikatel neuplatňuje paušální daň. Znamenají značné snížení daňového základu, ale mnozí drobní podnikatelé je nevyužívají. Jejich propočet je přitom jednoduchý. Pořizovací cena se dělí počtem let. Každý rok si z pořízeného auta za 500.000 Kč může podnikatel odečíst 100.000 Kč z daní. Odpisy nejsou složité a je třeba je využívat.

Pokračovat na článek


Insolvenční návrh – jak neudělat chybu se svojí pohledávkou

Každý podnikatel stál někdy před otázkou řešení své pohledávky. Pokud stačí několik upozornění a peníze putují na účet, je vše v pořádku. Mnohdy se musí zapojit do vymáhání tvrdším způsobem specializovaná agentura. Občas se podaří něco dostat z exekuce a když prostředky nemění majitele, stojí věřitel před rozhodnutím. Začne uvažovat o podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení – hovorově řečeno návrhem na konkurz?Zacházení s dluhemPřed takovým podáním by si měl věřitel především uvědomit, jak si stojí z hlediska své pohledávky a majetku dlužníka. Velký rozdíl mezi věřiteli rozeznává zákonné ustanovení o takzvaném zajištěném věřiteli. Věřitel ani tak zajištěn není, ale mohl dluh nějakým způsobem ošetřovat a tím získává výhodu proti jiným nezajištěným věřitelům. Zákon upřednostnil na nátlak bank zástavy.Zástavní právoPokud nechce být věřitel jen tím, kdo podá návrh na zahájení insolvenčního řízení, osvědčí, že mu není alespoň 2 měsíce placeno a doloží dokumenty, včetně případné platby právníkovi, měl by si zajistit institut zajištěného věřitele. Tito mají přednost před nezajištěnými věřiteli a dostávají majetek z prodeje podstaty a tedy ze zpeněženého jmění úpadce. Proto se také při přihlášení ke konkurzu uvádí onen případ zajištění. Zajištěním není směnka nebo uznání dluhu. Zajištěním se rozumí jednoznačné pojištění konkrétního hmotného nebo nehmotného majetku.Druhy zástavNejjednodušší zástavou je zástava na nemovitosti. Věřitel podepíše s dlužníkem zástavní smlouvu, která se vloží do katastru. Tím je toto právo nepochybné. Pozor na to, že v katastru již mohou být evidováni jiní zástavní věřitelé a pořadí rozhoduje. Podobný účinek má omezení práva převodu nemovitosti, které může být vázáno na splacení dluhu. Věřitel nemůže převést nemovitost bez souhlasu dlužníka a v konkurzním řízení je potom tento věřitel upřednostněn. I jakékoliv obdobné právo má svůj rozhodující význam při získání prostředků z konkurzu.Zadržovací právoPodobným právem je zadržovací právo k hmotnému majetku nebo zástava věci movité. Věřitel by si měl jakýmkoliv způsobem svoji pohledávku hmotně pojistit. Dlužník může mít třeba registrovanou ochrannou známku, může mít obchodní jméno, patent nebo projektovou dokumentaci. Věřitel se musí před podáním návrhu na prohlášení konkurzu snažit dostat tyto předměty co nejvíce na svoji stranu, tedy si je zajistit nějakým podobným právem, které jej při zpeněžení dostane na první místo.Náklady podání návrhu na konkurz mohou zálohově stát až 50.000 Kč. Proto by si měl každý věřitel nejprve rozmyslet, zda jeho pohledávka má reálnou šanci na uspokojení. Pokud nemá, musí s ní pracovat a nutit dlužníky k zajištění. Zajištěná nemovitost totiž může být velmi rychle prodána, náklady jsou podstatně nižší. Odměna exekutora činí neskutečných 15 % a insolvenčního správce 11 %, ale může být s ohledem na způsob realizace zpeněžení mnohem nižší a schvaluje ji soud, který ji může na návrh věřitele snížit. A podstatnou možností je také právo věřitele určit, zda bude nemovitost prodána dražbou, přímým prodejem a kdo prodej realizuje – dražebník nebo třeba realitní kancelář. Nevstupujte proto do konkurzu jako naivní a očekávající věřitelé. Snažte se udělat pro svůj dluh co nejvíce.

Pokračovat na článek


Uznání dluhu a jaký má smysl

 Co dělat s dlužníkem, který sice neplatí, ale tváří se tak příjemně a omluvně? A dokonce ukazuje svoji zbídačelou rodinu, které by člověk rád zaplatil snídani? Buď je možné dluh odpusit, tedy nedělat nic a nechat se přesvědčit sliby a doufat, že dlužníkova situace se zlepší, vyhraje v loterii nebo konečně sežene odpovídající práci, nebo že si v době svého finančního dostatku vzpomene na slušného věřitele.Nakládání s dluhemDluh je jistá fiktivní hodnota a znamená starost. Dluh může být promlčen a lhůta běží ode dne splatnosti. Mezi občany je tato lhůta 3 roky a mezi společnostmi 4 roky. Existují některé vyjímky, kdy například dluh na pojistném se promlčuje za 10 let. Tyto lhůty si musí věřitel hlídat a je na něm, jak bude postupovat. Dluh si musí hlídat sám včetně lhůt a rozhodnout se pro nějaké řešení.Vymahačská agenturaPoslat na dlužníka vymahače je určitý způsob, jak se domoci peněz, ale je nákladný a nejistý. Vymahači si jednat vezmou poměrně značnou část dluhu pro sebe a zkrátí tak výši dluhu. Částky za vymáhání začínají na 20 % a mohou dosahovat i vyšších částek. Existují agentury, které nabízejí vymáhání za částku, která je nad dluh, tedy náklady na vymožení požadují na dlužníkovi. Potom by vymáhání bylo docela finančně zajímavé. Otázkou vymáhání je také solidnost a doklady k dluhu. Vymahači se mohou snado s dlužníkem domluvit a dluh nevymáhat a stává se někdy, že si vymáhané částky ponechají. Slušní vymahači také požadují jednoznačné doklady o dluhu, což může být problém.Uznání dluhuMezi občany je uznání dluhu chápáno jako poměrně solidní počin dlužníka. Věřitel tak vidí dobrou vůli a na nějakou dobu se uspokojí s vymáháním. Uznání dluhu musí mít písemnou formu a dlužník musí kromě částky dluhu také prohlásit, že dluh uznává co do výše i co do druhu. Samozřejmě musí být dlužník jasně identifikován jménem, bydlištěm, případně OP nebo rodným číslem. Neškodí uznání dluhu notářsky ověřit. S takovým papírem se promlčecí lhůta prodlužuje na 10 let, respektive dnem podpisu začíná tato lhůta běžet. Jiný význam takové uznání nemá, snad jen v případě žaloby je kvalitním důkazem u soudu. Rozhodně se s ním nedá provádět exekuce, jak se někteří domnívají.SměnkaPopularitu u věřitelů má také směnka. Ta je lepším instrumentem k vymáhání dluhu než samotný dlužní úpis. Pokud je správně vyplněna a obsahuje všechny zákonné náležitosti, může být rychle realizována žalobou na vydání směnečného platebního rozkazu. Věčitel, který disponuje se směnkou pouze podá návrh k soudu, zaplatí 5% poplatek a dodá originál směnky. Soud nezkoumá žádné důkazy ani tvrzení žalovaného, ale pouze směnku, zda splňuje zákonné požadavky. Dlužník sice má právo se proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu odvolat, ale pouze velice omezeně. Pokud má věřitel směnku, je dokazování dluhu velice prosté.Notářský zápis se svolením k vykonatelnostiMálo známým, ale daleko nejúčinnějším postupem, jak si skutečně zajistit plnění dluhu, je notářský zápis a svolení k vykonatelnosti. Dlužník se musí dostavit s věřitelem k notáři, který sepíše dluh notářským zápisem a zároveň dlužník svolí k exekuci, pokud dluh do určité doby nesplatí. Takový zápis může provést i exekutor po vzniku dluhu. Za správnost odpovídá notář a jediným zádrhelem je, že dlužníka musí poučit o následcích. Tedy o tom, že uplynutím lhůty na splacení dluhu může věřitel ihned začít s exekucí jakéhokoliv majetku dlužníka.Vymáhat pohledávky jde tedy různým způsobem. Většinou se musí podat žaloba, která stojí další peníze. Uznání dluhu jen prodlužuje promlčecí lhůtu a směnka také stojí další náklady, i když je soudní řízení mnohem jednodušší a rychlejší. Nejlepším nástrojem na dlužníky je notářský zápis s doložkou vykonatelnosti. Věřitel může skutečně jít rovnou za exekutorem a začít obstavovat účty dlužníky, prodávat nemovitosti a zabavovat plat.

Pokračovat na článek


Náhrada za poškození věcí

Nový občanský zákoník konečně zavádí zaplacení nejen samotné věci v její tržní hodnotě, ale především posiluje práva poškozeného. Často se totiž stává, že věci nejdou nahradit nebo pořízení nových je velice drahé. Doposud byl v problémech poškozený.Zloděj v bytěMožná nebude mít nové ustanovení velkou výchovnou roli. Ale je konečně průlomem do oprávněných požadavků toho, kdo nic nezavinil, a přece musí platit vysoké náklady ze svého. Zloděj, který se vloupá do bytu nepochybně poškodí dveře, okna, zámek a poničí nábytek. Někteří zloději dokonce úmyslně ničí různé předměty a mají zlomyslnou radost ze škody. Pokud totiž poškozený požaduje náhradu, je mu přisouzena jen do výše běžné ceny. Dveře po mnoha letech používání mají poloviční hodnotu, ale koupit si majitel musí nové. Zloděj mu však zaplatí jen cenu starých a zbytek si musí doplatit.Není to absolutníSamozřejmě, že například dveře lze někdy sehnat levnější. Poškozený se nebude moci obohacovat, ale dosáhne toho, že nebude muset doplácet, když podobná věc bude prostě za vyšší cenu a třeba nová. Podobně je tomu s předměty, které mají pro poškozeného zvláštní hodnotu. Soud nebude určovat jen fyzickou částku za věc. Talíř po babičce má třeba symbolickou hodnotu mnohem vyšší a pokud se rozbil nebo byl ukraden, nikdy už nepůjde vrátit.  Pokud se k takovému předmětu váží vzpomínky, má poškozený právo na citovou újmu. Může mu být přisouzena částka třeba několika desítek tisíc za talíř, který by jinak stál 30 Kč.Práva poškozenýchKonečně tedy dochází k citlivějšímu přístupu k poškozeným. Ten, kdo nic neudělal, byl často velice přísně posuzován z hlediska cen poškozených nebo zcizených předmětů a vlastně prodělal bez svého zavinění. Oprávněně tak cítil nespravedlnost, když zjistil,  že si na zničené věci ještě musí znovu připlácet.  A stejně tak se nyní dostane alespoň finančního zadostiučinění tomu, kdo přišel o věc nenahraditelné hodnoty, ke které se vázaly vzpomínky nebo jiná citová pouta. Dostáváme se tak do civilizované společnosti, kde ochrana patří poškozenému a škůdce by měl trpce litovat svých činů a nikoliv se vysmívat oběti.      

Pokračovat na článek


ÚS ruší vyhlášky

Konečně se dozvídáme, že platí základní právní pravidlo – občan je odpovědný jen před zákonem. Vyhláška není žádným zákonným ustanovením a přestože si ji mnozí úředníci velice oblíbili, je v podstatě jen cárem papíru. Občan totiž může činit to, co není zákonem výslovně zakázáno.Vyhlašovací mánieVyhlášky jako podzákonné normy mohou existovat. Ale ne v dnešní podobě. Když někdo zvorá zákon, honem začne vydávat vyhlášky, aby věc napravil. Jenomže takový postup musí mít oporu v zákoně. Zákon musí stanovit pravidla jak, kdy a proč vyhlášku vydat. Například zákon dává vládě právo vyhlásit minimální mzdu. To je číselný údaj, který nemá přímý dopad na práva a povinnosti občanů Je to jen zprostředkování určitého postupu.Nezákonné vyhláškyMnoho měst a úřadů svými vyhláškami nejen rozšiřuje svoje zákonné pravomoci, ale mnohdy i zákony mění. Nejčastějším příkladem jsou omezení pohybu osob v určitých prostorách, změny nočního klidu a jeden zajímavý zákonný prohřešek. Vyhlášky obce se snaží uplatnit i na lidech, kteří v obci nežijí. Představte si, že byste museli před příjezdem do nějaké obce znát její vyhlášky. To by v podstatě znamenalo konec cestování. Jenom by se studovala pravidla. Vyhlášky obcí jsou tak velice na hraně zákona.Zdravotní nadstandardyZákonodárci umějí vymyslet řadu zmetků. Teď se jim povedlo zvýšit poplatky za pobyt v nemocnici, ale zapomněli určit, kdy jde o nucený nebo „nadstandardní pobyt“. Tím dali do rukou vedení nemocnic šikanózní pravidlo. Pokud chtějí někoho popohnat domů, tak mu zvýší „nadstandard“. Proto Ústavní soud vyhlášku zrušil. Musí mít zákonnou podobu  a přesně stanovovat, za jakých okolností je nemocný ve zdravotnickém zařízení  a kdy už je v hotelu. To by v rámci léčení opravdu nebylo špatné vědět. A doufejme, že zrušených vyhlášek přibude. Jsou totiž povětšinou nezákonné…

Pokračovat na článek


Evropský soud pro lidská práva

Mnozí politici nebo občané se rádi ohánějí odkazem na tento soud. Takové výkřiky vypadají pěkně, ale nemají velký význam. Lidská práva se porušují a Evropský soud s nimi nic nedělá. Má totiž svoje pravidla, na kterých bazíruje. Domoci se spravedlnosti tak není jen otázkou samotného práva.Podání k souduEvropský soud pro lidská práva sídlí ve Štrasburku a proti českému státu rozhodují čeští soudci, které tam stát vyslal. Už toto samo o sobě vzbuzuje nedůvěru. Markantní na ESLP je to, že se snaží řadu stížností nepřijmout. Odvrhne kdejaký návrh, aby se jím nemusel zabývat. Je málo obsazen a je velice teoretický. V podstatě ztratil svoje opodstatnění. K ESLP se lze prokousat přes vyčerpání všech prostředků domácího práva. A tady je hlavní zádrhel.Stále dokolaProjednání stížnosti u ESLP je tedy závislé na zdlouhavém procesním počínání českých soudů. Nestačí jen získat pravomocný rozsudek po první instanci a po odvolání. Pokud chcete uspět, musíte podat třeba nesmyslné dovolání k Nejvyššímu soudu, abyste měli možnost podat ústavní stížnost. Ústavní soud by jinak také konstatoval, že jste nevyčerpali všechny prostředky nápravy. Dovolání trvá tak rok a ÚS je zahlcen a pokud rovnou stížnost neodmítne, že na ni „nemá čas“, pak za 2 roky vydá nějaké rozhodnutí. V nejlepším případě se tak za 4 roky můžete ocitnout u ESLP. Může se stát, že ale NS nebo ÚS rozhodnou částečně ve váš prospěch a věc se bude několikrát vracet a opakovat.Regulace nájemnéhoESLP dlouho hledal možnost, jak zamítnout žalobu majitelů domů na regulované nájemné. To je typický příklad omezení vlastnických práv. A cestu nakonec našel. Spočívá v nevyčerpání možností před českými soudy. Majitelé prý museli přesto, že zákon to neumožňoval, žalovat stát, tyto spory prohrávat, jít k NS, ÚS a nakonec k ESLP. To je absurdní vysvětlení. Je to podobné, jako by po popraveném chtěli, aby nejprve byla vykonána poprava a poté se obrátil na ESLP. Z tohoto příkladu je však patrné, že ESLP nepostupuje správně a že se snaží vyhovět hlavně státům. Jejich vliv na tento soud je totiž obrovský. A zvolání – Jdu k Evropskému soudu má směšný a sarkastický nádech.  

Pokračovat na článek


Regulační poplatky na úřadech

 Proč proboha jenom naše zdraví? Proč regulujeme jen čekárny lékařů a místnosti nemocnic? Pojďme zregulovat ještě další státní, polostátní, obecní a městské prostory. Jak lépe nám bude v nepřeplněných místnostech při čekání na obsluhu.Soudy jsou zdarmaTedy pouze trestní, kde to platí zpočátku stát a posléze odsouzený. Jinak si procesy musíme zaplatit ze svého a někdy i několika miliony. My jsme hrdí účastníci. Zadarmo se však u soudů mohou hřát bezdomovci, koncipienti a veřejnost. Lekce z práva by neměly být zdarma. V soudních prostorách se musí topit, uklízet a dýchat. Kdo se chce poučit o správném výkladu práva, měl by zaplatit alespoň těch 30 Kč regulace, aby na rozsudky nebyla fronta. Tedy na ty mediálně propírané. Bývalý prezident Klaus sice šikovně ušetřil resortu spravedlnosti peníze propuštěním zločinců, ale stejně by se ušetřilo. Bylo by to třeba na přídavky zapisovatelkám nebo na kávu přísedícím.Kšeft s dluhyÚstavní soud pomalu zarazil kšeftování s dluhy, kdy se za bagatelní práci účtovala pěkně mastná odměna. Je zajímavé, jak peníze dokázaly z myslících lidí udělat naprosté bestie. Z těch, kteří nestačí splácet, mají obstavené majetky a platy, se vytahaly desetitisíce korun za třeba tisícikorunový dluh. A tady nepomůže ani výmluva, že si za to může každý sám. Přece míra práce, kterou někdo stráví sepsáním žaloby, musí být úměrná odměně. Advokátní poplatky jsou ale lumpárnou, která nezná hranic. Za smlouvu na desítky milionů si účtují právníci podle výše částky a nikoliv podle obtížnosti a času. Proto je tento poplatek nejhorším vydíráním, které v soukromém sektoru existuje.Úřední poplatekTaké se rádi v zimě ohřejete na úřadu? Tedy nikoliv jako bezdomovec, ale jako prostý člověk, který si zajde pro výpis z katastru nebo nechá ověřit doklad. Po mrazivém větru je příjemné se trochu osvěžit v klimatizované a zahřáté místnosti. Zatím je to zadarmo. Mělo by se ovšem toto zahřívání a lebedění regulovat. Ať si občan mrzne za svoje peníze. Na úřadech by měl platit regulační poplatek, protože sice platíme úřady z daní, ale místnosti určitě nikdo neplatí, natož topení, chlazení, mytí oken a dveří. Ať je na úřadech volno bez front a žádosti se kvalitně vyřizují při malém počtu regulovaných žadatelů.PoplatekZa všemi změnami k přímému placení bohužel není zlepšení péče a starostí o občana. Ten je státu ukradený.Stejně jako nenasytní vymahači dluhů, zdravotnická zařízení a jiné námi placené služby, požaduje stát další peníze. Poplatků je tolik, že se v tom nikdo nevyzná. Poplatek není závislý na příjmu a platí se tak vždy, ať jste chudý nebo bohatý. Je tou nejhorší daní, protože znamená, že stát zklamal při svém řízení. Představte si, že by někdo žádal poplatek za vstup do obchodu, za prohlížení výlohy nebo odpověď na poptávku. Ale občan je v jiné situaci, ten musí jen pracovat a platit…

Pokračovat na článek


Spam skluzavkou do pekel?

Jak se nedostat do křížku se zákonem!Spam už dnes není využíván jen pro potřeby komerční reklamy. Může pobavit, úmyslně vyvolat paniku, nebo nakazit váš počítač virem.Podle analytické společnosti IDC je denně odesláno skoro 40 miliard e-mailů mezi uživateli, více než 17 miliard automaticky vygenerovaných e-mailů a 40 miliard spamů, tedy nevyžádané komerční elektronické pošty. Kde začíná a kde končí hranice mezi akceptovanou formou direct mailu a spamem? Lze spam použít v marketingu? Jaká jsou zákonná omezení?Odpovědi na tyto otázky poskytli – Maxim Černý, technický specialista serveru www.spamy.cz, Jan Majer, Senior Specialist Online Marketing společnosti Dimar s.r.o. a Ratibor Líbal, marketingový ředitel společnosti Actum, s.r.o. Spam v marketingu„Spam je jakákoliv masově šířená zpráva, často reklamní, ale i obsahující viry či propagační materiály politických stran a podobně ve vaší e-mailové schránce, kterou jste si nevyžádali, nebo nedali souhlas s jejím zasíláním,“ říká Jan Majer. Původ tohoto termínu není zcela jasný, pravděpodobně je však odvozen ze značky amerických masových konzerv ´lančmítu´, která se vyrábí od třicátých let.Spam je v marketingu používán úmyslně i neúmyslně. „Ti, kdož se rozhodli pro tuto formu, jsou ovšem nejen prodejci léků a pilulek na potenci, ale často i renomované společnosti, které se pohybují na českém trhu. Ti, kteří se pro spam rozhodli vědomě, tak obvykle činí po zralé úvaze a tato taktika skutečně může být v krátkém horizontu efektivní. Tyto firmy si najímají spammery, kteří pracují na plný úvazek, a dokáží tak vydělat až několik set tisíc dolarů ročně. Nicméně žádná renomovaná firma spam nepoužívá, pokud jí alespoň trochu záleží na dobrém jménu.Spam je totiž stoprocentní skluzavka do pekel pro vaši image,“ tvrdí Ratibor Líbal.Mnoho firem však používá spam nevědomě. Jsou přesvědčeny, že využívají výhod e-mailového marketingu, ale díky jeho špatným znalostem se ocitají v kategorii spammerů a firemní image silně trpí.Podmínky fungování spamuMaxim Černý si myslí, že funguje velká většina spamů, a to z jediného důvodu: vždy se najde alespoň jeden ze 100 000 lidí, kteří na nabídku ve spamu zareagují a produkt si objednají. „Kdyby nebylo takovýchto lidí, spammerům by se brzy spamování nevyplácelo, protože by nemělo žádný efekt. Toto je největší problém.“ Lidé, kteří o spamu nic nevědí, dál vesele klikají. Úspěch spamu tedy závisí především na: a)       obsahu,b)       poptávce po určitém zboží či službě,c)       zákaznické odezvě.Podle analýzy portálu Atlas.cz se v obsahu spamu víceméně odráží aktuální společenská poptávka. Nejvíce se spamy týkaly oblasti sexu, na druhém místě pak financí a zdraví.Antispamový zákonZákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, nabyl účinnosti 7. září 2004, dnem zveřejnění ve Sbírce zákonů. Podle tohoto zákona je obchodním sdělením každá forma sdělení určená k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku. Za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu. Fyzická či právnická osoba, která získá od svého zákazníka podrobnosti jeho elektronického kontaktu pro elektronickou poštu, může využít tyto údaje pro potřeby šíření obchodních sdělení pouze za předpokladu, že zákazník dal předem prokazatelný souhlas k takovémuto využití svého elektronického kontaktu, a že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby, odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy. Nevyžádaná sdělení návrh zákona zakazuje. Smyslem této úpravy je posílit ochranu soukromí občanů. Za zasílání nevyžádaných obchodních sdělení, spamu, navrhuje zákon sankci ve výši až 10 000 000 Kč.   Zásady při tvorbě akceptovatelného e-mailuMaxim Černý vysvětluje, že někdy lidé posílají legitimní zprávy, které však vypadají jako spam, a někdy jsou takto filtry vyhodnoceny. Jde například o posílání obrázků nebo PDF příloh, různých objednávek a podobně, bez jakéhokoliv doplňujícího textu nebo předmětu. Filtr tak může jen odhadovat na základě různých méně vypovídajících faktorů, zda to je spam či ne. Pokud by uživatel napsal například text: „Ahoj, Franto, tady Ti posílám tu objednávku. Honza“, filtr by si byl více jistý tím, že toto spam není.Každý slušný e-mail by měl obsahovat předmět, text a podpis odesílatele. Pokud toto budou uživatelé dodržovat, zvýší se jim šance, že jejich e-mail, například s jednou objednávkou v PDF souboru, nebude označen jako spam.Znaky akceptovatelného e-mailu jsou:a)       je zřetelně označen, že se jedná o obchodní sdělení,b)       v případě, že e-mail obsahuje obchodní sdělení jen v určité části, tak tato část musí být zřetelně označena,c)       obsahuje předmět, text a podpis odesílatele,d)       měl by zájemci na rovinu a srozumitelně říkat, co se mu nabízí a za jakých podmínek,e)       totožnost odesílatele nesmí být utajena,f)         musí být uvedeno, jak se odhlásit ze zasílání obchodních sdělení,g)       musí být uvedena adresa, na kterou adresát může napsat, že si nepřeje, aby mu nadále byly podobné informace odesílatelem posílány,h)       příjemce si e-mail výslovně vyžádá,i)         příjemce dá souhlas k zasílání obchodních sdělení dané firmě.Obchodní sdělení může být tedy efektivní a v mezích zákona, pokud má odesílatel důvod se domnívat, že se příjemce nebude cítit jeho e-mailem obtěžován. Sedm „statečných“ druhů spamůa)             Klasický emailový spam, obsahující například řetězové dopisy, tzv. chain letters, propagující pyramidové hry, návody na rychlé zbohatnutí, tzv. MMF – „Make Money Fast“, poplašné zprávy, které údajně napadnou váš počítač již v okamžiku, kdy zprávu začnete číst, nebo různé recese a žerty. Emailový  spam tvoří zhruba 80–90 % veškeré mailové komunikace na světě.b)             Obrázkový spam v podobě PDF, kdy spammeři píší text do obrázku. Ještě před dvěma lety se nedalo proti těmto spamům bránit, protože skoro žádný filtr neuměl číst text z obrázku. Dnes tvoří obrázkový spam asi 30 % spamu.c)             SEO spam využívá techniku, jak umístit webovou stránku ve vyhledávačích na co nejvyšší příčku. Jedna z častých taktik SEO spamu je například zaplnění stránky klíčovými slovy pro vyhledávač, tzv. „cloaking“ (maskování).d)             Komentářový spam je určen k cílenému propagování webu. Spammer se snaží pod každý článek napsat komentář, ve kterém propaguje nějaký web, a zvýšit tak počet zpětných odkazů na stránky.e)             Phising, česky rybaření, je například falešný e-mail, tvářící se jako odeslaný z vaší banky, v němž vás banka žádá o ověření totožnosti. Po kliknutí na odkaz je uživatel zaveden na falešnou stránku, kde odevzdá své údaje a následně přijde o peníze. Jde v podstatě o krádež identity.f)               SPIM,  Spam over Instant Messaging, je novým typem spamu, zaměřeným na uživatele ICQ, MSN Messenger atd. Uživatel, který má důkladně vyplněný profil s osobními informacemi, se pak jen těžko ubrání spammerům.g)             SPOG, Spam on Online Games, číhá na hráče online her. Během hry jsou obtěžování reklamními zprávami.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Finance

Koeficient beta, riziko

Beta (ß), její význam ve financíchNež si povíme, co pod koeficientem beta rozumět, pokusím se jej uvést do souvislostí, proč se jím vůbec tady zabývat. V předchozí kapitole jsme si v krátkosti ukázali, jak lze riziko do určité míry snížit prostřednictvím tvorby portfolia. Proč se o riziko na trhu cenných papírů zajímat v případě podnikatelů,kteří s akciovými trhy nemají pranic společného? Vzpomeňte na sekci věnovanou úvodu do časové hodnoty peněz, kde jsme se snažili nalézt pro naše investice a podnikatelské záměry diskontní míru pro srovnávánía výpočet současné hodnoty peněz. Co si budeme povídat, konkurence nám asi údaje o své výnosnosti neposkytne (možná i protože je sama nesleduje). Můžeme se podívat na úrokové sazby bank, jenže ty, jak jsme naznačili v kapitole náklady obětované příležitosti, průměrné vážené náklady kapitálu WACC v částivěnované právě váženým průměrným nákladům kapitálu, tvoří jen jednu polovinu "příběhu" určení WACC. Už jsme si řekli, že z hlediska podvojného principu účetnictví náš kapitál pro podnikání (zdroje našeho financování aktiv) je dvojího druhu.Prvním jsou vlastní zdroje (to co jsme do podnikání vložili my sami - peníze, nemovitost, stroje, auto...)nebo náš zisk, kterým tyto vlastní zdroje také zvyšujeme. Druhou formou jsou výše zmíněné zdroje cizí, tzn. úvěry, půjčky atd., za které platíme poskytovatelům (našim věřitelům) určitou odměnu (úrok). Náklady těchto cizích zdrojů se dají celkem snadno zjistit ze smluv nebo z aktuální situace na trhu. Potíž ale nastává v případě určení oněch implicitních nákladů vlastních zdrojů financování. V rámci finanční páky jsme si řekli, že věřitelé mají co do hrazení jejich odměny (úroků) přednost. Zjednodušeně řečeno, nejprve musíme zaplatit úroky a teprve to, co po zdanění zbyde, tvoří náš zisk. Takže věřitelé dostanou s mnohem většípravděpodobností to, na co mají podle smluv nárok, ale jestli zbyde i něco pro nás, nebo kolik toho zbyde, to je otázka. Když už jsme v sekci rizika, doufám, že budete souhlasit s tím, že věřitelé z titulu prioritního hrazeníjejich nároků podstupují co do výnosu značně nižší riziko než my, vlastnící firmy. Podnikání je zkrátka rizikové a jak jsme řekli dříve, za toto riziko požadujeme vyšší očekávaný výnos, než jsou úroky! Požadujeme určitou rizikovou prémii co do očekávaných výnosových měr našeho podnikání. Proto i úroky jakožto náklad těchto cizích zdrojů financování budou v důsledku nižšího podstupovaného rizika obecně nižší, než naše implicitní náklady obětované příležitosti, tj. náklady vlastního kapitálu.V kapitole riziková prémie (přirážka) jsme zmínili, co se ve financích pod tímto pojmem skrývá, že jde o rozdíl mezi očekávanou výnosovou mírou daného aktiva (cenného papíru) a relativně bezrizikovým cenným papírem garantovaným státem (státní pokladniční poukázky). A právěprostřednictvím tohoto konceptu ve spojení s koeficientem beta (ß) se odhaduje požadovaná očekávaná míra výnosnosti vlastníků společnosti (u akciových společností tedy akcionářů), kteří chtějí díky vyššímu riziku i vyšší výnos. Beta (ß) - její vymezení a co znamenáKaždý z nás určitě už slyšel o tom, že burza roste, "index PX-50 si připsal" tolik a tolik procentních bodů nebo že burza klesá a tentýž index ztratil. V podstatě tyto indexy jsou určitým zprůměrováním vývoje cen jednotlivých cenných papírů na burze.S trochou představivosti si tedy lze představit určitý indexový titul, tj. akcii, jejíž cena by se pohybovala přesně tak, jak se pohybuje celý finanční trh (burza). Pokud by převýšil na burze optimismus, investoři by houfně nakupovali akcie, pak by i rostla celá burza a ve stejném rozsahu s ní i tento náš cenný papír. Naopak, pokud by na burze převládla prodejní nálada, ceny většiny akcií by klesaly, klesal by i celý trh (burza) a ve stejném rozsahu i tento "průměrný" cenný papír.Beta pak charakterizuje úroveň tržního rizika každé konkrétní akcie na takovém trhu ve vztahu k riziku celého trhu. Pokud bychom tedy uvažovali onen "průměrný" cenný papír, který se chová naprosto přesně jako burza (jeho cena roste i klesá ve stejné proporci s celou burzou), pak by beta v jeho případě byla rovna přesně jedné.Jeho riziko by tedy bylo stejné jako riziko celého trhu, tržní riziko, představené v předchozí kapitole na obr. 3, které je minimální možné v důsledku zahrnutí vlastně všech akcií všech společností na burze, čímž dosáhneme nejmenšího možného dosažitelného rizika formou diverzifikace portfolia.Pokud jde o ostatní cenné papíry, jelikož u nich nebude docházet k proporčně naprosto stejnému vývoji jejich cen (a tak i výnosových měr) s burzou, jejich beta se bude lišit a i jejich riziko bude pro jejich vlastníky odlišné od tržního rizika. Znovu zdůrazněme, že se v tomto případě bavíme o akcionářích, kteří jsou také vlastníky společnosti, zrovna takjako jakýkoliv živnostník nebo majitel společnosti s ručením omezeným.Beta měří volatilitu dané akcie ve vztahu k celému trhu, resp. k oné "průměrné" akcii, která trh kopíruje. Pokud bychom měli srovnat historickou výnosnost celého trhu na ose x a proti tomu historickou výnosnost "průměrné akcie" na ose y, pak by vypadal graf, jak ukazuje obr. 1.Obrázek 1: Regresní analýza realizovaných výnosů "průměrné" akcie a celého trhu Tak jak jsme definovali tuto "průměrnou akcii", její míry výnosu odpovídají mírám výnosu celého trhu. Proto je každý její bod na přímce se sklonem 45° (při stejném měřítku obou os) v grafu, kde na ose x měříme historické výnosové míry celého trhu ana ose y pak historické výnosové míry této "průměrné" akcie. Jak jsme již řekli, z definice je beta celého tržního portfolia i "průměrné" akcie rovno jedné. Když se podíváme důkladně na obr. 1, vidíme, že pro tuto přímku platí, že jakákoliv hodnota na osex se vždy rovná téže hodnotě na ose y. Jinými slovy lze zapsat y=x.Pakliže zapátráte ve vzpomínkách na matematiku, možná si vzpomenete, že y=x lze upravit i jako y=1x+0, kde jednička před x udává sklon přímky. Tento sklon je matematicky poměrem delta y / delta x (jak je znázorněno na obrázku 1). V našem případě "průměrné" akcie je sklon roven jedné a vyjadřuje právě koeficient beta. Další část rovnice "+0" představuje, kdedaná přímka protíná osu y. Jak vidno, přímka prochází průsečík obou os x a y. To znamená, že prochází i osu y v počátku, tj. v nule. Pakliže bychom vzali jakoukoliv jinou akcii na trhu (burze), je nanejvýš pravděpodobné, že její historie výnosů nebude přesně kopírovat vývoj výnosových měr celého trhu. V takovém případě by řada bodů (znázorňující výnosovou míru takové akcie na ose y vzhledem k výnosu celého trhu na ose x) nebyla na přímce obr. 1. Obrázek 2: Regresní analýza realizovaných výnosů akcie a celého trhu Na obrázku 2 jsou vyznačeny výnosové míry dosažené jednou z mnoha akcií celého tržního portfolia (burzy) na ose y vzhledem k výnosovým měrám trhu na ose x. Jde o běžnou situaci, kdy budeme hledat pomocí lineární regrese přímku, která nejlépe vystihne trend. Tomutotématu a jejímu zobrazení v Excelu jsme se věnovali dříve v kapitole riziko ve financích. V tomto případě vidíme, že sklon regresní přímky činí zhruba 1,603 a víme už také, že jde o hodnotu beta. Současně zmiňme, že koeficient determinace R= 0,834 (na obr. 2 v modrém oválu) je druhou mocninou korelace výnosů uvedeného cenného papíru a celého trhu (tržního portfolia). Velikost beta je pak rovněž statisticky dána následující rovnicí 1:Rovnice 1: koeficient beta - rovnice výpočtu Pokud tedy dosadíme z obr. 2 potřebné údaje, tj. odmocninu koeficientu determinace v modré elipse, a hodnoty směrodatných odchylek tržního portfolia (resp. "průměrné" akcie) a akcie A v zelených oválech, dostaneme pro dané hodnoty tutéž velikost beta. Velikost koeficientu betaV praxi řada renomovaných firem měří hodnoty beta různých oborů a odvětví, což nám může pomoci tento koeficient pro naše podnikání odhadnout a spolehlivěji tak stanovit náklady vlastního kapitálu v rámci průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC), jak jsme zmiňovali výše. Hodnota koeficientu beta se liší v závislosti na typu odvětví a stupni finanční a provozní páky dané společnosti. Co se týká dalších informací a konkrétního zapojení koeficientu beta do výpočtu WACC, tím se budeme zabývat v sekci "diskontní míra".Na závěr si ještě pro úplnost zopakujeme, že s růstem tohoto koeficientu dochází na obr. 2 k růstu sklonu vyznačené přímky, s poklesem koeficientu beta naopak k poklesu jejího sklonu.Proč tato anabáze s koeficientem beta?Riziko vlastního kapitálu (investic podnikatelů a akcionářů) je vyšší než v případě nákladů externích zdrojů financování (úroky bank, leasingu...). Vlastníci tak vyžadují za dodatečné riziko větší očekávaný výnos.Výši tohoto očekávaného výnosu, tj. implicitních nákladů vlastního kapitálu pomáhá určit právě beta a to z trhů, odkud existují reálná data. Tato data pro výpočet nákladů vlastního kapitálu lze nejlépe získat z akciových trhů, na nichž obchodují právě vlastníci společností (akcionáři).To, jakým způsobem budeme odhadovat konkrétní hodnotu implicitních nákladů vlastního kapitálu naší firmy při výpočtu diskontní míry (WACC) prostřednictvím ß v kombinaci s tržní rizikovou prémií, si ukážeme v sekci věnované diskontní míře.Diskontní míra (WACC) pak bude klíčovým faktorem při posuzování výhodnosti našich jednotlivých investičních záměrů, tj. k přepočtu očekávaných budoucích peněžních toků k jednotné (dnešní) časové bázi. Shrnutí koeficientu betaTržní portfolio, tj. veškeré cenné papíry na trhu, eliminuje část celkového rizika, tzv. diverzifikovatelného rizika. Přesto ani takto veliké portfolio akcií nedokáže eliminovat celkové riziko zcela. I po sebelepší diverzifikaci portfolia investoři nesou tzv. tržní riziko. Tržní riziko je výsledkem působení rizika spojeného s vývojem výnosových měr všech cenných papírů na trhu. Pochopitelně jsou akcie, jejichž riziko je vyšší než celkové "průměrné" tržní riziko a naopak musí být akcie, s nižším rizikem.Laicky řečeno, pokud výnosové míry dané akcie "vyskakují" v průběhu let více než míry výnosu trhu jako celku, beta takové akcie (volatilita jejího vývoje ve vztahu k tržnímu portfoliu) bude vyšší. Totéž bude platit v případě poklesů míry výnosu takové akcie oproti tržnímu portfoliu. U akcie s koeficientem beta vyšším než jedna budou i propady její výnosové míry převážně větší než propady tržního portfolia ("průměrné" akcie). Oproti tomu akcie, jejichž míra výnosu roste (a klesá) méně než trh jako celek, jejich beta budou menší než jedna.Agregujeme-li všechny tyto akcie dohromady, získáváme tržní portfolio s betou definovanou na úrovni jedné. Výnosové míry akcií, jejichž beta je vyšší než jedna, budou v průběhu času kolísat více než trh jako celek a jejich riziko (měřené směrodatnými odchylkami) tedy bude vyšší než tržní. Naopak akcie, jejichž výnosové míry kolísají v průběhu času méně než trh jako celek, jejichriziko bude nižší a beta menší než jedna. Vlastníci pak na základě výše rizika spojeného s jejich